2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. dubna 1913. číslo 93.
4
article
nebo „Klub za Starou Prahu“. A bude se li-
šiti od nich také objemem své látky.
Jako hlavní obory, jimiž se bude zabý.
vati, vytknuty jsou stanovami: dějiny výtvar
ného umění českého, všeobecné dějiny umění
archaelogie středověku, nauky musejní a na-
uka o záchraně památek; to jsou dosti široké
pojmy a jest možnost ještě je rozšířiti —
i specialisovati.
Dosud nemáme orgánu, který by se za-
býval uměním všeobecným, uměním cizím
archaeologií mimočeských zemí. Zde nen
ani vzdálené umění vyloučeno, umění perské.
arabské a nejzazšího orientu. K umění staro-
věku bude brán zřetel, pokud se jedná o dobu
přechodu z antiky do křesťanství a pokud
staré umění má vztah k pozdějším fásím.
Archaelogie klasická, pokud souvisí s oborem
filologickým, nebude naším předmětem.
Umění moderní spadá v náš obor v celém
svém rozsahu — vždyť to, co je výtvorem
dneška, patří již zítra — historii.
Pěstění pomocných věd historických, po-
kud se zabývají realiemi, písmem, artefakty.
bude vítáno. Museologií ve vlastním slov
smyslu nezabývá se, pokud mně známo, žádná
z korporaci dosavadních. K záchraně pamá-
tek budeme přihlížeti s toho stanoviska, ž
se zde jedná o materiál umělecký, o doku-
menty a jestliže se budeme zabývati otázkami
náchrany více theoreticky než prakticky, ne-
odmítáme předem také možnost, že v situaci.
kde se bude jednat o řešení praktické, vyslo-
víme svůj názor.
Praha
5
article
Ve schůzích přednáškových poskytovány
budou přednášky, referáty o nové literatuře
nebo nálezech, kratší sdělení a připojí se i de-
baty. Pro členstvo, užší kruh, pořádány bu-
dou takto přednášky odborné, vědeckého rá-
zu. Ale tím nevylučují se přednášky populár-
ní, pro širší publikum, neboť jimi se budí zá-
jem o věc.
Sdělení v kruhu vědeckém mohou nabýti
i toho významu, že si přednášející, přijde-li
skutečně s věcí novou, zajistí do jisté míry
prioritu, tím že i o přednáškách a referátech
veden bude jakýsi druh protokolu. Obsah
přednášky populární stává se vždy jakési bo-
num publicum, při němž priorita těžko se dá
hájit, nebyla-li přednáška hned otištěna. Sdě-
lení mohou nás informovat i o tom, na čem
kdo pracuje. U nás by to byl dosud luxus,
kdyby dva nebo více odborníků odděleně pra-
covalo na věci, která by vyžadovala značného
nákladu. Speciálními otázkami ať se zabývá
kdo chce, jak chce. Nemohlo by se zavésti
hájení a reservování jistých themat pro toho
neb onoho, nebo abych tak řekl jakésí rayo-
nování vědy, jaké si tu a tam někteří bada-
telé němečtí přejí a vymíňují.
6
article
Jest jisto, že hlavní naše péče bude pla-
titi umění domácímu. Co zde zbývá činiti, jak
postupovati, to v podstatě uvedl prof. Mádl
ve feuilletonu „Nár. Listů“ při zmínce o za-
mýšleném založení „Kruhu“. Budiž ponecháno
jiné příležitosti v tom ohledu rozvinout celý
a podrobný program. Tím, že rozšiřujeme pole
působnosti na dějiny všeobecné, již předem
jest naznačeno, že zabývati se budeme vztahy
našeho umění k umění ostatnímu a že výtvory
cizího umění v zemích českých chované, byt
i nevznikly v jich obvodu a do něho jen snad
činností sběratelskou byly vneseny, budou ta-
ké předmětem našeho badání. A rozumí se.
že naším úkolem bude pátrati po pracích če-
ských v cizině, často neznámých a skrytých
pod cizím jmenem nebo všeobecným heslem.
Kromě přednášek jsou na programu „Kru-
hu“ vycházky. Nemíníme naprosto tím zavěsti
konkurenci s korporacemi, jež nyní vycház-
ky, návštěvy museí a pod. pořádají. Vycház-
ky, provázené výkladem, mají poučný a po-
pularisační cíl a množí se tak vůčihledě, že
krásné myšlenky se dokonce i zneužívá. Ale-
spoň již upozorněna byla veřejnost na jisté
výstřelky této instituce, které se neobjevují
pouze u nás, ale i jinde. U vycházek „Kruhu“
bude lze předpokládati, že účastníci přijdou
s odbornou průpravou, takže výklad bude
zhuštěný a soustředěný na poznatky vědecké,
ba že při vycházce bude možno, když ne ře-
šiti vědecké otázky, alespoň na ně upozorniti
profesor
Mádl
7
article
V dalším vývoji činnosti „Kruhu“ bud
lze odvážiti se i na nějaký výlet nejen do blíz-
kých, ale i vzdálenějších míst, na př. do vět-
šího města zahraničního, jako jsou Drážďany
To bude starostí vycházkového odboru, při
němž bude zřízen zvláštní fond. Tento odbor
by byl částečně i podpůrným, aby i nemajet-
ným členům z kruhu studentstva umožněno
bylo účastenství.
A tento odbor mohl by nabýti ještě dal-
šího praktického úkolu. Dnes mnoho našinců
cestuje a bohudík u velké části na programu
cestovním jsou kulturní požitky. „Kruh“ bu-
de moci poskytnoutí rady, pokyny, co návštěv
museí a památek v cizině se týče a upozorniti
na dobré rukověti. Odborná literatura, nehle-
dě k „Baedeckru“, jenž v oborech uměleckých
jest dobře redigován, poskytuje přátelům
umění mnohý návod, ty četné publikace, jako;
„Berühmte Kunstätten“, „Italia artistica“,
Baedecker
Drážďany
Berühmte Kunstätten
Italia
8
article
„Italia monumentale“, „Villes celebres“ nebo
zvláštní průvodci, rukověti (Handbücher), ci-
ceronové po museích a galeriích. Zde možno
navázati i jisté styky s cizinou, se správamí
musejními, i místními spolky. Ve směru tom
mohl by si vycházkový odbor založiti in-
struktivní knihovnu, ač jinak na založení
knihovny nepomýšlíme, leda na odebírání ča-
sopisů. Máme zde knihovnu Umělecko-prů-
myslového musea, která za krátko vzrostla
na odbornou knihovnu prvního řádu, i knihov-
nu zemského musea, důležitou pro archaeolo-
gii a slovanskou literaturu o umění, a poslu-
chačstvu jest k disposicí knihovna kabinetu
pro dějiny umění na universitě, která sice
dosud není příliš objemná, která však chová
mnohé dílo, jež v jiných pražských knihov-
nách marně by se hledalo.
I na publikační činnost ve stanovách se
pomýšlí. Nejedná se při tom o založení časo-
pisu, jelikož vědeckých i uměleckých orgánů
jest dosti, avšak bude-li prostředků, možno
začíti s výroční zprávou, rozšířenou o pojed-
nání, sdělení a referáty, tedy s jakýmsi „Roč-
níkem“. Také na občasné publikování studií
nějaké monografie, může dojíti. V tom ohle-
du nelze mnoho slibovat, dokud není naděje
na vyplnění dobrých úmyslů.
Villes celebres
9
article
Při dobré vůli a družné součinnosti lze
i při skromných prostředcích mnoho vyko-
nati a v tomto směru má i pěstování kole-
giality své úkoly. Především se jedná o udr-
žování styků všech pracovníků navzájem
starších i mladších, i těch, kteří se pracov-
níky chtějí státi. Přáli bychom si, aby i s ven-
kovem pěstěn byl kontakt, který mohou pro-
středkovati oni absolventi, kteří se stali neb
stanou středoškolskými profesory nebo míst-
ními archiváři. Jest ještě mnoho měst v Če-
chách, kde materiál čeká na zpracování. Ne-
jsou všecka města tak probádána, jako Kutná
Hora, Jindřichův Hradec, Písek a j. Starší ge-
nerace středoškolských historiků vykonala
zde velkou práci, která posloužila dějinám
umění. V místních museích, archivech, památ-
kách měst a okolí jest ještě velké, vděčné
pole pro působení středoškolského učitelstva.
duchovenstva a technických sil, pro působení
pracovníků nových, kteří mohou přistoupiti
k dílu s odbornými vědomostmi, znalostmi
methodami, jež poskytuje nová doba hojnější
měrou, než jaká dopřána byla generacím star-
ším, jež přinesly věci svůj zápal a svou píli.
Kutná Hora
Jindřichův Hradec
Písek
10
article
A ideální by bylo, aby při pěstění vzá-
jemnosti sílila solidarita a konciliantnost. U
nás lehce vznikají tábory, vedoucí si navzájem
dosti nepřátelsky a často nevime, jak vznikly
a kde se berou. V kruzích uměleckých a za-
bývajících se uměním jsou ještě častější a čet-
nější. Zúčastněny jsou zde osoby obzvláště
vnímavé, citlivé a vznětlivé, neboť právě ta-
kové povahy jsou disponovány pro umělecké
vnímání a cítění. Vedle inteligence musí zde
býti něco zvláštního, spirituálního, jakésí flui-
dum, které ve sférách uměleckých často se
vznítí a vzplane. V mládí každý rád svede
nějakou polemiku a zrovna v oborech umění
je jich plno. A na formu polemiky má vliv i
temperament jednotlivce. Eristika bývá zde
zvláštní pochoutkou, jest to brus intelektu
má svůj půvab i také své právo. Ale nesmí
nabýti charakteru invektiv. Dokud jde o
principy a individuelní sklony, nutno, aby je-
den respektoval druhého. A ve vědeckém
ohledu může býti společným jen jeden cíl-
pravda, a ta má tu zvláštní vlastnost, že může
býti jen jedna. Ti, kteří pravdu hledají, jsou
však vždy lidé, lidé chybující, a jsouce si toho
vědomi, musí se snažiti, aby byli, pokud mož-
no, objektivní a nepředpojati. Jest to ne-
snadno, ježto právě na pojetí dějin umění pů-
sobí různé otázky politické, národnostní, ná-
boženské, lokální a dočasné proudy uměle-
cké. Neotřesnými zůstávají pravé dokumenty-
produkty umělecké činnosti a dokumenty li-
stínné, a ať vykládači s nimi zacházejí jak
koliv, dřív nebo později pravda vyjde na jevo
Dr. Karel Chytíl.
doktor
Chytíl
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Přednášková tura německých poslanců
z Čech.
Oznámené tournée Německonacionálního
Vereinu pro Rakousko v alpských zemích za
účelem získání volíčstev alpských poslanců
německých proti zemským údělům království
Českému při plenárním projednávání bylo
v uplynulých čtrnácti dnech provedeno v Ga-
stýně, Běláku, Terstu, Lublani, Celji, Ptujía
Štyr. Hradci. Na všech schůzích těchto řečnil
zem. posl. dr. Perko o „českoněmeckém sporu
a jeho význam pro veškeré Němectvo v Ra-
kousku, některých se zúčastnil také posl.
Hummer přednáškou o zahraniční situacía
malém finančním plánu, posl. Schrei-
ter o politických opomenutích „ostmareckých
Němců“ a někteří místní řečníci. V Štyrském
Hradci schůze dopadla bledě, byla tamními
Schönererovci rozbita, jakmile se na řečništi
objevil posl. Hummer. Podle oběžníku o těchto
schůzích vydaného byly schůze tyto všude
četně navštíveny a podstatně prý posílily po-
cit sounáležitosti alpských a sudetských
Němců, obzvláště potěšeny byly německé
menšiny v Gorici, Lublaní a Terstu, že si na
ně němečtí poslanci z Čech vuzpomněli . .
Posl. G. Hummer o zemských údělech.
Jeden z nejneúnavnějších protivyrovna-
cích pracovníků říšský poslanec pan C.
Hummer rozepsal se ve varnsdorfské „Ab-
wehr“ o otázce zemských údělů a poněvadž
to učinil bezprostředně po svém návratu
z protiúdělové agitační cesty po alpských mě-
stech, může jeho studie o osudu údělů posu-
zována býti za výsledek jeho zkušeností na
výletu nabytých.
Ptujía Štyr
doktor
Perka
Němec
Čo
Posl
Čechy
Rakousko
Bělák
Terst
Lublaň
Celja
Hradec
Štyrský Hradec
Gorica
Hummer
13
article
Posl. Hummer prohlašuje za jísto, že za
nynější situace všechny korunní země a pří-
rozeně i země s německou sprá-
vou horoucně touží po zvýšených
údělech, aby mohly učitelské platy a jiné
výdaje krýti beze zvýšení zemských přírážek
Mimořádné jsou prý poměry v příčině zem-
ských údělů pouze v Čechách a už dnes mů-
že se říci — dí Hummer — ať se již udá-
losti vyvinou jakkoli, že o údělech Če-
chám nemůže býti řeči, dokud nebu-
de vyhověno spravedlivým německým poža-
davkům Němců na zemském sněmu. Nyní
však prý se zdá, že jednání Němců na zem-
ském sněmu českém není v souhlasu s jedná-
ním německých zástupců z Čech ve finančním
výboru poslanecké sněmovny. Tento rozpor
jest prý však pouze zdánlivý, neboť vyřízení
nějaké předlohy ve výboru neznamená prý ani
z daleka její přijetí v plenu a nejméně, jed-
ná-li se o předlohu, kteráž z důvodů techniky
jednacího řádu odkázána jest na přízeň všech
stran, zvláště vezme-li se zřetel k tomu, že
nejen nevyhnutelně velký počet podrob-
ných debat, ale také mnoho setnamno-
ze velmi spletitých hlasování i
protivníku počtem nepříliš sil-
nému poskytne příležitost, rokování stále ví-
ce protahovati, tedy v tomto případě
nejméně až k úpadku zemských fi-
nancí. Tato taktika zabránění údělů če-
chám bude míti jenom tenkráte smysl, jestlíže
Němcům v Čechách bude odepřeno jich „do-
bré právo“. Jestliže však nadejde uspokojivé
Posl
Němec
Čechy
Hummer
poslanecký sněmovna
14
article
řešení v Čechách, jestlíže Němcům poskytnuto
bude, co označují nejmenšími svými požadav-
ky, pak ovšem musí býti zůstavena možnost,
aby také Čechám byly učiněny zemské úděly
rychle a vydatně přístupnými. Proto museli
prý zástupci němečtí z Čech ve finančním vý-
boru říšské rady utvořiti tyto podmínky, aby
v daném případě, ale výhradně prý jenom
tomto případě mohlo se Čechám dostati údě-
lů. Němečtí poslanci z Čech zůstavili si však
samozřejmě úplně volnou ruku pro vyřízen
předlohy v plné sněmovně a nedali z ruky
žádné možnosti. Posl. Hummer doufá, že ne-
bude zapotřebí těchto možností použiti, „ne-
boť také nám Němcům z Čech leží na srdci
blaho státních úřadníků a sluhů, těsně spoje-
né s uzákoněním malého finančního plánu . ..
Že by úvaha posl. Hummera vyznívala nějak
přespříliš vítězně, nelze zrovna tvrditi; o za-
jištěné podpoře alpských poslanců se zatím
nezmiňuje slovem. Jeho narážka na to, že ta-
ké Slovanům musí záležeti na úřadnících a
učitelích jich národností, nezmění nic na faktu,
že čeští poslanci jsou nadšeni největší ocho-
tou přispěti úřadníkům i učitelům všech ná-
rodností k výhodám pro ně z uzákonění ma-
lého finančního plánu vyplývajícím. Speku-
lace Hummerova, vpraviti státnímu úřadni-
ctvu celého státu a nyní také učitelstvu
ostatních zemí na úpravu platů čekajících.
že jich nepřáteli jsou nikoli ti, kdož se strojí
protahovati finanční plán a zemské úděly co
nejzáze možno, ale za to ti, kdož se nemohou
dočkati, aby pro ně hlasovali třeba oběma
rukama — je nejmírněji řečeno mon-
strösní. Nabídka pak Čechům, aby vyku-
povali nyní i říšskou obstrukcí německých po-
slanců z Čech na zemském sněmu, jest ovšem
nejžalostnější taktikou, jakou si pánové mo-
hli vymysliti. Budou o tom co nejvydatněji
přesvědčení.
Němec
Posl
Spek
Hummerův
Čecho
Čechy
Hummer
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Halíčská volební reforma.
Halíčská volební reforma.
Po třídenním rokování dospělo polské
sněmovní kolo v pátek večer ke hlasovánío
resolucí, týkající se volební opravy. Když
mluvčí všech stran a frakcí vysvětlili své mí-
nění o kompromisu, uzavřeném s Malorusy
ujal se v pátek slova také místodržitel dr
Bobrzyňski, ovšem jen jako poslanec
aby odmítl četné námitky Všepoláků a pol-
ského centra proti kompromisu. Dr. Bobr-
zyňski hájil Ukrajince proti výtce, že jsou
separatisté. Malorusové v Haliči učínili
v poslední době v leckterém oboru značný
pokrok a při každých volbách množí se po-
čet maloruských poslanců. Šířením národního
vědomí mezi maloruským lidem mizí naděje.
ža by mohl býti za poslance volen Polák
takových okresech, ve kterých Malorusi mají
převahu. Proto, aby se zabezpečilo zastoupe-
ní Poláků i v těch okresech, v nichž jsouv
menšině, bylo nutno navrhnouti pro východní
Halič jednomandátové okresy maloruskéi
polské, sestavené na základě národního kata-
stru. Poněvadž zřízením jednomandátových
okresů zmizí ve vých. Haliči volební zápa
mezi oběma národy, usnadní se tím také prá-
ce, směřující k dohodě Poláků s Malorusy.
Dr. Bobrzyňski se neleká radikalismu ukra-
jinské strany. To se časem změní. Nebezpečí
spatřuje v rusofilské agitaci t. zv. národní ru-
ské strany [Starorusů) a jich propagandě pra-
voslaví. Hnutí ukrajinské, které neutonulo ani
ve velkoruském moří v říši ruské, nedá s
v Haličí zadržeti.
Bobrzyňski
Ukrajinec
Malorus
Polák
doktor
Halič
17
article
Když místodržíteli odpověděli ještě ně-
kteří odpůrci reformy (hr. Skarbek a j.), při-
stoupilo se ke hlasování o resoluci, jež zní.
Valné shromáždění polských poslanců, uzná-
vajíc potřebu rozšířiti sněmovní volební právo
a snažíc se o dohodu a svornou součinnost
s poslanci ukrajinské národnosti jak ve sněmu
zemském tak i na říšské radě, vyslovuje
se pro skoncování volební opravy v nyněj-
ším sněmovním zasedání na základě zásad,
přijatých většinou hlasů ve volebním výboru
Shromáždění je přesvědčeno, že volební re-
forma stane se základem národní svornosti
18
article
bude východištěm legálního postupu ukrajin-
ských poslanců v otázkách kulturního, hospo-
dářského a politického rozvoje.
Začátek a konec této resoluce byl přijat
všemi hlasy, ale odstavec, že volební refor-
ma se má provésti dle smluveného kompro-
misu, jen 78 hlasy proti 37. Tento poměr
hlasů ukazuje, že volební oprava ne-
ní ve sněmovním plenu zabezpe-
čena a že absencemi může býti zmařena.
19
article
Slovanský ruch u Poláků a Slovinců.
čilé krakovské „Tovařišstvo slovanské“,
které nedávno ustrojilo okázalou oslavu na-
šeho zesnulého pěvce Jaroslava Vrchlického,
zřizuje právě při universitě krakovské
praktické kursy slovanských ja-
zyků. V letním semestru bude se vyučovati
jazykům českému, chorvatskému, maloruské-
mu a velkoruskému, po případě, přihlásí-li se
dosti posluchačů, také slovinskému a bulhar-
skému. — V Lublaní vstupuje v život „Slo-
vanský klub“, založený známým přítelem
slovanské vzájemnosti Ivanem Hribarem.
Stanovy Slovanského klubu byly vládou již
schváleny. Účelem klubu jest pěstovati prak-
ticky slovanskou vzájemnost, posilovati sva-
zek mezi Slovinci a jinými slovanskými ná-
rody, pečovati o přijímání a informace oněch
Slovanů, kteří zavítají do Lublaně; šířiti ve
slovinském národě znalost jiných slovanských
národů, jich literatur a umění a pěstovati slo-
vanské jazyky. Klub je spolek nepolitický;
jeho účelem jest pěstovati pouze kulturnía
hospodářské styky mezi Slovany. Bude tedy
v Lublani vítati a častovati vzácnější slovan-
ské hosty, pořádati konversační kursy slo-
vanských jazyků, přednášky o slovanských
národech a zemích, představení, výstavy, vý-
lety do slovanských zemí, bude svolávati slo-
vanské schůze, udržovati slovanskou čítárnu.
školu slovanských jazyků atd. Mimo to chce
pořádatí rozpravy o důležitých současných
slovanských otázkách, vydávati o nich bro-
žury, knihy atd.
Polák
Vrchlický
Hribar
Lublaň
St
Slovan
20
article
Ondřej Halaša j.
Halaša
21
article
V zesnulém Ondřeji Halašovi, advokátu
v Turč. Sv. Martině, odchází nejhorlivější pra-
covník slovenský. Jeho ztráta bude se těžce cítit
zvláště v Turč. Sv. Martině, kde na jeho bedrech
spočívalo nejvíce a nejtěžší práce při národních
podnicích. Ondřej Halaša byl pokladníkem Mu-
seálné společnosti slovenské, Zpěváckého spolku,
Měšťanského kasina v Národním domě, býval po
30 let režisérem, napovědou, hercem a ve většině
případů i překladatelem při divadelních předsta-
veních. pořádaných ve středisku slovenského ná-
rodního života. Hosté srpnových slavností jistě
na něho nezapomenou. Jeho osobní horlivost a
pracovní houževnatost neznala mezí. Bude potřebí
několika lidí, aby zastali ty práce, kferé pro ná-
rodní věc v různých organisacích Halaša konal.
Byl to neobyčejný, svým způsobem jediný člověk
na Slovensku. Narodil se r. 1852 v Záskalí v Dolní
Oravě, na advokátskou praxi přišel do Turč. Sv.
Martina, kde se oženil s dcerou vynikajícího ná-
rodovce Pavla Mudroně, dosud žijícího a tam
působil až do své smrti. Vynikl též jako horlivý
sběratel lidových písní a umění; pro »Písně slo-
venské«, vydané pražskou Slavií, většinu nasbíral
on pod pseudonymem J. Proroka
Halaš
Halaša
Martino
Pavel Mudroň
svazek . Martin
Slovensko
Dolní Orava
národní dům
Halašo
Slavia
22
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Hosudarstvenná duma o slovanské manifestaci
petrohradské.
V hosudarstvenné dumě byla debatao
pilném dotazu k ministru vnitra v příčině
krutého zakročení proti účastníkům slovan-
ské manifestace při odjezdu bulharského ge-
nerála Radka Dimitrieva. Plamenné řeči proti
policii pronesli poslanci Savenko (naciona-
lista) a Puriškevič (pravý). Savenko četl vý-
povědi osob, nahajkami zbitých a koni pošla-
paných, jakož i svědků toho. Mezi svědky
veřejně vystupuje univ. prof. Fedor Ščerbat-
ský. Dotknuv se souvislosti manifestace se
zahraničnou politikou Ruska, pan Savenko
ukázal vládě na hlubokou propast, která zeje
mezi ní a ruským národem, jakož i na poní-
žení Ruska, jež jest výsledkem vládní poli-
Jménem vlády stručné vysvětlení dal mi-
nistr vnitra Maklakov. Pravil, že žádná vláda
výtržnosti na ulicích trpěti nemůže, ale po-
licie má proti nim zakročovati
s1ušně. Ministr bez obalu prohlásil, že
tiky.
Dimitriev
Savenko
profesor
Fedora Ščerbat
Maklakov
Rusko
Puriškevič
23
article
Co se mravných kázaníček dotýče, na
mou věru není-li vždy nejlépe, začít —
u sebe?
My v Čechách vřele si přejeme jednoty
Přejeme si jí, poněvadž jí potřebujeme.
UJsme slabí vůči návalu cizoty, který ná
obklopuje. Máme zapotřebí zálohy živlu.
jehož každá krůpěj je drahá. Tam na Slo-
vensku 3 miliony duší od věků tvoří zálohu
naší bytosti. Třeba střežit a uchovat ten
vzácný poklad. Je to věc prosté opatrnosti
životné. Ale někdy nás napadá taková ná-
lada zpupná. Uprostřed mocných a bohatých
sousedů znenadání nás omrzí ta věčná role
chudáka a slabocha, rádi bychom se zdál
sami sobě také silnými a bohatými. A svoji
zpupnost vybíjíme pak nepravým směrem.
Hledáme ještě chudšího a slabšího, abychom
se nad něj vypjali, sebe vyvýšili, u vlast-
ních očích trochu povyrostli. Tu se pak
vemlouváme do cituplných frází, líčíme
pózy a gesta velikomyslných ochránců
protektorů, kteří se roztesknili nad »ubohou
Slovačí«, slibují »pomoci chudým bratřím«
ohlašují svou »podporu nešťastnému Sloven-
sku« a tuze si libují v lichém pocitu boháče
jenž pojat »milosrdenstvím« prokazuje své
»dobrodiní« chuďasu bližnímu.
Nešťastný přesmyk pojmů! Má hrozno
následky. Otravuje všechnu čistou vzájem-
nost poměru. Kdož pak se dá ochotně pro-
hlašovat za chuďasa, odkázaného na něčí
nechutnou blahovůli a milosrdnost? Senti-
mentálni fráze zanechává na protější straně
jen hořkost a odpor.
Voláme po jednotě, ale nešťastným
postupem vždy znovu způsobujeme — roz-
tržky. Měli bychom se posilovati a zatím se
navzájem rozhořčujeme. Či je opravdu tak
těžký úkol, rozeznat společný prospěch
rozdělit úkoly podle sily a potřeb?
Čechy
25
article
Šaty. — Střevíce. — Kabelky. — Slunečniky
Šaty. — Střevíce. — Kabelky. — Slunečniky
Všemu člověk zvykne. Co zděšení byl
všude při prvních zprávách o vypuknutí bal
kánské války, o prvních útocích, prvních zra-
něných a po dvou, po třech měsících přestaly
nám hrůzou vstávati vlasy na hlavě, přestali
jsme se chvěti. Zvykli jsme. A je tomu při
všem tak, ať už jde o přesazení člověka do
jiného okolí, ať jde o změnu práce či o co-
koliv jiného. Člověk se přizpůsobuje, zvyká
Některý rychleji, jiný pomaleji, ale zvykne
každý a na vše. I s modou je tomu tak. S ja-
kou nedůvěrou a úsměvem na rtech pozoro-
valy jsme první Ietošní klobouky za výkladní-
mi skřiněmi. Jak zdály se nám směšné
sotva březen u konce, sotva nosí se jarní
letní klobouky čtrnáct dní, zvykly jsme si na
podivně tvary i ostré barvy stuh a květin
I na fantastické šaty si zvykneme, budou-li
jen trochu hezké a nebudou-li příliš výstřední
jako se objevily na příklad při pařížských
koňských dostihách, kde je vždy přehled mo-
dy. Ale my se nemusíme obávati, že by ně-
která z našich krasavic objevila se v černých
šatech s velkými žlutými skvrnami a žlutým
frakem, nebo v oděvu, připomínajícím generála
v parádním úboru. Při pohledu na takové
toiletty opravdu člověku připadá, že Karne-
val, jemuž nedopřává se již místa v masopu-
stě, utíká se do každodenního života.
Kabelka
Karn
26
article
Střihy ztrácejí jednoduchost a tím také
opravdovou eleganci. Prosté, jednoduché šaty
měly mnoho výhod. Svým jednoduchým stři-
hem udržely se dlouho hezké, bez velké opa-
trnosti, bez žehlení. Čím řasnatější šaty, tím
spíše se pomačkají, tím dříve dělají dojem
nepořádku. Jsou hezké, jen dokud jsou nové.
V žurnálech jsou u všech jarních toilett dlou-
hé rukávy, těsné, přiléhavé, s krajkami u ru-
ky. Je to velice roztomilé, zvláště u štíhlých
dam — a o které se teď může říci, že není
štíhlá? — ale jsem přesvědčena, že s 15 a 20.
stupněm tepla objeví se opět bluzičky s krát-
kými rukávy, jež jsou tak mladistvé a při tom
pohodlné. Límečky se nedělají ani tehdy
27
article
jsou-li rukávy dlouhé. Výstřihy jsou co nej-
různěji hluboké, ale skoro vždy vybíhají vpře-
du do špičky a jsou často zdobené krajkovou
náběrou. Jako skoro všecka poslední leta.
tak i letos objevily se jarní rukávníky, z kra-
jek, stuh a květin, ale pořídí si je jen ženy
jež potrpí si na zvláštnosti a buzení sensace
a upotřebi ho jistě jen jednou nebo dvakrát.
K sukním zřaseným, zdviženým po straně, bu-
dou se nositi i na ulici vykrojené střevičky
bílé, šedé nebo žemlové barvy, dle toho, která
barva hodí se lépe k barvě šatů a punčochy
v barvě střevíců. Ke kostymům hodí se nej-
lépe knoflíčkové černé polobotky s hořejší
částí z kůže jelení nebo z látky. Ku prome-
nádním šatům nosí se ploché kabelky ovál-
ného tvaru z černé nebo světlé kůže, s jedním
delším koženým poutkem. Ke trotérům nosí
se stále kabelky podlouhlé, do nichž hodně
se vejde. Zároveň s malými kloboučky obje-
vily se v obchodech malé slunečníky, které.
jsou-li otevřené, připomínají kopulovité báně
kostelní. Jsou barev hodně ostrých a uvnitř
podšité buď celé nebo jen u kraje zřaseným
hedvábím odlišné barvy. Jsou to ovšem jen
slunečníky jarní. Protí ostrým paprskům let-
ního slunce budou se nosit širší klobouky
tu by tyto slunečníky nedostačovaly. Přijdou
zase ku platnosti staré, velké slunečníky.
Heda.
Heda
28
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Je svrchovaně třeba, aby se už ženám do-
stalo na celé čáře práva také v zákonodár-
ných sborech a v obecních zastupitelstvech
hájit ženské zájmy! Dospěl jsem k tomu úsud-
ku po nedávné řeči posl. Silberera, který jn-
koby už neměl docela nic lepšího, do čeho by
se pletl, bouřil ostře proti nejnovější prý vášní
žen — zůstat anebo stát se hubenými. Nevím,
odkud čerpal pan poslanec své odborné infor-
mace nebo pozorování, ale ať už jsou jeho sty-
ky jakékoliv a jeho rozhořčení proti hubeným
dámám důvodu a původu jakéhokoliv, je to
prostě od něho smělostí, že on, tyor rodu
mužského, zasahuje do diskretních otázek ro-
du ženského.
Připadá mi to právě tak opovážlivé, jak
kdybych já, totální ignorant ve věcech mody
rozepsal se na příklad o zápasu mezi velkým
a malými dámskými klobouky. Tedy: je věcí
z výkladních skříní modistek, z rozhledů po-
uličních i rozhovorů našich dam jistou, že sta-
rý, loňský svět velikých klobouků svádí boj
s novým světem malých kloboučků letošních.
Ačkoliv původně moda předepsala pro jarní
sezonu letošní klobouček malý jako doleček
nějaké revoluční tajné proudy učinily propa-
gací velkým kloboukům, které teď ve výklad
ních skříních perou se s malými, asi jako ber-
nardin s pinčlem. Dámy jsou rozděleny ve dva
tábory a hledají se důvody pro a protí.
Silberer
29
article
Jak jsem slyšel, proti malým kloboučkům
mluví velmi vážně otázka frizury. Pod veliký
klobouk bylo třeba zvláštní, imposantní, něko-
Hkapatrové stavby s četnými arkýři a balko-
ny, kdežto malý klobouček žádá jenom pří-
zemní stavbu, z vlastního, solidního materiálu
bez podložek, turbanů, umělých lokniček. Po-
něvadž ale o vlastní stavební materiál je v cel-
ku nouze, vzniklo hnutí proti malým klobou-
kům. A jak je už dnes zřejmo, má toto hnut
velmi mnoho stoupenkyň.
Nám mužům byly by arci přece jen mi-
lejší malé kloboukyl Pod tím velkým se docela
ztrácíme a máme-li cylindr, jsme odsouzeni jí
na dva kroky dál, nechceme-li mít z něho roz-
čepejřené ptačí hnízdo. A pak, upřímně ře-
čeno, ve své lakomosti jsme počítali, že malý
klobouček bude o polovinu lacinější... Jenže
— jak se ukázalo v mnoha a mnoha přípa-
dech — vyzrály na nás dámy docela jednodu-
chou matematickou formulkou, dle které dva
malé klobouky = jednomu velikému, po pří-
padě, když byl moc veliký — třem malým ...
Tak jsem zase na tom stejně jako dřív. Je
proto lépe nestarat se příliš ani o velké ani
malé klobouky, nedělat ze sebe Silberera
dopřát dámám v otázce mody, tloustnutí i
bubnutí té největší volnostil
30
article
Všechny cesty vedou do Říma. .. a vše-
chny výlety Pražanů známými vyšlapanými
cestičkami do Chuchle, do Krče, do Černošic
atd., kde pořádnému Přažanu znám je už kaž-
dý strom. Myšlenka Národního divadla uspo-
řádat v Divoké šárce pod širým nebem diva-
delní představení, najednou nám připomněla,
že také tímto směrem možno z Prahy vy-
letět... A náhle proudy lidstva minulé ne-
déle putovaly do Divoké Šárky a vracely se
nadšeny krásou tamější krajiny. Jednomyslně
v rozhovorech vracejících se výletníků pro-
hlašována Šárka za nejkrásnější místo v okoli
Prahy a přemnoho bylo těch, kteří ve svých
třiceti a více letech příznávali, že byli tam
ve svém živobytí poprvé.
„Neznámá pevnina“ byla snad dobré po-
lovině Prahy odhalena a nalezen cíl nových
výletů. Je zajímavo, že většina návštěvníků
měla jen matné představy o tom, kde asi ta
Divoká šárka je a kudy možno se tam dostat.
Pražan
Šárek
Řím
Chuchle
Krč
Černošice
Praha
národní divadlo
31
article
Bloudili na zdař bůh, poptávali se na cestu,
docela jakoby ocitli se někde v Krkonoších
nebo na šumavě. A je to sotva půldruhé ho-
diny za Prahou nebo od Liboce, kam za pár
krejcarů se sjede drahou, dvacet míhuť cesty.
Maně se ptá člověk, proč Divoká Šárka,
druhdy takřka výhradný cíl výletů starších
Pražanů, upadla tak v zapomnění? Odpověd
je jednoduchá: nejedou tam parníky, nejede
vlak až právě tam a cesty nejsou vysypány
pískem a válcované, aby mládež, hlavní síla
všech výletů, mohla tam promenovati napará-
děná jako na korsu. A potom — není tam
deset restaurací, kde by jízdou na parníku
nebo ve vlaku totálně vysílený Pražan jak
se patří si odpočinul.
Až po této stránce jak náleží bude o vý-
letníky postaráno, až krom přírodních krás
bude v Šárce několik zahradních restau-
rací s dobrým pivem a až komunikační spo-
jení mezi Prahou a Divokou Šárkou bude tak
dokonalé, že pražský výletník nebude musit
udělat pár kroků — pak je budoucnost Di-
voké Šárky na dlouhou řadu let zajištěna.
Národní divadlo má velikou zásluhu o to, že
tato krajina znovu byla objevena. Zevlonn
bůh
Šárek
Pražan
Krkonoše
Praha
Liboc
národní divadlo