1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 6. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranni a vočermi Haty
předplání se
V Praze v administrneli
na měsio. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvoji donáškou
na město. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K eh
ve Mliálkácht
na měsio . . . . . 2 I s0
Foštoni
na měsle. . . . . .
na čevrt ieta : . . . 9 K s0n
s dvoji zásilkou
na měsíc.
na ri: :: :kei
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
stranách, s přílohou pro venkov
o 24 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 7. dubna v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
article
Před rozhodnutím u Skadru
Před rozhodnutím u Skadru
Ani osud největší a nejsilnější pevno-
sti turecké, nedobytné Drinopole, jejíž pád
vyhlašován za zkázu samého Cařihradu.
nenapínal a nerozčiloval snad veřejnost
evropskou tou měrou, jako stejný osud
skalní pevnosti Skadru, skryté v divoké
hornatině severoalbánské a do nedávna
šíré cizině jedva známé.
Dávno-li tomu, co ještě veškeren tisk
anglický na vrch hlavy se smál pošetilé
myšlence, aby k vůli tomu „bezvýznamné-
mu skalnímu hnízdu“ Velká Britanie měla
se vyrušit ze svého klidu, zatopit pod ko-
tly svých obrněnců a vypravit je plnou pa-
rou do modrých vln Jaderského moře na
postrach Černohorcům
A hle, dnes je směšná zpozdilost a ne-
myslitelná absurdnost skutkem. Slavná di-
plomacie Evropy, shromažďující se na be-
sedách v saloně sira Edvarda Greye, zvo-
lila si onu brigantskou divošinu, Albanii.
za předmět své lásky a činíc si na ni bůb
suď jakým právem svrchované náro-
ky vlastnické, zapovídá Srbům a Černo-
horcům, aby osvobozovali s mečem v ruce
tamější sourodáky své z rukou surových
Arnautů. Zapovídá zejména králi černo-
horskému, aby dobýval na tureckém
generálu Essadu pašovi albánské pevnosti
Skadru, který býval druhdy kvetoucím
městem srbským, ale výbojnými sultány
tureckými obrácen podobně jako Drino-
pol ve tvrdou baštu osmanskou, která
ohrožovala Černou Horu trvalou hrůzoua
nepřátelstvím záškodným, takže stala se
nesnesitelnou překážkou rozvoje národa
černohorského.
Grey
Srba
Černo
Skadr
Drinopol
Cařihrad
Velká Británie
Evropa
Albánie
Drina
6
article
Kdyby se dnes na slavné té diploma-
cii evropské žádalo vysvětlení, proč o
to tolik usiluje, aby Skader po ka-
pitulaci tureckého generála Essada paše
nezůstal v rukou vítězů slovanských,
nýbrž byl jim vychvácen a vydán barbar-
ským Arnautům v moc, pochybujeme, že
by mohla dáti rozumné odpovědi. Rozhod-
ně tu nejde o prospěch civilisace, ani o klid
a mír na Balkáně. Ten by si zjednaly bal-
kánské státy nejlíp samy, kdyby jen
Evropabyla dostála svým slavným
slibům, že Balkán zůstavíjeho ná-
rodům, že zůstane neutrálním, ne-
inferesovaným svědkem jich životního sou-
boje s půlměsícem a nebude jim chtít
vychvacovat ovoce jich těžkých jako slav-
ných vítězství. Nuže, dnes jest tato krásná
neutralita drasticky ilustrována tímto pa-
mátným usnesením vyslanecké konference
v Londýně ze dne 4. t. m., kteréž dle
„Reuterovy“ zprávy zní:
„Ohledně demonstrace váleč-
ných lodí evropských proti Černé Ho-
ře jest vše ujednáno. Veškeré velmo-
ci, vyjma Ruska, se jí účastní. Váleč-
ným lodím dána telegrafická nařízení, aby
pluly ku pobřeží černohorskému a tam
provedlyúplnoublokádu. Jedno-
tlivosti uspořádejtež různí velitelé lodí.
Veškeré to loďstvo bude podrobeno vrch-
nímu velení anglického důstojníka
Skader
Evropabyl
Reuterův
Balkán
Londýn
Rusko
7
article
Burneye.
Vysáhla tedy slavná Evropa ihned
k ostřejšímu donucovacímu prostředku.
než jest pouhá demonstrace lodní: nařizu-
je obklíčení nedlouhého pobřeží černohor-
ského (asi 10 kilometrů) celým mandelem
svých lodí válečných, tak aby žádná cizí
obchodní loď vůbec nemohla do přístavu
černohorských vplouti a žádná z nich vy-
plouti, aby blokáda byla úplná. Avšak
při tom si podnikatelé výpravy té sami ne-
tají, že si Černá Hora z celé té demonstra-
ce a blokády mnoho dělati nebude, poně-
vadž se může zásobovati po území sand-
žaku ze Srbska. Také příliš dobře znaji
pevnost a neohroženost charakteru staré-
ho krále Nikoly černohorského, než aby
se mohli kojiti nadějí, že se toho justamen-
tu slavné Evropy zalekne a od dobývání
Skadru honem upustí. Nastává tedy Evro-
pě již dnes krušná otázka: co dále či-
nit, jestli Skader padne a král
Černé Hory z něho se nehne? Ja-
kých donucovacích páčidel pak se proti
němu uchopit? Snad „posledních argu-
mentů“ z Kruppovy zbrojnice. A kdo má
Černé Hoře vypovědět válku? Zda
všechny velmoci nebo toliko jedna za
všechny? A která? Tu je rada těžká.
Ani domyslit si té eventuality slavná
Evropa dosud netroufá a toliko štváčský
vídeňský tisk byl by ihned ochoten za-
troubit na poplach, kdyby — nu kdyby
jen věděl, co by tomu řeklo to prožluklé
dvojlikou hru provádějící Rusko. Ano.
tu vězí pro bojechtivost vídeňských Slo-
vadožroutů překážka nejtěžší.
Burney
Nikola černohorský
Evra
Kruppův
Evropa
Srbsko
Černá Hora
Rusko
8
article
Zatím co starosta Vídně na veřejné
schůzi důtklivě upozorňuje na těžkou ho-
spodářskou tíseň hospodářského průmyslu
vídeňského, které prý dlouho již nesnese,
zatím co volá dr. Weisskirchner doslovně:
„Nenastane-li záhy změna, nadejde — ka-
tastrofa“ — pohrává si valná část vídeň-
ské a vůbec německé žurnalistiky co nej-
nesvědomitěji s ohněm albánským nejinak.
než jakoby Skader byl nikoliv tureckou.
nýbrž rakouskou pevností a král Nikola
nám jej mermomocí vychvacoval. Frivolně
prohlašuje, že prý jest při skaderské otáz-
ce v sázce naše čest a důstojno st.
pročež jestli komu, náleží prý nám prové-
sti exekuci proti Černé Hoře a Srbům a
dostati je z Albanie stůj co stůj, nechť prý
to stojí sebe větších obětí na lidech a stat-
cích i sebe další námahy. Ale jen kdyby
té — dvojliké hry Ruska nebylo. A proto
dnešní „Neue Fr. Presse“ zaklíná úřadní
Rusko, aby se nedalo podnítit svými pan-
slavisty a nezastalo se v rozhodné chvíl
doktor
Weisskirchner
Srba
Neue
Vídeň
Albánie
Rusko
Francie . Presse
9
article
Černé Hory, neboť z takového zastání by
prý vznikla válka světová. Ještě prý
možno doufat, že Rusko, třeba že se ne-
účastní lodní demonstrace proti břehům
černohorským, přece půjde i dále s velmo-
cemi, až ukáže se lodní blokáda marnoua
bude třeba pomýšlet na ostřejší donucova-
cí prostředky. Ale běda, kdyby Rusko tak
neučinilo, nýbrž k vůli Skadru vyvolalo
světovou válku. Takového šílenství prý se
bohdá Rusko nedopustí. — Ale Rakousku
k takovému šílenství německý tisk nesvě-
domitě domlouvá. Tak na př. včerejší ví-
deňský dopis „Bohemie“ končí: „Nelze-li
učiniti žádných určitých sdělení o tom,
čeho asi podnikne Rakousko-Uhersko
případě, že nynější mezinárodní akc
selže, tož nelze se přece oddávati do-
mněnce, že opětné couvnutí Ra-
kousko-Uherska z poslední po-
sice, kterou v balkánské krisi zaujalo,
není možné, poněvadž by tím utrpělo
škody hospodářské a politické, jakoby
prohrálo válku, aniž by bylo učinilo i jen
pokus, zdali mohlo výpravu vyhráti.
Rusko
Rakousko
RakouskoUhersko
Uhersko
Bohemia
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Zahraniční situace stále vážna.
Zahraniční situace stále vážna.
Z Vídně, 5. dubna. Na místech informova-
ných bylo nám praveno večer, že zahraniční
situace jest také po prohlášení ruského mi-
nistra zahr. záležitostí Sazonova, které
ostatně není do té chvíle úřadně
pověřeno, pořád vážná. Čeká se osu
Skadru v nejbližších snad již hodi-
nách. Teprve po pádu této pevnosti a po
zabrání tohoto města Černohorci a Srby bude
moci býti pokračováno v jednání o akcích
zahájených. Není do té chvile možno povědět,
co bude druhou metou velmocí, kte-
ré sedohodly pouzeolodní demon-
straci, stran další stanice však doroz-
uměny nejsou. Tady, ve Vídni, záleží velice na
tom, aby koncert velmocí byl zachován, ale
nemají zde bezpečné jistoty, bu-
dou-li všechny velmoci za jedno a
svorny, kdybybylonutnovůčičer-
né Hoře a Srbsku jíti ke stanici
druhé. Ostatně hledají se pro Černou Horu
náhrady za Skader. Jedna se jž našla. Je to
město Peč, v příčině kterého bude však třeba
ještě transalcí se Srbskem, které dokonce
nebudou snadny. Přes Londýn doěla sem zprá-
va, že srbský min. předseda Pašič nejenv
jednání srbsko-rakouském v příčině obchodní
smlouvy, nýbrž také v jednání politickém
osvědčuje mírumilovnost a smířlivost.
Sazonov
Srba
Pašič
Vídeň
Černohorec
Srbsko
Peč
Londýn
12
article
Dobývání Skadru.
Dobývání Skadru.
Z Podgorice, 5. dubna. (Croatia.) Srbské
i černohorské dělostřelectvo soustředilo nyní
téměř úplně útok na Taraboš. Od pů-
vodního plánu, aby nejprve byla dobývána
Brdica, upustilo se a všechny akce soustře-
děny byly na Taraboš, který ovládá Skader.
Srbská děla s Bušatije byla dopravena n
Širěčku Goru, odkud jest jejich činnost mno-
hem účinnější. Útok Černohorců vy-
kazuje nemalý úspěch. Dobyty
byly již dvě řady opevnění. Černo-
horci okopali se v zaujutých posi-
cích 200 m. od zákopů tureckých
na Taraboši. Na bombardování odpoví-
dají obležení velmi slabě. Pěchota z posled-
ního srbského transportu zaujala již vesměs
vykázané posice, těžká děla srbská dopra-
vena byla na širočku Goru a jen z menší
části na Bušati. Pod jejich záštitou bude
podniknut poslední rozhodující útok na tu-
recké posice na Taraboš. K útoku tomu
jest určena zejména srbská dí-
vise drinská II. výzvy, která sesílila
jižní armádu černohorskou, vedenou gene-
rálem Martinovičem. Pád Taraboše se
považuje za nezadržitelný a jím
bude rozhodnut i osud Skadru.
Širěčka
Černohorec
Černo
Martinovič
Podgorica
Croatia
13
article
Výrok krále Nikoly.
Výrok krále Nikoly.
Z Londýna, 5. dubna. Král černohorský
Mikuláš přijal anglické korespondenty
prohlásil jim, že nežádá, leč své právo.
»Co se mohu starat o Evropu,
jde-li o můj lid. Válka stála nás mnoho
peněz, 10.000 mých poddaných padlo a ny í
se od nás žádá, abychom vzdali se ovoce
této výpravy. Nemůžeme-li dostat
Londýn
Mikuláš
Evropa
14
article
Skader, jsme odhodlání zahy
nouti všichni v boji.
Námořní demonstrace proti Černé Hoře
Z Vídně, 5. dubna. (»N. W. T.«). Kombi-
novaná eskádra velmocí sestává z vojen-
ských lodí, jejichž velitelství převezme an-
glický admirál Burney. Rozšíření demon-
strace na blokádu a případné rozšíření blo-
kády přes černohorské pobřeží zůstaveno
bude poradě velitelů lodí.
Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes.
Vojenské lodi anglické »King Edvard VII.
a francouzská »Edgar Quinet« odpluly včera
od Korfu do černohorských vod.
Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes.
Anglický křižák »Yarmouth« v noci odplul
Z Paříže, 5. dubna. Večerní listy ozna-
mují z Cetyně: Černohorská vláda dala bar-
ským úřadům rozkaz, aby ke členům hlav-
ního štábu mezinárodní námořní demonstrace
chovaly se co nejzdvořileji, ale event.
veškeré vojenské činy meziná-
rodniho vojska ihned paraly so-
valy vojenskými opatřeními z
účelem obrany černohorského
pobřeží.
Burney
Quinet
Korf
Vídeň
Atény
Yarmouth
Paříž
Aga . d ' Athěne
King Edvard VII
15
article
Na ruské rady.
Na ruské rady.
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr.
»Nár. Listů«.) Dovídám se, že rus k
vláda radí Bulharsku i Srbsku, aby varo-
valy se všeho, co by mohlo otřásti bal-
kánský spolek. Blahodárné účinky
tohoto pokynu shledávají se v určitějš
stylisaci odpovědi balkánských spo-
jenců. Zejmena je pozoruhodno, že připomí-
nají spojenci: albanské hranice jako
společnou věe.
Z Bělehradu, 5. dubna. Dnešní »Samo-
uprava« odkazuje srbský tisk do přísluš-
ných mezi, pokud jde o útoky proti Rusku.
Není prý proč rozčilovati se nad chováním
Ruska — praví list — a není také příčiny
chovati se nepřátelsky vůči zpřátelenýma vel
mocem.
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Rusko
16
article
Odpor proti stanovisku Sazonova
v příčině Skadru.
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr
»Nár. Listů«.) Ve zdejších politických kruzích
kolují zvěsti, že v Petrohradě vzmáhá se
odpor proti stanovisku Sazonova v příčině
Skadru a náhlé odstoupení tohoto ministra
pod tímto nátlakem může vyvolati radikální
změnu v oficiálním ruském hledisku na ska-
derskou otázku.
Z Vídně, 5. dubna. Dnešní vídeňské
zprávy o balkánských záležitostech dožily se
jako pravidelně každá lež záhy důrazného
dementi. Tak na př. zprávy o výrocích Sa-
zonova, se kterými zejména »N. Fr. Pr.
dělala velkou reklamu rakousko-uherskému
stanovisku v otázce Skadru a v otázce
Albanska, využívajíc jich proti balkánským
státům, dožily se již v 7 hod. kategorického
dementi Petrohradské telegrafní agentury
která prohlásila, že depeše o výrocích Sazo-
novových jsou z části nepravdivy.
Zároveň uveřejnila dnes »N. Fr. Pr.e
poplašné depeše o válečné náladě v Italii
proti Řecku. V jedné depeši se dokonce
pravilo, že Italie mobilisuje již vojenské
loďstvo, aby event. vtrhlo do Epiru. Na
zdejším italském velvyslanectví bylo dnes
docela rázně prohlášeno, že o takovém opa-
tření a zejména opatření proti Řecku nen
na směrodatných místech nic známo.
Sazonov
Bělehrad
Petrohrad
Vídeň
Francie
Řecko
Epirus
Italia
17
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . sa 8h
večurni . . . . . . . za 4k
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10k
vočerní . . . . . . . . 5h
Inaeráty
plati se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijíma
admínistrace v Marianské ul. , a
Tam nachůzeji se těš
rodakce, tiskárna a expedlne
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracei
18
article
Nevčasné agitace ve skupštině.
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr.
»Nár. Listů«.) Nacionalistická strana po-
kračuje v agitaci pro svůj dotaz po bul-
harsko-srbské smlouvě. Chce, aby
vláda odpověděla na ni ve veřejné schůzi.
Z informovaných poslaneckých kruhů sdělují
mi však, že vláda nedopustí, aby ve
veřejné skupštinské schůzi bylo o této věci
debatováno. Příští schůze skupštiny bude
v úterý 8. dubna.
V těžkém podezření.
Z Bělehradu, 5. dubna. (Kor. Croatia.) „Po-
litika oznamuje z Cetyně, že objevena byla
nová vyzvědačská aféra. Policie vnikla do domu
Frant. Wimra, kapelníka dvorní černohorské ka-
pely, provedla domovní prohlídku, načež zatkla
jeho choť Olgu a syna Mirku, který je poslucha-
čem vídeňských vysokých škol. Wimrova rodína
byla v podezření, že stojí ve službě jednoho cizího
vyslanectví. Provedenou domovní prohlídkou bylo
toto podezření potvrzeno a následkem toho došlo
pak k zatčení. Mirko Wimr byl podezříván již
v říjnu minulého roku a byl vzat v Podgorici do
vazby, jeho otci se však podařilo zachrániti. V Ce-
tyni se již mnoho let vypravovalo, že Wimr je
špehounem jednoho cizího vyslanectva. Před dvěma
roky byly proti němu provedeny i důkazy, ale
František
Olga
Mirek
Wimrův
Wimr
Bělehrad
Podgorica
Croatia
19
article
Wimr dovedl se tehdy vyvléci pomocí stykůs
největšími osobnostmi. Je známo, že kromě těchto
styků mu pomohlo i to, že Wimr ve všech vele-
zrádných procesech proti mladé černohorské ge-
neraci vystupoval jako důležitý usvědčující svědek
František Wimr býval kdysi rakouským desát-
níkem a v službách černohorské vlády dosáhl hod-
nosti majora. Dlouhá léta byl vlivnou a známou
osobností v Cetyní. —
Uveřejňujeme tuto zprávu, dodanou nám
„Korrespondencí Croatia“, jejíž válečných zpráv,
v celku věrohodných, jsme občasně užívali, ale
podotýkáme, že v této afféře těžkého nařčení če-
ského krajana na Černé Hoře dlužno vyčkati pří-
mých zpráv. Kapelník Wimr těšil se po dlouhá
leta svého pobytu v Cetyni důvěře všech českých
turistů, jimž byl ochotným průvodcem; také listu
našemu občasně zasílal s vědomím černohorské
vlády zprávy a teprve od počátku války ve zpravo-
dajství pstal.
(Viz poslední zprávy.)
Wimr
dodaný já
Korrespondence Croatia
Černá hoře
20
article
Úkoly Kruhu pro pěstování
dějin umění.“)
Úkoly Kruhu pro pěstování
dějin umění.“)
Kruh pro pěstování dějin umění založen
dle analogie s ostatními odbornými spolky
při universitě zřízenými, jež zejména co slo-
ženi a mnohých odstavců, stanov se týče.
sloužily vzorem. Týká se to zvláště kategorie
činných členů, k nimž přináležejí posluchači
(posluchačky) dějin umění na české universitě
a pak posluchači bývalí a každý s úplným
akademickým vzděláním z oboru dějin umění
a oborů jim nejbližších. Zakládajícími a při-
spívajícími mohou se státi přátelé snah spol-
kových a účast jejich ve spolku, vyjma sprá-
vu, jež spočívá v rukou výboru z činných
členů voleného, jest úplně táž, s týmiž právy.
jako v kategorii členstva činného.
Již tím, že spolek počítá s účastí student-
stva, bude se „Kruh“, pokud v tomto složení
potrvá, lišiti od dosavadních spolků, které
se částečně dotýkají oborů, jimž má sloužiti,
jako na př. „Společnost přátel starožitností
) Ustavující valná hromada tohoto nového
pro vědeckou práci důležitého spolku byla dne
24. února a předseda Kruhu univ. prof. dr. K. Chy-
til zahájil ji výkladem, z něhož podstatnou část
zde podáváme.
profesor
doktor
K Cha
22
article
V Praze, 5. dubna,
Praha
23
article
ř. (Kronika.) Pěkný zvyk začíná s
ujímat v naší českoslovanské domácnosti.
Přednější časopisy, beletrické i jiné přinášejí
pravidelné příspěvky psané slovenčinou.
Opatření snad časem zobecní. Až pak ne-
bude čísla časopisu bez nějakého sloupce
nebo stránky slovenského čtení, cil dávných
tužeb bude dovršen. Osvětná jednota národa
10milionového bude prokázána. A bude ko-
nec svárům a zmatkům alespoň po té stránce.
Zatím hádky trvají vesele dál.
— Co chcete! My Čechové jsme docel
za jedno. Cítíme se jediným celkem s bratry
Slováky. Jen oni nechtějí. Aspoň ne všichni.
Rozpadli se proto ve strany a hatí jednotné
dílol . .
Tedy, vina na druhé straně! Jak
vždycky.
Nakomihl se vám krajan Slovák z od-
bojných končin. Zkusili jste, sáhnout mu
trochu na zub.
— Co máte proti jednotě? Jsme přece
o sobě slabi, my jako vyl
— Proti jednotě? Nic nemáme proti
Uznáváme jednotu, pěstujeme ji, jak můžem.
— A přece u vás k vůli tomu strany
povstaly.
— Kdež by nebylo stran! Či je u vás
lépe?
— Ale jedni u vás platí za přátele
Čechů, druzí za nepřátelel
— Na jménu nesejdel My, tak zvaní
»nepřátelé« jsme přes to tak dobří Čecho-
slované jako naši odpůrci. Čítáme české
knihy a časopisy, zajíždíme k vám na ná-
vštěvy a pěstujeme praktickou jednotu . .
— Ale štvete proti nám a našim če-
ským krokům a opatřením.
Čecho
Slovák
24
article
— Snad proti některým krokům a ně-
kterým opatřením. To už jinak nejde na ve-
řejnosti. Srážejí se názory . ..
— Měla by se zachovávat jistá zdrže-
livost! Kde je vše rozumně opatřeno, plativá
úmluva, pěstovat horlivě společné zále-
žitosti, ale nemícha t se navzájem do věc
domácích, užších.
— Bijeme, kdo do nás bíje. Bude-l
smlouva navzájem platit, zařídíme se ..
— A nejen tol I jazykově čím dál ví
a vědomky se lišíte. Nová slova přinášíte
nezvyklé obraty . ..
— Nelze bránit! Básník, literát, uměle
svobodně tvoří, čerpá dle potřeby z daného
zdroje . ..
— Vždyť se tak vzdalujete od společ
ného spisovného jazyka!
— Věc vývojel Také český literát, bá-
sník, vědec stále se vzdalují od jazyka lidu
Děje se tak všude, možno i přes to, za-
chovat jednotu! Čteme pořád česky, čer-
páme ze spisovné češtiny a kdo z nás pro-
šel české školy, píše docela česky . . .
Není sváru, aby nebylo lze domakat se
shody, jak vidět! Jen vůle, je-li dobrál.
A přece, jakoby věci nebyly tak snadné.
jak vypadajíl Otázka je tak prosta a proto
se o ni svářili naši otcové už před půl sto-
letím. A vlastně byla otázka už tenkrát vy-
řízena. Dodnes platí, co tehdy pronesl znale
poměrů svrchovaný.
— Bylo a jest mé pevné přesvědčení
že v celém prostoruod českého Rudohoří
až k městům Bardyjovu a Humennému nad
řekou Laborcí v Uhřích a na příč od hor
Krkonoší až k Dunaji nad městem Komárnem
t. j. v Čechách, na Moravě v uherském Slo-
vensku panuje jedna a táž řeč slovanská.
původně a na úsvitu naší historie je-
diná, nyní však vplyvem rozmanitých okol-
ností na dvě hlavní nářečí, české a slo
zenské rozdělená . .
Bardyjovo
Humenné
Uhry
Dunaj
Komárno
Čechy
Morava
25
article
Tenkrát položena otázka, zda-li obě ná-
řečí tak jsou od sebe vzdálena, že by bylo
třeba oběma částem celku navždy se ro ze-
jíti? Šafařík nenacházel v tom smyslu.
Obě nářečí trvají vedle sebe už od nepa-
mětných dob. Ale Čechové a Slováci přes
všeliké neshody politických hranic tvořil
spolu duchovný celek už od časů
Methodovýchl
— S věkem Husovým počínají se nej-
starší písemné památky Slováků v Uhřích
a od té doby až do nynějška (1846) vázal
všecky tři větve jednoho kmenu, Čechy
Moravany a Slováky, jeden a týž — s pi-
sovný jazyk . ..
Nebylo tu jedno nářečí zpupně posta-
veno proti druhému, nýbrž cestou přiroze-
ného vývoje byl společným úsilím všech
stran během staletí společný nástroj kul-
turný vypracován.
— Na nedílném poli společné litera tury
s rovným prospěchem pracovali Čechové
Moravané a Slováci, o vybroušení spisov-
ného jazyka a zvelebení literatury pak vši-
ckni tři stejné zásluhy mají . ..
A zásluhy během dob všelijak se stří-
daly a přenášely.
— Bylať doba, jmenovitě v druhé polo-
víci sedmnáctého a první osmnáctého sto-
letí, kdežto spisovný jazyk, v Čechách
na Moravě pohromami krvavých válek na
čas přitlumený, na Slovensku, kdež méně
překážek doráželo, tím spanileji pro-
kvétal . ..
A co v době probuzení pro novo-
věkou spisbu a osvětu českou znamenaj
obě pochodňová jména slovenská Kollár
Šafařík, netřeba přece dokládat!
— Zkrátka, od času prvního světla.
kteréž na historii česko-slovanského národu
padá, až do přítomné doby nacházíme vše-
cky tři ratolesti v literatuře co nejú ž eji
spojeny . . . Muselať ta jednota založena
býti na hlubokém a pevném základu, kteráž
Šafařík
Čecho
Slovák
Husův
Moravan
Kollár Šafařík
Uhry
Čechy
Morava
Slovensko
26
article
v běhu tisíce let odolala všem překáž-
kám i samému politickému oddělení, nikoli
na choutce a zvůli jednotlivých osob, nýbrž
na původní nejbližší pokrevnosti . . . na
v zájemné všech výhodě a nev-
hnutnosti věci samé . ..
Ovšem už tenkrát, před půl stoletím
vyskytly se námitky a pochybnosti, jež bylo
třeba vyvracet a překonávat.
— Nelze ovšem zapírati, aniž já toho
zde zatajovati míním, že toto setrvání Slo-
vákův s Čechy v jednotě spisovné stávalo s
behem času vždy těžším a těžšim . .
Příčiny toho nepohodlí jsou přerozličnéa
hlavni tři. Předně zmáhající se vždy větší
a větší rozdíl mezi obecnou mluvou lidu
(zde i tam) . . . Za druhé povaha nověj-
šího spisovného jazyka v Čechách je od star
šího přirozeně rozdílná . . . a za třetí při-
spěl k rozšíření mezery mezi Čechy a Slo-
váky nedostatek národních škol na Slo-
vensku . ..
Tak s novou dobou nutně došlo na jisté
rozdvojení písemnického jazyka. Na Sloven-
sku po česku vychovaných vzděl an c
nebylo, aspoň ne dost. A pro lid? Ne-
ní-li tu třeba psát tak, aby co nejsnadněj
mohl čísti. Tak se stalo, že dnes na Slo-
vensku nikdo už nepíše česky, nýbrž sloven-
sky. Je-li tím jednota celku národního
už porušena?
Čechy
27
article
— Mnoho tehdáž mezi mnou a Kollá
rem o předmětu tom rozjimáno a přemitáno.
Vyznám se, že se mi i tehdáž zdálo i nyn
zdá, že by spisovatelé slovanští, bez új my
jednoty národní, na základu zdědě-
ného spisovného, jmenovitě biblického jazyka
mohli dále pokračovati zvláštní, po-
někud od Čechův rozdílnou cestou . .
užívajíce slov a mluvení způsobův domá-
cích, tam kde Čech své zvláštní, jim ne-
známá anebo mémě srozumitelná má . . .
Sám Kollár, přední hlasatel jednoty
česky píšící básník, vydávaje spisy pro
slovenský lid, užíval slovenčiny.
— Tím způsobem by literatura sloven-
ská v Uhřích působila zvláštní oddíl
v celku, nejsouc z něho vyňata, nýbrž
v něm, co duha v duze, co kruh v kruhu
obsažena. Obě strany by se navzájem
podělovaly svými zvláštnimi poklady ...
Tak byla otázka před padesáti lety
jasně rozřešena.
A dnes si máme být pro ní znovu ve
vlasech?
Čechův
Kollár
Uhry
28
article
Poměry čím dále nesnadnější!
Možno-li jinak v moderním životě? Je tak
složitý! Stále se rozvětvuje, zaplétá, přesku-
puje. Moderní slovenčina tak se oddálila od
češtiny, že vznikají rozpaky.
— Probůh, co podnikátel voláme
k Tatrám od Vltavy a šumavy. Vždyť vám
už pomalu nelze rozumět!
— Nemožno zamezit! Živý jazyk zne-
náhla mění tvary! Také vaše čeština je
jiná, než byly před třiceti a padesáti lety!
— Ale, následky považte! Náš inteli-
gent pomálu nebude si vědět rady s vaší
prosou a vaším veršem
— Podivná věc! A tolik si přec zaklá-
dáte na svém českém — školství! K čemu
je máte? Proč se nezařídíte dle daných po-
třeb? My nemáme škol, nemáme veřejného
života, všechen národní život u nás je pod-
vázán, ale české knihy a časopisy přece
čteme, nejsou nám obtížny ! ..
— Snad je u vás na Slovensku víc
přirozené potřeby, která nutí ...
— Je-li u nás více potřeby, je zasb
u vás více prostředků, více možnosti, opa-
třit čeho třeba. Zaveďte známost o sloven-
čině do svých škol, pěstujte ji ve svých
čítánkách, ve své literatuře, bude pro vás
zdrojem očisty a osvěžení jazyka. Je bez-
toho tak zaplaven germanismy! A nebez-
pečí roztržky bude zažehnáno l a«.
Al
Tatry
Vltava
Slovensko