1
masthead
6. dubna 1913. číslo 93.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
Nálada a smýšlení peněžních trhů ovlá-
dáno bylo v témdni tomto veskrze motivy
obavami politickými. Pádem Odrinu, sesíle-
ním bulharských vojsk na linii čataldžské do
té míry, že by kdykoliv pronikavým útokem
mohla proraziti tuto poslední hradbu ture-
ckých pevností a zatknouti prapor bulharské-
ho carství na cimbuřích cařihradských a do-
bytím Janiny, byla vlastně skončena vojenská
úloha spojenců. Z velikého kdysi osmanského
panství zbude úzký pruh země, jak to nazna-
čují i návrhy velmocí a jak to také spojenci
přijímají.
Bulharská armáda zajisté s nadšením by-
la by vstoupila do Cařihradu a vztýčila opětně
kříž na chrámu sv. Žofie v Cařihradě. Ale po-
litika tohoto státu vyznačovala se vždy mou-
drou opatrností a tento charakteristický rys pro
jevil se i tentokráte. Obsazením Cařihradu
rozvířeny by byly dalekosáhlé otázky mezi-
národní: otázka Dardanel, otázka vlastnictví
Cařihradu a v pozadí celá otázka maloasijská.
Dojde k řešení jich později. O tom není po-
chybnosti. Ale dojde zajisté za takových okol-
ností, které budou pravděpodobně příznivější-
mi, nežli jest situace dnešní a kdy také celá
mezinárodní konstelace jinak se vytvoří, než
jest tomu v daném okamžiku. Nesluší zapomí-
nati, že ani velmoci trojdohody nejsou mezi
sebou dohodnuty o tom, jak má býti v budou-
nosti upravena Malá Asie. Zatím politika ně-
mecká vytvořila zde řadu předpokladů, o něž
by Německo opíralo svůj nárok na tuto zemi.
svatý . Žofie
Cařihrad
Dardanely
Německo
6
article
Proto zajisté bylo aktem politické prohléda-
vosti, že se Bulharsko přes svoje skvělá ví-
tězství, přes úžasné oběti na lidech i statcích
zastavilo před Čataldžou, připraveno k ener-
gickému postupu, bude-li toho vyžadovati my-
šlenka míru, ale odhodláno i pro tento krajní
případ Cařihrad trvale neokupovati.
Kdo sledoval vývoj bulharské politiky o
dob osvobození, tedy od dob zřízení bulhar-
ského knížectví pod Alexandrem Battenber-
gem, tomu neušlo, že se tento rys pevné opa-
trnosti Bulharsku vždy skvěle svědčil. Ni-
kdy nepřekročilo cílů skutečně dosažitelných.
ale právě proto získalo všeho, čeho jen získati
bylo možno. Tato úměrnost. sil a prostředků,
vyplývající ze správného cenění situace, při-
nesla mu vždy jen výborné ovoce.
A pak: padají tu na váhu vysoce závažné
otázky hospodářské. Když bylo Bulharsko
osvobozeno, octlo se v prudké hospodářské
krisi. Turecké panství rvalo svobodu, bralo
život, utiskovalo národně, sociálně i nábožen-
sky, ale po hospodářské stránce bylo Bulhar-
sko závažným ústředím, odkud rozváženy by-
ly četné tovary, nechť textilní, nechť nářadí
domácí, nechť jiné a jiné řemeslnické výrob-
ky do celého širého Turecka. Tento průmysl.
jehožto osnovným bodem bylo Gabrovo, osvo-
bozením země a oddělením hospodářským
celním od osmanského panství utrpělo proni-
kavou ránu. Ještě dnes některá odvětví se
zúplna nevzpamatovala a teprve v nejnovější
době mohla bulharská vláda příkročiti k ener-
gické akci zprůmyslňovací. Proto, poněvadž
prací předchozích desetiletí zdařilo se vytvo-
řiti předpoklady její, t. j. povznésti intensiv-
nost zemědělství a zvýšiti tím kupnost nej-
důležitější třídy bulharského národa.
Battenber
Bulhar
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Gabrovo
7
article
Tato politika hospodářského povznášení
která v Bulharsku dosavadním a po té i v při-
členěné Východní Rumelii dosáhla skvělých
úspěchů, bude zajisté přenesena i na dobyté
části Makedonie. Bulharsku dostane se vy-
soce úrodných krajů, ale zanedbaných reži-
mem tureckým. Bude nutno hospodářsky do-
bytá území zpracovati, povznésti a vytvořiti
zde předpoklady průmyslového podnikání, aby
mohl rozšířený stát využíti výhodných doprav-
ních možností, které mu budou poskytovány
dvojím mořem. K vykonání tohoto úkolu bude
zapotřebí hojně času. Jest otázkou, zda stát
tak mladý mohl by hospodářsky zpracovati
Cařihrad a zda by dovedl udržeti dosavadní
mezinárodní význam jeho. I na tuto stránku
věcí nutno míti zření. Nehledě ani k tomu, že
by nebyla Bulharsku zajisté s prospěchem pří-
liš značná menšina jinojazyčného a jinonábo-
ženského obyvatelstva. Hospodářská politika
Bulharska zajisté při rozhodnutí konečném
promluvila vážné slovo. A to vyznělo ve pro-
spěch politiky, kterou Bulharsko v této kam-
pani se řídí. V zájmu svého velikého budou-
cna, o němž není třeba pochybovati.
Také Srbsko dosáhlo oněch cílů, které
vytklo. A na Kosovu Poli budou na věky hlá-
sati zlaté pravoslavné kříže vítězství myšlen-
ky slovanské svobody nad tureckým otro-
ctvím. Hospodářská posice Srbska ovšem po
válce nebude tak přízniva, jako tomu bude c
do Bulharska. Srbské vojsko elektrisováno by-
lo nadšením naděje nejen na to, že osvobození
budou bratři rodní ve starém Srbsku, ale i že
zavlaje trojbarevný prapor Srbstva na Adrii.
Pro Srbsko tato myšlenka byla jednou z nejci-
tovějších. Měla arci i své hospodářské před-
poklady. Celní válka rakousko-srbská donu-
tila Srbsko přesunouti těžisko své vývozní po-
litiky. To se mu bezesporně zdařílo. A skvěle.
Kosův
Bulharsko
východní Rumelie
Makedonie
Cařihrad
Srbsko
8
article
Tato politika byla tak konsekventně vedena,
že zahraniční obchod srbský dokonce se po-
zvednul. Jak nyní jest zřejmo zajisté i největ-
šímu nenávistníku Srbska, dovedlo v této do-
bě malé království podunajské upraviti své
finance způsobem vzorným. Málo který ve-
liký evropský stát mohl by se honositi tím.
že peníze, povolené na určité účely, s takovou
přesností a svědomitostí na ně také skutečně
byly vynaloženy, jako se to stalo pod vládou
Petra Karaďorděviče v Bělehradě. Srbská
armáda vypravena byla výtečně. Dlouhým
trváním války a přes to, že srbské voje při-
spívaly obětavě a rekovně svým spojencům.
neutrpěly srbské finance poruchy žádné.
Tato fakta nemohla by vyplynouti z ho-
spodářství vnitřně zkaženého, nýbrž mohou se
opírati jen o nejzdravější kořeny. Jest to do-
kladem, jak Srbako nančilo se v poslední době
Petro Karadjordjevič
Srbsko
Bělehrad
9
article
mysliti a jak poučeno bylo trpkými zkuše-
nostmi s posledními Obrenoviči a s rakousko-
uherskou láskou. Nebude posledním ze hříchů
našich, že právě jisté rakouské kruhy snažily
se Srbsko oslabovati šířením demoralisace.
kterou provozoval za podpory Vídně i Pešti
tak zločinně Milan Obrenovič. Srbská poli-
tika usilovala pochopitelně o emancipací. Tak
sílila myšlenka, aby zemi opatřen byl přímý
přístup po vlastním teritoriu k Adrii, aby tedy
bylo možno rozvážeti zboží do hlavních pří-
stavišť středoevropských, speciálně pak do
Italie a Francie, jež v mezinárodním obchodu
srhském hrají stále stoupající rolí. Jest známo.
že rakousko-uherské zodpovědné kruhy vy-
slovily se proti požadavku tomuto. A jest ne-
méně známo, že Srbsko jest odhodláno vy-
dati Drače, bude-li to jednomyslným přáním
velmocí a bude-li otázka albánská upraven
takovým způsobem, aby slovanské obyvatel-
stvo nebylo dáno ve psí nejbarbarštějšímu
kmenu z celé Evropy.
Srbsko konečně vystačí na jistou dobu
bez vlastního přístavu, poněvadž má jednak
volný přístup na Soluň a poněvadž i mezi-
národní smlouvou mu má býti garantován že-
lezniční přístup k Adri, ovšem nkoli do
vlastního přístavu. Kdyby časem srbská poli-
tika šla po těch cestách, kterými by jíti měla.
a kdyby došlo ke sloučení obou srbských krá-
lovství, tedy Černé Hory i Srbska, v jeden
stát, byla by otázka mořská pro ně rozřešena
způsobem zajísté vyhovujícím. K tomuto vý-
voji bezesporně dojde a dojíti musí, poněvadž
v minulosti Srbsku vyplatílo se nevalně, že
mělo dynastie dvě a pak: životní podmínky
Černé Hory jakožto malého státečku stále se
zhoršují. Ale zatím arci provedení této my-
šlenky nelze z řady důvodů čekati.
Obrenovič
Adrie
Srbsko
Vídeň
Pešť
Italia
Francie
Evropa
Soluň
10
article
To, co bylo účelem politiky této říše, i-
spirované z Pešti, aby totiž Srbsko uvedeno
bylo v hospodářskou závislost na Rakousku.
se nepovedlo a nepovede. Království bohdá
si svou samostatnost zachová. A obrání ji za-
jisté ke cti pravdy, že nikdo nemá práva
ujařmovati druhého proto, poněvadž je nená-
vistníkem myšlenky slovanské, neb samostat-
nosti balkánských států. Až příliš rychle za-
pomínalo se v Pešti a ve Vídní, že prolity po-
toky slovanské krve, než zatlačení byli Turci
za Dunaj. Tekla ta krev za zájmy Němců i Ma-
ďarů. A z této krve zajisté vzešel spravedlivý
nárok na svobodu jižních slovanských národů
Co zbývá dnes na Balkáně — provisorn
snad — řešiti, jest otázka hranic severní Al-
banie. Speciálně pak otázka Skadru. Napsal
jsme v jednom z posledních čísel, že v Petro-
hradě čeká se na to, aby armády spojenců
před Skadrem rychle dokončily své dílo. Bo-
hužel operace z toho či onoho důvodu nepo-
stupují tak, jak by bylo nutno vzhledem k me-
zinárodní situaci. Snad proto, že z důvodů
snad ješitnosti, snad neznalosti situace neape-
lovala Černá Hora ihned na bratrskou pomo
srbskou, které se jí nyní tak bohatě dává, že
neopřela svoje operace proti Skadru o oblé-
hací děla bratrského království. Černá Hora
s tak veliký vojenský úkol, jako jest do-
bytí Skadru, není. A nemůže býti. Není to k
její necti. Jest malou, přes veliké své hrdin-
ství. Mimo to padá na váhu, že ve Skadru za-
jisté s pravidelnými vojsky tureckými ochotně
chopšli se zbraně veškeři Albánci, poněvad
o to jde, aby město zachránili budoucímu své-
mu knížectví.
Turek
Němec
Skadr
Albánec
Pešť
Rakousko
Vídeň
Dunaj
Ma
Balkán
Petra
Al
11
article
Rakousko v tomto sporu o Skader od po-
čátku zaujímalo stanovisko, že má býti hlavou
nového státu albánského, jenž současně má s
státi ochráncem břehů Adrie. V prospěch prý
našich zájmů a interesů . . . Ukáže se v neda-
leké budoucnosti, že to byla politika chybná.
poněvadž malá Albanie nebude ničím jiným
nežli hříčkou v rukou Italie. Timto způsobem
sami přispějeme k obávané isolaci své na se-
ver Adrie.
Ale Rakousko jiné politiky nikdy nezna-
lo. A že takovýmto způsobem postupujeme na
Adrii, konečně nikoho nepřekvapuje. Zkuše-
ností šlesvicko-holštýnských jsme zapomněli
jak se zdá, také chceme zapomenouti. Že by
bylo správnějším opříti se o spřátelené národy
balkánské, o národy, které by mohly svoje
cympatie k Rakousku nejen založiti na přá-
telském postupu Vídně, ale také na vědomí,
že v Rakousku žije většína slovanská — ve
Vídni se vždy popíralo. Jest to nepochopitelná
politika, která nechce připustiti skutečných
poměrů. Má-li Rakousko vnitřně zůstati sil-
ným a má-li existovati ve jménu oné ideje,
za kterou bylo založeno a kterou jedině jest
možno, pak jdeme dnes cestami, vedoucími
daleko od tohoto poslání. Má to smysl hnáti
přímo jižní Slovany do nespokojenosti?. Jest
účelno rozbíjeti veškery mosty, kterými by
udržováno bylo hospodářské spojení s balkán-
skými národy, jež přece budou se rozvíjeti, sí-
liti a mohutněti, jejichžto hospodářské potřeby
rok od roku porostou, jichžto význam vojenský
bude stále vyšší, jež budou míti armády, zoce-
lené velikými zkušenostmi moderní válkya
povznášené nadšením oslepujících úspěchů?
Adrie
Rakousko
Albánie
Vídeň
Slovan
12
article
Za to má býti náhradou Albanie .. . Sídl
loupežných kmenů bez kultury, kmenů, které
nikdy nebyly zvykly platiti daní a nebudou
tedy ani ochotny platiti je ve prospěch svého
státu. Bude to země, kterou bude míti ten
kdo za ni a jí více dá a kdo do ní bude míti
blíže. Bude to stát, jehož existence bude stálým
ohrožováním míru na Východě. A pak: bude-li
situace vždy takovou, aby ostatní velmoci
chtěly vyhověti Rakousku, jest velmi spor-
no a velmi pochybno. Vážné komplikace rý-
sují se v budoucnu v důsledcích této politiky.
kterou jsme šli na malý prospěch říše. Zatím
arci se zdá, že velmoci pevně jsou odhodlány
dostáti slibu Rakousku danému, že totiž Ska-
der bude hlavou Albanie. Dojde-li ke kompen-
sacím pro Černou Horu, či nikoliv, dojde-
k liberálnějšímu vytčení severoalbanských
hranic a k respektování zdrželivé a opatrné
politiky srbské, nelze říci. Usnesení londýnské
konference buď jsou velmi pečlivě tajena.
anebo jich zatím ještě není.
Albánie
Rakousko
Černá Hora
13
article
Ale v každém případě přiostřuje se pomě
mez Rakouskem a Ruskem a posilují se ony
proudy, které byly opovědnými nepřáteli ra-
kouské politiky na Balkáně. V Italii balkán
ský směr dnešního kabinetu římského není po-
pulární. Německo chová se neobyčejně chlad-
ně ke všemu tomu, co podniká Vídeň na Bal-
káně, Francie činí jen to, co jest příjemno Pe-
trohradu, a Anglie uvažuje, čeho by mohla
získati, kdyby bezpodmínečně přizpůsobila se
přáním politiky ruské. V Londýně byli vždy do-
brými počtáři. A jsou i nyní.
Rakousko
Rusko
Balkán
Německo
Vídeň
Bala
Francie
Anglie
Londýn
14
article
Mezinárodní situace není tedy do té míry
vyjasněna, aby bylo lze za to míti, že vyřízením
skaderské otázky jest mír definitivně zabez-
pečen na dohlednou dobu. Že by došlo nyní
k požáru válečnému, netřeba se obávati. Po-
cit nepřipravenosti, který vyjadřován jest na
všech stranách úsilovným zbrojením, padá
stejně na váhu jako fakt, že doba, kdy velké
zúčtování mezi politikou německou a slovan-
skou bude nutným, ještě z řady důvodů ne-
nastala. Ale jedno z této krise vyplynulo: pře-
svědčení obrovské většiny Evropy, že Rakou-
sko není povolaným ochráncem míru a že jeho
politika zavinila z rozhodující části neklid
znepokojení světové, jehožto svědky jsme byli
v poslední době. Politicky i hospodářsky.A
to jest důležitý fakt pro tvoření veřejného mí-
nění evropského o Rakousku.
Z dnešní situace asi nalezeno bude vý-
chodisko a nedojde asi k nejhoršímu. Také
balkánské národy samy jsou na tom intereso-
vány, aby bylo možno vojska propustiti domů
a obdělati pole. Nelze se přece vysaditi nebez-
pečí hladu. I státní pokladny potřebují nových
příjmů. Proto možno věřiti zprávám, že mín
bude asi co nejdříve sjednán a že konec konců
asi Černé Hoře nezbude, nežlí podrobiti se
jednomyslnému přání Evropy. Bude to v dané
situaci i moudrým. Ale smýšlení nejistoty, po-
cit nevyjasněnosti a přesvědčení, že dojíti
musí ke konečnému vyjasnění evropskému,
zbude. A tento pocit bude vážným činitelem
zneklidňujícím a vážnou překážkou mocného
a skutečného hospodářského rozvoje.
Evropa
Rakousko
15
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledus
5./IV. 29. I
267.75
Živnostenská banka . . . . . 265.75
437.—
Česká průmyslová banka . . . 437.—
664.—
Pražská úvěrní banka . . . . 658.—
. . . . 409.—
409.—
Česká banka . .
435.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435.—
423.—
428.—
Pozemková banka . . . . . .
266.—
266.—
Česká zajišťovací banka . . .
355.—
Kolínská chemická továrna . .
353.—
1025.—
1068.—
Alpská montanní společnost ..
198.—
Podolská cementárna . . ..
364.—
361.—
Česká cukerní společnost . . .
367.—
Elektrotechnická dříve Kolben.
446.—
Daňkova strojírna . . . . ..
Král
Daňkův
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
16
article
V Praze, 5. dubna.
Praha
17
article
445.50
445.50
451.50
Českomoravská strojírna . .
149.—
Továrnaorient. cukr. dř. Maršner 139.—
Západočeské kaol. a šamotárny
Zástavní listy Hypot. banky 4
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4%
Továrnaorient
Maršner
českomoravský strojírna
18
title
Z vídeňské bursy.
19
article
Z Vídně, 5. dubna.
Vídeň
20
article
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
—. Povšechná tendence zdejšího trhu byla
v uplynulém týdnu v prvních dnech pevná
avšak ke konci týdne oslabena. Následkem
méně příznivého posuzování politických událostí
posledních dnů pohyboval se obchod ve všech
vůdčích hodnotách v mezích nejužších, Hlavní pod-
nět k tomu zavdávaly balkánské události, zejména
pak demonstrace velmocenských vá-
lečných lodí ve vodách černohor-
ských, z čehož bursovní spekulace soudila, že
by mohlo dojíti k dalším zápletkám na Balkáně.
Rovněž i zprávy o obléhání Skadru, o němž se
očekávalo, že každé chvíle padne, a stanovisko
Ruska v otázce skaderská mělo značný vliv na
ochablost bursy ke konci týdne. Na-
proti tomu dobrou oporou trhu byly zprávy ze
zahraničních burs, jakož i znatelnější uvolnění
na trhu peněžním nejen u nás, nýbrž i v
cizině. Zajisté, že i publikované zprávy o blízkém
míru na Balkáně, dobře působily; zvláště příz-
nivě přijaty byly kapitalistickými kruhy páteční
záznamy londýnské bursy, z čehož se soudilo n
příznivý obrat ve vyslaneckém zasedání mírovém
Celkové oslabení postihlo i hodnoty železář-
ské, které kupovány neb prodávány dle toho, jak
docházely politické zprávy, jakož i zprávy ze
zahraničních burs. Zejména zprávy z Něme-
cka byly příčinou drobení kursů. Hlavní obcho
pohyboval se ovšem v akciích alpské mon-
tanní společnosti, které ke konci týdne
obchodovány byly s kuponovou srážkou 42 korun.
Balkán
Rusko
Nout
21
article
Bilance jmenované společnosti, vykazující přes
2412 mil. korun zisku, přijata byla velmi příznivě.
neboť docílený zisk jest rekordem, předstihujícím
všecka předcířázející leta. Dokázáno opěl, že
podnik, který spojuje v sobě více fásí výrobních.
snáze může čeliti nepřízni hopodářských reakcí.
než podnik specialisovaný, který trpí buď při od-
bytu výrobků neb při nákupu suroviny. Větší
obchod byl v akciích Bedřichovy huti
Pražské železářské společnosti.
rýmavsko-muráňských a Poldiny hu-
Plně pevné smýšlení zachovaly si po celý tý-
den hodnoty stavební. Návrh správní rady
rakouské všeobecné stavební spo-
lečnosti na vyplácení 16 K dividendy na akcii.
přijat byl bursovní spekulací uspokojivě: vnitřn
hodnota papíru, která odpovídá téměř dvojnásobné
hodnotě tržní a zprávy o výnosných transakcích,
které prý mají býti v blízké době teprve publi-
kovány, byly příčinou nových koupí kruhy dobře
informovanými. Akcie stavební společno-
sti Union získaly zprávamí o příznivém po-
stupu vyjednávání o koupi stavebních pozemků
vídeňskou obcí a akcie společnosti pro s taveb-
ní potřeby Union získaly zprávami o úplné
přeměně správy jmenované společnosti. Akcie
Západočeských šamotáren kupovány
na 40 K dividendu a zvyšování akciového kapitálu
ze 4 na 8 mil. Akcie společnosti vídeňský ch
cihelen získaly rozhodnutím o vyplácení 42 k
dividendy.
Bedřichův
Poldin hu
pražský železářský společnost
vídeňský ch cihelna
22
article
Všeobecnou chabou náladou utrpěly i akcie
škodových závodů, ačkoliv oficiálně publi-
kovány zprávy, že již v nejbližší době předložena
bude uherské sněmovně osnova příslušného zá-
kona o nové továrně na děla, již mají Škodovy
závody přenechati různé patenty za určitou ná-
hradu a nad to stanou se spoluzakladateli pře-
vzetím 1/% akcií.
Na trhu dopravním hlavní obchod po-
hyboval se v akciich jižní dráhy, které ku-
povány byly berlínskou arbitráží, jakož i jistým
zdejším bankovním domem. Akcie Buštěhrad-
ské dráhy kupovány na zprávy dividendové
na pověstí o blízkém sestátnění.
Na trhu uhlářských hodnot kupovány
byly akcie Severočeské uhelné společnosti na di-
vídendu 67 K a trebovljanské na vyplácení 7 K
dividendy.
Hodnoty ukládací zůstaly zanedbávány.
Renty trpí značně novou uherskou emisí.
Znatelné uvolnění na trhu peněžním obráže
se i v kursu devis a valut, které u porovnáni
s minulým týdnem končí opět níže.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z náslodujícího přehledui
Škodův
Buštěhrad
23
article
Rakouská korunová renta . . .
» zlatá
Uherská korunová renta . . ..
zlatá
Rakouský úvěrní ústav . . . .
Uherská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . ..
Živnostenská banka . . . ..
Česká průmyslová banka . ..
Pražská úvěrní banka . . . ..
Státní dráha . . . . . . . ..
Jižní dráha . . . . . . . . ..
Buštěhradská lit. B . . . . ..
Rakouský Lloyd . . . . . . ..
Kralodvorská cementárna . ..
Alpská báňská spol. . . . . .
Poldina huť. . . . . . . . . .
Pražská železářská společnost
Zbrojovka . . . . . . . . . .
Mostecká uhlářská spol. . . .
škodovy závody . . . . . . .
Haličsko-karpatská petrolejová
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa . . . . . .
Říšské marky . . . . . . . ..
Obchodně-politická komíse pro Vídeň.
Z Vídně, 5. dubna. (K. k.) Dnes konala se
ustavující schůze obchodně-politické komise
pro město Vídeň. K jejímu zřízení dali spo-
lečný podnět starosta a president obchodní
živnostenské komory. Na schůzi dostavili se
mimo některé všichni členové komisí. Byla
zahájena starostou, na jehož proslov odpově-
děl delší řečí president obchodní komorya
skončena volbou předsedů jednotlivých sekcí
Sv.-jíljská železářská a ocelářská společnost
Z Vídně, 5. dubna. (K. k.) V dnešní řádné
valné hromadě sv-jiljské železářské a oce-
lářské společnosti bylo usneseno z čistého
zisku 478.575 K vypláceti dividendu 16 k
t. j. 8 a 37.304 K převésti na nový účet.
Lloyd
Rakousko
Vídeň
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
Poldin huť
zbrojovka
Z Vídeň
24
article
Z Vídně, 5. dubna. V dozorčí radě Austro-
Anericany usneseno vypláceti dividendu 89
na zvýšený akciový kapitál 24 mil.
Akciová společnost firmy Frant. X
Brosche syn vypláceti bude dividendt
20 9.
Paroplavební společnost jiho-
německá vypláceti bude dividendu 6 1/49
t. j. 65 marek na akcií.
Kralodvorská cementárna roz
dílí dividendu 20 K (loni 16 K).
Hofherr, Schrantz, Clayton
Shuttleworth, továrna na stroje, rozdíl
dividendu 7% a zvýší akc. kapitál z korun
12,500.000 na K 17,500.000.
Z Krakova, 5. dubna. (K. k.) Dnešní val-
ná hromada haličské obchodní a průmy-
slové banky usnesla se vypláceti 6%% di-
videndu. Ve schůzi ředitelství zvoleni byl
opět presidentem svob. p. J. Götz a dr. Ham-
merschlag vicepresidentem.
Koupě brodských cementáren.
Z Vídně, 5. dubna. Ředitelství uherských
státních drah zakoupilo cementárnu ve Brodu
a povede ji ve vlastní režii.
89.5
87.50
František
Hofherr
Schrantz
Clayton Shuttleworth
J Götz
doktor
Ham
Vídeň
Krakov
25
article
Rumunský přebytek.
Z Bukurešti, 5. dubna. (Ag. Roum.) Státn
pokladna vykázala dnem 31. prosince m.
přebytek příjmů 174.430.000 leí.
Londýnská bursa.
Z Loudýna, 5. dubna. (K, k.) Peněžní bursa.
(onsoly 74.25, Rupie 63.50, 4 japonská renta
85.50, 5 japonská renta z r. 1907 99.15, Rio
finto 78.—, Anacondu 8.50, Kanada Pacific 244.37.
Union Pacific 160.12, diskonto 45/, 55 čínsk
půjčka z roku 1905 —.—, Steel 65.62, Randsk
páňské hodnoty 6.78. Smýšlení klidné.
Roa
Pacifik 244.37
Bukurešť
Rio
Anaconda
Kanada
Union Pacifik 160.12
Steel 65.62
27
article
MABEr polév
MABEr polév
L velká vydatnost a láce
2. kráťká doba vaření a nejpoho-
dlnější připrava;
každá polévka má osobitou, při
31536
rozenou ohut.
29
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listůn)
Kávová bursa.
Z Nového Yorku, 5. dubna. Terminy drobily
se poněkud, protože nebylo poptávky se straný
míslního obchodu.
Bankovní výkazy.
Z Nového Yorku, 5. dubna. Dle výkazu zdej-
ších clearingových ústavů seslábla superplus re-
serva o 5.5 na 10.30 mil. dol. Půjčky skoro beze
změny, deposit ubylo 8.70 na 1751.50 mil. dol. Ho-
tovost ztenčila se o 5.5 na 406.03 mil. dol. U ostat
ních novovorských bank a společnosti se jednotli-
vé položky nepatrně změnily. Záloha je beze změ-
ny 18.99.
Z N. Yorku, 5. dubna. Průběh bursy byl chabý
Věerejších kursovních zisků bylo dnes ve vět-
ším rozměru použito k realisacím a následkem to-
ho bursa zahájila slabě. Nová zápletka s Čer-
nou Horou působila rozladivě. Ze zahraničníc
burs nebylo podnětů. Jediné obilné dráhy na zprá-
vu o dobrém stavu osení byly v hodnotách lepší.
Tak zejména akcie obou hiliských drah a Atchi-
sony. Naproti tomu Chasapeake a Ohio ztratily
134. Amalgamated 1/4. Smelter 1. Steels 34 a Rea-
ding 4 dol. Celkový obrat činil 220.000 akcií, stát-
ních papírů prodáno za 1,2 mil. dol.
2.50
Peníze poslední . . . nom.
Kabel. transf. . . . 487 675 487.67 487.67
Amalgamated. . . . 76.75 77.50 76.—
American Smelting . 71.50 72.50 718
38. 6
38. 50
American Lokomotive
39.25
38.75
Anaconda s . a s
Nový York
Čer
Reo
Amalgamated
národní Listůn
American Smelting
38.75 Anaconda s
American Lokomotiv
30
article
29./IIl.
83.2
83.75
106-10
106.65
82.45
82.20
102.50
10 2.65
637.50
618.50
808.50
834.25
2058.—
2053.—
267.50
266.25
436-50
437.—
659.—
650.—
763-20
767.25
115.—
116.35
990.—
980.—
569.—
572.—
384.—
390.—
1023.—
1069.30
908.—
914.—
31
article
Atchison
103.50
103.37
Baltimore a Ohio . .
101.37
101,37
101.—
Canadian Pacific ..
238.12
239.62
237.—
Chicago, Milwauke.
112.25
113.—
112,87
29.12
29.6
28.87
130.50
130.75
Great Northern . .
130.6
Louisville a Nashville
136.75
137.—
136.62
26.50
26.75
Missouri Kansas ..
27.12
100.12
New-York Central : .
107.37
107.50
Northern Pacific . .
118.62
118.75
118.75
119.—
Pennsylvania . . . .
119.12
118.75
Baltimore
Ohio
Chicago
Louisville
Nashville
NewYork Central
Pennsylvanie
Canadian Pacifik
Great Northern
33
article
165.50
Reading . . . . . .
166.37
165.62
Rock lsland . . . . 22.75
23.62
Southern Railway . 26.50 27.—
26.37
Southern Pacific . . 103.—
102.37
102.25
Steel Comon . . . . 63.37
64.12 63.37
Union Pacific . . . 155.62 156.25 155.—
Wabash, pref, . . . 11.—
11.50 11.50
Steel pref. . . . . . 109.—
109.—
108.50
Southern Pacil. Bd 42% 90.25
Reading
Steel pref
Southern Pacil
34
article
3428.—
3460.—
940.—
940.—
850.—
848.—
830.10
840.75
875.—
876.—
35
article
Z Chicaga, 5. dubna. Pšenice. Trh začal
chabě na příznivé zprávy o povětrnosti a v očeká-
vání vládní zprávy příznivé baisse. Konec upevnil
se úhradami. Kukuřice. Trh byl chabý na větší
dovoz. Terminy zlepšily se k závěrku koupěmi ko-
misních firem.
Z Chicaga, 5. dubna.
Pšenice
pohotová . . 103.— 103.— 102.— 103.— 105.—
na květen . . 91.75 91.50 91.12 91.— 90.50
na červenec . 90.87 90.62 90.25 90.25 89.75
na září , . . 90.37 90.25 89.87 89.87 89.50
Kukuřice č. 2
pohotová . . 64.— 64.— 64.— 63.50 63.—
na květen . . 54.75 54.75 54.62 54.25 63.62
na červenec . 55.87 55.87 56.— 55.50 54.75
na září . . . 56.75 57.—. 57.— 56.37 55.75
Dves č. 2 pohot. 37.25 37.50 36.50 35.75 35.—
na květen . . 34.75 34.87 34.75 34.75 34.37
Z Nového Yorku, 5. dubna.
Pšenice zimní 5. 4.
pohotová . . 113.— 113.— 113.— 113.— 112.—
na květen. . 99.— 98.87 98.37 98.12 98.25
na červenec . 98.— 97.87 97.37 97.37 97.37
Kukuřice pohot. 57.— 57.— 59.50 58.50 58.50
Oves č. 2 pohot. 39.25 39.25 39.25 38.25 39.—
Chicago
Nový York
36
article
1264.— 1225.—
24.14
24.18
117.88 118-25
38
article
Z Nového Yorku, 5. dubna. Tendence byla
zprvu pevna na vyšší liverpoolskézáznamy a zprá-
vy o škodách, způsobených bouří. K závěrku tera
miny povolily na ziskové prodeje.
1. 31.
Pohotová. . . 12.60 12.60 12.60 12.60 12.60 12.6
na květen . . 12.13 12.15 12.15 12.26 12.24 12.0
na červenec. . 12.09 12.11 11.09 12.12 12.10 11.9
na srpen . . . 11.97 11.99 11.98 12.01 12.— 11.8
na září . . . 11.62 11.63 11.61 11.64 11.62 —
na říjen . . . 11.55 11.56 11.54 11.56 11.54 11.53
na prosinec. . 11.59 11.49 11.57 11.48 11.53 11.56
Z Nového Orleanu, 5. dubna.
Pohotová, . . 12,, 12./,. 121/,. 12.50 12.50
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 5, dubna.
Koks pohotový . . . 2.50 až 2.60 2.50 až 2.60
Nový York
na květen
12.15
na červenec
12.11
na srpen
11.56
na prosinec
11.49
11.53
Z Nový Orlean
2.60
39
article
Olovo . . . 3 s 1 r
Měď elektr. . . ..
» stand. pohotová.
Zinek . . . . . . .
Cín. . . . . . ..
Sádlo prim. vest. ..
Vepřové maso . ..
Hovězi maso . . ..
Cukr gran. . . . ..
Petrolej crude . ..
Terpentin novoyorský.
Káva pohotová . ..
na květen . . .
na srpen . ..
na leden . ..
17.75—18.25 17.75—18.25
železo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun. č. 1. 17.25—17.75 17.25—17.75
měkké 17.75—18.25 17.75—18.25
» sur. jižní č. 2. . 17.25—17.75 17.25—17.75
Z Chicaga, 5. dubna.
Sádlo na květen. . . 10.90 10.973 11.05 11.12
Žebírka na květen . . 11.15 11.25 11.30 11.37.
Vepř. maso na květen: 20.— 20.32° 20.40 20.52
Subskripce nové uherské korunové renty.
Dnes publikuje se prospekt subskripce nové
41/2% uherské renty v celkové nom. hodnotě
150 mil. K. Subskripce koná se ve čtvrtek,
10. dubna 1913, za následujících podmínek:
Subskripční cena stanovena jest 90-60
procent s připočtěním 414% běžných úroků
od 1. dubna až do dne odebrání, což odpo-
vídá asi 5nímu zúročení. Každému
upisovacímu místu vyhraženo jest právo, aby
určilo výši jednotlivých přidělených obnosů
dle vlastního uznání. K subskripcím na kusy
vázané do 15. října 1913 bude brán
zvláštní zřetel. Nová renta zní na koruny.
marky, franky a libry šterlinků
a splatné kupony budou vypláceny nejenv
korunách, nýbrž i v markách, ve fran-
cích a v librách šterlinků. Upisova-
cími místy pro Prahu a pro Čechy vůbe
jsou filiálky rakouského úvěrní-
ho ústavu pro obchod a průmysl
Zinek
Sádlo
Čecho
South
Chicago
Praha
17.75
železo sur
žebírko na květen
11.25
20.52
40
article
Vídeňské bankovní jednoty, Ban-
ky pro země rakouské a Anglo-
rakouské banky. (Podrobnosti viz
dnešní insertní části.)
Národní podník obchodní a průmyslový,
akc. spol. v Praze. II. emise akcii, kterouž
závodní kapitál zvyšuje se na K 1,000.000,
setkala se v kruhu dosavadních akcionářu
s velice uspokojivým výsledkem i lze očeká-
vati, že zbývající nepatrná ještě část akcií
bude jednak od širší veřejnosti, jednak od
dřivějších podílníků, na něž se při přeměně
závodu v akciovou společnost akcií již nedo-
stalo, v brzku rozebrána. Přihlášky přijímá
a prospekty na požádání zašle Živnosten-
ská banka, jakož i kancelář podni ku
v Praze, v Jerusalemské ulici č. 3. Valné
hromadě, stanovené na 14. t. m., navržena
bude 5% dividenda na kupon č. 2. za rok mi-
Česko-budějovická papírna. U Živnosten-
ské banky a všech jejích filiálek, dále u Po-
zemkové banky a všech jejich filiálek, jakož
i u všech peněžních ústavů česko-budějovi-
ckých bylo právě zahájeno upisování
akcií Česko-budějovické papírny, akc. spo-
lečnosti v Českých Budějovicích. Upisovací
kurs akcií je K 410—— za K 400.— nominale,
za každou upsanou akcii složiti jest záruku
K 110.— nejdéle do 15. dubna t. r. současně
s upisovací příhláškou, zbytek pak po pro-
vedené repartici do 30 dnů. Důvěra, jakou
interesované kruhy kladou v tento podnik,
manifestována jest nejlépe tím, že J. J. kníže
Schwarzenberg přejímá akcie nové společ-
nosti v nominální ceně K 200.000. Zaklada-
telům podařilo se zajistiti novému závodu na
dlouhou řadu let dostatečné množství dřív
Schwarzenberg
Bana
Praha
Živnosten
Český Budějovice
ská banka
českýbuděj
41
article
v tabletách.
lsou to:
42
article
Tableta
na 2 — 3 taliře
44
article
Peněžní bursa.
103.25
47
article
Bavlna.
5. 4.3.
48
article
5. 4. 3. 2.
4.35 4.35 4.35 4,35
15.25 15.25 15.25 15.12
15.— 15.— 15.— 15.—
5.85 5.85 5.85 6.82
47.50 47.50 47.60 48.—
11.15 11.20 11.40 11.45
21.25 22.25 22.25 21.21
24.50 24.50 24.50 24.50
4.35
4.35 4.35 4.35
8.58 8.58 8.58
45.— 48.— 45.50 45.50
1111/, 11.75 11.87 11.87
11.34 11.44 11.50 11.60
11.63 11.74 11.79 11.40
11.91 12.01
11.73 1133
8.58
4.35
11.20
22.25
21.21
24.50
8.58
45
11.91
11.73