1
masthead
10. srpna 1913
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Mír a hospodářské vyhlídky
na Balkáně.
Mír a hospodářské vyhlídky
na Balkáně.
Při každé fasi vývoje vážných balkán-
ských události, při které dalo se očekávati, že
konečně již nastane mír, vyskytovaly se otáz-
ky jak utvoří se v balkánských státech ho-
spodářské poměry a jaké budou vztahy naše
k novému ekonomickému vývoji Balkánu.
V každém z nesčetných již jednání balkán-
ského dramatu jevila se tato otázka jinaka
byly jiné výhlídky, které opětně měnily se
novým sestavením kulis a novým aktem této
opravdové tragedie, jež i námi do hloubí duše
pohnula.
Balkán
7
article
Těžko jest i dnes psáti s určitostí poně-
kud jen větší o hospodářských vyhlídkách na
Balkáně v nejbližší budoucnosti, těžko jest
psáti peru českému, do kterého se mimovolně
vkrádá peluněk hořkého zklamání a bolesti
nad svárem balkánských Slovanů a nesnadno
jest předváděti nějaké perspektivy, když stá-
le ještě není jisto, zdalí balkánské dram
aspoň pro jistou dobu jest definitivně skon-
čeno, kdy není jisto, zdali po bukurešťském
míru přece zase někde na Balkáně nezaplane
požár,
Jak zcela jinak vypadly naděje na hospo-
dářský rozvoj balkánských států a naše sty-
ky s nimi po hlavních velkých vítězstvích nad
Turky, dokud ještě byla naděje, že Srbsko
dostane se k Jaderskému moři a dokud byly
vyhlídky na svorné a spravedlivé rozdělení
dobytých krajů mezi vítězi. Jak později po
nešťastném stvoření Albanie zdálo se, že po-
měrně značně slabým politicky i hospodářsky
zůstane Srbsko, které bylo v nebezpečí, že
dostane se mu jen malého rozšíření území a to
a kraje nepříliš úrodné a dosud málo kultivo-
vané! Bulharsko tehdy stálo v zenitu svých
nadějí a velkých očekávání, která do tohoto
státu kladla i po stránce hospodářské celá
Evropa. Bulharsko spatřováno bylo již jakož-
to vládce největší částí pobřeží Egejského
moře s třemi vynikajícími přístavy: Dedeaga-
čem, Kavalou a — Soluní. Hlavní město bul-
harské, Sofia, v světle takovéto territoriální
konstelace nabývalo obrovského významu.
Turek
Balkán
Srbsko
Albánie
Bulharsko
Evropa
Soluň
Sofie
8
article
Z města pak, které dosud bylo pouze politi-
cky hlavním městem Bulharska, avšak nikoliv
hospodářsky, byla by se stala také metropole
obchodní, která by byla své dosavadní soupe-
ře: Ruščuk, Varnu. Burgas a Plovdiv rychle
zastínila, neboť přípojením velkého territoria
na jihu a západě, vystavěním dráhy přes Kü-
stendil k dráze vardarské a pokračováním do
Bitolje, jakož i novým spojením s Egejským
mořem byla by netušeným způsobem nabyla
na svém významu hospodářském. Kdežto do-
sud měla hospodářské pozadí jen na severo-
a jihovýchod, byla by Sofie nabyla velké
bohaté atrakční sféry i na jih a jihozápad.
velké roli politické i hospodářské snila ne-
šťastná Sofie. A nyní?
Tyto všecky smělé — a do nedávna ještě
dosti pravděpodobné — naděje Bulharů úpln
ztroskotány. Nejúrodnější a nejbohatší kraje
Makedonie připadly soupeřům Bulharska
kteří ovšem získali v nich tvrdého ořechu
neboť značná část jich jest obývána živlem
národnostně uvědoměle bulharským, živlem
který po stránce hospodářské stál na výši po-
měrně dosti značné. Proto znamená to pro
Bulharsko ztrátu dvojnásobnou.
Na druhé straně musilo Bulharsko ustou-
piti Rumunům část kraje, který sice promísen
byl značně živly cizími (hlavně Turky), který
však byl žirnou Hanou Bulharska. Krajina
okolo Debriče byla nejhlavnější obilní komo-
rou Bulharska. Tam nacházely se největší co
do rozsahu selské usedlosti, ano i velkostat-
ky (kterých jinde v Bulharsku až na nepatrné
výjimky neni), pěstováno bylo hospodářství
poměrně značně intensivní, tam nejvíce z ce-
lého Bulharska používalo se i složitých ho-
spodářských strojů (secích a žacích), a město
Debrič samo bylo obchodním emporiem to-
hoto kraje, jenž nyní připadl Rumunsku.
Sofie
Bulhar
Rumun
Turek
Debrič
Bulharsko
Burgas
Plovdiv
Makedonie
Rumunsko
Ruščuk
9
article
Ztrátu těchto území ani z daleka nemůže
vyvážiti okolnost, že Bulharsko má nabýti
části Thrakie, která daleko nevyrovná se jim
co do úrodnosti, kde jest velká část obyvatel-
stva jiné národnosti, obyvatelstva v kultuře
všeobecné i hospodářské značně zaostalého.
A k tomu není ještě ani známo, zdali nabyti
těchto nových krajů nebude značně seslabeno
ústupky, které snad bude nutno učiniti Tu-
recku, ohrožujícímu ještě definitivní mír na
ou nllnro
Balkáně.
Z přístavů značnějších na Egejském moři
Bulharsku zůstal pouze Dedeagač, jenž dale-
ko nemá toho významu, jako Kavala a nemů-
že se ovšem se Soluní n fo srovnávati.
Solunu samotnému hrozila)“ suěř hospodářská
zkáza pro případ byla-licby zůstala v rukou
řeckých, avšak území za Solunem ležíci, kdy-
by bylo přišlo pod pánství bulharské a tvořilo
tak klin mezi Řeckem a Srbskem. V tomto
případě chevali se Bulhaří svoji železniční
a transprrní politiku zaříditi tak, aby dopra-
vu z štarých i nových bulharských území.
vik i ze Srbska svedli do přístavu Kaval-
Kého, po případě do nově projektovaného
přístavu v Orfano a v menší míře také do L -
gosu a Dedeagače. Pak byla by se tato města
stala nebezpečnými sousedy Solunu, který by
byl klesl na město téměř bezvýznamné, jsa
na periferii Řecka, jinými přístavy již boha-
tého — a nemaje teritoriálního pozadí.
Thrakie
Dedeagač
Bulharsko
Balkán
Soluň
Řecko
Srbsko
Orfano
Soluna
10
article
Důsledkem míru bukurešťského vše to se
změnilo tím, že území Srbska a Řecka přijde
do styku na territoriálně velmi dlouhé hranici
a tím, že vardarská dráha protínati bude
pouze kraje těchto dvou států, jež oba budou
míti velký zájem na této dráze samotné, jakož
i na jejím východišti: Solunu. Vzroste tedy
ještě neobyčejně význam tohoto města a vzro-
ste tím také nebezpečí cizí konkurence
hospodářské proti našemu exportu do Srbska
Bude nyní úkolem tarifní politiky Rakousko-
Uherského mocnářství, aby pro dopravu po
souši přes Bělehrad získala si attrakční úze-
mí, jdoucí co nejdále na jih po dráze vardar-
ské a to co možná nejméně aspoň po Vele
tak, že by opanovávala Skoplji a dráhy do
Sandžaku Novopazarského, jakož i do území
Kosovského až k hranicím Černé Hory a Al-
banie — dále pak, aby lsombinovanými tariíy
železničními i lodními usnadnila aspoň poně-
kud soutěž naši do teritoriálního pozadí So-
lunu, který dosud ovládal obchodně veškero
území vardarské až do novopazarského sand-
žaku. Bude-li tarifní politika schopna, prové-
sti tento veliký úkol, ukáže teprvé budouc-
nost. Od toho a ovšem ještě od řady jiných
hospodářských momentů bude záviseti naše
konkurenční schopnost ve velkém, bohatém
území na jižních hranicích nového Srbska,
zvláště pak na území, kterému vévodí město
Bitolje, jež má naději státi se neobyčejně dů-
ležitým obchodním střediskem, zvláště až bu-
dou využitkována velká bohatství okolních
hor a až netušené ještě poklady, které jezero
Ochridské a Prespanské má ve svých milio-
nech výtečných ryb, ponesou ročně milionové
ovoce, které od nich Srbsko očekává.
Srbsko
Řecko
Rakousko
Bělehrad
Bitolje
Soluna
11
article
Naší enthusiasté národohospodářští volal
již v posledních měsících po všelikých velkých
akcích za účelem konkretní práce na Balkáně.
v době, kdy odpovědní čínitelé ukládali si
ještě v mnchém reservu, poněvadž bylo jim
jasno, že nejdřive musejí býti rozřešeny defini-
tivně tyto veledůležité territoriální otázky
které různé náhledy a naděje ještě nedávno
vyslovované značně pozměnily, tu zničily, tam
opět povznesly.
Ještě nedávno bylo možno doufati, že na-
stane v balkánských zemích neobyčejně
prudký a rychlý rozmach hospodářského ži-
vota a tím také podílu, kterým se náš průmysl
kapitál a export může na tomto rozmachu
súčastniti.
Dnes vyhlídky ty jeví se mno-
hem slabšími, nežli ještě před
krátkým časem. Novými měsíci, po
které musili setrvávati statisíce vojínů ve
zbroji; novými obrovskými náklady na vedení
poslední války, která byla sice krátkou, ale
přinesla obrovské škody, ztrátu desetitisíců
životů, zničení mnoha kvetoucích měst a ves-
nic, která přivedla v niveč celé kraje a jich
mnohoslibnou letošní úrodu, vrženy byly
poražené í vítězné balkánské stá-
ty s výminkou Rumunska nazpět v hospo-
dářských vyhlídkách pro nejbližší budoucnost.
Balkán
Rumunsko
12
article
Velké miliony národního jmění, jež byly
by vykonaly divy hospodářského povznesení
neproduktivně byly vyplýtvány posledními
náklady válečnými, finanční zdroje zemí téměř
vyčerpány nebo aspoň oslabeny takovou mě-
rou, která bude míti v zápětí obtížnější a těžší
podmínky při budoucích půjčkách. Letošní
mnohoslibná úroda, která horlivým úsilím
obyvatelstva, jež loňského podzimku zůstalo
ve svých domovech a zásluhou příznivého po-
časí v době obdělávání polí skytala krásné na-
děje, dozná obrovského poklesu následkem
toho, že právě v době žní nová válka se roz-
zuřila. Opětně budou to miliony, které se ná-
rodnímu hospodářství balkánských států ztra-
tily a budou těžce zvýšeným úsilím příštích le
nahražovány.
13
article
Jest ovšem pravda, že ničivé dílo války
bude míti v zápětí snahu po brzké náhradě
toho, co bylo zničeno, avšak vše to půjde
krokem daleko pomalejším, nežli
by bylo bývalo šlo bez války mezi Bulharskem
s jedné a Srbskem a Řeckem s druhé strany
Po delší, bolestnější nemoci bude rekonva-
lescence pomalejší a zdlouhavější, nežli by by-
la bývala, kdyby choroba válečná byla se
skončila mírem s Tureckem a nebyla zrodila
stále nové komplíkace. A prodloužení doby
rekonvalescence států balkánských bude
ovšem mítí za následek opožděnější využitko-
vání všech sil k hospodářskému pokroku.
Přes to ovšem lze tempem sice pomalejším,
ale přec jen v době blízké očekávati velkou
spotřebu všeho, co má zaceliti úžasné hospo-
dářské škody, nahraditi kromě lidských živo-
tů téměř vše, co příšerami válečnými bylo zní-
čeno, a naplniti znovu sklady obchodní, pokud
snad se i v době mnohaměsíční obchodní
stagnace vyprázdnily. Nebude to vše však ta-
kovým, jak si to u nás přemrštěná fantasie
vyobrazovala.
Jest přirozeno, že válka mezi dřívějšími
spojenci seslabila poněkud balkánskou ho-
rečku, která po vítězstvích nad Turky u nás
se rozbujela. Kdož ví, není-li to do jisté míry
našim hospodářským stykům s Balkánem zdrá-
vo. Neboť způsob, jakým se tyto styky počaly
rozvíjeti, byl v mnohém směru naprosto ne-
přípustný, nemožný a škodlivý. O tom příště
Turek
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Turecko
Balkán
14
article
Moravská agrární a průmy-
slová banka v Brně
Moravská agrární a průmy-
slová banka v Brně
konala předevčírem bilanční schůzi správní
rady, ve kteréžto byly ředitelstvím předlo-
ženy výsledky činnosti banky za
I. semetr roku 1913.
Vzhledem k tomu, že deprese i v tomto
období nijak nepolevila a činnost ústavu
s týmiž skoro potížemi jako roku loňského
se potkala, lze výsledky naznačiti za velm
uspokojivé, neboť končí banka za prvé polo-
letí čistým ziskem K 436.649.08, což
odpovídá 74 zúrokování akciového ka-
pitálu.
Celkový stav banky jeví se ciferně
takto:
Účet rozvažný. ao
Aktiv aí
1. Hotovosti. . . . . . . . . K 361.450.25
2. Dlužníci v běžných účtech . . » 21,362.922.37
3. Záloby na cenné papíry a report . » 15,210.325-47
4. Cenné papíry . . . . . . . . 2,648.288-22
5. Směnky . . . . . . . . . » 8,752.110-21
6. Dovisy . . . . .. . . . . . 140.713.51
7. Bankovní budovy v Kroměříži,
Mor. Ostravě a pozemky . . . « 443.974.60
8. Nábytek a zařízení . . . . . » 201. 198 64
9. Účet komisionářských obchodů
235.9662
se zbožím . . . . , . . .
Passi vae
1. Akciový kapitál . . . . . . K 12,000.000.—
2. Fondy: reser. fond K 415.701.70
pens. fond K 100.000.—
zvlášt. res.
fond pro
kurs. ztráty K 45.000.—
3. Vklady: na účet K 14,389.503 80
na knížky 12.172.334.83
4. Dopisovatelé v běžných účtech
5. Dividenda nevybraná . . . .
6. Transitní položky . . . . .
7. Čistý zisk . . . . . . .
Mor
Brno
Kroměříž
Ostrava
slová banka
15
article
Účet ztráty a získu.
Účet ztráty a získu.
Ztráta
1. Úroky z vkladů a eskontních
K 3,077.619 46
směnek . . . . . . . . .
2. Služné úřadnictva . . . . . „ 184.870-12
3. C. k. daně a poplatky . . . . » 125.035.5
4. Vydání správní . . . . . . » 178.084.41
5. Ztráta na cenných papírech. . » 4.755.58
6. Odpisy inventáře a zařízení: . . 23.735.87
7. čistý zisk. . . . . . . . . » 436. 649. 8
Zisk
1. Přenos získu z roku 1912 ..
2. Úroky z běžných účtů, směnek
a cenných papírů . . . . .
3. Výnosy obchodu bankovníhoa
obstaravatelského se zbožím a
pozemky . . . . . . .
Výtěžky pozemkového oddělení vyúčto-
vány budou v druhém pololetí, ačkoliv
zrealisovány byly již některé transakce úplně
v I. semestru.
16
article
Pražská akciová strojírna
(dříve Ruston Bromovský a Ringhoffer.
Pražská akciová strojírna
(dříve Ruston Bromovský a Ringhoffer.
Ze zpráv, došlých nás o stavu a dosa-
vadních výsledcích našich vynikajících stro-
jíren v letošním pohnutém roce přinášíme dnes
zevrubnou zprávů Pražské akciove
strojírny (dříve Ruston-Bromovský-Ring-
hoffer), v níž se uvádí:
Přenos zakázek byl počátkem tohoto
roku větší než minulého roku a tím bylo
možno naše závody v prvním pololetí ještě
úplně zaměstnávati. Objednávky v prvních
třech měsících t. r. byly menší než v roce mi-
nulém, takže 1. dubna stav objednávek by
jen o několik set tisíc korun vyšší než 1. dub-
na 1912. Od dubna až do července činily za-
kázky as tentýž obnos, jako v roce minulém
v téže době, takže ještě dnes jest stav objed-
návek o něco vyšší než roku minulého. Lze
tudíž přece ještě doufati, že se obrat le-
tošniho roku proti minulému ne-
zmenší, poněvadž máme vyhlídku obdržeti
rozličné větší zakázky, které nám jistě za-
dány budou, zlepší-li se jen poněkud všeobec-
ná situace. Obzvláště dobře i dnes zaměstnána
jsou naše oddělení pro stavbu kotlů, mostů
jeřábů, oddělení hornické a pro ústřední to-
pení.
Ringhoffer
Bromovský
Ring
17
article
Z větších zakázek, které jsme během
posledních měsíců obdrželi, buďtež uvedeny
Rekonstrukce cukrovarů v Ústí n. L.., v Mo-
dřanech, v Dolním Bousově, v Dřevohosticích.
v Rohatci. Novostavba cukrovaru v Července
(v Uhrách), rekonstrukce cukrovaru Chitila
v Rumunsku a velká rekonstrukce cukrovaru
v Břeclavě se právě dokončují. V oddělení
lihovarnickém obdrželi jsme v posledních mě-
sících zakázky na 4 hospodářské lihovary kní-
žete Schwarzenberga a několik kontinuálních
rektifikačních aparátů pro rozličné lihovary
v Čechách a v Haliči. Z oboru pivovarského
bylo několik zařízení varen a sladoven u nás
objednáno, jako pro pivovar v Přerově, pivo-
var „Union“ v Lublani, sladovnu Klatscher
Löwy v Praze, pivovar v Hütteldorfu aj
S potěšením konstatujeme, že se nám v něko-
lika případech podařilo říšsko-německ
konkurenci, která v posledních letech
průmyslu pivovarském v Rakousku velmi ci-
telná byla, s úspěchem čeliti.
V oddělení pro stavbu kotlů jest za-
městnání letos velmi značné a bude obrat le-
tošního roku ještě vyšší, než minulého roku.
který přes 4 miliony korun čínil. K tomu při-
spívá především okolnost, že system stojatých
vodotrubnatých kotlů, námi as před 2 léty za-
vedený, se velmi dobře osvědčil. Dodali jsme
8 takových kotlů 650 m2 Schichtovým závo-
dům v Ústí n. L. a kotle téže soustavy mon-
tujeme právě v centrále Elektrických podniků
král. hlav. města Prahy. V posledních dnec
objednala též zbrojovka ve Štýru kotle této
soustavy pro svou novou továrnu.
Schwarzenberg
Ústí
Dolní Bousov
Dřevohostice
Rohatec
Uhry
Rumunsko
Břeclava
Čechy
Halič
Přerov
Lublaň
Praha
Hütteldorf
Rakousko
Klatschry Löw
m 2
Schichtův
18
article
Mnoho těžných strojů a celá třídicí
těžná zařízení v Rakousku i v Uhrách byla
nám zadána a poskytuje toto odvětví naší vý-
roby též hojné zaměstnání pro druhé pololetí
Zaměstnání ve stavbě parních stro-
jů není uspokojivé. Naproti tomu byly objed-
návky parních turbin hojnější. Objednané tur-
bíny pro města Smíchov a Hradec Králové
se právě dokončuji.
Též ve stavbě naftových motor
jest zaměstnání menší, jelikož vysoká cena
nafty jest překážkou pro další odbyt nafto-
vých motorů. Námi vyráběný Brons-motor
[jak známo stojí dva motory této soustavy
tiskárně „Národních Listů“) nalézá přes to
stále nových četných příznivců.
Co se týče stavby mostů, jest naše to-
várna v Adamově, která jest pro výrobu
mostů zvláště zařízena, velmi dobře zaměst-
nána a máme zakázky, jichž vyřízení až do
příštího roku spadá. Totéž platí o slnvbě je-
řábů, kde jsme četnými objednávkami pově-
řeni.
Hojné zaměstnání má též naše oddělen
pro ústřední topení a sice jak pro topení pa-
rou, tak i teplou vodou o nízkém tlaku
Z větších zakázek budiž uvedeno celkové za-
řízení ústředního topení pro nový palác Asse-
kuračního spolku průmyslu cukrovarnickéh
v Praze. Podařilo se nám též ve Vídní ob-
držeti zakázky na ústřední topení několika
velkých budov, jako pro novou kancelářskou
budovu ústavu pro úvěr pozemkový a pro
nový tovární závod firmy Deckert . Homolk
ve Vídni.
Pro námořnictvo dodáváme právě pomoc-
né stroje pro nové v stavbě se nacházejíc
dreadnoughty.
Naše investice jsou celkem ukon-
čeny. Poslední stavba na naší smíchovsko
Rakousko
Uhry
Smíchov
Hradec Králové
Adamov
Praha
Vídeň
Ass
Deckert
19
article
K 49,356.940-4
K 49,356.940-4
realitě, která se právě dokončuje, jest pěti-
patrové skladiště modelů; v přízem
této budovy nalézati se bude tovární kantina
Též briketárna na železné pi-
liny, která Briketní společností s r. o. ve Ví-
dni na našem smíchovském pozemku vysta-
věna byla, zahájila před delší dobou výrobu
svou a jest dobře zaměstnána.
Doufáme, že se všeobecná situace v brzku
zlepší a že dobrá konjunktura, jež vypuknu-
tím války na Balkáně tak náhle přerušena
byla, se brzo vrátí a nám přinese ještě hojněj-
ší zaměstnání, na které jsme se v rozsáhlé
míře připravili.
Balkán
21
article
26,561.838 6
26,561.838 6
9,662.461.63
8.541.—
126.757.45
436.449.08
49,356.949 49
Opětné citelné zdražení podešvic karte-
lem. Jak se dovídáme, zvýšil kartel výrobců
podešvic ve svém cenovém církuláří ze dne
8. srpna opětně jednotlivé druhy podešvo-
vých koží a sice: vazy a krajiny dubové a tře-
tinové, těžší, o K 10.—, podešvové půle a kru-
pony, skupina II. sortiment B. a C. o K 10.—
některé druhy krajin též o K 10.—, některé
druhy krajin buvolových o K 10.— až 20. —
některé druhy kruponů buvolových o K 10. —
až 15.—. Během týdne je to zvýšení cen již
po druhé. Takové jsou tedy praktické dů-
sledky nedávné ankely o kartelu tom mini-
sterstvem obchodu pořádané?
II
22
article
Nový finanční čtrnáctidenník. Od října
t. r. počne vycházeti nákladem pražského knih-
kupce J. Liebícha čtrnáctidenník „Peněžn
revue“. List tento, stojící úplně mimo vlivy
přímých interesentů, bude nestranně sledovat
problémy a otázky českého linančnictví jak
celku, bude si všímati aktuálních olázek če-
ského hospodářského života, pokud souvisí
úvěrovou organisací, jakož i všech hospodář
ských otázek rázu mezinárodního, odbornéli
teratury atd. Zvláštní pozornost věnována bu
de i současným zjevům vývoje orgánisáce prů-
myslu, a to systematicky, způsobem, jdoucím
za prohloubením pochopení i otázek organi
sačních, dosud u nás nejen neporozuměných.
ale často i na odpor narážejících. Přípravné
práce jsou v plném proudu, a ppčátkem září
vydán bude podrobný prospekt programový
Za spolupracovníky listu přihlásili se již nej-
přednější odborníci finanění a profesoři vyso-
kých škol, působící u nás i v jiných zemích
slovanských. Redakce svěřena redakčnímu
sboru, v němž zasedati budou známí a osvěd-
čení pracovníci pp. Julius Brabec, úřadník
Zemské banky a profesor Českosl. akad. ob-
chodní, Karel Karásek, bankovní úřadník
a národohosp. redaktor „Nár. Politiky“, J.
J Liebích
Julius Brabec
Českosl
Karásek
Peněžn revue
23
article
Skarvan, ředitel Pivovarské banky, a Karel
Šíkýř, profesor obchod. věd a úřadník Zem-
ské banky. Všecky dotazy říditi jest na proza-
tímní redakci v Praze III., Letenská 29.
Česká banka v Práze. V poslední schůz
správní rady předložena byla bilance za
I. pololetí, jejíž výsledky jsou lepší než
za stejné období roku loňského. Zlepšení totc
jest důsledkem vyšších zisků úrokových, jež
převyšují kursové ztráty, trvalým poklesem
ukládacích hodnot způsobené. Výsledky tyto
jsou tím pozoruhodnější, že docíleny v době
kdy kritické poměry hospodářské stále ještě
nebyly překonány a které zabraňovaly každé-
mu pronikavějšímu rozvoji. (Zpráva oficiální.
Skarvan
Šíkýř
Praha
pivovarský banka
Český banka
Práze
24
article
„Bankovní Zprávy“, vydávané Českou ban
kou, přinášejí ve svém srpnovém čísle následujíe
zajímavé články: Rakouské závazky spekulační na
bursách s cennými papíry v cizině, Zdaňování to-
várních budov. Postavení Ruska v hospodářství
svělovém, Různé zprávy. Prémiové sazby. Obchod-
ní kalendář, Plodinová bursa, Kursovní list, Slo-
sovaci list. Předplatné ročně K 1.20.
Z trhů peněžních. 9. srpna. Včerejší výka
anglické banky neuspokojuje zcela. Porte-
feušile sice vydatněji poklesl, ale současně klesla
i deposita. Kovový poklad zmenšil se o 272.000 z
jakkoli z ciziny získala banka tento týden 1,041.00
lib. št. zlata. Zvýšil-li se procentní poměr reservy
ku pasivům z 5334% minulého týdne na 55 1/% 2
souvisí to se silným zmenšením passiv následkem
značného poklesu deposit; v soudobí. loňském
stoupl poměr ten pouze z 4854 na 483/4 %%. — Na-
proti tomu stav banky francouzské značně se
uvolnil, směnečný portefeuille poklesl o 338 mil
franků proti 217 mil. fr. loni. Poměr hotovosti k
oběhu bankovek zvýšil se ze 70.27% minulého tý-
dne na 72.65% (v soudobí loňském ze 78.03 n
Rusko
25
article
80.02%). — Výkaz Rakousko-uherské ban-
ky za první srpnový týden jeví značné zlep-
šení stavu banky, daleko větší, než v sou-
dobí loňském. Portefeuille směnečný po-
klesl o 51.26 na 843.30 mil. K, v soudobí loňském
jen o 37.8 na 855.9 mil. K a jest letos o 12.6 mil
kor. menší než loni. Také lombard poklesl v
prvním týdnu srpnovém t. r. o 12.15 mil. na 233.48
mil. K. kdežto loni poklesl o 0.9 mil. K na 133.8
mil. kor. Lombard jest tudíž stále o 100 mil. K
větší než loní. Zdaněný oběh bankovek poklesl
o 107.61 mil. na 155.288 mil. K. v soudobí loňském
zmenšil se o 78.5 mil. na 49.9 mil. K. Přes tot
značné zlepšení je stav naší cedulové banky oproti
loňsku ještě o 105.38 mil. K horší, než loni. Před
týdnem byl ještě o 135 mil. horší. — Podle výkazu
Říšské banky německé za první týden srp-
nový celková úhrada vzrostla o 12.28 mil. marel
(loni o 6.52 mil. mk). Ježto oběh bankovek součas-
ně zmenšil se o 71.69 (65.86) mil, mk, zlepšil se
stav o 83.97 mil. mk (loni o 72.37 mil. mk). Daně
prostá zásoba bankovek, činící před týdnem 48.8
mil., činí tudíž 132.84 mil. mk oproti 202.29, resp.
208.01 mil. mk v obou předchozích letech.
Rakousko
26
article
Vídeň. Provedení bukureštského díla míru
podepsáním smlouvy se opozdilo, poněvadž dlužno
ještě vyřiditi diference o školských a církevních
otázkách. Bursa nenechala se sice tím másti v
svém důvěřivém smýšlení, nieméně projevoval
přece jistou zdrželivost a to tím spíše, poněvadž
povšimnuto si bylo také zhoršení výsledku ameri-
cké úrody. Nicméně projevilo se přívětivě celkové
smýslení, jsouc podporováno čilejším zájmem
kreditky. Čilejší byly dále lombardy na ustavičné
koupě, které se připisovaly jisté spekulační firmě
škodovky byly zanedbávány. Alpinky byly z po-
čátku na nové prodeje se strany jisté vídeňské
firmy slabší, ale později se zotavily, stejně jako
celkový trh se opětně upevnil po lehkém návalu
slabosti v souvislosti s Berlínem a podnicen vyš-
šími záznamy pařížskými. Zájem o buštěhradské
který se od nějaké doby projevil, měl dnes za ná-
sledke, že akcie A stouply o 53 K. Uhlářské hod-
noty byly rovněž vyhledávány. Trvale příznivý
byl trh rentový, kde nastalo opětovné zvýšen
ceny o 25 h, zejména u rakouské investiční renty
o 80 h a u blokové renty o 50 h. Devisy a valuty
se nezměnily. Z českých papírů obchodovány akcie
České cukerní společnosti za 334.50 K, chorvatské
cukerní spoločností za 1335 K a v Daňkovkách
došlo k obratům za 411 K. Na trhu eskomptním
byl stav peněz povolující. Sazby za první akceptr
bankovní činily 512/1a 9.
Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došl
ojediněle na méně příznivé zprávy politické ve
skupině hodnot průmyslových a bankovních k mí-
nému oslabení záznamů.
Petrohradská bursa. Krvavá tragedie na Bal-
káně jest dohrána mír v Bukureští uzavřen, smlou-
va mírová podepsána bude v nejbližších dnach
Bursa
Uhlářský
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Bala
Bukurešť
škodovka
Daňkovka
27
article
K 1031.70 0
K 1031.70 0
4.251.7
» 3,658.667.45
368.830-8
29
article
Zprávy tyto konečně byly s to probuditi zdejš
30
article
trh z lethargického spánku. Spekulace však, vlek-
lou krisí na Balkáně finaněně oslabená, zachová-
vá přece jakousi reservu, neboť několikráte již
po dobu války byla se svým optimismem trpce
sklamána. Také dnes není situace politická ještě
úplně vyjasněna. Okolnost, že Turecko zdráhá se
vydati Drinopol, jakož i pověsti o revisi mírové
smlouvy signatárními velmocemi, nabádají speku-
lující kruhy stále ještě k opatrnosti. Nicméně za-
chovala zdejší bursa celkový ráz pevný a pozor-
nost obrácena byla hlavně k akciím bank, jichž
obilní obchody vzhledem k očekávané dobré skliz-
ni slibují příznivé výsledky. Tak stouply akcie
Petrohradské diskontní banky o 4 ruble na 470.—
Petrohradské mezinárodní dokonce o 17 rublů na
510.—, ruská průmyslová zastavila se na 335.—
privátní na 247.—, Azov-Donská na 591.—, Sibiř-
ská ustoupila na 550.— a končí opětně 555.—
Ruská banka vzpružila se na 375.—. Z bank ze-
melných znamenala Volžsko-kamská 800.—. Vi-
lenská 592.—, Donská 600.—, Kyjevská 640.—
Moskevská 780.—, Tulská 441.— a Charkovská
42012. Z pojišťoven jednány byly ruské trans-
portní po 106.—, I. pojišťovna po 1485.— a ruská
proti ohni po 100.—. Trh hodnot dopravních vy-
datně oživil. Z drah stoupla severodoněcká na
345.—, Moskevsko-Kylevsko-Voronežská na 765.—,
Balkán
Turecko
Drinopol
Azov
Sibiř
Kylevsko
ruský banka
31
article
Rostov-Vladikavkazská na 2735.—, Rybinská na
368.—, jiho-východní vyšinula se na 279.—, Černo-
mořské paroplavební zdvihly se na 700.—, Kav-
kaz i Merkurij placeny po 240.—. Na trhu hodnot
průmyslových podléhaly papíry naltové značným
kursovým variacím. Bakiňské vzpružily se počát-
kem týdne o 19 rublů na 671.—, z nichž ustoupily
na 659.—, Kaspické vyšvihly se na 3000.—, ocha-
bly přechodně na 2900.— a končí 2935.—, Liano-
sov zotavily se na 258.—, podíly Nalta Nobel
17.275.—, Mantaševské stouply na 648.—. Ze že-
lezáren a strojíren vzpružily se Sormovské o 10
rublů na 134.—, Petrohradské metaličeské dokon-
ce o 18 rublů na 358.—, Kolomenské kolisaly ko-
lem 155.— a končí 159.—. Putilovské mohly se
zotaviti na 145.—, Nikopolské vyšinuly se na
294.—, Lessner na 316.—, Sulinské na 170.—
Hartmanské stagnovaly na 228.—, Brjanské stou-
ply na 179.—, Malcovské zlepšily se na 339.—. z
vagonek zotavily se Baltické na 239.—, Fěnix ko-
lisaly kolem 126.—, načež se zdvihly na 131 14.
Dvigatěl končí 97.—. Z papírů ostatních vzpružily
se Lenské zlatodolné na 648.—, načež ustouply o
rublů na 640.—, Parviajnen stouply na 208.—, Ba-
ranovský zdvihly se na 236.—, Severní sklářské
stagnovaly na 148.—, Nobless na 180.—. Akcie
Lapšinské sirkárny zotavily se na 141.—, Provod-
nik byly placeny po 138.50, cementárny Asserin
konči 320.— o 10 rublů výše než před týd. m. Z
papírů státních setrvala 42 ruská renta na 93.—
renta z r. 1905 na 100.—. Losy z r. 1864 stagnovaly
na 482.—, losy z roku 1866 placeny po 356.—
353.—. Trh 41/2 % úpisů zemelných bank nevyka-
zuje podstatných kursových změn.
Rybinská
Černo
Mantaševský
Hartmanský
Lenská
Parviajnen
Provod
Rostov
32
article
Výplaty státních pokladen. Od nějaké doby
usilují státní pokladny zjednodušiti a dle možnosti
soustřediti agendu u poštovní spořitelny. Proto
též byl zaznamenán vzrůst výplat státní pokladn
prostřednictvím poštovní spořitelny. Letos poštov-
ní spořítelna převzala výplatu výslužného a zaopa-
třovacích platů na účet finanční správy v Haliči.
pro ředitelství státních drah, společnosti státní
dráhy a severozápadní dráhy ve Vídni, pro dělníky
státních dolů, hutí, lesů a solivaren v Haliči, za-
pravování pensijních platů na účet společného
pensljního rozpočtu pro Čechy, Moravu, Halič,
Štyrsko, Přímoří a Dalmacii, invalidní platy pro
vídeňský sbor a výplaty pro soudní úřady v Če-
chách. Kdežto r. 1912 bylo státní pokladnou pro-
střednictvím poštovní spořitelny provedených pla-
tebních poukázek 1,815.882 a přípisů k dobru
101.655, letos páčily se v prvním pololetí platební
poukázky na 1.196,011 a přípisy k dobru na 64.428.
Z toho připadalo na civilní státní úřady r. 1912.
1,628.656 poukázek v obnosu 432 mil., r. 1913 v I.
pololetí 1.097.185 poukázek v obnosu 264 mil. kor.
Vzrůst vysvětluje se rozšířením platební reform
na Halič a převzelím výplat výslužného a zaopa-
třovacích platů státní železniční správy poštovní
spořitelnou.
Bursovní záznam režného zboží bavlněného.
Ku přání, projevenému z českých kruhů textilních
přinášíme nyní vždy v nedělním čísle oficiální zá-
znamy vídeňské bursy pro režné bavlněné zboží
Příslušná data jsou zařaděna v tržní rubrice u tex-
tilních látek.
Daňové úlevy pro textilní průmysl. Jak jsme
již stručně oznámili, obrátily se Spolek rak. přá-
delen bavlny a Spolek tkalců bavlny na finanční
ministersvo podáním, v nichž domáhají se zvlášt-
niho zřetele na krisi v průmyslu textilním při
výměře všeobecné daně výdělkové.
Halič
Vídeň
Čechy
Morava
Štyrsko
Dalmacie
33
article
Podání to vychází z myšlenky, že na základě § 73.
zák. o osobních daních z r. 1896 v případě mi mo-
řádných okolností k mimž patří také po-
ruchy v závodě, jsou finanční orgány (úřady dan
vyměřující) oprávněny skytnouti slevu na vše-
obecné dani výdělkové. Paragrafu loho používalo
se dosud pravidelně při pohromách živelních (po-
žáru atd.). Politická a hospodářská krise měly
však v zápětí také těžké poruchy v závodech.
zejm. textilního průmyslu, tak že ustanovení zá-
kona o „zvláštních okolnostech“ možno dle ná-
zoru uvedených korporací vzlahovati také na ho-
spodářskou krisi, ježto dílem některé zá-
vody zastaveny vůbec, jednak ve většině ostatních
provedeno pronikavé obmezení výroby. Dále do-
volává se podání toho, že finanční ministr svého
času prohlásil v poslanecké sněmovně, že dá fi-
nančním úřadům pokyn, aby v případech zasta-
vení nebo obmezení výroby braly k tomuto mo
mentu náležitý zřetel. V dotyčném podání žádá se
nyní, aby v těch případech, kdy jednotliví prů-
myslníci žádají o slevu daně nebo podají rekurs
proli příliš vysckému zdanění, bylo stanovisko toto
náležitě respektováno. V kruzích přádelen pouka-
zuje se také k lomu, že rozvrhovací klič pro kon-
tingenty jednotlivých ukládacích okresů není při-
měřený. Poněvadž však toho času není vyhlídky.
že by se použilo jiného klíče, byla nastoupen
cesta, aby totiž v daném případě při výměře daně
přihliželo se náležitě k poslední krisi.
Soudní pronájem tiskárny. K zakročení věři-
telů firmy Novotný a Misák na Kr. Vino-
hradech konalo se u vinohradského okresního
soudu v jednací síni č. 19 druhé řízení za účelem
pronájmu knihtiskařské koncese, leč po přečtení
podminek nájemních nikdo z účastníků vydražení
se nezúčastnil, v důsledku čehož řízení nájemní
bylo zrušeno.
Kristus
Vino
Novotná
Misák
34
article
Rumunpká sklízeň. Ježto výsledek sklizně má
rozhodující význam pro hospodářský vývoj v Ru-
munsku, za války vyskytovaly se obavy, zdali ne-
dostatel pracovních sžl neztíží sklizeň. Rumunská
vláda snažila se co možná vyhověti této potřebě
a obmezila povolávání do zbraně na počet osob,
nutný pro vojenské plány. Skutečně těž konsta-
tuje se ve zprávách, z Rumunska došlých, že skli-
zeň má čilý průběh. Ovšem pro neustálé deště se
opozdila sklizeň pšenice více než pro mobilisaci.
Deště účinkovaly místy též nepříznivě na jakost
sklizně, přes to však možno počítati v celé zemi
na průměrnou váhu 77 až 78 kg a na nejmenší vý-
lěžek 20 hl z 1 ha, nepřinese-li počasí již žádná
překvapení. Rovněž sklízeň ječmene dopadla do-
bře, místy jest jakost velice pěkná. Velmi uspoko-
jivě dopadla sklizeň ovsa, jenž nyní dozrál ke žni.
Osevní plecha pšeničná za rok 1913 činila přes
1.600.000 ha. Při výnosu 20 hl z 1 ha bude dosažen
výnos loňské sklizně pšeničné, ačkoliv r. 1912 oseto
bylo v Rumunsku pšenicí asi 2 mil. ha. Dlužno též
přihlížeti k tomu, že letos bylo zaseto více ječ-
mene, ovsa a kukuřice. Kukuřici deštivé počasí
poslední doby neobyčejně prospělo. Vyvinula se
skoro všude velice eilně a její stav je v celém Ru-
munsku dobrý.
Sklizeň ve Spojených státech severoameri-
ckých. Zemědělský úřad Spojených států severo-
amerických odhaduje průměrný stav letní pše-
nice na 74.1 (loni 90.4) proc. a pravděpodob-
nou sklizeň na 223 (290) mil. bušlů. Průměrný stav
kukuřice udává se na 75.8 (80) proc. a prav-
děpodobná sklizeň na 2672 (2811) mil. bušlů. Pr-
měrný stav ovsa odhaduje se na 73.7 (90.3) proc.
a pravděpodobný výnos sklizně na 1028 (1207) mil.
bušlů. Průměrný stav ječmene udává se na 74.9
Rumunsko
spojený stát
spojený stát severo
kg
ha