Periodikum ALTO Viewer

1

října 1903.

2

I. Přiloha „Národnich Listů“

Přiloha

3

k číslu 280.

4

Strana 13

5

O našem zřízení vojskovém.

6

Z péra odborného.

7 article

Co platno, docíleno li nynějším systémem centralisačním jazykové jednoty pro důstojnický sbor a všechnu službu kancelářskou, neroz- umí-li tomu jazyku ohromná většina bojovnictva vlastně celé vojsko, až na skrovnou men- šinu příslušníků národa německého ! Srovnejme jen na připojeném náčrtku provedený dle jed nolného měřítka poměr Němeů k oslatním ná- rodnostem. A přece na bojovnictvu, jeho vý cviku, výchově a duchu závisí přede vším osud vojny! Výsledky mírových cvičení nemohou býti správným měřilkem, Je ukrutný rozdíl mezi průběhem a výsledky manévrů a skutečné vojny, náramný rozdí mezi požadavky na mužstvo ve službě mírové a požadavky ve válce, nesmírný rozdil mezi duchem ovládajícím vojsko na evičišti a duchem jehož třeba na poli válečném. Karakteristika systému nynějšího spočívá v tom, že poskytuje úlevy velitelským vrstvám na úkor mužstva a válečné hoto- vosti. Na muži se žádá, aby intellektem svým pomáhal důstojníkovi z nesnází jazykových žádá se na něm, aby uhodl ideu důstojníka, jenž neumí pověděti, co chce nařídit, vysvětlit; žádá se tedy vlastně, aby mužstvo domyslilose a provedlo úkoly, spadajíel vlastně na bedra důstojníka. Toť ale vrchol převrácenostil Nelze ve skromných rozměrech stat vytknouti všecky zdreující vady nynějšího zří- zení. Čtenář obeznalý ve věcech vojenských vystihl jich za vlastní praxe vojenské sám již na sta. Voják naráží na ně denně. Stať má také ukázali, že jest východiště z nynějších bludů, že reforma zřízení dle národ- ností jest možna. Na některé z vad ny nějších, kde příležitost se naskytne, při tom ještě upozorníme. Vůdčí zásadou reformy musí býti váleč- ná účelnost. Všecky jiné zájmy ustoupiti

8 article IOBVOD ARMÁD

IOBVOD ARMÁD NĚNC Pp. SHso

9 article

vadaa k

10 title

Vllda vsbni

11 article Vezždidl a di rerná

Vezždidl a di rerná Mlitelshvo. vrhy annátní

Vezždidl

12 article

zykovou. Jednotlivé samostatné části vojskové nepřijdou naprosto ve styk s částmi ar- mády druhé; není to vůbec možno. Na udržo- vání vzájemné komunikace jsou zvláštní jazyků znalé intelligentní orgány, které ale s muž- stvem nejednají, nýbrž pouze s velitel- stvy. Je tedy také, co souladu v ope- racích armád, resp. jednoty veden se týká, docela lhostejno, jakým jazy- kem se služba v částech jednotlivých armád děje, jakým jazykem se jim velí, jakýmse spravuji. Jedná se tedy v ohledu tom pouzeo jednotný jazyk armádních velitelstev vrchního velitelstva. Plukovník či samostatný praporník ald., o držev disposici či pokyn v jazyku své armády nařídí pro svou čásť vojskovou, co třeba v ja zyku „plukovním“, t. j. v maleřském jazyku všeho mužstva svého. Jako celé armády, tak i jednotlivé samo- statné části vojskové mají svůj určitý obor pů- sobnosti. Velitel rozkazuje výhradně svému pluku; mužstvo dbáti musí za všech okolnosti povelů a rozkazů výhradně svého velitele Na povely a pokyny velitele sousední části tedy reagovati nesmí a ani nemůže. Vzá jemné rušeni různými povely je tedy naprosto vyloučeno a je tudíž protiúčelno dekretovati pro všechny části voj skové jeden společný, většině národnosti, vojsko tvořicích, cizí jazyk. Mužstvo neřídí operace. Pro ně postrádá významu vše, co nesouvisí s provedením naří- zených výkonů; jemu postačí proto znalost pouze onoho jazyka, v němž nejlépe chápe a vnímá. tedy svého jazyka národního. A v tom jazyku musí býti i vychováváno, cvičeno a voděno, toho jazyka musí býti dokonale mocni všichni jeho ořímí velitelé; ten jazyk výhradně je způsobilým býti řečí plukovní. Tedy zásada na- prosté služební jednejazyčnosti v mezích samestatných částí voj-

13 title

II. OBVCD ARMÁDNÍ UHSKÝ A OLRVHTSKÝ STÁ MADníl

14 title

ARItÁ DĚKTNY ČESké

15 article

z0o valmziro nvmnunřia voii

16 title

Sčnoí VvElllE

17 article

a) „Armádní jazyk“: v něm nařizují velí a korrespondují velitelstva (sborové, divi- sijní a brigádní) všem podřízeným velitelstvům v něm vedou se všecky služby kancelářské, tý kající se správy (administrace atd.) vojskové v něm jednají ústně a písemně i všechna rovno cenná velitelstva samostatných částí, brigád, voj skových divisí i sborů určité armády navzájema v něm jednají a stýkají se velitelstva ta i s úřady občanskými svého teritoriálního okruhu.

18 article

b) „Jazyk plukovní“: v něm výhradně jedná velitel samostatné části a s ním všecka podřízená velitelstva i kanceláře se svým muž- stvem; v něm děje se výchova i výcvik, služba vnitřní, posádková i polní, v něm se i velí, v něm sepsány jsou i všecky řády, instrukce, pokyny a vůbec publikace k výchově, výcviku a službě i všelikému, soukromoprávnému řízeni mužstva směřující. V něm jednají vzájemně i setninya prapory téhož pluku, i samostatné části vojskov téhož jazyka národního. Analogie plati o všech ústavech vojskových (Heeresanstalten). c) Jazyk vrchního velitelstva jest pak pro- středkem komunikačním mezi velitelstvy armád navzájem a s vrchním velitelstvem, také však jazykem zprostředkujícím spojení s úřady velitelstvy vojskovými rayonu druhých armád Tento styk děje se prostřednictvím vlastního ar mádního velitelství přímo mezi jednajícími veli telstvy či úřady. V kancelářích armádní správy musí býti za- stoupeny jazyky všech národností, ve vojsku za stoupené. Totéž platí zásadně o kancelářích veli telstev sborových. Při vrchním velitelstvu resp. hlavním štábu společném zřídí se departementy pro každou z skupin armádních, do níž komandují se přísluš- níci její. V nich musí býti zastoupeny všecky ar mádní a plukovní jazyky. Tu vyřizují se všecky záležitosti, jednotlivých armád se týkající, v me- zích úkolu vrchního velitelstva.

19 article NOBDn

NOBDn HAUČ A BUKUVIN

20 title

POU

21 article Pásmo

Pásmo plskovnčeh jažyků (naprostá jednojazyčnost mužstva v mezích části vojskových ; ná- rodní jazyky).

22 article

jazyků armádnícl jazyka armádního a jazy ka podřizených části).

24 article

vreu i

25 article

fnzyka vrehního velitelství I.* Kancelář rakouská čoská uhersko-chorvatská haličské skupiny.

26 article

rodů, bude ještě hůře. Reforma nesmí tudíž pře stati na drobnostech, nýbrž musí obsáhnout všechen stroj. Pro soulad výkonu všeho vojska říšského postačí vrchní velitelství se společným pro všechny armády hlavním štá- bem, v němž za míru i za války bude se dbát výhradně jen toho, co podmínkou jest náležito souhře všech armád. Za míru tedy redakee jednotných řádů vojskových všeho druhu, zále žitosti společných (které není obtižno vystihnou- ti), stanovení jednolné výstroje a výzbroje, dozor za válečnou hotovostí; a za války jednotnéří zení válečného aktu. V tom i vlastní význam jednoty, jaká může miti místa ve státech mnoho jazyčných našeho druhu. Načrtli jsme obrazec skupení armádního jazykové úpravy vojskové, jak asi by odpovídala požadavkům účelu válečného se zřením na schopnosti a prostředky jednotlivých skupin zemí, a se zřelelem na historické útvary státní jež ze mnohých příčin vojensko-politicky vysoee vážných pokládáme za nejvhodnější ba s i s vojskové reformy.

27 article

Jednollivé skupiny jsou si celkem — uher sko-chorvatskou vyjímaje — co do sil rovny Bosna a Hercegovina, t. j. branné jich síly, po jaty do obrazce jako záloha eventuální pro ar mádní svaz zemí rakouských. Na náčrtku provedena velikost národnost rakousko-uherských v jednotném měřítku; zá- kladem jest úřadní sčítání dle „jazyka obcova- cího“ r. 1900. Číslice, národnostem jednotlivým připojené, znamenají milliony obyvatelstva tedy i vzájemný poměr, v jakém přispějí ke zří zení jednotlivých samostatných částí vojskových Z náčrtku zřejmo, jak v jednotlivých sku- pinách armádních, které nejlépe, poněvadž při- rozeně, rozluští i zásadu terriforiálnosti, sevrkne se „Babylon“ jazykový na několik, ve II. a IV. skupině dokone pouze na dvě národnosti; zřejmo tedy nápadně, jak velikých, neocenitelných přímo vý- hod pro účely válečné poskytne reforma dle ná- rodností a států právě v ohledu jazykovém! Umožní dokonalou výchovu i všeho lidu a učiní tedy konec nynějším, pro výsledek vojny tak osudným zmatkům a nedostatkům Ze všeho však i vidno, jak prázdné a ne- pravé jsou výtky, že by reforma dl národností přivodila zkázu — jed noty vojskové!

Bosna a Hercegovina Babylón

28 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Ministr vyučování pro měšťanské školy. individualismus. Avšak proti tomu všechno ostatní zřízení společenské čím dál tím více spěje k socialismu. A úkolu vyššímu: rovným vzděláním pohlaví ženskému zjednati opravdu společenskou rovnoprávnost s pohlavím mužským, musí se obětovati úkol nižší: zjed- nati hochům a dívkám o několik zvláštních, od- chylných nauk a zručností více. Této otázky ovšem můžeme jenom letem se dotknouti, při- pomínajice jen ještě, že především našim učitel- kám sluší, by staly se důslednými a nechtěly jako ženy úplnou rovnoprávnost s muži a jako učitelky nerovnoprávnost u vzdělání hochův oproti vzdělání dívek, jehož výhradně chtějí se zmocniti. Bylo by potřebí, by konečně ustaly ve svém se osamocování a pohlavním in- dividualismu — vždyt přece mohou vi- děti, jak při neumalené přizni kruhů „vyšších“, úřadních proti nim vzrůstá odpor v kruzích samosprávných, se stanoviska socialismu, odpor, ne vždy neoprávněný .. Končíce zatím úvahy o ministerské „re- formě“ měšťanských škol, vzpomínáme ještě dvou jejích základních nedostatků: Reforma ani se netkla stávajícího ustavení školy měšťanské trojtřídní, netkla se jí ani v oněch četných pod- statných věcech, jichž opravě žádný zákon říšský nepřekáží, přivěsilať kursy ke stávajícím třídám hrubě mechanicky a nepřivtělila jim je ústrojně, ogranicky; nechce ani slyšeti o čtyřtřídních školách měšťanských. A po druhé: „reforma“ míní, by rodiče dobrovolně o rok prodlužovali náklad na své děti v kursech škol měšťanských, i by tyto děti o rok byly zdržovány od života výrobního, aniž by tyto ztráty a škody nahražovala zi- skem a prospěchem absolventům těchto kursů: v této důtklivé věci zůstala „reforma“ při slibech.

29 article

Ale sliby — chyby! I kdyby to nebylo o vídeňského ministra vyučování, jenž pro českou soustavu osvětnou již tolik se toho jenom — nasliboval . .. Zdá se ovšem, že „reforma“ ministerská ještě není ukončena a vrátíme se k ní, jakmile něco nového ještě přinose — kéž by to bylo co jadrného, jež v červnové reformě najíti se nám nepodařilo. Kéž by to bylo něco pro všechno žactvo tak podstatně prospěšného, by zástupci národa na sněmě království českého mohli se odhodlati, nové z toho výhody vyvážiti novým větším nákladem, který školám měšťan- ským má vzejíti již z nejednoho požadavku par dubského sjezdu učitelstva škol měšťanských, jenž jej vyslovil se stanoviska lepší osvěty lidově, které vídeňskému ministru zůstalo cizím . .. Učitelská jednola »Komenský« v okrese vino- hradském koná řádnou valnou schůzi ve středu dne 7. října t. r. o 3. hod. odpol. v I. obecné chlapecké škole (u radnice) na Král. Vinohradech. »Budeč« ve Vlašimi bude míti valnou hromadu dne 8. října t. r. o 10. hod. dopol. ve školní budově vlašimské. Zápis žactva na státní reálce v Jičíně dostoupil letos k nebývalé výši, tak že bylo nutno zříditi ve všech třídách pobočky. Přijato bylo do třídy I. 63. II. 74, III. 100, IV. 77, V. 69, VI. 59, VII. 51 žák, celkem 493 žáci. Podučitelská místa obsadí se zatímně ještě v okr. přerovském a litovelském. Žadosti buďlež ihned po- dány dotyčným okresním školním radám. IX. ročník »Kalendáře professorstva českého« na školní rok 1903/4 vyšel nákladem ústředního vyda- vatelství. Předčí bohatostí, úpravou i praktičností všechny ročníky dosavadní. Cena v plátně vázaného kalendáře pouze K 1.20, poštou o 10 h více a zasílá jej administrace »Kalendáře professor- sťva českého« v Praze, na Král. Vino- hradech, v Šumavské ulici č. p. 905, n. 31.

Komenský Král Budeč Vlašim Jičín Praha

30 article Rodinné zprávy.

Rodinné zprávy. Pan JosefBrož, obchodník v Praze a paníAnna Brožová, roz. Vonostráns ká z Kr. Vinohrad slavili sňatek svůj dne 28. září v kostele sv. Ludmily na Král. Vinohradech.

JosefBrož paníAnn Brožová svatý . Ludmila Král Praha Králové . Vinohrady

31 article

musí do pozadí. Reforma počitati musí vždy a ve všem se skutečnými poměry, nikol pak, jako se nyní děje, se zbožným přáníma Potemkiádami. Dnešní systém vojskový rozřešil si otázku jazykovou velmi pohodlně svým způ- sobem: ignoruje národnosti, považuje zděděnou z minulých dob nelidového tehdy vojska platnost jediného jazyka za správnou. Dnes je vojsko lidové, ale jazyk lidu neplatí. To ovšem projde a ve svých důsledeích všelijak se při- kryje za míru, i tu však jen s použitím znásil- ňovacích prostředků, za války však musí tak vážná vnitřní nesrovnalost přivoditi následky nejosudnější. To uvážení mělo by přímo pohá- něti zodpovědné kruhy, aby volaly po nápravě. Národové sami založili soustátí naše z dů- vodu společného všem zájmu, za- bezpečiti svůj byt oproti změnám evrop- ských poměrů sil. Zásluhou systému vojskového zájem ten mizi a to je strašný výsledek systé- mu. S národy musí se tedy počítat. Vojsko má být výrazem i oporou společného toho zájmu.

32 article

Toho lze pak dosíci jedině zřízením dle národ ností. Zásady válečnické tomu zřízení nikteral neodporují, nýbrž samy k tomuto rozřešení pudí. V době »národů ve zbrani« je naprosto nemožno sloučiti ohromnou spoustu bojovnictva v jediné těleso, jemuž by jeden člověk svým hlasem chtěl velet. Ba nelze naprosto massu bojovnictva sloučiti v jedinou nepřeb lednou armádu. Také velikost armády má svoje přesně stanovené meze. I za moderní války zůstává v plainosti zásada, čerpaná z válečné zkuše nosti, že armáda nesmí býti za žádných po- měrů silnější 250—300.000 mužů. Nebyla by jinak hybnou a nedala by se v rayonu svých operací uživiti. Dělení je tedy nezbytno. Dělení lidu válečného na skupiny armádní dělení válečného jeviště na okrsky působnosti. Síla armády musí vystačiti na provedení samo statného úkolu v mezích okrsku. Aby sobě ar mády navzájem nepřekážely, úkoly sobě na- vzájem neztěžovaly, zmatky neúspěchy sobě ne- působily, zakazuje sám prineip vá- lečnický, aby armáda jedna zasaho- vala do působiště armády druhé, ať již způsobem jakýmkoliv. Ar- mády působí ve všem směru uvniti svého rayonu autonomně. Jen co týká se souhry jejich za účelem společným, jsou závisly na pokynech společného vrchního velitele: Zásada to jednotného řízení války. Z toho zřejmě vystupuje do popředí směr i způsob, jak třeba řešiti vojskovou otázku ja-

Ara

33 article

skových, pokud se týče mužstva a sice zá- sadné zavedení národních jazyků za „plu- kovní“. Avšak, se vzhledem na svrchovanou dů- ležitost účelné válečné výchovy — co sem náleží, uvedli jsme již — jest dále naprosto ne- zbytno, aby také vojenský učitel a vůdee lidu, důstojník, náležel národnosti svého muž stva, neboť jen takový dovede chápati povahu muže, dovede uhodit na pravou strunu, která by rozdmýchala všecky mravné schopnosti mužovy ke svrchované míře výkonnosti. Kdo zná vojnu. zná také nesmírný vliv mravných sil na výkon- nost tělesnou. Tohoto nejdůležitějšího činitele u válečné činnosti mužstva nynější systém přímo ubijí, usiluje očividně o vycepování armády automatů, a to ke všemu i velice nedostatečných. Namítává se, že zavedením národních ja- zyků do vojska za řeč služby stalo by se, že pátralové dvou různojazyčných pluků při naho- dilém selkání v poli navzájem si neporozumí, že vzejde z toho veliká škoda zájmu služebního.

34 article

Námitka sama, jak je málo významna, tím častěji se vyskytuje, nikoli náhodou. Za dneš- ních poměrů není totiž pluku, v němž by se ne- udála jazyková nedorozumění tohoto druhu denně; a nikoli jen mezi příslušníky pluku, nýbrž i setnin a čet! Jsou pluky, setniny i čety. kde i čtyři jazyky jsou zastoupeny a tu ovšem zhusta se přiházívá, že lidé, vyslaní pá- trati, ani navzájem se nedohodnou. Udržovati ale vzájemný styk s pluky sousedními, je věc tak vážná, že nelze úkolem tím pověřiti prosté muž- stvo. Déje-li se tak dnes, nesvědčí to protř národ ním jazykům, nýbrž proti dotýčnému veliteli. Pátral z mužstva nesmí zkrátka dostati se an k úkolu samostatnému, mimo dosah vlast- ního pluku. A pro svůj pluk cizého jazyka nepotřebuje. Námitka rozpadá se sama. Výhoda reformy je zřejma: odstraní nešvar směsi národnostní v plucích a znemožn zmatky, které dnešním systémem vskutku po- vstávají. Třeba jen přidržovati se přirozeného po stupu: jednojazyčnost v samostatných částech vojskových pro mužstvo, dvou- jazyčnost (armádní a plukovní jazyk) pr důstojnictvo. Služba kancelářská vyžaduje už vyššího stupně intelligence. Úřady vojenské nevyhnou se potřebě ovlá dati nejméně dva jazyky, slovem i písmem do- konale. Vše, co týká se muže, musí kancelář umět vyřizovati v jeho jazyku, s představen- stvem pak vyšším v jazyku dotýčné armády.

35 title

Chod věcí tedy v okrsku určité (národní armády následující:

36 article

Brigády, a — kdekoli to jen připouští poče příslušníků jednotlivých národností — i celé di vise vojskové zřídi se z příslušníků téhož ná roda. V obou těchto vojskových tělesech směj však býti zastoupeny nejvýše dva jazyky plukovní. Síla národností rakouských, schopnýc prostředky svými postaviti samostatné části voj skové, připouští tuto možnost. Příslušníků národ ností ostatních (na přehledném náčrtku neuvede ných), jest počet tak skrovný, a jsou tak roz strkání po oblasti říše, že už sám život občanský činí z nich lidi dvoujazyčné. Ti přivtělí se čá- stem vojskovým, jichž jazyk mateřský jest jin potřebou životní. Příslušníei národů těch nepa dají nikterak na váhu a postrádají pro zřízen vojskové významu praktického, ve zlém dobrém. Srovnáme-li s tím dnešní systém, shledáme sice, že si vyšší sféry navzájem rozumějí, jako bude po reformě, že však od stupnice pluků samostatných praporů dolů, tedy do massy lidu válečného, vnášejí se dnes cizím jazykem zmatky. Ukazuje se rádo na indické pluky Angli- čanů, ogyplské pluky atd., jiná exotická zřízen vojsková. Nelze však požadavky, kladené n tamní vojsko, srovnávati s poměry našimi. Naše vojsko nebude bojovati s divochy, nýbrž vesměs s lidem vedeným a vychovaným pro válku ve svém jazyku; je také velice smutnou známkou pro vojskový systém, nedovedl-li se za dobu sedmatřicetiletého klidu dopátrati dokonalejšího vzorce.

Angl

37 article

Už za dnešního našeho systému jsou orga- nisační opatření, že vojsko řížské rozděleno jes na tři veliké skupiny armádní a zálohu všeobec- nou, byť za míru nebylo té doby „armádních“ in- stanci. Zajímavo, že armádní ty skupiny jednotlivé vpadají téměř cele do rayonu původních prvků, z nichž soustáti naše bylo vzniklo. Jest skupina zemí původně rakouských (alpských), skupina uhersko-chorvatská, skupina zemí českých, s Ha- ličí a Bukovinou a konečně Přímoří a země oku- pované, které z armádních svazů se vymykají. Vadu zřízení nynějšího známe: nesmyslné prohazování všemožných národností v jednotli vých částech i celých tělesech vojskových snaha, říditi vše a ve všem jednojazyčně, snaha, narážeti vše na jedno brdo, ulevovati si práci nahoře na úkor vlastní bojovné hmoty a tedy na úkor vlastního účelu. Odtud jednotná ta šablona pro všechny. Už za míru je zle, jak denně lze stopovati; za války však, tedy právě v době, kdy na hladkém a do nejmenšího správ- ném chodu stroje závisí bezpečí soustátí i n-

Bukovina

38 article

Tedy země má uhraditi náklad na mini sterskou „opravu“ měšťanských škol, která vrcholi v tom, by v kurse pokračovacím staly se školami j azykový mil Všude jinde, kde by nastal nedostatek do rostu pro školy kadetní, zjednal by se příprav kami pro tyto školy a na jejich účet. V na- šem státě má se tak státi na újmu školstv obecného a na účet zemí. Kde jsou nyní naděje, s nimiž ministerská anketa pro školy měšťanské byla vítána! Zajiste bylo očekáváno, že tyto školy, které v pod- statě pro střední stav, pro pracovníky v živ- nostech výrobních a obchodních se osvědčily. budou tak opraveny, by praktičkému ži- votu ještě více hovily; že oprava příznivěji opatř nauky přírodní a technické, zjedná jim více času a dá jim vyvrcholiti v ročníku čtvrtém, že na účet vzdělání ruky obmezí neživotné a na- mnoze přežilé učivo jenom hlavy, učení pa- mětní, netrvalé, poněvadž o tento náš ž iv o občanský neopřené, že odstraní překážky důtklivějšího vyučování jistým předmětům v t. zv encyklické osnově, kterou i její původce, Ko- menský, vypustil na vyšším stupní vyučování kde běželo o osáhnutí více jadrnějšího učiva v krátkém čase. Místo toho máme „opravu“ zahraženu něm- činou, frančinou, algebrou a těsnopisem — jen pokud bude pojištěno vyučování těmto před mětům — bez čeho konečně i rakouští kadeti po tolik- let šťastně trvali — budou moci po kračovací kursy pečovati o vzdělání i v jiných. občanskému životu bližších a pro výrobní spo- lečnost naši potřebnějších předmětech.

ko

39 article

Jen pro dívky připouštějí se kursy, pro- středkující „praktické zkušenosti“, kterých do- mov pravidlem poskytnouti nemůže. Pro tyto kursy by již spíše mohl zjednati se zájem a pomoc zemských poslanců, kteří dobře znají. že našim dospívajícím dívkám mnoho scházívá by z nich staly se obratné a hospodárné zakla datelky čistotných, pořádných a útulných do mácností. S tohoto stanoviska praktické potřeby do poručujeme, by takové kursy dívčí za- kládaly se aspoň při jedné škole v každém okrese školním. Máme za to, že jejich úspěchy budou výmluvnými mluvčími za to, by také kursy chlapecké nabyly jiné, potřebám národní společnosti naší hovicí povahy.

40 article

Jinak, beze změny ministerského vynesení červnového o kursech, nastala by ještě jiná škoda pro naši soustavu vzdělávací: Dívky prakticky vedené, u svém vzdělání ještě více by se rozeházely od mladíků, theoreti- cky jednostranně vzdělávaných, než dosud se děje. A našim vzdělávacím ideálem musí přece býti sbližování obou pohlaví i školou, by nastoupilo konečně místo vyučování podle po- hlaví odděleného vyučování oběma pohlavím společné, jehož výhody dnes již kde komu střízlivému stávají se patrnými. Slyšme na př. jak je líčí Humpal-Zemanová: „Americká dívku jde se svým bratřičkem do dětské zahrádky, ve- řejné i vyšší školy, s ním kráčí k universitním branám a s ním odnáší si bakalářský neb doktor ský diplom. Přátelé bratrovi jsou i jejími druhy a přítelkyně sestřiny jsou i jejího bratra druž kami. Vyrůstají společně v salonech a zahra dách svých rodičů, a jak přirozeně spolu rostli tak uzavirají i sňatky. Nejsou si žádnou záhadou Matka i společnost vychovává ji dále v ženu která s mužem bude nucena po celý život žíti.“ (Viz stat „Žena v Americe“ v knize „Amerik v pravém světle“, 1903). Ovšem může se naše — německé vyučo- vání, podle pohlaví oddělené, hájiti tím, že při- pouští, by školní vedení a učení lépe prý a více přihliželo ke zvláštním potřebám jednoho každého pohlaví v životě praktickém, že pěstuje

Humpal Zemanová Amerika amerika

42 article

Při špatné chutl k jidlu. zaž vacích ob tižích, boloní Mlavy (o Zaludku), zvodání žaludku, zácpů a jinýni žaludkč- lchoh orobách obtilích jsou

44 article

(Z aslá no. Ctěné firmě

45 article Ant. Fichtne

Ant. Fichtne v Košiřich V zaslánech ze dne 27. září a ze dne 2. října t.r mluvíte mnoho nehezkého o agentech firmy mě, kteří „nestoudným způsobem“ Vaši firmu prý špiní. K tomu odpovídám, že žádných „agentů“ ve smy- slu Vašem firma moje vůbec nemá. Jest pravdou, že pan František Haller mi několik obchodů doporu- čil, ale podobným způsobem stála s ním ve spojeníi firma Vaše. Na jednání p. Hallera, poněvadž ve službách firmy mé není, nemohu míti žádného vlivu a nemám proto také žádné zodpovědnosti za jednání jeho a ponechá- vám úplně Vám i jemu, jak si spolu věc vyřidíte Jinak pohlížím na předmět veřejného sporu Vašeho s úřadníky mými pány Kocourkem a Němcem, kteři jmenem firmy smlouvy uzavirají a za něž zodpověd- nost na sebe firma moje vzíti musí. A tu překvapují mne nesmírně výčitky a vyhrůžky, které oproti nim v zaslánu svém ze dne 2. října t.r na veřejnost vznášíte.

Haller Kocourek Němec Vaš

46 article

Oba páni tito jsou úřadníky mými po celou řadu let (jeden 18, druhý 21 roků) a po celou dobu tu osvědčili se býti úřadníky a zástupci vzornými, své cti a cti firmy na nejvýše dbalými, tak že zákazníci moji velice pochvalně o nich se vyjadřovali. A tu pojednou slyším od Vás, který Jste jich soudruhem byl, že jednání jejich má býti zejmena proti ct firmě Vaší takové, že, jak pravíte v zaslánu svém: „Nepřeji si nic vroucněji, než aby páni autofi „Zaslána“ k této cestě skutečné sáhli. Porum soudní bylo by pro činnost jejich zdrcující kritikou a svou ctí tak lehkomyslně si zahrávající pánové hledající zadostučinění, našli by pravý opak před celou slušnou veřejností. Na jiném místě mluvíte zase o „zákeřnickém neslušném jednání“ jejich. Mám pevně za to, se nebylo mezi slušnými fir- mami třeba, pakli skutečně nějaké stížnosti proti jme- novaným pánům Jste měl, abyste je hned na veřejnost vnášel, nýbrž, zjednav si důkazů, tyto se mnou byl soukromé sdělil, a já bych zajisté, pakliže by důvod- nými byly shledány bývaly, dle povinnosti své je byl odstranil. Poněvadž ale volil Jste již cestu veřejnosti, mám též já za svou povinnost veřejně Vás co nejsluš- něji žádati, za sdělení důkazů, jež máte pro tak těžká obvinění, jimiž v zaslánu svém ze dne 1. října 1903 proti úřadníkům mým vystupujete Pakli se mnou důkazy ty sděliti odepřete, vím já a bude věděti se mnou i celá veřejnost, co o zaslá- nech Vašich souditi se má. S úctou

47 article R. A. Smekal,

R. A. Smekal, Smichov,

Smekal