1
masthead
10. srpna 1913
3
masthead
Přoha „Národních Listů k číslu 21s.
6
article
OBSAH
Zdeněk Wirth: Sbírka dvojstěnných sklenic v Umě
lecko-průmyslovém museu v Praze.
Lékařství: Dr. Frant. Šmidrkal: O hromadné ná
kaze duševní. (l.)
Ženské hnutí: ženská banka.
Drobnosti.
Literatura.
Bibliogratie.
Wirth
doktor
František
Uma
Praha
7
title
Sbírka dvojstěnných sklenic
v Uměl.-průmyslovém museu
9
article
Před týdnem byla v malém sále druhého
poschodí Umělecko-průmyslového musea in-
stallována sbírka skla, jež později bude zařa-
zena do stálých sbírek musejních. Sbírka, jíž
dodává speciálního charakteru imposantní řa-
da 70 sklenic dvojstěnných a jež byla do této
doby známa jen několika odborníkům, vznikla
úsilovnou patnáctiletou prací sběratelskou bý-
valého majitele, pana c. k. vrch. fin. raddy
Karla Buchtely a byla nedávno získána
panem Alojsem Potůčkem, starostou
města Bubenče s úmyslem, aby byla přímo da-
rována museu. Tímto skvělým darem staví se
pan starosta Potůček nejen do předních řad
nejobětavějších mecenášů českých museí, ale
zvláště pokud jde o světovou sbírku skla
v pražském museu, jejíž slávu a evropský vý-
znam založil baron Lanna, stává se jejím do-
vršitelem, neboť vyplnil rázem mezeru, jež tu
zela ve vývoji skelné dekorace, způsobem
přímo opulentním. Je-li nyní pražská sbírka
skla — podle své přirozené povinnosti — do-
konale úplná právě pokud jde o vývoj sklář-
ství v Čechách, je zásluhou páně Potůčkovou
že ji doplnil velkou sbírkou výrobků pro
sklářství v Čechách velmi charakteristických
a ve sbírce ne právě nejlépe zastoupených.
Pražské Umělecko-průmyslové museum
založené na zásadách estheticko- a techno-
logicko-výchovného programu Semperova, o
počátku se snažilo získávati dokonalé ukázky
sklářské techniky, zejména domácí a usilovalo
také o to, aby byla navázána řemeslná tradice.
přerušená v 19. století, co do formy i co do
techniky. Usilí vedlo ovšem vlivem okolností
jen k pořízení dobrých kopií českého skla
broušeného a rytého, jež prováděli dělníci fir-
my Králíkovy ve Vimperce a jichž krásnou
sbírku získalo c. k. rakouské museum ve Vídni.
Buchtel
Alojs Potůček
Potůček
Lanna
Potůčkův
Semperův
Králíkův
Bubeneč
Čechy
Vimperk
Vídeň
10
article
Náhlou smrtí Králíkovou byl vlastní účel akce.
nová výroba skla podle vzorů, jež českému
sklu dobyly slávy, zničen, neboť jeho nástupci
obrátili se jiným směrem, k hromadné výrobě
průmyslové. Akce prospěla však aspoň musej-
ním sbírkám, obohativši je o výrobky prvního
řádu a také kopie slavné sklenice brusíře skla
na dvoře Rudolfa II., Kašpara Lehmanna, do-
plnila typy českého broušeného skla o nej-
staršího zástupce. Když pak před třemi léty
baron Lanna svým velikolepým darem učini
museum majítelem nejbohatšího přehledu vý-
voje sklářství, byly to zase hlavně broušené
poháry a jiné nádoby, jež dodávaly ráz če-
skému oddělení sbírky, kdežto dvojstěnné
sklenice byly tu v počtu značně menším. Na-
bývá-li tedy nyní museum darem p. Potůčko-
vým 70 kusů dvojstěnných nádob, kvality
vesměs dobré a pravosti nade všechnu po-
chybnost povýšené, lze mluviti beze frázo
o vyplnění mezery, o dovršení vývojového
přehledu.
Dvojstěnné sklo je zvláštní, dosti ostře
ohraničená a odlišená skupina ve vývoji deko-
race skelných výrobků. Literárně (záznamem
v knize známého sklářského technika Kuneke-
la „Ars vitrarial“, 1679) od 2. pol. XVII. sto-
letí pověřený vývoj dá se sledovati na zacho-
vaných výrobcích od prvního desítiletí XVIII.
století až do počátku XIX. století. Začíná se
vlastně surogáty, ke kterým byli malíři skla
přivedeni asi snadným otíráním emailových
barev na nádobách; místo zevně, maluje (mra-
moruje) se sklenice uvnitř a k vůli ochraně
barvy vsouvá se do ní druhá, menší sklenice.
pokrytá tepaným pozlátkem nebo stříbrnou
folií, jež slouží za podklad mramorování. Dal-
ším vývojem zdokonalovala se výroba nejen
Králíkův
Rudolf II
Kašpar Lehmann
Lanna
11
article
Hím, že místo zasunutí dvou sklenic, jež nikdy
dokonale vzájemně nepřiléhaly do sebe, bylo
užito pouhých dvojitých plášťů a dvojitého dna.
jež bylo možno přibrousiti, ale i po stránce
umělecké. Místo neprůhledného mramorování
nastoupila průhledná pestrá malba drobných
výjevů (na nichž převládá karminová červeň.
sytá zeleň a hněď, jen zřídka podkládaná stří-
brnou folií), vedle toho zlatý a stříbrný orna-
ment na rubínové půdě, nebo také malovaný
výjev, podložený přímo barevným sklem (rubí-
nové, zlaté, zelené nebo mléčné). Vrchol tech-
niky po umělecké stránce tvoří ovšem sklení-
ce a poháry se zlatou folií, do níž jsou ryty
výjevy nebo ornamenty jehlou, zevně hraněné
a dokonale zabroušené. Teprve mezi těmito
nalézáme skutečně vynikající výrobky zname-
nitých kreslířů, kteří užívali volně rytinových
předloh ornamentálních i figurálních.
ad Kulturní článek.
Obtížnost ve výrobě tohoto druhu skla
již sama naznačuje, že tu jde o výrobky pře-
pychové, spíše příležitostné a pozornými di-
letanty prováděné, než o řemeslné výrobky
pro obchod. Celý ráz výzdoby, nápisy, věno-
vání a p. tomu také nasvědčuje; ba byla vy-
slovena domněnka, že jsou to z velké část
produkty klášterní píle a zručnosti. Vedle vý-
jevů honebních a jezdeckých bitek, velmi ča-
stých, objevují se na dvojstěnných nádobách
ornamenty rozvilinové s velikými květy, guir-
landy a festony, potom kartuše se znaky, mo-
nogramy a průpovídkami svatých, pohledy
na poutní kostely a kláštery a konečně i spo-
lečenské výjevy, hostiny, hry v parku a hu-
dební zábavy. Podle toho bylo by možno sou-
diti na účel a příležitost darování dvokitěn-
ného skla: na jmeniny, křtiny, svatební ho-
stiny, primice kněží, návštěvy vzácných pout-
níků v klášteřích, na hody v honech ai.
12
article
O proveniencí dvojstěnných nádob — vy-
loučíme-li zde časově poslední práce toho
druhu, dokonale datované a autorisované, to-
tiž sklenice J. J. Mildnerovy (1764—1808
z Gutenbrunnu v Dol. Rakousích, zdobené
eglomisovanými medaillony a prsteny — není
ještě archiválních dokladů. Z německých ná-
pisů, jimiž jsou četné z nich opatřeny, nelze
ovšem souditi, že byly vyráběny jen v něme-
ckých krajinách pohraničních a šmahemje
prohlásiti za výrobky česko-německých klá-
šterů; stejně pochybné byly by i dedukce z la-
tinských hesel nebo z italských veršů, na
nich se objevujících. Snad později vnese něco
světla do této otázky výzkum archiváli
XVIII. století dosud proti studiu starších dob
zanedbávaný. Literárně obíral se dvojstěnným
sklem dozud nejobšírnějí dr. G. E. Tazaurel
v publikaci o sbírce skla libereckého uměle-
cko-průmyslového musea (1902), ale nedošel
dále než k nejvšeobecnějšímu naznačení typů,
časovému jich omezení a výklady techniky.
Není nevhodno ukázati na hromadnou vý-
robu nepravých sklenic dvojstěnných v dnešní
době. Svědčí to o oblibě pro exklusivní tyto
výrobky a spolu velikou a nebývalou po nich
peptávku v kruzích sběratelských. Ale falsa
jsou málo rafinovaná; sklo je nepbyčejně silné
a kresba jehlou prozradí vždy ruku kreslíře
XX. století, byť sebe úporněji zapíral svou při-
rozenost a snažil se vystihnouti charakten
Zděnek Wirth.
staré práce.
Mildnerův
doktor
G E Tazaurel
Zděnek Wirth
Gutenbrunn
Dolo
Rakousy
průmyslový muzeum
14
article
O hromadné nákaze duševní.
O hromadné nákaze duševní.
že také může býti nákazá duševni,je
s dostatek známo ve světě lékařském. Sku-
tečná choroba duševní může snadno se pře-
nésti na osobu druhou, dosud zdravou, která
taktéž onemocní tímto způsobem (= psycho-
sa indukovaná). Tím snáze pak přenesou se
všeliké projevy jiné, zpěv, tleskot atd., jakož
vidíme všady tam, kde mnoho lidstva pohro-
madě. Chceme-li si učiniti pojem a představu
o takovéto hromadné nákaze duševní, podí-
vejme se jenom na některé závody sportovní.
na př. veslařské. Četné obecenstvo pilně sle-
duje závody a všelijak si kráti čas. Náhle na-
stane neobyčejné vyrušení a všechno se hrne
k cíli. Závodí oblibená loď proti mocnému sou-
peři. Pozornost všech obrácena a soustředěna
v tom směru, nastává horečnaté rozechvění,
napjatá nedočkavost, značné rozčilení. Vši-
mněme si jenom jednotlivce v tom zástupu
Oči mu jiskří, obličej hoří, tělo neklidně zmí-
táno, mimovolné pohyby, jakoby ani nebyly
ovládány vůlí. Lidé, kteří jakživi neměli ani
potuchy o sportu, kteří v nejmenším neznají
mluvy sportovní, zachycují jednotlivé výkřiky
sportovní, hlučným provoláváním hip! hip
povzbuzují loď, pohyby svého těla jakoby ji
chtěli popohnati ku předu, pobíhají rozčileně
po břehu, mávají klobouky, šátky, rukama.
15
article
Účasť zmocňuje se všech i těch, kdož jsou di-
váky jen nahodilými. A když konečně lod
zvítězí, tu všichni propukají v jásot, všichni
poddávají se nekonečnému enthusiasmu, hluč-
ně vítají vítěze, obklopují ho, provázejí ve ví-
tězoslávě, zvednou dokonce na ramena a ve-
dou k soudci.
Překvapení tážeme se po příčinách tohoto
výjevu. Co stalo se, že ti četní jednotlivci
uchváceni byli hnutím všeobecným, tak že
pozbyli své rozvahy, svého sebeovládání a
trpně poddávají se proudu vše strhujícímu?
Vysvětlení podá nám chování se jednotliv-
ce v zástupu. V obyčejném davu každý jedno-
tlivec uchová si své vlastnosti duševní, svůt
karakter i svou činnost uvědomělou. Cokol
koná, ví proč to koná a k jakému účeluto
Jakmile však všichni tito jednotlivci sto
pod vlivem nějakého společného dojmu, nastá-
vá dav organisovaný, čili dav psychologický.
V davu uhasíná rozdíl povah, nálad, povolání.
vzdělání atd., jednotná a vědomá osobnost tu
mizí, na její místo nastoupí osobnost nevědo-
má. Jednotlivec pozbývá svých dřívějších
vlastností a přibírá na sebe karakter davu.
16
article
V davu tvoří se duše kolektivní.
duše hromadná, duše davu, vyníká
bytost nová, která stojí pode vlivem jistého
společného popudu, tímto jest organisována
docela jinak smýšlí, cítí a také jedná. Vzpo-
meňme si na př. jenom na revoluci francouz-
skou. Členy konventu stali se lidé, kteří za
dob pokojných byli vážení občané, dobromy-
slní živnostníci, svědomití úřadníci, kteří se
snášeli s celým světem. Jakmile však se stali
členy konventu, pozbyli rázem tohoto svého
klidného karakteru a přijali vlastnosti doby
bouřlivé, i vyznačovali se největší krvežizni-
vostí a nejzuřivější ukrutností. Když bouře
pominula, zase navrátili se ke svému dřívější-
mu klidnému povolání občanskému a stali se
namnoze ochotnými pomocníky uchvatitele
rdousitele republiky Napoleona. Takovouto
náhlou a nepochopitelnou změnu karakteru
vysvětlíme si dobře jednou zvláštní vlastností
organisovaného davu. Je to jeho neobyčejná
povolnost dojmům, jeho zvýšená vznětlivost,
jeho značná dráždivost. Jednotlivec jedná
vždy uvědoměle. Ale v davu rozplynes
úplně osobnost vědomá, úsudek a vůle jsou
ztraceny, dav jedná neuvědoměle. Dav není
schopen ovládati své bezděčné činy. Z lid
docela klidných stávají se v davu osobnosti
s dráždivostí, jakou si ani nedovedeme vy-
světliti. Vizme bouře dělnické; klidný průvod.
náhle z nepatrné příčiny na zvolání neb heslo
jednotlivce promění se v rozbouřenou hmotu.
která ihned přikročí k výtržnostem. Druhého
dne procházejí se jednotlivci s klidem, prohlí-
žejí spousty, které den před tím, jsouce v da-
vu, byli nerozvážně provedli, nikdo z nicht
nepolituje, neodsoudí, útrpně pokrčí rameny
a řekne: „Už se stalo.“ Dav nemůže připustiti
že by mu něco mohlo odolati, pro něho není
pojmu nemožnosti. Jednotlivec v davu pouze
proto, že jich je veliký počet, nabývá pocitu
Napoleon
18
article
nepřekonatelné moci, která mu dovoluje povo-
liti pudům, jež by sám musel držeti násilně
na uzdě. Dopouští se činů, jichž by jinak ní-
kdy neprovedl. Mravní zásady v davu totiž
úplně vymizí. Člověk v davu je schopen nej-
větší bestiálnosti, jako to vídáme ve válkách
a vzpourách, dav přeměňuje člověka nej-
intelligentnějšího ve tvora bezohledného, zu-
řivého. Jestliže v parlamentě pání poslanci
v některé pohnuté schůzi házejí kalamáři.
tlukou pulty, trhají spisy, nebo jestliže někte-
rý z nich vytáhne dokonce nůž, stává se to je-
dině z toho důvodu, že v tom okamžiku jsou
členy vznětlivého, nerozvážného, neuvědomě-
lého davu. Podobné pusté výjevy vidíme pří
požáru divadla, při zkáze lodi a p. Zejména
jsou-li rozvířeny otázky náboženské, politické
nebo sociální, obzvláště pak otázky národ-
nostní, tu zvýšená dráždivost jednotlivcův
i celých mass a národů je neobyčejná, povážli-
vá. Mohu na doklad toho uvésti některé udá-
losti z našich dějin. Dne 30. července r. 1419
mnich Jan Želivský uspořádal slavnou pro-
cessí husitskou. Byl to průvod čistě nábožen-
ský, a lid byl zaujat jedině svou útěchou du-
chovní. Náhle stala se věc neočekávaná.
Želivský
19
article
Když zástup ubíral se kolem rádníce novo-
městské, neopatrní konšelé dali z oken rad-
nice házeti po lidech a po svátosti, nesené
Želivským. „Tu,“ jak píše Palacký, „zástupo-
vé rozlítivše se, vnikli do radnice, vyházelí
konšely, též purkmistra a rychtáře a několik
obecních starších.“ To pak byl počátek bouří
husitských. Podobnou vznětlivost vidíme v na-
šem národním životě při zápasech našich čet-
ných stran politických a vědeckých. Hlásíte-li
se ke straně jedné, můžete býti jisti, že s
rozhněváte a znepřátelíte se svými nejlepší-
mi přáteli. Taková dráždivost. poddajnost
dojmům a pohyblivost je také karakteristi-
ckou známkou celých národů. Připomínám
pouze Francouze.
Druhou význačnou vlastností davu jest
lehkověrnost. V davu pozorujeme velmi nízký
stupeň rozumovosti, je tu nedostatek soud-
nosti a ducha kritického. Náhle na př. vznikne
pověrl, že některý peněžní ústav je v nesná-
zích. Má sice bohaté fondy a takové okolnosti.
že se to o něm nedá ani mysliti, ale pověst
letí rychle jak myšlenka, každý tomu uvěři.
bojí se o svůj majetek, vypovídá vklady, pro-
dává knížky i se ztrátou a run je rázem vy-
volán.
V davech, praví se, nahromaďuje se hlou-
post a nikoli duch. Ztrácí se všechna rozvaha.
všechna inteligence, mizí důslednost, logič-
nost. Thomayer se divi, že lidé věří houževna-
tě nesmyslným výrokům, jejich zdraví se tý-
kajícím, naproti tomu není prý možno přiměti
je, aby věřili pravdě. I vykládá to, že pravda
jest obyčejně jednoduchá a krátká, lež a ne-
smysl bývají barvitější, ba fantastičtější. Proto
slabé hlavě spíše vyhovuje lež nežli pravda
Lidé věří každému tlachu, každému nesmyslu.
Želivský
Palacká
Francouz
Thomayer
20
article
Neschopnost davu správně souditi brání
mu míti i jen stopu ducha kritického, t. j. do-
vésti rozlišiti pravdu od bludu a pověděti o
každé věci přesný soud. Dav neuvažuje, nebo
uvažuje chybně a úvaha nemá naň zpravidla
žádného vlivu. Nesoudnost zachvátí i vrstvy
nejvýše vzdělané a právem proto volá Sha-
kespeare, že soudnost prchla k šelmám a lidé
minuli se rozumem, t. j. že spíše u zvěře na-
dějeme se rozvahy nežli u lidí.
Davy jsou neschopny pozorování a úva-
hy a neznají žádné nepravděpodobnosti. Na-
opak věci právě nejméně podobné pravdě bu-
dí zpravidla největší pozornost. Dav připouští
vše možné a co při tom zvláštního, že události
skutečné ještě přebarvuje výtvory své fanta-
sie. Jeho obrazotvornost je velmi mocnáa
činná a podléhá živě dojmům. Dav nikterak
neodlišuje subjektivné od objektivného, v da-
vu nosi každý zvětšující skla. Je tu neobyčej-
ná poddajnost suggesci, což je přenos dojmu
do mozku osoby druhé za stavu vědomého.
Davy
21
article
První, určitě pronesená suggesce vnutí se hned
nákazou všem mozkům a hned nastoupí na-
pětí jedním směrem. Je na př. známo, že mnoz
lidé trpí halucinacemi zrakovými. Abych
uvedl osoby historické: Brutus po vraždě
Caesárově měl zjevení, které mu oznamovalo
setkání se u Filipp: Luther na Wartburce měl
vidění ďábla, po kterém hodil kalamářem: Na-
poleon viděl svou zářící hvězdu, Bismark svou
bílou paní atd. O čem kdo snil, čím se zabý-
val, čeho se strachoval, to víděl. Podobně ta-
ké, když křižáci obléhali Jeruzalém, některý
z nich měl vidění sv. Jiří na hradbách. Po něm
pak to viděli všichni. Cestou suggesce a na-
kažlivosti byl totiž zázrak, spatřený původně
člověkem jedním, přijat hned všemi. Obrazy.
vyvolané ve vlastní duší, má dav za skutečné,
třeba že mají s pozorovaným faktem příbuz-
nost jen velmi vzdálenou. Dívejte se na vzdá-
lený strom, řekněte, že tam vidíte oběšencea
za chvíli budou to tvrditi všichni. Ve skuteč-
nosti je to třeba zaschlá zlomená větev. Ta-
kových případů zažil každý mnoho a přiházeji
se zejména na poušti a na moři.
Jiří
Jeruzalém
22
article
Iluse jednotlivce cestou přenosu nakažli-
vého působí na ostatní. Tato suggesce čili du-
ševní nakažlivost je vlastnost všeobecně lid-
ská; osoba vzdá se své samostatnosti a bez-
děčně podléhá návodu či nápovědí druhého.
Je s dostatek známo, že lidé energičtí, rázo-
vití, vynikající, mohou svou vůli přenésti na
široké vrstvy lidové. Jmenuji z dějin pouze
Cesara. Valdštýna, Napoleona. Někdo má na
vás takový vliv, že se od něho necháte vésti
i ve směr, proti kterému byste se vzpříčili,
kdyby vás tam vedl někdo jiný. Jsou chvíle
okamžiky situace, ve kterých i člověk jinak
rozvážný se nechá nepředloženě unéstí. Ně-
které osoby vyznamenávají se vůbec pova-
hově zvýšenou suggestibilitou. U nich není nic
samostatného, ve všem svém jednání řídí se
návodem druhých. Zvláště pak děti podléhají
snadno nakažlivosti a napodobení.
Rambossou uvádí poučný doklad o tom,
kterak děti školní snadno podléhají nákaze.
Nějaký potulný umělec vyžádal si svolení, aby
Cesar
Napoleon
Rambossa
Valdštýn
23
article
mohl žákům připraviti malou zábavu, která by
spočívala v tom, že by netoliko žáky, ale ta-
ké pány profesory přinutil k všeobecnému zí-
váni. I umínili si někteří stateční, že budou
hledět odolati. Ale nedokázali toho. Po příkla-
du umělcově zívali všichni, žáci i profesoři.
někteří pak tak mocně se zmítali v lavicích,
že z toho byli až nemocni.
Probíráme-li se dějinami nákaz dušev-
ních, jsme nadmíru překvapeni, jaké jich
množství se událo netoliko ve tmavém středo-
věku, ale též v nynějším osvíceném stolet
mezi dětmi tam, kde jich mnoho je pohroma-
dě. V noci sv.-bartolomějské a v bouřích ná-
sledných i děti nedospělé dopouštěly se vražd.
žhářství, ukrutenství. Jako hroznou ukázku
nakažlivosti dětské uvádím křižácké výpravy
dětí r. 1212. Je to jeden z nejvelkolepějších
zjevů, jimž dějiny nic nemohou postavíti po-
dobného.
Z doby novější zajímavý je případ z Kolí-
na n. R. Roku 1848 vznikla mezi školními dít-
kami 5—6letými zvláštní nákaza. V celých
zástupech přicházely ke svým učitelům i dít-
ky rodičů bezbožných a s pláčem prosily, aby
jim bylo odpuštěno, stále při tom zpívaly, če-
tly, modlily se atd. Stejným způsobem dějí se
podobné nákazy duševní též u dospělých.
Dr. Frant. Šmidrkal.
(Dokončení)
doktor
František
Šmidrkal
Kolit
25
article
Ženská banka.
Ženská banka.
Program Svazu ženských spolků českých
Praze přinesl našemu ženskému ruchu mnoho no-
vého, podniky dalekosáhlé a také dosti daleké
uskutečnění. Mezi jiným je také programovým
bodem: Ženská banka. Je to zajisté podnik velice
potřebný, provedení jeho silně by podepřelo pod-
niky ženské, také by pozvedlo veřejné mínění
schopnostech žen, o životnosti ženského hnutí na-
šeho. I do nejširších kruhů vneslo by své působení.
neboť jistě, vědomí vlastního ústavu, podnitilo by
ženy k větší spořivosti a k snaze, míti také svůi
podíl a vliv na vedení banky, všímati si peněžníc
záležitostí již proto, aby poznaly, lze-li míti dů-
věru k podnikání ústavu.
Již před lety jednalo se o zřízení lidového ústa-
vu peněžního s malými podíly, v němž mělo ženám
podílnicím býti zaručeno plné rovné právo vo-
lební s muži, ale k uskutečnění nedošlo.
Pokud je známo, ženy samy se dosud dosti
vyhýbaly samostatnému obchodnímu a peněžnímu
podnikání, ale konečně i k tomu dochází, nebo
ničemu v životě nemohou se vyhnout, ničeho ne-
smějí se zříkat. Nejčastěji okolnosti, potřeby, kte-
ré se vyhraní, vhánějí ženy k činnosti jim dosu
cizí. V tomto případě byl by důležitý obor, nově
pole ženami dobyto.
Je zajímavo poohlédnout se, jak zavedenje
takový ústav jinde, z jakých počátků vzrostl a jak
se vyvíjí.
Před lety vznikl v Berlíně ženský peněžní
úsťav jako „Družstevní banka samostatných žen“
zapsané společenstvo s ručením omezeným. Letoš-
ním rokem, v březnu 1913, přeměnil se ústav ten
v „Ženskou banku“, zapsané společenstvo s ruče-
ním omezeným. To svědčí o rozvoji ústavu, kter
dosti skromně započal svou dráhu, ale svědčí tak
o tom, že podnik vzešel ze skutečné sociální po-
třeby.
Berlín
svaz ženská spolek český Praga
družstevní banka
26
article
Členy banky mohou býti všechny ženy Ně-
mecka a kolonií. Stávají se jimi podílem 100 mk.
který možno splatit najednou anebo ve lhůtách
měsíčních, nejméně 5 mk. Zápisné činí rovněž 5
mk, a ručení 200 mk. Člen může míti více než1
ale ne více než 1000 podilů. Podily opravňují k di-
videndě, která činila v r. 1912 pět procent. Vů-
bec bilanční zpráva byla uspokojivá a vyjímám z
ní některé zajímavé věci. Naše prostředí — praví
se ve zprávě — v němž pracujeme, jsou hlavně
ženy středních a chudších vrstev. Kdežto v pře-
dešlém roce obracely jsme zřetel hlavně k vnitř-
nímu sesílení vlastnímu a proto přijímaly jsme po-
měrně málo členů nových a jen takových, který
nešlo o dosažení úvěru, ačkoliv nával byl velký.
docílily jsme tím, že letos mohly jsme přijmouti
více členů úvěru schopných, ale i jinak býti ná-
pomocny našemu členstvu v různých jiných okol-
nostech. Za tím účelem rozšířena byla oddělení
právní, hypoteční, domovní a majetková správa
všechna byla nad očekávání hojně použita.
První oddělení poskytuje členstvu bezplatnou
radu a částečně vede chudším členům soudní ří-
zení. Pro vyšší instance jsou tu právníci, kteří bez
zálohy neb na chudinský průkaz vedou soudní
spory
Hypoteční oddělení obstarává členům hypo-
teky, ukládá peníze, prostředkuje koupí pozem-
ků a domů.
mk
27
article
Jiné oddělení chrání v první řadě ohrožené
jmění členů. Ženy často ukládají své peníze na
druhou, ba i na třetí hypotéku, aniž by si byly
vědomy nebezpečí a bývají zaplétány do sporů. V
takových případech vyjednáváme s věřiteli, vede-
me veškeré lhůty v patrnosti a snažíme se za-
chrániti všemi způsoby jmění neb aspoň část jeho
Tímto směrem docilily jsme značných úspěchů
Rovněž majitelkám domů napomáháme radou
skutkem, vyjednáváme v případě rozporů s věři-
teli a snažíme se vyrovnati záležitosti v dobrotě.
Oddělení pro domovní a majetkovou správu
zabývá se správou pozemků a jmění těch členů.
kteří nechtějí se tím sami zabývati.
Ač ve všech případech jednaly jsme obezřet
ně, přece projevily jsme pro naše členy soucit
snažily jsme se přizpůsobiti se jejich poměrům.
Pro ony členy, kteří v nejvyšší nouzí nemohli
podati dostatečných záruk, získaly jsme bezpečné
záruky a mohly na tento způsob pomoci poskyt-
nouti. Doufáme, že dokázaly jsme, že náš podnik
je sociální nutností. Doufáme, že se konečně po-
daří získati větší část zámožných žen, aby po-
daly našemu podnikání ruku a podpořily ženskou
Zajímavo je, že dosud byli podniku většinou
muži nápomocní a svědčí to jen o širším rozhledu
mužů, v těchto peněžních věcech více obeznalých
a proto majících více důvěry. To však stačí pro
začátky takového ústavu ženského. Ženy zámožné
samy musí přicházeti a ústav svými vklady pod-
porovati, na něj se obraceti při vyřízování svýc
peněžních záležitostí.
28
article
Jakou měrou obchodní stránka podniku se vy-
víjela, vysvítá z číslic. Obrat za poslední rok činil
přes 4 miliony marek. Vklady stouply z 34.068.40
na 106.084.20 mk. Depositní účet stoupl z 8064.9
na 101.548.60 mk. Účet kontokorrentní činil obrat
1 milionu a stejnou částku účet směnečný.
Počet členstva byl oproti loňským 838 letos
1006, Bilance vykazuje za rok 1912 zisk 12.490.01
mk. Z toho odpadá na účet zařízení 5000 mk, takže
čistý zisk činil 7490.01 mk. 5 dividendy vypla-
ceno 1703.42 mk, reservnímu fondu 800 mk a zby-
tek 4986.59 mk, jakož i čistý zisk z r. 1911 v částce
2047.35 mk připsán reservnímu fondu pomocnému.
Je patrno, že při tomto stavu bude banka i na-
dále aktivní a bude vykazovati zisk.
Vedení banky svěřeno je ředitelstvu, sestáva-
jícímu ze dvou žen Anny Hoffmannové a paní z
Wunschů, a dozorčí radě šesti- až patnáctičlenné
za předsednictví JUDra. Marie Baschkeové. Ve-
škero členstvo má rovné právo hlasovací a volební
věc.
při valné hromadě.
Hoffmann
Wunsch
Baschkeová
29
article
Drobnosti.
Drobnosti.
Neznámý prvotisk český z r. 1491. Anti-
kvariát K. W. Hiersemanna v Lipsku nabízi
ke koupi za 720 mk. dosud neznámý prvotisk
český z r. 1491. Jest to kalendář na rok 1492.
tištěný týmiž literami, jakými tiskl v Praze
ke konci století XV. Jan Kamp. Exemplář
Hiersemannem nabízený není exemplář úplný.
Hiersemann domnívá se, že jest jeho výtisk
unikatem, ale ani to není pravda. Podařilo se
mi zjistiti, že zachovalejší výtisk českého ka-
lendáře na rok 1492, s dvěma iniciálkamia
dřevorytem nachází se v knihovně Ed. Lan-
gera v Broumově. Nelze přes to o tom pochy-
bovati, že prvotisk Hiersemannem ke koupi
nabízený jest vzácná památka ranního knih
tiskařství pražského a že by měla býti pro
některý veřejný ústav v Praze získána.
Tbk
K W
Jan Kampa
Lipsko
Praha
Lana
Broumov
Hiersemann
30
article
Literatura.
Literatura.
(Z nové belletrie.) Dětská literatura má u nás
několik opravdových pěstitelů, mezi nimiž pí. Rů-
žena Svobodová obzvláštní místo. Předsta-
vuje totiž typ ženy-umělkyně, která v dětském
světě nalézá nejeden z výsostných okamžiků své-
ho „posvátného jara“, jak nazvala svou poslední
knihu, a jistě nejen knihu, ale celou vrcholnou
etapu svého tvoření, v němž „Pokojný dům“ za-
chytil božské okamžiky těžce vybojovaného míru
jejího životem pronásledovaného srdce. V sladké
symíonii „Pokojného domu“ našel dětský živel
nejčistší, nejprůzračnější tóny, na něž. vzpomíná-
me čtouce novou knihu pí. Svobodové, vydanou
právě v knižnici mladých čtenářů, „Dětská
srdce“ (ve Žni z literatur, nákl. Jana Laichtera,
str. 127. za 1.20 K). Již jednou zapsala se tu naše
spisovatelka do srdcí mladých čtenářů a její jmé-
no důstojně se řadí v seznamu k jménům dvou ve-
likých žen, jedné naší a druhé cizí, naklonivších si
dětská srdce nejvyšší něhou svého ženství, k Bo-
ženě Němcové a Šelmě Lagerlöfové. Zdá se nám,
že ne pouhou náhodou ocitla se pí. Svobodová
v sousedství těchto dvou jmen, neboť stojí jaksi
mezi nimi uprostřed svým významem v pěstování
tohoto genru, v němž Němcová zdůraznila více
citový a Lagerlöfová více umělecký záměr. Že
uzrál v naší moderní autorce ryze umělecký zá-
měr, to dokazuje v „Dětských srdcích“ na př.
Svobodová
Svoboda
Laichter
Němcová
Lagerlöf
Lagerlöfová
31
article
okolnost, že básnířka dětský svět neuzavírá do
počáteční oblasti v životě lidském, nýbrž že shle-
dává dětské rysy i v stáří: vypravuje povídku o
dvou stařenkách, které si opatřily koťátko, aby
daly průchod své něze, jíž ve svém opuštěném
životě od mládí nemohly využíti, a jsouce záhy
žárlivy na příchylnost kotěte, div že nedospěly
ke zlé rozluce svého společného života. Toto na-
zírání na dětství charakterisuje umělkyni, která
příliš mnoho prožila a příliš mnoho odpustila, aby
nedovedla pohlížeti na kolébku lidské něhy v ob-
sáhnutí celého života. Stín osudu vrhá do této
knihy zdánlivě idyllický obrázek ze života dvou
starých dětí, které procitly z nerušeného snu své
dosud nevyužité dětské něhy a náhle poznaly, že
jsou již dávno dospělí lidé s velmi jasně odlišnými
charaktery. Toť jako hluboce procítěný, bohatým
a pokojným srdcem nazíraný pendant k předchá-
zející povídce, v níž sblížení dětského osudus
osudem mladého zvířete vyvolává podobný osu-
dový dotek, tak že dítě náhle cítí se dospělé
[„Telátko“). Tyto krise přechodu, jimž básnířka
jaksi do života, do celé té ohromné dílny lidských
osudů, rozšířila a podepřela svůj, vlastní obraz
čarovného dokonce až zbožněného světa, „dět-
ských srdcí“, tvoří velkolepý rámec k této knize.
32
article
Jimi stupňuje se jas ostatních kouzelně viděných
čísel, utkaných z duhových vláken nejčistší poc-
sie. Básnířka dovedla zachytiti pel dětských do-
jmů, které jsou základní pro celý život a ve své
primérní podstatě jsou zality neskutečným zá-
zračným jasem, dovedla se zadívati do země vzpo-
mínky široce rozzářenýma dětskýma očima a do-
býti si jejich pokladů pomocí radostného lásky
plného dětského srdce. V zářivých visích blahem
osluněných niv, na nichž spočívá požehnání laska-
vého klidu, k němuž se musilo básnířčino srdce
protrpěti, rozvila pí. Růžena Svobodová své ma-
lebné umění. „Helenčin stařeček“ a „Návštěvau
japonské holčičky“, dvě rozkošná plátna, z nichž
každé obralo si jinou říši předmětného znázorně-
ní první neskutečný svět vzpomínky, druhé exo-
tický předmět pouhé toliko ostře viděné skuteč-
nosti, jsou nejčistší produkty ryze artistní touhy
po vytvoření dětského světa, ať již je to určitá
oblast dojmů či určitá exotická postava z něhoj
do dalších čísel vkrádá se již ideový přízvuk, kte-
rý v „Květinové slavnosti“ zaznívá z názoru pozo-
rovatelky, spatřující v dětském světě jedno z nej-
větších bratrství, které kdy vskutku existovaly
a jichž ani nejnápadnější vnější okolnosti nemohou
porušiti, kdežto v „Pavlínce poutničce“ kotví pří-
mo v jakémsi morálním smyslu vylíčeného dušev-
ního stavu, v němž dětská dušička obrací se ze
scestí pudově řízeného bezstarostného životak
Svobodová
Helenčin
33
article
dobrému konání. Konečně číslo poslední „Spa-
sitel“, k němuž tato ideová příprava mířila, do-
spívá k zbožnění dětského srdce. Na tomto oltáři,
kde každé slovo plane jako vonná oběť mírua
bolestně vykoupené laskavosti, odhmotňuje se
každá nejobyčejnější skutečnost v legendární zá-
žeh. Podobně jako v „Pavlínce poutničce“, která
ještě je pouhou miniaturou a splývá nakonec vel-
mi jasně s představou svatého obrázku, zaokrou-
hluje se v „Spasiteli“ celková dějová vise v doko-
nalý oltářní obraz a rozzařuje na všechny strany
jas svého posvěcení. Ideový vzestup byl tu doko-
nán v úplném splynutí nádherného barevného po-
jetí s představou zázračného dobrého dítěte, které
bylo v čas odvoláno z života, aby neposkvrnilo
kalem široké, neodstranitelné špatnosti v celko-
vém zařízení světa bělostného roucha svého ide-
álu. Přes tuto a jinou průzračnou myšlenkovou
náplň klademe „Spasitele vedle „Pokojného do-
mu“ z „Posvátného jara“. Meditativní partie ne-
sou se tu podobně rytmem a melodií slavných
písní, které zapěla básnířka, stojíc vysoko nad ži-
votem a zdvihajíc k nebesům božský nástroj své-
ho umění. Je tu vše zjednodušeno, jakoby se splet
větví kvetoucího stromu více rozhrnula vstříc
modrému nebi, a dojem stává se tím jen otevře-
nější, širší. Tak „Dětská srdce“ nejsou a nesmí zů-
stati jen dětskou četbou, ale dovedou si uhájiti v
vývoji Růženy Svobodové místo stejně čestné ja-
ko ostatní, jako jiná pamětihodná zastavení v po-
stupu jejího tvoření
poutnička
Svoboda
Spa
34
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Jan Vřesnícký: Malá Skála a Vrano
s okolím. V Turnově. V. Kudrnáč.
Ant. Junek: Domácí elektrárnas
vodní turbinkou. (Knihovna domácí dílny.
VII.) V Praze, F. Šimáček. Cena K 1.40.
Kand. inž. Josef Lorenc a B. Adamec: D -
mácí elektrotechnik. (Knihovna domácí
díny. V.) V Praze, F. Šimáček. Cena 2 K.
Liberté: Kulturní boj a český kato-
lickýlid. (Časové úvahy. Čís. 7.) V Hradci Král.,
Politické družstvo tiskové. Cena 8 hal.
Jan Bělina: Mravouky bez boha. (Časo-
vé úvahy. Čís. 6.) V Hradci Král., Politické druž-
stvo tiskové. Cena 8 hal.
Kalendář Národního Hospodáře
na rok 1914. (Redaktor Pavel Kredba. Ročník
IV.) V Praze. „Národní Hospodář“. Cena K 1.—.
Das Parlament in O esterrelch
oder die innere Gefahr von Kritias.
Heidelberg. 1913. Weiss'sche Universitäts-Buch-
handlung. Preis K —.50.
Vřesnícký
Vrana
V Kudrnáč
Junek
F Šimáček
Ing
Lorenc
Adamec
Bělina
Pavel Kredba
Kritiás
Weiss
Turnov
Praha
Kanda
Hradec Královský
Heidelberg
kulturní boj
Preis K
sche UniversitätBuch