Periodikum ALTO Viewer

1

4. října 1903

2

I. Příloha „Narodních Listů

3

k číslu 280.

4

Strana 21.

5 title

Národní hospodář.

6 article Nucená společenstva zemědělská.

Nucená společenstva zemědělská. Zájmový ráz společenstva, který byl a jes nutným voditkem při stanovení členství*), podáví i základ k řešení, jak upraviti zastoupen ve výboru okresních společenstev Zákon říšský po té stránce ničeho neustanovuje, ponechávaje otázku tuto legislaci zemské. Osnov české zemědělské rady upravuje ji tím způ- sobem, že dělí sumu veškeré v okresu placené pozemkové daně, jež tvoří základ pro členství ve společenstvu, ve tři rovné díly, jako základ tři voličských sborů, v nichž se volba do vý- boru koná. Každý takto upravený sbor volí tře- tinu členů výboru a náhradníků. Při tom ale musí prvý sbor obsahovati nejméně dvanáctinu, druhý alespoň osminu všech voličů. Čili prak ticky znázorněno: poplatníků pozemkové dane s majelkem nad 1 ha půdy jest v okresu velvarském soběslavském 1— 5 ha . . 955 . . 1167 5— 10 ha . . 201 . . 237 10— 20 ha . . 191 . . 354 20— 30 ha . . 116 . . 154 80— 40 ha . . 84 . . 31 40— 50 ha . . 39 . . 11 50—100 ha . . 19 . .g nad 100 ha . . 8 . . 11 respektive poplatníků pozemkové daně s čistým katastrálním výnosem: Velvarsko Soběslavsko

ha Velvarsko Soběslavsko

7 article

25— 40 K . . 134 . . 354 40— 50 K . . 87 . . 120 50— 100 K . . 374 . . 284 100— 250 K . . 334 . . 415 250— 500 K . . 229 . . 290 500—1000 K . . 173 . . 17 nad 1000 K . . 193 . . 12 Při základu členském osnovy (nejméně 40 K kat. výnosu a vlastnictví 1 ha půdy) a při uve- dené podmínce minimálního počtu voličů v tom kterém sboru, budou tedy na Velvarsku v prvém sboru voliti výhradně členové s kat. výnosem nad 1000 K a s majetkem přibližně nad 35 ha, v druhém sboru členové s kat. vý- nosem od 500—1000 K, respektive nad 1000k (75 členů) a s majetkem přibližně od 16 do 35 ha; v Soběslavsku v prvním sboru členové s kat. výnosem nad 500 K a ze sku- piny s kat. výnosem 250—500 K 68, tedy asi majitelé s výnosem nad 400 K, čili s ma- jetkem nad 30 ha a ze skupiny majilelů 20 až 30 ha 35, tedy asi majitelé s majelkem nad 28 ha, v druhém sboru členové s kat. výnosem

Soběslavsko ha

8 article

250—400 K a ze skupiny výnosu 100 — 250k 60 členů, tedy přibližně členové s výn. nad 200 K, čili členové s majetkem od 20—28 ha ze členů s majetkem 10—20 ha, celkem 163 členů, tedy asi přibližně členové s majetkem nad 16 ha; Jak patrno — a vzal jsem zůmyslně za základ okresy s naprosto odlišnými poměry — jest nejnižší výměra plošná, dělící přibližně druhý a prvý sbor od třetího (16 ha) sice stejná, leč poměry výnosové, na pro- sto rozdílny. Na Velvarsku jest spodní výnosovou hranicí druhého sboru 500, na Sobé slavsku 200 K. Také co do počtu voličů jsou sbory značně rozdilny. Poněvadž pak vycházím ze stanoviska, že společenstva jsou jen zá j mo- vými representacemi, uznávám opráv- něnost volebních sborů — činí tak ostatně i dr. Roháček ve své uvedené publiknei co do Moravy. Mám ale za to, že mecha- nické třídění voličů dle třetiny daní neodpovídá základní my šlence zavedení volebních sborů, totiž, aby ve výboru nalezly z astou pe n zájmy těch kterých skupin (malých, středních a velikých zemědělců). Někde budou střední rolníci většinou ve třetím sboru (jako na

Roháček Morava ha

9 article

Velvarsku), někde budou rozděleni mezi prvý sbor. Proč neužíti tedy zde měřítka, kterým dojdou výrazu speciální zájmy tři skupin (velkých, středních i ma lých) zeměděleů, tedy měřítka vý- nosnosti při speciálním ohledu na menší zemědělce, tedy nejpočetnější vrstvu? Ovšem i v tomto připadu bude nutno bráti zření na speciální poměry toho kterého kraje, totiž i zde bude nutno sáhnouti po diferenciaci co do jednotlivých sborů. Nebude tak obtižnou, jak by se zdálo. Při di- ferenciaci spodní hranice členství, o níž pře- dešle mluveno, budou nutně dány oblasti s po- měry více méně souhlasnými — stačí pak pro tyto oblasti stanoviti i hranice dělicí sbory od sebe. Tak bude-li na př. na Velvarsku (a s ním souhlasných krajinách) oprávněn rozvrh voličskýeh sborů tak, aby v prvém volili členové s kat výnosem nad 500 K, v druhém od 100 do 500 K a v třetím pod 100 K, bude odpovidat poměrům Soběslavska, kde spodní hranice čien ství by byla nižší 40 K (a s nim shodných krajin), aby v třetím sboru volili členové s kat. výnosem do 100, v druhém od 100 do 300 prvém nad 300 K. Rozvrh tento (spočívajíeí ostatně na datech pouze o dvou okresích)

Velvarsko Soběslavsko

10 article

*) Za účelem lepšího přehledu připojuji následující tabulku, založenou na výsledcích úřadního šetření v šesti typických okresích. Čtenáři dostane se tak alespoň pevné pomůcky orientační.

11 article

Z těch majt

12 article

ovšem nepovažuji za nezměnitelný nýbrž jde mi jen o zásadu, aby i př volbách do výboru došla výra zu zásada zájmového zasto upení, jež jest vůdčím principem cele instituce. Z tohoto důvodu nelze mi také souhlasiti s návrhem, aby rozvrh sborů prove- den byl rozvrhem všeho voličstva ve tři sbory se stejným počtem voličů. Netajím si ovšem. že by tvoření sborů, jak zde navrhováno, bylo nutno prověsti na základě přesného a plného materiálu o poměrech ve všech okresích v král. českém, což by vyžadovalo delší dob přípravné — jde však o zákon, který má uvésti v život dalekosahlou instituci a zde tedy delší doba přípravy jest nutnou. Jednaje o členství nedotkl jsem se do- sud jedné otázky, která zvířila hojně prachu, otázky zastoupení velkých statků Česká osnova vřaďuje velkostatkáře do okres ních společenstev, v jichž obvodu velkostatek leží. Těm pak velkostatkářům, kteří platí ale- spoň dvanáctinu veškeré daně, tvořící podklad ke členství v tom kterém společenstvu, vyhra- žuje hlas virilní ve výboru společenstva. V při- slušném výboru odborovém zemědělské rady vyhražuje se velkostatkářům (t. j. osobám, drží cím nejméně 400 heklarů půdy, pozemkové dan podrobené) šestina mist

odborový zemědělský rada

13 article

Proti těmto výhodám ozval se odpor. Uka- zuje se na značný vliv, který se takto zákonně velkému statku zaručuje. Pan Hubka v tom směru návrhů opravných nečiní, za to ale do poručovalo se s jiné strany, aby velkostatky tvořily zvláštní zemské společen- stvo. Nepokládám toto východisko za správné třeba bylo pro Moravu doporučováno drem. Ro- háčkem. Nevidím totiž příčiny, proč tvořiti zvláštní skupinu více méně šlechtickou, tedy jaksi »nadzemědělskou«, které by bylo nutno přece také vyhraditi vzhledem k její sile (v král. českém drží velkostatek skoro 40 půdy) určitý počet míst ve výboru rady zemědělské, a proč trhati vědomi společných interessů hospodářských velikých a ostatních zemědělců? Ostatně chee- me-li vychovati své občanstvo vzornou samo- správou k výši konstitučních cností, proč před- pokládati předem servilnost k šlechtě a proč ne všlipiti zeměděleům kategorie nevelkostatkářské raději názor o rovnosti? Velkostatkář ve zvlášt ním společenstvu, které bude míli — proč to neříci — v daných poměrech neobyčejný vliv a význam a které si nalezne slechu vždy na příslušných mistech, bude se vždy cítiti něčím odlišným (sami bychom ho přece k tomu nutiti !). velkostatkář ve společenstvu bude vždy považo ván za interessenta zemědělského v rámci země dělstva národa vůbec. Oddělování šlechty daleko více přece napomáhá tvoření kastovního ducha Proto pokládám vřadění velkostat ků do okresních společenstev za správné a době i potřebě úplně odpovidající. Jiná ovšem olázka jest, je-li plně oprávněným i zaručení jim hlasů virilních.

Hubka Morava rada zemědělský

14 article

Mně instituce virilistů nebyla nikdy ideálem. jeť instituce tato (v daném připadu ani tak přes příliš nebezpečná, jak se praví jak ukazuje ně mecká analogie, kde i v organisacích dobrovol ných — Bund der Landwirte — ne k nepro- spěchu věci agrární připadla velkostatku vý značná role), třeba se slane zákonným zřízením následkem poměrů, jež pak blíže osvětlovati ne- třeba, něčím, čím se zaručuje sice kooperace všech kruhů skulečně zemědělských, čím se ale přece jen porušuje principrovnosti i v ráme in stituce zájmové platný. Vylučovati ovšem velké statky ze zastoupení v odborových výborech rady zemědělské vůbec, bylo by ne správno, protože by postačilo, aby velký statek naléhal na zřízení svého společenstva a tudy do sáhl zastoupení ve výborech uvedených. Nejlépe ovšem by bylo, kdyby i v příčině tohoto zastou- pení spoléhal velkostatek na svou práci a ne na výhody zákonně.

bund der Landwirte rada zemědělský vůbec

15 article

Ale když již je dolknuto výborů odboro- vých, uvedu v této spojitosti ještě několik men- ších otázek. Dle § 42. může výbor zemský v souhlasu se zemským úřadem politi- ckým, slyšev příslušný výbor odborový, pro- půjčiti spolkům, jež dle stanov jsou povolány ke zvelebení některé ho zvláštního odvětví zemědělskéh nebo hospodářského průmyslu nebo některého odvětví jeho a jichž pů- sobnost se vztahuje na celé králo vstv nebo alespoň značnější čásť jeho právo vysiati odborníka s hlasem porad- ním do toho kterého výboru odborového nebo do obou. Dosud měly ve výboru českého od- boru svého zástupce tyto spolky: Ústřední hosp. společnost, spolek pro prů- mysl cukrovarnický, spolek pro průmysl pivo- varský, lihovarnický spolek, spolek mlynářů če sko-moravských, česká lesnická jednota, spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva, český chmelařský spolek (neuvádím spolků všech. nýbrž jen ty, jichž delegáti vzhledem k významu zastupovaných korporací do výboru zvoleni) Nadále budou zástupci spolků těchto připuštěn jen zemským výborem a jen s hlasem poradním. Proč vzato těmto spolkům, ohledně nichž bylo možno silně zdůrazniti požadavek souvislosti se

spolek pro prmysl spolek pro průmysl pivo spolek mlynář če skýmoravský

16 article

Počet voličů“) jevil by se při podmínce členství zemědělstvím, právo vysílati delegáta do valných shromáždění společenstev při každém odboru rady zemědělské, jest nevysvětlitelno, jako se na druhé straně doporučovalo, aby o připuštění do výboru nerozhodoval zemský výbor, ale valná hromada společenstev k návrhu výboru odborového nebo ústředního anebo zemského výboru. Akcentovala by se tak souvislost obou skupin (zemědělského průmyslu i zemědělství) a bylo by možno časem utvořiti z odborového výboru forum, povolané k řešení četných mezi oběma sporných otázek. Pak bylo by možno také hlas poradní vystřídati plným oprávněním, jaké přísluší každému jinému členu výboru V prvé řadě platí to ovšem o ústředních spol cích interessentů hospodářského průmyslu. B. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 3. října. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Vídeň se učí, co jsme zapomněli. — Ka pitalistický hlad. — Starosti bohatství — Koupě akcií v kusých položkách. Kupní hodnota a spekulační záloha Papíry o pevném zůročení. — Akcie.) Studujeme-li návrhy na oživení bursy vídeň- ské — v poslední době opět naléhavě předepiso- vané, protože úpadek rakouského trhu na cenn papíry trvá tak smrtelně dlouho — můžeme pro lék sáhnouti do plného života bursy pražské. Ovšem bývalé bursy pražské, když jí ještě vé- vodilo trojhvězdí out siders Knina, Welleminsky Geyringer... Tenkráte v létech sedmdesátýeh bylo na pražské burse jednáno tisíce kreditek k těm velkým obratům docházelo proto, že bylo možno uskutečňovati obraty malé. Na pražské burse bylo tenkráte trpěno, aby kreditky byly obchodovány v závěrech po pěti kusech.

Geyringer Praha Vídeň

17 article

To jest tajemství léku, který se nyní vídeň ské burse nabízí. Dovozuje se, že dosavadní bur sovní obvyklost, jednati akcie v závěrech po 25 kusech — u papírů těžkých v 5—10 kusech obecenstvo od akcií vzdaluje a je vychovává k spekulaci v akciích Odůvodňovací proces my- šlénkový tohoto návrhu jest dosti přirozený. Otázka vyššího zúročení padá na váhu ze- jmena při menším kapitálu, který často bývá existenčním minimem. V této situaci chudého kapitalisty se přemýšlí a hledá, jak zvýšiti ročn příjem, aby při stolu malého jmění nebyl trpěn hlad. Při zúročení čtyřapůlprocentním musí být pas utáhnut, při čtyřech procentech ještě víe Dobrá rada drahá, jak připravit měšťanskou krmi pěti nebo dokonce šesti procent. Zdánlivě jest cesta lehká k akciím, a jich vyšším výnosem a někdy i přískokem kursu doplnit zúročení kapi- tálu ostatního. Vracíme se přechodně k methodě kombino- vaného uložení kapitálu. Čásť jmění se uloží v dobrých papírech o pevném výnosu: zástav- ních listech, dlužních úpisech, čásť se investuje v akciích, které skýtají vyššího zůročení a pří- padně i naději na vzestup kursový, jich výnosem se zvyšuje výnos důchodných papírů prvých tak dosahujeme tímto složitým uložením prů- měrné zúročení vyšší a průměrnou bezpečnost investice. Musíme přiznati, že methoda tato jest snadne ve mnohých případech toliko v theořii neboť při takovémto uložení kapitálu se jedná obyčejně o neúplný závěr akcii a jednotlivých akcií na burse získati nelze — ve styku sou- kromém lze je opatřiti zřídka.

18 article

Uvažujme o věci příkladem. Soukromníku uvolní se hotovost K 8000.— a přemýšlí, jak by tuto částku, pro něho velmi značnou, uložil co nejvýhodněji. Ptá se tu a ptá se tam a konečně si učiní takovýto rozvrh: za dva tisíce korun si koupi komunální dlužní úpisy Zemské banky království českého po 99.90, za druhé dva tisíee čtyřapůlprocentní bankovní dlužní úpisy Česk průmyslové banky po 100.50 — tím získává pr jednu polovinu svého jmění při pupilární a hypo- tekární jistotě zúročení asi 41/4%. Informuje se pak dále, dovídá se, že obchod letošního roku Zajišťovací banky se prý vyvijí příznivě a že bude prý asi za rok letošní vyplácena dividenda tak vysoká jako loni (vyjímaje ovšem události nepředvídané), tudiž K 16.—. Jestliže by si tu- díž koupil těchto dvacet akcií, doeílí pro svůj kapitál úroku více nežli šestiprocentního, as 612%. Rozhodne se na této kombinaci, koup komunální dlužní úpisy, bankovní dlužní úpisy a kupuje dvacet kusů akcií Zajišťovací banky — leč těchto nemůže dostat, protože na burse jsou jednány jen v celých závěrech po dvaceti pět kusech. Tímto se stává, že pevný obnos, který mě býti úplnou kupní hodnotou, za menš položku akcií obratem se stanc spekulačn zálohou na větší položku akcií. V příkladu, který uvádíme, může se státi že náš soukromník, získav zájem pro akcie Za jišťovací banky, když jich nemůže dostati dva- cet, koupí jich dvacet pět a již tím ocitá se v závaznosti nad své síly, v závaznosti, která ze jmena při citelnějším ústupu kursu se může m státi nepřijemnou.

zemský banka Česk průmyslový banka

19 article

Nebo připusťme možnost, že onen sou- kromník uvízl roku 1900 v osidlech hesla „Al pinky pod 600 nejsou prodejny“ a svých osm tisíc použil ke koupi celého závěru (25) alpine za 575.—, když se tvrdilo s největším nadšením. že v nich zrají druhé pražské železářské. Dnes je vidíme na zotaveném kursu 369.—. Spekulu- jící soukromník ztráci na jmění svém i n jmění vypůjčeném. Tu vzpomíná elegii, že pů- vodně ke koupi alpinek chtěl použiti jen svého jmění a přejati toliko 12 kusů, lež, ježto kusou položku kulantně nedostal, touha po alpinkách přemohla ostych před dluhem a muž místo za osm tisím papírů — jich koupil za čtrnáet. Místo majitelem papírů za osm tisic, stal se jich dluž- níkem za šest. Do smrti pak nezapomene, ja- kými starostmi a útrapami byl kolem lámán př úpadku konjunktury, když kurs alpinek se říli s výše 575.— do hlubiny kursu až 330.—. Nápravou reorganisace trhů na cenné pa- píry, které přece mají poskytovati to, co se na nich hledá, totiž nabídku pro- poptávku a po- ptávku pro nabídku, navrhuje se účasť obecen- stva na akciových podnicích pro jeho pohotov jmění i měřítkem nejmenším. Totiž akcie mají býti na burse jednány i v jednotlivých kusech. Vzpomínajíce živosti pražské bursy za praxe po dobné, nemůžeme věci odepříti svoji úvahu. Na domácím trhu dále byla zjevna pevn tendence pro domáci papíry k uložení kapitálu

Al

20 article

Kdyby bylo podminkou, ve Vídni. Značně zvýšily svůj kurs zástavní listy Hypoteční banky a byly jednány ke konci týdnu po 100.60. Dále zaznamenáváme závěry v pa- pírech Zemské banky: komunálních dlužních úpisech z počátku po 99.65, později 99.85a rovněž železničních po 99.65, 99.75 a 99.85. V obchodě soukromém ujednány větší koupě 41/2% bankovních dlužních úpisů České prů- myslové banky. Koupěchtivost pro hodnotyo pevném zúročení se vrací a znalci trhu očekávaji pro titry důchodné opět lepší podmínky. Při tom pozoruhodný jest úbytek vkladů u pražských bank o 5.19 millionů, při čemž ovšem figuruje Zemská banka 3.88 milliony, které jsou asi vy- placenou zápůjčkou. Avšak i čistý úbytek 1.31 jest dosti symptomatickým a můžeme jej asi vy- světliti jednak potřebou cukrovarů, které vět- šinou již zahájily kampaň, jednak peněžní po- třebou eskontní, ve které příčině jest správným obrazem výkaz rakousko-uherské banky. Na poli akciovém shledáváme opravy kursů. Tak zejmena pro akcie Hospodářské banky se opět jevil zájem a byly jednány po 318.50; Dan kovky po prudkém ústupu, způsobeném několika rozkazy ku prodeji, se zotavily na 358.— až 360.—. Z papírů bankovních jednány dále akcie Pražské úvěrní banky.

dan Vídeň hypoteční banka Český pr úvěrní banka

21 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 3. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Rozhodný obrat ku prospěchu rent — předlitav ských i uberských — který byl znakem druhé polo viny týdne, nalezl hojně vykladačů Přípitky schön brunnské, pád Khuenův a fornulování požadavků vládnoucí liberální strany v Uhrách — vše bylo vítaným motivem vykladacím. Zdá se však, že hlavn podnět, proč se zraky trhu opět obrátily k rentám leží v trhu samém. Přechod v poslední čtvrtletí roční ukládá peněžnímu trhu vždy větší povinnosti. Vzpru- žený ruch vede pravidelně k vělším požadavkům peníze podražují a nehledají tichéh o zátiší ukladacíeh papírů. I letos soudilo se dle analogií předchozích — aby skutečnost ukázala, jak málo opravnění maj analogie v proudu života. Místo podražení peněz dostavilo se klesání sou kromých diskontních sazeb a kapitál nenalezaje toho nač čekal, vrací se k rentám. A tak, třeba není krise uherská dosud vyjasněna, třeba není balkánské nebezpečí odklizeno, třeba není ani o krok blíže k vyjasnění poměru obou polovin říše, přece jen tr setřásl obavy z rent a vrací se k nim. V posledních dnech týdne koupeny byly veliké položky rent na soukromý účet — i uherské hrají v nich význačnou roli. Vliv těchto effektivních koupí jest nad to sesi- lován úhradními koupěmi contreminy — vše mo- menty, zvedající opět korunovou rentu uherskoua současně i renty předlitavské. Z nich dosáhla koru- nová opět kursu 100.—, zatím co uherská korunová znamená koncem týdne 97.75, kurs proti 95.75 z poloviny září dosti výmluvný. Tomuto příznivému výsledku napomáhá značně i fakt, že posledními prodeji přešel papír tento v silné ruce a že poslední emisse uherské korunní renty umístěna skoro úplně ve Francii, z valné části v rukou kongregací.

Vídeň Uhry Francie

22 article

Rakouská korunová renta dosáhla tedy opělně kursu 100.—, zatím co se zvýšený interess trhu o n jevil zvláště v tom, že se zdařilo finančnímu kon- sorciu prodati větší položky její za stoupající kursy. Zlepšení rentovního trhu a výhlednější posuzován trhu a stavu nemohlo zůstati přirozeně bez důsledků i na ostatní papíry. Koncem týdne jeví se zvýšení kursovní skoro po všech směrech. Speciálně papírům železářským prospěl příznivý odhad bilance rýmavsko- muráňské společnost, vykazující zlepšení výnosové při zmenšeném odbytu, moment, který zaručuje sic pro nunc akcionářům zisk, který ale přináší méně výhledné perspektivy v přirozený rozvoj průmyslu tohoto a průmyslů s ním souvislých. Zvýšené kursy rýmavské prospěly i alpinkám i pražsko železář- ským, které brány ochotně z trhu. Jen petrolejové papíry v tomto vzestupu zlaciněly, v čemž je násle dovala i zbrojovka. Šprávní rada vypracovala již bilanci její a navrhne valné hromadě, svolané na 10. listopad. aby z čistého zisku 703.782 K, v němž započtěn i loňský přenos, vyplácena byla dividend 12 K, mimořádný reservní fond aby byl dotován 100.000 K a přeneseno na příští účet 78.946 K. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:

23 article

26. září 3. října 99.80 100.— 119.30 119.50 118.2 117. 60 97.70 97 50 120.50 121.50 648.50 643 25 412.— 408.50 711.— 704.— 469..50 469.50 919.— 917.— 650.25 647.50 417.— 993.— 980.— 865.— 860.— 345.— 345.50 369.— 363.50 456.— 450 50 1684.— 1677.— 1090.— 1070.— 650.— 650.— 762.— 750.— 717.— 722.— 239.40 239 25 11745 117 41

24 article

Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky . . . . . Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . . Bankovní jednota . . . Pozemkový úvěrní ústav. Živnostenská banka . .. Společnost státní dráhy. Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářska společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . .. vedení spravedlivého hospodářského vyrovnání s Uhry za žádoucí, nežádá však vyrovnání za každou cenu. Dojde-li k rozluce s Uhrami, bude se ústředně obírati otázkou, jak upraviti náš obchodně- politický poměr k Uhrám, má-li býti s Uhrami vůbec sjednána celní jednota či má-li se na Uhry hleděti jako na každý jiný smluvní stát anebo má-li býti stanoven zvláštní tarif pro oba státy. Ministr Cal! pouka- zoval na to na nepříznivé důsledky nejistoty obchodně-politické. Byli jsme nuceni vypověděti smlouvu s Italií a budeme nuceni jak s Italif, tak s Bulharskem do konce roku sjednati novou dohodu. Jame k tomuto jednání ochotni a mám za to, že tato ochota převládne i na druhé straně. President Řivnáč: Stanovisko pražské obchodní komory v otázce vyrovnací jest známo. Na základě obrov- ského materiálu, čerpaného z daných poměrů, vyslo- vuje jménem komory, že klade přes vše to, co se zde i v Uhrách stalo, značnou váhu na vyrovnání s Uhry, neboť škody, které by naše hospodářství jinak utrpělo, nebyly by naprosto úměrny s prospěchy.

Cal Řivnáč Uhry Bulharsko živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost Wienerberger obchodní komora Italia Italif

25 article

Rada našich průmyslů jest ovšem poměrně málo interessována na vývozu do Uher, jiné obory mají větší odbyl do ciziny než do Uher a také v Úhrách interessované průmysly nalezly by si časem náhradu v cizině. Ale takováto přeměna neděje se bez silných otřesů a pokrok našeho hospodářství byl by na značnou dobu ohrožen Také naše zemědělství jest dle názoru řečníkova na vyrovnání přímo interesso- váno, neboť bez vyrovnání nebylo by vysoké agrární ochrany. Nemohu ovšem smlčeti, že uherské zájmy jsou mnohem větší. Bez vyrovnání klesnou Uhry na úroveň malého agrárního státu a půjdou do hotových katastrof. Tato fakta posilují víru, že k dohodě přec jen dojde. President Neumann (Liberec) vyslovuj se v stejném směru. Po řečech dv. rady Hall- wicha a Gomperze schůze skončena. Cenová dohoda českých závodů hnědouholných. Na valné hromadě společenstva hnědouhelných dol podána především zpráva o stanovení výrobního ob- mezení, které 15. zářím přestalo a vystřídáno bylo 10% zvýšením těžby z roku 1902. Mezi volnými ná- vrky zasluhuje především pozornosti usnesení, kterým se mění ustanovení, že oni členové, kteří překročí těžební kvoty, mají zúčtovati koncem každého mě- síce, ti, kteří tak neučiní, teprve koncem roku a sic v ten rozum, že zůčtováno bude všemi členy teprv koncem roku. Za účelem cenové konvence zvolen šestičlenný komitél, který má vypracovati příslušné návrhy. Návrh na zrušení z ýšení těžebního a na obmezení těžby na výši r. 1902 zamítnut neznačnou většinou.

Uher Neumann Uhry Liberec rada Hall

26 article

Správní rada banky pro země rakouské usnesla se ve svém včerejšm sezení, že zařidí filialku v Lon- dýně. Nová filiálka započne svou činnost dne 1. ledna 1904 v Lombard Street 62a. První česko-budějovická továrna na smallované plechové nádobí v Č. Budějovicích konala ve středu dne 30. září valnou hromadu, kteráž podala důkaz, že lento český velkozávod jest výborně řízen a na- cházi se ve stálém rozkvětu. Za minulý rok docíleno hrubého zisku 50.100 K 19 h, kterýžto obnos k ná- vrhu správní rady usneseno takto rozděliti: z ceny strojů a nářadí odepíše se 19.145 K, z ceny pec 2600 K, z ceny továrních budov 2350 K, podilníci obdrží 5% úrok = 20.000 K, odměna správní radě 3600 K, řediteli dle smlouvy 600 K 52 hal. remunerace úřadnictvu 1265 K 34 h a zbytek 241 K převede se na účet příštího roku. Úrok 5% vy- plácí se podílníkům počínaje dnem 1. t. m. u pokladny závodu. Usnesena změna čl. XII. a XIII. stanov. Do správní rady zvoleni na místo odstupujících členů pp. Jan Břeský z Birkenfelsu, soukromník, Václav Skřivan, dirigent filiálky Živnost. banky, JUDr Aug. Zátka, advokát; do dozorčí rady pp. Jindřich Kolt, úřadník Živnostenské banky, JUDr. Vojtěch Bendík, advokát, a JUDr. Albert Maysl, II. tajem- ník obchodní komory. Bavlna. Klesající tendence amerického trhu ba- vlnářského potrvala i předevčírem. Zatím co klesla poholová middling s 10 25 na 10.—, ztratily dodávkv rovněž. Rijnové znamenaiy 2. t. m. 9.29 proti 9 5 ze dne 1. t. m., prosincové 9.39 proti 9 57 a úno- rové 9.41 proti 9.58.

Břeská Skřivan Jindřich kolt JUDr Bendík Albert Maysl Lon Lombard Street Č . Budějovice Birkenfels JUDr Aug živnostenský banka

27 article

Různé zprávy Jednání o novém německé svazu ocelářském jest dle zprávy »Rh. W. Zlg.« velmi výhledno. Očekává se, že se dohoda zdaří. — Düsseldoríský trh uhlářskýa železářský jest pevný; ceny aspoň uspokojivy. Dozorčí rada bergského báňského spolku stanovila dividendu 80 (loni 10%). — Továrna plynových motorů Deutzova ohlašuje 71/2% dividendu (loni 5%). Zároveň navrhuje se zvýšení akciového kapitálu o 4.368 000 mk. — V posledních dnech zásláno opětně za 4 mill. f. amerických zlatých mincí z Paříže do Berlína. Rolnická schůze v Kolině. V neděli dne 11. října o 9. hod. dopol. uspořádá Hospodářsko-průmyslová jednota v Zámecké restauraci v Kolíně rolnickou schů- zi, na níž pojednají o „Pozemštění pojišťo- vání“ pp. dr. Josef. Sládeček, advokát z Prahy. a posl. Karel Prášek. Malodráha Králův Dvůr—Beroun—Koněprusy. V měsíci září 1903 bylo dopraveno 14290 tun nákladů, začež se přijalo K 14.735. Od 1. ledna 1903 bylo celkem 120.564 l. dopraveno a činí celkový příjem K 123.855 což se rovná K 13.761 za rok a kilometr Obchodní zástupce v Amsterodamu. Jistá jedna- telská firma v Ansterodamu přeje si převzíti zastou- pení zdalných firem pro odbyt různých vývozních předmětů. Interessenti obdrží dolyčnou adresu, jakož i informace ve vývozní kanceláří pražské obchodní a živnostenské komory V zájmu českého průmyslu. Jižní Rusko spotře- buje ohromné množství parních mláticích strojův i lo- komobil. V Rusku samém vyrábí se jich málo a t ještě nedokonale, proto upozorňujeme naše průmysl- níky, že v jednom z jihoruských měst lze nevelkou továrnu lacině koupiti, rozšířiti a lokomobily dělati.

W Zlg doktor Josef Sládeček Prášek Paříž Berlín Kolín Praha Dvůr Beroun Koněprusy Amsterodam Rusko živnostenský komora

28 article

Uhlí, ocel a železo velmi levné. Vývoz do celého jiho- východu i Sibíře. Úspěch zaručený. Bližší sdělí pí- semně redakce česko-ruského listu „Zvěsti“, Praha- Žižkov. Trh na hovězí dobytek v Příbrami bude se konat dne 6. t. m. a příště vždy první úterý v měsíci Iusolvence. Eduarda Budiesa nást., prot. firma ve Vídni. I. Antonín Lokvenc, obchodník v Červeném Kostelci. Teleky a spol., prot. firma v Pešti. Ant. Sachera nást., prot. firma v Celovci. Hugo Schütz, neprot. obchodník ve Vídni VI. Karolina Šobrová, obchodnice se střižným zbožím v Praze —IV. Jan Douša, obchodník v Chotěboři. Karel Guth, kon- fekcionář v Praze, Hybernská ulici. M. Stengela Ling, prot. firma v Blatnu u Karlových Varů. Josef Schliler, obchod se smíšeným zbožím ve Vejdově. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 30. září t. r. Oběh bankovek 1.700,327.000 K (+ 97,409.000 K), poklad kovový 1.458,433.000 K (— 8,305.000 K), portef. směn. 344,135.000 K (+ 67,997.000 K), lombard 41,246.000 K (+ 1,232.000 K), záloha bankovek prostých daní 155,023.000 K (105,699.000 K).

Eduard Budiesa I Lokvenc Telek Sacher Hugo Schütz Šobrová Douša Guth M Stengel Ling Schliler Vejdův Praha Žižkov Příbram Vídeň Kostelec Pešť Chotěboř hybernský ulice Blatno Karlová Vary uherský banka

37 article

Nýdek Nýnsko Soběslav Velrar ) Pojlatnci, mojící více ternich položek čnláni jeon jen jednou. *) V této rubrice nejson již čntány naniclky jako spoluviastuice, protože dle osnovy volí s manžely-

Pojlatnec Nýdek Nýnský Soběslav Velrar

38 article

32.949.21 1359 704 44: 1359 69 295 995 443 30 70 345 141 178/ 1040 100 137 200 2vir 59.277.40 1321 1111 91 1321 88 281 952 919 67 204 588 148 256 917 88 223) cos 75.150.66 1976 1492 1158 1976 31 357 1588 1138 28 267 723 196 300 1480 97 282 75 180.985.78 1013 1524 1390 1613 42 199 1972 1390 38 195 1157137 229 1247 118 230 1045

51 article

Olázka obchodních zmluv a vyrovnání rakousko- uherského. V době, kdy veřejné mínění tak značné zčeřeno heslem rozluky, zahájena, jak oznámeno průmyslnickými a obchodními organisacemi akce aby sine ira et studio, jen vzhledem k daným po třebám uvážena byla otázka vyrovnání rakousko-uher ského a otázka obchodních smluv. Nejprve nastou- pena akce dotazníková, pak došlo ke schůzím těch kterých skupin, včera pak konána ve Vídni schůze zástupců všech obchodních komor předlitavských spolku rakouských průmyslníků, ve které jednáno uvedených dvou otázkách a ve které přítomni byli z českých komor president pražské obchodní komory p. Řivnáč s tajemníkem komory p. drem. Hotov- cem a president obchodní komory plzeňské pan Houdek. Schůze zúčastnili se též ministři ob- chodu, železnic a zemědělství. Ve své pozdravně řeči poukazoval president vídeňské komory baron Mauthner na nutnost společného postupu. Dvě vážné otázky nutno řešiti: úpravu vztahů k cizině a k Uhrám. Jest nutno co nejdřive sjednati dlouhodobé obchodní smlouvy se sousedními státy. Obchodní bi- lance stoupla od r. 1890 do 1901 o 35% (z 2.8 na 3.8 milliard). Obchodní smlouvy jsou bezpodmíneč- nou nutností pro rakouský průmysl, který proto klade důraz na jich obnovu. Čelní a obchodní spo- lek s Uhrami úzce souvisí s obchodními smlouvami.

Řivnáč Houdek Mauthner Vídeň Uhry obchodní komora komora baron milliard

52 article

Již vzhledem k nesnesitelné dnešní nejistotě nutno si přáti brzkého rozhodnutí. Vyrovnání s Uhram jest v zájmu s oběma polovinami. Nedojde-li k ně- mu, nalezne si ovšem sjednocenný rakouský prů mysl svou novou cestu. V přečteném na to pro- hlášení se praví: Co do obchodních smluv nutn klásti hlavní důraz na to, aby se všemi smluvním státy bylo vyjednáváno současně a aby takto zabrá něno bylo tomu, by formou nejvyšších výhod jed nomu státu povolené koncesse nepřipadly jinémt beze všech vzájemných ústupků. Zdůrazniti nutno dále, že co možno dloubodobé smlouvy mohou na šemu průmyslu značně prospěti. Jest vřelým přáním rakouského průmyslu, třeba vládní předloha ne odpovídá všem vysloveným přáním, aby do- šlo ke kompromisu mezi oběma polovinami Nejistota budoucího poměru k Uhrám tíž vě zpo- čívá na našem hospodářském životu. — Ústřední sbor obchodních komor pokládá proto pro- Trhy poněžní.

Uhry

53 article

z. Z Vídně, 3. října. (Tllgr. »Národních Listů«.) Denní bursa. Smýšlení na dnešním trhu bylo opětně velmi pevné, k čemuž přispěla schůze rakou- ského cisaře s carem a pevnost trhů berlínských. Místnímiskoupěmi zlepšeny kreditky a alpinky. Zá- roveň dosáhly opětně většího zisku akcie státní dráhy. Ve šraňcích byly opětně dražší zvláště hod- noty železářské. Jakkoliv hlavní kulisní papíry ne- mohly zisk úplně zachovati, poněvadž podníkány místní prodeje, přece potrvalo smýšlení pevné až do konce. Renty a ostatní hodnoty ukládací, jimž pro- spělo opětně zlacinění peněz tady i v Berlíně, jsou opětně pevny. Jen uherská korunová, v níž byl ob- chod velmi skrovný, byla lacinější. Devise a valuty zdražily. x. Z Vídně, 3. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 649.— (po —.—) uherské kreditky 712.—, anglobanka 271.50, bankovní jednota 470.—, unionka 517.—, länderbanka 412.50, státní dráha 651.—, jižní dráha 79.50, polabská dr. 418.—, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákové 359 —, rýmavskomuráňské 457 —, alpinky 369..50. květnová renta 197.75, uherská korunová 98 —

Vídeň Berlín