2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. dubna 1913. Číslo 93.
4
article
žlutých střevicích na tenkých nohou jsi cho-
dila jako kolenaté hříbě, nedávno vylíhlé.
A řehtala jsi se odvážně, když jsem Ti nasypal
konfet do vlasů a do brv, jež svítily jako ma-
lilinké hvězdičky všech barev... A přec js
už tehda byla silným výrazem kodaňské ulice
tušila jsi svoje vůdčí poslání v tlumeném zpě-
vu horoucího nadšení asfaltové půdy tisíců
svých rostenkyň.
Vzhlédl jsem se k Tobě, koketko, a ne-
zapomenu Tebe nikdy.
Představa Tivoli je mi nevyhladitelně
spiata s Tvými bujnými choutkami schladlého
letního večera odporných výpachů starých
stromů, ověšených olejovými lampiony, a ka-
ruselů a barevných požárů maurských budo
a věčně věrných promenád nejhezčího vý-
květu kodaňské ulice, vířících dobromyslně
a laskavě prach desetitisíců.
Miluji Tivoli!
Milují je tak vytrvale, jak vytrvale jsem
spěchal v krátkém soumraku mezi jeho stro-
my a rotující průvody stále těchže tváří. Mi-
lují je za to, že když mě unudilo nejdrzeji
bylo mi zase nejmilejší. Miluji za jeho dostře
divou přítažlivost rozlehlého nervstva kodaň-
ských ulic, aby se rozvášnily v nejdivočejš
kantáty hřímavé radosti a životního překy
pění mass.
Milují Ströget pro jeho den a miluji Ti
voli pro jeho večer.
Langelinii náleží hvězdnatá nocl
Miluji Tivoli pro jeho Ellení
Toba
Tivoli
kodaňský
5
article
A pamatuješ se na dlouhé večery na
Langelinii v létě a na podzim, když se bližily
dny mého loučení neúprosně a se zmocněným
zrychlením za každou vteřinu? Chodíli jsme
po šírokém nábřeží a usedali chvílemi na jeho
lavičky pod hustými stromy. Nad námi se
sklenulo nízké nebe, ale jen na chvíli, aby
se brzo rozepialo severským příšeřím k půl-
noci. A jeho hvězdy šesté velkosti zasvitily
na okamžik v plné intensitě, aby také po-
bledly a rozestoupily se z hustých pletí krát-
kého soumraku. Tajemství jasné noci se plí-
žilo za námi a my jsme v posvátné bázní zaví-
rali svá ústa, jež jindy tak ráda hovořila. Za-
vírali ústa s usměvavými tahy kolem koutků
a obraceli oči v němém a velmi výmluvném
zrcadlení vnitřních emocí. šli jsme spolu, my
dva, obraceni do sebe a pronikajíce vzájemně
své projekce subtilních zákmitů laskavého
přátelství, a byli jsme venku v jasné noci
na stříbrné pohyblivé silnici měsíčního obrazu
v moři. Jinak mokrý kolos splýval v nevidi-
telném horizontu s šedivostí dutého nebe
Zahcukal úzkostně parník, zaskřípala slabým
větrem lana yachty a rozsety daleko od sebe
plovaly v moři červené a zelené barvy vý-
stražných svítilen. V třetí a desáté vteřině
se rezestoupila černá clona majáku na Salt-
holmu a mohutné hranoly reflexů vychrlily
pradké světlo po hladině, kroužící s tichou
plachostí a zvědavou bázní. Jinde vyšlehl p
nebi vydutý zásvit dalekých věží, jako když
se blýská na časy.
6
article
Ticho, ticho! —
Jen slabý šepot a šuškání v parku, když
odpočívají mocnosti země i nebe a všechn
se hrouží v záhady bytí.
Avšak Ty jsi vegetovala dále, Kodani
svým vegetativním životem vznícených vášn
a v šeru Tvého odpočinku zdusených vnějš
ností se rozpoutal pravý orkán nejbarbarštěj
šího řevu uličních rytmů na Langelinii.
Con sordíno, ale k sešilení, rozkladu
zdrcení! Polibků nikdo neslyší a údery srdce
ztlumi prsa tvé drahé .
Kodaň i Ellen v jedné osobě, má Kodan
má Ellení
A sedla sis na cykl, abys mně odjela.
a zavinkovala vnadným pohybem ruky
kola Inula ke skropené zemi a když se od-
lepovala od matného asfaltu, zanechávala
rýhy rovné linie. V nelítostnosti okamžiku
nezbylo po Tobě nic než otištěné stopy Tvého
odchodu do šedé noci. A s radniční věže do-
znívala půlnoční ouvertura zvonkové hry
když jsem už nerozeznal kolejí, kudy jsi jela
přímá a klidná a majestátní. —
Má Kodaň, má Ellenl
Ellen
Kodaň
7
article
Ukolebavka.
Ukolebavka.
Na černé hory sedla
sl noc, k nám okny zři.
jen, drobečku můj maly
už očka uzavři!
Svá žhavá očka zavři,
noc shasla by jich svi
jak vyrvala tvé mafce,
co nelze probudi.
Uzamkní sladká očka
jak já své srdce sny.
až opět slunce přijde
a den k nám přejasný
Pak zofviráš je zase
jak jitro smavý květ,
než který žár dá srdei
zvadlému rozpučel?
Teď noc jen k nám se div
zda usnulo vže zde,
spi, ditě mě, spi srdce.
ach spl, noc bezdná jdeí
8
article
Oldřich Novotný.
Novotná
9
article
Při otevřených dveřích
Při otevřených dveřích
Napsala Marya Konopnicka. — Z knihy „Na
normandzkim brzegu přeložil K. V. Rypáček
Na levo od našeho obydlí stojí malý starý
domek s cihlovými schůdky a se špačkem
v kleci, pověšené venku.
Domek jest po celý den tichý a uzavřený
Bydli v něm vdova s dcerkou a obě pracují
u lidí. Teprve k večeru ohlašuje úzký pruh
dýmu, že se hospodyně vrátily a že si vaři
jidlo. Chvili jest slyšeti v pevně uzavřené jiz-
bě řinkot nádobí, potom se otvírají dveře do-
kořán do temného nitra cihlami vykládané
sině a zrovna u vehodu, u nízkého stolu, kte-
rý ho zahražuje, usedá vdova s dcerkou, vy-
sokou, tenkou a anemickou to dívčinou ná-
dherných zlatě rudých vlasů, a obě začínají
plésti silné vlněné punčochy. Je ticho. Ženy
mlčí. Špaček byl patrně chycen nedávno, ne-
boť jest ještě ve stavu divoké ustrašenosti
také mlčí.
Ale když se rozezvučí zvony s věže „No-
tre Dame de bon secour“ na „Ave“, okna níže
položeného dřeváčnického krámku se s třísk-
nutím zavírají a mladý dřeváčník vystupuje
pomalu, rovný a vzrostlý, na úroveň naší uli-
čky ve tmavé trikotové bluze a se šíroce roz-
hrnutým límcem na hrubě modelovaném krku
Mladý dřeváčník chodí na námluvy k ve-
liké, ploché dívčině. Jest — „le prétendu“,
jak říká naše hospodyně.
Rybářově dcerce není příliš vhod takové
pozemní manželství. Je to skoro messaliance.
Moře a to, co patří k moři a co v moři pra-
cuje, náleží v osadě k aristokracii, a síť a
veslo je téměř rodovým erbem. Ale protože
dívčin otec zahynul s bárkou na zimním lovu.
nebylo co rybářovi s dcerkou dát a takse
rozhodla vdova i pro dřeváčníka.
Marya Konopnick
Rypáček
Rybářův
Dame jít bon
10
article
Dřeváčník přichází jako blízký soused
nápadník s obnaženou hlavou, pozdravuje že-
ny a zastaviv se u prvního schůdku, začíná
rozhovor s matkou. Zatím hasnou červánky
Po chvíli odchází dívčina do domu, rozsvěcuje
malou lampu a staví ji na úzký stolek. Tu
vystupuje dřeváčník o několik schůdků výše
opírá se loktem o veřeje a stojí tu jako ná-
dherná karyatida v pološeru a v polosvětle
Čas míjí, ulička tichne a šumění moře jes
stále jasnější. Rudovlasá dívka pozdvihuje
občas hlavu, těžkou od spousty rudých vlasů
a hledí na nápadníka.
Rozhovor však vede jenom matka. Vede
ho s počátku živě a hovorně, potom trochu
zívavě, potom jednou, dvakrát nenadále spu-
stí hlavu na stolek a posléze si ji podepře
usne docela.
Zatím vychází ohromný, rozpálený, těžký
a horoucí měsíc. Dívčina pohybuje dráty stále
pomalejí, těžkopádněji a lenivějí a stále ča-
stěji pozdvihuje oči na mladého dřeváčníka
dokud jí tlustá punčocha, lesknoucí se dráty
a dvě temné, nevelké ruce neklesnou na zá-
stěru.
Nastává trochu dusné a trochu trapné
ticho.
Řídký chodec zaklepá dřeváky, někdyse
zastaví, pohovoří, někdy jenom z daleka pro-
hodí k domku, sviticímu se ve tmě, volné
„Ohé, la compagnie!“ s) — a zase ticho. Mla
si nemají skoro co říci.
A kolem nich odehrává se čarovná fan
tasmagorie měsíčné normandské noci.
Měsic se již odrazil vysoko od země-
vzletěl, sestříbrověl a stal se lehký a prů
hledný. Hluboké nitro blízkého parku „les
Fremettes“ ztajúplnělo v přívalu bledého jasu
který zatopil jeho stezky a trávníky. Obrov-
ské platany a eypřiše rozkvetly na vrcholcíel
světlem měsíčním jako kyticemi stříbrného
kvítí.
A moře přestalo šuměti, zahledélo se.
zaposlouchalo a jenom lehce se dotýká pře
jasných strun, které se na něm chvějí ...
blízký parka
11
article
Náhle padl široký pruh světla zrovna na
domek a ozářil mladého dřeváčníka, který s
natáhl v překrásné pose poděl cihlových
schůdků, loktem opřel se o nejvyšší jejich
stupeň a obličej obrátil k dívčině. A ona sed
za úzkým stolem, rovná, ztrnulá a jakoby hy-
pnotisovaná, a zlatorudé její vlasy zrovna hoř
na pozadí temného nitra síně jakýmsi zele-
navým světlem, oči se tmaví jako dvě černé
skvrny, tvář bledne a drobná, anemická ústa
silně rudnou.
Tak miji ještě hodina, dvě, dokud k půl-
noci matka neprocitne a nezavolá spat. Te
se dřeváčník lenivě protahuje, vstává, otřásí
se krátkým zamrazením, jakoby od nočního
chladu, a když dal ženám pozdravení, sestu-
puje, tiše si pohvízdávaje.
Tak se konají námluvy na normandském
pobřeží.
Dokud mu sňatek nedá zvláštních práv
„le prétendu“, nepřekročuje prahu divčina
domu, nýbrž koná námluvy při dveřích ote
vřených dokořán, osvětlených a před zraky
všech. Úzký stůl, zahražující vchod, není tu
zbytečnou barikádou, nýbrž výrazem prasta
rého, staletími posvěceného obyčeje.
Proto také konají se námluvy většinou
v létě, z jara a časné na podzim, tak aby zim-
ní chladna nebyla v rozporu s požadavky
mravnosti a veřejného mínění.
Veřejné mínění hraje v osadě ohromnou
úlohu a jest neúprosné.
Dívka, která vychází v neděli z domu sa
ma a není pod ochranou otce nebo matky
dívka, která se obléká v městské šaty, směi
se a hovoří s mladým světem, není „une fille
de conduite“s) a nemá tu co dělat. Ať jde
hned raději na službu do Havru nebo do to-
várny, než zakusí všemožné hořkosti a ke sta-
rosti zůstane síťařkou.
Havre
12
article
Za to „fille de conduite“, třeba byla jer
v jedné sukníci, muže najde.
Rybář musí býti ženou jist; musí býti be
starosti o to, co se děje doma, když on táhn
siť moři; musí míti „lehkou hlavu“ — jak ří
kaji — když má ruce těžké. Odtud nesmírná
přísnost manželské mravnosti. Rybářova žen
jako majetek, zanechaný důvěřivě a bez obra
ny pod dohledem osady, jest — „res sacra
A musil by na to býti poslední hňup
aby si začal lehké dobrodružství s vdanou
ženou. Zrovna — zloděj. Takový si jistě ne
donese do hrobu v kůži celé kosti a na tu
jeho budou si starší ukazovati prsty a kupy
výrostků budou za ní pískati a vřeštětí tak
že se neodváží vyjíti z domu, leda za šeraa
skrčena ke studní.
Učí se tu tedy žena časně se ovládati
držeti se na uzdě a býti sama sobě přísnou
strážkyní. Odtud ta vážnost, ten normandský
klid a ta její téměř důstojnost. Stává se sice
že nějaký šílený, nezadržitelný pud rozpálí
dva lidi, rozohní je v jeden plamen a vrhneje
k sobě. Ale takové případy jsou předně ve-
lice řídké a potom na uhašení těch plamenů
jest vždycky dost vody v moři a svět jest
tak široký a v cestě nestojí žádné závory.
Přesně vzato, může býti muž úplně ben
starosti o ženu tehdy, když shromažďuje
rentu.
Je to vášeň, která pohlcuje všecky zá-
chvaty, a je to ústí všech žádostí.
1) nápadník
Aj. společnosil
slusně se chovající děvče.
Rybářův
Aj
13
article
Normandská Eva by nesnědla jablko. On
by je prodala a peníz by donesla do záložny
Milenec působí škody, muž poskytuje jistý
příjem — toť nejhlubší, protože ekonomický
důvod otázky.
A ke všemu ještě houpají se vždy u vel-
kých bárek, vyjíždějících jako tábor na mo-
ře, malé, úzké čluny, které může dvojice
zkřížených vesel i při opačném větru přihnati
ke břehu. Nejednou v nejhustší mlze a v nej-
pozdější době uhání takový člun, sestrkovan
s vlny na vlnu, lehký, rychlý a sotva zblízka
viditelný. A vesla jdou tiše do hlubiny, ve-
slařovy paže pobádají je k větší rychlosti
člun se nese jako pták.
Někdy přibíhá takhle po moři, opustiv
lov, mladý nedočkavý muž a tu se člun zasta
vuje u přístavu. Stává se však, že se také ne
zastavuje u přístavu, ale přiráží pokradmu je
nom někde u břehu. Tu se v něm jistě přikrá
dá žárlivý a podezřívavý muž.
Muž, ať se objeví kdykoli, má vždycky
zastati ženu doma.
Tři věci má vždycky nalézti doma: ženu
suché ponožky a horkou vodu. To jest jeh
manželské právo.
Mladé a hloupé ženy — povídá naše ho-
spodyně — letí ku přístavu vyprovoditi muže
a tam se s nimi loučiti a líbati. Ale moudrá
žena nedělá tak nikdy.
Moudrá žena loučí se s mužem ve svět-
nici a než muž překročí ještě práh, jde k
zdi a usedá u sítě. Tak dělají všecky oprav-
dové rybářky. U sítí na stoličce u zdi ma
muž viděti ženu naposled, tak má si ji zacho-
vati v paměti a tak ji má také, na téže sto-
ličce, zastati při návratu.
„Nu, a bývá to, že ji zastane?“
„Proč ne? Zkušenost naučí všemu . . .
puis aprés, vous savez,) na každé půdě jes
přece dalekohled.
Eva
14
title
Obrázky
z balkánské války.
Piše VI. Sí .
15
article
Vzkaz.
Vzkaz.
Den jak den. Ani z domu nevycházela
Od rána do pozdního večera hrávala si s ma-
ličkým Borou anebo četla dopisy svého muže
jenž byl s plukem u Drinopole. Psával často
téměř denně.
Bylo ji smutno. V Sofiji byla cizí; pochá-
zela z vnitrozemí, z šumena. Jen Nina, jeji
přítelkyně ještě z gymnasijních dob, ji navště-
vovala. Povykládaly si, vzpomněly na školu
nevinná šibalství s gymnasisty a smály se jak
děti. Dvouletý Bora smál se s nimi. Jemuto
bylo lhostejné, čemu se směje.
Jednou si zašla s Ninou do kinematografu
a tam seznámila se s Ivanem Kalevem. Mla-
dý, hezký muž, úřadník v ministerstvu; n
vojnu ho nezavolali, snad měl velikou pro-
tekci.
Vycítila, že se mu libí. Dvořil se ji celý
večer a když se loučili, tiskl jí dlouze, až při-
liš dlouze ruku. Ji to bylo příjemné. Byla i ona
mladá a hezká a k tomu cítila se tak opu-
štěná.
Ninos
Bor
Nina
Kalev
Drinopol
16
article
Vidívali se pak často. Nina obyčejně sta-
vila se pro ni, vyšly si na procházku a on při-
pojil se někde v ulici k nim; lidé si nemobli
nic zlého povídati. A když nebylo nebezpečí
Nina se vzdálila a nechala je o samotě. My-
slila, že je to tak dobře a byla šťastna, když
viděla, že Gába není už tak smutná jako
dříve.
Den jak den! Ale už to nebyly ony fádní
ubijivé dny samoty, vyplňované seděnímu
okna, hraním si s Borou anebo čtením mužo-
vých dopisů.
Když ji poprvé políbil, vzpomněla si ještě
na muže. Viděla ho unaveného a polozmrzlé-
ho seděti v hlubokých zákobech. Vzpomínal
jistě na ni a netrpělivě čekal, kdy se vzdá to
prokleté, krásné město, jež ho tu zdržuje
nedovoluje, aby si zajel domů — k ní, již mě
tak rád a na niž ani v tom nejhlučnějším víru
bojů nezapomínal
Vzpomněla si na muže a bez pozdravu
odběhla.
Kalev udiveně dival se za ní, jakse
spěšně vzdalovala širokou alejí Borisova par-
ku k městu a pak se spokojené usmál:
— Urál Vyhráli jsme tol
Ninos
Gába
Kalev
Borisov
17
article
Byl to podivný večer. Venku pršelo a víli
se prudce opíral do oken. Bora usnul v po-
hovce; usmíval se a šeptal ze sna,
— Tatil Přijeď brzy domů, tatil
Na stole leželo psaní od muže. Ani ho
nedočtla. Nemohla.
Psal smutně:
— Zima je nám. Zákopy naplnily se vo-
dou. A při tom ani hlavy vystrčiti nemůžeme
Střílí se ve dne v noci. Aspoň na hodinku kdy-
bych mohl k tobě a Borovi! Položil bych
hlavu na rameno a odpočinul bych si — —
A proč mi nepišeš, Gábo? Nebo jsi snad
nemocná? Ani neviš, jak se bojím o tebe!
Neodpověděla už na několik dopisů. Sily
neměla. Kdykoliv jen vzala péro do ruky, ru-
ka začala se jí třásti a tváře zalily se ruměn-
cem. Bála se lži: bála se i pravdy. Nedovedla
mu přiznati, že ho už nemá ráda a proto ra-
ději mlčela.
Někdo zaklepal tiše, úsečně.
Ohlédla se bázlivě na Boru. Rusé vlásky
přehrnuly se mu do očí. Spal a usmíval se.
Snad se mu zdálo o tatíčkovi, jehož už tak
dávno neviděl.
Vstala.
Někdo opět zaklepal.
Tiše, jak zloděj, přiblížila se ke dveřím
Ohlédla se opět.
Maličký Bora spal.
Otočila chvatně klíčem a otevřela
Vešel on. Věděla to. Omlouval se, kokta
něco a líbal jí ruce, paže, čelo, rty
— Smím? Nu?
Hořela. Pohled bojácně zabloudil na stůl
kde leželo nedočtené psaní. — Zima — záko-
py — střílí se — a on se bojí o nil
Otřásla se hrůzou a mlčky ukázala rukou
na ložníci.
Bor
Gába
Sila
18
article
J A pak, vite..
J A pak, vite..
Bora spal, usmíval se a šeptal ze snai
— Tatíčku, přijeď brzy domů, brzys
vrať, aby tě tam Turci nezabilil
Za několik dní po onom večeru přijel je-
den známý jejího muže.
Jen vešel a poznala na něm, že jí přináš
nějakou nemilou zprávu
Vpila se do něho ostrým, tázavým po
hledem:
— živ-li je?
Nechtěl říci pravdu. Mluvil něco o no
ním útoku, chrabrosti, vítězství, zásluhách.
Přerušila ho
— Padl? Mluvte!
Kývl hlavou a pak tlumeně, přerývan
vyprávěl o tom, jak byl její muž při jednom
nočním útoku těžce raněn.
— Byl jsem u něho, když umíral. A těž-
ko se mu umíralo. Stále volal vaše jméno
plakal, že už vás a Boru nikdy neuvidí. Aspoř
prý na minutku — odpusťte, paní, že opakuj
jeho slova — aby vám mohl říci, že na něho
nemáte zapomenouti, že mu máte zůstatí věr-
ná. To víte, sobectví umírajícího. Ale snac
k vůli malému Borovi — —
Opět ho přerušíla.
— A kdy že to vše bylo? Ten útok,t
umírání?
Řekl ji. Pamatoval si to, poněvadž byl
on tehdy lehce raněn do ruky.
Tehdy?
— Slyšíte! Tehdy že to bylo?
A křečovitě uchopila ho za rameno.
Hleděl na ni překvapeně. Co na tom
kdy? Nejhorší je to, že je mrtev!
Rozevřela široce své krásné, černé oči
zvrátila se na pohovku. Zmaten zazvonil
poslal služku pro lékaře. Pak se k ní sehnula
pohladil soucitně bílé, spocené čelo-
— Chudák, paníl Jak ho měla rádal
čís. 487.achy.
Bor
Tatíček
Turek
20
article
Partie z matche š. kluhu »Dobruský
s Berliner Schachgesellschaft.
Bílý: Rotensteln
(Berlín)
1. e2—e4 c7—c
2. d2—d4 d7— d5.
3. e4—e5 Se8—f5
4. Sí1—d3 Sf5xc d3
5. Ddlxd3 e7— eb
6. 12—f4 Ja8—ho
7. Jg1—13 Dd8—b
8. 0—0 Db6—a6
9. Dd3—dl c6—c5
10. c2—e3 Jb8—c6
11. K41—h1 Va8—c8
12. Jb1— d2
c5xKdí
Je6Xd4
13. Jt3X d4i
Sfe—e7
14. c3xd4
15. Vi1—13
g7— 466
16. Jd2—f1 Jh6—f5
17. Se1—e3 h7—45
18. 22—63 Da6—b5
19. Še3—g1 a7— a6
20. Ví3—b3 Db5—d7
21. Val—c1 0—o
V poslední době dosti často užívaný tak
v tomto otevření.
1 Chybné by bylo 13. cXdí pro Jb4l 14. Db3
(téměř nutně proti hrozbě Je2 a Je3) Je2. 15. Vbi
Jí5 s výhodou pro černého. Na 13 . ... Jb4 14
Jb3 následuje Jež — 15. Je5 SX2e5 — 16. dxkeí
Vxc5 atd. [15. Vb1 DXaž atd.
3 Na 15. Ji3 následuje Ve2 a pak 0—0 a Víes
116. Sd2 VXb2, 17. Del VXa2 18. Dc8+- Sd8 a po
0—0 stojí černý léper nebo 16. Vel De4 17. b
Dc3 ata.
Zde bylo možno hráti hned Jí5 a pak h5.
* lhned bráti pěšce d4 nelze: 32..... JXde
33. SXJ SXS 34. Dežl a černý by měl jen
šachy a mat by pak nemohl již krýti.
Prohrává ihned. ale proti silnému pěšcid
nemá bilý obrany
J. 8.
Dobruský
Jež
Berlín
Val
Berliner Schachgesellschaft
del Vxa
Dce 8 +Sd 8
Vela jít 4 17
c 2
e 5 se
c 5 10
Jb 8
6 20
Jb 4 l 14
SX 2e5
Vxc 5
VXb 2
21
article
Ke zprávě o velikonočním zápasu Š a ch o v-
ního klubu Dobruský s Berlinen
Schachgesellschalt dodáváme ještě některé
podrobnosti. Výprava klubu Dobruský dorazila do
Berlina v sobotu po polední a byla na nádraže
uvitána krajanem p. Fr. Sovou a členy předsed-
nictva B. Schachgesellschaft drem. Loewýma
Salingerem. Zavedení pak do nádherných míst-
ností klubovních, kdež večer shromáždili se všichni
čeští hosté k ofícialnímu uvítacímu večirku. Na
uvitací řeč pronesenou místopředsedou B. Sch
drem. Schirmerem, odpověděl za Čechy krátkým
proslovem p. Sova,
Ještě večer dojednány poslední podmínky zá-
pasu a vyměněny navzájem listiny hráčů sestavené
dle síly (můžeme prozraditi, že pořadí v D. Wo-
chenschachu uvedené není zcela správné). Ber-
línští nabídli Praze v prvém utkání bílé kameny
což zástupci klubu Dobruský nemohli odmítnouti
V neděli odpoledne byl zápas zahájen. Chanee
šach. klubu Dobruský nebyly na první pohled
valné. Z 8 účasťníků loňského telegrafického zá-
pasu chyběli 3 (Pavelka, dr. Taussig a Moravee
a také několik silnějších členů klubu, s jichž účasti
bylo počítáno, v posledním okamžiku odřeklo. Tak
Dobruský
Schachgesellschalt
Sova
Salinger
Schirmer
Pavelek
doktor
Taussig
Moravee
Berlín
Praha
22
article
Dobruský přijel do Berlína s teamem jen 16člen-
ným, ač původně počítáno s 20 účastníky. A dlužno
hned podotknouti, že skoro polovina byli hráči
mladí, málo routinovaní, kdežto Berliner Schach-
gesellschaft (až na E. Laskera hráli všichni účast-
níci telegrafického matche) postavila vesměs hráče
zkušené v podobných vážných zápasech, členy
s několikaletou vážnou prsxi turnajovou. Výhoda
byla tedy rozhodně na straně Berlína, přes to
však průběh partií za prvé tří hodiny věštil ho
stům příznivý výsledek; skoro ve všech partiích
»Dobrusácl« při přerušení stáli lépe. Výhoda
v jednotlivých partiích stále více stávala se pa-
trnou a po hře asi čtyrhodlnné zdálo se, že Ú-
bruský prvý den zvítězí převahou aspoň 4 bodů.
Bohužel se tak nestalo, neboť právě v partifch nej
Dobruský
Lasker
Berlín
Berliner Schach
23
article
Samomat ve 3 tazích.
Samomat ve 3 tazích.
CARO—KANN
Černý: Jos. Šípek
(Praha).
22. Vb3—3 Ve8xe3
23. Vele3 Ví8—c8
24. Ve3c8+ Dd7xc
25. Jf1—d2 Dc8— c6
26. Jd2—13
Dc6—c4
27. b2—b3
De4—c3
28. Kf1—g2
Se7— b4
29. Ddl—ez
De3—aí
30. De2—c2
Sb4—c3
31. a2— a4
Kg8—g
32. Jf3— g5
b7—b5
33. a4xb5
a6x b5
34. Sg1—l2
b5— bd
35. De2—e
Se3xd4
36. Jg5— f3
Sd4xf2
37. Kg2xK(,12
Dal—e3
38. De2—a2 De3—e3
39. Kf2—g2 d5— d4
40. J13—g5 d4—d3
41. Da2—a8° De3—e2;
42. Kg2—41 Jí5—e
vzdal.
Bily
Cara
Kann
Černá
Jos
Šípek
jít 3
Jg
Bil
Praha
Vela
24
c 8 + Dd 7
Dc
c 4 27
Sb 4 — c 3
4 36
Dal
d 5 — d 4 40
24
article
Zprávy šachové.
25
article
více vyhraných čeští hráči unavení dlouhou hrou
náhle polevili: Scheinost v úplně vyhrané posic
hrubou chybou prohrál, Kornia ve spletité posíci ne-
našel jasně vyhrávající pokračování a ještě prohrál
Choděra končící hru dámy proti věži a střelc.
v níž měl o pěšce více, zremisoval, ač mohl lehc
vyhráti; Šipek končící hru s nestejnými střelci po
chabé hře prohrál a Židlický v pěkně vedené
partii, v níž propásl několikráte vyhrávající po-
kračováni, přehledl konečně v čistě remisové po-
sici hrozící mat! Tak prvé utkání, v němž Dobruský
měl zvítěziti aspoň v poměru 11 : 5 skončil jeh
porážkou 7 1/% : 8 1/4.
Vyhlídky pro druhé utkání nebyly tedy právé
růžové tím spíše, že nyní Dobruský měl ve všec
partiích černé kameny. Berlínští hrou »na remis
snažili se udržeti získanou výhodu. Utkání toto
skončilo nerozhodně 8:3 a nelze říci, že by jedna
neb druhá strana byla zvláště pronásledován
neštěstím. Dr. Schulz sice s Opočenským ve vy-
hrané posíci prohrál časem, za to však Mitovský
druhou partii prohrál hrubou chybou a dr. Kvi-
čala asi také mohl vyhráti s Cohnem-
Rozdil jednoho bodu při 32 partiích ne
ovšem tak značný, aby se mohlo mluviti o nějaké
převaze Berlínských, zvláště pak, když o někte-
rých parliích rozhodla náhoda. Tím zajímavější
však bude odvetný zápas v Praze, jenž dle sdě-
lení předsedy B. Sch. bude sehrán pravděpodobně
ještě letos na podzim.
Choděra
Židlický
Dobruský
doktor
Schulz
Opočenská
Kvi
Cohn
Praha
26
article
Značnou převahu ukázal Dobruský v blesko-
vém turnaji Praha—Berlin. Pořadí bylo I. F. Trev-
bal 7 (z 8 partit). II. Ži tlický 6. III.—IV. Pahl
Scheinost 51/4. V.—Vl. Mitovský a Opočenský, dále
Krůger a Cohn 4 (po porážkách od Pokorného
Židlického odstoupil a nahražen Loewym), Post 3 1,
Kornia, Pokorný, Jakobowitz a Rotenstein (aa
něhož později hrál Schlage) 3, dr. Löwitt 2 .
Kautský a Salinger 2.
V konsultační partii Cohn. Post a Salingen
ca Důras. Sova a Scheinost zvitězili po zajímavé
hře Češi: partii tu přineseme příště.
Praha. Šachovní klub Dobruský jka-
várna Louvre) pořádá jarní turnaj společný pro
všechny třídy. Vklad 3, resp. 2 neb 1 K, cen
budou stanoveny dle počtu přihlášek. Záčátel
turnaje ve středu dne 9. dubna, přihlášky do 8.
dubna. Týdně nutno sehráti dvě partie-
Praha. V klubu šachistů Král. Vyše-
hrad byl právě skončen turnaj o championát.
Hrálo 15 členů, z nichž 12 vytrvalo do konce
Svačina a Roland dosáhli oba 812 bodů a sehraji
o I. cenu a titul championa užší match, III. ceny
dobyl Králi následují Lirž a Pánek 61/2. Pokorn
6. Christl a Buřival 41/2. Rudiš 4. Varda st. 3 12.
Varda ml. a Plott 3. V koresp. turnaji Časopis
českých šachistů zaznamenal klub již čtvrté ví-
tězství.
Dobruský
Krůger
Cohn
Pokorný Židlický
Loewy
Pokorná
Jakobowitz
Rotenstein
Schlage
Löwitt
Kautská
Salinger
Důras
Sova
Scheinost
Čech
Král
Hrála
Svačina
Roland
Lirž
Pánek
Pokorn
Christl
Buřival
Rudiš
Praha
Berlín
Louvre
Vyš
Šachovní klub Dobruský jka
27
article
Plzeň. Z letošního, velmi silně obsazeného
turnaje o championát Spolku šachistů Do-
bruský v Plzni vyšel jako vítěz A. Nedvi-
dek 8 body z 9 partií. Loňský champion inž. K
Krofta dělí se s K. Milkou 71/2 výhrami o II.
III. cenu. IV. ceny dobyl J. Kondr 5 výhrami; ná-
sledují J. Císař a Procházka 31/2. M. Růžička
Hora 3, Hanuš 21/, a Stočes 11/2. V II. třídě dobyl
I. ceny Přerovský, II. a III. cenu dělili Jareš
šajner-
Dne 20. února byl sehrán hromadný zápas
s Dělnickým klubem šachistů v Plzni. Spolek ša-
chistů Dobruský zvítězil v poměru 7: 2.
Přibram. Mistr František Treybal se-
hrál dne 16. března v Přibrami v kavárně »Cen-
tral« simultanně 17 partií, z nichž 14 vyhrál l
prohrál (p. inž. C. Tálský) a 2 remisoval (p. učitel
Procházka z Tochovic a p. Daustus): při to
dlužno podotknoutí, že mistr měl v mnohých par
tiich značnou dávku štěstí. Simultánkou vzbuzen
mezi šachisty zdejšími i v širším okolí značný zá-
jem, takže lze očekávati, že stávající zde zatím
volný kroužek šachistů zapustí již pevné kořeny
a event, brzo přemění se v klub. Dovídámes
též, že vyjednává se o match s čilým šach, klubem
Čigorin v Blatné
Ing
Kroft
K Milka
J Kondr
J Císař
Procházka
M Růžička
Hanuš
Přerovský
Jareš
Dobruský
Treybal
Tálská
Čigorin
Plzeň
Tochovice
Blatná
spolek šochistus
28
title
LAKY, SMALTY, BARVY, FERMEŽ
Barva
Laka
30
article
ZNAČKA
ZNAČKA
zarave
jsou nejlepší. Továrna Mor. Šumberk
31
article
Písně
Písně
o„Bersonu
Unaven jsem býval tuze.
„vrchni“ pravil „kredencce“,
s Bersonem je ale chůze.
mám nohy jak v bavlnee.
Berson
32
article
Dhromný úspěch
Dhromný úspěch
v odbytu, jakého v celé oblasti
Velké Prahy
v krátké době docíli
Praha
34
article
OGHUR
OGHUR
svědčí nesporně
onedostižné jakosti jeho.
nOkuste jejll
36
article
Český bezvadný a dokonalý výrobek
Český bezvadný a dokonalý výrobek
tekutý krém na cídění a leštění stolních přiborů
nádobí, klik, štítů, vah, závaží, klenotů a veške-
rých kovových součástek na nábytku, oknech
dveřích, kočárech, autech atd.
Výrobci; Beneš A Lakomý, lué. tov. Brno.
Cídidla na kovy, nabizená bez jména výrobne
nejsou česká
Beneš
Lakomá
Brno