ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 21455eb0-8f21-11dd-a016-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 33, person 46, org 11, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. dubna 1913. číslo 93.
4 article
nebo „Klub za Starou Prahu“. A bude se li- šiti od nich také objemem své látky. Jako hlavní obory, jimiž se bude zabý. vati, vytknuty jsou stanovami: dějiny výtvar ného umění českého, všeobecné dějiny umění archaelogie středověku, nauky musejní a na- uka o záchraně památek; to jsou dosti široké pojmy a jest možnost ještě je rozšířiti — i specialisovati. Dosud nemáme orgánu, který by se za- býval uměním všeobecným, uměním cizím archaeologií mimočeských zemí. Zde nen ani vzdálené umění vyloučeno, umění perské. arabské a nejzazšího orientu. K umění staro- věku bude brán zřetel, pokud se jedná o dobu přechodu z antiky do křesťanství a pokud staré umění má vztah k pozdějším fásím. Archaelogie klasická, pokud souvisí s oborem filologickým, nebude naším předmětem. Umění moderní spadá v náš obor v celém svém rozsahu — vždyť to, co je výtvorem dneška, patří již zítra — historii. Pěstění pomocných věd historických, po- kud se zabývají realiemi, písmem, artefakty. bude vítáno. Museologií ve vlastním slov smyslu nezabývá se, pokud mně známo, žádná z korporaci dosavadních. K záchraně pamá- tek budeme přihlížeti s toho stanoviska, ž se zde jedná o materiál umělecký, o doku- menty a jestliže se budeme zabývati otázkami náchrany více theoreticky než prakticky, ne- odmítáme předem také možnost, že v situaci. kde se bude jednat o řešení praktické, vyslo- víme svůj názor.
Praha
5 article
Ve schůzích přednáškových poskytovány budou přednášky, referáty o nové literatuře nebo nálezech, kratší sdělení a připojí se i de- baty. Pro členstvo, užší kruh, pořádány bu- dou takto přednášky odborné, vědeckého rá- zu. Ale tím nevylučují se přednášky populár- ní, pro širší publikum, neboť jimi se budí zá- jem o věc. Sdělení v kruhu vědeckém mohou nabýti i toho významu, že si přednášející, přijde-li skutečně s věcí novou, zajistí do jisté míry prioritu, tím že i o přednáškách a referátech veden bude jakýsi druh protokolu. Obsah přednášky populární stává se vždy jakési bo- num publicum, při němž priorita těžko se dá hájit, nebyla-li přednáška hned otištěna. Sdě- lení mohou nás informovat i o tom, na čem kdo pracuje. U nás by to byl dosud luxus, kdyby dva nebo více odborníků odděleně pra- covalo na věci, která by vyžadovala značného nákladu. Speciálními otázkami ať se zabývá kdo chce, jak chce. Nemohlo by se zavésti hájení a reservování jistých themat pro toho neb onoho, nebo abych tak řekl jakésí rayo- nování vědy, jaké si tu a tam někteří bada- telé němečtí přejí a vymíňují.
6 article
Jest jisto, že hlavní naše péče bude pla- titi umění domácímu. Co zde zbývá činiti, jak postupovati, to v podstatě uvedl prof. Mádl ve feuilletonu „Nár. Listů“ při zmínce o za- mýšleném založení „Kruhu“. Budiž ponecháno jiné příležitosti v tom ohledu rozvinout celý a podrobný program. Tím, že rozšiřujeme pole působnosti na dějiny všeobecné, již předem jest naznačeno, že zabývati se budeme vztahy našeho umění k umění ostatnímu a že výtvory cizího umění v zemích českých chované, byt i nevznikly v jich obvodu a do něho jen snad činností sběratelskou byly vneseny, budou ta- ké předmětem našeho badání. A rozumí se. že naším úkolem bude pátrati po pracích če- ských v cizině, často neznámých a skrytých pod cizím jmenem nebo všeobecným heslem. Kromě přednášek jsou na programu „Kru- hu“ vycházky. Nemíníme naprosto tím zavěsti konkurenci s korporacemi, jež nyní vycház- ky, návštěvy museí a pod. pořádají. Vycház- ky, provázené výkladem, mají poučný a po- pularisační cíl a množí se tak vůčihledě, že krásné myšlenky se dokonce i zneužívá. Ale- spoň již upozorněna byla veřejnost na jisté výstřelky této instituce, které se neobjevují pouze u nás, ale i jinde. U vycházek „Kruhu“ bude lze předpokládati, že účastníci přijdou s odbornou průpravou, takže výklad bude zhuštěný a soustředěný na poznatky vědecké, ba že při vycházce bude možno, když ne ře- šiti vědecké otázky, alespoň na ně upozorniti
profesor Mádl
7 article
V dalším vývoji činnosti „Kruhu“ bud lze odvážiti se i na nějaký výlet nejen do blíz- kých, ale i vzdálenějších míst, na př. do vět- šího města zahraničního, jako jsou Drážďany To bude starostí vycházkového odboru, při němž bude zřízen zvláštní fond. Tento odbor by byl částečně i podpůrným, aby i nemajet- ným členům z kruhu studentstva umožněno bylo účastenství. A tento odbor mohl by nabýti ještě dal- šího praktického úkolu. Dnes mnoho našinců cestuje a bohudík u velké části na programu cestovním jsou kulturní požitky. „Kruh“ bu- de moci poskytnoutí rady, pokyny, co návštěv museí a památek v cizině se týče a upozorniti na dobré rukověti. Odborná literatura, nehle- dě k „Baedeckru“, jenž v oborech uměleckých jest dobře redigován, poskytuje přátelům umění mnohý návod, ty četné publikace, jako; „Berühmte Kunstätten“, „Italia artistica“,
Baedecker Drážďany Berühmte Kunstätten Italia
8 article
„Italia monumentale“, „Villes celebres“ nebo zvláštní průvodci, rukověti (Handbücher), ci- ceronové po museích a galeriích. Zde možno navázati i jisté styky s cizinou, se správamí musejními, i místními spolky. Ve směru tom mohl by si vycházkový odbor založiti in- struktivní knihovnu, ač jinak na založení knihovny nepomýšlíme, leda na odebírání ča- sopisů. Máme zde knihovnu Umělecko-prů- myslového musea, která za krátko vzrostla na odbornou knihovnu prvního řádu, i knihov- nu zemského musea, důležitou pro archaeolo- gii a slovanskou literaturu o umění, a poslu- chačstvu jest k disposicí knihovna kabinetu pro dějiny umění na universitě, která sice dosud není příliš objemná, která však chová mnohé dílo, jež v jiných pražských knihov- nách marně by se hledalo. I na publikační činnost ve stanovách se pomýšlí. Nejedná se při tom o založení časo- pisu, jelikož vědeckých i uměleckých orgánů jest dosti, avšak bude-li prostředků, možno začíti s výroční zprávou, rozšířenou o pojed- nání, sdělení a referáty, tedy s jakýmsi „Roč- níkem“. Také na občasné publikování studií nějaké monografie, může dojíti. V tom ohle- du nelze mnoho slibovat, dokud není naděje na vyplnění dobrých úmyslů.
Villes celebres
9 article
Při dobré vůli a družné součinnosti lze i při skromných prostředcích mnoho vyko- nati a v tomto směru má i pěstování kole- giality své úkoly. Především se jedná o udr- žování styků všech pracovníků navzájem starších i mladších, i těch, kteří se pracov- níky chtějí státi. Přáli bychom si, aby i s ven- kovem pěstěn byl kontakt, který mohou pro- středkovati oni absolventi, kteří se stali neb stanou středoškolskými profesory nebo míst- ními archiváři. Jest ještě mnoho měst v Če- chách, kde materiál čeká na zpracování. Ne- jsou všecka města tak probádána, jako Kutná Hora, Jindřichův Hradec, Písek a j. Starší ge- nerace středoškolských historiků vykonala zde velkou práci, která posloužila dějinám umění. V místních museích, archivech, památ- kách měst a okolí jest ještě velké, vděčné pole pro působení středoškolského učitelstva. duchovenstva a technických sil, pro působení pracovníků nových, kteří mohou přistoupiti k dílu s odbornými vědomostmi, znalostmi methodami, jež poskytuje nová doba hojnější měrou, než jaká dopřána byla generacím star- ším, jež přinesly věci svůj zápal a svou píli.
Kutná Hora Jindřichův Hradec Písek
10 article
A ideální by bylo, aby při pěstění vzá- jemnosti sílila solidarita a konciliantnost. U nás lehce vznikají tábory, vedoucí si navzájem dosti nepřátelsky a často nevime, jak vznikly a kde se berou. V kruzích uměleckých a za- bývajících se uměním jsou ještě častější a čet- nější. Zúčastněny jsou zde osoby obzvláště vnímavé, citlivé a vznětlivé, neboť právě ta- kové povahy jsou disponovány pro umělecké vnímání a cítění. Vedle inteligence musí zde býti něco zvláštního, spirituálního, jakésí flui- dum, které ve sférách uměleckých často se vznítí a vzplane. V mládí každý rád svede nějakou polemiku a zrovna v oborech umění je jich plno. A na formu polemiky má vliv i temperament jednotlivce. Eristika bývá zde zvláštní pochoutkou, jest to brus intelektu má svůj půvab i také své právo. Ale nesmí nabýti charakteru invektiv. Dokud jde o principy a individuelní sklony, nutno, aby je- den respektoval druhého. A ve vědeckém ohledu může býti společným jen jeden cíl- pravda, a ta má tu zvláštní vlastnost, že může býti jen jedna. Ti, kteří pravdu hledají, jsou však vždy lidé, lidé chybující, a jsouce si toho vědomi, musí se snažiti, aby byli, pokud mož- no, objektivní a nepředpojati. Jest to ne- snadno, ježto právě na pojetí dějin umění pů- sobí různé otázky politické, národnostní, ná- boženské, lokální a dočasné proudy uměle- cké. Neotřesnými zůstávají pravé dokumenty- produkty umělecké činnosti a dokumenty li- stínné, a ať vykládači s nimi zacházejí jak koliv, dřív nebo později pravda vyjde na jevo Dr. Karel Chytíl.
doktor Chytíl
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Přednášková tura německých poslanců z Čech. Oznámené tournée Německonacionálního Vereinu pro Rakousko v alpských zemích za účelem získání volíčstev alpských poslanců německých proti zemským údělům království Českému při plenárním projednávání bylo v uplynulých čtrnácti dnech provedeno v Ga- stýně, Běláku, Terstu, Lublani, Celji, Ptujía Štyr. Hradci. Na všech schůzích těchto řečnil zem. posl. dr. Perko o „českoněmeckém sporu a jeho význam pro veškeré Němectvo v Ra- kousku, některých se zúčastnil také posl. Hummer přednáškou o zahraniční situacía malém finančním plánu, posl. Schrei- ter o politických opomenutích „ostmareckých Němců“ a někteří místní řečníci. V Štyrském Hradci schůze dopadla bledě, byla tamními Schönererovci rozbita, jakmile se na řečništi objevil posl. Hummer. Podle oběžníku o těchto schůzích vydaného byly schůze tyto všude četně navštíveny a podstatně prý posílily po- cit sounáležitosti alpských a sudetských Němců, obzvláště potěšeny byly německé menšiny v Gorici, Lublaní a Terstu, že si na ně němečtí poslanci z Čech vuzpomněli . . Posl. G. Hummer o zemských údělech. Jeden z nejneúnavnějších protivyrovna- cích pracovníků říšský poslanec pan C. Hummer rozepsal se ve varnsdorfské „Ab- wehr“ o otázce zemských údělů a poněvadž to učinil bezprostředně po svém návratu z protiúdělové agitační cesty po alpských mě- stech, může jeho studie o osudu údělů posu- zována býti za výsledek jeho zkušeností na výletu nabytých.
Ptujía Štyr doktor Perka Němec Čo Posl Čechy Rakousko Bělák Terst Lublaň Celja Hradec Štyrský Hradec Gorica Hummer
13 article
Posl. Hummer prohlašuje za jísto, že za nynější situace všechny korunní země a pří- rozeně i země s německou sprá- vou horoucně touží po zvýšených údělech, aby mohly učitelské platy a jiné výdaje krýti beze zvýšení zemských přírážek Mimořádné jsou prý poměry v příčině zem- ských údělů pouze v Čechách a už dnes mů- že se říci — dí Hummer — ať se již udá- losti vyvinou jakkoli, že o údělech Če- chám nemůže býti řeči, dokud nebu- de vyhověno spravedlivým německým poža- davkům Němců na zemském sněmu. Nyní však prý se zdá, že jednání Němců na zem- ském sněmu českém není v souhlasu s jedná- ním německých zástupců z Čech ve finančním výboru poslanecké sněmovny. Tento rozpor jest prý však pouze zdánlivý, neboť vyřízení nějaké předlohy ve výboru neznamená prý ani z daleka její přijetí v plenu a nejméně, jed- ná-li se o předlohu, kteráž z důvodů techniky jednacího řádu odkázána jest na přízeň všech stran, zvláště vezme-li se zřetel k tomu, že nejen nevyhnutelně velký počet podrob- ných debat, ale také mnoho setnamno- ze velmi spletitých hlasování i protivníku počtem nepříliš sil- nému poskytne příležitost, rokování stále ví- ce protahovati, tedy v tomto případě nejméně až k úpadku zemských fi- nancí. Tato taktika zabránění údělů če- chám bude míti jenom tenkráte smysl, jestlíže Němcům v Čechách bude odepřeno jich „do- bré právo“. Jestliže však nadejde uspokojivé
Posl Němec Čechy Hummer poslanecký sněmovna
14 article
řešení v Čechách, jestlíže Němcům poskytnuto bude, co označují nejmenšími svými požadav- ky, pak ovšem musí býti zůstavena možnost, aby také Čechám byly učiněny zemské úděly rychle a vydatně přístupnými. Proto museli prý zástupci němečtí z Čech ve finančním vý- boru říšské rady utvořiti tyto podmínky, aby v daném případě, ale výhradně prý jenom tomto případě mohlo se Čechám dostati údě- lů. Němečtí poslanci z Čech zůstavili si však samozřejmě úplně volnou ruku pro vyřízen předlohy v plné sněmovně a nedali z ruky žádné možnosti. Posl. Hummer doufá, že ne- bude zapotřebí těchto možností použiti, „ne- boť také nám Němcům z Čech leží na srdci blaho státních úřadníků a sluhů, těsně spoje- né s uzákoněním malého finančního plánu . .. Že by úvaha posl. Hummera vyznívala nějak přespříliš vítězně, nelze zrovna tvrditi; o za- jištěné podpoře alpských poslanců se zatím nezmiňuje slovem. Jeho narážka na to, že ta- ké Slovanům musí záležeti na úřadnících a učitelích jich národností, nezmění nic na faktu, že čeští poslanci jsou nadšeni největší ocho- tou přispěti úřadníkům i učitelům všech ná- rodností k výhodám pro ně z uzákonění ma- lého finančního plánu vyplývajícím. Speku- lace Hummerova, vpraviti státnímu úřadni- ctvu celého státu a nyní také učitelstvu ostatních zemí na úpravu platů čekajících. že jich nepřáteli jsou nikoli ti, kdož se strojí protahovati finanční plán a zemské úděly co nejzáze možno, ale za to ti, kdož se nemohou dočkati, aby pro ně hlasovali třeba oběma rukama — je nejmírněji řečeno mon- strösní. Nabídka pak Čechům, aby vyku- povali nyní i říšskou obstrukcí německých po- slanců z Čech na zemském sněmu, jest ovšem nejžalostnější taktikou, jakou si pánové mo- hli vymysliti. Budou o tom co nejvydatněji přesvědčení.
Němec Posl Spek Hummerův Čecho Čechy Hummer
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Halíčská volební reforma.
Halíčská volební reforma. Po třídenním rokování dospělo polské sněmovní kolo v pátek večer ke hlasovánío resolucí, týkající se volební opravy. Když mluvčí všech stran a frakcí vysvětlili své mí- nění o kompromisu, uzavřeném s Malorusy ujal se v pátek slova také místodržitel dr Bobrzyňski, ovšem jen jako poslanec aby odmítl četné námitky Všepoláků a pol- ského centra proti kompromisu. Dr. Bobr- zyňski hájil Ukrajince proti výtce, že jsou separatisté. Malorusové v Haliči učínili v poslední době v leckterém oboru značný pokrok a při každých volbách množí se po- čet maloruských poslanců. Šířením národního vědomí mezi maloruským lidem mizí naděje. ža by mohl býti za poslance volen Polák takových okresech, ve kterých Malorusi mají převahu. Proto, aby se zabezpečilo zastoupe- ní Poláků i v těch okresech, v nichž jsouv menšině, bylo nutno navrhnouti pro východní Halič jednomandátové okresy maloruskéi polské, sestavené na základě národního kata- stru. Poněvadž zřízením jednomandátových okresů zmizí ve vých. Haliči volební zápa mezi oběma národy, usnadní se tím také prá- ce, směřující k dohodě Poláků s Malorusy. Dr. Bobrzyňski se neleká radikalismu ukra- jinské strany. To se časem změní. Nebezpečí spatřuje v rusofilské agitaci t. zv. národní ru- ské strany [Starorusů) a jich propagandě pra- voslaví. Hnutí ukrajinské, které neutonulo ani ve velkoruském moří v říši ruské, nedá s v Haličí zadržeti.
Bobrzyňski Ukrajinec Malorus Polák doktor Halič
17 article
Když místodržíteli odpověděli ještě ně- kteří odpůrci reformy (hr. Skarbek a j.), při- stoupilo se ke hlasování o resoluci, jež zní. Valné shromáždění polských poslanců, uzná- vajíc potřebu rozšířiti sněmovní volební právo a snažíc se o dohodu a svornou součinnost s poslanci ukrajinské národnosti jak ve sněmu zemském tak i na říšské radě, vyslovuje se pro skoncování volební opravy v nyněj- ším sněmovním zasedání na základě zásad, přijatých většinou hlasů ve volebním výboru Shromáždění je přesvědčeno, že volební re- forma stane se základem národní svornosti
18 article
bude východištěm legálního postupu ukrajin- ských poslanců v otázkách kulturního, hospo- dářského a politického rozvoje. Začátek a konec této resoluce byl přijat všemi hlasy, ale odstavec, že volební refor- ma se má provésti dle smluveného kompro- misu, jen 78 hlasy proti 37. Tento poměr hlasů ukazuje, že volební oprava ne- ní ve sněmovním plenu zabezpe- čena a že absencemi může býti zmařena.
19 article
Slovanský ruch u Poláků a Slovinců. čilé krakovské „Tovařišstvo slovanské“, které nedávno ustrojilo okázalou oslavu na- šeho zesnulého pěvce Jaroslava Vrchlického, zřizuje právě při universitě krakovské praktické kursy slovanských ja- zyků. V letním semestru bude se vyučovati jazykům českému, chorvatskému, maloruské- mu a velkoruskému, po případě, přihlásí-li se dosti posluchačů, také slovinskému a bulhar- skému. — V Lublaní vstupuje v život „Slo- vanský klub“, založený známým přítelem slovanské vzájemnosti Ivanem Hribarem. Stanovy Slovanského klubu byly vládou již schváleny. Účelem klubu jest pěstovati prak- ticky slovanskou vzájemnost, posilovati sva- zek mezi Slovinci a jinými slovanskými ná- rody, pečovati o přijímání a informace oněch Slovanů, kteří zavítají do Lublaně; šířiti ve slovinském národě znalost jiných slovanských národů, jich literatur a umění a pěstovati slo- vanské jazyky. Klub je spolek nepolitický; jeho účelem jest pěstovati pouze kulturnía hospodářské styky mezi Slovany. Bude tedy v Lublani vítati a častovati vzácnější slovan- ské hosty, pořádati konversační kursy slo- vanských jazyků, přednášky o slovanských národech a zemích, představení, výstavy, vý- lety do slovanských zemí, bude svolávati slo- vanské schůze, udržovati slovanskou čítárnu. školu slovanských jazyků atd. Mimo to chce pořádatí rozpravy o důležitých současných slovanských otázkách, vydávati o nich bro- žury, knihy atd.
Polák Vrchlický Hribar Lublaň St Slovan
20 article
Ondřej Halaša j.
Halaša
21 article
V zesnulém Ondřeji Halašovi, advokátu v Turč. Sv. Martině, odchází nejhorlivější pra- covník slovenský. Jeho ztráta bude se těžce cítit zvláště v Turč. Sv. Martině, kde na jeho bedrech spočívalo nejvíce a nejtěžší práce při národních podnicích. Ondřej Halaša byl pokladníkem Mu- seálné společnosti slovenské, Zpěváckého spolku, Měšťanského kasina v Národním domě, býval po 30 let režisérem, napovědou, hercem a ve většině případů i překladatelem při divadelních předsta- veních. pořádaných ve středisku slovenského ná- rodního života. Hosté srpnových slavností jistě na něho nezapomenou. Jeho osobní horlivost a pracovní houževnatost neznala mezí. Bude potřebí několika lidí, aby zastali ty práce, kferé pro ná- rodní věc v různých organisacích Halaša konal. Byl to neobyčejný, svým způsobem jediný člověk na Slovensku. Narodil se r. 1852 v Záskalí v Dolní Oravě, na advokátskou praxi přišel do Turč. Sv. Martina, kde se oženil s dcerou vynikajícího ná- rodovce Pavla Mudroně, dosud žijícího a tam působil až do své smrti. Vynikl též jako horlivý sběratel lidových písní a umění; pro »Písně slo- venské«, vydané pražskou Slavií, většinu nasbíral on pod pseudonymem J. Proroka
Halaš Halaša Martino Pavel Mudroň svazek . Martin Slovensko Dolní Orava národní dům Halašo Slavia
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Hosudarstvenná duma o slovanské manifestaci petrohradské. V hosudarstvenné dumě byla debatao pilném dotazu k ministru vnitra v příčině krutého zakročení proti účastníkům slovan- ské manifestace při odjezdu bulharského ge- nerála Radka Dimitrieva. Plamenné řeči proti policii pronesli poslanci Savenko (naciona- lista) a Puriškevič (pravý). Savenko četl vý- povědi osob, nahajkami zbitých a koni pošla- paných, jakož i svědků toho. Mezi svědky veřejně vystupuje univ. prof. Fedor Ščerbat- ský. Dotknuv se souvislosti manifestace se zahraničnou politikou Ruska, pan Savenko ukázal vládě na hlubokou propast, která zeje mezi ní a ruským národem, jakož i na poní- žení Ruska, jež jest výsledkem vládní poli- Jménem vlády stručné vysvětlení dal mi- nistr vnitra Maklakov. Pravil, že žádná vláda výtržnosti na ulicích trpěti nemůže, ale po- licie má proti nim zakročovati s1ušně. Ministr bez obalu prohlásil, že tiky.
Dimitriev Savenko profesor Fedora Ščerbat Maklakov Rusko Puriškevič
23 article
Co se mravných kázaníček dotýče, na mou věru není-li vždy nejlépe, začít — u sebe? My v Čechách vřele si přejeme jednoty Přejeme si jí, poněvadž jí potřebujeme. UJsme slabí vůči návalu cizoty, který ná obklopuje. Máme zapotřebí zálohy živlu. jehož každá krůpěj je drahá. Tam na Slo- vensku 3 miliony duší od věků tvoří zálohu naší bytosti. Třeba střežit a uchovat ten vzácný poklad. Je to věc prosté opatrnosti životné. Ale někdy nás napadá taková ná- lada zpupná. Uprostřed mocných a bohatých sousedů znenadání nás omrzí ta věčná role chudáka a slabocha, rádi bychom se zdál sami sobě také silnými a bohatými. A svoji zpupnost vybíjíme pak nepravým směrem. Hledáme ještě chudšího a slabšího, abychom se nad něj vypjali, sebe vyvýšili, u vlast- ních očích trochu povyrostli. Tu se pak vemlouváme do cituplných frází, líčíme pózy a gesta velikomyslných ochránců protektorů, kteří se roztesknili nad »ubohou Slovačí«, slibují »pomoci chudým bratřím« ohlašují svou »podporu nešťastnému Sloven- sku« a tuze si libují v lichém pocitu boháče jenž pojat »milosrdenstvím« prokazuje své »dobrodiní« chuďasu bližnímu. Nešťastný přesmyk pojmů! Má hrozno následky. Otravuje všechnu čistou vzájem- nost poměru. Kdož pak se dá ochotně pro- hlašovat za chuďasa, odkázaného na něčí nechutnou blahovůli a milosrdnost? Senti- mentálni fráze zanechává na protější straně jen hořkost a odpor. Voláme po jednotě, ale nešťastným postupem vždy znovu způsobujeme — roz- tržky. Měli bychom se posilovati a zatím se navzájem rozhořčujeme. Či je opravdu tak těžký úkol, rozeznat společný prospěch rozdělit úkoly podle sily a potřeb?
Čechy
24 title
Modní hlídka.
25 article Šaty. — Střevíce. — Kabelky. — Slunečniky
Šaty. — Střevíce. — Kabelky. — Slunečniky Všemu člověk zvykne. Co zděšení byl všude při prvních zprávách o vypuknutí bal kánské války, o prvních útocích, prvních zra- něných a po dvou, po třech měsících přestaly nám hrůzou vstávati vlasy na hlavě, přestali jsme se chvěti. Zvykli jsme. A je tomu při všem tak, ať už jde o přesazení člověka do jiného okolí, ať jde o změnu práce či o co- koliv jiného. Člověk se přizpůsobuje, zvyká Některý rychleji, jiný pomaleji, ale zvykne každý a na vše. I s modou je tomu tak. S ja- kou nedůvěrou a úsměvem na rtech pozoro- valy jsme první Ietošní klobouky za výkladní- mi skřiněmi. Jak zdály se nám směšné sotva březen u konce, sotva nosí se jarní letní klobouky čtrnáct dní, zvykly jsme si na podivně tvary i ostré barvy stuh a květin I na fantastické šaty si zvykneme, budou-li jen trochu hezké a nebudou-li příliš výstřední jako se objevily na příklad při pařížských koňských dostihách, kde je vždy přehled mo- dy. Ale my se nemusíme obávati, že by ně- která z našich krasavic objevila se v černých šatech s velkými žlutými skvrnami a žlutým frakem, nebo v oděvu, připomínajícím generála v parádním úboru. Při pohledu na takové toiletty opravdu člověku připadá, že Karne- val, jemuž nedopřává se již místa v masopu- stě, utíká se do každodenního života.
Kabelka Karn
26 article
Střihy ztrácejí jednoduchost a tím také opravdovou eleganci. Prosté, jednoduché šaty měly mnoho výhod. Svým jednoduchým stři- hem udržely se dlouho hezké, bez velké opa- trnosti, bez žehlení. Čím řasnatější šaty, tím spíše se pomačkají, tím dříve dělají dojem nepořádku. Jsou hezké, jen dokud jsou nové. V žurnálech jsou u všech jarních toilett dlou- hé rukávy, těsné, přiléhavé, s krajkami u ru- ky. Je to velice roztomilé, zvláště u štíhlých dam — a o které se teď může říci, že není štíhlá? — ale jsem přesvědčena, že s 15 a 20. stupněm tepla objeví se opět bluzičky s krát- kými rukávy, jež jsou tak mladistvé a při tom pohodlné. Límečky se nedělají ani tehdy
27 article
jsou-li rukávy dlouhé. Výstřihy jsou co nej- různěji hluboké, ale skoro vždy vybíhají vpře- du do špičky a jsou často zdobené krajkovou náběrou. Jako skoro všecka poslední leta. tak i letos objevily se jarní rukávníky, z kra- jek, stuh a květin, ale pořídí si je jen ženy jež potrpí si na zvláštnosti a buzení sensace a upotřebi ho jistě jen jednou nebo dvakrát. K sukním zřaseným, zdviženým po straně, bu- dou se nositi i na ulici vykrojené střevičky bílé, šedé nebo žemlové barvy, dle toho, která barva hodí se lépe k barvě šatů a punčochy v barvě střevíců. Ke kostymům hodí se nej- lépe knoflíčkové černé polobotky s hořejší částí z kůže jelení nebo z látky. Ku prome- nádním šatům nosí se ploché kabelky ovál- ného tvaru z černé nebo světlé kůže, s jedním delším koženým poutkem. Ke trotérům nosí se stále kabelky podlouhlé, do nichž hodně se vejde. Zároveň s malými kloboučky obje- vily se v obchodech malé slunečníky, které. jsou-li otevřené, připomínají kopulovité báně kostelní. Jsou barev hodně ostrých a uvnitř podšité buď celé nebo jen u kraje zřaseným hedvábím odlišné barvy. Jsou to ovšem jen slunečníky jarní. Protí ostrým paprskům let- ního slunce budou se nosit širší klobouky tu by tyto slunečníky nedostačovaly. Přijdou zase ku platnosti staré, velké slunečníky. Heda.
Heda
28 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Je svrchovaně třeba, aby se už ženám do- stalo na celé čáře práva také v zákonodár- ných sborech a v obecních zastupitelstvech hájit ženské zájmy! Dospěl jsem k tomu úsud- ku po nedávné řeči posl. Silberera, který jn- koby už neměl docela nic lepšího, do čeho by se pletl, bouřil ostře proti nejnovější prý vášní žen — zůstat anebo stát se hubenými. Nevím, odkud čerpal pan poslanec své odborné infor- mace nebo pozorování, ale ať už jsou jeho sty- ky jakékoliv a jeho rozhořčení proti hubeným dámám důvodu a původu jakéhokoliv, je to prostě od něho smělostí, že on, tyor rodu mužského, zasahuje do diskretních otázek ro- du ženského. Připadá mi to právě tak opovážlivé, jak kdybych já, totální ignorant ve věcech mody rozepsal se na příklad o zápasu mezi velkým a malými dámskými klobouky. Tedy: je věcí z výkladních skříní modistek, z rozhledů po- uličních i rozhovorů našich dam jistou, že sta- rý, loňský svět velikých klobouků svádí boj s novým světem malých kloboučků letošních. Ačkoliv původně moda předepsala pro jarní sezonu letošní klobouček malý jako doleček nějaké revoluční tajné proudy učinily propa- gací velkým kloboukům, které teď ve výklad ních skříních perou se s malými, asi jako ber- nardin s pinčlem. Dámy jsou rozděleny ve dva tábory a hledají se důvody pro a protí.
Silberer
29 article
Jak jsem slyšel, proti malým kloboučkům mluví velmi vážně otázka frizury. Pod veliký klobouk bylo třeba zvláštní, imposantní, něko- Hkapatrové stavby s četnými arkýři a balko- ny, kdežto malý klobouček žádá jenom pří- zemní stavbu, z vlastního, solidního materiálu bez podložek, turbanů, umělých lokniček. Po- něvadž ale o vlastní stavební materiál je v cel- ku nouze, vzniklo hnutí proti malým klobou- kům. A jak je už dnes zřejmo, má toto hnut velmi mnoho stoupenkyň. Nám mužům byly by arci přece jen mi- lejší malé kloboukyl Pod tím velkým se docela ztrácíme a máme-li cylindr, jsme odsouzeni jí na dva kroky dál, nechceme-li mít z něho roz- čepejřené ptačí hnízdo. A pak, upřímně ře- čeno, ve své lakomosti jsme počítali, že malý klobouček bude o polovinu lacinější... Jenže — jak se ukázalo v mnoha a mnoha přípa- dech — vyzrály na nás dámy docela jednodu- chou matematickou formulkou, dle které dva malé klobouky = jednomu velikému, po pří- padě, když byl moc veliký — třem malým ... Tak jsem zase na tom stejně jako dřív. Je proto lépe nestarat se příliš ani o velké ani malé klobouky, nedělat ze sebe Silberera dopřát dámám v otázce mody, tloustnutí i bubnutí té největší volnostil
30 article
Všechny cesty vedou do Říma. .. a vše- chny výlety Pražanů známými vyšlapanými cestičkami do Chuchle, do Krče, do Černošic atd., kde pořádnému Přažanu znám je už kaž- dý strom. Myšlenka Národního divadla uspo- řádat v Divoké šárce pod širým nebem diva- delní představení, najednou nám připomněla, že také tímto směrem možno z Prahy vy- letět... A náhle proudy lidstva minulé ne- déle putovaly do Divoké Šárky a vracely se nadšeny krásou tamější krajiny. Jednomyslně v rozhovorech vracejících se výletníků pro- hlašována Šárka za nejkrásnější místo v okoli Prahy a přemnoho bylo těch, kteří ve svých třiceti a více letech příznávali, že byli tam ve svém živobytí poprvé. „Neznámá pevnina“ byla snad dobré po- lovině Prahy odhalena a nalezen cíl nových výletů. Je zajímavo, že většina návštěvníků měla jen matné představy o tom, kde asi ta Divoká šárka je a kudy možno se tam dostat.
Pražan Šárek Řím Chuchle Krč Černošice Praha národní divadlo
31 article
Bloudili na zdař bůh, poptávali se na cestu, docela jakoby ocitli se někde v Krkonoších nebo na šumavě. A je to sotva půldruhé ho- diny za Prahou nebo od Liboce, kam za pár krejcarů se sjede drahou, dvacet míhuť cesty. Maně se ptá člověk, proč Divoká Šárka, druhdy takřka výhradný cíl výletů starších Pražanů, upadla tak v zapomnění? Odpověd je jednoduchá: nejedou tam parníky, nejede vlak až právě tam a cesty nejsou vysypány pískem a válcované, aby mládež, hlavní síla všech výletů, mohla tam promenovati napará- děná jako na korsu. A potom — není tam deset restaurací, kde by jízdou na parníku nebo ve vlaku totálně vysílený Pražan jak se patří si odpočinul. Až po této stránce jak náleží bude o vý- letníky postaráno, až krom přírodních krás bude v Šárce několik zahradních restau- rací s dobrým pivem a až komunikační spo- jení mezi Prahou a Divokou Šárkou bude tak dokonalé, že pražský výletník nebude musit udělat pár kroků — pak je budoucnost Di- voké Šárky na dlouhou řadu let zajištěna. Národní divadlo má velikou zásluhu o to, že tato krajina znovu byla objevena. Zevlonn
bůh Šárek Pražan Krkonoše Praha Liboc národní divadlo