ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 ea248510-8f15-11dd-8be4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 34 celkem · entity: place 80, person 31, org 16, work 5
1 masthead
10. srpna 1913
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 218.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Národní hospodář.
6 article Mír a hospodářské vyhlídky na Balkáně.
Mír a hospodářské vyhlídky na Balkáně. Při každé fasi vývoje vážných balkán- ských události, při které dalo se očekávati, že konečně již nastane mír, vyskytovaly se otáz- ky jak utvoří se v balkánských státech ho- spodářské poměry a jaké budou vztahy naše k novému ekonomickému vývoji Balkánu. V každém z nesčetných již jednání balkán- ského dramatu jevila se tato otázka jinaka byly jiné výhlídky, které opětně měnily se novým sestavením kulis a novým aktem této opravdové tragedie, jež i námi do hloubí duše pohnula.
Balkán
7 article
Těžko jest i dnes psáti s určitostí poně- kud jen větší o hospodářských vyhlídkách na Balkáně v nejbližší budoucnosti, těžko jest psáti peru českému, do kterého se mimovolně vkrádá peluněk hořkého zklamání a bolesti nad svárem balkánských Slovanů a nesnadno jest předváděti nějaké perspektivy, když stá- le ještě není jisto, zdalí balkánské dram aspoň pro jistou dobu jest definitivně skon- čeno, kdy není jisto, zdali po bukurešťském míru přece zase někde na Balkáně nezaplane požár, Jak zcela jinak vypadly naděje na hospo- dářský rozvoj balkánských států a naše sty- ky s nimi po hlavních velkých vítězstvích nad Turky, dokud ještě byla naděje, že Srbsko dostane se k Jaderskému moři a dokud byly vyhlídky na svorné a spravedlivé rozdělení dobytých krajů mezi vítězi. Jak později po nešťastném stvoření Albanie zdálo se, že po- měrně značně slabým politicky i hospodářsky zůstane Srbsko, které bylo v nebezpečí, že dostane se mu jen malého rozšíření území a to a kraje nepříliš úrodné a dosud málo kultivo- vané! Bulharsko tehdy stálo v zenitu svých nadějí a velkých očekávání, která do tohoto státu kladla i po stránce hospodářské celá Evropa. Bulharsko spatřováno bylo již jakož- to vládce největší částí pobřeží Egejského moře s třemi vynikajícími přístavy: Dedeaga- čem, Kavalou a — Soluní. Hlavní město bul- harské, Sofia, v světle takovéto territoriální konstelace nabývalo obrovského významu.
Turek Balkán Srbsko Albánie Bulharsko Evropa Soluň Sofie
8 article
Z města pak, které dosud bylo pouze politi- cky hlavním městem Bulharska, avšak nikoliv hospodářsky, byla by se stala také metropole obchodní, která by byla své dosavadní soupe- ře: Ruščuk, Varnu. Burgas a Plovdiv rychle zastínila, neboť přípojením velkého territoria na jihu a západě, vystavěním dráhy přes Kü- stendil k dráze vardarské a pokračováním do Bitolje, jakož i novým spojením s Egejským mořem byla by netušeným způsobem nabyla na svém významu hospodářském. Kdežto do- sud měla hospodářské pozadí jen na severo- a jihovýchod, byla by Sofie nabyla velké bohaté atrakční sféry i na jih a jihozápad. velké roli politické i hospodářské snila ne- šťastná Sofie. A nyní? Tyto všecky smělé — a do nedávna ještě dosti pravděpodobné — naděje Bulharů úpln ztroskotány. Nejúrodnější a nejbohatší kraje Makedonie připadly soupeřům Bulharska kteří ovšem získali v nich tvrdého ořechu neboť značná část jich jest obývána živlem národnostně uvědoměle bulharským, živlem který po stránce hospodářské stál na výši po- měrně dosti značné. Proto znamená to pro Bulharsko ztrátu dvojnásobnou. Na druhé straně musilo Bulharsko ustou- piti Rumunům část kraje, který sice promísen byl značně živly cizími (hlavně Turky), který však byl žirnou Hanou Bulharska. Krajina okolo Debriče byla nejhlavnější obilní komo- rou Bulharska. Tam nacházely se největší co do rozsahu selské usedlosti, ano i velkostat- ky (kterých jinde v Bulharsku až na nepatrné výjimky neni), pěstováno bylo hospodářství poměrně značně intensivní, tam nejvíce z ce- lého Bulharska používalo se i složitých ho- spodářských strojů (secích a žacích), a město Debrič samo bylo obchodním emporiem to- hoto kraje, jenž nyní připadl Rumunsku.
Sofie Bulhar Rumun Turek Debrič Bulharsko Burgas Plovdiv Makedonie Rumunsko Ruščuk
9 article
Ztrátu těchto území ani z daleka nemůže vyvážiti okolnost, že Bulharsko má nabýti části Thrakie, která daleko nevyrovná se jim co do úrodnosti, kde jest velká část obyvatel- stva jiné národnosti, obyvatelstva v kultuře všeobecné i hospodářské značně zaostalého. A k tomu není ještě ani známo, zdali nabyti těchto nových krajů nebude značně seslabeno ústupky, které snad bude nutno učiniti Tu- recku, ohrožujícímu ještě definitivní mír na ou nllnro Balkáně. Z přístavů značnějších na Egejském moři Bulharsku zůstal pouze Dedeagač, jenž dale- ko nemá toho významu, jako Kavala a nemů- že se ovšem se Soluní n fo srovnávati. Solunu samotnému hrozila)“ suěř hospodářská zkáza pro případ byla-licby zůstala v rukou řeckých, avšak území za Solunem ležíci, kdy- by bylo přišlo pod pánství bulharské a tvořilo tak klin mezi Řeckem a Srbskem. V tomto případě chevali se Bulhaří svoji železniční a transprrní politiku zaříditi tak, aby dopra- vu z štarých i nových bulharských území. vik i ze Srbska svedli do přístavu Kaval- Kého, po případě do nově projektovaného přístavu v Orfano a v menší míře také do L - gosu a Dedeagače. Pak byla by se tato města stala nebezpečnými sousedy Solunu, který by byl klesl na město téměř bezvýznamné, jsa na periferii Řecka, jinými přístavy již boha- tého — a nemaje teritoriálního pozadí.
Thrakie Dedeagač Bulharsko Balkán Soluň Řecko Srbsko Orfano Soluna
10 article
Důsledkem míru bukurešťského vše to se změnilo tím, že území Srbska a Řecka přijde do styku na territoriálně velmi dlouhé hranici a tím, že vardarská dráha protínati bude pouze kraje těchto dvou států, jež oba budou míti velký zájem na této dráze samotné, jakož i na jejím východišti: Solunu. Vzroste tedy ještě neobyčejně význam tohoto města a vzro- ste tím také nebezpečí cizí konkurence hospodářské proti našemu exportu do Srbska Bude nyní úkolem tarifní politiky Rakousko- Uherského mocnářství, aby pro dopravu po souši přes Bělehrad získala si attrakční úze- mí, jdoucí co nejdále na jih po dráze vardar- ské a to co možná nejméně aspoň po Vele tak, že by opanovávala Skoplji a dráhy do Sandžaku Novopazarského, jakož i do území Kosovského až k hranicím Černé Hory a Al- banie — dále pak, aby lsombinovanými tariíy železničními i lodními usnadnila aspoň poně- kud soutěž naši do teritoriálního pozadí So- lunu, který dosud ovládal obchodně veškero území vardarské až do novopazarského sand- žaku. Bude-li tarifní politika schopna, prové- sti tento veliký úkol, ukáže teprvé budouc- nost. Od toho a ovšem ještě od řady jiných hospodářských momentů bude záviseti naše konkurenční schopnost ve velkém, bohatém území na jižních hranicích nového Srbska, zvláště pak na území, kterému vévodí město Bitolje, jež má naději státi se neobyčejně dů- ležitým obchodním střediskem, zvláště až bu- dou využitkována velká bohatství okolních hor a až netušené ještě poklady, které jezero Ochridské a Prespanské má ve svých milio- nech výtečných ryb, ponesou ročně milionové ovoce, které od nich Srbsko očekává.
Srbsko Řecko Rakousko Bělehrad Bitolje Soluna
11 article
Naší enthusiasté národohospodářští volal již v posledních měsících po všelikých velkých akcích za účelem konkretní práce na Balkáně. v době, kdy odpovědní čínitelé ukládali si ještě v mnchém reservu, poněvadž bylo jim jasno, že nejdřive musejí býti rozřešeny defini- tivně tyto veledůležité territoriální otázky které různé náhledy a naděje ještě nedávno vyslovované značně pozměnily, tu zničily, tam opět povznesly. Ještě nedávno bylo možno doufati, že na- stane v balkánských zemích neobyčejně prudký a rychlý rozmach hospodářského ži- vota a tím také podílu, kterým se náš průmysl kapitál a export může na tomto rozmachu súčastniti. Dnes vyhlídky ty jeví se mno- hem slabšími, nežli ještě před krátkým časem. Novými měsíci, po které musili setrvávati statisíce vojínů ve zbroji; novými obrovskými náklady na vedení poslední války, která byla sice krátkou, ale přinesla obrovské škody, ztrátu desetitisíců životů, zničení mnoha kvetoucích měst a ves- nic, která přivedla v niveč celé kraje a jich mnohoslibnou letošní úrodu, vrženy byly poražené í vítězné balkánské stá- ty s výminkou Rumunska nazpět v hospo- dářských vyhlídkách pro nejbližší budoucnost.
Balkán Rumunsko
12 article
Velké miliony národního jmění, jež byly by vykonaly divy hospodářského povznesení neproduktivně byly vyplýtvány posledními náklady válečnými, finanční zdroje zemí téměř vyčerpány nebo aspoň oslabeny takovou mě- rou, která bude míti v zápětí obtížnější a těžší podmínky při budoucích půjčkách. Letošní mnohoslibná úroda, která horlivým úsilím obyvatelstva, jež loňského podzimku zůstalo ve svých domovech a zásluhou příznivého po- časí v době obdělávání polí skytala krásné na- děje, dozná obrovského poklesu následkem toho, že právě v době žní nová válka se roz- zuřila. Opětně budou to miliony, které se ná- rodnímu hospodářství balkánských států ztra- tily a budou těžce zvýšeným úsilím příštích le nahražovány.
13 article
Jest ovšem pravda, že ničivé dílo války bude míti v zápětí snahu po brzké náhradě toho, co bylo zničeno, avšak vše to půjde krokem daleko pomalejším, nežli by bylo bývalo šlo bez války mezi Bulharskem s jedné a Srbskem a Řeckem s druhé strany Po delší, bolestnější nemoci bude rekonva- lescence pomalejší a zdlouhavější, nežli by by- la bývala, kdyby choroba válečná byla se skončila mírem s Tureckem a nebyla zrodila stále nové komplíkace. A prodloužení doby rekonvalescence států balkánských bude ovšem mítí za následek opožděnější využitko- vání všech sil k hospodářskému pokroku. Přes to ovšem lze tempem sice pomalejším, ale přec jen v době blízké očekávati velkou spotřebu všeho, co má zaceliti úžasné hospo- dářské škody, nahraditi kromě lidských živo- tů téměř vše, co příšerami válečnými bylo zní- čeno, a naplniti znovu sklady obchodní, pokud snad se i v době mnohaměsíční obchodní stagnace vyprázdnily. Nebude to vše však ta- kovým, jak si to u nás přemrštěná fantasie vyobrazovala. Jest přirozeno, že válka mezi dřívějšími spojenci seslabila poněkud balkánskou ho- rečku, která po vítězstvích nad Turky u nás se rozbujela. Kdož ví, není-li to do jisté míry našim hospodářským stykům s Balkánem zdrá- vo. Neboť způsob, jakým se tyto styky počaly rozvíjeti, byl v mnohém směru naprosto ne- přípustný, nemožný a škodlivý. O tom příště
Turek Bulharsko Srbsko Řecko Turecko Balkán
14 article Moravská agrární a průmy- slová banka v Brně
Moravská agrární a průmy- slová banka v Brně konala předevčírem bilanční schůzi správní rady, ve kteréžto byly ředitelstvím předlo- ženy výsledky činnosti banky za I. semetr roku 1913. Vzhledem k tomu, že deprese i v tomto období nijak nepolevila a činnost ústavu s týmiž skoro potížemi jako roku loňského se potkala, lze výsledky naznačiti za velm uspokojivé, neboť končí banka za prvé polo- letí čistým ziskem K 436.649.08, což odpovídá 74 zúrokování akciového ka- pitálu. Celkový stav banky jeví se ciferně takto: Účet rozvažný. ao Aktiv aí 1. Hotovosti. . . . . . . . . K 361.450.25 2. Dlužníci v běžných účtech . . » 21,362.922.37 3. Záloby na cenné papíry a report . » 15,210.325-47 4. Cenné papíry . . . . . . . . 2,648.288-22 5. Směnky . . . . . . . . . » 8,752.110-21 6. Dovisy . . . . .. . . . . . 140.713.51 7. Bankovní budovy v Kroměříži, Mor. Ostravě a pozemky . . . « 443.974.60 8. Nábytek a zařízení . . . . . » 201. 198 64 9. Účet komisionářských obchodů 235.9662 se zbožím . . . . , . . . Passi vae 1. Akciový kapitál . . . . . . K 12,000.000.— 2. Fondy: reser. fond K 415.701.70 pens. fond K 100.000.— zvlášt. res. fond pro kurs. ztráty K 45.000.— 3. Vklady: na účet K 14,389.503 80 na knížky 12.172.334.83 4. Dopisovatelé v běžných účtech 5. Dividenda nevybraná . . . . 6. Transitní položky . . . . . 7. Čistý zisk . . . . . . .
Mor Brno Kroměříž Ostrava slová banka
15 article Účet ztráty a získu.
Účet ztráty a získu. Ztráta 1. Úroky z vkladů a eskontních K 3,077.619 46 směnek . . . . . . . . . 2. Služné úřadnictva . . . . . „ 184.870-12 3. C. k. daně a poplatky . . . . » 125.035.5 4. Vydání správní . . . . . . » 178.084.41 5. Ztráta na cenných papírech. . » 4.755.58 6. Odpisy inventáře a zařízení: . . 23.735.87 7. čistý zisk. . . . . . . . . » 436. 649. 8 Zisk 1. Přenos získu z roku 1912 .. 2. Úroky z běžných účtů, směnek a cenných papírů . . . . . 3. Výnosy obchodu bankovníhoa obstaravatelského se zbožím a pozemky . . . . . . . Výtěžky pozemkového oddělení vyúčto- vány budou v druhém pololetí, ačkoliv zrealisovány byly již některé transakce úplně v I. semestru.
16 article Pražská akciová strojírna (dříve Ruston Bromovský a Ringhoffer.
Pražská akciová strojírna (dříve Ruston Bromovský a Ringhoffer. Ze zpráv, došlých nás o stavu a dosa- vadních výsledcích našich vynikajících stro- jíren v letošním pohnutém roce přinášíme dnes zevrubnou zprávů Pražské akciove strojírny (dříve Ruston-Bromovský-Ring- hoffer), v níž se uvádí: Přenos zakázek byl počátkem tohoto roku větší než minulého roku a tím bylo možno naše závody v prvním pololetí ještě úplně zaměstnávati. Objednávky v prvních třech měsících t. r. byly menší než v roce mi- nulém, takže 1. dubna stav objednávek by jen o několik set tisíc korun vyšší než 1. dub- na 1912. Od dubna až do července činily za- kázky as tentýž obnos, jako v roce minulém v téže době, takže ještě dnes jest stav objed- návek o něco vyšší než roku minulého. Lze tudíž přece ještě doufati, že se obrat le- tošniho roku proti minulému ne- zmenší, poněvadž máme vyhlídku obdržeti rozličné větší zakázky, které nám jistě za- dány budou, zlepší-li se jen poněkud všeobec- ná situace. Obzvláště dobře i dnes zaměstnána jsou naše oddělení pro stavbu kotlů, mostů jeřábů, oddělení hornické a pro ústřední to- pení.
Ringhoffer Bromovský Ring
17 article
Z větších zakázek, které jsme během posledních měsíců obdrželi, buďtež uvedeny Rekonstrukce cukrovarů v Ústí n. L.., v Mo- dřanech, v Dolním Bousově, v Dřevohosticích. v Rohatci. Novostavba cukrovaru v Července (v Uhrách), rekonstrukce cukrovaru Chitila v Rumunsku a velká rekonstrukce cukrovaru v Břeclavě se právě dokončují. V oddělení lihovarnickém obdrželi jsme v posledních mě- sících zakázky na 4 hospodářské lihovary kní- žete Schwarzenberga a několik kontinuálních rektifikačních aparátů pro rozličné lihovary v Čechách a v Haliči. Z oboru pivovarského bylo několik zařízení varen a sladoven u nás objednáno, jako pro pivovar v Přerově, pivo- var „Union“ v Lublani, sladovnu Klatscher Löwy v Praze, pivovar v Hütteldorfu aj S potěšením konstatujeme, že se nám v něko- lika případech podařilo říšsko-německ konkurenci, která v posledních letech průmyslu pivovarském v Rakousku velmi ci- telná byla, s úspěchem čeliti. V oddělení pro stavbu kotlů jest za- městnání letos velmi značné a bude obrat le- tošního roku ještě vyšší, než minulého roku. který přes 4 miliony korun čínil. K tomu při- spívá především okolnost, že system stojatých vodotrubnatých kotlů, námi as před 2 léty za- vedený, se velmi dobře osvědčil. Dodali jsme 8 takových kotlů 650 m2 Schichtovým závo- dům v Ústí n. L. a kotle téže soustavy mon- tujeme právě v centrále Elektrických podniků král. hlav. města Prahy. V posledních dnec objednala též zbrojovka ve Štýru kotle této soustavy pro svou novou továrnu.
Schwarzenberg Ústí Dolní Bousov Dřevohostice Rohatec Uhry Rumunsko Břeclava Čechy Halič Přerov Lublaň Praha Hütteldorf Rakousko Klatschry Löw m 2 Schichtův
18 article
Mnoho těžných strojů a celá třídicí těžná zařízení v Rakousku i v Uhrách byla nám zadána a poskytuje toto odvětví naší vý- roby též hojné zaměstnání pro druhé pololetí Zaměstnání ve stavbě parních stro- jů není uspokojivé. Naproti tomu byly objed- návky parních turbin hojnější. Objednané tur- bíny pro města Smíchov a Hradec Králové se právě dokončuji. Též ve stavbě naftových motor jest zaměstnání menší, jelikož vysoká cena nafty jest překážkou pro další odbyt nafto- vých motorů. Námi vyráběný Brons-motor [jak známo stojí dva motory této soustavy tiskárně „Národních Listů“) nalézá přes to stále nových četných příznivců. Co se týče stavby mostů, jest naše to- várna v Adamově, která jest pro výrobu mostů zvláště zařízena, velmi dobře zaměst- nána a máme zakázky, jichž vyřízení až do příštího roku spadá. Totéž platí o slnvbě je- řábů, kde jsme četnými objednávkami pově- řeni. Hojné zaměstnání má též naše oddělen pro ústřední topení a sice jak pro topení pa- rou, tak i teplou vodou o nízkém tlaku Z větších zakázek budiž uvedeno celkové za- řízení ústředního topení pro nový palác Asse- kuračního spolku průmyslu cukrovarnickéh v Praze. Podařilo se nám též ve Vídní ob- držeti zakázky na ústřední topení několika velkých budov, jako pro novou kancelářskou budovu ústavu pro úvěr pozemkový a pro nový tovární závod firmy Deckert . Homolk ve Vídni. Pro námořnictvo dodáváme právě pomoc- né stroje pro nové v stavbě se nacházejíc dreadnoughty. Naše investice jsou celkem ukon- čeny. Poslední stavba na naší smíchovsko
Rakousko Uhry Smíchov Hradec Králové Adamov Praha Vídeň Ass Deckert
19 article K 49,356.940-4
K 49,356.940-4 realitě, která se právě dokončuje, jest pěti- patrové skladiště modelů; v přízem této budovy nalézati se bude tovární kantina Též briketárna na železné pi- liny, která Briketní společností s r. o. ve Ví- dni na našem smíchovském pozemku vysta- věna byla, zahájila před delší dobou výrobu svou a jest dobře zaměstnána. Doufáme, že se všeobecná situace v brzku zlepší a že dobrá konjunktura, jež vypuknu- tím války na Balkáně tak náhle přerušena byla, se brzo vrátí a nám přinese ještě hojněj- ší zaměstnání, na které jsme se v rozsáhlé míře připravili.
Balkán
21 article 26,561.838 6
26,561.838 6 9,662.461.63 8.541.— 126.757.45 436.449.08 49,356.949 49 Opětné citelné zdražení podešvic karte- lem. Jak se dovídáme, zvýšil kartel výrobců podešvic ve svém cenovém církuláří ze dne 8. srpna opětně jednotlivé druhy podešvo- vých koží a sice: vazy a krajiny dubové a tře- tinové, těžší, o K 10.—, podešvové půle a kru- pony, skupina II. sortiment B. a C. o K 10.— některé druhy krajin též o K 10.—, některé druhy krajin buvolových o K 10.— až 20. — některé druhy kruponů buvolových o K 10. — až 15.—. Během týdne je to zvýšení cen již po druhé. Takové jsou tedy praktické dů- sledky nedávné ankely o kartelu tom mini- sterstvem obchodu pořádané?
II
22 article
Nový finanční čtrnáctidenník. Od října t. r. počne vycházeti nákladem pražského knih- kupce J. Liebícha čtrnáctidenník „Peněžn revue“. List tento, stojící úplně mimo vlivy přímých interesentů, bude nestranně sledovat problémy a otázky českého linančnictví jak celku, bude si všímati aktuálních olázek če- ského hospodářského života, pokud souvisí úvěrovou organisací, jakož i všech hospodář ských otázek rázu mezinárodního, odbornéli teratury atd. Zvláštní pozornost věnována bu de i současným zjevům vývoje orgánisáce prů- myslu, a to systematicky, způsobem, jdoucím za prohloubením pochopení i otázek organi sačních, dosud u nás nejen neporozuměných. ale často i na odpor narážejících. Přípravné práce jsou v plném proudu, a ppčátkem září vydán bude podrobný prospekt programový Za spolupracovníky listu přihlásili se již nej- přednější odborníci finanění a profesoři vyso- kých škol, působící u nás i v jiných zemích slovanských. Redakce svěřena redakčnímu sboru, v němž zasedati budou známí a osvěd- čení pracovníci pp. Julius Brabec, úřadník Zemské banky a profesor Českosl. akad. ob- chodní, Karel Karásek, bankovní úřadník a národohosp. redaktor „Nár. Politiky“, J.
J Liebích Julius Brabec Českosl Karásek Peněžn revue
23 article
Skarvan, ředitel Pivovarské banky, a Karel Šíkýř, profesor obchod. věd a úřadník Zem- ské banky. Všecky dotazy říditi jest na proza- tímní redakci v Praze III., Letenská 29. Česká banka v Práze. V poslední schůz správní rady předložena byla bilance za I. pololetí, jejíž výsledky jsou lepší než za stejné období roku loňského. Zlepšení totc jest důsledkem vyšších zisků úrokových, jež převyšují kursové ztráty, trvalým poklesem ukládacích hodnot způsobené. Výsledky tyto jsou tím pozoruhodnější, že docíleny v době kdy kritické poměry hospodářské stále ještě nebyly překonány a které zabraňovaly každé- mu pronikavějšímu rozvoji. (Zpráva oficiální.
Skarvan Šíkýř Praha pivovarský banka Český banka Práze
24 article
„Bankovní Zprávy“, vydávané Českou ban kou, přinášejí ve svém srpnovém čísle následujíe zajímavé články: Rakouské závazky spekulační na bursách s cennými papíry v cizině, Zdaňování to- várních budov. Postavení Ruska v hospodářství svělovém, Různé zprávy. Prémiové sazby. Obchod- ní kalendář, Plodinová bursa, Kursovní list, Slo- sovaci list. Předplatné ročně K 1.20. Z trhů peněžních. 9. srpna. Včerejší výka anglické banky neuspokojuje zcela. Porte- feušile sice vydatněji poklesl, ale současně klesla i deposita. Kovový poklad zmenšil se o 272.000 z jakkoli z ciziny získala banka tento týden 1,041.00 lib. št. zlata. Zvýšil-li se procentní poměr reservy ku pasivům z 5334% minulého týdne na 55 1/% 2 souvisí to se silným zmenšením passiv následkem značného poklesu deposit; v soudobí. loňském stoupl poměr ten pouze z 4854 na 483/4 %%. — Na- proti tomu stav banky francouzské značně se uvolnil, směnečný portefeuille poklesl o 338 mil franků proti 217 mil. fr. loni. Poměr hotovosti k oběhu bankovek zvýšil se ze 70.27% minulého tý- dne na 72.65% (v soudobí loňském ze 78.03 n
Rusko
25 article
80.02%). — Výkaz Rakousko-uherské ban- ky za první srpnový týden jeví značné zlep- šení stavu banky, daleko větší, než v sou- dobí loňském. Portefeuille směnečný po- klesl o 51.26 na 843.30 mil. K, v soudobí loňském jen o 37.8 na 855.9 mil. K a jest letos o 12.6 mil kor. menší než loni. Také lombard poklesl v prvním týdnu srpnovém t. r. o 12.15 mil. na 233.48 mil. K. kdežto loni poklesl o 0.9 mil. K na 133.8 mil. kor. Lombard jest tudíž stále o 100 mil. K větší než loní. Zdaněný oběh bankovek poklesl o 107.61 mil. na 155.288 mil. K. v soudobí loňském zmenšil se o 78.5 mil. na 49.9 mil. K. Přes tot značné zlepšení je stav naší cedulové banky oproti loňsku ještě o 105.38 mil. K horší, než loni. Před týdnem byl ještě o 135 mil. horší. — Podle výkazu Říšské banky německé za první týden srp- nový celková úhrada vzrostla o 12.28 mil. marel (loni o 6.52 mil. mk). Ježto oběh bankovek součas- ně zmenšil se o 71.69 (65.86) mil, mk, zlepšil se stav o 83.97 mil. mk (loni o 72.37 mil. mk). Daně prostá zásoba bankovek, činící před týdnem 48.8 mil., činí tudíž 132.84 mil. mk oproti 202.29, resp. 208.01 mil. mk v obou předchozích letech.
Rakousko
26 article
Vídeň. Provedení bukureštského díla míru podepsáním smlouvy se opozdilo, poněvadž dlužno ještě vyřiditi diference o školských a církevních otázkách. Bursa nenechala se sice tím másti v svém důvěřivém smýšlení, nieméně projevoval přece jistou zdrželivost a to tím spíše, poněvadž povšimnuto si bylo také zhoršení výsledku ameri- cké úrody. Nicméně projevilo se přívětivě celkové smýslení, jsouc podporováno čilejším zájmem kreditky. Čilejší byly dále lombardy na ustavičné koupě, které se připisovaly jisté spekulační firmě škodovky byly zanedbávány. Alpinky byly z po- čátku na nové prodeje se strany jisté vídeňské firmy slabší, ale později se zotavily, stejně jako celkový trh se opětně upevnil po lehkém návalu slabosti v souvislosti s Berlínem a podnicen vyš- šími záznamy pařížskými. Zájem o buštěhradské který se od nějaké doby projevil, měl dnes za ná- sledke, že akcie A stouply o 53 K. Uhlářské hod- noty byly rovněž vyhledávány. Trvale příznivý byl trh rentový, kde nastalo opětovné zvýšen ceny o 25 h, zejména u rakouské investiční renty o 80 h a u blokové renty o 50 h. Devisy a valuty se nezměnily. Z českých papírů obchodovány akcie České cukerní společnosti za 334.50 K, chorvatské cukerní spoločností za 1335 K a v Daňkovkách došlo k obratům za 411 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz povolující. Sazby za první akceptr bankovní činily 512/1a 9. Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došl ojediněle na méně příznivé zprávy politické ve skupině hodnot průmyslových a bankovních k mí- nému oslabení záznamů. Petrohradská bursa. Krvavá tragedie na Bal- káně jest dohrána mír v Bukureští uzavřen, smlou- va mírová podepsána bude v nejbližších dnach
Bursa Uhlářský Vídeň Berlín Petrohrad Bala Bukurešť škodovka Daňkovka
27 article K 1031.70 0
K 1031.70 0 4.251.7 » 3,658.667.45 368.830-8
28 title
K 4.031.750.
29 article
Zprávy tyto konečně byly s to probuditi zdejš
30 article
trh z lethargického spánku. Spekulace však, vlek- lou krisí na Balkáně finaněně oslabená, zachová- vá přece jakousi reservu, neboť několikráte již po dobu války byla se svým optimismem trpce sklamána. Také dnes není situace politická ještě úplně vyjasněna. Okolnost, že Turecko zdráhá se vydati Drinopol, jakož i pověsti o revisi mírové smlouvy signatárními velmocemi, nabádají speku- lující kruhy stále ještě k opatrnosti. Nicméně za- chovala zdejší bursa celkový ráz pevný a pozor- nost obrácena byla hlavně k akciím bank, jichž obilní obchody vzhledem k očekávané dobré skliz- ni slibují příznivé výsledky. Tak stouply akcie Petrohradské diskontní banky o 4 ruble na 470.— Petrohradské mezinárodní dokonce o 17 rublů na 510.—, ruská průmyslová zastavila se na 335.— privátní na 247.—, Azov-Donská na 591.—, Sibiř- ská ustoupila na 550.— a končí opětně 555.— Ruská banka vzpružila se na 375.—. Z bank ze- melných znamenala Volžsko-kamská 800.—. Vi- lenská 592.—, Donská 600.—, Kyjevská 640.— Moskevská 780.—, Tulská 441.— a Charkovská 42012. Z pojišťoven jednány byly ruské trans- portní po 106.—, I. pojišťovna po 1485.— a ruská proti ohni po 100.—. Trh hodnot dopravních vy- datně oživil. Z drah stoupla severodoněcká na 345.—, Moskevsko-Kylevsko-Voronežská na 765.—,
Balkán Turecko Drinopol Azov Sibiř Kylevsko ruský banka
31 article
Rostov-Vladikavkazská na 2735.—, Rybinská na 368.—, jiho-východní vyšinula se na 279.—, Černo- mořské paroplavební zdvihly se na 700.—, Kav- kaz i Merkurij placeny po 240.—. Na trhu hodnot průmyslových podléhaly papíry naltové značným kursovým variacím. Bakiňské vzpružily se počát- kem týdne o 19 rublů na 671.—, z nichž ustoupily na 659.—, Kaspické vyšvihly se na 3000.—, ocha- bly přechodně na 2900.— a končí 2935.—, Liano- sov zotavily se na 258.—, podíly Nalta Nobel 17.275.—, Mantaševské stouply na 648.—. Ze že- lezáren a strojíren vzpružily se Sormovské o 10 rublů na 134.—, Petrohradské metaličeské dokon- ce o 18 rublů na 358.—, Kolomenské kolisaly ko- lem 155.— a končí 159.—. Putilovské mohly se zotaviti na 145.—, Nikopolské vyšinuly se na 294.—, Lessner na 316.—, Sulinské na 170.— Hartmanské stagnovaly na 228.—, Brjanské stou- ply na 179.—, Malcovské zlepšily se na 339.—. z vagonek zotavily se Baltické na 239.—, Fěnix ko- lisaly kolem 126.—, načež se zdvihly na 131 14. Dvigatěl končí 97.—. Z papírů ostatních vzpružily se Lenské zlatodolné na 648.—, načež ustouply o rublů na 640.—, Parviajnen stouply na 208.—, Ba- ranovský zdvihly se na 236.—, Severní sklářské stagnovaly na 148.—, Nobless na 180.—. Akcie Lapšinské sirkárny zotavily se na 141.—, Provod- nik byly placeny po 138.50, cementárny Asserin konči 320.— o 10 rublů výše než před týd. m. Z papírů státních setrvala 42 ruská renta na 93.— renta z r. 1905 na 100.—. Losy z r. 1864 stagnovaly na 482.—, losy z roku 1866 placeny po 356.— 353.—. Trh 41/2 % úpisů zemelných bank nevyka- zuje podstatných kursových změn.
Rybinská Černo Mantaševský Hartmanský Lenská Parviajnen Provod Rostov
32 article
Výplaty státních pokladen. Od nějaké doby usilují státní pokladny zjednodušiti a dle možnosti soustřediti agendu u poštovní spořitelny. Proto též byl zaznamenán vzrůst výplat státní pokladn prostřednictvím poštovní spořitelny. Letos poštov- ní spořítelna převzala výplatu výslužného a zaopa- třovacích platů na účet finanční správy v Haliči. pro ředitelství státních drah, společnosti státní dráhy a severozápadní dráhy ve Vídni, pro dělníky státních dolů, hutí, lesů a solivaren v Haliči, za- pravování pensijních platů na účet společného pensljního rozpočtu pro Čechy, Moravu, Halič, Štyrsko, Přímoří a Dalmacii, invalidní platy pro vídeňský sbor a výplaty pro soudní úřady v Če- chách. Kdežto r. 1912 bylo státní pokladnou pro- střednictvím poštovní spořitelny provedených pla- tebních poukázek 1,815.882 a přípisů k dobru 101.655, letos páčily se v prvním pololetí platební poukázky na 1.196,011 a přípisy k dobru na 64.428. Z toho připadalo na civilní státní úřady r. 1912. 1,628.656 poukázek v obnosu 432 mil., r. 1913 v I. pololetí 1.097.185 poukázek v obnosu 264 mil. kor. Vzrůst vysvětluje se rozšířením platební reform na Halič a převzelím výplat výslužného a zaopa- třovacích platů státní železniční správy poštovní spořitelnou. Bursovní záznam režného zboží bavlněného. Ku přání, projevenému z českých kruhů textilních přinášíme nyní vždy v nedělním čísle oficiální zá- znamy vídeňské bursy pro režné bavlněné zboží Příslušná data jsou zařaděna v tržní rubrice u tex- tilních látek. Daňové úlevy pro textilní průmysl. Jak jsme již stručně oznámili, obrátily se Spolek rak. přá- delen bavlny a Spolek tkalců bavlny na finanční ministersvo podáním, v nichž domáhají se zvlášt- niho zřetele na krisi v průmyslu textilním při výměře všeobecné daně výdělkové.
Halič Vídeň Čechy Morava Štyrsko Dalmacie
33 article
Podání to vychází z myšlenky, že na základě § 73. zák. o osobních daních z r. 1896 v případě mi mo- řádných okolností k mimž patří také po- ruchy v závodě, jsou finanční orgány (úřady dan vyměřující) oprávněny skytnouti slevu na vše- obecné dani výdělkové. Paragrafu loho používalo se dosud pravidelně při pohromách živelních (po- žáru atd.). Politická a hospodářská krise měly však v zápětí také těžké poruchy v závodech. zejm. textilního průmyslu, tak že ustanovení zá- kona o „zvláštních okolnostech“ možno dle ná- zoru uvedených korporací vzlahovati také na ho- spodářskou krisi, ježto dílem některé zá- vody zastaveny vůbec, jednak ve většině ostatních provedeno pronikavé obmezení výroby. Dále do- volává se podání toho, že finanční ministr svého času prohlásil v poslanecké sněmovně, že dá fi- nančním úřadům pokyn, aby v případech zasta- vení nebo obmezení výroby braly k tomuto mo mentu náležitý zřetel. V dotyčném podání žádá se nyní, aby v těch případech, kdy jednotliví prů- myslníci žádají o slevu daně nebo podají rekurs proli příliš vysckému zdanění, bylo stanovisko toto náležitě respektováno. V kruzích přádelen pouka- zuje se také k lomu, že rozvrhovací klič pro kon- tingenty jednotlivých ukládacích okresů není při- měřený. Poněvadž však toho času není vyhlídky. že by se použilo jiného klíče, byla nastoupen cesta, aby totiž v daném případě při výměře daně přihliželo se náležitě k poslední krisi. Soudní pronájem tiskárny. K zakročení věři- telů firmy Novotný a Misák na Kr. Vino- hradech konalo se u vinohradského okresního soudu v jednací síni č. 19 druhé řízení za účelem pronájmu knihtiskařské koncese, leč po přečtení podminek nájemních nikdo z účastníků vydražení se nezúčastnil, v důsledku čehož řízení nájemní bylo zrušeno.
Kristus Vino Novotná Misák
34 article
Rumunpká sklízeň. Ježto výsledek sklizně má rozhodující význam pro hospodářský vývoj v Ru- munsku, za války vyskytovaly se obavy, zdali ne- dostatel pracovních sžl neztíží sklizeň. Rumunská vláda snažila se co možná vyhověti této potřebě a obmezila povolávání do zbraně na počet osob, nutný pro vojenské plány. Skutečně těž konsta- tuje se ve zprávách, z Rumunska došlých, že skli- zeň má čilý průběh. Ovšem pro neustálé deště se opozdila sklizeň pšenice více než pro mobilisaci. Deště účinkovaly místy též nepříznivě na jakost sklizně, přes to však možno počítati v celé zemi na průměrnou váhu 77 až 78 kg a na nejmenší vý- lěžek 20 hl z 1 ha, nepřinese-li počasí již žádná překvapení. Rovněž sklízeň ječmene dopadla do- bře, místy jest jakost velice pěkná. Velmi uspoko- jivě dopadla sklizeň ovsa, jenž nyní dozrál ke žni. Osevní plecha pšeničná za rok 1913 činila přes 1.600.000 ha. Při výnosu 20 hl z 1 ha bude dosažen výnos loňské sklizně pšeničné, ačkoliv r. 1912 oseto bylo v Rumunsku pšenicí asi 2 mil. ha. Dlužno též přihlížeti k tomu, že letos bylo zaseto více ječ- mene, ovsa a kukuřice. Kukuřici deštivé počasí poslední doby neobyčejně prospělo. Vyvinula se skoro všude velice eilně a její stav je v celém Ru- munsku dobrý. Sklizeň ve Spojených státech severoameri- ckých. Zemědělský úřad Spojených států severo- amerických odhaduje průměrný stav letní pše- nice na 74.1 (loni 90.4) proc. a pravděpodob- nou sklizeň na 223 (290) mil. bušlů. Průměrný stav kukuřice udává se na 75.8 (80) proc. a prav- děpodobná sklizeň na 2672 (2811) mil. bušlů. Pr- měrný stav ovsa odhaduje se na 73.7 (90.3) proc. a pravděpodobný výnos sklizně na 1028 (1207) mil. bušlů. Průměrný stav ječmene udává se na 74.9
Rumunsko spojený stát spojený stát severo kg ha