ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 447fe750-8f0e-11dd-a5d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 69, person 46, org 4, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 6. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 93.
4 article
Na ranni a vočermi Haty předplání se V Praze v administrneli na měsio. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvoji donáškou na město. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K eh ve Mliálkácht na měsio . . . . . 2 I s0 Foštoni na měsle. . . . . . na čevrt ieta : . . . 9 K s0n s dvoji zásilkou na měsíc. na ri: :: :kei Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 7. dubna v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Před rozhodnutím u Skadru
Před rozhodnutím u Skadru Ani osud největší a nejsilnější pevno- sti turecké, nedobytné Drinopole, jejíž pád vyhlašován za zkázu samého Cařihradu. nenapínal a nerozčiloval snad veřejnost evropskou tou měrou, jako stejný osud skalní pevnosti Skadru, skryté v divoké hornatině severoalbánské a do nedávna šíré cizině jedva známé. Dávno-li tomu, co ještě veškeren tisk anglický na vrch hlavy se smál pošetilé myšlence, aby k vůli tomu „bezvýznamné- mu skalnímu hnízdu“ Velká Britanie měla se vyrušit ze svého klidu, zatopit pod ko- tly svých obrněnců a vypravit je plnou pa- rou do modrých vln Jaderského moře na postrach Černohorcům A hle, dnes je směšná zpozdilost a ne- myslitelná absurdnost skutkem. Slavná di- plomacie Evropy, shromažďující se na be- sedách v saloně sira Edvarda Greye, zvo- lila si onu brigantskou divošinu, Albanii. za předmět své lásky a činíc si na ni bůb suď jakým právem svrchované náro- ky vlastnické, zapovídá Srbům a Černo- horcům, aby osvobozovali s mečem v ruce tamější sourodáky své z rukou surových Arnautů. Zapovídá zejména králi černo- horskému, aby dobýval na tureckém generálu Essadu pašovi albánské pevnosti Skadru, který býval druhdy kvetoucím městem srbským, ale výbojnými sultány tureckými obrácen podobně jako Drino- pol ve tvrdou baštu osmanskou, která ohrožovala Černou Horu trvalou hrůzoua nepřátelstvím záškodným, takže stala se nesnesitelnou překážkou rozvoje národa černohorského.
Grey Srba Černo Skadr Drinopol Cařihrad Velká Británie Evropa Albánie Drina
6 article
Kdyby se dnes na slavné té diploma- cii evropské žádalo vysvětlení, proč o to tolik usiluje, aby Skader po ka- pitulaci tureckého generála Essada paše nezůstal v rukou vítězů slovanských, nýbrž byl jim vychvácen a vydán barbar- ským Arnautům v moc, pochybujeme, že by mohla dáti rozumné odpovědi. Rozhod- ně tu nejde o prospěch civilisace, ani o klid a mír na Balkáně. Ten by si zjednaly bal- kánské státy nejlíp samy, kdyby jen Evropabyla dostála svým slavným slibům, že Balkán zůstavíjeho ná- rodům, že zůstane neutrálním, ne- inferesovaným svědkem jich životního sou- boje s půlměsícem a nebude jim chtít vychvacovat ovoce jich těžkých jako slav- ných vítězství. Nuže, dnes jest tato krásná neutralita drasticky ilustrována tímto pa- mátným usnesením vyslanecké konference v Londýně ze dne 4. t. m., kteréž dle „Reuterovy“ zprávy zní: „Ohledně demonstrace váleč- ných lodí evropských proti Černé Ho- ře jest vše ujednáno. Veškeré velmo- ci, vyjma Ruska, se jí účastní. Váleč- ným lodím dána telegrafická nařízení, aby pluly ku pobřeží černohorskému a tam provedlyúplnoublokádu. Jedno- tlivosti uspořádejtež různí velitelé lodí. Veškeré to loďstvo bude podrobeno vrch- nímu velení anglického důstojníka
Skader Evropabyl Reuterův Balkán Londýn Rusko
7 article
Burneye. Vysáhla tedy slavná Evropa ihned k ostřejšímu donucovacímu prostředku. než jest pouhá demonstrace lodní: nařizu- je obklíčení nedlouhého pobřeží černohor- ského (asi 10 kilometrů) celým mandelem svých lodí válečných, tak aby žádná cizí obchodní loď vůbec nemohla do přístavu černohorských vplouti a žádná z nich vy- plouti, aby blokáda byla úplná. Avšak při tom si podnikatelé výpravy té sami ne- tají, že si Černá Hora z celé té demonstra- ce a blokády mnoho dělati nebude, poně- vadž se může zásobovati po území sand- žaku ze Srbska. Také příliš dobře znaji pevnost a neohroženost charakteru staré- ho krále Nikoly černohorského, než aby se mohli kojiti nadějí, že se toho justamen- tu slavné Evropy zalekne a od dobývání Skadru honem upustí. Nastává tedy Evro- pě již dnes krušná otázka: co dále či- nit, jestli Skader padne a král Černé Hory z něho se nehne? Ja- kých donucovacích páčidel pak se proti němu uchopit? Snad „posledních argu- mentů“ z Kruppovy zbrojnice. A kdo má Černé Hoře vypovědět válku? Zda všechny velmoci nebo toliko jedna za všechny? A která? Tu je rada těžká. Ani domyslit si té eventuality slavná Evropa dosud netroufá a toliko štváčský vídeňský tisk byl by ihned ochoten za- troubit na poplach, kdyby — nu kdyby jen věděl, co by tomu řeklo to prožluklé dvojlikou hru provádějící Rusko. Ano. tu vězí pro bojechtivost vídeňských Slo- vadožroutů překážka nejtěžší.
Burney Nikola černohorský Evra Kruppův Evropa Srbsko Černá Hora Rusko
8 article
Zatím co starosta Vídně na veřejné schůzi důtklivě upozorňuje na těžkou ho- spodářskou tíseň hospodářského průmyslu vídeňského, které prý dlouho již nesnese, zatím co volá dr. Weisskirchner doslovně: „Nenastane-li záhy změna, nadejde — ka- tastrofa“ — pohrává si valná část vídeň- ské a vůbec německé žurnalistiky co nej- nesvědomitěji s ohněm albánským nejinak. než jakoby Skader byl nikoliv tureckou. nýbrž rakouskou pevností a král Nikola nám jej mermomocí vychvacoval. Frivolně prohlašuje, že prý jest při skaderské otáz- ce v sázce naše čest a důstojno st. pročež jestli komu, náleží prý nám prové- sti exekuci proti Černé Hoře a Srbům a dostati je z Albanie stůj co stůj, nechť prý to stojí sebe větších obětí na lidech a stat- cích i sebe další námahy. Ale jen kdyby té — dvojliké hry Ruska nebylo. A proto dnešní „Neue Fr. Presse“ zaklíná úřadní Rusko, aby se nedalo podnítit svými pan- slavisty a nezastalo se v rozhodné chvíl
doktor Weisskirchner Srba Neue Vídeň Albánie Rusko Francie . Presse
9 article
Černé Hory, neboť z takového zastání by prý vznikla válka světová. Ještě prý možno doufat, že Rusko, třeba že se ne- účastní lodní demonstrace proti břehům černohorským, přece půjde i dále s velmo- cemi, až ukáže se lodní blokáda marnoua bude třeba pomýšlet na ostřejší donucova- cí prostředky. Ale běda, kdyby Rusko tak neučinilo, nýbrž k vůli Skadru vyvolalo světovou válku. Takového šílenství prý se bohdá Rusko nedopustí. — Ale Rakousku k takovému šílenství německý tisk nesvě- domitě domlouvá. Tak na př. včerejší ví- deňský dopis „Bohemie“ končí: „Nelze-li učiniti žádných určitých sdělení o tom, čeho asi podnikne Rakousko-Uhersko případě, že nynější mezinárodní akc selže, tož nelze se přece oddávati do- mněnce, že opětné couvnutí Ra- kousko-Uherska z poslední po- sice, kterou v balkánské krisi zaujalo, není možné, poněvadž by tím utrpělo škody hospodářské a politické, jakoby prohrálo válku, aniž by bylo učinilo i jen pokus, zdali mohlo výpravu vyhráti.
Rusko Rakousko RakouskoUhersko Uhersko Bohemia
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Zahraniční situace stále vážna.
Zahraniční situace stále vážna. Z Vídně, 5. dubna. Na místech informova- ných bylo nám praveno večer, že zahraniční situace jest také po prohlášení ruského mi- nistra zahr. záležitostí Sazonova, které ostatně není do té chvíle úřadně pověřeno, pořád vážná. Čeká se osu Skadru v nejbližších snad již hodi- nách. Teprve po pádu této pevnosti a po zabrání tohoto města Černohorci a Srby bude moci býti pokračováno v jednání o akcích zahájených. Není do té chvile možno povědět, co bude druhou metou velmocí, kte- ré sedohodly pouzeolodní demon- straci, stran další stanice však doroz- uměny nejsou. Tady, ve Vídni, záleží velice na tom, aby koncert velmocí byl zachován, ale nemají zde bezpečné jistoty, bu- dou-li všechny velmoci za jedno a svorny, kdybybylonutnovůčičer- né Hoře a Srbsku jíti ke stanici druhé. Ostatně hledají se pro Černou Horu náhrady za Skader. Jedna se jž našla. Je to město Peč, v příčině kterého bude však třeba ještě transalcí se Srbskem, které dokonce nebudou snadny. Přes Londýn doěla sem zprá- va, že srbský min. předseda Pašič nejenv jednání srbsko-rakouském v příčině obchodní smlouvy, nýbrž také v jednání politickém osvědčuje mírumilovnost a smířlivost.
Sazonov Srba Pašič Vídeň Černohorec Srbsko Peč Londýn
12 article Dobývání Skadru.
Dobývání Skadru. Z Podgorice, 5. dubna. (Croatia.) Srbské i černohorské dělostřelectvo soustředilo nyní téměř úplně útok na Taraboš. Od pů- vodního plánu, aby nejprve byla dobývána Brdica, upustilo se a všechny akce soustře- děny byly na Taraboš, který ovládá Skader. Srbská děla s Bušatije byla dopravena n Širěčku Goru, odkud jest jejich činnost mno- hem účinnější. Útok Černohorců vy- kazuje nemalý úspěch. Dobyty byly již dvě řady opevnění. Černo- horci okopali se v zaujutých posi- cích 200 m. od zákopů tureckých na Taraboši. Na bombardování odpoví- dají obležení velmi slabě. Pěchota z posled- ního srbského transportu zaujala již vesměs vykázané posice, těžká děla srbská dopra- vena byla na širočku Goru a jen z menší části na Bušati. Pod jejich záštitou bude podniknut poslední rozhodující útok na tu- recké posice na Taraboš. K útoku tomu jest určena zejména srbská dí- vise drinská II. výzvy, která sesílila jižní armádu černohorskou, vedenou gene- rálem Martinovičem. Pád Taraboše se považuje za nezadržitelný a jím bude rozhodnut i osud Skadru.
Širěčka Černohorec Černo Martinovič Podgorica Croatia
13 article Výrok krále Nikoly.
Výrok krále Nikoly. Z Londýna, 5. dubna. Král černohorský Mikuláš přijal anglické korespondenty prohlásil jim, že nežádá, leč své právo. »Co se mohu starat o Evropu, jde-li o můj lid. Válka stála nás mnoho peněz, 10.000 mých poddaných padlo a ny í se od nás žádá, abychom vzdali se ovoce této výpravy. Nemůžeme-li dostat
Londýn Mikuláš Evropa
14 article
Skader, jsme odhodlání zahy nouti všichni v boji. Námořní demonstrace proti Černé Hoře Z Vídně, 5. dubna. (»N. W. T.«). Kombi- novaná eskádra velmocí sestává z vojen- ských lodí, jejichž velitelství převezme an- glický admirál Burney. Rozšíření demon- strace na blokádu a případné rozšíření blo- kády přes černohorské pobřeží zůstaveno bude poradě velitelů lodí. Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes. Vojenské lodi anglické »King Edvard VII. a francouzská »Edgar Quinet« odpluly včera od Korfu do černohorských vod. Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes. Anglický křižák »Yarmouth« v noci odplul Z Paříže, 5. dubna. Večerní listy ozna- mují z Cetyně: Černohorská vláda dala bar- ským úřadům rozkaz, aby ke členům hlav- ního štábu mezinárodní námořní demonstrace chovaly se co nejzdvořileji, ale event. veškeré vojenské činy meziná- rodniho vojska ihned paraly so- valy vojenskými opatřeními z účelem obrany černohorského pobřeží.
Burney Quinet Korf Vídeň Atény Yarmouth Paříž Aga . d ' Athěne King Edvard VII
15 article Na ruské rady.
Na ruské rady. Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Dovídám se, že rus k vláda radí Bulharsku i Srbsku, aby varo- valy se všeho, co by mohlo otřásti bal- kánský spolek. Blahodárné účinky tohoto pokynu shledávají se v určitějš stylisaci odpovědi balkánských spo- jenců. Zejmena je pozoruhodno, že připomí- nají spojenci: albanské hranice jako společnou věe. Z Bělehradu, 5. dubna. Dnešní »Samo- uprava« odkazuje srbský tisk do přísluš- ných mezi, pokud jde o útoky proti Rusku. Není prý proč rozčilovati se nad chováním Ruska — praví list — a není také příčiny chovati se nepřátelsky vůči zpřátelenýma vel mocem.
Bělehrad Bulharsko Srbsko Rusko
16 article
Odpor proti stanovisku Sazonova v příčině Skadru. Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr »Nár. Listů«.) Ve zdejších politických kruzích kolují zvěsti, že v Petrohradě vzmáhá se odpor proti stanovisku Sazonova v příčině Skadru a náhlé odstoupení tohoto ministra pod tímto nátlakem může vyvolati radikální změnu v oficiálním ruském hledisku na ska- derskou otázku. Z Vídně, 5. dubna. Dnešní vídeňské zprávy o balkánských záležitostech dožily se jako pravidelně každá lež záhy důrazného dementi. Tak na př. zprávy o výrocích Sa- zonova, se kterými zejména »N. Fr. Pr. dělala velkou reklamu rakousko-uherskému stanovisku v otázce Skadru a v otázce Albanska, využívajíc jich proti balkánským státům, dožily se již v 7 hod. kategorického dementi Petrohradské telegrafní agentury která prohlásila, že depeše o výrocích Sazo- novových jsou z části nepravdivy. Zároveň uveřejnila dnes »N. Fr. Pr.e poplašné depeše o válečné náladě v Italii proti Řecku. V jedné depeši se dokonce pravilo, že Italie mobilisuje již vojenské loďstvo, aby event. vtrhlo do Epiru. Na zdejším italském velvyslanectví bylo dnes docela rázně prohlášeno, že o takovém opa- tření a zejména opatření proti Řecku nen na směrodatných místech nic známo.
Sazonov Bělehrad Petrohrad Vídeň Francie Řecko Epirus Italia
17 article
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . sa 8h večurni . . . . . . . za 4k Ve fliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10k vočerní . . . . . . . . 5h Inaeráty plati se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijíma admínistrace v Marianské ul. , a Tam nachůzeji se těš rodakce, tiskárna a expedlne „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracei
18 article
Nevčasné agitace ve skupštině. Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Nacionalistická strana po- kračuje v agitaci pro svůj dotaz po bul- harsko-srbské smlouvě. Chce, aby vláda odpověděla na ni ve veřejné schůzi. Z informovaných poslaneckých kruhů sdělují mi však, že vláda nedopustí, aby ve veřejné skupštinské schůzi bylo o této věci debatováno. Příští schůze skupštiny bude v úterý 8. dubna. V těžkém podezření. Z Bělehradu, 5. dubna. (Kor. Croatia.) „Po- litika oznamuje z Cetyně, že objevena byla nová vyzvědačská aféra. Policie vnikla do domu Frant. Wimra, kapelníka dvorní černohorské ka- pely, provedla domovní prohlídku, načež zatkla jeho choť Olgu a syna Mirku, který je poslucha- čem vídeňských vysokých škol. Wimrova rodína byla v podezření, že stojí ve službě jednoho cizího vyslanectví. Provedenou domovní prohlídkou bylo toto podezření potvrzeno a následkem toho došlo pak k zatčení. Mirko Wimr byl podezříván již v říjnu minulého roku a byl vzat v Podgorici do vazby, jeho otci se však podařilo zachrániti. V Ce- tyni se již mnoho let vypravovalo, že Wimr je špehounem jednoho cizího vyslanectva. Před dvěma roky byly proti němu provedeny i důkazy, ale
František Olga Mirek Wimrův Wimr Bělehrad Podgorica Croatia
19 article
Wimr dovedl se tehdy vyvléci pomocí stykůs největšími osobnostmi. Je známo, že kromě těchto styků mu pomohlo i to, že Wimr ve všech vele- zrádných procesech proti mladé černohorské ge- neraci vystupoval jako důležitý usvědčující svědek František Wimr býval kdysi rakouským desát- níkem a v službách černohorské vlády dosáhl hod- nosti majora. Dlouhá léta byl vlivnou a známou osobností v Cetyní. — Uveřejňujeme tuto zprávu, dodanou nám „Korrespondencí Croatia“, jejíž válečných zpráv, v celku věrohodných, jsme občasně užívali, ale podotýkáme, že v této afféře těžkého nařčení če- ského krajana na Černé Hoře dlužno vyčkati pří- mých zpráv. Kapelník Wimr těšil se po dlouhá leta svého pobytu v Cetyni důvěře všech českých turistů, jimž byl ochotným průvodcem; také listu našemu občasně zasílal s vědomím černohorské vlády zprávy a teprve od počátku války ve zpravo- dajství pstal. (Viz poslední zprávy.)
Wimr dodaný já Korrespondence Croatia Černá hoře
20 article Úkoly Kruhu pro pěstování dějin umění.“)
Úkoly Kruhu pro pěstování dějin umění.“) Kruh pro pěstování dějin umění založen dle analogie s ostatními odbornými spolky při universitě zřízenými, jež zejména co slo- ženi a mnohých odstavců, stanov se týče. sloužily vzorem. Týká se to zvláště kategorie činných členů, k nimž přináležejí posluchači (posluchačky) dějin umění na české universitě a pak posluchači bývalí a každý s úplným akademickým vzděláním z oboru dějin umění a oborů jim nejbližších. Zakládajícími a při- spívajícími mohou se státi přátelé snah spol- kových a účast jejich ve spolku, vyjma sprá- vu, jež spočívá v rukou výboru z činných členů voleného, jest úplně táž, s týmiž právy. jako v kategorii členstva činného. Již tím, že spolek počítá s účastí student- stva, bude se „Kruh“, pokud v tomto složení potrvá, lišiti od dosavadních spolků, které se částečně dotýkají oborů, jimž má sloužiti, jako na př. „Společnost přátel starožitností ) Ustavující valná hromada tohoto nového pro vědeckou práci důležitého spolku byla dne 24. února a předseda Kruhu univ. prof. dr. K. Chy- til zahájil ji výkladem, z něhož podstatnou část zde podáváme.
profesor doktor K Cha
21 title
FEUILLETON.
22 article
V Praze, 5. dubna,
Praha
23 article
ř. (Kronika.) Pěkný zvyk začíná s ujímat v naší českoslovanské domácnosti. Přednější časopisy, beletrické i jiné přinášejí pravidelné příspěvky psané slovenčinou. Opatření snad časem zobecní. Až pak ne- bude čísla časopisu bez nějakého sloupce nebo stránky slovenského čtení, cil dávných tužeb bude dovršen. Osvětná jednota národa 10milionového bude prokázána. A bude ko- nec svárům a zmatkům alespoň po té stránce. Zatím hádky trvají vesele dál. — Co chcete! My Čechové jsme docel za jedno. Cítíme se jediným celkem s bratry Slováky. Jen oni nechtějí. Aspoň ne všichni. Rozpadli se proto ve strany a hatí jednotné dílol . . Tedy, vina na druhé straně! Jak vždycky. Nakomihl se vám krajan Slovák z od- bojných končin. Zkusili jste, sáhnout mu trochu na zub. — Co máte proti jednotě? Jsme přece o sobě slabi, my jako vyl — Proti jednotě? Nic nemáme proti Uznáváme jednotu, pěstujeme ji, jak můžem. — A přece u vás k vůli tomu strany povstaly. — Kdež by nebylo stran! Či je u vás lépe? — Ale jedni u vás platí za přátele Čechů, druzí za nepřátelel — Na jménu nesejdel My, tak zvaní »nepřátelé« jsme přes to tak dobří Čecho- slované jako naši odpůrci. Čítáme české knihy a časopisy, zajíždíme k vám na ná- vštěvy a pěstujeme praktickou jednotu . . — Ale štvete proti nám a našim če- ským krokům a opatřením.
Čecho Slovák
24 article
— Snad proti některým krokům a ně- kterým opatřením. To už jinak nejde na ve- řejnosti. Srážejí se názory . .. — Měla by se zachovávat jistá zdrže- livost! Kde je vše rozumně opatřeno, plativá úmluva, pěstovat horlivě společné zále- žitosti, ale nemícha t se navzájem do věc domácích, užších. — Bijeme, kdo do nás bíje. Bude-l smlouva navzájem platit, zařídíme se .. — A nejen tol I jazykově čím dál ví a vědomky se lišíte. Nová slova přinášíte nezvyklé obraty . .. — Nelze bránit! Básník, literát, uměle svobodně tvoří, čerpá dle potřeby z daného zdroje . .. — Vždyť se tak vzdalujete od společ ného spisovného jazyka! — Věc vývojel Také český literát, bá- sník, vědec stále se vzdalují od jazyka lidu Děje se tak všude, možno i přes to, za- chovat jednotu! Čteme pořád česky, čer- páme ze spisovné češtiny a kdo z nás pro- šel české školy, píše docela česky . . . Není sváru, aby nebylo lze domakat se shody, jak vidět! Jen vůle, je-li dobrál. A přece, jakoby věci nebyly tak snadné. jak vypadajíl Otázka je tak prosta a proto se o ni svářili naši otcové už před půl sto- letím. A vlastně byla otázka už tenkrát vy- řízena. Dodnes platí, co tehdy pronesl znale poměrů svrchovaný. — Bylo a jest mé pevné přesvědčení že v celém prostoruod českého Rudohoří až k městům Bardyjovu a Humennému nad řekou Laborcí v Uhřích a na příč od hor Krkonoší až k Dunaji nad městem Komárnem t. j. v Čechách, na Moravě v uherském Slo- vensku panuje jedna a táž řeč slovanská. původně a na úsvitu naší historie je- diná, nyní však vplyvem rozmanitých okol- ností na dvě hlavní nářečí, české a slo zenské rozdělená . .
Bardyjovo Humenné Uhry Dunaj Komárno Čechy Morava
25 article
Tenkrát položena otázka, zda-li obě ná- řečí tak jsou od sebe vzdálena, že by bylo třeba oběma částem celku navždy se ro ze- jíti? Šafařík nenacházel v tom smyslu. Obě nářečí trvají vedle sebe už od nepa- mětných dob. Ale Čechové a Slováci přes všeliké neshody politických hranic tvořil spolu duchovný celek už od časů Methodovýchl — S věkem Husovým počínají se nej- starší písemné památky Slováků v Uhřích a od té doby až do nynějška (1846) vázal všecky tři větve jednoho kmenu, Čechy Moravany a Slováky, jeden a týž — s pi- sovný jazyk . .. Nebylo tu jedno nářečí zpupně posta- veno proti druhému, nýbrž cestou přiroze- ného vývoje byl společným úsilím všech stran během staletí společný nástroj kul- turný vypracován. — Na nedílném poli společné litera tury s rovným prospěchem pracovali Čechové Moravané a Slováci, o vybroušení spisov- ného jazyka a zvelebení literatury pak vši- ckni tři stejné zásluhy mají . .. A zásluhy během dob všelijak se stří- daly a přenášely. — Bylať doba, jmenovitě v druhé polo- víci sedmnáctého a první osmnáctého sto- letí, kdežto spisovný jazyk, v Čechách na Moravě pohromami krvavých válek na čas přitlumený, na Slovensku, kdež méně překážek doráželo, tím spanileji pro- kvétal . .. A co v době probuzení pro novo- věkou spisbu a osvětu českou znamenaj obě pochodňová jména slovenská Kollár Šafařík, netřeba přece dokládat! — Zkrátka, od času prvního světla. kteréž na historii česko-slovanského národu padá, až do přítomné doby nacházíme vše- cky tři ratolesti v literatuře co nejú ž eji spojeny . . . Muselať ta jednota založena býti na hlubokém a pevném základu, kteráž
Šafařík Čecho Slovák Husův Moravan Kollár Šafařík Uhry Čechy Morava Slovensko
26 article
v běhu tisíce let odolala všem překáž- kám i samému politickému oddělení, nikoli na choutce a zvůli jednotlivých osob, nýbrž na původní nejbližší pokrevnosti . . . na v zájemné všech výhodě a nev- hnutnosti věci samé . .. Ovšem už tenkrát, před půl stoletím vyskytly se námitky a pochybnosti, jež bylo třeba vyvracet a překonávat. — Nelze ovšem zapírati, aniž já toho zde zatajovati míním, že toto setrvání Slo- vákův s Čechy v jednotě spisovné stávalo s behem času vždy těžším a těžšim . . Příčiny toho nepohodlí jsou přerozličnéa hlavni tři. Předně zmáhající se vždy větší a větší rozdíl mezi obecnou mluvou lidu (zde i tam) . . . Za druhé povaha nověj- šího spisovného jazyka v Čechách je od star šího přirozeně rozdílná . . . a za třetí při- spěl k rozšíření mezery mezi Čechy a Slo- váky nedostatek národních škol na Slo- vensku . .. Tak s novou dobou nutně došlo na jisté rozdvojení písemnického jazyka. Na Sloven- sku po česku vychovaných vzděl an c nebylo, aspoň ne dost. A pro lid? Ne- ní-li tu třeba psát tak, aby co nejsnadněj mohl čísti. Tak se stalo, že dnes na Slo- vensku nikdo už nepíše česky, nýbrž sloven- sky. Je-li tím jednota celku národního už porušena?
Čechy
27 article
— Mnoho tehdáž mezi mnou a Kollá rem o předmětu tom rozjimáno a přemitáno. Vyznám se, že se mi i tehdáž zdálo i nyn zdá, že by spisovatelé slovanští, bez új my jednoty národní, na základu zdědě- ného spisovného, jmenovitě biblického jazyka mohli dále pokračovati zvláštní, po- někud od Čechův rozdílnou cestou . . užívajíce slov a mluvení způsobův domá- cích, tam kde Čech své zvláštní, jim ne- známá anebo mémě srozumitelná má . . . Sám Kollár, přední hlasatel jednoty česky píšící básník, vydávaje spisy pro slovenský lid, užíval slovenčiny. — Tím způsobem by literatura sloven- ská v Uhřích působila zvláštní oddíl v celku, nejsouc z něho vyňata, nýbrž v něm, co duha v duze, co kruh v kruhu obsažena. Obě strany by se navzájem podělovaly svými zvláštnimi poklady ... Tak byla otázka před padesáti lety jasně rozřešena. A dnes si máme být pro ní znovu ve vlasech?
Čechův Kollár Uhry
28 article
Poměry čím dále nesnadnější! Možno-li jinak v moderním životě? Je tak složitý! Stále se rozvětvuje, zaplétá, přesku- puje. Moderní slovenčina tak se oddálila od češtiny, že vznikají rozpaky. — Probůh, co podnikátel voláme k Tatrám od Vltavy a šumavy. Vždyť vám už pomalu nelze rozumět! — Nemožno zamezit! Živý jazyk zne- náhla mění tvary! Také vaše čeština je jiná, než byly před třiceti a padesáti lety! — Ale, následky považte! Náš inteli- gent pomálu nebude si vědět rady s vaší prosou a vaším veršem — Podivná věc! A tolik si přec zaklá- dáte na svém českém — školství! K čemu je máte? Proč se nezařídíte dle daných po- třeb? My nemáme škol, nemáme veřejného života, všechen národní život u nás je pod- vázán, ale české knihy a časopisy přece čteme, nejsou nám obtížny ! .. — Snad je u vás na Slovensku víc přirozené potřeby, která nutí ... — Je-li u nás více potřeby, je zasb u vás více prostředků, více možnosti, opa- třit čeho třeba. Zaveďte známost o sloven- čině do svých škol, pěstujte ji ve svých čítánkách, ve své literatuře, bude pro vás zdrojem očisty a osvěžení jazyka. Je bez- toho tak zaplaven germanismy! A nebez- pečí roztržky bude zažehnáno l a«.
Al Tatry Vltava Slovensko