2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. srpna 1913. číslo 218.
4
article
„Nejjednodušším prostředkem ke zjedná-
ní lepších poměrů bývá všude zpravidla —dí
autor „N. Fr. Presse“ doslova — odstranění
oněch osob, kteréž je nedovedou zjednati. Vy-
rovnací místodržitel svou osobní neobratnosti
uchystal vyrovnacím jednáním již dosti dalek
pokročivším náhlý konec a tak zavinil nynější
situaci. Avšak nebyl poslán pryč. nýbrž pone-
chán, aby v Čechách vládl jako diktator.
V zemské samosprávě byl zaveden mimoústav-
ní stav, když se státní správa napáchala jed-
nostranností, kníže Thun trvá však v úřadě.
a také v úřadě zůstane, až přes jeho činnost
bude v Čechách dosaženo nového pořádku.
Téměř bylo by si toho přáti, aby neštěstí Čech
navždy bylo s jeho jménem spojeno.
Mohlo by se mysliti, že řádky tyto psala
ruka, kterou kniže Thun kdysi ještě jako
hrabě odepřel stisknouti, avšak J. Ex. Schrei-
ner nebyl v deputaci u hraběte Schönborna.
Z těch, kdo se jí zúčastnili, mohl článek v „N.
Fr. Presse“ napsati nejspíše ještě dvorní rada
Bachmann. Tomu se ještě tak nejvíce po-
dobá, že nemá ponětí o účelu audience hr.
Schönborna, první od jeho jmenování před-
sedou správní komise. Také sotva kdo jiný
mohl by dojíti přes autoritativní prohlášení
předsedy zemské správní komise o jejím
právním postavení k takovým konklusím při
nejmenším jest naprosto nepomyslitelno, že by
byl hr. Schönborn prohlášení to učinil, kdyby
se nezakládalo do poslední písmeny na pravdě.
Thun
Schönborn
Bachmann
Čechy
5
article
Nejsme sice povoláni k hájení knížete
Thuna, aniž si tento úřad osobujeme; tolik
však je jisto, že měl-li a má-li kdo „býti po-
slán pryč“, že by to byl nejsprávněji ten, kdo
nynější poměry vzhledem k vyrovnání zavinil.
A mužem tímto jest vykonavatel nejhrubů
nejneomalenější německé intriky proti vyrov-
nání, ministr spravedlnosti pan Hochenburger.
Je-li zmar vyrovňání neštěstím Čech, patř
Hochenburgerovo jméno přímo pod ně a hi-
storie vyrovnání je také umístí docela spole-
hlivě tam, kam patří, a snad se v jeho velmi
blízkém sousedství octne i zatajené jméno i-
satele včerejšího pražského článku v „N. Fr.
Presse“
K vůli úplnosti budiž poznamenáno, ž
a požadavkem, vysloveným o knížeti Thunovi,
uváděno tu v souvislost chování Němců k obě-
ma nejdůležitějším bodům programu říšské
rady na podzim. Velmi vkusnou a pro autora
typickou dikcí praví se to asi tak:
Musí-li Němci počítati s dalším místodrži-
telováním knížete Thuna, potom jest parla-
mentární půda pro finanční reformu a zvýšen
kontingentu branců špatně pohnojena
Pocházel by snad článek přece jenom od nej-
většího z německých agrárníků Ex. Schrci-
nera?i
Thun
Hochenburger
Hochenburgerův
Němec
Schrek
Čechy
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Věci chorvatské.
RakouskoUhersko
7
article
Rozhovory bar. Skerlecze s chorvatským
Rozhovory bar. Skerlecze s chorvatským
a srbskými politiky v Chorvatsku jsou ukon-
čeny a v nejbližších dnech nový královský
komisař podá hr. Tiszovi zprávu, jakých zku-
šeností nabyl ze svých záhřebských konferen-
ci. Zatím chorvatští politikové snaží se vy-
pátrati, s jakým posláním bar. Skerlecz přiše
vlastně do Záhřeba. V tamějších koaličníc
kruzích, jak vysvítá z nového dopisu „Zeitu“
mají dojem, že bar. Skerlecz má poslání roz-
hodně protisrbské. Má se pokusiti o vy-
tvoření nové sněmovní většiny, ve které by
Chorvaté stáli proti Srbům, a za tím účelem
má v Chorvatsku pracovati dle staréh
rakouského hesla „divide et impera“! Podle
zprávy záhřebského informatora možno prý
už dnes říci, že se mu poslání to nezdařilo
Nejen že se mu nepodařilo rozbiti některou
vážnou oposiční skupinu, naopak všechny
oposiční strany se spojily do boje proti maďa-
ronům. Budou-li vypsány sněmovní volby.
budou se navzájem podporovati chorvatsko-
srbská koalice, přívrženci Starčevičovi, selská
strana a sociální demokraté, takže dnes už
nemůže býti o tom pochybnosti, že volby
skončí zase úplnou porážkou vládní strany.
O tom, že by sněmovní volby v Chorvat-
sku vypadly opět v neprospěch vlády, nepo-
chybujeme. Ale dle našeho zdání jest před-
časno mluviti o tom, že by také skupína Star-
čevičova šla do volebního boje svorně s ko-
alicí. Loni byla mezi koalicí a stranou práva
uzavřena smlouva, dle níž obě strany se měly
při volbách podporovati proti straně vládní.
Chorvat
Srba
Starčevič
Chorvatsko
Záhřeb
8
article
Od té doby strana práva se rozpadla zase v
dvě skupiny, frankovce a starčevičovce.
z nicliž frankovci vystupují zase proti
Srbům a tedy i proti koalici, starčevi-
čovci pak chovají se dosud velice pochybně.
takže se neví, půjdou-li s koalicí. Dr. Starče-
vič zazlívá ve svém orgáně, „Hrvatu“, koalici,
že šla vůbec na konfesenci k bar. Skerleczovi
a tvrdí o ní, že uzavřela dokonce již jakousi
Srba
doktor
Starč
Skerlecz
9
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Potkal jsem přítele, jehož jsem jinak ne-
znal než s bezúsměvnou, ztrnulou tváří — ná-
hle zářícího radostí jako oblouková lampa.
Co mu asi je? Na rodinnou událost je uz
starý, tchyni taky už pochoval, tah v třídní
loterii ještě nebyl, členem zemské správní ko-
mise se nestal, počasí rovněž není podle toho
aby se někdo usmíval — jářku, co je s tebou?
Vzal mě pod paží a s dětinnou radostí m
sděloval, že prý našel ještě většího osla neh
je sáml
Užasl jsem, že taková věc je vůbec mož-
ná; ale pro jistotu jsem ho poprosil, aby mě
nedržel tak pevně za ruku.
Ujistil mě lichotivě, že já jsem hors con-
cours, a sdělil mi dosah svého štěstí: Zbavíl se
své pražské zahrádky! Našel se prý totiž jiny
nájemník (to mínil onoho většího osla), který
o ni stál.
„A to nazýváš takovým štěstím ?“
„Báječným!“ horoval přímo. „Víš ty v
bec, co je to „pražská zahrádka“? Měl jsi j
snad už někdy?“
Přiznal jsem se, že krom zeleného mlád
a pak na výzvu městské rady pražské, abych
dekoroval okna květinami, neměl jsem k byte
nic zeleného
„Nuže, vidíš — tak šťastným jsem také by
val! Ale jednou — myslím, že se dostavilo
mne střídavé pominutí smyslů — zatoužil jsen
po tom, mít v Praze byt se zahrádkou. Řeli
úmluvu s novým komisařem, proti čemuž se
brání oba konliční listy. „Srbobran“ a „Po-
kret“, hájíce koalice, která prý ničeho s ko-
misařem nesmluvila, nýbrž jen mu přednesl
své mínění o situaci a možné sanaci poměrů
chorvatských. Starčevičovci půjdou tedy roz-
hodně proti vládě, ale je nejisto, nepůjdou-li
také proti koalici.
Praha
10
article
Také v Istrii komisariát?
Také v Istrii komisariát?
Časopis „Trentino“ obdržel z Terstu zprá-
vu, že vláda se už rozhodla rozpustiti na pod-
zim istrijský sněm a zavésti také v Istrií ko-
misariát. Místodržitel pro Přímoři kn. H-
henlohe učinil poslední pokus, aby přiměl
Vlachy k některým ústupkům ve prospěch
istrijských Chorvatů a Slovinců a tím umožníl
dělnost istrijského sněmu. Ale pokus jeho se
nezdařil. Zástupci Slovanů, posl. dr. La-
ginja a prof. Spinčič oznámili místodrži-
teli, že nemohou upustiti od požadavku, aby
na sněmě slovanské dotazy a slovanská podá-
ní se vyřizovaly také slovansky, když Slované
tvoří dvě třetiny všeho obyvatelstva a proto
nemohou snésti, aby vlaština zůstala i nadále
výhradným jednacím jazykem sněmovním. Zá-
stupci Vlachů dr. Rizzi a Benatti odpo-
věděli, že města v Istriji a obchod jsou vlaš-
ské. Vlaši platí větší daně než Slované a pro-
to musejí žádati, aby jednacím jazykem sněmu
a úřadů v Istriji zůstala jen vlaština, která
má prý na to právo, poněvadž jest velikým
jazykem kulturním a světovým.
Po této nezdařené poslední konferenci
zástupcové obou táborů oznámili prý místo-
držiteli, že na žádné smiřovací konference již
nepřijdou. Poněvadž sněm za takových okol-
ností pracovati nemůže, vláda se rozhodla n
podzim sněm rozpustiti, zemskou samosprávu
zastaviti a dosaditi také pro Istriji z emskou
správní komisi, v jejíž čele bude státi
vládní komisař a v níž budou zasedati dva
vlašští a dva slovanští úřadníci jako pří-
sedící.
Vlach
Chorvat
doktor
Le
profesor
Spinčič
Slovan
Rizzi
Benatti
Istrija
Istria
Trentino
Terst
Istrija
Slovan
11
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rakousko-Uhersko a Rusko po bukurešt
ském míru.
Po uzavření bukurešťského míru je vhodný
okamžik, abychom se podívali, jaký vliv obě bal-
kánské války měly na poměr velmocí jak k bal-
kánským státům, tak navzájem k sobě.
V Bukurešti si Rakousko-Uhersko a Rusko
vymínily právo revise bukurešťské smlouvy, ale
ne za stejným účelem. Rusko by ještě rádo po-
mohlo Bulharsku, aby dostalo Kavalu a Turci ab
mu vrátili Drinopol. Rakousko-Uhersko pak, ne-
mohouc se vzdáti iriedjungovské nepřízně k Sr-
sku, rádo by pomohlo Bulharsku naproti nárokům
Srbska.
Věrnost, kterou S. D. Sazonov zachovává hr.
Berchtoldovi, překvapuje tím, že má za následek
ustupování ruského vlivu z Balkánu krok za kro-
kem. Jednomyslnost, jaká se nyní jeví mezi Ra-
kousko-Uherskem a Ruskem na východní straně
Balkánského poloostrova, jevila se, bez mála čty-
řicet roků tomu, na západě Balkánu, v Bosně
Hercegovině. Na to Rakousko-Uhersko opanovalo
na západě výhradně a Rusko zatlačovalo postupn
na východ, někdy se s nim sváříc, někdy bratři-
čkujíc. Tak šťastně dospěly až na bulharský břeh
Černého moře, kde opět vystupují skoro jedno-
myslně. Ale nehledíme-li k poslednímu okamžiku.
nýbrž k celému časovému prostranství 1874— 1913.
nemůžeme zapříti skutečnost, že Rusko Rakousko-
Uhersku na Balkáně popouští půdu tak naskrze.
jak by se toho byl nikdo do dní našich nenadál.
Sazonov
Berchtold
Ruska
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bukurešť
RakouskoUhersko
Bulharsko
Turec
Drinopol
Srbsko
Balkán
kouskoUhersko
Boseň Hercegovina
Černý moře
12
article
Jaké jsou příčiny toho, nelze bezpečně sta-
noviti, protože vzpružiny politiky bývají součas-
níkům skryté. Možná, že Rusko po mandžur-
ských porážkách ještě nemá dost energie
politice mezinárodní, byť šlo o jeho tradlce
a nejkrásnější sny. Možná, že Rusko nechce
ještě pronésti rozhodujícího slova a vyčkává
vhodnějšího k tomu okamžiku. A možná také, že
Rusko již o Balkán nedbá a sbírá své síly pro
příští léta k obraně vlastních zájmů, přepouštějí
celý Balkán málo-pomalu Rakousko-Uhersku, je-
muž na něm více záleží a jež v něm vidí všecku
svou budoucnost, jak říkají ve Vsdni : v Pešti.
Zdánlivě jsou úspěchy politiky hrab. Berch-
tolda na Balkáně ohromné. Ono dosáhlo, že Černá
Hora musila ustoupiti Skader Albanií, ono dosáhlo,
že starý spojenec a protektor Černé Hory, Rusko,
k tomu svolilo, ono oslabilo úvazky mezi Černou
Horou a Ruskem, ono dosáhlo, že loňští vítěnní
spojenci se letos spolu podrali, ono si vyhražule
revisi bukurešťského míru a tím právo slova do
příštího poměru, jaký se tvořiti bude mezi balkán-
skými státy.
Vídeňské listy, oslněné těmito úspěchy, na-
léhají, aby Rakousko-Uhersko nemeškalo a obsa-
dilo sandžak, prvé než se oň rozdělí Srbsko s Čer-
nou Horou. Jinými slovy, pobízejí Rakousko- Uher-
jsem to ženě a neštěstí bylo hotovo. Však ty
ženské znáš — ta hned při zahrádce myslila
na věšení prádla, a už ji chtěla mít. Půl Prahy
jsem sběhal nežli jsem ji našel a byt k ní, ale
našel jsem ji. Byla velká asi — no, jako kašna
na Karlově náměstí —.
„Tak ukrutná? Dej pokoj! A co dál?
„Co dál — nu, měl jsem ji! Byly tam dva
keře bezu, asi tři stromy, na kterých jsem ne-
poznal, jsou-li to kaštany nebo lípy, poněvadz
to nemělo jediný list a ještě nějaké neurčité
roští bylo u zdi.““
„Tedy taková Stromovka en miniature?
Rusko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Pešť
Albánie
Černá Hora
RakouskoUhersko
Srbsko
Čer
Uhry
Praha
Karlov náměstí
13
article
„Moc en míniature! Padesát zlatých jsen
do toho strčil, než jsem rozmnožil stromoví
dva oleandry a z toho mlatu, co tam byl, ude-
lal záhony. Ale jakž takž s pomocí boží, aspoř
tráva se tam uchytila, když semena nasypal
jsem tak vysoko, že vrabci se ho už přejedli
a za druhou padesátku nastrkal mi tam za-
hradník trochu resed, karafiátů, begonií a ji-
ných takových kytiček. Cestičky dal jsem v-
sypat žlutým pískem, altánek natřít na ze-
leno — ale na hlavní věc jsem při tom zapo-
mněl: dát zazdit asi padesát oken, ze kterých
mi kde kdo koukal do zahrádky.“
„No, to je neštěstí! Co na tomo
„To je právě to: kdyby jen koukal! Al
to neznáš pražské lidi: kde kdo má jaký střep.
který mu popelář nechce vzít, ten ti ho v noc
hodí do zahrádky! Zdrátované džbány, rozbité
talíře, hrnce bez dna-
Přerušil jsem ho poznámkou, že přece
sko, aby nápodobilo naproti srbským státům úlohu,
kterou právě Rumunsko sehrálo naproti Bulharsku.
Ale z těchto friedjungovských plánů nebude
nic, jak ujišťuje z nejlépe informovaného pramen
vídeňský dopisovatel „Dzien. Poznaňského“, jen
píše: „Vídeňská vláda rozhodně nehodlá obsadití
sandžak novopazarský, protože je si vědoma, ž
ten krok, neopřený na žádný titul právní, vedl b
k velkým zápletkám mezinárodním. Sandžak
novopazarského zřeklo se Rakousko-Uhersko r
1909 navždy ve prospěch Turecka, jež mu je pro-
dalo; ale Srbsko a Černá Hora řádně vypovězenou
i vedenou válkou území toho dobyly, zavedlyv
něm svou správu, a ono jim bylo londýnskou kon-
ferencí definitivně přiřčeno. Kdyby tedy Rakou-
sko-Uhersko chtělo nyní sandžak znova obsadi.
dopustilo by se skutku nepřátelského naprotí Srb-
sku i Černé Hoře. Krok ten byl by tím spíše ne-
šťastný, že Černá Hora odvolala své vojsko ze
Al
Srb
Rumunsko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Turecko
Černá Hora
Raka
Uhersko
14
article
Skadru na slib velmoci, že dostane náhradu n
jiné straně poloostrova Balkánského. Kdyby tedy
Rakousko-Uhersko zabralo sandžak pro sebe, při-
pravílo by Černou Horu o náhradu, zaručenou i
velmocemi, a nezbylo by mu nic jiného, než aby
samo dalo černé Hoře náhradu ze svého území.
kterým ji obklopuje na straně půlnoční a západní.
což bude sotva který politik rakousko-uherský
hájit. Dále jest jisto, že by vojska srbská a černo-
horská ani po druhé válce dobrovolně ze sandžaku
nevyšla. Ve Vidni se přesvědčili, že chybovali.
podceňujíce srbské vojsko i srbský národ. Pravda.
Srbové jsou dvěma válkami umdleni, ale zase ne-
smí býti přehlédnuto, že srbští vojevůdcové i voj-
ska nabyli ve dvou válkách drahocenných zkuše-
ností, že se zakalli v ohni a nabyli hrdého vědomí
vítězů, jež by si ne snadno dali vyrvati. Číselně
jest ovšem armáda rakousko-uherská osmkrát sil-
nější, než srbská i černohorská dohromady, ale
musí se počítat i s tím, že by vtržení do sandžaku
přivleklo za sebou netušené zápletky mezinárodní.
jichž si není přáti. Celá Evropa by protestovala
a musila by protestovati proti takovému činu, jenž
by v zápětí měl válku evropskou.
Srba
Rakousko
Uhersko
Evropa
15
article
To jsou velmi věcné a rozšafné důvody, aby
Rakousko-Uhersko již přestalo srbské státy zne-
pokojovat. Že tak jistě učiní, je mimo to logickým
následkem jeho prohry ve válečném sporu srbsko-
bulharském. Rakousko-uherská diplomacie hrála
úplné zničení Srbska, jež nejprve chtěla rozděli
mezi sebe, Bulharsko a Rumunsko, posléze pak
se dohodlo s Bulharskem — jak tvrdí Max Harden
ve svém „Zukunftu“ — aby Srbsko, o němž bylo
předpokládáno, že jistě bude poraženo, bylo př-
členěno k Bulharsku jako stát vasalsky, srb-
ský král Petr, aby byl svržen a dynasti
Karaďorděvičů prohlášena za zbavenou nároků na
srbský trůn na věčné časy. Když se dr. Danev
tohoto plánu obával, ukazuje, že by Rumunsko
nedopustilo zničení Srbska, hr. Tarnowski v Sofj
ho ujistil, že se Rumunsko zachová úplně netečně.
Harden
Petr
doktor
Danev
Tarnowski
RakouskoUhersko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
16
article
Harden dodává, že by Danev mohl přísahou pře
soudem ztvrditi, že se stal obětí diplomacie ra-
kousko-uherské. Současně vyslanec Ugron v Běle-
hradě činil přípravy k vypuzení Karaďorděvičů.
po němž skupština měla si zvoliti bulharskéh
králeviče Borisa za regentaj po smrti krále Ferdi-
nanda, jenž by se prohlásíl za cara bulharo-srb-
ského, Srbsko by s Bulharskem úplně splynulo
v stát jeden.
Takové uspořádání věcí balkánských měl n
mysli hr. Tisza, když prohlásil, že balkánské státy
mají úplnou svobodu na bratrovražednou válku.
Maďaři druhu Tiszova bojí se rozvoje srbskéh
národa jako smrti. Koburská dynastie v Bulharsku
jim podávala jistotu, že Srbové budou pro Maďary
navždy učiněni neškodnými.
Srbskými vítězstvími na Bregalnici a Krivo-
lakovici rozbity tyto plány a tento nezdar must
konečně dovésti k tomu, že zahraničná politik
rakousko-uherská vyzuje se z područí maďarského
i vyprostí se z vlivu nemravných živlů friedjun-
govských a nastoupí vlastní cestu, která přísluší
Rakousko-Uhersku jako soustátí převahou slovan-
skému.
Harden
Ferdi nanda
Maďar
Srba
Běla
Srbsko
Bulharsko
Bregalnica
Rakousko
Uhersko
Tisza
17
article
Finanční přípravy pro případ války
v Německu.
Finanční přípravy pro případ války
v Německu.
Po ohromném rozmnožení armády zabývá
se nyní německá vláda přípravami pro případ
války s hlediska hospodářského a finančního.
Nejen že byl válečný poklad ztrojnásoben, ale
činí se také nejpodrobnější opatření, aby sev
případě války zabezpečily podmínky hospo-
dářského života země a zvláště obchodu.
Důstojníci, kteří jsou veliteli strategických
linií, dostali rozkaz, aby za tím účelem navá-
zali styky s čelnými osobnostmi finančních,
obchodních, průmyslových a zemědělských
kruhů. Kromě toho mají býti utvořeny poklad-
ny pro válečné půjčky, podobné těm, které
fungovaly v letech 1866 a 1870 a které budou
vydávati výměnou za cenné papíry a zboží po-
ukázky, zaručené státem a mající ráz banko-
vek. Pokladny tyto budou podrobeny kontrole
říšské banky a tím i kancléře.
snad nemyslil, že mu tam přes noc někdo při-
nese z brusu nový kávový service?
„Tobě se to směje — ale co já, chudák
jsem měl dělat s těmi střepy? Do museato
nevezmou! Tak jsem vlastně dělal takhle
celému domu popeláře.“
„A vyzváněl jsi také na smetí?“
„Nezlob a poslouchej! Kromě střepů byl
to papíry, staré hadry, taky pár bot bez pod-
rážek —
Německo
18
article
„S gumovými podpatky?“
— zkrátka celý vetešnický krám
To byly ale jenom věci, které mi tam lidé na-
házeli, aby se jich zbavili. Byly však také věci
které jim tam spadly a o které stáli. A to jsi
měl pořád: Prosím vás, půjčte nám klíč od za-
hrádky, nám tam spadlo prádlo, nám tam spad
míč, nám tam spadla kytka a jednou dokonce
i topící žehlička. Ještě jsem byl rád, že tam
nespadla při cídění oken některé služka. A
těch sazí! Víš, že musil jsem dát týdně stro-
my mejt sodou a rejžákem? A když jsem chtě
mít kousek stínu, že musil jsem roztáhnou
nad sebou paraple? Taková je v Praze krásná
vegetace! Ke všemu mně začal někdo chodio
na květiny —
„Nejspíš botanik!“
„Nejspíš — měl jsem v podezření jednoho
ševcovského kluka. A co ten neurval, pocu-
chaly kočky. No tak — chápeš teď, že mám
příčinu být nejšťastnějším člověkem, když
jsem se té set.., sak ... zahrádky zhavil?
Zevloun.
Zevloun
Praha
19
article
Zákon o tříleté vojenské službě ve Franci.
V pátek byl sněmovnou i senátem přijstý
zákon o opětném zavedení tříleté vojenské
služby uveřejněn v úřadním listě. Dle úřadně
opravených číslic byl v senátě přijat 244 proti
36 hlasům a sice hlasovalo pro něj 37 členů
republikánské levice, 51 člen republikánského
sdružení, 119 členů demokratické levice, 6 di-
vokých republikánů a 31 konservativec. Proii
němu hlasovali 34 členové demokratické le-
vice, mezi nimi bývali ministři Maurice Faure
a Pelletan, a 2 neodvisli socialisté. Bývalí mi-
nistři Combes a Sarrien a senátor d' Estournel-
les de Constant zdrželi se hlasování.
„Matin“ zjišťuje na základě číselných vý-
sledků hlasování ve sněmovně i v senátě, že
zákon o tříleté službě byl v obou zákono-
dárných sborech dohromady při-
jat 602 hlasy proti 240, dosáhl tedy
v parlamentě ohromné národni
většiny. Ale také značná republi-
kánská většina se vyslovila pr
zákon, neboť odečtou-li se od těchto číse
hlasy sjednocených socialistů a konservativců
je viděti, že z republikánů v obou zákonodár-
ných sborech hlasovalo pro zákon 380 poslanců
a senátorů, proti němu pak jen 167.
Martinské slavnosti.
V Turč. Sv. Martině, 7. srpna.
(Pův. dopis „N. L..
Mauric Faur
Pelletan
Estournel
svazek . Martin
demokratický le
Matin
le jít Constanta
20
article
Jen počasí je zde horší než politické úřady
Prší, prší, neustává, nálada je stejně zachmu-
řená jako nebe, takže v tomto rozechvění
sotva možno klidně jednati. Valná hromad
Museálné slovenské společno st
i v zápětí za ní následující valná hromada žen-
ského spolku „živeny“ odbyly se rychle. Před-
seda Museálné slovenské společnosti P. Štěpán
Mišík tentokráte pro chorobu se nemohl
dostaviti, proto valnou hromadu zahájil místo-
předseda red. Josef škultčty. Zprávy jed-
notlivých činovníků spolku byly potěšující, ne-
bylo obvyklého nářku na lhostejnost veřej-
nosti, mohl konstatovati, že sbírky musejn
stále rostou. Vláda ani loni nedala si ujíti pří-
ležitost, aby Museální společnost nepotýrala
vykonala v musejních místnostech prohlídku
vyšetřovala členy výboru, ale ovšem nemohla
nic nezákonného vytknouti.
P Mišík
Josef
21
article
Pronásledování Museálné slovenské spo-
lečnosti je v souvislosti se štvaním na slo-
venské politické hnutí. Maďarům je velmi ne-
milo, že Slováci po dlouhých letech začínají
se konečně politicky organisovati, proto hle-
dají záminku, jak by jednotlivce potrápili a o
práce odrazili. Poněvadž Museálná slovenská
společnost je téměř jediný slovenský spolek na
širším základě, Maďaři by rádi jeho činnost
aspoň ochromili, když už přímo se chtějí vy-
hnouti nutnému kulturnímu skandálu, kdyby
Museálnou společnost zrušili.
Solí v očích jest jim, že v době valné hro-
mady Museálné společnosti a ži-
veny konají se také politické národní porady
Ačkoli politické organisace i v Uhrách jako
všude jinde v konstitučních státech mohou
své důvěrné porady konati bez zvláštních ohlá-
šení politickému úřadu, přece Slovákům toto
právo se upírá. Po prvém roce své činnosti
Ústřední klub slovenské sněmo-
vé národnostní strany měl dostati o
slúžného na vyučenou, že v Uhrách na národ-
nostním základě organisovati se není dorvoleno.
Maďar
Slovák
Museálný
Uhry
22
article
Proto byla úterní důvěrná porada klubovní
rozehnána četníky, proto byli její účastníci v
středu pohnáni před soud. Tisza patrně rád
by stanovil precedens, že politické organisace
dlužno považovati za nedovolené spolky, po-
kud nemají program schválený vládou. Magyar-
ország rád by asi zavedl státní autorisaci pol-
tických stran! Tam spěje zvůle sveřepých
vládců maďarskýchl
Jak se potom diviti tomu, že spolek sloven-
ských žen Živena ve své činnosti je tal
hatěný vládou, že nemůže nikterak dostáti
svým úkolům, stanovami zaručeným. O zalo-
žení hospodyňské školy stále může jen mlu-
viti, může podávati žádosti na vládu, ale po-
volení dostati nemůže.
Spolkové zprávy obou organisací byly do
plněny přednáškami. Red. Josef Škulté ty
na valné hromadě Museálné slovenské spo-
lečnosti promluvil s archaeologického stano-
viska o hradech Děvínu (při ústí Moravy
do Dunaje) a Nitře. Na valné hromadě ži-
veny přečetl spisovatel Sv. Hurban Vaj an-
ský essaystickou úvahu na feministické the-
ma o Marii a Martě. Reagoval tím patrně n
rozmáhající se slovenské ženské hnutí, vůči
kterému se Hurban Vajanský staví krajně od-
mítavě. Jeho úvaha byla však jen literárně
dokumentována, sociálního a politického vý-
znamu postrádala.
Odpoledne po společném obědě konala s
ještě valná hromada spolku pro podporu lido-
vého průmyslu a umění „Lípy“. Podle zprávy
výboru činil roční obrat tohoto spolku v loň-
ském správním roce 34.000 K, čístého získu
zůstalo 3516 K.
Magyar
Josef Škultý
Hurban
Marie
Martha
Hurban Vajanský
Reda
Děvín
Morava
Dunaj
Nitra
23
article
Společný oběd, který bývá svým způso-
bem vyvrcholením martinských slavností, byl
tentokráte trochu rozrušený. Snad byl pod
vlivem celkové rozechvěné nálady. Jest
opravdu těžko vážně pracovati, uvažovati, neb
aspoň klidně stolovati, když lidé vědí, že všu-
de na ulicích plno četníků a pohraničních
strážníků, když stále za zády stojí detektivi,
když přes 30 pokojných občanů má se pro pou-
hou účast na schůzi politického klubu dosta-
viti před politický úřad zodpovídat se.
Služnovský úřad martinský měl tolik zl -
myslnosti, že nejen rozehnal poradu politi-
ckého klubu, ale povolal její účastníky na
prvou hodinu odpoledne k výslechu, tedy prá-
vě v té době, kdy se začíná společný oběd.
Jen na osobní zakročení předáků slovenskýc
podařilo se získat povolení, aby mohli se k vý-
slechu dostaviti až po obědě. Za takových
auspicií nemohla býti nálada příliš povzne-
šená. Připitky byly tentokráte řídké a struč-
né. Ostřejší toninu vnesl pouze přípitek mo-
dranského ev. faráře Sama Zocha, který po-
děkoval všem, kteří měli zásluhu o úspě
martinských slavností, v prvé řadě martin-
skému hlavnímu slůžnému Attilovi Ujhelyimu.
jehož surové zakročení nejen že nezlomilo, ale
silně povzbudilo všechny účastníky a bude
stejně povzbudně působit na všechny, kdo se
dovědí o tomto pašovském výkonu martin-
ského orgánu uherské administrativy. Násilné
prostředky mohou jen sesílit snahu slovenskou
po svéprávnosti. Mužná řeč Zochova byla při-
jata s burácejícím potleskem; všem bylo jasno,
že Samo Zoch našel pravý tón, jak odpově-
děti na nové pokoření.
Připitka
Zoch
Ujhelyi
Zochův
24
article
Vliv vládních násilí proti slovenským ob-
čanům jest jen destruktivní. Nikoho dnes už
hrozby a tresty nezastraší, nikdo si již z vě-
zení a pokut nic nedělá, rozlaďuje jen to, žek
jistým společným úradám bývá obtížno sejít se,
následkem čeho nelze tak snadno učinit závaz-
ná usnesení. Bylo to cítit zvláště na nesnázích
s jakými potkala se porada mládeže. Sloven-
ská mládež měla nejlepší úmysl postupovati eo
nejlegálněji, předem již oznámila svou schůi
politickému úřadu, oznámila celý program, vy-
zývala svým zástupcem politický úřad, ať s
tam pošle komisaře, že slovenská mládež nemá
se s čím tajiti, protože postupuje a chce po-
stupovati jen v mezích zákona, ale slúžnovský
úřad důsledně všechno povolení odmítal a po-
sílal po všech místnostech, kde by se porada
mládeže mohla konati, své detektivy a četníky.
25
article
Za takových poměrů s velkými obtížemi po-
dařilo se mládeži uraditi se na důvěrné porad
aspoň o tom, jak upraviti záležitost vydávání
revue slovenské mládeže „Prúdů“ a pří-
slušné populárně-vědecké knihovny. Ale po-
řádat vlastní porady mládeže na širším pro-
gramu, ktérý byl celý připravený, přes to, ž
tak hojně mládež se dostavila, nebylo možno.
Vadilo tomu tentokráte i nepříznivé počasí
politický úřad, který řadu účastníků připouta
na celé odpoledne k pobytu na stoličním domě,
kde slúžný Gáffor vyslýchal a soudil nej-
novější slovenské mučeniníky.
K výslechu bylo pohnáno 31 účastníků,
jichž přítomnost za porady politického klubu
uvnitř v budově Spořitelny byla zjištěna. Pří-
pomínám předem, že všichni zapsaní nebyli
na poradě politické, ale stáli na dvoře před
dveřmí a čekali, až vlastní politické porady s
skončí a přijde se k poslednímu bodu porad,
k ustavení podpůrného spolku slo-
venských spisovatelů a umělc.
Slovenští malíři, mezi nimi Hanula, Lehocký,
Benka, Augusta, jsou mezi těmi „politickými
provinilci“, kteří se porady politické vůbec ne-
účastnili. Ale soudce byl přísný a koho držel,
toho odsoudil.
B. P.
Lehocká
Benek
Augusta
stoliční dům
26
title
K zákazu střelných zbraní pod
27
article
(Stizná kapitola y
28
article
Mínisterským nařízením ze dne 21. kvetna 1912
dán byl zákaz prodávati střelné zbraně, tedy hlav-
ně revolvery, kratší 18 cm. Uvádí se jim
v platnost starý patent z r. 1852, který už dávno
nehodí se pro zbraně moderní, neboť technik
puškařská, jak každému laiku známo, učinila od
té doby ohromné pokroky.
Kruhy nezasvěcené nepovšímly si ani valně
tohoto výnosu, ale teprve když začal býti prakti-
kován, způsobil sensaci nejen v obecenstvu, ale
hlavně ve výrobních kruzích. Zde přímo kata
strofálně působil, neboť píných šest-
nácte let vyráběny a prodávány byly krátké
zbraně beze všech námitek, vystavovány úřady n
ně zbrojní pasy a na skladech v době výnosu bylo
jich z a miliony korun. Co nyní s nimi? Ne-
byly však pouze ve skladištích, ale byly takév
rukou obecenstva, jehož zákaz se rovněž týkal. Kdo
šestnácte let nosil k osobní své ochraně revolver
kratší 18 cm. — a ten pro jeho nepohodlnost ne-
koupil a nenosil nikdo — najednou se ocitl v té ne-
příjemné situaci, že měl zakázanou zbra
a že při postižení vydával se značnému trestu.
Jak však nedávný soudní případ majitele
puškařského závodu komerčního rady L. Švest-
ky ukázal, mohl a může i při prodeji zákon-
ně dovolené zbraně ocitnouti se prodava
v konfliktu se zákonem, neboť nic není lehěího, nel
ze zbraně dovolené, ale nepohodlné, učinitis
zbraň nedovolenou, ale pohodlnou příříznutím
álavně. Soudy dvou instancí uznaly tuto možnost.
L Švest
komerční rada
centimetr
29
article
Odbornými znalci však, kteří, ač pa-
tent to výslovně uvádí, že při změnách mají býti
přibráni k poradě, dotázáni nebyli — posuzuje s
výnos jako nějaké nedorozumění. Jest totiž doká-
záno, že střelné zbraně nad 18 cm. dlouhé, Jšou da-
leko nebezpečnější než krátké, které vyznačují s
o 509 menší průbojností a nemají daleko té treí-
nosti jako zbraně s hlavní dlouhou ... Jest tedy
dle patentu z r. 1852 trestán vlastně ten, kdo má
zbraň horší a méně nebezpečnou, což zajisté v in-
žencích patentu ani ministerského nařízení ne-
Ku případu Švestkovu však křiklavým pen-
dantem je jiná věc, které by si měly úřady po-
všimnouti: je to dražební prodej střelných zbranív
zastavárnách a soudních dražebnách. Ty — jelikok
zbrojní patent výslovně uvádí, že platí jen pro vý-
robce (Gewerbetreibenden) jsou ze zbrojního záko-
na vyjmuty a mohou a také prodávají v celých
výprodejích, po sta kusech, aniž by si daly před-
kládati zbrojní lístky — krátké zbraně bez námit-
ky. Kdo při dražbách takových byl. ví, kdo zbran
ty kupuje... Ale jak k tomu přijde živnostník
puškař, který platí daně, ohromné clo atd., aby
živnost výnosem ze dne 21. května 1912 byla m
téměř znemožněna? Jest jisto, že ode dne vydání
tohoto výnosu úžasně poklesla koupěchtivost a tím
i příjem puškařských závodů, jež za dnešní doby
finanční všeobecné mizerii ocitají se přímo před
katastrofou. Rozhodující kruhy, jimž přísluší pod-
porovati a nikoliv ničiti živnosti, dojista zasadís
všemožně, aby nedopatřením učiněné nařízení byl
zrušeno. Jsou to v prvé řadě kruhy poslaneckéa
obchodní komory, jež ujmou se jistě také energi-
cky svých příslušníků, poškozovaných ve velkém
hromadnýmí prodeji zastavárenskými.
byl
Švestkův
centimetr
Gewerbetreibenden
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Stížnost českých přísedících a náhrač-
níků zemského výboru k říšskému soudu. Na
schůzi permanentní komise Svazu bývalých če-
ských poslanců na sněmě království Českého,
konané dne 6. t. m., usneseno, aby při-
sedící a náhradníci zemského vý-
boru podali stížnost k říšskému
soudu pro porušení práva, z aru-
čeného zemskou ústavou, k vyko-
návání funkce a úřadování jako
přísedících, případně náhradníků
zemského výboru království Če-
ského. Vypracování stížnosti této svěřen
p. JUDru. Vladimíru Srbovi, který na zá-
kladě plnomocenství, vystaveného českými
přísedícími a náhradníky zemského výboru,
podal stížnost tuto k říšskému soudu.
— Bezúčelný spor. Brněnské „Lidové No-
viny“ zaujaly včera v otázce svolání sněmu
král. Českého stanovisko odchylné od stano-
viska, jež zaujímají české strany radikální v
Čechách, jichž akce jinak těší se největší pod-
če ský
JUDr
Srba
Čechy
lidový no