1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 10. srpna 1913.
Praha
4
article
a ranní a večerní listy
předplácí se
v Prane v adrainisuraetí
za měsle
na čtvrt let
sk -
s dvoji donáškou
na másle
7kei
na čtvrt leta.
ve Bliálkácho
V KSO
na méslo
Poštou:
na mnéslo,
na ria: : : . k
s dvojí zásilkou
sa měsíe
sa čtvrt ieta !
Dnešní číslo pro Prahu jest o 14.
s přílohou pro venkov o 3 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 11. srpna v ob-
vyklou hodinu polední.
Němečtí nespokojenci bramar-
basují.
Praha
5
article
Jak veliký jest mravný rozdíl mezi po-
litickými snahami našeho národa a mezi
politickými aspiracemi německých jeho
soupeřů — tak podstatně se také různív
nynější vážné době duch a mluva veřejných
projevů, osvědčení a protestů obou stran.
Připomeňme si jen ducha i mluvu pro-
testního provolání výkonného vý-
boru národní strany svobodo-
myslné, sepsaného přímo pod krutým
dojmem neblahého převratu ze dne 26. čer-
vence, — a připomeňme si protestní
prohlášení zástupců českých
samosprávných tělesv král. Českém,
učiněné v Praze dne 5. t. m. Dýše z nich
obou hluboká, však mužně snášená bolest.
Praha
bor národní strana svoboda
6
article
Ozývá se v nich spravedlivé rozhořčení
nad novou nezaslouženou křivdou, učině-
nou národu našemu tím, že bez potřeby
nutné a bezprávně zbaven zemského vý-
boru, tedy hlavy samosprávy zemské, za
jejíž zvelebení zápasil ode dne svého zno-
vuzrození národního proti vídeňské ně-
mecké centralisaci jako proti zdejším ně-
meckým separitistům a jejich zločinné ob-
strukci. Ale jakou mluvou vážnou stlumen
jest žár hněvu spravedlivého v obou těch
manifestech našich! Při vší rozhodnosti.
jakou se v nich protestuje proti krutému
porušení zemského zřízení tak mimořádně
nezákonnými opatřeními; při všem důra-
zu, jakým se naléhá na rychlé odstranění
této českým národem nezaviněné těžké křiv-
dy: neupadá ani ta, ani ona z našich
enunciací v mluvu rozvášněného přepínání
a přehnaného naříkání, neupadá v ton, kte-
rým byl by lid český náruživě popuzován
proti lidu německému starobiblíckým: „oko
za oko, zub za zub!“ Naopak, provolání na-
še napomínalo v duchu Palackého k vy-
trvalému hájení pravdy a práva s pevnou
vírou v konečné vítězství národa našeho,
který dík své prozíravosti a vzdělanosti
své síle hospodářské a sociální zdatnosti
nepotřebuje se přese všechny překážky
příkoří strachovati o bytí své a budoucnost
svou.
7
article
Nuž a nyní srovnejme s tím — mluvu
současných německých provolání
a protestací! Vzpomeňme jen toho pro-
volání býv. německých poslanců ze dne
5. t. m. Možno-liž si pomysliti větší a vášní-
věji soptící prolhanosti politické?
Ať vybereme toliko jedinou z těch ne-
horázností německých křivých tvrzení a
žalob: V druhém odstavci štvou se Němci
cizozemští tímto nářkem proti národu na-
šemu: „Od více než třiceti let jest německý
lid v Čechách, kulturní to lid, čítající přes
půl třetího milionu (!) duší, od národních
svých protivníků s neuvěřitel-
nou bezohledností politicky
poručníkován a hospodářsky
poškozován. Jak nevraživě
se tento vyhlazovací bo
proti všemu, což německé-
ho jest, v této zemi vede a jak daleko
již dospěl, o tom každý den vydává nové
svědectví. Nebylo by však mohlo nikdy tak
daleko dojíti, kdyby nebyl býval tento sy-
stém státnísprávou trpěn, ano časem
buď tajně neb i zjevně fedrován.“ —
Tak prý ani to annulování zemského
výboru, které by jinak Němce naplnilo ví-
těznou radostí, nedopadlo venkoncem
jejich prospěch, naopak složení té c.k
správní komise pranic se Němcům neza-
mlouvá, poněvadž je převážnou většinou
tak česká, jako byl bývalý zemský výbor.
Ano, ubozí Němci v Čechách! Již prý se
domnívali býti tak blizko u cíle —a
tu pojednou přijde státní vláda a vychvátí
jim opět úspěchy jejich obstrukce takřkaz
dlaní. Německý lid protestuje proti této
krátkozraké, strachem před Čechy se chvě-
jící politice vládní, poněvadž je nepřátel-
ská Němcům, ba nepřátelská i státu — ho-
víc českým, panslavským politikům,
kteří v slepém fanatismu pracují proti Ra-
kousku! —
Tak se neostýchali ve svém provolán
brojiti, lháti a denuncovati pachatelé ně-
mecké obstrukce a prozpěvovatelé „Wach
am Rhein“ na sněmu království Českého.
Němec
Čechy
Wach be Rhein
8
article
V zápětí těchto smolných věnců ne-
lenili ovšem němečtí „schriftleitři“ metati
po německých kopcích hořící pometla pro-
lhané německé „statistiky“, dle níž prý
jest lid německý proti nám nespravedlivě
a strašně přetížen daněmi státními i zem-
skými, tak že vlastně my Čechové z jeho
daní žíjem a tyjem! Vůbec prý 11 milionů
Němců v Rakousku nese ohromné břímě
70 procent všech daní přímých a nepří-
mých, kdežto 40 milionů neněmeckých o-
byvatel platí toliko 30 procent. Nemá-liž
nad takou nespravedlivostí všaká německá
pěst zlostí se sevříti? A nemají-liž takto
poručníkovaní a šizení Němci v Čechách
příčiny, aby se domáhali proto usilovně
své národní samosprávy ve svém
„Deutschböhmen?
A tak tedy svoláni na včerejšek horem-
pádem též zástupci německých okresních
zastupitelstev do pražského německého
kasina, aby netoliko manifestovali proti
„Čechům příznivému složení c. k. správn
komise zemské,“ nýbrž aby od této komi-
se a odvlády Stürgkhovy zároven
„při té příležitosti“ požadovali splněn
nejsmělejších německých požadav-
ků, především národní rozhraničení okre-
sů a krajů a rozpoltění veškeré
zemské istátní správy tohoto krá-
lovství až do nejvyšších instancí, aby tak
Němci dosáhli v Čechách své úplné národ-
ní samostatnosti. Bylo prý zastoupeno na
té schůzi v kasině na 50 německých okre-
sů; předsedal jí labskoú stecký okresn
starosta Köhler a naladil ji referátem svým
býv. poslanec dr. Lodgmann.
Pozorujme pak opět tu náruživost mlu-
vy demagogické jak v přijaté resoluci, tal
i v protestním „šimlu“, rozeslaném něme-
ckým okresním výborům, ba i v samém te-
legramu, zaslaném ministerskému předse-
doví.
V resolucí se hned úvodem setkáváme
s drzým výrokem, že k shroucení české
samosprávy došlo jen proto, poněvadž prý
jsme my Čechové tak zarputile odpíral
Němcům samosprávu.
Čecho
Němec
Stürgkhův
Köhler
doktor
Lodgmann
Rakousko
Čechy
9
article
Jako bychom jim nebyli přáli, co jsme
sami měli, přiměřené zastoupení v zem-
ském výboru a ve správě zemských ústa-
vů, aneb jakobychom byli kde rušili jejich
samosprávu okresní a obecní. Následuje
nářek, že prý si vláda ani sestavování c. k.
úřadnické správní komise zemské neřídila
„spravedlivými požadavky Němců“, t. j.
že jim tam nedekretovala samopanství —
a že jmenovala předsedou té komise „če-
sko-feudálního stranníka“ hr. Vojt. Schön-
borna. Kdyby tam byla jmenovala Wolfa
nebo Pachra, to by bylo bývalo v pořádku.
Dále vytýkají vládě, že má sice odvahu žá-
dati na Němcích vyšší přirážky, ale ne-
troufá si potírat odpor Čechů a uznat po-
žadavky Němců za spravedlivé
ba státně nutné! Ať prý se ale vládní
komise zemská neopováží použit výnosu
pivní dávky a zvýšené přirážky na Něm-
cích vymožené k splácení zemských dluhů,
jež byly přes odpor Němců nadělány. A
vůbec, jakmile by se c. k. zemská komise
čehos dopustila proti spravedlivým poža-
davkům Němců, odemstí prý se tito vlá-
dě samé, potírajíce ji všem
prostředky.
V „šimlu“ zároveň uveřejněném nabá-
dají se pak německá okresní zastupitel-
stva, aby požadovala na c. k. správní ko-
misi, „by tato ničeho neobmeškala, cokoliv
by vedlo k uskutečnění lidové samo-
správy obou národních kmenů, v ten
způsob, aby každý národ měl své vlastní
úřadníky, byl spravován pouze svými ro-
dáky a daně jím odváděné aby byly obrá-
ceny pouze v jeho vlastní prospěch. „Kdy-
by se však c. k. správní komise řídila opět
jen hledisky býv. zemského vý-
boru, kterýž pro domnělou (!) cenu
nedílnosti českého království pou-
štěl zcela se zřetele existenci kmene ně-
meckého, pak ovšem dočká se nejostřejší-
ho odboje netoliko všech Němců, ale i ně-
meckých obcí a okresních zastupitelstev.
Němec
Schön
Wolf
Pachr
Čecho
Německo
10
article
Do třetice všeho dobrého: je to te-
legram, poslaný ministerskému předsedovi
hr. Stürgkhovi. Jeho Exc. měl asi z toho
jídelního lístku svých lačnících ubohých —
vyhladovačů země české, své potěšení. Ně-
mečtí pánové si poroučejí: „V Praze shro-
máždění okresní starostové německých o-
kresů Čech opětují před celým Rakouskem
volání po samosprávě německého liduv
Čechách. Prohlašují za přirozené z poněti
národnosti plynoucí právo Němců v
Čechách, aby se sami spravovali, ao
svých daních sami rozhodov a li.
My (Němci) nikdy neupustíme od svých
požadavků po nejmožnějším národním
rozhraničení okresů soudnícha
zastupitelských, po zavedení německé ku-
rie ve sněmu, po zřízení krajských za-
stupitelstev a vlád, po národních sekcích
v zemském výboru, a v pražských ú-
středních úřadech, a po dosazování
výhradně německých úřadníků do
„Deutschböhmen“. I požadujeme na
vládě, aby tyto naše požada vk
provedla pokud se nařízení mi
provésti dají. Varujeme vládu důtklivě,
aby heslu o nedílnosti Čech nepřikládala
váhy větší nežli živé potřebě německého
kmene, na jehož věrnost státní bylo Ra-
kousko za nebezpečných dob odkázáno (
a zůstane odkázáno! Každákoli vláda, jež
by nechtěla uznati, že odpor Čechů proti
těmto požadvkům má jediný svůj původ v
jejich snaze po dosažení českého stát-
níhopráva, každákoli vláda, jež by chtěla
nesmiřitelné české pan ství (in
v zemi posilňovat a utvrzovat ještě státní-
mi koncesemi, bude námi považována ne-
jen za nepřítele lídu německého, ale i za
škůdce dynastie a státu a bude námi všemi
prostředky potírána“. — To je přece ulti-
matum non plus ultra! Jen že — ona ta
nedílnost království Českého
podrží svoji věkovitou váhu jako to české
státní právo, přese všechny německé křiky
a protesty německých obstrukčníků!
Stürgkh
Němec
Čecho
Praha
Čechy
Rakousko
11
title
Po uzavření míru.
12
article
Poslední schůze mírové konference.
Poslední schůze mírové konference.
Definitivní text smlouvy.
Z Bukurešti, 9. srpna. (Ag. tel. bulg.) Mí-
rová konference konala dnes dopoledne po-
slední schůzi. Srbský delegát Ristič
přečetl prohlášení, podle kterého Srbsko
si vyhražuje právo přikázati roz-
hodčímu soudu v Haagu prozkou-
mání otázky náhrady. Řecký delegát
Venizelos učinil totožné prohlášení. Kon-
ference pokračovala pak o dalších článcích
mírové smlouvy a schválila čl. 5. o de-
mobilisaci. čl. 6. týká se o dchodu ci-
zích armád z bulharského území
Odchod tento nastane teprve po bul-
harské demobilisaci. Čl. 6. byl schvá-
len. Dále byl schválen čl. 7., kterým upravuje
se zpáteční doprava vojska, nalézajícího se
na bulharském území, čl. 8. o válečných za-
jatcích a čl. 9. o ratifikaci smlouvy.
Před skončením jednání otázal se řecký
delegát Venizelos opětně Bulharů, zdali
včera nevyřízené prohlášení o
vzájemné svobodě škol a chrám
nechtějí uznati. Bulharský delegát Ra-
dev prohlásil, že nemůže se ihned roz-
hodnouti a vyslovuje politování, že v této
otázce nedošlo k výsledku se všemi státy bal-
kánskými. Srbský delegát Spalajkovič
sděluje, že byla upravena otáz ka
starosrbských hranic, která o
berlínského kongresu byla spor-
n á. Bulharský delegát Tončev přečetl pro-
hlášeni, ve kterém se praví, že Bulharsko si
přálo, aby dobytá území byla rozdělena na
podkladě národnostním. Přes to Bulhar-
sko přijímá dohodu na základě
skutečné situace a projevuje naději.
Ristič
Venizelos
Bulhar
Tončev
Bukurešť
Srbsko
Haag
Kon
Bulharsko
13
article
že mocnosti budou se zajímati o
osud Bulharska se zřetelem na
oběti, které ono přineslo. Řecký de-
legát Politis prohlásil, že Řecko podpi-
suje smlouvu v přesvědčení, že jest založena
na spravedlivé rovnováze a nikoli na skuteč-
né situaci. Srbský delegát Spalajkovič
prohlásil, že smlouva jest dílem spravedlnosti
a rovnováhy. President Majorescu pravil.
že domnívá se tlumočiti jednomyslný názor
konference, praví-li, že učiněná prohlášení
nemohou oslabiti a snížiti cenu uzavřené
smlouvy mírové, která zjednává definitivní
mír. Schůze byla na to skončena. Mírová
smlouva bude podepsána zítra v
hodin dopoledne, načež v kathedrále
bude slouženo slavné Te Deum. Výstřely
z děl ohlásí městu, že mírov
smlouva byla podepsána. V tétc
schůzi mírové konference byl definitivně sta-
noven text smlouvy a mírového protokolu.
Turecko odmítá vykliditi Thrakii a
Drinopol.
Z Cařihradu, 9. srpna. Ve včerejší míni-
sterské radě bylo usneseno dáti na ver-
bální notu velvyslanců odmítavou
odpověď. Ukazuje se na to, že mezi Čorlu
a Marici je armáda asi 300.000 mu-
žů, k terá neposlechne rozkazu
vlády, aby vyklidila Thrakií
vydal a Drinopol.
Z Caříhradu, 9. srpna. (K. k.) „Tanin“ pro-
jevuje přesvědčení, že Evropa nemůže po po-
rušeni integrity Turecka žádati na Portě, aby
měla úctu před smlouvami. Drinopolská otáz-
ka jest otázkou křesťanského a islamitického
světa. Časopis nevěří, že ony mocnosti, které
mají musulmanské poddané a německý císař.
který v Damašku se prohlásil za přítele mu-
sulmanů, budou ochotny k nové křižácké vý-
pravě. Časopisy „Tasvir-i-Eftiar“ doporučuje
Portě, aby navrhla plebiscít.
Politis
Spalajkovič
Majorescu
Marik
Bulharsko
Řecko
Turecko
Drinopol
Cařihrad
Evropa
T Deum
14
article
„Pro obnovení míru a harmonie ...“
Z Bukureští, 9. srpna. („N. W. T.") Při vče-
rejší schůzi komitétu pro redakci mírové
smlouvy udála se zajímavá episoda. Řecký
zmocněnec Politis navrhl, aby první článek
počínal slovy: „Pro obnovení míru a harmonie
mezi stranami, které smlouvu uzavírají...“ Na
žádost bulharského delegáta Radeva musilo
hýti slovo „harmonie“ škrtnuto. Episoda tato
zavdala podnět k všelikým předpokladům do
budoucna.
Rusko a Rakousko naléhá na revisi smlouvy.
M. Z Kolína, 9. srpna. (Zvl. tel. „N. L.
Dle petrohradských depeší trvají Ra-
kousko a Rusko na revisi bukurešťské smlou-
vy zvláště ohledně otázky Kavaly. V Sofiji
všechna naděje se víže k zakročení Ra-
kousko-Uherska, které má přivo-
V drobném prodejie
ranní čísle a sobě
večerni
na li
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní .
lnoerát
plati se hotově na před
Předplaconi a inserty přijíma
kdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národnicb Listů“
Rukopisy se novracei
Politis
Radev
Bukurešť
Rusko
Rakousko
Kolín
Ra
RakouskýUhersko
15
article
diti důkladnou revisi balkánské
smlouvy. Rusko prý již s Rakou-
sko-Uherskem takovou revisi smlu-
vilo, při čemž Rusko trvá na odstou-
pení Demirhisaru, Dramy, Kavaly
a Seresu.
Francie a revise smlouvy.
Z Paříže, 9. srpna. „Temps“ oznamuje, že
po celý dnešní den byly vyměňovány mezi Pa-
řiží a Petrohradem depeše o návrhu,
učiněném ruským vyslancem v Bukure-
šti ve příčině revise mírové smlou vy,
která tam byla uzavřena. Jak poloúřadní zprá-
va oznamuje, byla francouzská vláda teprv
včera o tomto kroku zpravena. Je zde obav
před eventuálními důsledky revise, při čemž
francouzská vláda má vřelé přání.
aby Rusko pokud možno označilo
bukureštskou smlouvu za přija-
telnou, zejména když francouzská vláda po-
važuje ji za spravedlivou a všestran-
něuspokojivou.
Rusko
Raka
Uhersko
Drama
Francie
Paříž
Petrohrad
Bukure
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Prudký útok vynikající německé strany na
místodržitele.
„Neue Fr. Presse“ přináší z „vynikající
německé strany“ — dvakrát ujišťuje, že autor
je skutečně vynikající — neobyčejně vehe-
mentní útok — vehementnější než kdy jindy
— proti místodržiteli v království Českém
knížeti Thunovi. Z celého článku vychází na
jevo, mluví-li autor skutečně za všechno ně-
mecké sdružení z Čech, že německý orcus ne-
žádá nic menšího než hlavu knížete Thuna
za oběť, a to ještě nikoli na úplnou smířenou.
Útoku předchází zajímavé a svrcho-
vaně poučné líčení návštěvy deputace
německého Verbandu u presidenta zemské
správní komise hr. Schönborna. Deputace
tato neměla prý za úkol vysloviti mu nějaký
určitý nárok, nýbrž precisovati stanovisko ně-
mecké oproti správní komisi v ten smysl, ž
za všechno jednání komise jest
německým poslancům zodpověd-
na jedině vláda. Hr. Schönborn nechtěl
prý toto stanovisko jen tak beze všeho při-
jati a prohlásil, že správní komise a
vláda jsou dva naprosto různí či-
nitelě, kteří každý sám o sobě
výkonem výsostných práv panov-
nických byli samostatně dosaze-
ni. S největším důrazem opakoval, že on
a členové komise v této vlastnosti nej s ou
podřízeni vládě, nýbrž panovní-
kovi. Němečtí mluvčí dovozovali naproti
tomu, dovolávajíce se statutu komise a čin-
nosti místodržitelských radů v ní, že tomu tak
není, ale hr. Schönborn zůstal na tom, že
na komisi nelze patřiti jako na
vládní orgán, ale jako na substi-
tuenta zemské samosprávy. Ustano-
vení statutu jsou jenom věci formální, o n sám
nenachází prý se v žádném pomě-
ru podřízenosti k místodržiteli.
Neue
Thun
Schönborn
Francie . Presse
Čechy
Hradec
18
article
Autor tohoto sdělení dodává, že snad právě
na zdůraznění tohoto stanoviska žádal hrabě
Schönborn o audienci v Išlu a také ji obdržel,
aby podán byl důkaz, že na rozhodujícím mí-
stě právní postaveí hr. Schönborna podle
jeho interpretace se výslovně uznává. Avšak
Němci prý nemají důvodů, aby od svého sta-
noviska upustili a musí prý vládu a především
místodržitele činiti zodpovědným za všechno,
co se v Čechách děje a co by se násled-
kem toho i v říši přihoditi mohlo.
To musil vynikající poslanec německý
předeslati, aby mohl dokročiti fla knížete
Thuna osobně způsobem, který, jak dlužno
uznati, postrádá veškeré míry, ale také co do
primitivnosti, ano nemotornosti nezůstavuje
nic, co by si přáti bylo, jak zní známá něme-
cká fráse.
Schönborn
Němec
Thun
Išlu
Čechy
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Neštěstí v horách.) S počátkem
letního období počínají v denních listech zprá-
vy o nehodách, někdy i tragicky končících.
jež se přiházejí horolezcům na horských tu-
rách. Konečná statistika, uveřejňovaná každo-
ročně turistickými kluby, vykazuje poměrně
malé procento nešťastných příhod vzhledem
k těm statisícům turistů, lezoucích po horách.
ale v denních listech opakování jednotlivých
příhod, sbíraných tiskovou kanceláří z celé
střední Evropy, působí na ty, kdo se chystají
na léto do hor a nemají zkušeností, znepoko-
jivým dojmem. Čtenář novin zvykne sice na
takové tragické zprávy velmi rychle, stejně
jako brzy sevšedněly zprávy o úrazech v auto-
mobilech a aeroplánech. Ale jedná-li se pak
o cestu do Alp, noří se takové zprávy ze
vzpomínek s hrozivou vážností a bývají mno-
hdy nezkušeným lidem záminkou, aby nejen
sami nejezdili do hor, ale kde koho varovali
i před pouhou návštěvou horských výletních
míst.
A přece jednak počet těch úrazů není
o nic hojnější než na příklad počet neštěsti
v mořských lázních, jednak nehoda sama
z pravidla bývá přímo zaviněna hrubou ne-
dbalostí, neopatrností a nerozvážností lidí
kteří beze vší přípravy, beze všech zkuše-
ností a bez ohledu na upřímné rady prohře-
šují se proti základním pravidlům horoleze-
ctví. Před nehodou a neštěstím není ovšem
nikdo jist doma neb na procházce stejně jako
vysoko v horách, ale je připrozeno, že v ne-
bezpečném terrainu, byť byl sebe víc zabez-
pečen pečlivě upravenými stezkami, je po
třebí zvláštní zkušenosti a opatrnosti, dobré-
ho výcviku a spolehlivých vůdců.
Evropa
Alpy
20
article
Jedno je potěšitelné v té kronice hor-
ských nehod: že kolonie českých horských
turistů, sdružených v české odbočce slovin-
ského alpského družstva a sídlících v létě v
slovanských Alpách, zůstaly po celou dobu
svého trvání dosud ušetřeny takových nehod.
ačkoliv každoročně jejich členové podnikají
velmi mnoho a odvážných výprav z Horního
Jezerska i z Kranjské Gory do Saviňských
Julských Alp a karavanek, vyhledávají nové
stezky a přechody, staví chaty a upravují pří-
stup do klínu hor i nezasvěcencům. Svědčí to
o obezřetnosti výboru českého spolku, jenž
se stará o dokonalou úpravu cest, o spolehli-
vosti vůdců spolkových a o dobré disciplině
a výkonnosti českých horolezců. Od r. 1900.
co postavena v Jezersku pod mohutnými stě-
nami Grintovce a Kočen česká chata a po-
zději v Julských Alpách studentská chata Ko-
ritnického údolí pod Mangartem, není zazna-
menána jediná tragická příhoda na cestách.
českým spolkem upravených a žádná vážná
nehoda českých lezců v oblasti těchto chat.
Letos naopak měla česká kolonie v Jezersku
příležitost, přispěti svojí pomocí a činnou
účastí při tragické přihodě, která stihla slo-
vinského turistu v Saviňských Alpách. Případ
sám je typický pro příčiny, jež zaviňují ta-
kové neštěstí a zároveň ukazuje, jak pečlivá
a důležitá je činnost českého horského druž-
stva ve Slovanských Alpách, jež dovedlo na
svých cestách uchrániti své turisty vážného
nebezpečí.
slovanský Alpy
Saviňský Alpy
Alpy
český spolek
koritnický údolí
Mangart
21
article
Horní Jezersko je malá slovinská obec.
ležící v jižním cípu Korutan, na silnici ze že-
lezné kaple do Kraně, pod mohutným hřebe-
nem Saviňských Alp. V letech devadesátých
navštívil univ. profesor dr. Chodounský totc
rozkošné údolí, a jeho úsilí podařilo se zláka
tam v příštích letech české hosty, založit če-
ský odbor alpského slovinského družstva, po-
stavit v klínu hor na šestnácti stech metrech
rozkošnou českou chatu, z níž brzy vedly
úpravné, zabezpečené stezky na vrcholy hor-
ského hřbetu přes sněhové pole, prostírající
se na úpatí horských velikánů. V. „kasině
Muri“ u Jezerské silnice rozvinul se v letních
měsících příštích let svěží český život a dnes
sídlí tam velmi četná, čistě česká kolonie, je-
jíž členové podnikají půvabné procházkyv
zalesněné rovině, koupou se v horské bystři-
ně, chodí na hon, loví pstruhy i kamzíkya
vybraný kroužek putuje z české chaty s bez-
pečnou odvahou do sněhových a skalních vý-
šin na nebetyčné hřebeny. Zapadlá slovinská
vesnička změnila se v rozkošné výletní hnízdo
s pěknými domky, pestrými zahrádkami pod
čarovnou secenerií skalních štítů, její národn
vědomí se posílilo a rozkvetl v ní svěžejší
kulturní život.
V posledních dnech července přinesli
však čeští furisté — kteří přešli ze vzdále-
ného Logarského údolí po sněžných polích
pod saviňskými štíty na českou chatu a dolu
do Jezerska — znepokojivou zprávu, že na
druhé straně hor se pohřešuje mladý slovin-
ský turista. Spokojený klid horské idyllyv
Jezerském údolí byl tím zakalen. Ač zpráva
se netýkala přímo české kolonie, ani jejích
cest, rozhodl se dr. Franta, člen výboru če-
ského družstva, vyslati do horské oblasti,v
níž turista zmizel, záchranný sbor. Jeden
z nejlepších českých horolezců, dr. Jiří Čer-
doktor
Chodounská
Franta
Čer
Korutany
Krana
Logarský údolí
Saviňský Alpa
22
article
mák, vypravíl se s dvěma vůdci družstvaa
třemi pomocníky časně z rána přes českou
chatu na sněhové pláně pod Saviňskými Alpa-
mi, hledat zmizelého. Horský hřeben je ko-
runován řadou skalních štítů od obou vrcholů
Kočny ke Grintovci. Dlouhému Hřbetu, Stru-
ce, Skutě a oběma Rinkám. Zprávy o zmize-
lém turistovi byly velmi nejisté. Vědělo se
jen tolik, že vyšel ze slovinské chaty na Kam-
nickém sedle na Rínky s několika soudruhy.
že přes jejich výstrahy odbočil od znamenané
a upravené cesty, chtěl sám přejíti po ostrém
skalním hřebenu z Rinky na Skutu, a že se
nevrátil. Expedice odebrala se do úvalu po
těmito stěnami a hledala dalekohledem, ne-
uvázl-li někde na skalních stěnách. V úvalu
jenž slove Vodine, setkala se slovinskou vý-
pravou pánů Kunaverja, Brinška, Horvatinaa
Bizjaka. Ohledávali společně horský bok mezi
Rinkou a Skutou, stoupajíce namáhavě po
tvrdém sněhu a ledu na úpatí skal, dr. Čer-
mák, jenž zná dokonale útvar celého horské-
ho hřebenu, byl si jist, že zmizelému mohla
se přihoditi nehoda jen tehdy, když sešel
úmyslně z cesty na ostrý sráz mezi oběma
horami, a jeho předpoklad jej nezklamal
Vůdce české chaty, obratný Ošip, objevil pod
Skutou hlubokou trhlinu v ledu a v ní tělo
nešťastného mladíka, zaklíněné do ledové
tříště. Třiasedmdesátiletý vůdce slovinského
družstva, Blaž Plaznik, spustil se do tmavé
praskliny, dobyl tělo z ledu, zavázal je do
prostěradel, a pak celá výprava nastoupila
těžkou a nebezpečnou cestu s tělem po pří-
krém ledu a těžkou skalní cestou do údolí.
Příčina neštěstí dala se snadno vysvětliti. Od-
vážný sedmnáctiletý gymnasista, Slovinee
Petrič, podceňoval nebezpečí, jež skytá ne-
Skuta
Horvatinaa Bizjak
doktor
Čer
Blaž Plaznik
Kama
Saviňský Alpa
Slovinea Petrič
23
article
znamenaná, neupravená cesta v samém hře-
benu hory. Odvážil se sám, bez soudruha a
bez zajištění do terrainu, který neznal, neměl
lezeckých střevíců a zbytečně odvážil se vý-
zkumné cesty, která, i kdyby se mu byla zda-
řila, neměla praktického významu, poněvadž
zkušeným lezcům, kteří vyhledávali dříve již
přechody z jedné hory na druhou, byla známa.
Dostal se na skalní stěnu, v niž si nevěděl
rady, nebyl zajištěn, nemaje druha, a sřítil se
s výši dvou set metrů po stěně do ledové
strže. Slovinské i české družstvo vystrojily mu
společným nákladem pohřeb, a česká kolonie
v Jezersku doprovodila vůz, okrášlený boha-
tými kyticemi a věnci z alpských květin, na
poslední cestě.
Smrt v horách působí sice tragickým, ale
smířlivým dojmem. Když jsme několik dní na
to šli z české chaty s drem. Čermákem na
Kočnu, Grintovec a Mlynářským sedlem pod
Skutou zpět, pohlíželi jsme mimoděk ze skalnn
stěny do dálky na širé sněžné pláně pod
horským hřebenem, kde neopatrností zmařen
mladý, svěží život. Skalní štíty v nedozírné
dáli jsou tak ohromné, že v nich mizí člověk
jako neviditelná tečka. A přece co smutku
a nesmírné žalosti působí zmizení toho nepa-
trného živého bodu v té obrovské ledové
tříšti! Jaká touha žene přes to člověka, aby
přilnul k těm skalním stěnám, dobýval jejich
vrcholy, mizel v tom nekonečnu přírody? Je
to jedna z nejúchvatnějších a nejčistších roz-
koší lídského srdce — jaká žalost, že vede
někdy, a na štěstí jen velmi zřídka, není-lí
řízena bezpečnou zkušeností a rozvahou, k
záhubě mladého života!
Čermák
Kočn
Grintovec
český kolonie