ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 44a8a500-8f0e-11dd-b190-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 26 celkem · entity: person 93, place 37, org 6, work 5
1 masthead
6. dubna 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 9s.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 17.
6 article
OBSAH: JUDr. Karel Franzl: »Česká politika. Lékařství: Prof. J. Matiegka: Nálezy domně- lého pračlověka a jeho předchůdců v Jížní Americe. (IIl.) ženské hnuti: Olga Stránská: Americké Češky. Literatura. Bibliografie. JUDr. KAREL. FRANZL
JUDr Franzl profesor J Matiegka Stránská Češka Karel Jížní Amerika
7 article „Česká politika.“
„Česká politika.“ Stále ještě nutno zdůrazňovati potřebu politického vzdělání. Byl to zejména Spen- cer, jenž v úvodu své „Sociologie“ ukázal na nemožný způsob, jakým se řeší politické problémy. Probírá nejprve třídy nevzděla- ných: Tak dělník při dýmce v krčmě ví, co by měl parlament učiniti v záležitosti slin- tavky a kulhavky. Zejména však Spencer vy- týká nedůslednost vědců, rozdíl, jak po- stupuje muž vědy ve vlastním obo- ru a v politice. Politickou otázku rozho- duje bez rozpaku, aniž by studoval příčin podmínek a jevů. Zlobí se však, když neod- borník bez náležitého vzdělání mluví o ná- zoru prof. Taita o ceně kvaternionů pro bá- dání přírodozpytné, o nauce Helmholtzověo takovém ustrojení hypothetických jevů, za- ujímajících prostor dvou rozměrů, kterýmž lze vyvrátiti zásady geometrické. Tento způsob řešení politických otázek vede přírozeně k úžasné povrchnosti a k ža- lostným omylům. Nejen širokým vrstvám lido- vým, nýbrž namnoze i t. zv. vzdělaným kru- hům obyvatelstva chybí naprosto politické vzdělání, znalost nejprimitivnějších základů ústavní a správní organisace, struktury mo- derního státu, jeho rozsáhlých úkolů. Neznají významu a podstaty parlamentarismu, voleb- ních systémů, nevyznají se v jednotlivých po- litických stranách. Za těchto poměrů jest při- rozeno, že většina jest bezradná vůči problé- mům politickým, neschopná samostatného úsudku, věcné kritiky a spravedlivého po- souzení a řídí se slepě svým denním časo- písem a stranickou příslušností.
Spencer profesor Tait
8 article
Nedostatek politického vzdělání jeví se však někdy i u těch, kdož se politikou zabý- vají, u žurnalistů a poslanců. Tím se vysvětlu- je známý, trapný fakt, že devět desetin všech osnov vychází od vlády a nikoliv od sněmo- ven — a to nejen u nás, nýbrž i jinde. Téměř všude ozývají se nářky na neplodnost parla- mentarismu. Buď nejsou poslanci sami dosti politicky vzdělaní, aby mohli vyvíjeti plod- nou čirnost, nebo vrstvy, které je zvolily, ne- mají dosti politického smyslu a rozvahy, aby Hovedly oceniti jejich rozumnou, usilovnou svědomítou práci. Přirozeně ti, kdo nemají pelitického vzdělání a rozhledu, snadno se dají omámíti nejpovrchnějšími a nejjalovější- mí demagogy, a naopak: nepřipravenému a politického vzdělání postrádajícímu poslanci, neschopnému rozumné politiky, vážné práce a plodné činnosti, ježto se nemůže uplatniti. zbývá arci jen hlučná a prázdná demagogie. Tak stojíme před faktem, že někteří poslane a celé strany mohou po leta žíti jen z kaleni vod. ze živení zášti vůči jiným poslancům. stranám a třídám, což jim velmi usnadňuje nedostatek politického vzdělání vrslev, o které se opírají, a k čemuž je nutí jejich vlast- ní neschopnost a neznalost.
9 article
Doby, kdy se pohlíželo se zřejmým po- hrdáním na politické theoretiky a odborníky na politickou vědu, jakoby nemohla ničeho poskytnouti praktickému politiku a státníku. jakož i těm, kdož se přímo politikou neza- bývají, leda nějaké šedivé theorie, neužitečné pro život a s ním nesouvisíci, nejsou daleké Také u nás pořádaly se, jak známo, proti ně- kterým ještě žijícím politikům schůze s pro- framem: „Potřebujeme-li odborníků nebo chars kterů?“ Praktická politika jest uměním, vyžadují- cím jako každé jiné umění, nadání, talentu toť nepochybno. Ale již slavný anglický spi- sovatel a státník Burke, žijící v 18. století soudii, že úspěch politiky jest závislý na dů- kladném studiu dějin a hluboké znalosti lid- ské povahy, což jest tím nutnější a užitečnější Ježto problémy politiky zhusta opakují se různých dobách a na různých místech. Bez politické vědy jest státnické umění jen ruti- not, politická věda učí teprve politicky my- slíti, prohlubuje, zbystřuje a rozšiřuje rozhled umožňujíc správné posuzování věcí.
Burke
10 article
S rozvojem moderního státu, jehož úkoly neustále vzrůstají do nedozírna, prohlubuj se a stávají se stále spletitějšími, naléhavěj- šími a obtížnějšími, potřeba politického vzdě- lání pociťuje se citelněji než dříve. Sotva by moh dnes některý státník říci s Oxen- stjernou, že se neví, s jak malými vědo- mostmi možno vládnouti světuí Po příkladu Anglie, Francie, Htalie, Bel- gie a Německa nedostatek politického vzdě- lání, znemožňující aneb aspoň znesnadňující každou rozumnou a vážnou politickou práci vzbudil také u nás snahy o povznesení politi- ckého vzdělání. Zejména usiluje se o zavedení politického vyučování, občanské nauky do škol. Vzpomínám jen asi před více nežli ro- kem podaného návrhu dra. Tobolky a sou- druhů o politickém vzdělání žactva na ra- kouských středních školách a posluchačstva vysokých škol a zřízení Českého učení pro vědy politické. Jedním z nejvýznamnějších činů, jež jsou plodem těchto snah o povznesení politického vzděláni a o poskytnutí vědeckých základů pro rozumnou a vážnou českou politiku, ne- docenitelným činem dalekosáhlého významu který bude naší době sloužiti vždy ke cti jest vydání první české politické encyklo- pedie „České politiky“, vyšlé v „Laichterově výboru nejlepších spísů poučných“ za redakce dra. Zd. V. Tobolky. „Česká politika“, jejíž první díl vyšel r. 1906, byla ukončena vydáním pátého dílu, věnovaného kulturním, zvláště školským úko- lům české politiky. Celá encyklopedie čítá 5 dílů, druhý díl, věnovaný ústavě a správě mocnářství rakousko-uherského, skládá se ze dvou svazků. Jest to tedy dílo svým rozsahem
Bela Laichterův Zdeněk V Tobolka Anglie Francie Německo Český učený pro věda
11 article
i obsahem na naše poměry opravdu pozoru- hodné, jehož podniknutí před deseti lety bylo skvělým činem smělé a obdivuhodné odvahy nelekající se těžkých překážek a nesnází. Po- chopiti tyto obtíže možno arci úplně jen ten- kráte, uváží-li se, že vynikající odborníci. kteří na této encyklopedii spolupracovali, ne- měli práci ani z daleka tak usnadněnou, jako spolupracovníci podobných cizích encyklope- dií, kteří danou látku naleznou již zpracova- nou, nýbrž že musili začíti pracovati namnoze od základu. Jejich práce jsou namnoze v naší literatuře úplnou novinkou. Lví podíl na této práci připadá redaktoru encyklopedie dru. Zd. V. Tobolkovi, jenž navrhl a vypracoval plán encyklopedie, se- stavil přehledy literatury některých oborů, přispěl četnými pracemi a dovedl získati vy- nikající spolupracovníky bez ohledu na stra- nickou příslušnost a politické přesvědčení.
Zdeněk V Tobolka
12 article
Jest přirozeno, že v encyklopedii, jejíž rozsah byl předem vyměřen, bylo možno vě- novati pozornost jen rakousko-uherským zvláště českým poměrům, všeobecných nauk politických dotýká se encyklopedie jen mimo- chodem, zvláště v jednotlivých pracích. První díl kromě stručné úvodní stati k celé encyklopedii „Politika vědou a umě- ním“, napsané prof. drem. T. G. Masary- kem, obsahuje již práce, týkající se základ- ních elementů rakousko-uherského mocnář- ství: státního území a obyvatelstva. Dr. Fr Hýbl vyličil „Territoriální vývoj rakousko- uherského mocnářství“, speciálně státu če- ského, uherského s Chorvatskem a zemí alp- ských před r. 1526 a ráz unie z r. 1526 a dalš vývoj říše až do nejnovějších dob. S terl- toriálním vývojem úzce souvisí rakouská za- hraniční politika, jejíž historii ve století XIX sepsal dr. K. Kramář. Studie počíná o míru vídeňského z r. 1815, vyličuje chyby ra- kouské politiky zejména na Balkáně, vyličuje náš poměr k této politice a k Rakousku vů- boc, a končí mohutným závěrem, dokazujícím nutnost změny rakouské politiky.
doktor T G Masar Hýbl K Kramář Francie Chorvatsko Balkán Rakousko
13 article
Největší část prvního dílu „České poli- tiky“ věnována jest pracím, týkajícím se Ra- kousko-Uherska po stránce národnostní a cír- kevně-náboženské. Sem patří práce: „Národo- pisný vývoj říše rakousko-uherské“, kteroužt stať sepsali dr. Lubor Niederle a dr. Fr Hýbl. „Národnostní statistika Rakousko- Uherska“, sepsaná drem. T. Živanským, velezajímavá práce dra. Koernera o „Ná- rodnostní a jazykové otázce v Předlitavsku“ vyličující jádro česko-německého sporu, vý- voj jazykového práva a jazykové politikyv zemích českých, nynější právní stav poměrů jazykových v Předlitavsku, stanovisko obou národností ve sporu česko-německém a ja- zykové programy českých stran. Dr. Karel Kadlec přispěl prací „Národnostní a jazy- ková otázka v Uhrách“. Stránky církevně- náboženské týkají se práce dra. V. Novot- ného „Církev a náboženský vývoj“, dra. Hýbla „Dodatek“ (od Bílé Hory), dra. Ži- vanakého „Náboženská a církevní stati- stika Rakousko-Uherska“ a dra. K. Henne- ra „Poměr mezi státem a církví“, vyličující kromě všeobecného vývoje poměru mezi stá- tem a církví v Rakousku též poměr státu k určitým církvím a náboženským společno- stem.
doktor Niederle Hýbl T Živanský Koerner Kadlec kouskoUhersko RakouskoUhersko Předlitavsko Uhry Bílá Hora Rakousko
14 article
Druhý díl věnován jest ústavě a sprá- vě mocnářství Rakousko-Uherského, tedy látce, která jest namnoze nejméně známá v ši- rokých kruzích a nejméně ovládána mnohými poslanci. První část druhého dílu obsahuje práce, týkající se ústavy naší říše. Přede- vším dra. F. Vavřínka „Ústavní dějiny rakouské od r. 1848“ a „Výklad dnešního státního zřízení království a zemí v říšské radě zastoupených“, podávající všeobecnou charakteristiku a výklad ústavy prosincové. její další vytváření a revisi. Dr. Fr. Fiedle vylíčil podstatu dualismu z r. 1867 v práci „Dualismus rakousko-uherský“, dr. Karel Kadlec podal „Uherskou a chorvatskou ústavu v hlavních črtách“. Ve studii „Nynější ústava zemská král. a zemí na říšské radě zastoupených“ líčí dr. D. Krejčí právní zá- klad zemské ústavy, její teritoriální a osobn podklad a její orgány. Svazek ukončen jes zajímavou monografií dra. L. Wintra „Řády volební od r. 1848“.
F Vavřínek doktor Kadlec D Krejčí L Winter Rakousko Francie
15 article
Druhý svazek druhého dílu, věnovaný správě mocnářství rakousko-uherského, ob- sahuje velmi cennou práci dra. D. Krejčí- ho, vyličující v úvodu základní pojmy a vý- znam správy pro českou politiku vůbec a ra- kouské správy pro českou politiku zvláště kde s důrazem vytýká nutnost, aby česká roz- umná politika věnovala státní správě největš pozornost. K odkrývání vad státní správy, úsilí o takovou její úpravu, jež by odpovídala co nejvíce spravedlivým našim ideálům, třeba důkladně znáti státní správu, její organismus i právní podklad, meze jejích práv i podmínky zdaru a správného chodu. Po vylíčení pod- staty a předmětu politiky, pojmu státu a stát- ní správy a po vytknutí hlavních oborů státn správy, pojmu a podstaty samosprávy a ra- kouské správy podává autor přehled vývoje veřejné správy v našich zemích a líčí pak ny- nější organismus rakouské správy zeměpan- ské, povšechné orgány správy politické, fi- nanční a soudní a zvláštní orgány pro některé obory zeměpanské správy. Dr. Albín Brá ve stati o „Samosprávě“ podává český pojem samosprávy, právní a politické definice samo- správy, rozdíl mezi rakouskou a anglickou samosprávou, vyličuje pak poměr samosprávy k státu, ráz jejích úkolů a její subjekty, vytýká dualismus veřejné správy v Rakousku, podává přehled opravných snah a vlastní kritické- vahy. Institucé krajského zřízení, která se vy- vinula v Čechách, přešla pak do jiných zemí rakouských a zanikla až na některé zbytkya o jejíž obnovu se opět usiluje, jest předmětem monografie dra. F. Fiedlera „Krajské zří- zení v Čechách“. Svazek ukončen studií dra R. Springra „Místní správa v Uhrách“. Nejvice asi čte se a bude se čísti třeti dil „České politiky“, věnovaný dějinám če- ské politiky doby nové, jejíchž první část o
D Krejčí doktor Albín F Fiedler R Springr Rakousko Čechy Uhry
16 article
konce století 18. až do vstupu Čechů na říš- skou radu r. 1879 zevrubně sepsal dr. Zd. Tobolka, druhou část od vstupu Čechů n říšskou radu dr. Karel Kramář, který vy- nikajícím způsobem zúčastnil se tohoto zá- pasu nejprve jako prostý poslanec a konečně jako vůdce, kterážto aktivní účast činí jeho práci neobyčejně zajímavou a cennou. Čtvrtý díl věnován jest modernímu státu a jeho úkolům a politice agrární, prů- myslové a sociální. Ve své práci „Moderní stát a jeho úkoly“ podává dr. Fr. Fiedle dějinný vývoj a význam pojmu státu, vykládá jednotlivé státové typy, vyjadřující určitou základní ideu a vyskytující se v dějinném vý- voji ovšem v rozmanitých modifikacích a pe- strých kombinacích, líčí pojem, působnost nkoly moderního státu kulturního a podává roztřídění těchto úkolů. Politiku agrární, jej pojem a význam vůbec a pro Čechy zvláště vylíčil dr. š. Kolařik, průmyslovou poli- tiku, její vývoj a vývoj průmyslu ve středo- věku a v novém věku a dnešní směry živno- stenské politiky vylíčil dr. Jos. Gruber který svou rozsáhlou, znamenitou práci, ve které dotýká se i živnostenského úvěru, prů- myslového vzdělání, živnostenského družstev nictví, ukončil vylíčením průmyslového posta vení českého národa a českého problému ná rodohospodářského. Dr. B. Foustka vylíči otázku sociální, socialism a sociální hnutí, dr L. Winter „Dělnické zákonodárství ra- kouské“.
Čecho doktor Zdeněk Tobolka Kramář Jos Gruber Foustka L Winter Čechy
17 article
Pátý díl „České politiky“, věnovaný kul turním, zvláště školským úkolům české poli- tiky, obsahuje práci dra. F. Foustky „Ochrana dětství a mládí“, vylíčení „Česk politiky obecnoškolské“ od F. V. Moravee „České politiky středoškolské“ od prof. Voit Hulíka, „Politiky odborného školství“ o dra. J. Grubera a „Politiky českého škol- ství vysokého“ od dra. Ot. Kádnera. Přiro- zeně nebylo opomenuto menšinových škol Ústřední Matice školské, jimž jest věnována stať F. Bělehrádka. Kromě toho obsahuje ještě V. díl práci Gust. Žaluda „Kulturní politika česká a musea“ a politice českého knihovnictví věnovány jsou dvě práce: dra J. Auerhana „Veřejné knihovny a čítárn a snahy po zákonné jich úpravě“ a dra. Zd.v Tobolky „Úkoly české politiky v příčini státního knihovnictví vědeckého První česká politická encyklopedie, která právě byla ukončena, jak je patrno z počtu kvality vyjmenovaných spolupracovníků a výčtu jejich prací, snese srovnání s ji- nými podobnými cizími encyklopediemi vyhovuje dostatečně svému účelu poskytnout vědecké základy pro rozumnou českou poli- tiku, umožňujíc vzdělání a informaci nejen kruhů, politikou se zabývajících, nýbrž jejich prostřednictvím a přímo i vzdělání širokých vratev. Původcové uskutečnění této encyklo- pedie jsou si vědomi, že by v mnohém ohledu potřebovala doplnění (na př. v oboru doprav- ní, finanční politiky a j.), jež zatím- z různých důvodů nebylo možno opatřiti. Ale i přes to vydáním „České politiky“ zbudovali si trvalý pomník. Možno si jen s nimi přáti, aby celé dílo bylo hojně čteno a studováno, aby pří- spělo skutečně ku povznesení politického vzdělání v zemích českých a posílilo tím roz- umnou, vážnou a na politickém vzdělání za- loženou českou politiku.
F Foustka F V Moravee profesor Voit Hulík J Gruber Otakar Kádner F Bělehrádek Gusta Žalud J Auerhan Zdeněk Tobolka
18 article Lékařství.
Lékařství. Prof. J. MATIECK Nálezy domnělého pračlověka a jeho předchůdců v Jižní Americe. Ze všech jihoamerických nálezů lidských kostí a výrobků, které připisovány byly době diluviální nebo třetíhorní, připadá jediný n Brasilii, ostatní vesměs na Argenti- Nález brasilský pochází z Lago a San- ta (prov. Minas Geraes), kde již v letech 1835—1844 dánský badatel P. W. Lund ob jevil v četných jeskyních množství lidských lebek a kostí vedle zbytků vymřelých zvířat nepřikládal jim zvláštního významu, nýbrž po- važoval je dlouho za recentní, ač vykazovaly namnoze značnou fossilisaci, prozrazující s zvláštním leskem kovovým; neboť podobnou fossilisací zjistil nejen na kostech vymřelých zvířat, nýbrž také na kostech zvířat novodo- bých. Teprve když na 800 jeskyň byl pro- zkoumal, projevil Lund — zvláště s ohledem na jedno naleziště — mínění, že lidské kosti pocházejí snad také z doby geologické (dilu- viální), ač i tu výslovně připomíná, že jdeo zbytky plemene indiánského a že nález ten nestačí na rozluštění otázky o souvěkosti člo- věka s vymřelými zvířaty. Nálezy z Lago
profesor Laga Geraes P W Lund jižní Amerika Minas Lund Brasilia
19 article
Santa staly se během doby častěji předmětem dískuse, při níž s jedné strany byly vysloveny pochybnosti a námitky ohledně jich stáří. kdežto s druhé strany uznávány byly bez vý- hrady za diluviální. Německý učenec Koll- mann spatřoval v nich dokonce důkaz pro svou theorii o stálosti lidských plemen, do- klad to, jak mylně stanovený nález může za- vdati podnět k dalekosáhlým nesprávným konklusím. Neboť dr. Hrdlička, probíraje kriticky celou literaturu o těchto nálezích. přichází k výsledku, že není žádného důvodu připisovati těmto kostrovým zbytkům vyšší stáří: pocházejí z jeskyň, které v době velké vody bývají zaplavovány a jichž obsah by následkem toho vodou často převrácen. Ná- lez v jeskyních sám o sobě ničehož nedoka- zuje, neboť Indiáni i jinde pochovávali své mrtvé v jeskyních; také z přítomností zbytků vymřelých zvířat nelze ničehož souditi, vždyt se tu nacházely také zbytky zvířat recentních a sice i v nejhlubších vrstvách. Stratigrafické poměry nesvědčí tudíž pro vyšší stáří kostí lidských; ale také fossilisace ne; neboť týž stav nalezen podobně v různých stupních na kostech novodobých zvířat. Zbývající pak anthropologický znak svědčí proti vysokému stáří, neboť lebky vykazují — jak již L u n nii.
Santa doktor Hrdlička Indián Kollo
20 article
správně udal — typ nynějšího plemene in- diánského, částečně i umělou deformaci. Tím jest nález z Lagoa Santa odsouzen. Pokud se nálezů argentinský ch týče, počala jich řada nálezem lidských kosti které r. 1864 sběratel fossilií F. Seguin vy- zdvihl z pampasských vrstev na břehu řeky Rio Carcaraňa a sice vedle kostí fossil ního medvěda a koně, jakož i kamenného ná- stroje. Ačkoliv již r. 1874 a 1875 Moren a Burmeister odmítali názor o geologi- ckém stáří těchto kostí, počal r. 1881 F Ameghino toto znovu hájiti. Avšak dr. Hrdlička popírá právem starobylost kost těch, jelikož jich stratigrafické uložení jest úplně neznámo, souvěkost s kostmi fossilních zvířat zcela nezaručená, fossilisace ani znač- ná ani rozhodujíci a kosti nejeví žádných znaků, poukazujících na vysoké stáří. R. 1875 ohlásil F. Ameghino druhý nález fossilních kostí lidských z Argentiny sice z Frias nedaleko Mercedes. Ležely prý v hloubce 4 m. v neporušených vrstvách čtvrtohorních: mimo to nalezena spálená hlí- na, dřevěné uhlí, pazourkové nástroje a kosti zvířat namnoze vymřelých. Ale zpráva, kte- rou o nálezu tom r. 1878 podal učené Společ- nosti argentinské, byla touto odmítnuta jake nedostatečně doložená. Také dle rozboru Hrdličkova nelze nálezu tomu přes po- zdější obranu Ameghinovu připsati jaké- hokoliv významu.
Santa Morena Burmeister doktor Hrdlička Hrdličkův Rio Argentina
21 article
Diluviální době byly také připisovány zbytky kostry, kterou r. 1876 nalezl Sant- jago Roth v hloubce 3 metrů v pampasské formaci a jež jest známa pod jmenem kostr ze Laladero. Dle dra. Hrdličky jde pa- trně o rozrušený hrob indiánský, který se do- stal do pampasské formace, jíž náleží veškerá půda ihned pod drnem. — Větší pozornost vyvolaly zbytky kostry z Fontezuel a r. 1881 tímže sběratelem pod obráceným, šik- mo položeným štítem obrovské vymřelé želvy (Glyptodon) nalezené. Ale štit ten mohl tak teprve v pozdější době při nedostatku ka- menů k ochraně mrtvoly upotřeben anebo ji- nak nad kostru zanešen býti. Není tu žádného důkazu, že zvíře, jehož pouhý štít nad lidský- mi kostmi byl nalezen, bylo souvěké s onou osobou. Stav fossilisace kosti nebyl zjištěn kosti samé nevykazují žádných zvláštních znaků, nýbrž odpovídají kostře amerického domorodce. Následovaly další nálezy lidských koster připisovaných diluviu, ale stejně nanejvýš po- chybných (Arrecifes, Samborombón, Chocorí Ovejero), jichž uložení dá se vesměs tím při rozeným způsobem vysvětliti, jakým dr Hrdlička vysvětlil polohu kostry, jím sa- mým poblíže Sotelo vykopané. Povaha pů- dy vodou a lidskou rukou častěji převrácené vysvětlovala také v tomto případě částečné rozrušení kostry a znaky lebky a kosti mírně fossilisovaných poukazovaly prostě na starý hrob indiánský v této zajisté již dávno obý. vané krajině. Největší zájem vyvolaly nálezy v třeti horních vrstvách učiněné a F. Ame- ghinem pračlověku a jeho „před- chůdcům“ připisované. Na nich založi Ameghino svůj smělý rodokmen lidstva, sa- hající zpět až do nejhlubších vrstev doby třetihorní. Dle toho odvozuje od jakési eocén- ní poloopice (Clenialites) nejprve nižší opice pravé (Homunculidae: Pitheculites.
Hrdlička F ame SantaJaga Roth Chocorí Ovejero
22 article
Homunculus a Anthropops). od těchto pal fossilní opice vyšši (Hominidae prim.)a od těchto dále jednak nynější veleop (anthropoidní opice), jinak „předchůde člověka a konečně nynějšího člověka sa- mého. Celý tento vývoj se dle názoru Ame- ghinova děl v Jižní Americe, odtud se teprve postupně rozprostíraly poloopice, opice, vyšší opice a konečně též člověk přes ostatní země- díly. Ba dle mínění Ameghinova učinil pra- člověk v Evropě opět nějaký krok nazpět takže jakousi „bestialisaci“ klesl zde zpočát ku na stupeň člověka neanderthalského. Nejstaršího člověka zná odvážný palaeon- tolog v jižní Americe jíž z vrchních vrstev třetihorních (z pliocénu) ve dvou tvarech Homo caputinclinatus (člověk s na- kleněnou hlavou) a Homo sinement (člověk bezbradý): předchůdce člověka roze znává čtyři a sice Prothomo či Hom pampaeus, Diprothomo platensis Triprothomo a Tetraprothom argentinus, kterýžto poslední by pochá- zel od uvedených primitivních Hominidů společných předků člověka a veleopů. Pro- thomo a diprothomo spadají do pliocénu, Tetraprothomo do vrchního miocénu, ale také z dolních vrstev třetihorních (oligocénu a vrchního eocénu) zná Ameghino alespoř kulturní stopy jako známky činnosti před chůdců člověka. Od všech uvedených tvarů poštěstilo se Ameghinovi naléztí kostro- vé zbytky, lebky nebo jiné kosti, toliko od třetího předchůdce člověka (Triprothomo) do sud nikoliv. Přihlížíme-li však na základě posudků několika badatelů a zvláště na zá- kladě podrobné a přesné kritiky dra.A Hrdličky blíže, dojdeme trapného zkla- mání.
Hrdlička jižní Amerika Evropa Homa Hominidae prim Homa sinement
23 article
Homo caputinclinatus jest za- stoupen kostrou roku 1910 na břehu říčky Arroyo Sias go nalezenou, jež se vyzna- čije prý malým vzrůstem a dlouhou, ploskou hlavou, která dle Ameghina byla za živa držána nakloněna do předu. Ameghino popisuje na ní celou řadu zvláštností, ale dr. Hrdlička poznává kostře té pouze zbytky sotva 12letého indián- ského děcka s umělou deformací hlavy, typi- ckou pro tamní domorodce (Aymara). Lebka pak, která r. 1909 námořníkem Olivou nedaleko Laguny Malacara [Arrovo del Moro) zcela povrchně nalezena byla a k stanovení tvaru Homo sinemen- to podnět zavdala, vykazuje sice poněkud ustupující bradu, ale přec hrbolek bradový jaký se také u bělohů nynějších někdy na- chází a nikoliv tvar, který jest pro některé diluviální čelisti evropské (z Heidelbergu. z Krajiny a j.) charakteristický. Jinak podobá se lebka recentním lebkám indiánským. To též platí o druhé lebce zároveň nalezené avšak s porouchaným obličejem. Ani uložení. ani mírná „fossilisace“ a na povrchu Ipící hli- nité inkrustace nemohou býti doklady pro vyšší stáří. Tři lépe zachovalé lebky, jedna z Mira- mar (La Tigra), dvě z Necochea vedle zlomků čtvrté lebky a několika jiných kostí mají repraesentovati prvního předchůdce člo- věka „Prothomo či Homo pampaeus Jsou vyznačeny velmi plochým čelem a poně- kud vystupujícím obličejem s velkými oční- cemi, s mírným přechodem od kořene nosního k čelu atd. Ale také tento odchylný tvar jest zaviněn umělou deformací a sice zcela typi- ckou. Povrchní lésové inkrustace jsou jistě bezvýznamné a o vlastní fossilisaci kosti vů- bec nejde. Chemickým rozborem, jejž dr.
Hrdlička Aymar Krajina Heidelberg Mira Homa Laguna Malacar Arrův del Mora Le Tigra
24 article
Hrdlička dal provésti, zjištěn na kousku ncjznámější lebky, t. j. oné z Miramar, totěž složení jako na recentních kostech zvířecich v oněch krajinách sebraných. Že pak jde pa- trně o zbytky indiánských hrobů, dokázal dr Hrdlička kopáním na místě objevu jedné kostry z Necochey, kdež po odstranění vrch- ní vrstvy ve větším rozsahu na místě původní polohy kostry bylo lze sledovati zasahování jámy (hrobu) do hloubky. Neležela tudíž kostra na tomto místě již od dob tvoření těchto vrstev. Ještě většího fiaska dožil se profesor r Ameghino se svým „druhým před- chůdcem člověka“, Diprothomo. Již r. 1896 nalezeny byly při přístavních stav- bách v Buenos Aíres zlomky lidské lebky prý ve značné hloubce, aniž by byly poměry ná- lezu blíže zjištěny. Jest sporno, v jakých vrstvách ležely. Ameghino, který zlomky sestavil a teprve r. 1909 podrobněji popsal. klade nález do dolního pliocénu; na zlomku lebky, jenž sestává z kosti čelní a částí kosti temenních, domníval se rozpoznávati řadu znaků lidské lebce nepříslušících, zvláště malé rozměry lebky, nápadně ploché čelo (silněji ustupující než na lebce Neanderthal- ské), značnou délku kosti čelní u srovnání s kostmi temenními, náhlý sklon stropů oční- cových na zad, vysoká poloha kůstek nosnícl atd. Celkový obraz lebky, jak ji Ameghino doplňoval, podává skutečně pravé rysy opičí Avšak první pohled na originál vyvolalu dra. Hrdličky — jak píše — trapný do- jemi z počátku nevěřil, že má onen vzácný kus před sebou; neboť ve skutečnosti byl mu předložen zcela obyčejný zlomek dospěle mužské lebky, částečně vápenitými inkrusta- cemi pokrytý. Omyl Ameghinův byl za- viněn prostě chybným nazíráním při zcela nesprávné poloze zlomku.
Hrdlička Ameghino Miramar Buenos Aires
25 article
Silným nakloněním na zad docílil všechny jím popsané a nápadné znaky zvířecí. Dopl- něním zlomku v chybné posicí obdržel ab- surdní obraz, jemuž dal název „Diprothomo“ Ve skutečnosti nebyly rozměry lebky, z nít zlomek pochází, malé, ale také tvary neod- chylovaly se od průměrného typu indiánských lebek. Také prof. Schwalbe dospěl na zá- kladě popisů a odlitku k témuž názoru. Pokud se konečně týče čtvrtého před- chůdce člověka, Tetraprothomo, kon- struoval jej F. Ameghino na základě dvou kostí, totiž atlasu (prvního obratle krčního) a defektní kosti stehenní, pocházejících z du- ny na pobřeží, jižně od Buenos Aires, zvané Monte Hermoso. Již r. 1887 ohlásil F. Ameghino odtud nález stop „bytosti více méně nynějšímu člověku se blížící, která byla přímým předchůdcem nynějšího lidstva“. Sto- py ty pozůstávaly ze zlomků pálené hlíny, z roztříštěných a spálených kostí zvířecícl a ze zpracovaných kamenů. Nezávisle od těchto nálezů byl tehdy od zřízence musea v La Platě nalezen nevelký krční obratel po- doby lidského atlasu, který však zůstal ne- povšimnut, až jej r. 1908 Ameghino po- psal, připisovav jej svému hypothetickému předchůdci člověka „Tetraprothomo“. Zároven byl obratel ten popsán Lehmannem- Nitschem jako obratel „třetihorního pri- mata z Monte Hermoso, Homo neogaeus“ Počátkem tohoto století objevil C. Ameghi- no v těchže vrstvách zlomek fossilní kosti stehenní, kterou jeho bratr přiřknul též svému Tetraprothomo. Srovnávaje obě kosti, soudíl, že tento tvor měl poněkud massivnějši, ale nevelké, málo přes 1 metr vysoké tělo.
Schwalbe Lehmann Nitsche Buenos Aires Monte Hermoso Homa
26 article
Ameghino sice nevylučuje možnost, že obě kosti (atlas a stehenní kost) patří k růz- ným druhům, ale v případě tom — míní — musili bychom uznati 2 druhy předchůdce člověka z těchto vrstev, což jest pravděnepo- dobné. Z evropských badafelů přijal Ital Serghi vývody Ameghinovy bez vý- hrady za své a upravil dle nich své roztří- dění plemen, kdežto Schwalbe prohlásil atlas prostě za lidský. Ale většína badatela zdržovala se na základě pouhých popisů vlastního úsudku o povaze obou kostí. Dr. A. Hrdlička navštívil s geologem Willi- sm naleziště, jehož geologickou povahu po- souditi není snadno, a podrobil obě kosti svě- do mité a bedlivé prohlídce. Pomocí osteome- trických dokladů a na řadě vyobrazení do- kazuje, že o lidském původu obratle, který spadá úplně do variačních hranic této kosti u člověka, nemůže býti žádné pochyby, zvlá- ště nepoukazuje ničehož na více primitivní stav, naopak podobá se nejvíce atlasům indi- ánským.*) V příčině stehenní kosti přichází pak dr. Hrdlička k výsledku, že nepochází ani od člověka, ani od nějaké opíce, nýbrž že pocházeti může jen od nějaké fossilní, kočko- vitě šelmy. Názor ten potvrdil mu také kustos palaeontologické sbírky washingtonského mu- sea. J. W. Gidley. Tím jest tedy otázka tajemného Tetraprothomo vyřízena. — Velké omyly prof. F. Ameghina, jehož zásluhy o živočišnou palaeontologie Jižní Ameriky se všeobecně uznávají a také drem. Hrdli- čkou oceňují, vysvětlují se tím, že A me- ) Činnosti Indiánů dlužno také připsati stop po ohniskách (spálené hlíny, tierra cocida, scoride) i nalezené popálené kosti a artefacta. Povrchní polohou fossilních zbytků a naopak převrácením vrstev vodou a větrem vysvětluje se snadno jich pomísení s předměly mladštni
Ital Serghi Ameghinův doktor A Hrdlička Willi Hrdlička Gidley F Ameghin Indián jižní Amerika