ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ca5b720-8f4f-11dd-8453-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 65, place 68, org 7, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. srpna 1913. číslo 218.
4 article
„Nejjednodušším prostředkem ke zjedná- ní lepších poměrů bývá všude zpravidla —dí autor „N. Fr. Presse“ doslova — odstranění oněch osob, kteréž je nedovedou zjednati. Vy- rovnací místodržitel svou osobní neobratnosti uchystal vyrovnacím jednáním již dosti dalek pokročivším náhlý konec a tak zavinil nynější situaci. Avšak nebyl poslán pryč. nýbrž pone- chán, aby v Čechách vládl jako diktator. V zemské samosprávě byl zaveden mimoústav- ní stav, když se státní správa napáchala jed- nostranností, kníže Thun trvá však v úřadě. a také v úřadě zůstane, až přes jeho činnost bude v Čechách dosaženo nového pořádku. Téměř bylo by si toho přáti, aby neštěstí Čech navždy bylo s jeho jménem spojeno. Mohlo by se mysliti, že řádky tyto psala ruka, kterou kniže Thun kdysi ještě jako hrabě odepřel stisknouti, avšak J. Ex. Schrei- ner nebyl v deputaci u hraběte Schönborna. Z těch, kdo se jí zúčastnili, mohl článek v „N. Fr. Presse“ napsati nejspíše ještě dvorní rada Bachmann. Tomu se ještě tak nejvíce po- dobá, že nemá ponětí o účelu audience hr. Schönborna, první od jeho jmenování před- sedou správní komise. Také sotva kdo jiný mohl by dojíti přes autoritativní prohlášení předsedy zemské správní komise o jejím právním postavení k takovým konklusím při nejmenším jest naprosto nepomyslitelno, že by byl hr. Schönborn prohlášení to učinil, kdyby se nezakládalo do poslední písmeny na pravdě.
Thun Schönborn Bachmann Čechy
5 article
Nejsme sice povoláni k hájení knížete Thuna, aniž si tento úřad osobujeme; tolik však je jisto, že měl-li a má-li kdo „býti po- slán pryč“, že by to byl nejsprávněji ten, kdo nynější poměry vzhledem k vyrovnání zavinil. A mužem tímto jest vykonavatel nejhrubů nejneomalenější německé intriky proti vyrov- nání, ministr spravedlnosti pan Hochenburger. Je-li zmar vyrovňání neštěstím Čech, patř Hochenburgerovo jméno přímo pod ně a hi- storie vyrovnání je také umístí docela spole- hlivě tam, kam patří, a snad se v jeho velmi blízkém sousedství octne i zatajené jméno i- satele včerejšího pražského článku v „N. Fr. Presse“ K vůli úplnosti budiž poznamenáno, ž a požadavkem, vysloveným o knížeti Thunovi, uváděno tu v souvislost chování Němců k obě- ma nejdůležitějším bodům programu říšské rady na podzim. Velmi vkusnou a pro autora typickou dikcí praví se to asi tak: Musí-li Němci počítati s dalším místodrži- telováním knížete Thuna, potom jest parla- mentární půda pro finanční reformu a zvýšen kontingentu branců špatně pohnojena Pocházel by snad článek přece jenom od nej- většího z německých agrárníků Ex. Schrci- nera?i
Thun Hochenburger Hochenburgerův Němec Schrek Čechy
6 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Věci chorvatské.
RakouskoUhersko
7 article Rozhovory bar. Skerlecze s chorvatským
Rozhovory bar. Skerlecze s chorvatským a srbskými politiky v Chorvatsku jsou ukon- čeny a v nejbližších dnech nový královský komisař podá hr. Tiszovi zprávu, jakých zku- šeností nabyl ze svých záhřebských konferen- ci. Zatím chorvatští politikové snaží se vy- pátrati, s jakým posláním bar. Skerlecz přiše vlastně do Záhřeba. V tamějších koaličníc kruzích, jak vysvítá z nového dopisu „Zeitu“ mají dojem, že bar. Skerlecz má poslání roz- hodně protisrbské. Má se pokusiti o vy- tvoření nové sněmovní většiny, ve které by Chorvaté stáli proti Srbům, a za tím účelem má v Chorvatsku pracovati dle staréh rakouského hesla „divide et impera“! Podle zprávy záhřebského informatora možno prý už dnes říci, že se mu poslání to nezdařilo Nejen že se mu nepodařilo rozbiti některou vážnou oposiční skupinu, naopak všechny oposiční strany se spojily do boje proti maďa- ronům. Budou-li vypsány sněmovní volby. budou se navzájem podporovati chorvatsko- srbská koalice, přívrženci Starčevičovi, selská strana a sociální demokraté, takže dnes už nemůže býti o tom pochybnosti, že volby skončí zase úplnou porážkou vládní strany. O tom, že by sněmovní volby v Chorvat- sku vypadly opět v neprospěch vlády, nepo- chybujeme. Ale dle našeho zdání jest před- časno mluviti o tom, že by také skupína Star- čevičova šla do volebního boje svorně s ko- alicí. Loni byla mezi koalicí a stranou práva uzavřena smlouva, dle níž obě strany se měly při volbách podporovati proti straně vládní.
Chorvat Srba Starčevič Chorvatsko Záhřeb
8 article
Od té doby strana práva se rozpadla zase v dvě skupiny, frankovce a starčevičovce. z nicliž frankovci vystupují zase proti Srbům a tedy i proti koalici, starčevi- čovci pak chovají se dosud velice pochybně. takže se neví, půjdou-li s koalicí. Dr. Starče- vič zazlívá ve svém orgáně, „Hrvatu“, koalici, že šla vůbec na konfesenci k bar. Skerleczovi a tvrdí o ní, že uzavřela dokonce již jakousi
Srba doktor Starč Skerlecz
9 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Potkal jsem přítele, jehož jsem jinak ne- znal než s bezúsměvnou, ztrnulou tváří — ná- hle zářícího radostí jako oblouková lampa. Co mu asi je? Na rodinnou událost je uz starý, tchyni taky už pochoval, tah v třídní loterii ještě nebyl, členem zemské správní ko- mise se nestal, počasí rovněž není podle toho aby se někdo usmíval — jářku, co je s tebou? Vzal mě pod paží a s dětinnou radostí m sděloval, že prý našel ještě většího osla neh je sáml Užasl jsem, že taková věc je vůbec mož- ná; ale pro jistotu jsem ho poprosil, aby mě nedržel tak pevně za ruku. Ujistil mě lichotivě, že já jsem hors con- cours, a sdělil mi dosah svého štěstí: Zbavíl se své pražské zahrádky! Našel se prý totiž jiny nájemník (to mínil onoho většího osla), který o ni stál. „A to nazýváš takovým štěstím ?“ „Báječným!“ horoval přímo. „Víš ty v bec, co je to „pražská zahrádka“? Měl jsi j snad už někdy?“ Přiznal jsem se, že krom zeleného mlád a pak na výzvu městské rady pražské, abych dekoroval okna květinami, neměl jsem k byte nic zeleného „Nuže, vidíš — tak šťastným jsem také by val! Ale jednou — myslím, že se dostavilo mne střídavé pominutí smyslů — zatoužil jsen po tom, mít v Praze byt se zahrádkou. Řeli úmluvu s novým komisařem, proti čemuž se brání oba konliční listy. „Srbobran“ a „Po- kret“, hájíce koalice, která prý ničeho s ko- misařem nesmluvila, nýbrž jen mu přednesl své mínění o situaci a možné sanaci poměrů chorvatských. Starčevičovci půjdou tedy roz- hodně proti vládě, ale je nejisto, nepůjdou-li také proti koalici.
Praha
10 article Také v Istrii komisariát?
Také v Istrii komisariát? Časopis „Trentino“ obdržel z Terstu zprá- vu, že vláda se už rozhodla rozpustiti na pod- zim istrijský sněm a zavésti také v Istrií ko- misariát. Místodržitel pro Přímoři kn. H- henlohe učinil poslední pokus, aby přiměl Vlachy k některým ústupkům ve prospěch istrijských Chorvatů a Slovinců a tím umožníl dělnost istrijského sněmu. Ale pokus jeho se nezdařil. Zástupci Slovanů, posl. dr. La- ginja a prof. Spinčič oznámili místodrži- teli, že nemohou upustiti od požadavku, aby na sněmě slovanské dotazy a slovanská podá- ní se vyřizovaly také slovansky, když Slované tvoří dvě třetiny všeho obyvatelstva a proto nemohou snésti, aby vlaština zůstala i nadále výhradným jednacím jazykem sněmovním. Zá- stupci Vlachů dr. Rizzi a Benatti odpo- věděli, že města v Istriji a obchod jsou vlaš- ské. Vlaši platí větší daně než Slované a pro- to musejí žádati, aby jednacím jazykem sněmu a úřadů v Istriji zůstala jen vlaština, která má prý na to právo, poněvadž jest velikým jazykem kulturním a světovým. Po této nezdařené poslední konferenci zástupcové obou táborů oznámili prý místo- držiteli, že na žádné smiřovací konference již nepřijdou. Poněvadž sněm za takových okol- ností pracovati nemůže, vláda se rozhodla n podzim sněm rozpustiti, zemskou samosprávu zastaviti a dosaditi také pro Istriji z emskou správní komisi, v jejíž čele bude státi vládní komisař a v níž budou zasedati dva vlašští a dva slovanští úřadníci jako pří- sedící.
Vlach Chorvat doktor Le profesor Spinčič Slovan Rizzi Benatti Istrija Istria Trentino Terst Istrija Slovan
11 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rakousko-Uhersko a Rusko po bukurešt ském míru. Po uzavření bukurešťského míru je vhodný okamžik, abychom se podívali, jaký vliv obě bal- kánské války měly na poměr velmocí jak k bal- kánským státům, tak navzájem k sobě. V Bukurešti si Rakousko-Uhersko a Rusko vymínily právo revise bukurešťské smlouvy, ale ne za stejným účelem. Rusko by ještě rádo po- mohlo Bulharsku, aby dostalo Kavalu a Turci ab mu vrátili Drinopol. Rakousko-Uhersko pak, ne- mohouc se vzdáti iriedjungovské nepřízně k Sr- sku, rádo by pomohlo Bulharsku naproti nárokům Srbska. Věrnost, kterou S. D. Sazonov zachovává hr. Berchtoldovi, překvapuje tím, že má za následek ustupování ruského vlivu z Balkánu krok za kro- kem. Jednomyslnost, jaká se nyní jeví mezi Ra- kousko-Uherskem a Ruskem na východní straně Balkánského poloostrova, jevila se, bez mála čty- řicet roků tomu, na západě Balkánu, v Bosně Hercegovině. Na to Rakousko-Uhersko opanovalo na západě výhradně a Rusko zatlačovalo postupn na východ, někdy se s nim sváříc, někdy bratři- čkujíc. Tak šťastně dospěly až na bulharský břeh Černého moře, kde opět vystupují skoro jedno- myslně. Ale nehledíme-li k poslednímu okamžiku. nýbrž k celému časovému prostranství 1874— 1913. nemůžeme zapříti skutečnost, že Rusko Rakousko- Uhersku na Balkáně popouští půdu tak naskrze. jak by se toho byl nikdo do dní našich nenadál.
Sazonov Berchtold Ruska Rakousko Uhersko Rusko Bukurešť RakouskoUhersko Bulharsko Turec Drinopol Srbsko Balkán kouskoUhersko Boseň Hercegovina Černý moře
12 article
Jaké jsou příčiny toho, nelze bezpečně sta- noviti, protože vzpružiny politiky bývají součas- níkům skryté. Možná, že Rusko po mandžur- ských porážkách ještě nemá dost energie politice mezinárodní, byť šlo o jeho tradlce a nejkrásnější sny. Možná, že Rusko nechce ještě pronésti rozhodujícího slova a vyčkává vhodnějšího k tomu okamžiku. A možná také, že Rusko již o Balkán nedbá a sbírá své síly pro příští léta k obraně vlastních zájmů, přepouštějí celý Balkán málo-pomalu Rakousko-Uhersku, je- muž na něm více záleží a jež v něm vidí všecku svou budoucnost, jak říkají ve Vsdni : v Pešti. Zdánlivě jsou úspěchy politiky hrab. Berch- tolda na Balkáně ohromné. Ono dosáhlo, že Černá Hora musila ustoupiti Skader Albanií, ono dosáhlo, že starý spojenec a protektor Černé Hory, Rusko, k tomu svolilo, ono oslabilo úvazky mezi Černou Horou a Ruskem, ono dosáhlo, že loňští vítěnní spojenci se letos spolu podrali, ono si vyhražule revisi bukurešťského míru a tím právo slova do příštího poměru, jaký se tvořiti bude mezi balkán- skými státy. Vídeňské listy, oslněné těmito úspěchy, na- léhají, aby Rakousko-Uhersko nemeškalo a obsa- dilo sandžak, prvé než se oň rozdělí Srbsko s Čer- nou Horou. Jinými slovy, pobízejí Rakousko- Uher- jsem to ženě a neštěstí bylo hotovo. Však ty ženské znáš — ta hned při zahrádce myslila na věšení prádla, a už ji chtěla mít. Půl Prahy jsem sběhal nežli jsem ji našel a byt k ní, ale našel jsem ji. Byla velká asi — no, jako kašna na Karlově náměstí —. „Tak ukrutná? Dej pokoj! A co dál? „Co dál — nu, měl jsem ji! Byly tam dva keře bezu, asi tři stromy, na kterých jsem ne- poznal, jsou-li to kaštany nebo lípy, poněvadz to nemělo jediný list a ještě nějaké neurčité roští bylo u zdi.““ „Tedy taková Stromovka en miniature?
Rusko Balkán Rakousko Uhersko Pešť Albánie Černá Hora RakouskoUhersko Srbsko Čer Uhry Praha Karlov náměstí
13 article
„Moc en míniature! Padesát zlatých jsen do toho strčil, než jsem rozmnožil stromoví dva oleandry a z toho mlatu, co tam byl, ude- lal záhony. Ale jakž takž s pomocí boží, aspoř tráva se tam uchytila, když semena nasypal jsem tak vysoko, že vrabci se ho už přejedli a za druhou padesátku nastrkal mi tam za- hradník trochu resed, karafiátů, begonií a ji- ných takových kytiček. Cestičky dal jsem v- sypat žlutým pískem, altánek natřít na ze- leno — ale na hlavní věc jsem při tom zapo- mněl: dát zazdit asi padesát oken, ze kterých mi kde kdo koukal do zahrádky.“ „No, to je neštěstí! Co na tomo „To je právě to: kdyby jen koukal! Al to neznáš pražské lidi: kde kdo má jaký střep. který mu popelář nechce vzít, ten ti ho v noc hodí do zahrádky! Zdrátované džbány, rozbité talíře, hrnce bez dna- Přerušil jsem ho poznámkou, že přece sko, aby nápodobilo naproti srbským státům úlohu, kterou právě Rumunsko sehrálo naproti Bulharsku. Ale z těchto friedjungovských plánů nebude nic, jak ujišťuje z nejlépe informovaného pramen vídeňský dopisovatel „Dzien. Poznaňského“, jen píše: „Vídeňská vláda rozhodně nehodlá obsadití sandžak novopazarský, protože je si vědoma, ž ten krok, neopřený na žádný titul právní, vedl b k velkým zápletkám mezinárodním. Sandžak novopazarského zřeklo se Rakousko-Uhersko r 1909 navždy ve prospěch Turecka, jež mu je pro- dalo; ale Srbsko a Černá Hora řádně vypovězenou i vedenou válkou území toho dobyly, zavedlyv něm svou správu, a ono jim bylo londýnskou kon- ferencí definitivně přiřčeno. Kdyby tedy Rakou- sko-Uhersko chtělo nyní sandžak znova obsadi. dopustilo by se skutku nepřátelského naprotí Srb- sku i Černé Hoře. Krok ten byl by tím spíše ne- šťastný, že Černá Hora odvolala své vojsko ze
Al Srb Rumunsko Bulharsko RakouskoUhersko Turecko Černá Hora Raka Uhersko
14 article
Skadru na slib velmoci, že dostane náhradu n jiné straně poloostrova Balkánského. Kdyby tedy Rakousko-Uhersko zabralo sandžak pro sebe, při- pravílo by Černou Horu o náhradu, zaručenou i velmocemi, a nezbylo by mu nic jiného, než aby samo dalo černé Hoře náhradu ze svého území. kterým ji obklopuje na straně půlnoční a západní. což bude sotva který politik rakousko-uherský hájit. Dále jest jisto, že by vojska srbská a černo- horská ani po druhé válce dobrovolně ze sandžaku nevyšla. Ve Vidni se přesvědčili, že chybovali. podceňujíce srbské vojsko i srbský národ. Pravda. Srbové jsou dvěma válkami umdleni, ale zase ne- smí býti přehlédnuto, že srbští vojevůdcové i voj- ska nabyli ve dvou válkách drahocenných zkuše- ností, že se zakalli v ohni a nabyli hrdého vědomí vítězů, jež by si ne snadno dali vyrvati. Číselně jest ovšem armáda rakousko-uherská osmkrát sil- nější, než srbská i černohorská dohromady, ale musí se počítat i s tím, že by vtržení do sandžaku přivleklo za sebou netušené zápletky mezinárodní. jichž si není přáti. Celá Evropa by protestovala a musila by protestovati proti takovému činu, jenž by v zápětí měl válku evropskou.
Srba Rakousko Uhersko Evropa
15 article
To jsou velmi věcné a rozšafné důvody, aby Rakousko-Uhersko již přestalo srbské státy zne- pokojovat. Že tak jistě učiní, je mimo to logickým následkem jeho prohry ve válečném sporu srbsko- bulharském. Rakousko-uherská diplomacie hrála úplné zničení Srbska, jež nejprve chtěla rozděli mezi sebe, Bulharsko a Rumunsko, posléze pak se dohodlo s Bulharskem — jak tvrdí Max Harden ve svém „Zukunftu“ — aby Srbsko, o němž bylo předpokládáno, že jistě bude poraženo, bylo př- členěno k Bulharsku jako stát vasalsky, srb- ský král Petr, aby byl svržen a dynasti Karaďorděvičů prohlášena za zbavenou nároků na srbský trůn na věčné časy. Když se dr. Danev tohoto plánu obával, ukazuje, že by Rumunsko nedopustilo zničení Srbska, hr. Tarnowski v Sofj ho ujistil, že se Rumunsko zachová úplně netečně.
Harden Petr doktor Danev Tarnowski RakouskoUhersko Srbsko Bulharsko Rumunsko
16 article
Harden dodává, že by Danev mohl přísahou pře soudem ztvrditi, že se stal obětí diplomacie ra- kousko-uherské. Současně vyslanec Ugron v Běle- hradě činil přípravy k vypuzení Karaďorděvičů. po němž skupština měla si zvoliti bulharskéh králeviče Borisa za regentaj po smrti krále Ferdi- nanda, jenž by se prohlásíl za cara bulharo-srb- ského, Srbsko by s Bulharskem úplně splynulo v stát jeden. Takové uspořádání věcí balkánských měl n mysli hr. Tisza, když prohlásil, že balkánské státy mají úplnou svobodu na bratrovražednou válku. Maďaři druhu Tiszova bojí se rozvoje srbskéh národa jako smrti. Koburská dynastie v Bulharsku jim podávala jistotu, že Srbové budou pro Maďary navždy učiněni neškodnými. Srbskými vítězstvími na Bregalnici a Krivo- lakovici rozbity tyto plány a tento nezdar must konečně dovésti k tomu, že zahraničná politik rakousko-uherská vyzuje se z područí maďarského i vyprostí se z vlivu nemravných živlů friedjun- govských a nastoupí vlastní cestu, která přísluší Rakousko-Uhersku jako soustátí převahou slovan- skému.
Harden Ferdi nanda Maďar Srba Běla Srbsko Bulharsko Bregalnica Rakousko Uhersko Tisza
17 article Finanční přípravy pro případ války v Německu.
Finanční přípravy pro případ války v Německu. Po ohromném rozmnožení armády zabývá se nyní německá vláda přípravami pro případ války s hlediska hospodářského a finančního. Nejen že byl válečný poklad ztrojnásoben, ale činí se také nejpodrobnější opatření, aby sev případě války zabezpečily podmínky hospo- dářského života země a zvláště obchodu. Důstojníci, kteří jsou veliteli strategických linií, dostali rozkaz, aby za tím účelem navá- zali styky s čelnými osobnostmi finančních, obchodních, průmyslových a zemědělských kruhů. Kromě toho mají býti utvořeny poklad- ny pro válečné půjčky, podobné těm, které fungovaly v letech 1866 a 1870 a které budou vydávati výměnou za cenné papíry a zboží po- ukázky, zaručené státem a mající ráz banko- vek. Pokladny tyto budou podrobeny kontrole říšské banky a tím i kancléře. snad nemyslil, že mu tam přes noc někdo při- nese z brusu nový kávový service? „Tobě se to směje — ale co já, chudák jsem měl dělat s těmi střepy? Do museato nevezmou! Tak jsem vlastně dělal takhle celému domu popeláře.“ „A vyzváněl jsi také na smetí?“ „Nezlob a poslouchej! Kromě střepů byl to papíry, staré hadry, taky pár bot bez pod- rážek —
Německo
18 article
„S gumovými podpatky?“ — zkrátka celý vetešnický krám To byly ale jenom věci, které mi tam lidé na- házeli, aby se jich zbavili. Byly však také věci které jim tam spadly a o které stáli. A to jsi měl pořád: Prosím vás, půjčte nám klíč od za- hrádky, nám tam spadlo prádlo, nám tam spad míč, nám tam spadla kytka a jednou dokonce i topící žehlička. Ještě jsem byl rád, že tam nespadla při cídění oken některé služka. A těch sazí! Víš, že musil jsem dát týdně stro- my mejt sodou a rejžákem? A když jsem chtě mít kousek stínu, že musil jsem roztáhnou nad sebou paraple? Taková je v Praze krásná vegetace! Ke všemu mně začal někdo chodio na květiny — „Nejspíš botanik!“ „Nejspíš — měl jsem v podezření jednoho ševcovského kluka. A co ten neurval, pocu- chaly kočky. No tak — chápeš teď, že mám příčinu být nejšťastnějším člověkem, když jsem se té set.., sak ... zahrádky zhavil? Zevloun.
Zevloun Praha
19 article
Zákon o tříleté vojenské službě ve Franci. V pátek byl sněmovnou i senátem přijstý zákon o opětném zavedení tříleté vojenské služby uveřejněn v úřadním listě. Dle úřadně opravených číslic byl v senátě přijat 244 proti 36 hlasům a sice hlasovalo pro něj 37 členů republikánské levice, 51 člen republikánského sdružení, 119 členů demokratické levice, 6 di- vokých republikánů a 31 konservativec. Proii němu hlasovali 34 členové demokratické le- vice, mezi nimi bývali ministři Maurice Faure a Pelletan, a 2 neodvisli socialisté. Bývalí mi- nistři Combes a Sarrien a senátor d' Estournel- les de Constant zdrželi se hlasování. „Matin“ zjišťuje na základě číselných vý- sledků hlasování ve sněmovně i v senátě, že zákon o tříleté službě byl v obou zákono- dárných sborech dohromady při- jat 602 hlasy proti 240, dosáhl tedy v parlamentě ohromné národni většiny. Ale také značná republi- kánská většina se vyslovila pr zákon, neboť odečtou-li se od těchto číse hlasy sjednocených socialistů a konservativců je viděti, že z republikánů v obou zákonodár- ných sborech hlasovalo pro zákon 380 poslanců a senátorů, proti němu pak jen 167. Martinské slavnosti. V Turč. Sv. Martině, 7. srpna. (Pův. dopis „N. L..
Mauric Faur Pelletan Estournel svazek . Martin demokratický le Matin le jít Constanta
20 article
Jen počasí je zde horší než politické úřady Prší, prší, neustává, nálada je stejně zachmu- řená jako nebe, takže v tomto rozechvění sotva možno klidně jednati. Valná hromad Museálné slovenské společno st i v zápětí za ní následující valná hromada žen- ského spolku „živeny“ odbyly se rychle. Před- seda Museálné slovenské společnosti P. Štěpán Mišík tentokráte pro chorobu se nemohl dostaviti, proto valnou hromadu zahájil místo- předseda red. Josef škultčty. Zprávy jed- notlivých činovníků spolku byly potěšující, ne- bylo obvyklého nářku na lhostejnost veřej- nosti, mohl konstatovati, že sbírky musejn stále rostou. Vláda ani loni nedala si ujíti pří- ležitost, aby Museální společnost nepotýrala vykonala v musejních místnostech prohlídku vyšetřovala členy výboru, ale ovšem nemohla nic nezákonného vytknouti.
P Mišík Josef
21 article
Pronásledování Museálné slovenské spo- lečnosti je v souvislosti se štvaním na slo- venské politické hnutí. Maďarům je velmi ne- milo, že Slováci po dlouhých letech začínají se konečně politicky organisovati, proto hle- dají záminku, jak by jednotlivce potrápili a o práce odrazili. Poněvadž Museálná slovenská společnost je téměř jediný slovenský spolek na širším základě, Maďaři by rádi jeho činnost aspoň ochromili, když už přímo se chtějí vy- hnouti nutnému kulturnímu skandálu, kdyby Museálnou společnost zrušili. Solí v očích jest jim, že v době valné hro- mady Museálné společnosti a ži- veny konají se také politické národní porady Ačkoli politické organisace i v Uhrách jako všude jinde v konstitučních státech mohou své důvěrné porady konati bez zvláštních ohlá- šení politickému úřadu, přece Slovákům toto právo se upírá. Po prvém roce své činnosti Ústřední klub slovenské sněmo- vé národnostní strany měl dostati o slúžného na vyučenou, že v Uhrách na národ- nostním základě organisovati se není dorvoleno.
Maďar Slovák Museálný Uhry
22 article
Proto byla úterní důvěrná porada klubovní rozehnána četníky, proto byli její účastníci v středu pohnáni před soud. Tisza patrně rád by stanovil precedens, že politické organisace dlužno považovati za nedovolené spolky, po- kud nemají program schválený vládou. Magyar- ország rád by asi zavedl státní autorisaci pol- tických stran! Tam spěje zvůle sveřepých vládců maďarskýchl Jak se potom diviti tomu, že spolek sloven- ských žen Živena ve své činnosti je tal hatěný vládou, že nemůže nikterak dostáti svým úkolům, stanovami zaručeným. O zalo- žení hospodyňské školy stále může jen mlu- viti, může podávati žádosti na vládu, ale po- volení dostati nemůže. Spolkové zprávy obou organisací byly do plněny přednáškami. Red. Josef Škulté ty na valné hromadě Museálné slovenské spo- lečnosti promluvil s archaeologického stano- viska o hradech Děvínu (při ústí Moravy do Dunaje) a Nitře. Na valné hromadě ži- veny přečetl spisovatel Sv. Hurban Vaj an- ský essaystickou úvahu na feministické the- ma o Marii a Martě. Reagoval tím patrně n rozmáhající se slovenské ženské hnutí, vůči kterému se Hurban Vajanský staví krajně od- mítavě. Jeho úvaha byla však jen literárně dokumentována, sociálního a politického vý- znamu postrádala. Odpoledne po společném obědě konala s ještě valná hromada spolku pro podporu lido- vého průmyslu a umění „Lípy“. Podle zprávy výboru činil roční obrat tohoto spolku v loň- ském správním roce 34.000 K, čístého získu zůstalo 3516 K.
Magyar Josef Škultý Hurban Marie Martha Hurban Vajanský Reda Děvín Morava Dunaj Nitra
23 article
Společný oběd, který bývá svým způso- bem vyvrcholením martinských slavností, byl tentokráte trochu rozrušený. Snad byl pod vlivem celkové rozechvěné nálady. Jest opravdu těžko vážně pracovati, uvažovati, neb aspoň klidně stolovati, když lidé vědí, že všu- de na ulicích plno četníků a pohraničních strážníků, když stále za zády stojí detektivi, když přes 30 pokojných občanů má se pro pou- hou účast na schůzi politického klubu dosta- viti před politický úřad zodpovídat se. Služnovský úřad martinský měl tolik zl - myslnosti, že nejen rozehnal poradu politi- ckého klubu, ale povolal její účastníky na prvou hodinu odpoledne k výslechu, tedy prá- vě v té době, kdy se začíná společný oběd. Jen na osobní zakročení předáků slovenskýc podařilo se získat povolení, aby mohli se k vý- slechu dostaviti až po obědě. Za takových auspicií nemohla býti nálada příliš povzne- šená. Připitky byly tentokráte řídké a struč- né. Ostřejší toninu vnesl pouze přípitek mo- dranského ev. faráře Sama Zocha, který po- děkoval všem, kteří měli zásluhu o úspě martinských slavností, v prvé řadě martin- skému hlavnímu slůžnému Attilovi Ujhelyimu. jehož surové zakročení nejen že nezlomilo, ale silně povzbudilo všechny účastníky a bude stejně povzbudně působit na všechny, kdo se dovědí o tomto pašovském výkonu martin- ského orgánu uherské administrativy. Násilné prostředky mohou jen sesílit snahu slovenskou po svéprávnosti. Mužná řeč Zochova byla při- jata s burácejícím potleskem; všem bylo jasno, že Samo Zoch našel pravý tón, jak odpově- děti na nové pokoření.
Připitka Zoch Ujhelyi Zochův
24 article
Vliv vládních násilí proti slovenským ob- čanům jest jen destruktivní. Nikoho dnes už hrozby a tresty nezastraší, nikdo si již z vě- zení a pokut nic nedělá, rozlaďuje jen to, žek jistým společným úradám bývá obtížno sejít se, následkem čeho nelze tak snadno učinit závaz- ná usnesení. Bylo to cítit zvláště na nesnázích s jakými potkala se porada mládeže. Sloven- ská mládež měla nejlepší úmysl postupovati eo nejlegálněji, předem již oznámila svou schůi politickému úřadu, oznámila celý program, vy- zývala svým zástupcem politický úřad, ať s tam pošle komisaře, že slovenská mládež nemá se s čím tajiti, protože postupuje a chce po- stupovati jen v mezích zákona, ale slúžnovský úřad důsledně všechno povolení odmítal a po- sílal po všech místnostech, kde by se porada mládeže mohla konati, své detektivy a četníky.
25 article
Za takových poměrů s velkými obtížemi po- dařilo se mládeži uraditi se na důvěrné porad aspoň o tom, jak upraviti záležitost vydávání revue slovenské mládeže „Prúdů“ a pří- slušné populárně-vědecké knihovny. Ale po- řádat vlastní porady mládeže na širším pro- gramu, ktérý byl celý připravený, přes to, ž tak hojně mládež se dostavila, nebylo možno. Vadilo tomu tentokráte i nepříznivé počasí politický úřad, který řadu účastníků připouta na celé odpoledne k pobytu na stoličním domě, kde slúžný Gáffor vyslýchal a soudil nej- novější slovenské mučeniníky. K výslechu bylo pohnáno 31 účastníků, jichž přítomnost za porady politického klubu uvnitř v budově Spořitelny byla zjištěna. Pří- pomínám předem, že všichni zapsaní nebyli na poradě politické, ale stáli na dvoře před dveřmí a čekali, až vlastní politické porady s skončí a přijde se k poslednímu bodu porad, k ustavení podpůrného spolku slo- venských spisovatelů a umělc. Slovenští malíři, mezi nimi Hanula, Lehocký, Benka, Augusta, jsou mezi těmi „politickými provinilci“, kteří se porady politické vůbec ne- účastnili. Ale soudce byl přísný a koho držel, toho odsoudil. B. P.
Lehocká Benek Augusta stoliční dům
26 title
K zákazu střelných zbraní pod
27 article
(Stizná kapitola y
28 article
Mínisterským nařízením ze dne 21. kvetna 1912 dán byl zákaz prodávati střelné zbraně, tedy hlav- ně revolvery, kratší 18 cm. Uvádí se jim v platnost starý patent z r. 1852, který už dávno nehodí se pro zbraně moderní, neboť technik puškařská, jak každému laiku známo, učinila od té doby ohromné pokroky. Kruhy nezasvěcené nepovšímly si ani valně tohoto výnosu, ale teprve když začal býti prakti- kován, způsobil sensaci nejen v obecenstvu, ale hlavně ve výrobních kruzích. Zde přímo kata strofálně působil, neboť píných šest- nácte let vyráběny a prodávány byly krátké zbraně beze všech námitek, vystavovány úřady n ně zbrojní pasy a na skladech v době výnosu bylo jich z a miliony korun. Co nyní s nimi? Ne- byly však pouze ve skladištích, ale byly takév rukou obecenstva, jehož zákaz se rovněž týkal. Kdo šestnácte let nosil k osobní své ochraně revolver kratší 18 cm. — a ten pro jeho nepohodlnost ne- koupil a nenosil nikdo — najednou se ocitl v té ne- příjemné situaci, že měl zakázanou zbra a že při postižení vydával se značnému trestu. Jak však nedávný soudní případ majitele puškařského závodu komerčního rady L. Švest- ky ukázal, mohl a může i při prodeji zákon- ně dovolené zbraně ocitnouti se prodava v konfliktu se zákonem, neboť nic není lehěího, nel ze zbraně dovolené, ale nepohodlné, učinitis zbraň nedovolenou, ale pohodlnou příříznutím álavně. Soudy dvou instancí uznaly tuto možnost.
L Švest komerční rada centimetr
29 article
Odbornými znalci však, kteří, ač pa- tent to výslovně uvádí, že při změnách mají býti přibráni k poradě, dotázáni nebyli — posuzuje s výnos jako nějaké nedorozumění. Jest totiž doká- záno, že střelné zbraně nad 18 cm. dlouhé, Jšou da- leko nebezpečnější než krátké, které vyznačují s o 509 menší průbojností a nemají daleko té treí- nosti jako zbraně s hlavní dlouhou ... Jest tedy dle patentu z r. 1852 trestán vlastně ten, kdo má zbraň horší a méně nebezpečnou, což zajisté v in- žencích patentu ani ministerského nařízení ne- Ku případu Švestkovu však křiklavým pen- dantem je jiná věc, které by si měly úřady po- všimnouti: je to dražební prodej střelných zbranív zastavárnách a soudních dražebnách. Ty — jelikok zbrojní patent výslovně uvádí, že platí jen pro vý- robce (Gewerbetreibenden) jsou ze zbrojního záko- na vyjmuty a mohou a také prodávají v celých výprodejích, po sta kusech, aniž by si daly před- kládati zbrojní lístky — krátké zbraně bez námit- ky. Kdo při dražbách takových byl. ví, kdo zbran ty kupuje... Ale jak k tomu přijde živnostník puškař, který platí daně, ohromné clo atd., aby živnost výnosem ze dne 21. května 1912 byla m téměř znemožněna? Jest jisto, že ode dne vydání tohoto výnosu úžasně poklesla koupěchtivost a tím i příjem puškařských závodů, jež za dnešní doby finanční všeobecné mizerii ocitají se přímo před katastrofou. Rozhodující kruhy, jimž přísluší pod- porovati a nikoliv ničiti živnosti, dojista zasadís všemožně, aby nedopatřením učiněné nařízení byl zrušeno. Jsou to v prvé řadě kruhy poslaneckéa obchodní komory, jež ujmou se jistě také energi- cky svých příslušníků, poškozovaných ve velkém hromadnýmí prodeji zastavárenskými. byl
Švestkův centimetr Gewerbetreibenden
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Stížnost českých přísedících a náhrač- níků zemského výboru k říšskému soudu. Na schůzi permanentní komise Svazu bývalých če- ských poslanců na sněmě království Českého, konané dne 6. t. m., usneseno, aby při- sedící a náhradníci zemského vý- boru podali stížnost k říšskému soudu pro porušení práva, z aru- čeného zemskou ústavou, k vyko- návání funkce a úřadování jako přísedících, případně náhradníků zemského výboru království Če- ského. Vypracování stížnosti této svěřen p. JUDru. Vladimíru Srbovi, který na zá- kladě plnomocenství, vystaveného českými přísedícími a náhradníky zemského výboru, podal stížnost tuto k říšskému soudu. — Bezúčelný spor. Brněnské „Lidové No- viny“ zaujaly včera v otázce svolání sněmu král. Českého stanovisko odchylné od stano- viska, jež zaujímají české strany radikální v Čechách, jichž akce jinak těší se největší pod-
če ský JUDr Srba Čechy lidový no