ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea038f90-8f15-11dd-804f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 48, org 6, person 43, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 10. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 218.
4 article
a ranní a večerní listy předplácí se v Prane v adrainisuraetí za měsle na čtvrt let sk - s dvoji donáškou na másle 7kei na čtvrt leta. ve Bliálkácho V KSO na méslo Poštou: na mnéslo, na ria: : : . k s dvojí zásilkou sa měsíe sa čtvrt ieta ! Dnešní číslo pro Prahu jest o 14. s přílohou pro venkov o 3 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 11. srpna v ob- vyklou hodinu polední. Němečtí nespokojenci bramar- basují.
Praha
5 article
Jak veliký jest mravný rozdíl mezi po- litickými snahami našeho národa a mezi politickými aspiracemi německých jeho soupeřů — tak podstatně se také různív nynější vážné době duch a mluva veřejných projevů, osvědčení a protestů obou stran. Připomeňme si jen ducha i mluvu pro- testního provolání výkonného vý- boru národní strany svobodo- myslné, sepsaného přímo pod krutým dojmem neblahého převratu ze dne 26. čer- vence, — a připomeňme si protestní prohlášení zástupců českých samosprávných tělesv král. Českém, učiněné v Praze dne 5. t. m. Dýše z nich obou hluboká, však mužně snášená bolest.
Praha bor národní strana svoboda
6 article
Ozývá se v nich spravedlivé rozhořčení nad novou nezaslouženou křivdou, učině- nou národu našemu tím, že bez potřeby nutné a bezprávně zbaven zemského vý- boru, tedy hlavy samosprávy zemské, za jejíž zvelebení zápasil ode dne svého zno- vuzrození národního proti vídeňské ně- mecké centralisaci jako proti zdejším ně- meckým separitistům a jejich zločinné ob- strukci. Ale jakou mluvou vážnou stlumen jest žár hněvu spravedlivého v obou těch manifestech našich! Při vší rozhodnosti. jakou se v nich protestuje proti krutému porušení zemského zřízení tak mimořádně nezákonnými opatřeními; při všem důra- zu, jakým se naléhá na rychlé odstranění této českým národem nezaviněné těžké křiv- dy: neupadá ani ta, ani ona z našich enunciací v mluvu rozvášněného přepínání a přehnaného naříkání, neupadá v ton, kte- rým byl by lid český náruživě popuzován proti lidu německému starobiblíckým: „oko za oko, zub za zub!“ Naopak, provolání na- še napomínalo v duchu Palackého k vy- trvalému hájení pravdy a práva s pevnou vírou v konečné vítězství národa našeho, který dík své prozíravosti a vzdělanosti své síle hospodářské a sociální zdatnosti nepotřebuje se přese všechny překážky příkoří strachovati o bytí své a budoucnost svou.
7 article
Nuž a nyní srovnejme s tím — mluvu současných německých provolání a protestací! Vzpomeňme jen toho pro- volání býv. německých poslanců ze dne 5. t. m. Možno-liž si pomysliti větší a vášní- věji soptící prolhanosti politické? Ať vybereme toliko jedinou z těch ne- horázností německých křivých tvrzení a žalob: V druhém odstavci štvou se Němci cizozemští tímto nářkem proti národu na- šemu: „Od více než třiceti let jest německý lid v Čechách, kulturní to lid, čítající přes půl třetího milionu (!) duší, od národních svých protivníků s neuvěřitel- nou bezohledností politicky poručníkován a hospodářsky poškozován. Jak nevraživě se tento vyhlazovací bo proti všemu, což německé- ho jest, v této zemi vede a jak daleko již dospěl, o tom každý den vydává nové svědectví. Nebylo by však mohlo nikdy tak daleko dojíti, kdyby nebyl býval tento sy- stém státnísprávou trpěn, ano časem buď tajně neb i zjevně fedrován.“ — Tak prý ani to annulování zemského výboru, které by jinak Němce naplnilo ví- těznou radostí, nedopadlo venkoncem jejich prospěch, naopak složení té c.k správní komise pranic se Němcům neza- mlouvá, poněvadž je převážnou většinou tak česká, jako byl bývalý zemský výbor. Ano, ubozí Němci v Čechách! Již prý se domnívali býti tak blizko u cíle —a tu pojednou přijde státní vláda a vychvátí jim opět úspěchy jejich obstrukce takřkaz dlaní. Německý lid protestuje proti této krátkozraké, strachem před Čechy se chvě- jící politice vládní, poněvadž je nepřátel- ská Němcům, ba nepřátelská i státu — ho- víc českým, panslavským politikům, kteří v slepém fanatismu pracují proti Ra- kousku! — Tak se neostýchali ve svém provolán brojiti, lháti a denuncovati pachatelé ně- mecké obstrukce a prozpěvovatelé „Wach am Rhein“ na sněmu království Českého.
Němec Čechy Wach be Rhein
8 article
V zápětí těchto smolných věnců ne- lenili ovšem němečtí „schriftleitři“ metati po německých kopcích hořící pometla pro- lhané německé „statistiky“, dle níž prý jest lid německý proti nám nespravedlivě a strašně přetížen daněmi státními i zem- skými, tak že vlastně my Čechové z jeho daní žíjem a tyjem! Vůbec prý 11 milionů Němců v Rakousku nese ohromné břímě 70 procent všech daní přímých a nepří- mých, kdežto 40 milionů neněmeckých o- byvatel platí toliko 30 procent. Nemá-liž nad takou nespravedlivostí všaká německá pěst zlostí se sevříti? A nemají-liž takto poručníkovaní a šizení Němci v Čechách příčiny, aby se domáhali proto usilovně své národní samosprávy ve svém „Deutschböhmen? A tak tedy svoláni na včerejšek horem- pádem též zástupci německých okresních zastupitelstev do pražského německého kasina, aby netoliko manifestovali proti „Čechům příznivému složení c. k. správn komise zemské,“ nýbrž aby od této komi- se a odvlády Stürgkhovy zároven „při té příležitosti“ požadovali splněn nejsmělejších německých požadav- ků, především národní rozhraničení okre- sů a krajů a rozpoltění veškeré zemské istátní správy tohoto krá- lovství až do nejvyšších instancí, aby tak Němci dosáhli v Čechách své úplné národ- ní samostatnosti. Bylo prý zastoupeno na té schůzi v kasině na 50 německých okre- sů; předsedal jí labskoú stecký okresn starosta Köhler a naladil ji referátem svým býv. poslanec dr. Lodgmann. Pozorujme pak opět tu náruživost mlu- vy demagogické jak v přijaté resoluci, tal i v protestním „šimlu“, rozeslaném něme- ckým okresním výborům, ba i v samém te- legramu, zaslaném ministerskému předse- doví. V resolucí se hned úvodem setkáváme s drzým výrokem, že k shroucení české samosprávy došlo jen proto, poněvadž prý jsme my Čechové tak zarputile odpíral Němcům samosprávu.
Čecho Němec Stürgkhův Köhler doktor Lodgmann Rakousko Čechy
9 article
Jako bychom jim nebyli přáli, co jsme sami měli, přiměřené zastoupení v zem- ském výboru a ve správě zemských ústa- vů, aneb jakobychom byli kde rušili jejich samosprávu okresní a obecní. Následuje nářek, že prý si vláda ani sestavování c. k. úřadnické správní komise zemské neřídila „spravedlivými požadavky Němců“, t. j. že jim tam nedekretovala samopanství — a že jmenovala předsedou té komise „če- sko-feudálního stranníka“ hr. Vojt. Schön- borna. Kdyby tam byla jmenovala Wolfa nebo Pachra, to by bylo bývalo v pořádku. Dále vytýkají vládě, že má sice odvahu žá- dati na Němcích vyšší přirážky, ale ne- troufá si potírat odpor Čechů a uznat po- žadavky Němců za spravedlivé ba státně nutné! Ať prý se ale vládní komise zemská neopováží použit výnosu pivní dávky a zvýšené přirážky na Něm- cích vymožené k splácení zemských dluhů, jež byly přes odpor Němců nadělány. A vůbec, jakmile by se c. k. zemská komise čehos dopustila proti spravedlivým poža- davkům Němců, odemstí prý se tito vlá- dě samé, potírajíce ji všem prostředky. V „šimlu“ zároveň uveřejněném nabá- dají se pak německá okresní zastupitel- stva, aby požadovala na c. k. správní ko- misi, „by tato ničeho neobmeškala, cokoliv by vedlo k uskutečnění lidové samo- správy obou národních kmenů, v ten způsob, aby každý národ měl své vlastní úřadníky, byl spravován pouze svými ro- dáky a daně jím odváděné aby byly obrá- ceny pouze v jeho vlastní prospěch. „Kdy- by se však c. k. správní komise řídila opět jen hledisky býv. zemského vý- boru, kterýž pro domnělou (!) cenu nedílnosti českého království pou- štěl zcela se zřetele existenci kmene ně- meckého, pak ovšem dočká se nejostřejší- ho odboje netoliko všech Němců, ale i ně- meckých obcí a okresních zastupitelstev.
Němec Schön Wolf Pachr Čecho Německo
10 article
Do třetice všeho dobrého: je to te- legram, poslaný ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi. Jeho Exc. měl asi z toho jídelního lístku svých lačnících ubohých — vyhladovačů země české, své potěšení. Ně- mečtí pánové si poroučejí: „V Praze shro- máždění okresní starostové německých o- kresů Čech opětují před celým Rakouskem volání po samosprávě německého liduv Čechách. Prohlašují za přirozené z poněti národnosti plynoucí právo Němců v Čechách, aby se sami spravovali, ao svých daních sami rozhodov a li. My (Němci) nikdy neupustíme od svých požadavků po nejmožnějším národním rozhraničení okresů soudnícha zastupitelských, po zavedení německé ku- rie ve sněmu, po zřízení krajských za- stupitelstev a vlád, po národních sekcích v zemském výboru, a v pražských ú- středních úřadech, a po dosazování výhradně německých úřadníků do „Deutschböhmen“. I požadujeme na vládě, aby tyto naše požada vk provedla pokud se nařízení mi provésti dají. Varujeme vládu důtklivě, aby heslu o nedílnosti Čech nepřikládala váhy větší nežli živé potřebě německého kmene, na jehož věrnost státní bylo Ra- kousko za nebezpečných dob odkázáno ( a zůstane odkázáno! Každákoli vláda, jež by nechtěla uznati, že odpor Čechů proti těmto požadvkům má jediný svůj původ v jejich snaze po dosažení českého stát- níhopráva, každákoli vláda, jež by chtěla nesmiřitelné české pan ství (in v zemi posilňovat a utvrzovat ještě státní- mi koncesemi, bude námi považována ne- jen za nepřítele lídu německého, ale i za škůdce dynastie a státu a bude námi všemi prostředky potírána“. — To je přece ulti- matum non plus ultra! Jen že — ona ta nedílnost království Českého podrží svoji věkovitou váhu jako to české státní právo, přese všechny německé křiky a protesty německých obstrukčníků!
Stürgkh Němec Čecho Praha Čechy Rakousko
11 title
Po uzavření míru.
12 article Poslední schůze mírové konference.
Poslední schůze mírové konference. Definitivní text smlouvy. Z Bukurešti, 9. srpna. (Ag. tel. bulg.) Mí- rová konference konala dnes dopoledne po- slední schůzi. Srbský delegát Ristič přečetl prohlášení, podle kterého Srbsko si vyhražuje právo přikázati roz- hodčímu soudu v Haagu prozkou- mání otázky náhrady. Řecký delegát Venizelos učinil totožné prohlášení. Kon- ference pokračovala pak o dalších článcích mírové smlouvy a schválila čl. 5. o de- mobilisaci. čl. 6. týká se o dchodu ci- zích armád z bulharského území Odchod tento nastane teprve po bul- harské demobilisaci. Čl. 6. byl schvá- len. Dále byl schválen čl. 7., kterým upravuje se zpáteční doprava vojska, nalézajícího se na bulharském území, čl. 8. o válečných za- jatcích a čl. 9. o ratifikaci smlouvy. Před skončením jednání otázal se řecký delegát Venizelos opětně Bulharů, zdali včera nevyřízené prohlášení o vzájemné svobodě škol a chrám nechtějí uznati. Bulharský delegát Ra- dev prohlásil, že nemůže se ihned roz- hodnouti a vyslovuje politování, že v této otázce nedošlo k výsledku se všemi státy bal- kánskými. Srbský delegát Spalajkovič sděluje, že byla upravena otáz ka starosrbských hranic, která o berlínského kongresu byla spor- n á. Bulharský delegát Tončev přečetl pro- hlášeni, ve kterém se praví, že Bulharsko si přálo, aby dobytá území byla rozdělena na podkladě národnostním. Přes to Bulhar- sko přijímá dohodu na základě skutečné situace a projevuje naději.
Ristič Venizelos Bulhar Tončev Bukurešť Srbsko Haag Kon Bulharsko
13 article
že mocnosti budou se zajímati o osud Bulharska se zřetelem na oběti, které ono přineslo. Řecký de- legát Politis prohlásil, že Řecko podpi- suje smlouvu v přesvědčení, že jest založena na spravedlivé rovnováze a nikoli na skuteč- né situaci. Srbský delegát Spalajkovič prohlásil, že smlouva jest dílem spravedlnosti a rovnováhy. President Majorescu pravil. že domnívá se tlumočiti jednomyslný názor konference, praví-li, že učiněná prohlášení nemohou oslabiti a snížiti cenu uzavřené smlouvy mírové, která zjednává definitivní mír. Schůze byla na to skončena. Mírová smlouva bude podepsána zítra v hodin dopoledne, načež v kathedrále bude slouženo slavné Te Deum. Výstřely z děl ohlásí městu, že mírov smlouva byla podepsána. V tétc schůzi mírové konference byl definitivně sta- noven text smlouvy a mírového protokolu. Turecko odmítá vykliditi Thrakii a Drinopol. Z Cařihradu, 9. srpna. Ve včerejší míni- sterské radě bylo usneseno dáti na ver- bální notu velvyslanců odmítavou odpověď. Ukazuje se na to, že mezi Čorlu a Marici je armáda asi 300.000 mu- žů, k terá neposlechne rozkazu vlády, aby vyklidila Thrakií vydal a Drinopol. Z Caříhradu, 9. srpna. (K. k.) „Tanin“ pro- jevuje přesvědčení, že Evropa nemůže po po- rušeni integrity Turecka žádati na Portě, aby měla úctu před smlouvami. Drinopolská otáz- ka jest otázkou křesťanského a islamitického světa. Časopis nevěří, že ony mocnosti, které mají musulmanské poddané a německý císař. který v Damašku se prohlásil za přítele mu- sulmanů, budou ochotny k nové křižácké vý- pravě. Časopisy „Tasvir-i-Eftiar“ doporučuje Portě, aby navrhla plebiscít.
Politis Spalajkovič Majorescu Marik Bulharsko Řecko Turecko Drinopol Cařihrad Evropa T Deum
14 article
„Pro obnovení míru a harmonie ...“ Z Bukureští, 9. srpna. („N. W. T.") Při vče- rejší schůzi komitétu pro redakci mírové smlouvy udála se zajímavá episoda. Řecký zmocněnec Politis navrhl, aby první článek počínal slovy: „Pro obnovení míru a harmonie mezi stranami, které smlouvu uzavírají...“ Na žádost bulharského delegáta Radeva musilo hýti slovo „harmonie“ škrtnuto. Episoda tato zavdala podnět k všelikým předpokladům do budoucna. Rusko a Rakousko naléhá na revisi smlouvy. M. Z Kolína, 9. srpna. (Zvl. tel. „N. L. Dle petrohradských depeší trvají Ra- kousko a Rusko na revisi bukurešťské smlou- vy zvláště ohledně otázky Kavaly. V Sofiji všechna naděje se víže k zakročení Ra- kousko-Uherska, které má přivo- V drobném prodejie ranní čísle a sobě večerni na li Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní . lnoerát plati se hotově na před Předplaconi a inserty přijíma kdministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpediee „Národnicb Listů“ Rukopisy se novracei
Politis Radev Bukurešť Rusko Rakousko Kolín Ra RakouskýUhersko
15 article
diti důkladnou revisi balkánské smlouvy. Rusko prý již s Rakou- sko-Uherskem takovou revisi smlu- vilo, při čemž Rusko trvá na odstou- pení Demirhisaru, Dramy, Kavaly a Seresu. Francie a revise smlouvy. Z Paříže, 9. srpna. „Temps“ oznamuje, že po celý dnešní den byly vyměňovány mezi Pa- řiží a Petrohradem depeše o návrhu, učiněném ruským vyslancem v Bukure- šti ve příčině revise mírové smlou vy, která tam byla uzavřena. Jak poloúřadní zprá- va oznamuje, byla francouzská vláda teprv včera o tomto kroku zpravena. Je zde obav před eventuálními důsledky revise, při čemž francouzská vláda má vřelé přání. aby Rusko pokud možno označilo bukureštskou smlouvu za přija- telnou, zejména když francouzská vláda po- važuje ji za spravedlivou a všestran- něuspokojivou.
Rusko Raka Uhersko Drama Francie Paříž Petrohrad Bukure
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Prudký útok vynikající německé strany na místodržitele. „Neue Fr. Presse“ přináší z „vynikající německé strany“ — dvakrát ujišťuje, že autor je skutečně vynikající — neobyčejně vehe- mentní útok — vehementnější než kdy jindy — proti místodržiteli v království Českém knížeti Thunovi. Z celého článku vychází na jevo, mluví-li autor skutečně za všechno ně- mecké sdružení z Čech, že německý orcus ne- žádá nic menšího než hlavu knížete Thuna za oběť, a to ještě nikoli na úplnou smířenou. Útoku předchází zajímavé a svrcho- vaně poučné líčení návštěvy deputace německého Verbandu u presidenta zemské správní komise hr. Schönborna. Deputace tato neměla prý za úkol vysloviti mu nějaký určitý nárok, nýbrž precisovati stanovisko ně- mecké oproti správní komisi v ten smysl, ž za všechno jednání komise jest německým poslancům zodpověd- na jedině vláda. Hr. Schönborn nechtěl prý toto stanovisko jen tak beze všeho při- jati a prohlásil, že správní komise a vláda jsou dva naprosto různí či- nitelě, kteří každý sám o sobě výkonem výsostných práv panov- nických byli samostatně dosaze- ni. S největším důrazem opakoval, že on a členové komise v této vlastnosti nej s ou podřízeni vládě, nýbrž panovní- kovi. Němečtí mluvčí dovozovali naproti tomu, dovolávajíce se statutu komise a čin- nosti místodržitelských radů v ní, že tomu tak není, ale hr. Schönborn zůstal na tom, že na komisi nelze patřiti jako na vládní orgán, ale jako na substi- tuenta zemské samosprávy. Ustano- vení statutu jsou jenom věci formální, o n sám nenachází prý se v žádném pomě- ru podřízenosti k místodržiteli.
Neue Thun Schönborn Francie . Presse Čechy Hradec
18 article
Autor tohoto sdělení dodává, že snad právě na zdůraznění tohoto stanoviska žádal hrabě Schönborn o audienci v Išlu a také ji obdržel, aby podán byl důkaz, že na rozhodujícím mí- stě právní postaveí hr. Schönborna podle jeho interpretace se výslovně uznává. Avšak Němci prý nemají důvodů, aby od svého sta- noviska upustili a musí prý vládu a především místodržitele činiti zodpovědným za všechno, co se v Čechách děje a co by se násled- kem toho i v říši přihoditi mohlo. To musil vynikající poslanec německý předeslati, aby mohl dokročiti fla knížete Thuna osobně způsobem, který, jak dlužno uznati, postrádá veškeré míry, ale také co do primitivnosti, ano nemotornosti nezůstavuje nic, co by si přáti bylo, jak zní známá něme- cká fráse.
Schönborn Němec Thun Išlu Čechy
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Neštěstí v horách.) S počátkem letního období počínají v denních listech zprá- vy o nehodách, někdy i tragicky končících. jež se přiházejí horolezcům na horských tu- rách. Konečná statistika, uveřejňovaná každo- ročně turistickými kluby, vykazuje poměrně malé procento nešťastných příhod vzhledem k těm statisícům turistů, lezoucích po horách. ale v denních listech opakování jednotlivých příhod, sbíraných tiskovou kanceláří z celé střední Evropy, působí na ty, kdo se chystají na léto do hor a nemají zkušeností, znepoko- jivým dojmem. Čtenář novin zvykne sice na takové tragické zprávy velmi rychle, stejně jako brzy sevšedněly zprávy o úrazech v auto- mobilech a aeroplánech. Ale jedná-li se pak o cestu do Alp, noří se takové zprávy ze vzpomínek s hrozivou vážností a bývají mno- hdy nezkušeným lidem záminkou, aby nejen sami nejezdili do hor, ale kde koho varovali i před pouhou návštěvou horských výletních míst. A přece jednak počet těch úrazů není o nic hojnější než na příklad počet neštěsti v mořských lázních, jednak nehoda sama z pravidla bývá přímo zaviněna hrubou ne- dbalostí, neopatrností a nerozvážností lidí kteří beze vší přípravy, beze všech zkuše- ností a bez ohledu na upřímné rady prohře- šují se proti základním pravidlům horoleze- ctví. Před nehodou a neštěstím není ovšem nikdo jist doma neb na procházce stejně jako vysoko v horách, ale je připrozeno, že v ne- bezpečném terrainu, byť byl sebe víc zabez- pečen pečlivě upravenými stezkami, je po třebí zvláštní zkušenosti a opatrnosti, dobré- ho výcviku a spolehlivých vůdců.
Evropa Alpy
20 article
Jedno je potěšitelné v té kronice hor- ských nehod: že kolonie českých horských turistů, sdružených v české odbočce slovin- ského alpského družstva a sídlících v létě v slovanských Alpách, zůstaly po celou dobu svého trvání dosud ušetřeny takových nehod. ačkoliv každoročně jejich členové podnikají velmi mnoho a odvážných výprav z Horního Jezerska i z Kranjské Gory do Saviňských Julských Alp a karavanek, vyhledávají nové stezky a přechody, staví chaty a upravují pří- stup do klínu hor i nezasvěcencům. Svědčí to o obezřetnosti výboru českého spolku, jenž se stará o dokonalou úpravu cest, o spolehli- vosti vůdců spolkových a o dobré disciplině a výkonnosti českých horolezců. Od r. 1900. co postavena v Jezersku pod mohutnými stě- nami Grintovce a Kočen česká chata a po- zději v Julských Alpách studentská chata Ko- ritnického údolí pod Mangartem, není zazna- menána jediná tragická příhoda na cestách. českým spolkem upravených a žádná vážná nehoda českých lezců v oblasti těchto chat. Letos naopak měla česká kolonie v Jezersku příležitost, přispěti svojí pomocí a činnou účastí při tragické přihodě, která stihla slo- vinského turistu v Saviňských Alpách. Případ sám je typický pro příčiny, jež zaviňují ta- kové neštěstí a zároveň ukazuje, jak pečlivá a důležitá je činnost českého horského druž- stva ve Slovanských Alpách, jež dovedlo na svých cestách uchrániti své turisty vážného nebezpečí.
slovanský Alpy Saviňský Alpy Alpy český spolek koritnický údolí Mangart
21 article
Horní Jezersko je malá slovinská obec. ležící v jižním cípu Korutan, na silnici ze že- lezné kaple do Kraně, pod mohutným hřebe- nem Saviňských Alp. V letech devadesátých navštívil univ. profesor dr. Chodounský totc rozkošné údolí, a jeho úsilí podařilo se zláka tam v příštích letech české hosty, založit če- ský odbor alpského slovinského družstva, po- stavit v klínu hor na šestnácti stech metrech rozkošnou českou chatu, z níž brzy vedly úpravné, zabezpečené stezky na vrcholy hor- ského hřbetu přes sněhové pole, prostírající se na úpatí horských velikánů. V. „kasině Muri“ u Jezerské silnice rozvinul se v letních měsících příštích let svěží český život a dnes sídlí tam velmi četná, čistě česká kolonie, je- jíž členové podnikají půvabné procházkyv zalesněné rovině, koupou se v horské bystři- ně, chodí na hon, loví pstruhy i kamzíkya vybraný kroužek putuje z české chaty s bez- pečnou odvahou do sněhových a skalních vý- šin na nebetyčné hřebeny. Zapadlá slovinská vesnička změnila se v rozkošné výletní hnízdo s pěknými domky, pestrými zahrádkami pod čarovnou secenerií skalních štítů, její národn vědomí se posílilo a rozkvetl v ní svěžejší kulturní život. V posledních dnech července přinesli však čeští furisté — kteří přešli ze vzdále- ného Logarského údolí po sněžných polích pod saviňskými štíty na českou chatu a dolu do Jezerska — znepokojivou zprávu, že na druhé straně hor se pohřešuje mladý slovin- ský turista. Spokojený klid horské idyllyv Jezerském údolí byl tím zakalen. Ač zpráva se netýkala přímo české kolonie, ani jejích cest, rozhodl se dr. Franta, člen výboru če- ského družstva, vyslati do horské oblasti,v níž turista zmizel, záchranný sbor. Jeden z nejlepších českých horolezců, dr. Jiří Čer-
doktor Chodounská Franta Čer Korutany Krana Logarský údolí Saviňský Alpa
22 article
mák, vypravíl se s dvěma vůdci družstvaa třemi pomocníky časně z rána přes českou chatu na sněhové pláně pod Saviňskými Alpa- mi, hledat zmizelého. Horský hřeben je ko- runován řadou skalních štítů od obou vrcholů Kočny ke Grintovci. Dlouhému Hřbetu, Stru- ce, Skutě a oběma Rinkám. Zprávy o zmize- lém turistovi byly velmi nejisté. Vědělo se jen tolik, že vyšel ze slovinské chaty na Kam- nickém sedle na Rínky s několika soudruhy. že přes jejich výstrahy odbočil od znamenané a upravené cesty, chtěl sám přejíti po ostrém skalním hřebenu z Rinky na Skutu, a že se nevrátil. Expedice odebrala se do úvalu po těmito stěnami a hledala dalekohledem, ne- uvázl-li někde na skalních stěnách. V úvalu jenž slove Vodine, setkala se slovinskou vý- pravou pánů Kunaverja, Brinška, Horvatinaa Bizjaka. Ohledávali společně horský bok mezi Rinkou a Skutou, stoupajíce namáhavě po tvrdém sněhu a ledu na úpatí skal, dr. Čer- mák, jenž zná dokonale útvar celého horské- ho hřebenu, byl si jist, že zmizelému mohla se přihoditi nehoda jen tehdy, když sešel úmyslně z cesty na ostrý sráz mezi oběma horami, a jeho předpoklad jej nezklamal Vůdce české chaty, obratný Ošip, objevil pod Skutou hlubokou trhlinu v ledu a v ní tělo nešťastného mladíka, zaklíněné do ledové tříště. Třiasedmdesátiletý vůdce slovinského družstva, Blaž Plaznik, spustil se do tmavé praskliny, dobyl tělo z ledu, zavázal je do prostěradel, a pak celá výprava nastoupila těžkou a nebezpečnou cestu s tělem po pří- krém ledu a těžkou skalní cestou do údolí. Příčina neštěstí dala se snadno vysvětliti. Od- vážný sedmnáctiletý gymnasista, Slovinee Petrič, podceňoval nebezpečí, jež skytá ne-
Skuta Horvatinaa Bizjak doktor Čer Blaž Plaznik Kama Saviňský Alpa Slovinea Petrič
23 article
znamenaná, neupravená cesta v samém hře- benu hory. Odvážil se sám, bez soudruha a bez zajištění do terrainu, který neznal, neměl lezeckých střevíců a zbytečně odvážil se vý- zkumné cesty, která, i kdyby se mu byla zda- řila, neměla praktického významu, poněvadž zkušeným lezcům, kteří vyhledávali dříve již přechody z jedné hory na druhou, byla známa. Dostal se na skalní stěnu, v niž si nevěděl rady, nebyl zajištěn, nemaje druha, a sřítil se s výši dvou set metrů po stěně do ledové strže. Slovinské i české družstvo vystrojily mu společným nákladem pohřeb, a česká kolonie v Jezersku doprovodila vůz, okrášlený boha- tými kyticemi a věnci z alpských květin, na poslední cestě. Smrt v horách působí sice tragickým, ale smířlivým dojmem. Když jsme několik dní na to šli z české chaty s drem. Čermákem na Kočnu, Grintovec a Mlynářským sedlem pod Skutou zpět, pohlíželi jsme mimoděk ze skalnn stěny do dálky na širé sněžné pláně pod horským hřebenem, kde neopatrností zmařen mladý, svěží život. Skalní štíty v nedozírné dáli jsou tak ohromné, že v nich mizí člověk jako neviditelná tečka. A přece co smutku a nesmírné žalosti působí zmizení toho nepa- trného živého bodu v té obrovské ledové tříšti! Jaká touha žene přes to člověka, aby přilnul k těm skalním stěnám, dobýval jejich vrcholy, mizel v tom nekonečnu přírody? Je to jedna z nejúchvatnějších a nejčistších roz- koší lídského srdce — jaká žalost, že vede někdy, a na štěstí jen velmi zřídka, není-lí řízena bezpečnou zkušeností a rozvahou, k záhubě mladého života!
Čermák Kočn Grintovec český kolonie