Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: place 36, person 51, org 3, work 1
1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 4. října 1903.
Praha
3
masthead
Číslo 270.
4
article
Na ranuí a odpol, Hist
ptedpškeí ne
v Praze v sdininl
na čivre net
s drejí denázk
na vkit. .
na mk v slalkáeh
rošton
nkia
drojí zisnlko
Praha
5
article
s k o
ke
kni
6
article
Bnešní čísle pre Frahu Je o 24 stranách.
Bnešní čísle pre Frahu Je o 24 stranách.
Maďaři nehodlají na vojsko
platit!
Vážný a tuhý spor Maďarův s vojenskou
společnou vládou způsobil v Uhrách téměř ho-
tové bezvládl.
Uhry letos nepostavily rekrutův a neplat
daní. Odvetou vojenská správa pozdržela 43.000
mužův třetího ročníku spřes čas« ve službě
hrozí, že jich nepustí z kasáren, dokud sněm
rekrutův nepovoli. Tím ale jen přilila oleje do
ohně. Ostří vzbuzeného tím v lidu rozhořčení
neobrací se proti opposici, nýbrž proti společ-
nému ministru vojenství a proti rozhodujícím
vídeňským kruhům, zvláště proti dru. Körbrovi.
že kladou národním požadavkům
všeho Maďarstva tak tvrdošíjný odpor.
Neobratný lodivod Khuen Héderváry smeten roz-
bouřeným mořem hněvu maďarského poznovu
s paluby a nepřichází s ministry svými naschvál
již ani do sněmu, svolávanému k mimořádným
protestním schůzím košutovei, kteří včera
vysáhli k nové, nad jiné ostřejší zbrani oppo-
Místopředseda strany neodvislosti, poslane
Toth, nadhodil totiž novou ústavní otázku
zdali uherský ministr odvedl
tomto měsíci do Vídně onu částku, kte
rou Uhry mají přispívat na spo
lečne záležitosti (vojsko a diplomacii)
Není prý k tomu oprávněn, kdy
není povolen ani rozpočet, an
žádný jiný výdaj sněmem uhe
ský m.
Nová tato otázka způsobila v celém sněmu
uherském valiké překvapenl. Ze všech stra
voláno, aby se ministr financí dostavil do sně-
movny, opposice žádala, aby byl předveden
dozná-li, že bezprávně Vídni tu kvotu z peněz
státních zaplatil, aby byl stihán obžalobou, že
porušil ústavu uherskou. Jednáno o věci v tajné
schůzi, kde sice vládní většina zachránila mi
nistra vlastence před obžalobou, ale nedovedl
opposici ani o píd odsunouti od jejiho rozhod
ného stanoviska.
Maďar
Maďarův
Uher
rekrutův
Khuen Héderváry
Toth
Uhry
Vídeň
7
article
Nová, z odpovědná vláda uherská, p
níž strana vládní úpěnlivě touží, bude míti tudíž
potěšení, luštiti oříšek: smí-li ve stavu m
mozákonném, dokud totiž uberský sněm
nepovoli jí rozpočťu státního, odváděti do říšsk
pokladny vídeňské povinnou měsiční kvotu uher-
skou na společné záležitosti čili nic? — Jak
vní v té příčině platný zákon ? —
Svou vyrovnaci smlouvou s císařem a krá
lem uherským (čl. XII. uherských ústavních zá
konův) ze dne 31. srpna 1867 uvolili se Ma-
daři sice ku přispívání na společné vý-
daje zahraničné a vojenské, dle
jisté míry (30 procent), která se nemůže během
desíti let měnit, avšak při tom si Maďaři vý-
slovně vymínili, aby »rozvrhování, vybírání a od-
vádění peněz, kterými bude uherský stát při-
spivat na společné záležitosti, vy konáv a l
se výhradně sněmem a minister-
stvem uherským, »aniž by kdo jiný vto
působil.«
Poslyšme doslovně znění případného zde
čl. 41. vyrovnací smlouvy z roku 1867; praví
se tu: »Poněvadž pak co se týče vydán
společných, jich rozvržení, vybírání a usta
novení způsobu berního, pokud se Uhe
týče, přísluší k působnosti uherskéh
sněmu říšského a uherského zodpo-
vědného ministerstva: položi uherské mini-
sterstvo do rozpočtu svého uherskému
sněmu také ony s umy, které dle ustanoveného
společného rozpočtu v míře dotčené připadají
na Uhry; toliko nesmí býti o těch položkách
co do jejich výše dále rokováno. Když pak
uherské odpovědné ministerstvo ke společným
výdajům sumu takto ustanovenou vybere, pošle
uherský ministr financi z příjmů státních k-
siční
Maďar
Ma
Uhry
8
article
ždého měsíce došlých část na zapravení spo-
lečných výloh náležitou společnému ministru
financi dle toho, jak se má suma ve-
škerého rozpočtu (říšského) k rozpočtu zem-
skému.«
Tehdejší státníci vídenšti myslili, že jsou
tím Uhry zavázány k tributu svému co možná
nejpevněji.
Však my již tehda před 35 lety pochybo-
vali o pevnosti toho závazku, nevidouce v něm
více než pouhý slib, jenž se může plnit, ale
nemusí, poněvadž se ku platnosti jeho nedo-
stává žádné — výkonné moci. Dejme tomu,
pravili jsme tehda, že nadejdou v Uhrách po-
měry tak mimořádné, že sněm uherský nepovolí
vládě uherské rozpočtu zemského. Co potom?
Uher
Uhry
9
article
Odkud sežene pak vláda uherská toho měsíč-
niho tributu na společné záležitosti a kdo proti
ní povede exekuci? K tomu zajisté ani mini-
sterstvo říšské, nad tož cislajtánské nemáv
Uhrách zákonné moci a oprávněnosti, a proto
není vyloučeno nebezpečí, že jednoho krásného
dne Uhry svou kvotu na společně záležitosti —
nezaplatí. — Nuže, dnes je nebezpečí to přede
dveřmil
Sněm uherský v tomto roce nepovolil ani
vládě Szellově, ani vládě Khuenově rozpočlu
zemského a pak není dle ústavy uherské ministr
financí vskutku oprávněn sáhnout do prázdnl
se pokladny pro ty tři, čtyři milliony zlatých
odvésti je do Vídně jako měsíční splátku Uhe
na výdaje vojenské a diplomatické. Tu je prav
i právo neklamně na straně opposice, tu vládne
ona opravdu ocelí damascenskou a běda dua-
lismu, zůstaneli ruka její pevnou i obratnon. —
Dle doznání vídeňských vládních listův
mají býti Maďaři za své odepření rekrutů ztre-
stání pozdržením synů jejich, dostávších své
tříleté povinností branné, ve službě další. Leč
trest ten ducha Maďarův nepodlamuje, nýbr
toliko oceli jejich vůli po vymožení si národ-
ních práv a výhod v armádních sborech uher-
ských, toliko vynalezavějšími je činí v hledání
řízných a výdatných repressalií válečných. A to
nejen Maďary jdoucí za praporem Košutovým
Polonýiovým, nýbrž i politiky maďarské ze školy
Deškovy. I ti synové Daly Andrássea a Kolomana
Tiszy, i ti partizáni vládní pravice jako Hiero-
nymi, Apponyi, Szell, Wekerle vykládají si
smysl vyrovnací smlouvy rakousko uherské
podstatně jina k nežli společný minist
vojenství se svým štábem a nežli cislajtánský mi-
nisterský předseda Körber se svými německými
polakači.
Uher
Khuenův
Maďar
Maďarův
Košutův Polonýiův
Andrásseus
Koloman Tisza
Szell
Wekerle
Körber
Uhry
Vídeň
Deškův
10
article
Všickní tito koryfeové vládní strany uherské
odpovídají dnes jednomyslně Vídni: »My uzná-
váme svrchovaná práva Jeho Veličenstva, jak
jsou stanovena v § 11. vyrovnacího zákona ze
dne 31. srpna 1887, že mu totiž přísluší na-
řizovati v příčině všeho toho, co se vztahuje ku
jednotnému vedení, řízení a vnitřní organisaci
společné armády a tedy i vojska uher-
ského, jakožto doplňující části
veškeré armády, avšak to jso
ústavní práva panovnická, která
mohou býti pouze cestou ústav n ,
t. j. ve smyslu zákonův a za odpo-
vědnosti ministrův uherských vy-
koná ván a.e
Tak zněla jednomyslně sněmem uherským
dne 29. září t. r. přijatá resoluce syna András-
syova. A rovnou jednomyslností opřela se
vládní strana maďarská názoru Körbrovu, jakoby
eislajtánská vláda byla oprávněna zapovídati
Maďarům, jakých reform u věcech vojenskýeh
na svém králi pro pluky uherské požadovati
Takového práva že nikdy a naprosto ne-
vzešlo Cislajtanii z vyrovnání uzavřeného roku
1867 pouze mezi národem a králem uherským.
Bylo věru již na těchto theoretických sporech
dosti, nyní ale přichází k tomu ještě spor prak-
tický: může-li Cislajtanie přinutit Maďary, aby
platili na vojsko a diplomacii, když oni nemohou
neb nechtěji?
smějí.
András
Maďar
Vídeň
11
article
DNIi
DNIi
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. října. (Diplomatick
jednání v Mürzstegu.) O výsledcích po-
rad mezi hr. Lamzdorfem a hr. Goluchowským,
v nichž pilně pokračováno i během včerejšího
dne, sděluje „Fremdenbl.“ dle zpráv Lamzdor-
fova sekretáře Savinského následující: Obě říše
trvají dosud na úmluvách, jež se staly mezi
ministry vnějších věcí obou států koncem minu-
lého roku. Letošní porady pohybují se veskrze
na půdě oněch loňských úmluv. Ale loňský pro-
gram byl později rozšířen. V jakém směru
byl rozšířen, nelze zatím sděliti, ale v nejbližší
době bude o tom veřejnosti podána zpráva s
všemi podrobnostmi. Zpravodaj neví určitě,
stala-li se mezi Tureckem a Bulharskem nějaká
úmluva, jak sdělovaly časopisy, a byla-li tato
úmluva moenostmi schválena; nynější úmluvy
rakousko-ruské dějí se však úplně neodvisle od
oné domnělé úmluvy turecko-bulharské. V Ma-
kedonii provádí se již od delší doby kon-
trola, jež byla svěřena tamním konsulům.
Vzhledem k otázce, dá-li se povstání v Make-
donii utišiti a pořádek na Balkáně obnoviti, vy-
jádřil se Savinský vyhýbavě, že velmoci se kojí
nadějí, že Turecko splní daný slib a žádané
přislíbené opravy provede. Otázkou, co se má
státi, nedostojí-li Turecko svému slibu, velmoci
sc prý dosud vážně nezabývaly, a sice právě
proto, že nepozbyly dosud důvěry v Turecko a že
není nijakých známek, jež by tomu nasvědčo-
valy, že toto nechce vyhověti požadavkům vel-
mocí. Kdyby však se ukázalo, že Turecko ne-
chce zahájiti opravy v tom rozsahu, jak si přejí
velmoci, není pochyby, že se tyto rychle shodnou
o prostředcích, jichž by pak bylo třeba použiti.
Lamzdorf
Goluchowský
Savinský
Praha
Mürzsteg
Turecko
Bulharsko
Ma
Balkán
12
article
Včerejší konference týkaly se celého kom-
plexu evropského Východu, vyjm
Albanii a mezi oběma ministry došlo opětně
k úplné shodě.
V Praze, 3. října. (Sehůze ukersk
sněmovny.) Na žádost opposice konána dnes
třetí mimořádná schůze uherské sněmovny, jíž
se nezůčastnil žádný člen kabinetu.
Tento v dějinách uherského parlamenfarismu ne-
bývalý případ vysvětlil už předem vládní „Mag.
Nemzet“, jenž absenci vlády a zejmena jejího
chefa odůvodnil tím, že jakmile sněmovní vět-
šina hlasovala proti vládě, pozbyla politi-
ckého charakteru a předseda ministerstva pře-
stal býti vůdcem většiny, následkem čehož ne-
může zaujati určitého stanoviska k žádné poli-
tické otázce, jež by se mohla vyskytnouti za sně-
movní schůze.
Mezi došlými spisy nacházel se v dnešní
schůzi také přípis hr. Kbuena-Hédervára, jímž
provází císařský reskript ze dne 22.
září, kterým byl jmenován opětně ministerským
předsedou. Hr. Khuen sděluje ve svém listě, že
reskript ten nemohl sněmovně předložiti dříve.
poněvadž se nekonala žádná meritorní schůze
Posl. Polonyi má za zbytečno, aby s
reskript vzal formálně na vědomí, poněvadž br
Khuen se nacházi v záhadném poměru ke sně
movně, ježto jako chef nejmenovaného ještě mi-
nisterstva podal demissi a zároveň je chefem
propuštěného kabinetu, který vyřizuje zatímni
dále úřadní věci. Navrhuje, aby se reskript vzal
prostě na vědomí. Tomu se však opřeli
někteří poslanci ze strany neodvislosti, kteř
učinili návrh, aby se král. reskript vzal i tento-
krát na vědomí s povinnou úctou a ode-
vzdal se sněmovně magnátů. Tento návrh pak
přijat.
Mag
Nemzet
Posl
Khuen
Albánie
Praha
Hradec
evropský východ
uherský sněmovna
13
article
Po přechodu k jednacímu pořadu mluví
posl. Hollo proti nařízení ministerstva vojen-
ství, jímž vojáci třetího ročníku zadrženi ve
službě. Strana neodvislosti nechce prý rušiti jed-
notu armády a jednotnou organisaci, přeje si
však, aby jazykem velení v uherských plucích
byla maďarština a rakouský duch z uherské ar-
mády byl vyloučen.
Posl. Toth jako místopředseda strany ne-
odvislosti vysvětluje stanovisko své strany k této
otázce, načež oznamuje, že chce učiniti d ota
k ministru financí. (Posl. Lengyel
Ten prchl. Posl. Kubik: Tedy se musí při-
vésti!) Řečník se táže, zdali finanční ministr vy-
platil i tento měsíc na společné potřeby říšské
částku, připádající na Uhry. K tomu prý finanční
ministr není oprávněn, poněvadž není rozpočtu
a žádný výdaj není povolen. Jestliže však fin.
ministr částku onu přece vyplatil, por u šil
tím zákon a zasluhuje, aby se na
něho vznesla obžaloba. (Hluk na le-
vici. Polonyi volá, aby ministr financí byl
předveden.) Řečník činí konečně formální návrh,
aby ministr financí byl dán v ob-
žalobu. (Za hluku podán předsednictvu návrh.
aby se konala schůze důvěrná.)
Hr. Eug. Zichy prohlašuje jménem strany
lidové, že jest nutno v zájmu koruny i národa,
aby krise byla konečně rozuzlena a přál by si,
aby k tomu přispěla koruna. Levici nabádá, aby
neustávala ve svém zápase za národní poža-
davky.
O půl jedné předseda prohla šuje
schůzi za důvěrnou.
Posl
Toth
Lengyel
Ted
Zich
Uhry
Hradec
14
article
Posl. Polonyi, jenž první podepsal žá-
dost za důvěrnou schůzi, dovozuje, že finanční
ministr, jestliže skutečně i nyní vyplácí pří-
spěvky na společné potřeby, dopustil se porušen
ústavy a musí býti dán v obžalobu. Nutno prý se
dohodnouti, co se má podniknouti proti renitent-
ním ministrům. Ať prý předseda schůzi přeruší
a vyzve finančního ministra, aby okamžitě při-
šel do schůze a podal vysvětlení o věci, o kle-
rou běží
Posl. Nagy ze strany liberální nechápe,
proč opposice vznáší na finančního ministra ob-
žalobu právě proto, že vyplácí příspěvky na spo-
lečné potřeby, ač týž ministr poukazuje také
platy civilním úřadníkům a diety posl an-
cům. (Veselost.) Násilím ministra financí nu-
titi netřeba. Usnese-li se sněmovna, aby přišel
do schůze a podal vysvětlení, učiní to dobro-
volně. Ostatně jest jasno, proč poukazuje př-
spěvky na společné potřeby.
Posl. Karel Eötv5š: Uhry jsou civiliso-
vaný stát a nemohou býti bez odpovědné vlády.
Chce-li parlament, vláda musí býti přitomna.
Protahování bezvládí nesmí se trpěti. Nechce-li
koruna jmenovati vládu, jež by odpovídala na
naše dotazy, bude povinností říšského sněmu.
aby se o vládu postaral sám. Násilně ministry
do parlamentu přiváděti netřeba; jsouť zajiste
také dobří vlastenci a přijdou, bude-li si parla-
ment přát. Žádá, aby vláda byla přítomna ve
sněmu a podávala nutná vysvětlení. dokud spra-
vuje své úřady.
Posl
Polonyi
Eötv
Uher
15
article
Po několika dalších poznámkách byla d-
věrná schůze skončena a jednání prohlášeno opčt
za veřejné.
Posl. Fr. N agy (liberál) dovozoval, ze
každý pochopuje rozhořčení příslušných tří
nad zadržením tříročáků a účastenství v cele
zemi jest obecné. Avšak připomíná, že sně-
movna nemůže teď o věci rozhodovati, nebot
ministr vojenství není zodpověden přímo uher-
skému sněmu ani politicky ani právně. (Odpor
v levo.) Ministr vojenství může býti volán
k zodpovědnosti pouze před delegací. (Hluk
v levo.) Říšský sněm může dávati příkazy pouze
zodpovědné uherské vládě, jen naproti ní zjed-
nati platnost své vůli. (Hluk v levo.) Navrhuji,
aby sněmovna nekonala schůzi, dokud nebude
jmenováno nové ministerstvo. V jediném při-
padě byl by pro řádnou meritorní schůzi třeba
ještě dnes, kdyby totiž sněmovna chtěla pro-
jednati braneckou předlohu a opposice nebrá-
nila rokování. Troufá, že by po schválení této
předlohy tříročáci byli hned propuštěni. Bylo
by mnohem vlastenečtějším, kdyby opposice
místo aby jmenem národní věci žádala na
43 000 uherských vojáku, vyloučila braneckou
předlohu ze sporného komplexu a potom po-
kračovala ve své akci. (Vřava v levo.)
Posl. Polonyi v dlouhé řeči uvažoval
o politickém stavu a polemisoval s posl. Na-
gyem. Mluvil přes hodinu a končil prohlášením,
Posl
František
16
article
vtrobném proucjii
bnlečnlo o sole
e dllalkách na venkovt
čsbl.
kčpcleda
Inseráty
lati se hotově apře
placení a inserty rtijímná v dmini-
strace v Marianské alici č. s.
sdliárejí ve tis reldl rat
tiakárna a szpečice .Nálpánich Listá“.
Rakosly ne novraerjl.
Nálpánich
17
article
že opposice bude pokračovati neodvratně ve
svém zápasu.
Sněmovna usnesla se nekonat žádnou
schůzi, dokud nepředstaví se nové ministerstvo.
Z Pešti, 2. října. (Daně se neschá-
zejí.) Dle výkazu peštského městského ber-
ního úřadu scházejí se daně za stavu ex-lex tak
špatně, že proti loňsku jeví se rozdíl již o 2 1
mill. korun. Za celý měsíc září zaplaceno v Pešti
na státní daně pouze 384.318 K. Úbytek jest
čím dále, tím větší. Letos vykonalo svou povin-
nost o 51.256 poplatníků méně než loni v témž
období.
Pešť
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 3. října.
Praha
20
article
K uznání srbské národnosti v Turecku.
Dop. „N. L.
Dop
N L
Turecko
21
article
Z Bělehradu, 30. září. Přiznání srbské ná-
rodnosti v Turecku je nepopíratelným úspěchem
vlády krále Petra, generála Sávy Grujiče, jenž
úspěchem zakončuje své poslání v Cařihradé, a
p. Ljubomíra Kaljeviče, jejž tento úspěch pro-
vází s křesla zahraničného ministra v této pro-
zatímné vládě.
Avšak Srbové tento zisk nikterak nepře-
ceňují. Srbům nemůže postačiti, že jejich ná-
rodní jmeno, dosti popírané v Uhrách,
Chorvatsku i okupovaných zemích a vyháněné
od Bulharů ze Starého Srbska a Makedonie, je
nyní v Turecku úřadně připuštěno. Tím by
Srbové málo vyhráli, bude-li od nynějškav
úřadních seznamech porubaných Slovanů stá-
vati: tam a tam bylo ubito pět, šest Srbů, místo,
pět, šest daurů, jako dosud psávali.
Srbsko musí ještě žádati, aby Srbům v Tu-
recku zaručena byla se jmenem i bezpečnost
osoby a majetku, a nejen Srbům, nýbrž i jiným
křestanům v Turecku, neboť by na konec bylo
vše jedno, kdyby Srbové hynuli pode jmenem
Srbů nebo křesťanů.
Dílo tedy nemůže býti pokládáno za do-
končené.
Avšak pozdržme se ještě při tom sultán-
ském iradé, kterým se uznává národní jmeno Srb.
Se Srby ještě před 10 lety bylo v Turecku
nakládáno jako se zločinci, s rebelly. Prohlá-
siti před tureckým úřadem: Já jsem Srb! zname-
nalo tolik, jako obviniti se: Já jsem robell proti
sultánovi. Kde turecké úřady srbskému jmenu
nochtěly dáti takového významu, pomáhaly si
tim, že Srba ztotožňovali s Bulharem. V Pri-
zrenu jest už od 30 let srbská bohoslovná škola.
Petro
Grujič
Ljubomír Kaljevič
Srba
Bulhar
Srb
Bělehrad
Turecko
Uhry
Chorvatsko
Makedonie
Srbsko
22
article
Turci v úřadních aktech vždycky ji nazývali
„bulharskou“, aby ji mohli trpěti, neboť bul-
harská národnosť byla přiznána a srbská nebyla.
Teprve když ředitelstvo řečené školy proti tomu
protestovalo, bohoslovná škola prizrenská byla
srbskými úřady nazývána „slovanskou“
Dosavadní nepřiznávání srbské národnosti
v Tůrecku zahnalo mnohé Srby do tábora bulhar-
ského a řeckého.
Komise, jíž nařízeno provésti sultánovo
iradé o Srbech, má nejprvé prověsti sečtení srb-
ského obyvatelstva v Turecku, neboť v Turecku
každý obyvatel musí při sobě nositi svůj „nu-
fuz“, t. j. úřadní dokument o tom, ke které ná-
rodnosti připadá.
Dosud děti srbských rodičů musily býtiv
matrikách zapisovány za řecké nebo bulharské.
Toho od nynějška nebude.
Naproti tomuto nový stav ovšem bude po-
krokem. Srbské církevní a školské organisaci je
dán základ. Bylo by nyní záhodno, aby se Bul-
haři dorozuměli se Srby za příčinou organisace
slovanské pravoslavné eírkve na Balkáně. Srbové
jsou ochotni. Nechtějí-li toho Bulhaři, Srbové to
učiní boz nich.
Řekl-li sultán A, musí říci i B a musí ko-
nečně vrátiti všecka práva a moc srbskému
patriarchátu, jehož sídlo bývalo v Peči.
Spectator.
Turek
Srba
Bulhar
Turecko
Balkán
Peč
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 3. října.
6— (Kronika.) Neušel vám odstavec zá
věti zesnulého vlastence, jež v posledních dnee
zaměstnávala veřejnost. Svým vnukům odkazuje
zesnulý pěknou čásť majetku, ale s podmínkou
Jsou ještě mali, nevědomi. Třeba je vychovati
Nechť jsou vedeni ke službě vlasti a národa
Až dorostou k nástupu dědictví, nechť se roz-
hodne o hodnotě dědiců ! Kdyby se ukázalo,ž
jednáním či smýšlením se odrodili myšlenc
která byla draha zesnulému, pozbý vaj
práva na dědictví a majetek připadne účelu
vlasteneckému, Ústřední Matici.
Krásná závěť! Hodna muže, vlastence pře
svědčeného o vyšším významu majetku. Všecko
jmění osobní náleží mravně národu. Majitel je
vlastně jen doživotním jeho správcem a mravně
povinnován, postarati se, aby ve službě národa
zůstalo. Majetek je v hospodářskou hodnotu
obrácená síla a moc. Kdo má jmění, má i ji-
stou moc působiti směrem své vůle. A vůli ur-
čuje vychování a smýšlení držitele. Protoje
tak důležito, komu správa majetku do rukou
se dostane
Poslední dobou často se rozléhá heslo
národním významu hospodářské síly
— Jen hospodářsky sesílit! Na tom všecko
záleží. Až bude hodně bohatých našinců, bude
laké národ bohat. Bohatý národ — silný ná-
rod
Praha
24
article
A čelný muž nedávno příležitostně podepře
heslo plastickým obratem
— Dvacet českých millionářů má pro nás
rětší význam, než celé — jazykové nařízení
Tuze hezky ! Na síle hospodářské, na majetku,
bohatství, na kapitále vskutku záleží. Alo vždy
s podmínkou, aby ten kapitál také byl v s ku t ku
tím, čím má být mravně: kapitálem národním
Kdyby se naši majetní lidé postavili do řady
kdo ví, jestli by těch dvacet českých millionáro
nenašlo se už dnes! Ale býti millionářem nen
všecko. Millionář může vykonat mnoho dobrého
ale nemusí také vykonat nic. Může dokonce
škodit. Znáte millionářské majetky, jichž ex-
stenci pro život národa není ani cítit. Co b
bylo národu platno takových millionářů — dva-
cet? Proto nestačí je n hospodářská hesla. N
všem ostatním sejde, na všem, co vychovává.
nutí a přivádí člověka k povinnosti. Mnohéh
snad vede sám vnitřní hlas, jiného zase — a pa-
trně většinu! — teprve nátlak vnějšího zř-
zení a ustanovení.
Třeba líšit a rozeznávat!
Muž, který pilně pracoval, sebe a rodinu
snad obohatil, nevykonal tím pro národ ještě nie.
Vykonal leda práci nejnižšího sobectví, kterou
koná každý křeček v poli. Národního významu
nabývá jmění teprv způsobem, jakým jest po-
staráno o jeho správu. A postarání je v ideji.
ve smýšlení, ve výchově. Jaká tu stupnice hod-
not vyšších a — nizounkýchl
— Sami jsme se dost nadřeli, ať aspoň
děti něco — užijí! libuje si spokojený tatík-
křeček, nahromadiv slepým soběhrabstvem hezké
jmění.
A rodina »užívá«. Universální šablona požit-
kového rafinementu brzo se najde. A konec je
známý. V lepším případě blaseovanost, indife-
rence, sklon k cizáctví. V horším případě r-
dinné — katastrofy. V obou případech úhona
mravní, z tráta národního majetku.
25
article
Odstavec vlastenecké závěti ovšem nezůsta
bez kritiky.
— Zač pak stojí takový vlastenec, který
bude jen proto vlastencem, aby se domohl
dědictví ? ...
Sobectví lidské, pravda, spoluhraje i v nej
ideálnějších sférách. Všecka příroda už je tak
individualistně složena. I příroda člověka. Vět
šina lidí nedovede jinak cítit, jinak myslet
jinak se snažit, než prostředkem svého nej
hrubšího soběhrabství.
— Co pak mi to vynese ? táže se většina.
A podle smyslu, jak odpověď dopadla, slouž
nebo neslouží — věci.
Leda nejmocněji nadaní jedinci, hrdinské,
apoštolské povahy, dovedou se vzepříti zákonu
a zachovati se idei až do úplného sebezapome
nutí. To mluví ve prospěch lidské povahy. J
sehopna odevzdati se také ideálnímu hnutí.
J sehopn
26
article
Však celek silně založen musí počítati se všemi
silami. Národ je dav a v davu zastoupeny jso
všecky odstíny povah, jak ideálnější tak
nízce sobecké. A všecky musí být získány
zapřaženy do služby celku. Tak vznikají mocne
organisace. Jen ta idea má životní schopnost,
která dovede svému prospěchu podřídit sobectví
jedinců, mnoha jedinců, co možná v šech je-
dinců! Proto stát vynakládá tolik péče, aby
osobní potřeby a blahobyt jeho zřízenců podle
míry zásluh a schopnosti byly co nejlépe opa-
třeny. Občas veliká myšlenka vymáhá sic hrdin-
skou, »nadlidskou« obětavost jednotlivých osob.
Zvláště počátky idejí opřeny bývají o takové
hlasatelské, nad všední hamižnost obecného so-
beciví daleko vyčnívající siláky. Však i velká
myšlenka má své všední koleje živola, své
průměrné denní výkony, svůj všední řád
pořádek a ten třeba vyřizovat všedními lidmi,
zástupem průměrného lidstva, který mimo hle-
disko svého sobectví nedovede vidět ani
Odtud význam majetku a vůbec trvalých
životných forem, význam zřízení pro národní ideu
Však i hmotná odměna může se obráti
na ideální stránku
slyšet.
27
article
Proč by vyhlídka na příští dědietví neměla
se státi dobrou pomůckou výchovy? Či není
všecka výchova společenská prvotně založena
na poukazu příštích — výhod? Nejen dobrého
vojáka vychovává ctižádost, že by to časem
mohl přivésti na generála! Všecka výchova zá-
leží v probouzení a sílení dobrých a užitečných
pudů lidské bytosti a v. omezování i tlumení
zlých. Z počátku působí vnější prostředky, po-
chvala, odměna, ostny popichující účasť sobe-
ckou. Probuzený pud tak povzbuzován mohutní
cvikem a je-li bytost nadanější, nabývá sobě-
stačného významu, vzniká nový pocit, nepo-
znaný dosud — pocit vnitřního uspokojení z vy-
konaného dobra. Ten znenáhla se stává po-
třebou, podnětem činnosti a účel výchovy je
dosažen: chovanec dospěl hlediska — ideálníh
člověka! Koná dobro z radosti na dobru
jako jiný méně vyspělý provozuje sport z ra-
dosti na sportu.
Obsah, odměna osobní, dědictví dávno pro
něho sama nabyly jiného vyššího smyslu. Dědi-
ctví nebude mu již odplatou snahy původně
nízce sobecké, nýbrž stane se prostředkem pů-
sobnosti člověka vyšších podnětů: čistého za-
nícence, který ušlechuilým způsobem správy
obrátí k dobru národa moc, jaká vězí v
svěřeném mu majetku.
Děd
28
article
Majetek je moc. Chtěli bychom viděti ná-
rod svůj mocným a proto si přejeme, sby mu
přibývalo majetku. Kdo má moc, tomu se
slouží. — A idea, které všichni slouží, má za-
bezpečeno trvání. V tom je vlastně všecko roz-
řešení národní idey. Kdyby národu přes noc při-
padlo takové dědictví, aby ve svých službách
mohl zaměstnati půl millionu lidí, byla by otázka
národní rozřešena. Lidí jsou vždycky dva druhy;
jední dovedou sloužit myšlénce z lásky a nad-
šení, druzí nedovedou sloužiti, než svému so-
bectví. Prvních je málo. Třeba také užiti těch dru-
hých. A ty nelze získat, než za cenu jich so-
beckých potřeb. Ale obrovská dědictví ne-
padají národu přes noc do klína. Proto třeba
hledati jiné ještě cesty! Hledat a nacházet
cesty a prostředky, aby co nejvíce nižších so-
beckých zájmů postaveno bylo do služeb
společné vyšší idey ! Či může míti jiného smyslu
úkol — národní poli ti ky?
A jednou z těch cest — nic víc ! — je
získávání národního majetku
Majetek je moc. Možno jím nabýti moci
velké i nejvyšší. Třeba — královské. V Paříži
jeden millionář nedávno z dlouhé chvile se roz-
hodl, že se stane — císařem. A stal se císa-
řem. Zakoupil si v černém dílu světa široké
území, pořídil si dvůr, vojsko, občanstvo a je
dnes panovníkem svých poddaných. Ma moc uklá-
dati zákony, protože své poddané — platí.
Paříž
Ma
29
article
Majetek je moc. Rozmnožovati majetek ná-
roda znamená rozmnožovati jeho moc. Mláme
radost z našince, který zbohatl, ale tím, že zbo-
hatl jedinec, nezbohatl ještě národ. Osobní ma-
jetek stává se národním majetkem teprve
prostřednictvem idev. Co platen majetek
národu, když pouhá hříčka náhody dostačí, aby
hospodářská síla jeho přešla na ráz do služeb
nepřá telských třeba jen — hloupým sňat-
kem? Proto je třeba obezřelosti v šíření »ho-
spodářsko-politických« hesell
Teprv, jak se majetný muž idejně postav
k věci národa, jak s majetkem naloží, jak se
postará, aby příště s ním bylo nakládáno: roz-
hodne o významu a mravní ceně majetku. Pro-
niknouti idejně hmotu majetku je, jak vidět,
vysoké umění. Málokdo z povolaných bývá tu
vyvoleným. Jak je tu vzácný dobrý příklada
v zorec! Proto tak pohnuti jsme stanuli nad
závětí zesnulého vlastence !