ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 44827f60-8f0e-11dd-91d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 102, place 69, org 14, work 7
1 masthead
6. dubna 1913. číslo 93.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
vláda neschvaluje surového jed- nání policie a on, ministr, se po- stará, aby nadešla náprava; v da- ném případě nebylo třeba ° an ostrých, neřku surových a kru- tých opatření, protože nálada ma- nifestantů byla mírná a loyálná Ministr oznámil, že svému pomocníku Zolo- tarevu uložil, aby celý případ všestranně vy- šetřil; po tvrdí-li se, že policie jed- nala tak, jak se tvrdí v dotaze, vin- níci budou potrestáni. Duma přes to se nespokojila odpovědí mi- nistrovou a přijavši jednomyslně pilnost do- tazu, přešla k podrobné debatě o trapné udá- losti.
Zola
5 article
Kdo zachráníl drinopolské křesťany. Za příměří prohlásil velitel drinopolské po- sádky Šukri paša, že v den, kdy bulharské voj- sko vnikne do města, dá povražditi všecky kře- sťany, kteří jsou tam. A hlel Bulhaři a Srbov Drinopol vzali a Turci žádnému křesťanu nezkři- vílí vlásku! Hrozil Šukri paša na plano, aby oble- hatele zastrašil? Zásluhu o to, že křesťanům drinopolským ne- ublíženo, máruskývicekonsul Klimenko On vzal všechny křesťany pod svou ochranu, byl jim vůdcem, rádcem, ano i živitelem. Zámožné křesťany, dobře zásobené, přiměl k tomu, že své zásoby svezli do ruského konsulátu, kde si na ně hladové turecké vojsko netroufalo. Z nich pak všem křesťanům opatrně rozdílel, aby se na všechny dostalo, aby nikdo neměl víc, než po- třebuje, ani míň, než mu je nevyhnutelno. Také penězům křesťanům vypomáhal. Šrapnely dobyvatelů se ruskému konsulátu nevyhybaly, jak vídeňské listy přikazovaly šrap- nelům černohorským, létajícím do Skadru, aby míjely rakouský konsulát a katolický chrám. Dvě budovy ruského konsulátu byly úplně rozbořeny. Ale když vítězové vtrhli do Drinopole, byl ruský konsul Klimenko od nich nadšeně pozdravován z nim všichni členové ruské kolonie, kteří mu byli pomocni. Rádi podáváme zprávu o takovém ruském diplomatu.
Bulhar Turec Drinopol Srbov Drinopol
6 article
O Albancích.
7 article
Při sporu o Albanii dlužno míti na paměti. že ve skutečnosti Rakousko-Uhersku jde o to. aby jejich země se nedostala vítězným spojencům obyvatelstvo je tu pouhou záminkou. O oby- vatelstvo Albanie není co stát, jak vysvítá také z výroku Džavida paše, jenž byl minulý týden na řece Škumbě v Albanii s 15.000 muží zajat. Džavid paša, jenž, tři leta tomu, byl poslán zkrotit albanské povstání a tedy Albance dobře zná. učinil o nich podle srbských listů následující vý- »Nikdy jsem neviděl horšího lidu nad Albance. Chtěl jsem organisovati jejich odpor, ale sám jsem je musil svým vojskem vyhlazovati. Divím se Srbům, že na ně mají tolik ohledů. Nejraději bych vstoupil do srbského vojska, kdyby mi svěřen byl úkol chránit srbskou hranici naproti Albancům S tím pronárodem jsem navždy skončil.« Jaša Tomiš v dopise z Lješe zaznamenává že v blízké vsi Nišatech je katolický chrám, na němž je vytesán nápis, že jej zbudoval »náš král František Josef l.« V Nišatech je residence kato- lického biskupa, v jejímž velkém sále je pověšen velký portret cisaře a krále Františka Josefa. Ale bylo by mylno dovozovati z toho, že Albanci se nadějí v Rakousko. Když jim Ra- kousko-Uhersko vystaví kostel, oni nemají ničeho proti tomu, aby si naň dalo nápis, jaký se mu libí a když obdrží podobiznu panovníkovu, zakládaji si na tom jako na holdu jejich junáctví. Ale všeliký pocit loyalnosti jest jich vzdálen, jak vy- svítá z faktu, že lješští notáblové Jusuf beg. Mona beg. Hodža beg. Achmet hodža a mn. j. blaho- přáli ruskému caru k dynastickému jubileji.
Srba Jaša Tomiš František Josef Albánie Rakousko Uhersko RakouskýUhersko Jusuf beg
8 article
Ale v blahopřání ruskému caru chválí srbske vojsko, že je junácky osvobodilo »od dívoké nadvlády turecké« a prosí cara, aby nedopustil. aby kdy byli odtržení od svých osvoboditelů Srbů. Avšak ani Srbové se nesmějí příliš domýšleti n takové uznání, neboť původ jeho je v štědrosti Srbů. Obdrželť od nich každý pokořený Albanec na hotovosti 60—200 dinarů. Srbové nyní mají jejich sympatie úplně. Říkají jim: Vy jste nás ne- jen osvobodili, nýbrž i pozlatili. Až přijde někdo jiný, od koho obdrží ještě víc, budou zas pro něj. Vydrží-li Srbové a nikoho jiného k nim ne sustí kdo by k nim byl ještě štědřejší, navyknousi na ně. Ostatně také pověrčivost jejich má je k tomu aby srbské panství nad sebou uznali. Známa je pověst o zbudování Skadru, básnicky vypravovaná Srbskou národní písní (Holeček, Srbská národní epika L). podle níž budovatel Skadru, král Vukašín, zazdil do jeho hradeb svou mladou ženu, aby jich víly nebořily. Tento surový obyčej, někdy snad všechněm národům obecný. zachoval se u Turků po dnes den a v Lješi, když jeho pevnost připravovali na srbské dobývání, zazdíli do hradby barjaktara s bar- jakem (praporečníka s praporem), aby pev- nost pojistili, že ji Srbové nevezmou. Díky tomu, že Srbové vzali Lješ překotem, našli zazděného barjaktara ještě živého a vysvobodili ho. Turecké pověry chopila se albanská, podle níž pevnost, dobytá přes to, že v ní byl zazděn barjaktar s barjakem, nikdy více nebude odňata tomu, kdo jí dobyl. Jsou tedy Albanci v Lješi smířeni s osudem. že budou přináležeti k srbskému státu. rok:
Srba Holeček Skadr Vukašín Turek srbský národní epik L dinar
9 article
Ruští agrárníci.
10 article
V zemědělských kruzích ruských budí pozor- nost dva směry: moskevský, který vyrůstá z tradic starého „narodnictva“ a hájí zděděných forem ruského vlastnictví země, zvláště obščiny a směr charkovský, který chce řešiti země- dělskou otázku na Rusi modernějšími prostředky. zvláště individuálním vlastnictvím. Oba směry do- staly názvy podle měst kde jsou střediska jich organisace. Nyní dokoncé objevila se snaha, orga- nisovati agrárníky stavovsky a politicky a v těchto dnech se koná v Charkově sjezd ruských hospo- dářů, který má být základem budoucí politické strany agrární. Podle slov jednoho z organisátorů sjezdu, člena státní rady V. J. Denisova, jest patrno, že ruští agrárníci chtějí následovat agrár- níky německé, že to bude v prvé řadě organisace velkostatkářů. Denisov zdůrazňuje, že třeba se odchýlit od dosavadního systému stran podle poli- tických požadavků a že třeba za základ ke stran- nickým skupinám brát zájmy stavovské; ruští ze- mědělci jsou nuceni k hájení svých stavovských zájmův už tím, že průmyslnické a obchodnické skupiny jsou více méně silně organisovány. Char- kovský sjezd jest prvým pokusem organisace ru- ských agrárníků a za ním v celé řadě venkovských měst budou následovati jiné. Místní jazyk v baltických školách.
Denisův Denisov Charkov Chara
11 article
Zaznamenali jsme nedávno polské stížnosti n omezování polských práv v soukromých školách. V brzké ministerské poradě bude se jednat o ná- vrhu, aby zavedeno bylo i v soukromých školách aho kraje, podřízených ministerstvu obchod a orby, vyučování místními jazyky. Ministerstvo osvěty nečiní tomu překážek, poukazuje pouze na potřebu ve smyslu základních předpisův o sou- kromých školách vedle místních vyučovacích ja- zyků stanoviti pro ruskou řeč, literaturu a dějiny i zeměpis Ruska jako vyučovací řeč ruštinu. I pro ruské Němce platí dvojí loket. Cholmská gubernie. 2. dubna začaly se porady o vypracování před- pisův a opatření pro uskutečnění zákona o vydě- lení cholmské gubernie. V poradní komisi kromě předsedy Zolotareda budou též zasedat arcibiskup cholmský Eulogij, poslanci hr. Bobrinskij, Čicha- čev, prol. Kalakovskij.
Němec Rusko
12 article Dalaſlama u cara.
Dalaſlama u cara. Dalajlama východní Sibiře, Dordži Itigelov přibyl do Petrohradu, aby otevřel buddhisticko modlitebnu, jež tam postavena. V Carském Sele byl přijat carem Mikulášem, jemuž přivezl adresu východosibiřských buddhistů a dary pro něj, cara. pro cařici i carské děti. Někteří Rusové se protivili tomu, aby v Pe- trohradě byl postaven pohanský chrám: ale zvítězilo spravedlivé stanovisko, hájící, že pohané, když jsou občany velké ruské říše, mají stojné právo na hlavní její město, a že jim nemůže býti odepřeno, aby si v Petrohradě postavili svůl chrám, když jim libo. Pro stanovisko toto rozhodl car Mikuláš Il. Srovnejme nyní, jak se hlavní město říše ra- kouské chová k národu četnému, křesťanskému. spolubudovateli této říše, k národu, který Víden činí velikou přílivem své krve a bohatou svolí prací... Marno mluvit! Křesťanský národ český nemá v hlavním městě říše rakouské toho práva. jako východosibiřští pohané v hlavním městě říše ruské.
Dordži Itigelov Rus il Sibiř Petrohrad Mikuláš
13 article
Ze statistiky hlasování v dumě. Zajímavý pohled na utváření vzájemných po- měrů ruských slran podává článek Stančův v po- sledním čísle »Sovremennika«, který na základě statistických výpočtů o hlasování v prvých 23 za- sedáních čtvrté dumy ukazuje, jak je pohyblivá dumská většina a jak jsou nestálé kombinace různých stran. Strannické seskupení měnilo se kaleidoskopicky někdy i během jednoho zasedání, takže na př. v zasedání dne 28. února většina se tvořila postupně z oposice a pravice, z oposice, pravíce a nacionalistů, z oposice, obťabristů, cen- lra a nacionalistů, z okťabristů, centra a nacion- listů. Ze 39 hlasování podle seskupení stran vět- šina v 1 případě se skládala z celé oposice okťabristů a centra, v 7 případech z celé oposice a okťabristů, v 5 případech z umírněné oposice, okťabristů a centra, v 5 případech z oposice a pra- vice, v 10 případech z pravice, nacionalistů, cen- tra a okfabristů, v 8 případech z pravice, na- cionalistů, centra a pravých okťabristů, ve 3 pří- padech bylo hlasování smíšeno. Tabulka o hlasováních jednotlivých stran ukazuje tyto výsledky
Stančův
14 article
hlasovali s vět- smen- rozštěpili šinou šinou se leví . . . . 17 kadeti . . . 19 progresisté . . 21 oktabristé . . 25 centrum . . . 25 pravice . . . 22 Pestrota skupin, tvořících většinu, jest opravdu neobyčejná; většina se tvoříla z kombinací růz- ných stran. Nerozhodnost a vnitřní rozkol okťa- bristů vícekráte paralysoval vlastní mínění a po- mohl ku převaze pravému křídlu. Při kolísání dumy z leva na pravo a naopak se stávalo, že větsíně se ocitaly tak protilehlé skupiny, jako krajní levice a pravice. Jen jednou obě kříala zůstala zároveň v menšíně, když se jednalo o vy- loučení posl. Čcheidze. Za takových poměrů je patrno, jak vážnou otázkou pro dělnost dumy jest utvoření pevného bloku většinového, ale zaroven jak obtížno jest utvořit pevný program pro blok určité kombinace různorodých stran. Dělný blok v ruské dumě. Jednání o utvoření dělného bloku v ruské dumě skončilo dohodou, vedenou směrem na právo. Okfabristé, centrum a nacionalisté shodli se na minimálním programu, v němž jsou tyto návrhy: zavedení místního soudu, reforma senátu, zemský volební zákon, náprava zemských financí. přeměna vlastnictví obchodních podniků, povoleni úvěru na počátečné školy, včetně s církevními školami, zlepšení postavení učitelů a povolení vyminěných úvěrů na vojenské a námořní potřeby.
Čcheidze Okfabrista senát
15 article
Anglie a Francie.
Anglie Francie
16 article
Stanovisko nynější liberální vlády anglické. která se chová netečně vůči hrozivému zbrojení Německa a vyhýbá se morální povinnosti vůči Francii, která vyplývá z postavení Anglie v troj- dohodě, budí v Anglii značný odpor, jenž se jev zejména v unionistickém tisku. „The National Review“ obrací se v měsíčním přehledu dubnového čísla prudce proti germano- filům, jež nazývá „postupímskou stranou a proti vládě Arquithově. Zmiňujíc se o předloze o tříleté vojenské službě ve Francii, uvádí, že Francie ne- vyvinuje toto ohromné úsilí z útočnosti, jak po- stupímská strana v Anglii předstírá, ale prostě proto, že u Francouzů je vše podřízeno nejvyšší otázce bezpečnosti státu a nejnovější hrozivý roz- voj německého zbrojení na zemi i na moři, pro- vázený ukládáním sensační dávky, neslýchanév době míru, otevřelo oči nejoptimističtějším Fran- couzům vůči skutečnosti, že Německo patrně sou- dí, že se přiblížila doba, aby zasadilo smrtelnou
Francouz Německo Francie Anglie the National Review
17 article
ránu, načež dlouho čekalo. Na ukázku, kam až po- stupimské listy mohou zajíti, sluší zaznamenati že „Westminster Gazelte“ namlouvala svým čte- nářům bez zřetele na data a fakta, že rozmach německého zbrojení prý je odpovědí Francii, ač- koli celý svět ví, že to bylo Německo, které za- hájilo iniciativu, jež donutila Francii k nynějšímu úsilí. Angličanům je trapno, že Francie je dohá- něna k takovému úsilí jedině proto, že Anglie od- mítá něco vážného podniknouti. Netřeba reprodu- kovati chvalozpěvy Churchillova tisku na výkony chvastouna v admiralitě, jenž opakoval zločinné ší- lenství některých svých předchůdců a apeloval na Německo, aby přestalo stavěti lodi. Kdyby apel byl vyslyšen, způsobilo by to jedině, že by se zvětšilo břemeno Francie, a mohlo by se na to po- blížeti jen jako na zradu dohody, ale jediným vý- sledkem jeho jest, že budi posměch a opovrženív
Angličan Churchillův Westminster Francie Německo Anglie Netřeba
18 article
Německu. Ježto není pochyby, že hlavním cílem Německa je zmaření dohody, bylo by snad ochot- no učiniti nějaké falešné ujednání, které by je ne- zbavilo ani jediné jednotky, ale mohlo by býti použito postupímskou stranou v Anglii za zámin- ku, aby se lodní převaha přenesla na Německo, aniž by potřebovalo vypáliti jedinou ránu. K tomu všemu demoralisovaný ministerský předseda činí prohlášení za prohlášením, jež mají vyjádřai my- šlenku, že Anglie nemá žádného závazku přispěti Francii v případě, že by byla napadena Něme- ekem, ač je viděti, že obojaká prohlášení Asquitho- va mohou býti vykládána různě dle libosti vyklá- dajícího. To však je ještě horší. Nyní pracuje An- glická vláda do rukou nepřátelům Anglie, takže jim dává možnost oživiti legendu o perfidním Albionu, o níž se myslilo, že byla konečně od- klizena loyalitou a zásadností sira Edvarda Greye. Postupímská strana. Na konec píše „National Review“, že tento stav musí jen sesíliti snahu všech vlasteneckých Angličanů učiniti vše možné, aby toto ministerstvo odklidili.
Grey Angličan Německo Anglie Francie
19 article Hakatismus na postupu
Hakatismus na postupu Pruským haktistům nestačí již násilné vy- vlastňování polských statků a kolonisace země- dělského živlu německého v polských krajích poněvadž všechny tyto kulturních lidí nedůstojné prušácké násilnosti nerdousí ještě dosti rychle polský národ v jeho odvěkých sídlech. Tak zvaná volně konservativní frakce poslanecké sněmovny pruské podala k druhému čtení nové zákona Východní marce návrh, aby státní vláda byla po- žádána posilovati hospodářsky v převážně pol- ských částech východních provincií německý ob- chodní a živnostenský stav zejména 1 urychleným osídlením okolí měst německými sedláky a děl- níky, 2. podporou reálního úvěru i nad pupilární jistotu, 3. lepším vzděláním živnostnictva v odbor- ných vědomostech, 4. podporou živnostenských společenstev, 5. podporou usídlování živnostníko ve vlastních domech.
poslanecký sněmovna
20 article
Kokovcov odchází? V Petrohradě znova prý se rozšiřují pověsti. že premier-ministr Kokovcov odstoupí. Ža jeho nástupce se označuje P. N. Durnovo, pověstný vůdce reakcionářů z hosudarstvenného sověta kterému i politika Stolypinova byla příliš radi- kální. Durnovo tehda sosnoval proti Stolypinovi celou výpravu a přivedl to tak daleko, že na jaře 1911 Stolypin podal demisi, když hosudar- stvenný sovět odsoudil jím zavedené zemstvo v jihozápadním kraji. Tohdy se ukázalo, že za tolypina nelze nalézti tak snadno nábradu, prote byl Štolypin znova pověřen řízením rady mini- sterské a Durnovo byl poslán do ciziny »na do- volenou«. Po skonu Štolypinově Durnovo hned se vrátil a ujal se opět vedení ve skupině pravých v hosudarstvenném sovětě. Jestliže v Kokovcovu má Rusko premiér-ministra politicky bezbarvého. výkonnou sílu, snažící se jen o klid, aby nebyi rušen hospodářský život, v Durnovu nabylo by Rusko úporného vykonavatele přání reakcionář- ských skupin. Snad tyto obavy se nesplní, snad Kokovcov vůbec ještě neodstoupí a odstoupí-li možná, že křeslo premiér-ministra zůstane ne- obsazeno. V byrokratických kruzích mluví o po- slední možnosti s velkou zálibou, poněvadž by to znamenalo další trvání dosavadní samostatného spravování jednotlivých ministerstev, které sice celkové státní správě nejde k duhu, ale za to je pohodlnější pro činovníky různých oborů. Válečná kontribuce a cízí kapitál v Německu.
P N Durnův Stolypinův Stolypin Petrohrad Rusko Německo
21 article
Vzhledem ku předloze o miliardové dávce z majetku na zbrojení v Německu vyskytla se zajímavá otázka, pokud bude této mimořádné dani podroben také majetek cizinců, zejmen vklady cizinců v německých bankách. Jak se nyní poloúřadně sděluje, budou cizinei bezpodmínsčně povinni platiti dávku ze jmění uloženého v pozemcích nebo průmyslu, tedy v polním a lesním hospodářství, hornictví nebo živnostech, jež sami provozují. Pokudsjde o jine kapitálové imění, zejmena o soukromé kapitály. uložené v bance, budou cizí státní příslušníci jen tehdy povinni platiti z něho dávku, zdržují-li se trvale v německé říši za účelem výdělku. V tomto případě nemohou se však vyhnouti povinnosti placení dávky ani tím, že by své kapitály z ně- meckých bank vyzvedli a uložili v cizině, neboh ku příslušníkům cizích států, kteří se v německé říši trvale zdržují za účelem výdělku, přihliž osnova zákona stejně jako ku příslušníkům ně- mecké říše a ukládá jim povinnost, platiti dávku na zbrojení z veškerého jejich majetku, ať se na- lezá kdekoli, s výjimkou cizozemského pozemko- vého a provozovacího jmění.
Německo
22 article Co se děje v Číně?
Co se děje v Číně? V nitru Činy patrně stále ještě to vře. »Chivas- Times« vyličují dnešní zmatky takto: Budoucnost Číny může býti řešena čtverým způsobem: 1. ode- vzdati trůn Juanšíkajovi; 2. obnoviti mandžurskou dynastii; 3. nechati zemi ve stavu vnitřních bojů pokud nenajde se silný člověk, který se ujme vlády silnou rukou; 4. rozděliti se podle sfér za- hraničních vlivů a dostati se pod dozor zainter- esovaných velmocí. Čtvrtý způsob rozuzlení čínské otázky pomocí cizích velsocí byl by snad nej- těžší, ale mezi velmocemi je proň dosti dobré i zlé vůle. Nedávno se konala u presidenta činské republiky porada proti opatřením cizích mocí při tom poukázáno na to, že Anglie povyšuje své síly v Ja-iň-saně, zabírá Pjaumu a sesiluje své vojenské oddíly v Tibeté, Japonsko »zkouma« Jižní Mandžursko a Chu-lu-dao, Ně- mecko sesiluje svá vojska v Cziň-dao, staví že- leznou dráhu od přístavu Czjno-čžou (Kiao-čao) k Czi-nau-nau-fu, hlavnímu městu provincie Šan- duň, kterým již prochází Taň-czin-Pukonská trat rozděluje si horní bohatství v I-aní, Ljan-sjani. Sjan-sjani, Francie rozšiřuje Meuczy, kolonisuje Ten-juc a v přístavě Guan-čžou-van ustanovuj daň z hlavy, Rusko zase vystupuje v Mandžur- sku, Mongolsku a Kelgané. Je tedy mezinárodní položení Číny velmi zapleteno. Jmenovitě Anglie a Japonsko projevují mnoho horlivosti. Japonšti důstojnici organisují v jižním Mandžursku čtyři divise a v Tibetě operace Angličanů docela po- stavily dalaj-lamu do pozadí. »Jediná a silná Čínae bude míti mnoho potíží, než tyto otázky vyřídí.
Chu Angličan Čína Anglie Japonsko jižní Mandžursko Cziň Kiao Czi Šan Ianit Ljany Francie Guan Rusko Mandžur Mongolsko Czjnočzat
23 title
Ze strany.
24 article Politická schůze v Kutné Hoře.
Politická schůze v Kutné Hoře. Místní organisace v Kutné Hoře uspořádala minulého úterý politickou schůzi, na které pro- mluvil o posledních událostech politických gen. taj. p. F. Šís. Schůzi předsedal starosta města p. Jan Macháček. Řečník rekapituloval stručně poslední udá- losti politické od loňského podzimu, podrobně zabýval se malým finančním plánem, načež po- jednal o otázkách politiky zemské. Stanovisko strany v posledních událostech a dělnosti sněmu zůstává takové, jaké bylo na počátku, že ob- strukci německou v žádném případě a ničím nebudeme vykupovati. Máme veliký zájem na úpravě poměrů zemské autono- mie a dělnosti sněmovní, máme velký zájem na vyřízení celé řady otázek v kompetenci sněmu připadajících, přáli bychom si vřele co nejrychleji dociliti úpravy učitelských platů, avšak nemů- žeme ničeho připustiti, co by znamenalo kapitu- aci před svévolnou, nezdůvodněnou obstrukei německou, vyvolanou Němci nikoliv z věcné potřeby jich politiky, nýbrž z nadbytku nacionální bujarosti a siláctví. V závěru řeči své zabýval se kritikou vnitřních poměrů politických v Čechách, poukázal na úporný boj s politickou demagogií, který straně naší je nyní v celém veřejném životě podnikati a vyslovil přesvědčení, že bude-li se ve straně pracovati s takovou soustavností, pevností a obětavostí jako v době poslední, že nemusí se strana báti svésti a to v nejkratš době s českým radikalismem roz- hodující zápas. (Bouřlivý souhlas a potlesk. Předseda schůze p. Jan Macháček vy- slovil jménem shromáždéní plný souhlas s vývody řečníkovými a s politikou naší strany a schůz vřelým doslovem ukončil. Dlužno při této příležitosti radostně konsta- tovati převrat politický v Hoře Kutné, kde éra národně sociálního vývoje je již u konce strana naše stojí pevně a silně.
F Šís Macháček Němec Kutná hoře Čechy Kutná
25 article
Finanční odbor strany konal v pátek dne 4. t. m svoji řádnou schůzi. Došlé dopisy vzaty na vědomí a učiněna usnesení o jich zodpovědění Schváleny a poukázány k výplatě některé účty. Podrobné referáty finanční podali pp. inž. Víšek, učitel Fořt a inž. Vacek. Po věcné debatě refe- ráty ty s povděkem schváleny. Konečné učiněna některá usnesení organisační, čímž schůze skon- čena. Příští schůze koná se za 14 dní t. j. v pátel 18. dubna. Z Prahy VII. Mladá generace koná členskou schůzi v ponděli 7. t.m o 1/48. hod, več. v restauraci p. Jos. Nováka, Bělského tř. 40 (hote Metropole), na niž promluví kol. Ph.C. Vl. Frumar »O sociální otázce«, hlavně pokud se týče socialního programu strany. Po přednášce důležité věci organisační. Účast všech kolegů nejvýt nutna.
Ing Víšek Fořt Vacek Novák Frumar Praha
26 article
Žižkov. Organisace mládeže pokračuje v cyklu přednášek o politických směrech. V úterý 8. dubna o 8. hod. več. přednáší PhC. Vladimir Frumar »O socialismu«. Přednáška, k níž jsou hosté vítáni, koná se v rest. »u Maškůe v Žižkově, Husova 46. živnostenská schůze v Turnově. Dne 30. břez- zna t. r. konána schůze živnostenského odboru mistní organisace národní strany svobodomyslné ke které jako řečník se dostavil říšský poslanec pan Fr. Kratochvíl. Na programu nalézala se přednáška „O sociálním pojišťování“. Schůze za- hájena p. místopředsedou Mil. Šantrochem za četné účasti jak příslušníků strany svobodomyslné, tak příslušníků jiných stran, zvláště soc. demokratické Přednážející rozebral osnovu zákona do nejmenších detailů, poukázav na její přednosti se stránky hu- manitní a pokrokové. Zvláště akcentoval za veli- kého souhlasu posluchačů požadavek, že soc. po- jišťování musí se státl za současného pojišťován živnostnictva a nikoli pouze ve prospěch děl- nictva. Přednáška tato byla s velkým zájmem vy- slechnuta a každý účastník schůze nabyl přesvěd- čení, že v posl. Kratochvílovi má česká delegace odborníka na slovo vzatého, který látku tuto úplně ovládá a zejména živnostnictvo má v něm svědomitého a opravdového zastance. Po před- nášce rozvinula se debata, kteréž se hlavně zd- častnili pp. Žák, Frydrych, Hrazdira, starosta města Radský, Hofman, Pýcha a Šantroch. Schůze skon- čena přáním, by podobné přednášky živnostenské byly konány častěji.
Frumar Husův František Kratochvíl Šantroch Frydrych Hrazdira Hofman Pýcha Žižkov Turnov Radský národní strana
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Menšinová práce“. Z Pošumaví nám píše přítel listu: Prachatické „Šumavské Prou- dy“, list tak zvaně menšinový, ve skutečně červeně radikální, přinesly 23. m. m. noticku o jmenování auskultantů, dokládajíce hlasy no- vin, které to jmenování odsoudily, kdežto „Nár. Listy“ k tomu mičí, což mluví za celé knihy. Tuto hloupou a nesvědomitou lež opakovaly „Šumavské Proudy“ beze všeho studu ještě jednou, minulou neděli 30. min. měsíce (v po- lemice s „Českým Denníkem“). Takové vě- domé klamání lidu se strany listu t. zv. men- šinového, který by tedy neměl míti barvy tak křiklavě strannické a užívati nepoctivých zbraní, by se mělo ostře vytknouti. — Jsme povděčni příteli listu za upozornění a za slov dobře míněná, nade všecku pochybu správná, ale nehodláme polemisovati s listy důsledně štvavými a výhradně nepoctivými zbraněmi operujícími. Kdyby „Národní Listy“ měly vě- novati soustavnou pozornost všem hžem če- ského tisku, provozujícího politiku t. zv. radi- kalismu, radikalismu arci špatného a špatně chápaného, nezbylo by nám místa na nic ji- ného. Jest ovšem otázka, jaký prospěch kyne z takové „menšinové práce“ listu, který ope- ruje nezodpovědným štvaním a nepravdami. — Národohospodářské potřeby české V cyklu veřejných přednášek o české po- Titice, pořádaných Klubem národní strany svobodomyslné, promluvil včera o 8. hodině večerní náměstek vrchního ředitele Živno- stenské banky zemský posl. dr. Jaroslav Preiss. Přednáška konala se v prostorném sále č. IV. hlavní budovy české techniky na Karlově náměstí a byla velice četně navští- vena posluchači, které prostranná místnos stěží pojala. Zavítali na ni zejména posl. cís. r. dr. V. Schuster a Jindř. Pavlíček obecní starší dr. Emler, dr. Nesý, rad zem. výboru dr. Pilař, velkoobchodník
doktor Preiss V Schuster Jindřichův Pavlíček Emler Nesý Pilař Pošumaví Karlov náměstí
28 article
Keclík, řed. Brom, školní rada Bauše četní průmyslníci a obchodníci, velký počet našeho hospodářského dorostu, zejména v řa- dách akademických, i četné dámy. Schůzi za- hájil místopředseda Klubu národní strany svo- bodomyslné zemský posl. dr. V. Schuster co nejsrdečnějším uvítáním přítomných jme- nem pořadatelů a sděliv její účel, vzdal díky posl. dru. Preissovi za jeho obětavou ochotu, že přes své mimořádné zaměstnání uvolil se promluviti „o národohospodářských potřebách našich“, „Úvod,“ končil předseda- jící, „ku přednášce této je zbytečný, poně- vadž jméno posl. dra. Preisse je sám progra- mem a sám úvodem.“ Pan posl. dr. Preiss pozdraven všeobecným potleskem, vylíčil ve své 11/4 hodiny trvající řeči vyslechnuté s nejbedlivější pozorností a se všeobecným stupňovaným zájmem vývoj našeho hospodář- ství ve všech jeho oborech, načež přešel k úkolům naším v českém průmyslu, ve vý- robě živnostenské, zemědělské, v bankovni- ctví a dotkl se v této spojitosti také otázky dělnické. Závěrek své přednášky věnoval řeč- ník našim stykům k ostatním národům slo- vanským, specielně pak ke Slovensku. Vývo- dy jeho svým obsahem všestranné poučné přesvědčivé odměňovány byly pochvalou potleskem, jež ke konci propukly v srdečnou ovaci. — Z Českého učení pro vědy polítické. V pon dělí pokračuje prof. dr. Josef Gruber v thematě „O vývoji socialismu“. V úterý přednáší dr. Karel Laštovka „O silnicích“. Ve středu končí thema „Ruch cizinecký a turistika“ mag. rada Fr. Bo háček. Ve čtvrtek přednáší Ing. Boh. Belada „O vodárnách“. V pátek prof. arch. dr. Ant. Balšánek „Stavebnictví“. V sobotu prof. dr. Jos. Gruber „O vývoji socialismu“.
Keclík Brom Bauše doktor V Schuster Preiss profesor Gruber Laštovka Inga Boh Belada Antonín Balšánek Jos Slovensko klub národní strana Český učený pro věda
29 article
— Přípravný výbor Technického odboru ná- rodní strany svobodomyslné. Sekce vysokoškolská Doba konání valné schůze Technického odboru stanovena jest na 20. dubna t r. v Přednáškovém sále Obecního domu v 10 hod. dopol. Jest nutno ještě před jmenovaným termínem sestaviti seznam členů Odboru, a proto žádá Přípravný výbor všechny pp. kollegy o brzké zaslání podepsaných přihlášek na adresu: Připravný výbor Technické- ho odboru národní strany svobodomyslné. Sekce vysokoškolská. Praha. Marianská ul. 3. — Služební jubileum. Dne 4. dubna dovršil 35 letou služební dobu p. Josef Dvořák, komisni veřejného osvětlování při Pražských obecních ply nárnách. Za tou příčinou shromáždilo se v uve- dený den v úřadovně jubilanta květinami vyzdo- bené veškeré úřadnictvo v čele se svým ředite- lem, jeho náměstkem, představenými jednotlivých oddělení, úřadníci namátkové revise a deputace rozsvěcovačů. Ředitel plynáren oceniv zásluhy ju- bilantovy, blahopřál mu k dovršení doby služební načež zástupce úřadnictva oslovil p. Jos. Dvořák upřímným proslovem, jenž vyzníval v ten smysl že oslavenec nebyl jen vzorným úřadníkem, nýbrž i upřímným kolegou a získal si též upřímnou lás ku svých podřízených. — S blahopřáním, by ju bilant dlouho užíval zaslouženého odpočinku, byla tato domácí slavnost skončena.
Dvořák Jos Praha obecní dom Připravný
30 article
— Z účtárny c. k. místodržitelství. Včerejšího dne dosloužil p. vrchní účetní rada Antonír Pokorný, na jehož počest uspořádána byla účtárně c. k. místodržitelství malá domácí slav nost. Oslavenec byl uveden do slavnostně vyzdo- bené své kanceláře, kdež nejprve osloven p. ře- ditelem Borašem, načež kvartetto složené z úřed níků jeho sekce zapělo případnou skladbu uví- tací. Jménem úředníků sekce pozdravil jubilant P. revident a měst. radní král. hlav. města Prahy Jos. Peterka delší řečí, v níž vybranými slovy oce- nil jeho činnost i zásluhy v úřadě. Proslov svů k jubilantu, v němž úřednictvo jeho sekce viděl vždy nejen blahovolného představeného, ale též milého a vzácného přítele i obětavého rádce, ukon- čil řečník upřímným a vroucím přáním, by nebes mu popřála ještě dlouhá a dlouhá léta nerušeného klidu a stálého zdraví. Pan rada Pokorný, zřejmě hluboce dojat poděkoval za blahopřání i ocenění své práce. — Konec Patera Recta. V prosinci lonského roku vzrušena byla moravská veřejnost brutálním článkem „Pokrok a pravda“, uveřejněném v uher- skohradišťských „Slováckých Novinách“ a pode- psaným jménem starohrozenkovského faráře Ho- fra, někdejšího Patera Recta z bojů proti arci- biskupu Kohnovi. Pisatel vinil zesnulého otce man- želky uherskobrodského starosty p. Beneše, že za- vraždil svého tchána, aby se zmocnil jeho majetku
Antonír Pokorná Peterek Patera Kohn Beneš Praha Jos rada Pokorná
31 article
Stalo se tak záhy po té, kdy starosta Beneš ve schůzi obecního zastupitelstva poukázal na nutnost revise některých zádušních fondů, podléhajících kontrole města. A v témže listě v článku „Kultur- ní boj na Slovácku“, podepsaném rovněž jménem faráře Hofra, obviněn byl nadučitel Figar ze Sta- rého Hrozenkova z cizoložství a z křivopřísežni- ctví, spáchaného falešným svědectvím. I pí. Be- nešová i p. Figar žalovali. Pater Hofer před poro- tou prohlašoval se slzami v očích, že prý ony články nepsal. Byl v té době odsouzen ve sporu s učiteli starohrozenkovskými k pokutě 1000 Ka nad to útraty sporu vyžadovaly dalších 1500 K Z toho prý byl tak rozrušen, že nemohl an v kostele kázati, ani ve škole vyučo- vati, natož aby byl mohl články psáti. Ale četl prý je a neohražoval se proti svému podpisu, po- něvadž pisatel mluvil mu ze srdce. Byl by prý nejraději přivinul ho na srdee a zlibal radostí, poněvadž se přece našel někdo, kdo dovede k pokrokovým lidem mluvit od srdce. Proces skončil odsouzením faráře Hofra i zodpo- vědného redaktora „Slováckých Novin“ A. Do- stála. A farář Hofer odsouzen byl jednomyslným výrokem uherskohradišťské poroty. Rozsudek nad ním vynesený zněl na trest tuhého vězení v trvání čtyř neděl, zostřeného dvě- ma posty. — Přednášky prol. Jindř. Hanticha o českých poměrech, uspořádané v minulých dnech v Pa- říži a Lyoné péčí francouzských přátel našeho ná- roda, staly se novou příležitostí k osvědčení stále hlubšího přátelství česko-francouzského a vzbu- dily nevšední pozornost v předních kruzích fran- couzské společnosti, jak patrno bylo také i z úča- sti vynikajících politiků, spisovatelů i umělců fran- couzských, jako Arnošt Denis, Pinon, Dumesnil, Fournal m. j. U příležitosti této návštěvy proí.
Beneš Hofr Figar Hofer Jindřichův Hantich Denis Pinon Dumesnit Slovácko rý Hrozenkov Fournal m
32 article
Hanticha v Paříží přinesla známá revue bratří Le- blondů „La Vie“ v pravidelné své české rubrice sympatické ocenění práce páně Hantichovy na poli informace Francie i světové veřejnosti o českém národě a jeho snahách. O zasloužilém tomto publi- cistovi a konférencieru přináší revue Leblondova stať plnou upřímného nadšení nejen pro francouz- sko-české přátelství, ale zároveň pro soustavnou a vytrvalou práci Hantichovu, jehož dlouhou řadu publikací samostatně vydaných v jazyce francour- ském uvádí, připomínajíc další stati a články v ča- sopisech různých, uveřejňované už po tolik let Uvážíme-li malé české poměry, za kterých jest vyvíjeti jednotlivým pracovníkům českým činnost pro lepší informaci ciziny o národě českém, uvě- domujeme si při čtení stati revue Leblondovy z 29. března 1913 opětně rozsáhlou dlouholetou prá- ci prof. Hanticha, za kterou mu náleží zajisté plným právem také uznání veřejnosti naší. Mnoho zajisté změnilo se v náš prospěch od r. 1867, kdy byl vydal Louis Leger s Jos. Fričem svou „La Bohéme“, od prvého slavného zájezdu Sokolstva za vedení posl. dra. Podlipného do Paříže v roce 1889 a od publikace nesmrtelných děl Arnošta De- nise o českých dějinách, až po dnešní radostný rozvoj zájmu nesčetných už přátel českého národa ve Francii i za hranicemi vůbecí Na cestě zahá- jené ovšem nelze se zastaviti, výsledky posavad- ními nelze se spokojovati, ale jako nutno pracovati vlastní silou národa k lepší naší budouc- nosti, tak jest nezbytno soustavně prohlu- bovati také iniormaci ciziny o vě- cech českých i za daných nám pomě- rů. Doufejme, že Národní rada česká bude moci za účelem tím prostřednietvím zahraničního odboru svého soustřediti také po této stránce k sou- činnosti společné všecky ochotné pracovníky.
Hantich Hantichův Leger Frič Podlipný Arnošt jít Paříž Jos Francie národní rada Le via Leblondův
33 article
— Z pražské komise sadové. Ve včerejší schů- zi byla zadána dodávka travního semene na rok 1912. — Zamítnut návrh na zřízení výrovny a při- jata nabídka na chytání divokých králíků na strá- ni Letenské pomoci vretky. — Při zmínce o tom, že správni komise zahrady Kinského zamítla žádost spolku pro postavení pomniku Haně Kvapilové v Kinské za- hradě, vzato na vědomí, sdělení ředitele měst. sadů Skaláka, že spolkem vyhlédnuté místo se na- prosto pro pomník nehodí, že však jest v Kinského zahradě dosti jiných míst, kde by se pomník ten vhodně mohl umístiti. — Správě sadů přikázán návrh, aby na vyšehradských hradbách směrem do Nuselského údolí byl pořízen plot a si- ce pro letos provisorní, drátěný, v roce příštím plot živý. — Ředitelství škol budou dožádána za po- dání zpráv, jakých výsledků bylo dosaženp daro- váním květin školní mládeží. — Slavnosti odborů Ústřední Matice školské Velké Prahy roku 1913 zahájeny budou slavností květů v Roztokách, k níž konají se pilně přípravy. Dle příznivé jarní pohody možno souditi, že slav- nost květů zahájena bude již v neděli dne 13. dubna. Kdyby však chladným počasím postup roz- kvétání stromů byl zaražen, ustanoveno bude za- hájení slavnosti na neděli dne 20. dubna t. r. Přes- né datum počátku slavnosti bude dodatečně ve všech denních listech pražských oznámeno. Při té příležitosti prosíme všechny hudební a pěvecké kroužky, aby přihlásily dobrovolnou účast svoji na slavnosti květů v Roztokách, a máme za to, ze všechny jarní vycházky své soustředí do Roztok na slavnosti, kdež na promenádách a v místních hostincích rozproudí se čilý život slavnostní.
Kinský Kvapil Kinská Skalák nuselský údolí Praha Roztoky
34 article
Všechny přihlášky hudebních a pěveckých krouže ků, kteréž by bezplatně mínily ve prospěch Ústř. Matice školské na slavnosti roztocké účinkovati. prosíme, aby zaslány byly do kanceláře Ústřední Matice školské v Praze-I., Husova tř. č. 3. s ozna- čením matiční slavnosti v Roztokách. Rovněži obětavé dámy i horliví sběratelé, kteří by při sbírkách mínili pomáhati, nechť plné adresy své oznámí do kanceláře matiční. Schůze zábavního hospodářského odboru slavnosti konají se v pon- dělí dne 7. t. m., schůze odboru finančního v úterý dne 8. a schůze plenární všech pražských odborů Ú. M. Š. uspořádána bude ve středu dne 9. t. m. vždy o 7. hod. večerní v restauraci „U Vejvodů“. Jilská ul., kdež příjímají se též všechny přihlášky spoluúčinkujících. Pěvecký kroužek staroměstské- ho Sokola slavnosti se zúčastní a svými výkony podá nový důkaz přízně a podpory, kterouž dosud všem matičním podnikům věnoval. Výbor Ústřední Matice školské věnuje slavnostem několik tisíc různých druhů matičních dopisnic, jež budou ve prospěch slavnosti u zvláštních stolků prodávány.
Husův Ú M Š Vejvoda Praha Roztoky
35 article
Všem dárcům, kteří do uren a pokladniček na slavnostních stanovištích rozestavených, obětní peníz vloží, odevzdán bude jako společný odznak slavnosti umělý kvítek. Mimo to dostane se těm dárcům, kteří větším penízem přispějí, publikací matičních zdarma. Prosíme co nejsnažněji všechay příznivce a přátele Ústřední Matice školské, aby ke zdaru slavnosti skutkem i radou nám pomáhali. — Sdružené spolky ženské Velké Prahy, župa Svazu českých spolků ženských, vstoupila právě v život. Kromě starostek (jich zást.) spolků svazových, zasedají ve výboru župním dámy: Far- ská, Hniličková, Machová, Maříková, Suchomelo- vá. Pomocný sbor tvoří 12 členek s právním rád- cem. Spolkům doporoučí se akce spolku paní a divek v Ml. Boleslavi ve přičině dobročinné loterle jeho a kniha čes. umělců na prospěch bratří bal- kánských. Měsíc duben-květen věnován přípra- vám na sjezd čes. spolků ženských (v Praze 15. až 17. května) a práci národohospodářské. Spolky prosí se o šíření zásad střádalských, požadavkí ušlechtilé mravnosti a všestranného povznesení jazyka mateřského. — Jubilejní výstava Umělecké besedy v Obec- ním domě u Prašné brány jest z největších výstav uměleckých, které byly kdy v Praze pořádány. zahrnujeť přes 300 děl více než 80 výtvarníků če- ských od r. 1863 až po dobu dnešní, z nichž Jos.
Hniličková Maříková Suchomet Praha Machová Boleslav svaz český spolek spolek paní a divka