1
masthead
6. dubna 1913. číslo 93.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
vláda neschvaluje surového jed-
nání policie a on, ministr, se po-
stará, aby nadešla náprava; v da-
ném případě nebylo třeba ° an
ostrých, neřku surových a kru-
tých opatření, protože nálada ma-
nifestantů byla mírná a loyálná
Ministr oznámil, že svému pomocníku Zolo-
tarevu uložil, aby celý případ všestranně vy-
šetřil; po tvrdí-li se, že policie jed-
nala tak, jak se tvrdí v dotaze, vin-
níci budou potrestáni.
Duma přes to se nespokojila odpovědí mi-
nistrovou a přijavši jednomyslně pilnost do-
tazu, přešla k podrobné debatě o trapné udá-
losti.
Zola
5
article
Kdo zachráníl drinopolské křesťany.
Za příměří prohlásil velitel drinopolské po-
sádky Šukri paša, že v den, kdy bulharské voj-
sko vnikne do města, dá povražditi všecky kře-
sťany, kteří jsou tam. A hlel Bulhaři a Srbov
Drinopol vzali a Turci žádnému křesťanu nezkři-
vílí vlásku! Hrozil Šukri paša na plano, aby oble-
hatele zastrašil?
Zásluhu o to, že křesťanům drinopolským ne-
ublíženo, máruskývicekonsul Klimenko
On vzal všechny křesťany pod svou ochranu, byl
jim vůdcem, rádcem, ano i živitelem. Zámožné
křesťany, dobře zásobené, přiměl k tomu, že své
zásoby svezli do ruského konsulátu, kde si na ně
hladové turecké vojsko netroufalo. Z nich pak
všem křesťanům opatrně rozdílel, aby se na
všechny dostalo, aby nikdo neměl víc, než po-
třebuje, ani míň, než mu je nevyhnutelno. Také
penězům křesťanům vypomáhal.
Šrapnely dobyvatelů se ruskému konsulátu
nevyhybaly, jak vídeňské listy přikazovaly šrap-
nelům černohorským, létajícím do Skadru, aby
míjely rakouský konsulát a katolický chrám. Dvě
budovy ruského konsulátu byly úplně rozbořeny.
Ale když vítězové vtrhli do Drinopole, byl ruský
konsul Klimenko od nich nadšeně pozdravován
z nim všichni členové ruské kolonie, kteří mu
byli pomocni.
Rádi podáváme zprávu o takovém ruském
diplomatu.
Bulhar
Turec
Drinopol
Srbov Drinopol
7
article
Při sporu o Albanii dlužno míti na paměti.
že ve skutečnosti Rakousko-Uhersku jde o to.
aby jejich země se nedostala vítězným spojencům
obyvatelstvo je tu pouhou záminkou. O oby-
vatelstvo Albanie není co stát, jak vysvítá
také z výroku Džavida paše, jenž byl minulý týden
na řece Škumbě v Albanii s 15.000 muží zajat.
Džavid paša, jenž, tři leta tomu, byl poslán zkrotit
albanské povstání a tedy Albance dobře zná.
učinil o nich podle srbských listů následující vý-
»Nikdy jsem neviděl horšího lidu nad Albance.
Chtěl jsem organisovati jejich odpor, ale sám jsem
je musil svým vojskem vyhlazovati. Divím se
Srbům, že na ně mají tolik ohledů. Nejraději bych
vstoupil do srbského vojska, kdyby mi svěřen
byl úkol chránit srbskou hranici naproti Albancům
S tím pronárodem jsem navždy skončil.«
Jaša Tomiš v dopise z Lješe zaznamenává
že v blízké vsi Nišatech je katolický chrám, na
němž je vytesán nápis, že jej zbudoval »náš král
František Josef l.« V Nišatech je residence kato-
lického biskupa, v jejímž velkém sále je pověšen
velký portret cisaře a krále Františka Josefa.
Ale bylo by mylno dovozovati z toho, že
Albanci se nadějí v Rakousko. Když jim Ra-
kousko-Uhersko vystaví kostel, oni nemají ničeho
proti tomu, aby si naň dalo nápis, jaký se mu libí
a když obdrží podobiznu panovníkovu, zakládaji
si na tom jako na holdu jejich junáctví. Ale
všeliký pocit loyalnosti jest jich vzdálen, jak vy-
svítá z faktu, že lješští notáblové Jusuf beg. Mona
beg. Hodža beg. Achmet hodža a mn. j. blaho-
přáli ruskému caru k dynastickému jubileji.
Srba
Jaša Tomiš
František Josef
Albánie
Rakousko
Uhersko
RakouskýUhersko
Jusuf beg
8
article
Ale v blahopřání ruskému caru chválí srbske
vojsko, že je junácky osvobodilo »od dívoké
nadvlády turecké« a prosí cara, aby nedopustil.
aby kdy byli odtržení od svých osvoboditelů Srbů.
Avšak ani Srbové se nesmějí příliš domýšleti n
takové uznání, neboť původ jeho je v štědrosti
Srbů. Obdrželť od nich každý pokořený Albanec
na hotovosti 60—200 dinarů. Srbové nyní mají
jejich sympatie úplně. Říkají jim: Vy jste nás ne-
jen osvobodili, nýbrž i pozlatili. Až přijde někdo
jiný, od koho obdrží ještě víc, budou zas pro něj.
Vydrží-li Srbové a nikoho jiného k nim ne sustí
kdo by k nim byl ještě štědřejší, navyknousi
na ně.
Ostatně také pověrčivost jejich má je k tomu
aby srbské panství nad sebou uznali.
Známa je pověst o zbudování Skadru, básnicky
vypravovaná Srbskou národní písní (Holeček,
Srbská národní epika L). podle níž budovatel
Skadru, král Vukašín, zazdil do jeho hradeb svou
mladou ženu, aby jich víly nebořily. Tento surový
obyčej, někdy snad všechněm národům obecný.
zachoval se u Turků po dnes den a v Lješi, když
jeho pevnost připravovali na srbské dobývání,
zazdíli do hradby barjaktara s bar-
jakem (praporečníka s praporem), aby pev-
nost pojistili, že ji Srbové nevezmou. Díky tomu,
že Srbové vzali Lješ překotem, našli zazděného
barjaktara ještě živého a vysvobodili ho.
Turecké pověry chopila se albanská, podle
níž pevnost, dobytá přes to, že v ní byl zazděn
barjaktar s barjakem, nikdy více nebude odňata
tomu, kdo jí dobyl.
Jsou tedy Albanci v Lješi smířeni s osudem.
že budou přináležeti k srbskému státu.
rok:
Srba
Holeček
Skadr
Vukašín
Turek
srbský národní epik L
dinar
9
article
Ruští agrárníci.
10
article
V zemědělských kruzích ruských budí pozor-
nost dva směry: moskevský, který vyrůstá
z tradic starého „narodnictva“ a hájí zděděných
forem ruského vlastnictví země, zvláště obščiny
a směr charkovský, který chce řešiti země-
dělskou otázku na Rusi modernějšími prostředky.
zvláště individuálním vlastnictvím. Oba směry do-
staly názvy podle měst kde jsou střediska jich
organisace. Nyní dokoncé objevila se snaha, orga-
nisovati agrárníky stavovsky a politicky a v těchto
dnech se koná v Charkově sjezd ruských hospo-
dářů, který má být základem budoucí politické
strany agrární. Podle slov jednoho z organisátorů
sjezdu, člena státní rady V. J. Denisova, jest
patrno, že ruští agrárníci chtějí následovat agrár-
níky německé, že to bude v prvé řadě organisace
velkostatkářů. Denisov zdůrazňuje, že třeba se
odchýlit od dosavadního systému stran podle poli-
tických požadavků a že třeba za základ ke stran-
nickým skupinám brát zájmy stavovské; ruští ze-
mědělci jsou nuceni k hájení svých stavovských
zájmův už tím, že průmyslnické a obchodnické
skupiny jsou více méně silně organisovány. Char-
kovský sjezd jest prvým pokusem organisace ru-
ských agrárníků a za ním v celé řadě venkovských
měst budou následovati jiné.
Místní jazyk v baltických školách.
Denisův
Denisov
Charkov
Chara
11
article
Zaznamenali jsme nedávno polské stížnosti n
omezování polských práv v soukromých školách.
V brzké ministerské poradě bude se jednat o ná-
vrhu, aby zavedeno bylo i v soukromých školách
aho kraje, podřízených ministerstvu obchod
a orby, vyučování místními jazyky. Ministerstvo
osvěty nečiní tomu překážek, poukazuje pouze na
potřebu ve smyslu základních předpisův o sou-
kromých školách vedle místních vyučovacích ja-
zyků stanoviti pro ruskou řeč, literaturu a dějiny
i zeměpis Ruska jako vyučovací řeč ruštinu. I pro
ruské Němce platí dvojí loket.
Cholmská gubernie.
2. dubna začaly se porady o vypracování před-
pisův a opatření pro uskutečnění zákona o vydě-
lení cholmské gubernie. V poradní komisi kromě
předsedy Zolotareda budou též zasedat arcibiskup
cholmský Eulogij, poslanci hr. Bobrinskij, Čicha-
čev, prol. Kalakovskij.
Němec
Rusko
12
article
Dalaſlama u cara.
Dalaſlama u cara.
Dalajlama východní Sibiře, Dordži Itigelov
přibyl do Petrohradu, aby otevřel buddhisticko
modlitebnu, jež tam postavena. V Carském Sele
byl přijat carem Mikulášem, jemuž přivezl adresu
východosibiřských buddhistů a dary pro něj, cara.
pro cařici i carské děti.
Někteří Rusové se protivili tomu, aby v Pe-
trohradě byl postaven pohanský chrám: ale
zvítězilo spravedlivé stanovisko, hájící, že pohané,
když jsou občany velké ruské říše, mají stojné
právo na hlavní její město, a že jim nemůže býti
odepřeno, aby si v Petrohradě postavili svůl
chrám, když jim libo. Pro stanovisko toto rozhodl
car Mikuláš Il.
Srovnejme nyní, jak se hlavní město říše ra-
kouské chová k národu četnému, křesťanskému.
spolubudovateli této říše, k národu, který Víden
činí velikou přílivem své krve a bohatou svolí
prací... Marno mluvit! Křesťanský národ český
nemá v hlavním městě říše rakouské toho práva.
jako východosibiřští pohané v hlavním městě říše
ruské.
Dordži Itigelov
Rus
il
Sibiř
Petrohrad
Mikuláš
13
article
Ze statistiky hlasování v dumě.
Zajímavý pohled na utváření vzájemných po-
měrů ruských slran podává článek Stančův v po-
sledním čísle »Sovremennika«, který na základě
statistických výpočtů o hlasování v prvých 23 za-
sedáních čtvrté dumy ukazuje, jak je pohyblivá
dumská většina a jak jsou nestálé kombinace
různých stran. Strannické seskupení měnilo se
kaleidoskopicky někdy i během jednoho zasedání,
takže na př. v zasedání dne 28. února většina se
tvořila postupně z oposice a pravice, z oposice,
pravíce a nacionalistů, z oposice, obťabristů, cen-
lra a nacionalistů, z okťabristů, centra a nacion-
listů. Ze 39 hlasování podle seskupení stran vět-
šina v 1 případě se skládala z celé oposice
okťabristů a centra, v 7 případech z celé oposice
a okťabristů, v 5 případech z umírněné oposice,
okťabristů a centra, v 5 případech z oposice a pra-
vice, v 10 případech z pravice, nacionalistů, cen-
tra a okfabristů, v 8 případech z pravice, na-
cionalistů, centra a pravých okťabristů, ve 3 pří-
padech bylo hlasování smíšeno.
Tabulka o hlasováních jednotlivých stran
ukazuje tyto výsledky
Stančův
14
article
hlasovali
s vět- smen- rozštěpili
šinou šinou se
leví . . . . 17
kadeti . . . 19
progresisté . . 21
oktabristé . . 25
centrum . . . 25
pravice . . . 22
Pestrota skupin, tvořících většinu, jest opravdu
neobyčejná; většina se tvoříla z kombinací růz-
ných stran. Nerozhodnost a vnitřní rozkol okťa-
bristů vícekráte paralysoval vlastní mínění a po-
mohl ku převaze pravému křídlu. Při kolísání
dumy z leva na pravo a naopak se stávalo, že
větsíně se ocitaly tak protilehlé skupiny, jako
krajní levice a pravice. Jen jednou obě kříala
zůstala zároveň v menšíně, když se jednalo o vy-
loučení posl. Čcheidze. Za takových poměrů je
patrno, jak vážnou otázkou pro dělnost dumy jest
utvoření pevného bloku většinového, ale zaroven
jak obtížno jest utvořit pevný program pro blok
určité kombinace různorodých stran.
Dělný blok v ruské dumě.
Jednání o utvoření dělného bloku v ruské
dumě skončilo dohodou, vedenou směrem na
právo. Okfabristé, centrum a nacionalisté shodli
se na minimálním programu, v němž jsou tyto
návrhy: zavedení místního soudu, reforma senátu,
zemský volební zákon, náprava zemských financí.
přeměna vlastnictví obchodních podniků, povoleni
úvěru na počátečné školy, včetně s církevními
školami, zlepšení postavení učitelů a povolení
vyminěných úvěrů na vojenské a námořní potřeby.
Čcheidze
Okfabrista
senát
15
article
Anglie a Francie.
Anglie
Francie
16
article
Stanovisko nynější liberální vlády anglické.
která se chová netečně vůči hrozivému zbrojení
Německa a vyhýbá se morální povinnosti vůči
Francii, která vyplývá z postavení Anglie v troj-
dohodě, budí v Anglii značný odpor, jenž se jev
zejména v unionistickém tisku.
„The National Review“ obrací se v měsíčním
přehledu dubnového čísla prudce proti germano-
filům, jež nazývá „postupímskou stranou a proti
vládě Arquithově. Zmiňujíc se o předloze o tříleté
vojenské službě ve Francii, uvádí, že Francie ne-
vyvinuje toto ohromné úsilí z útočnosti, jak po-
stupímská strana v Anglii předstírá, ale prostě
proto, že u Francouzů je vše podřízeno nejvyšší
otázce bezpečnosti státu a nejnovější hrozivý roz-
voj německého zbrojení na zemi i na moři, pro-
vázený ukládáním sensační dávky, neslýchanév
době míru, otevřelo oči nejoptimističtějším Fran-
couzům vůči skutečnosti, že Německo patrně sou-
dí, že se přiblížila doba, aby zasadilo smrtelnou
Francouz
Německo
Francie
Anglie
the National Review
17
article
ránu, načež dlouho čekalo. Na ukázku, kam až po-
stupimské listy mohou zajíti, sluší zaznamenati
že „Westminster Gazelte“ namlouvala svým čte-
nářům bez zřetele na data a fakta, že rozmach
německého zbrojení prý je odpovědí Francii, ač-
koli celý svět ví, že to bylo Německo, které za-
hájilo iniciativu, jež donutila Francii k nynějšímu
úsilí. Angličanům je trapno, že Francie je dohá-
něna k takovému úsilí jedině proto, že Anglie od-
mítá něco vážného podniknouti. Netřeba reprodu-
kovati chvalozpěvy Churchillova tisku na výkony
chvastouna v admiralitě, jenž opakoval zločinné ší-
lenství některých svých předchůdců a apeloval
na Německo, aby přestalo stavěti lodi. Kdyby apel
byl vyslyšen, způsobilo by to jedině, že by se
zvětšilo břemeno Francie, a mohlo by se na to po-
blížeti jen jako na zradu dohody, ale jediným vý-
sledkem jeho jest, že budi posměch a opovrženív
Angličan
Churchillův
Westminster
Francie
Německo
Anglie
Netřeba
18
article
Německu. Ježto není pochyby, že hlavním cílem
Německa je zmaření dohody, bylo by snad ochot-
no učiniti nějaké falešné ujednání, které by je ne-
zbavilo ani jediné jednotky, ale mohlo by býti
použito postupímskou stranou v Anglii za zámin-
ku, aby se lodní převaha přenesla na Německo,
aniž by potřebovalo vypáliti jedinou ránu. K tomu
všemu demoralisovaný ministerský předseda činí
prohlášení za prohlášením, jež mají vyjádřai my-
šlenku, že Anglie nemá žádného závazku přispěti
Francii v případě, že by byla napadena Něme-
ekem, ač je viděti, že obojaká prohlášení Asquitho-
va mohou býti vykládána různě dle libosti vyklá-
dajícího. To však je ještě horší. Nyní pracuje An-
glická vláda do rukou nepřátelům Anglie, takže
jim dává možnost oživiti legendu o perfidním
Albionu, o níž se myslilo, že byla konečně od-
klizena loyalitou a zásadností sira Edvarda Greye.
Postupímská strana.
Na konec píše „National Review“, že tento
stav musí jen sesíliti snahu všech vlasteneckých
Angličanů učiniti vše možné, aby toto ministerstvo
odklidili.
Grey
Angličan
Německo
Anglie
Francie
19
article
Hakatismus na postupu
Hakatismus na postupu
Pruským haktistům nestačí již násilné vy-
vlastňování polských statků a kolonisace země-
dělského živlu německého v polských krajích
poněvadž všechny tyto kulturních lidí nedůstojné
prušácké násilnosti nerdousí ještě dosti rychle
polský národ v jeho odvěkých sídlech. Tak zvaná
volně konservativní frakce poslanecké sněmovny
pruské podala k druhému čtení nové zákona
Východní marce návrh, aby státní vláda byla po-
žádána posilovati hospodářsky v převážně pol-
ských částech východních provincií německý ob-
chodní a živnostenský stav zejména 1 urychleným
osídlením okolí měst německými sedláky a děl-
níky, 2. podporou reálního úvěru i nad pupilární
jistotu, 3. lepším vzděláním živnostnictva v odbor-
ných vědomostech, 4. podporou živnostenských
společenstev, 5. podporou usídlování živnostníko
ve vlastních domech.
poslanecký sněmovna
20
article
Kokovcov odchází?
V Petrohradě znova prý se rozšiřují pověsti.
že premier-ministr Kokovcov odstoupí. Ža jeho
nástupce se označuje P. N. Durnovo, pověstný
vůdce reakcionářů z hosudarstvenného sověta
kterému i politika Stolypinova byla příliš radi-
kální. Durnovo tehda sosnoval proti Stolypinovi
celou výpravu a přivedl to tak daleko, že na
jaře 1911 Stolypin podal demisi, když hosudar-
stvenný sovět odsoudil jím zavedené zemstvo
v jihozápadním kraji. Tohdy se ukázalo, že za
tolypina nelze nalézti tak snadno nábradu, prote
byl Štolypin znova pověřen řízením rady mini-
sterské a Durnovo byl poslán do ciziny »na do-
volenou«. Po skonu Štolypinově Durnovo hned se
vrátil a ujal se opět vedení ve skupině pravých
v hosudarstvenném sovětě. Jestliže v Kokovcovu
má Rusko premiér-ministra politicky bezbarvého.
výkonnou sílu, snažící se jen o klid, aby nebyi
rušen hospodářský život, v Durnovu nabylo by
Rusko úporného vykonavatele přání reakcionář-
ských skupin. Snad tyto obavy se nesplní, snad
Kokovcov vůbec ještě neodstoupí a odstoupí-li
možná, že křeslo premiér-ministra zůstane ne-
obsazeno. V byrokratických kruzích mluví o po-
slední možnosti s velkou zálibou, poněvadž by to
znamenalo další trvání dosavadní samostatného
spravování jednotlivých ministerstev, které sice
celkové státní správě nejde k duhu, ale za to je
pohodlnější pro činovníky různých oborů.
Válečná kontribuce a cízí kapitál
v Německu.
P N
Durnův
Stolypinův
Stolypin
Petrohrad
Rusko
Německo
21
article
Vzhledem ku předloze o miliardové dávce
z majetku na zbrojení v Německu vyskytla se
zajímavá otázka, pokud bude této mimořádné
dani podroben také majetek cizinců, zejmen
vklady cizinců v německých bankách.
Jak se nyní poloúřadně sděluje, budou cizinei
bezpodmínsčně povinni platiti dávku ze jmění
uloženého v pozemcích nebo průmyslu, tedy
v polním a lesním hospodářství, hornictví nebo
živnostech, jež sami provozují. Pokudsjde o jine
kapitálové imění, zejmena o soukromé kapitály.
uložené v bance, budou cizí státní příslušníci jen
tehdy povinni platiti z něho dávku, zdržují-li se
trvale v německé říši za účelem výdělku. V tomto
případě nemohou se však vyhnouti povinnosti
placení dávky ani tím, že by své kapitály z ně-
meckých bank vyzvedli a uložili v cizině, neboh
ku příslušníkům cizích států, kteří se v německé
říši trvale zdržují za účelem výdělku, přihliž
osnova zákona stejně jako ku příslušníkům ně-
mecké říše a ukládá jim povinnost, platiti dávku
na zbrojení z veškerého jejich majetku, ať se na-
lezá kdekoli, s výjimkou cizozemského pozemko-
vého a provozovacího jmění.
Německo
22
article
Co se děje v Číně?
Co se děje v Číně?
V nitru Činy patrně stále ještě to vře. »Chivas-
Times« vyličují dnešní zmatky takto: Budoucnost
Číny může býti řešena čtverým způsobem: 1. ode-
vzdati trůn Juanšíkajovi; 2. obnoviti mandžurskou
dynastii; 3. nechati zemi ve stavu vnitřních bojů
pokud nenajde se silný člověk, který se ujme
vlády silnou rukou; 4. rozděliti se podle sfér za-
hraničních vlivů a dostati se pod dozor zainter-
esovaných velmocí. Čtvrtý způsob rozuzlení čínské
otázky pomocí cizích velsocí byl by snad nej-
těžší, ale mezi velmocemi je proň dosti dobré
i zlé vůle. Nedávno se konala u presidenta činské
republiky porada proti opatřením cizích mocí
při tom poukázáno na to, že Anglie povyšuje
své síly v Ja-iň-saně, zabírá Pjaumu a sesiluje
své vojenské oddíly v Tibeté, Japonsko
»zkouma« Jižní Mandžursko a Chu-lu-dao, Ně-
mecko sesiluje svá vojska v Cziň-dao, staví že-
leznou dráhu od přístavu Czjno-čžou (Kiao-čao)
k Czi-nau-nau-fu, hlavnímu městu provincie Šan-
duň, kterým již prochází Taň-czin-Pukonská trat
rozděluje si horní bohatství v I-aní, Ljan-sjani.
Sjan-sjani, Francie rozšiřuje Meuczy, kolonisuje
Ten-juc a v přístavě Guan-čžou-van ustanovuj
daň z hlavy, Rusko zase vystupuje v Mandžur-
sku, Mongolsku a Kelgané. Je tedy mezinárodní
položení Číny velmi zapleteno. Jmenovitě Anglie
a Japonsko projevují mnoho horlivosti. Japonšti
důstojnici organisují v jižním Mandžursku čtyři
divise a v Tibetě operace Angličanů docela po-
stavily dalaj-lamu do pozadí. »Jediná a silná Čínae
bude míti mnoho potíží, než tyto otázky vyřídí.
Chu
Angličan
Čína
Anglie
Japonsko
jižní Mandžursko
Cziň
Kiao
Czi
Šan
Ianit
Ljany
Francie
Guan
Rusko
Mandžur
Mongolsko
Czjnočzat
24
article
Politická schůze v Kutné Hoře.
Politická schůze v Kutné Hoře.
Místní organisace v Kutné Hoře uspořádala
minulého úterý politickou schůzi, na které pro-
mluvil o posledních událostech politických gen.
taj. p. F. Šís. Schůzi předsedal starosta města
p. Jan Macháček.
Řečník rekapituloval stručně poslední udá-
losti politické od loňského podzimu, podrobně
zabýval se malým finančním plánem, načež po-
jednal o otázkách politiky zemské. Stanovisko
strany v posledních událostech a dělnosti sněmu
zůstává takové, jaké bylo na počátku, že ob-
strukci německou v žádném případě
a ničím nebudeme vykupovati. Máme
veliký zájem na úpravě poměrů zemské autono-
mie a dělnosti sněmovní, máme velký zájem na
vyřízení celé řady otázek v kompetenci sněmu
připadajících, přáli bychom si vřele co nejrychleji
dociliti úpravy učitelských platů, avšak nemů-
žeme ničeho připustiti, co by znamenalo kapitu-
aci před svévolnou, nezdůvodněnou obstrukei
německou, vyvolanou Němci nikoliv z věcné
potřeby jich politiky, nýbrž z nadbytku nacionální
bujarosti a siláctví. V závěru řeči své zabýval se
kritikou vnitřních poměrů politických v Čechách,
poukázal na úporný boj s politickou demagogií,
který straně naší je nyní v celém veřejném
životě podnikati a vyslovil přesvědčení, že bude-li
se ve straně pracovati s takovou
soustavností, pevností a obětavostí
jako v době poslední, že nemusí se
strana báti svésti a to v nejkratš
době s českým radikalismem roz-
hodující zápas. (Bouřlivý souhlas a potlesk.
Předseda schůze p. Jan Macháček vy-
slovil jménem shromáždéní plný souhlas s vývody
řečníkovými a s politikou naší strany a schůz
vřelým doslovem ukončil.
Dlužno při této příležitosti radostně konsta-
tovati převrat politický v Hoře Kutné, kde éra
národně sociálního vývoje je již u konce
strana naše stojí pevně a silně.
F Šís
Macháček
Němec
Kutná hoře
Čechy
Kutná
25
article
Finanční odbor strany konal v pátek dne
4. t. m svoji řádnou schůzi. Došlé dopisy vzaty
na vědomí a učiněna usnesení o jich zodpovědění
Schváleny a poukázány k výplatě některé účty.
Podrobné referáty finanční podali pp. inž. Víšek,
učitel Fořt a inž. Vacek. Po věcné debatě refe-
ráty ty s povděkem schváleny. Konečné učiněna
některá usnesení organisační, čímž schůze skon-
čena. Příští schůze koná se za 14 dní t. j. v pátel
18. dubna.
Z Prahy VII. Mladá generace koná
členskou schůzi v ponděli 7. t.m o 1/48. hod, več.
v restauraci p. Jos. Nováka, Bělského tř. 40 (hote
Metropole), na niž promluví kol. Ph.C. Vl. Frumar
»O sociální otázce«, hlavně pokud se týče
socialního programu strany. Po přednášce důležité
věci organisační. Účast všech kolegů nejvýt
nutna.
Ing
Víšek
Fořt
Vacek
Novák
Frumar
Praha
26
article
Žižkov. Organisace mládeže pokračuje
v cyklu přednášek o politických směrech. V úterý
8. dubna o 8. hod. več. přednáší PhC. Vladimir
Frumar »O socialismu«. Přednáška, k níž
jsou hosté vítáni, koná se v rest. »u Maškůe
v Žižkově, Husova 46.
živnostenská schůze v Turnově. Dne 30. břez-
zna t. r. konána schůze živnostenského odboru
mistní organisace národní strany svobodomyslné
ke které jako řečník se dostavil říšský poslanec
pan Fr. Kratochvíl. Na programu nalézala se
přednáška „O sociálním pojišťování“. Schůze za-
hájena p. místopředsedou Mil. Šantrochem za četné
účasti jak příslušníků strany svobodomyslné, tak
příslušníků jiných stran, zvláště soc. demokratické
Přednážející rozebral osnovu zákona do nejmenších
detailů, poukázav na její přednosti se stránky hu-
manitní a pokrokové. Zvláště akcentoval za veli-
kého souhlasu posluchačů požadavek, že soc. po-
jišťování musí se státl za současného pojišťován
živnostnictva a nikoli pouze ve prospěch děl-
nictva. Přednáška tato byla s velkým zájmem vy-
slechnuta a každý účastník schůze nabyl přesvěd-
čení, že v posl. Kratochvílovi má česká delegace
odborníka na slovo vzatého, který látku tuto
úplně ovládá a zejména živnostnictvo má v něm
svědomitého a opravdového zastance. Po před-
nášce rozvinula se debata, kteréž se hlavně zd-
častnili pp. Žák, Frydrych, Hrazdira, starosta města
Radský, Hofman, Pýcha a Šantroch. Schůze skon-
čena přáním, by podobné přednášky živnostenské
byly konány častěji.
Frumar
Husův
František
Kratochvíl
Šantroch
Frydrych
Hrazdira
Hofman
Pýcha
Žižkov
Turnov
Radský
národní strana
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Menšinová práce“. Z Pošumaví nám
píše přítel listu: Prachatické „Šumavské Prou-
dy“, list tak zvaně menšinový, ve skutečně
červeně radikální, přinesly 23. m. m. noticku
o jmenování auskultantů, dokládajíce hlasy no-
vin, které to jmenování odsoudily, kdežto „Nár.
Listy“ k tomu mičí, což mluví za celé knihy.
Tuto hloupou a nesvědomitou lež opakovaly
„Šumavské Proudy“ beze všeho studu ještě
jednou, minulou neděli 30. min. měsíce (v po-
lemice s „Českým Denníkem“). Takové vě-
domé klamání lidu se strany listu t. zv. men-
šinového, který by tedy neměl míti barvy tak
křiklavě strannické a užívati nepoctivých
zbraní, by se mělo ostře vytknouti. — Jsme
povděčni příteli listu za upozornění a za slov
dobře míněná, nade všecku pochybu správná,
ale nehodláme polemisovati s listy důsledně
štvavými a výhradně nepoctivými zbraněmi
operujícími. Kdyby „Národní Listy“ měly vě-
novati soustavnou pozornost všem hžem če-
ského tisku, provozujícího politiku t. zv. radi-
kalismu, radikalismu arci špatného a špatně
chápaného, nezbylo by nám místa na nic ji-
ného. Jest ovšem otázka, jaký prospěch kyne
z takové „menšinové práce“ listu, který ope-
ruje nezodpovědným štvaním a nepravdami.
— Národohospodářské potřeby české
V cyklu veřejných přednášek o české po-
Titice, pořádaných Klubem národní strany
svobodomyslné, promluvil včera o 8. hodině
večerní náměstek vrchního ředitele Živno-
stenské banky zemský posl. dr. Jaroslav
Preiss. Přednáška konala se v prostorném
sále č. IV. hlavní budovy české techniky na
Karlově náměstí a byla velice četně navští-
vena posluchači, které prostranná místnos
stěží pojala. Zavítali na ni zejména posl. cís.
r. dr. V. Schuster a Jindř. Pavlíček
obecní starší dr. Emler, dr. Nesý, rad
zem. výboru dr. Pilař, velkoobchodník
doktor
Preiss
V Schuster
Jindřichův
Pavlíček
Emler
Nesý
Pilař
Pošumaví
Karlov náměstí
28
article
Keclík, řed. Brom, školní rada Bauše
četní průmyslníci a obchodníci, velký počet
našeho hospodářského dorostu, zejména v řa-
dách akademických, i četné dámy. Schůzi za-
hájil místopředseda Klubu národní strany svo-
bodomyslné zemský posl. dr. V. Schuster
co nejsrdečnějším uvítáním přítomných jme-
nem pořadatelů a sděliv její účel, vzdal díky
posl. dru. Preissovi za jeho obětavou
ochotu, že přes své mimořádné zaměstnání
uvolil se promluviti „o národohospodářských
potřebách našich“, „Úvod,“ končil předseda-
jící, „ku přednášce této je zbytečný, poně-
vadž jméno posl. dra. Preisse je sám progra-
mem a sám úvodem.“ Pan posl. dr. Preiss
pozdraven všeobecným potleskem, vylíčil ve
své 11/4 hodiny trvající řeči vyslechnuté
s nejbedlivější pozorností a se všeobecným
stupňovaným zájmem vývoj našeho hospodář-
ství ve všech jeho oborech, načež přešel
k úkolům naším v českém průmyslu, ve vý-
robě živnostenské, zemědělské, v bankovni-
ctví a dotkl se v této spojitosti také otázky
dělnické. Závěrek své přednášky věnoval řeč-
ník našim stykům k ostatním národům slo-
vanským, specielně pak ke Slovensku. Vývo-
dy jeho svým obsahem všestranné poučné
přesvědčivé odměňovány byly pochvalou
potleskem, jež ke konci propukly v srdečnou
ovaci.
— Z Českého učení pro vědy polítické. V pon
dělí pokračuje prof. dr. Josef Gruber v thematě
„O vývoji socialismu“. V úterý přednáší dr. Karel
Laštovka „O silnicích“. Ve středu končí thema
„Ruch cizinecký a turistika“ mag. rada Fr. Bo
háček. Ve čtvrtek přednáší Ing. Boh. Belada „O
vodárnách“. V pátek prof. arch. dr. Ant. Balšánek
„Stavebnictví“. V sobotu prof. dr. Jos. Gruber
„O vývoji socialismu“.
Keclík
Brom
Bauše
doktor
V Schuster
Preiss
profesor
Gruber
Laštovka
Inga
Boh
Belada
Antonín
Balšánek
Jos
Slovensko
klub národní strana
Český učený pro věda
29
article
— Přípravný výbor Technického odboru ná-
rodní strany svobodomyslné. Sekce vysokoškolská
Doba konání valné schůze Technického odboru
stanovena jest na 20. dubna t r. v Přednáškovém
sále Obecního domu v 10 hod. dopol. Jest nutno
ještě před jmenovaným termínem sestaviti seznam
členů Odboru, a proto žádá Přípravný výbor
všechny pp. kollegy o brzké zaslání podepsaných
přihlášek na adresu: Připravný výbor Technické-
ho odboru národní strany svobodomyslné. Sekce
vysokoškolská. Praha. Marianská ul. 3.
— Služební jubileum. Dne 4. dubna dovršil 35
letou služební dobu p. Josef Dvořák, komisni
veřejného osvětlování při Pražských obecních ply
nárnách. Za tou příčinou shromáždilo se v uve-
dený den v úřadovně jubilanta květinami vyzdo-
bené veškeré úřadnictvo v čele se svým ředite-
lem, jeho náměstkem, představenými jednotlivých
oddělení, úřadníci namátkové revise a deputace
rozsvěcovačů. Ředitel plynáren oceniv zásluhy ju-
bilantovy, blahopřál mu k dovršení doby služební
načež zástupce úřadnictva oslovil p. Jos. Dvořák
upřímným proslovem, jenž vyzníval v ten smysl
že oslavenec nebyl jen vzorným úřadníkem, nýbrž
i upřímným kolegou a získal si též upřímnou lás
ku svých podřízených. — S blahopřáním, by ju
bilant dlouho užíval zaslouženého odpočinku, byla
tato domácí slavnost skončena.
Dvořák
Jos
Praha
obecní dom
Připravný
30
article
— Z účtárny c. k. místodržitelství. Včerejšího
dne dosloužil p. vrchní účetní rada Antonír
Pokorný, na jehož počest uspořádána byla
účtárně c. k. místodržitelství malá domácí slav
nost. Oslavenec byl uveden do slavnostně vyzdo-
bené své kanceláře, kdež nejprve osloven p. ře-
ditelem Borašem, načež kvartetto složené z úřed
níků jeho sekce zapělo případnou skladbu uví-
tací. Jménem úředníků sekce pozdravil jubilant
P. revident a měst. radní král. hlav. města Prahy
Jos. Peterka delší řečí, v níž vybranými slovy oce-
nil jeho činnost i zásluhy v úřadě. Proslov svů
k jubilantu, v němž úřednictvo jeho sekce viděl
vždy nejen blahovolného představeného, ale též
milého a vzácného přítele i obětavého rádce, ukon-
čil řečník upřímným a vroucím přáním, by nebes
mu popřála ještě dlouhá a dlouhá léta nerušeného
klidu a stálého zdraví. Pan rada Pokorný, zřejmě
hluboce dojat poděkoval za blahopřání i ocenění
své práce.
— Konec Patera Recta. V prosinci lonského
roku vzrušena byla moravská veřejnost brutálním
článkem „Pokrok a pravda“, uveřejněném v uher-
skohradišťských „Slováckých Novinách“ a pode-
psaným jménem starohrozenkovského faráře Ho-
fra, někdejšího Patera Recta z bojů proti arci-
biskupu Kohnovi. Pisatel vinil zesnulého otce man-
želky uherskobrodského starosty p. Beneše, že za-
vraždil svého tchána, aby se zmocnil jeho majetku
Antonír Pokorná
Peterek
Patera
Kohn
Beneš
Praha Jos
rada Pokorná
31
article
Stalo se tak záhy po té, kdy starosta Beneš ve
schůzi obecního zastupitelstva poukázal na nutnost
revise některých zádušních fondů, podléhajících
kontrole města. A v témže listě v článku „Kultur-
ní boj na Slovácku“, podepsaném rovněž jménem
faráře Hofra, obviněn byl nadučitel Figar ze Sta-
rého Hrozenkova z cizoložství a z křivopřísežni-
ctví, spáchaného falešným svědectvím. I pí. Be-
nešová i p. Figar žalovali. Pater Hofer před poro-
tou prohlašoval se slzami v očích, že prý ony
články nepsal. Byl v té době odsouzen ve sporu
s učiteli starohrozenkovskými k pokutě 1000 Ka
nad to útraty sporu vyžadovaly dalších 1500 K
Z toho prý byl tak rozrušen, že nemohl an
v kostele kázati, ani ve škole vyučo-
vati, natož aby byl mohl články psáti. Ale četl
prý je a neohražoval se proti svému podpisu, po-
něvadž pisatel mluvil mu ze srdce. Byl
by prý nejraději přivinul ho na srdee
a zlibal radostí, poněvadž se přece našel někdo,
kdo dovede k pokrokovým lidem mluvit od srdce.
Proces skončil odsouzením faráře Hofra i zodpo-
vědného redaktora „Slováckých Novin“ A. Do-
stála. A farář Hofer odsouzen byl jednomyslným
výrokem uherskohradišťské poroty. Rozsudek nad
ním vynesený zněl na trest tuhého vězení
v trvání čtyř neděl, zostřeného dvě-
ma posty.
— Přednášky prol. Jindř. Hanticha o českých
poměrech, uspořádané v minulých dnech v Pa-
říži a Lyoné péčí francouzských přátel našeho ná-
roda, staly se novou příležitostí k osvědčení stále
hlubšího přátelství česko-francouzského a vzbu-
dily nevšední pozornost v předních kruzích fran-
couzské společnosti, jak patrno bylo také i z úča-
sti vynikajících politiků, spisovatelů i umělců fran-
couzských, jako Arnošt Denis, Pinon, Dumesnil,
Fournal m. j. U příležitosti této návštěvy proí.
Beneš
Hofr
Figar
Hofer
Jindřichův
Hantich
Denis
Pinon
Dumesnit
Slovácko
rý Hrozenkov
Fournal m
32
article
Hanticha v Paříží přinesla známá revue bratří Le-
blondů „La Vie“ v pravidelné své české rubrice
sympatické ocenění práce páně Hantichovy na poli
informace Francie i světové veřejnosti o českém
národě a jeho snahách. O zasloužilém tomto publi-
cistovi a konférencieru přináší revue Leblondova
stať plnou upřímného nadšení nejen pro francouz-
sko-české přátelství, ale zároveň pro soustavnou
a vytrvalou práci Hantichovu, jehož dlouhou řadu
publikací samostatně vydaných v jazyce francour-
ském uvádí, připomínajíc další stati a články v ča-
sopisech různých, uveřejňované už po tolik let
Uvážíme-li malé české poměry, za kterých jest
vyvíjeti jednotlivým pracovníkům českým činnost
pro lepší informaci ciziny o národě českém, uvě-
domujeme si při čtení stati revue Leblondovy z
29. března 1913 opětně rozsáhlou dlouholetou prá-
ci prof. Hanticha, za kterou mu náleží zajisté
plným právem také uznání veřejnosti naší. Mnoho
zajisté změnilo se v náš prospěch od r. 1867, kdy
byl vydal Louis Leger s Jos. Fričem svou „La
Bohéme“, od prvého slavného zájezdu Sokolstva
za vedení posl. dra. Podlipného do Paříže v roce
1889 a od publikace nesmrtelných děl Arnošta De-
nise o českých dějinách, až po dnešní radostný
rozvoj zájmu nesčetných už přátel českého národa
ve Francii i za hranicemi vůbecí Na cestě zahá-
jené ovšem nelze se zastaviti, výsledky posavad-
ními nelze se spokojovati, ale jako nutno pracovati
vlastní silou národa k lepší naší budouc-
nosti, tak jest nezbytno soustavně prohlu-
bovati také iniormaci ciziny o vě-
cech českých i za daných nám pomě-
rů. Doufejme, že Národní rada česká bude moci za
účelem tím prostřednietvím zahraničního odboru
svého soustřediti také po této stránce k sou-
činnosti společné všecky ochotné pracovníky.
Hantich
Hantichův
Leger
Frič
Podlipný
Arnošt jít
Paříž
Jos
Francie
národní rada
Le via
Leblondův
33
article
— Z pražské komise sadové. Ve včerejší schů-
zi byla zadána dodávka travního semene na rok
1912. — Zamítnut návrh na zřízení výrovny a při-
jata nabídka na chytání divokých králíků na strá-
ni Letenské pomoci vretky. — Při zmínce o tom,
že správni komise zahrady Kinského
zamítla žádost spolku pro postavení
pomniku Haně Kvapilové v Kinské za-
hradě, vzato na vědomí, sdělení ředitele měst.
sadů Skaláka, že spolkem vyhlédnuté místo se na-
prosto pro pomník nehodí, že však jest
v Kinského zahradě dosti jiných míst, kde by se
pomník ten vhodně mohl umístiti. — Správě sadů
přikázán návrh, aby na vyšehradských hradbách
směrem do Nuselského údolí byl pořízen plot a si-
ce pro letos provisorní, drátěný, v roce příštím plot
živý. — Ředitelství škol budou dožádána za po-
dání zpráv, jakých výsledků bylo dosaženp daro-
váním květin školní mládeží.
— Slavnosti odborů Ústřední Matice školské
Velké Prahy roku 1913 zahájeny budou slavností
květů v Roztokách, k níž konají se pilně přípravy.
Dle příznivé jarní pohody možno souditi, že slav-
nost květů zahájena bude již v neděli dne 13.
dubna. Kdyby však chladným počasím postup roz-
kvétání stromů byl zaražen, ustanoveno bude za-
hájení slavnosti na neděli dne 20. dubna t. r. Přes-
né datum počátku slavnosti bude dodatečně ve
všech denních listech pražských oznámeno. Při té
příležitosti prosíme všechny hudební a pěvecké
kroužky, aby přihlásily dobrovolnou účast svoji na
slavnosti květů v Roztokách, a máme za to, ze
všechny jarní vycházky své soustředí do Roztok
na slavnosti, kdež na promenádách a v místních
hostincích rozproudí se čilý život slavnostní.
Kinský
Kvapil
Kinská
Skalák
nuselský údolí
Praha
Roztoky
34
article
Všechny přihlášky hudebních a pěveckých krouže
ků, kteréž by bezplatně mínily ve prospěch Ústř.
Matice školské na slavnosti roztocké účinkovati.
prosíme, aby zaslány byly do kanceláře Ústřední
Matice školské v Praze-I., Husova tř. č. 3. s ozna-
čením matiční slavnosti v Roztokách. Rovněži
obětavé dámy i horliví sběratelé, kteří by při
sbírkách mínili pomáhati, nechť plné adresy své
oznámí do kanceláře matiční. Schůze zábavního
hospodářského odboru slavnosti konají se v pon-
dělí dne 7. t. m., schůze odboru finančního v úterý
dne 8. a schůze plenární všech pražských odborů
Ú. M. Š. uspořádána bude ve středu dne 9. t. m.
vždy o 7. hod. večerní v restauraci „U Vejvodů“.
Jilská ul., kdež příjímají se též všechny přihlášky
spoluúčinkujících. Pěvecký kroužek staroměstské-
ho Sokola slavnosti se zúčastní a svými výkony
podá nový důkaz přízně a podpory, kterouž dosud
všem matičním podnikům věnoval. Výbor Ústřední
Matice školské věnuje slavnostem několik tisíc
různých druhů matičních dopisnic, jež budou ve
prospěch slavnosti u zvláštních stolků prodávány.
Husův
Ú M Š
Vejvoda
Praha
Roztoky
35
article
Všem dárcům, kteří do uren a pokladniček na
slavnostních stanovištích rozestavených, obětní
peníz vloží, odevzdán bude jako společný odznak
slavnosti umělý kvítek. Mimo to dostane se těm
dárcům, kteří větším penízem přispějí, publikací
matičních zdarma. Prosíme co nejsnažněji všechay
příznivce a přátele Ústřední Matice školské, aby
ke zdaru slavnosti skutkem i radou nám pomáhali.
— Sdružené spolky ženské Velké Prahy,
župa Svazu českých spolků ženských, vstoupila
právě v život. Kromě starostek (jich zást.) spolků
svazových, zasedají ve výboru župním dámy: Far-
ská, Hniličková, Machová, Maříková, Suchomelo-
vá. Pomocný sbor tvoří 12 členek s právním rád-
cem. Spolkům doporoučí se akce spolku paní a
divek v Ml. Boleslavi ve přičině dobročinné loterle
jeho a kniha čes. umělců na prospěch bratří bal-
kánských. Měsíc duben-květen věnován přípra-
vám na sjezd čes. spolků ženských (v Praze 15.
až 17. května) a práci národohospodářské. Spolky
prosí se o šíření zásad střádalských, požadavkí
ušlechtilé mravnosti a všestranného povznesení
jazyka mateřského.
— Jubilejní výstava Umělecké besedy v Obec-
ním domě u Prašné brány jest z největších výstav
uměleckých, které byly kdy v Praze pořádány.
zahrnujeť přes 300 děl více než 80 výtvarníků če-
ských od r. 1863 až po dobu dnešní, z nichž Jos.
Hniličková
Maříková
Suchomet
Praha
Machová
Boleslav
svaz český spolek
spolek paní a divka