1
masthead
21. dubna 1907. Císlo 109.
2
masthead
NÁRODNÍ VISTY.
4
article
Sem, by pro prvou volbu všech svých stavovskýe
přesvědčení nechali a hleděli všichni volby se zúčast-
niti a své hlasy našemu čěskému sčítacímíu kandidátu
p. Jindřichu Nechanskému odevzdati. Tím dokážeme
že u nás žádného německého území není. — Sbor
důvěrníků sdružených spolků v Terežíně, 18. dubna
1907. H. Ketiner, místopředseda. J. Král, zapisovatel.
Z Liberce. Pod tímto nápisěm úveřejňuje národně
seciální orgán „České Slovo“ sdělení z Liberce, že
kandidatura p. MUDra. Václáva Šamánka není přáním
české menšiny liberecké, nýbrž jen několika jedno-
llivců a že naopak menšina liberecká této kandidatur
si nepřeje. Dopis tento je nízkým útokem mstivéh
člověka, který neštítí se napadnouti muže, jenž exi-
stenci české menšiny liberecké zpevnil a zbudoval.
Konstatujeme, že zástupci veškerých českých spolko
libereckých (i spolek zorganisovaného národně-
sociálního dělnictva na Liberecku „Barák“) dově-
děvše se o nabízené kandidatuře panu dru. Ša.nán-
kovi, sešli se a vyslali k panu doktorovi deputac
s přímluvou, aby tuto kandidaturu přijal. Jsme pře-
svědčení, znajíce neúnavnou a neohroženou činnos
pana doktora zde, a pozorujíce výsledky jeho nadli-
ského snažení v menšině naší, že jím postaven za
kandidáta pro mandát do říšské rady za Holeš ovice
muž, jenž nejen zájmy svého okresu volebního, ale
i celého národa — jak již dokázal — hájiti bude ne-
ochvějně a vytrvale.
Nechanský
H Ketiner
J Král
Mudra
Barák
Liberec
Liberecko
5
article
Z Přelouče. Volební ruch začíná u nás nabývati
větších rozměrů. V březnu konána byla schůze so-
cialních demokratů. Dne 9. dubna svolal volební
schůzi samostatný kandidát p. Weinstein, pro jehož
kandidaturu rozhodla se skupina místního párodníh
dělnictva.
V sobotu dne 14. dubna pozvání byli do hotelu
»u jelena« všichni voličové, již nejsou členy oněch
sdružení, jež dosud rozhodovala o kandidátech do
říšské rady. Schůze byla velmi četně navštivena.
Jednáno bylo o navržených kandidátech ve sku-
pině 25- Přítomní velikou většinou rozhodli se pro
kandidaturu pana prof. Hrázské ho.
Na druhý den v neděli 15. dubna o 9. hodině
ranní svolána byla schůze městskou radou, do niž
pozvání byli zástupcové všech místních korporací
čelní jednotlivci. Do této poradní schůze dostavil se
pan prof. Hrázský v průvodu členů městské rady.
Pan prof. přítomným sdělil důvody kandidatury v
kraji, v němž Labe ročně působí veliké škody, ja-
kož i pracovní program a zodpověděl dotazy nan
vznesené k všeobecné spokojenosti, čehož důkazem
byl hlučný potlesk. Téměř všichni, kdo ze schůze
odcházeli, shodli se v názoru, že pro kraj, v němž
provedena býti má regulace Labe, nemůže býti kan-
didáta vhodnějšího, než jakým je pan prof. Hrázský,
pro něhož bude v Přelouči odevzdán velký počei
hlasů.
Weinstein
profesor
Hrázský
Přelouč
6
article
Z Náchoda. Včera konala se zde důvěrná porada
o kandidatuře za zdejší skupinu městskou (23. vo
lební okres. Porada byla nutna, poněvadž si jí ne
odk adně přáli zástupcové živnostnictva. Důverníci
národní strany svobodomyslné poukazovali na do-
hodu mezi stranou svobodomyslnou a stranou ná-
rodní (staročeskou), dle níž tento volební okres vy
hražen byl kandidatuře strany národní (staročeské)
Vzhledem k poměrům a situaci ve skupině však
bylo jednomyslně usneseno, doporučiti za soublasu
s výkonným výborem staročeským za společnébo
kandidata pana Josefa Krejčíka, sochaře a řez-
báře, zemského poslance v Praze.
Krejčík
Náchod
Praha
7
article
Samostatná kandidatura. Ze Strakonic se nám
Samostatná kandidatura. Ze Strakonic se nám
píše: Za venkovský okres volební č. 71 (Strako naice-
Volyně) byla rolnictvem nabídnuta kandidatura panu
Tomáší Třeštíkovi, rolníku a řezníku ve Strako-
nicích. Pan Třeštík kandidaturu také přijal a jak
situace ukazuje, jest půda v tomto okresu pro kandl-
daturu jeho jako rolníka velmi příznivá, neboť rol-
nictvo s agrární kandidaturou c. k. soudního adjunkta
p. J. Bukvoje nesouhlasí. Pan Třeštik, bude-li zvolen
hodlá vstoupiti do klubu národního
Straka
Třeštík
Třeštikum
Strakonice
Volyň
8
article
Panovník v Praze.
Panovník v Praze.
živý ruch obecensiva panuje kezdodenní
v poledne na prvém hradním nádvoři, když s
střídají stráže měšťanských ozbrojených sborů
vojenské. Stráže přicházejí s hudbou a dopro-
vázeny bývají množstvím obecenstva. Po vystří-
dání stráží obecenstvo pozvolna se rozcházi.
Včera o 5. hod. odpolední konala se na
třetím hradním nádvoří serenáda německých
zpěváckých spolků za řízení ředitele J. Schneidna.
Pěvci zapěli čtyři skladby, které panovník vy-
slechl na balkoně spolu s arcivévodou Karlem
Frant. Josefem. Po serenádě dal panovník k sobě
povolati dirigenta p. Schneidra a předsedu župy
p. Hantschla a vyslovil jim pochivalu.
Druhá dvorní hostina
konala se na hradě pražském včera o 6. hodině
večerní a byli k ní pozvání: kardinál arcibiskup
baron Skrbenský, místodržitel hr. Coudenhove.
nejvyšší zemský maršálek kníže Jiři Lobkovie,
kniže Taxis, kniže Kinský, baron Hrubý z Ge-
leni, prine Alain Rohan. hrabě Sylva Taroneea,
prine František Lobkovic, prine Ferdinand Lob-
kovic, hrabě Lažanský, hrabě Chotek, hirabe
Karel František
Josef
Schneidr
Skrbenský
Coudenhove
Jiř Lobkovie
Taxis
Kinská
Hrubá
Rohan
Taronee
Lobkovic
Ferdinand lob
Lažanský
Chotek
Praha
9
article
Kolovrat-Krakovský, dr. Osvald hrabě Thun,
Frant. baron Ringhoffer, vrchní ředitel zemské
banky a člen panské sněmovny dr. Mattu.
člen panské sněmovny dr. Tomáš Černý, příse
dicí zem. výhoru Karel Adámek, přísedící zem
výboru dr. V. Škarda, náměstek starosty měs
pražských dr. Ant. Štych, starosta města Král.
Vihohradů J. Víšek, starosta města Karlina cis.
r. Ronz, vicepresident místodržitelství Dörfl, ře-
ditel pošt a telegrafů dv. r. Šafařik - Pštross,
baron dr. Wolf Zdekauer, Riedl z Riedensteinů,
komorní rada Josef Sobotka, dvorní rada prot.
dr. G. Blažek, posl. dr. techn. inž. Kaftan,
rektor české vysoké školy technické prof. Velflík,
rektor německé techniky dv. r. prof. dr. Gintl,
president obchodní a živnostenské komory A.
Řivnáč, cís. r. dr. inž. R. John, polní podma
šálek Radanovič, generál-major Ljubičic, velitel
18. brigády, plukovníci Morávek, Weitenveber
Venzlik, generální pobočníci hr. Paar a Bolfras,
nojvyšší dvorní kuchlik hr. Bellegarde a osobní
lékař dr. Kerzl.
Menu bylo takověto:
Potage Pierre le Grand.
Croustades a la Perigueu.
Branzino, sauce bearnaise.
Piěce de boeuf el selle d'agnezu.
Cog de bougěre a la H ghland.
Sorbet.
Canetons de France, salade, compote.
Asperges en branches.
Creme San RRemo.
Fromage.
Kolovrat
doktor
Osvald
Thun
František
Ringhoffer
Matta
Černá
Adámek
V Škarda
Antonín
Štych
Král
J Víšek
Ronz
Dörfl
Pštross
Wolf Zdekauer
Riedl
Sobotka
G Blažek
technický
Ing
Kaftan
Velflík
profesor
Gintl
Řivnáč
Ljubičic
Morávek
Weitenveber Venzlik
Paar
Bolfras
Kerzl
Branzino
bougěre
Franc
Karlin cis
Riedenstein
Mena
panská sněmovna
český vysoký škola technický profesor
živnostenský komora A
Potag Pierre le Grand
Sana RRemo
10
article
Glaces aux groseilles et au café blanc.
Dessert.
Rozmluvy císaře a krále.
Po ukončené hostině vyznamenal panovník
účastníky dvorní hostiny oslovením a dotkl se
různých mistních i veřejných záležitostí. Dvor.
rady p. prof. dra. G. Blažka tázal se mocnár
na poměry Hypoteční banky. Presidentu obchodní
komory p. Řivnáčovi vyslovil panovník
úplné uspokojení s činností obchodní komory
podotkl, že budova při návštěvě velice se mu
S přísedicím zemského výboru p. posl. dr-
V. Škardou cisař a král mluvil delší dobu
o záležilostech sněmovních. Poznamenav,že
úkol klubovního předsedy je zvláště oblížný,
vyslovil své potěšení nad výsledkem posledníh
zasedání, jež, ač se dřive s něklerých stran
tvrdilo, že bude bez úspěchu, vykazuje pozoru-
hodný výsledek. Když dr. Škarda připome-
nul, že od strany svobodomyslné připraven byl
program pro positivní práci a podotkl, že mnohé
záležitosti kulturní a hospodářské jsou společny
oběma národům, odvětil clsař, že má být
vždy vyhledáváno to, co oba národy spojuje.
Dr. Škarda poukázal pak na obecnou radost
pražského obyvatelstva, že panovník na delst
dobu Prahu svým pobytem vyznamenal. C I s ar
se zvláštním důrazem pravil, ž e se mu
v Praze libí a že jej těší, ja k j e
obyvatelstvo všude srdečně vitá.
K závěrku vyslovil císař očekávání, že přece
dojde ke smíru a klidu v zemi na prospěch
celku i obou národů.
profesor
doktor
G Blažek
Řivnáč
Dvor
Praha
11
article
Náměstka starosty měst pražských p. dra-
Štycha vyptával se panovník, jak pokročily
práce v asanačníin obvodu a zda poměry zdra
votní prováděním asanace značně se zlepšily
Pan dr. Štych vysvětlil panovníkovi, jakým zpo
sobem práce asanační pokročily a jak mělyv
zdravotnietví blahodárný výsledek.
Komorního rady p. Sobotky tázal s
panovník, jak dlonho jest členem komory. V roz
mluvě s kom. radou p. Riedlem z Rieden-
steinů pravil tento, že byl panovníkovi v Ústí
n. L. představen. Upozornil dále panovníka na
chystanou jubilejní výstavu pražské obchodní
komory a vyslovil touhu, aby ji panovník pocli
návštěvou. Cisař a král odpověděl, že do Praho
opět přijede, bude-li možno Při řeči o počasl
poznamenal panovník, že Praha ráno velmi s
mu líbila pod sněhem.
Vůči p. posl. dru. inž. Kaftano v i vy-
slovil se panovník velmi pochralně o vorovén
přístavu na Smíchově a tázal se, zda také spolu-
působil při velkém tomto dílu. Pan posl. dr.
inž. Kaftan odpověděl, že dal podnět k tomuto
přístavu po velké povodni z r. 1890 a vyslovi
touhu, aby panovnik prohlédl také zdýmadlo
v Troji. Panovník odvětil, že zajisté uvidí dílo,
které zemi přinese užitek.
Štych
doktor
Sobotka
Riedl
Cisař
Ing
Kaftan
Rieden
Ústí
Praha
Smíchov
Trója
obchodní komora
13
article
Pana posl. K. Adámka oslovil panovník
(česky): »Těší mne, že vás opět vidím. V Praze
jsem již viděl mnoho pěkného.« Adáme k:
»Jsme velice potěšeni, že V. V. výsledky naší
hospodářské a kulturní práce tak blahosklonně
posuzovati ráči a toto uznání bude zajisté
vzpruhou dalšího pokroku.« Panovník: »Uči-
nili jste velký pokrok.« Posl. Adámek: »Ra-
dosti nás také naplňuje, ze V. V. v naší milé
Praze ráči býti tak spokojeno a přejeme si, aby
V. V. ještě často při plné svěžesti do našeho
středu zavitati ráčilo.« Panovník: »P ri-
jdu opět. Těším se na to.e
Dále oslovil panovník dvor. radu profesor
Alberta Velflíka, t. č. rektora e. k. české
vysoké školy technické takto: »Vy máte zajisté
mnoho pro účely vaší vysoké školy co stavěti.
Dv. rada prof. Velflík: »Zajisté. Veličenstvi!
Potřeby naše jsou od roku k roku naléhavější
a stálým vzrůstem našeho posluchačstva tim
trudnější. Naše vysoká škola jest ne-
výhodně umistěna, totiž kromě
ústavní budovy ve čtyřech sou-
kromých domechl«
Stálým přecházením studentstva z jednoh
domu do druhého ztrácí se mnoho času a ná-
jem místností stojí mnoho, velmi mnoho peněz.
»Než ale«, poznamenal mocnář, »něco se pro
vás přece podniká«
»Ano, Veličenstvo, před několika dny byl
jsme radosině překvapení zprávou, že stavba
nového chemického domu jest ministerstvem
schválena a finančně zajištěna.«
»Staveniště máte pro chemický ústav ?«
»Ano, Veličenstvo, jest to pozemek u sva
továčlavských lázní.«
»Návštěva vaší vysoké školy od roku k roku
vzrůstá ?«
»Ano, Veličenstvo, vzrůstá úžasně. Leto
máme bezmála 2500 posluchačů; vídeňiská
techníka měla loní jen o 200 posluchačů více.
K Adámek
Posl
Adámek
Velflík
profesor
Veličenstvi
Praha
14
article
»Ano,« dodal Jeho Veličenstvo, »vídeňisk
technika má také ustavičně nedostatek místa pr
své posluchače.«
»Nyní máte zařízený ústav elektrotech
nický !«
»Ano, Vaše Veličenstvo, letos prvním ro-
kem v nové účelně zařízené budově podařilo
se nám získati prakticky vyškolenou sílu v osobě
prot. Nováka, bývalého vrehního inženýra praž
ských elektrotechnických podniků a našeho do-
centa.«
»Přeji vašemu elektrotechnickému ústav
plného zdaru,« dodával milostivé panovnik
»A jak docházejí vaší absolventi nyní v prak
tickém životě zaopatřeni ?
»Do nedávna, Vaše Veličenstvo, šlot
dosti dobře, až na absolventy stavitelství stroi-
nického, kteří téžce mista dosáhli, nyní však
při velikém počtu poslnchačů vázne to i v odboru
stavitelství inženýrského, kde až do nedávna
všichni posluehači, již podrobili se druhě státni
zkoušce, dostali ihned pěkná postavení.«
»Ano, tak to bývá,« poznamenal Jeho V -
ličenstvo, »za měho života viděl jsem vlny roz-
květu i jich poklesnuti a opětný vzrůst e
Se starostou města Karlina p. efs. radou
Ronzem promlovil panovník s úznáním
stavbě nové školy v Karlině a dále o způsobu
zastavení louky u invalidovny.
S p. cís. r. drem. Jahnem rozmlouval
panovník o poměrech českého prů m y slu
v Uhrách a když p. dr. Jahn pravil, že če-
ský průmysl bude nucen zřizovali více filiálek
v Uhrách, uvedl panovník, že se tolo odbytiště
průmyslu na dále dobře osvědčl.
Novák
Karlin
doktor
Jahn
Karlin
Uhry
15
article
Vrchního řed. dra. Mattuše poznal pa
novnik a pravil, že dlouho již jej neviděl
Tázal se ho dále, jaké budou výsledky voleb.
K panu cís. r. J. Ottovi pravil mocnát
že se na něho pamatuje z obchodní komnory
vyptával se na poměry nakladatelství. Když p.
cís. rada Otto pravil, že vydal mnoho knih vě-
deckých a zejmena monumentální slovník, pra-
vil panovník: »Při tom zajisté přinášite velké
oběti !«
Dále promluvil panovník se starostou města
Král. Vinohradů p. J. Viškem o poměrech
vinohradských a s p. drem. T. Černý m
poměrech v Praze.
Mattuš
J Ott
Otta
Král
J Višk
T Černá
Praha
16
title
Při dnešním slavnostním osvětlení. Dne-
o 6. hod. večerní z astavi se vozba n
17
article
lanové dráze na Nebozíze k. —
Přechod přes řetězovou lávku
bude o půl 7. hod. večerní zasta-
ven a Nebozízek a Kinského zahrada u z a v ře
se pro obecenstvo od 12. hod. po-
lední. — K návstěvě Nebozízku vydal pan
městský rada Brož přes 800 vstupenek.
Slavnostní přehlidka pražské posádky
která pro nevlidné počasí byla včera odložena
bude se konati v úterý o 9. hod. do pol
na dejviekém cvičist.
Program v neděli dne 21. dubna
V 8 hod. ráno tichá mše ve dvorní kapli
— V 6 bod. večer dvorní hostina. — Od pů
8. do 9. hod. večerní o světlení měs ta
Program v pouděli dne 22. dubna
V 10 hod. dopol, všeohecné audience. —
V 6 hod. večer dvorní hostina.
Program v úterý dne 23. dubna.
O půl 2. hodině odpol. odjezd panovníka
z královského hradu ke Klárovu ústavu slepeů.
kde slavnostní položení základního kamen
k novostavhě pro zaopatřování slepeů. Potom
odjede panovník Valdštýnskou ulici, Újezdem,
po novém mostě, Ferdinandovou třídou k bu-
dově Zemědělské rady na Váelavském náměstl,
odtud do růžencové výrobny v Konviktské ulici,
pak návrat Ferdinandovou třidou po novém
mostě do hradu.
Brož
Klárův
Ferdinandová
královský hrad
Újezd
18
article
Důležité upozornění obecenstvu. Aby se
zabránilo nebezpečné tlačenici obecenstva, jež
při čtvrlečním osvětlení způsobovala na mno
hých místech, zejmena u Národního divadla pa-
niku, upozorňujeme, že nutno jest, aby se celý
proud diváků ubíral pouze jedním s me-
rem, totiž od Národního divadla po nábřeži
Františkově k Staroměstským mlýnům, odtud
po mostě Karlově průlomem »u Klíčů« na Újezd
a Chotkovou ulicf po novém kamenném moste
(kde se mostné bude vybírati) zpět na nábřeží
Riegrovo, kdež bude rozehod. Chůze obecenstra
opačným směrem způsobila by opět zmatek
nebude proto bezpečnostními orgány trpěna. O
národního divadla směrem k pravému pilíri
předmostnímu bude za tou příčinou postaven
kordon.
Chotkův
Riegrův
Františkov
Újezd
národní divadlo pa
národní divadlo
O národní divadlo
Karlův průlom
19
article
V Klárově ústavu pro zaopatřování slepců,
jejž císař a král v úterý dne 23. dubna navštivi,
budou mu představení: čestný předseda Man
Egon kníže Fürstenberg, členové ředitel-
stva cís. r. Jan Stüdl, úřadník české spořiteln
Karel Dedera, ředitel ústavu Emil Wagner, He-
lena hraběnka Baillet de Latour, Pavla Dörflová,
choť, místodržitelského vicepresidenta, Johanna
Wagnerová, choť ředitele, dr. Eduard ryt. Zahn,
továrník Vilém Umrath, ředitel měsťanské školy
Julius Pohl, JUDr. Jindřich Goldberg, JUD
Jindřich Vogl, sekretář flnanční prokuratur
dr. Oskar Schmidt a ředitel stavby minist. inž.
dr. Josef Piskáček. — Květinovou výzdobu
Klárova ústavu slepeů na Malé straně dle návrhu
pana dra. Piskáčka provedla firma Josef Strnad,
květinářství v Praze. Práce dekorační sestávají
z palem, exotiekých rostlin a krásně kvetoucích
květin v nádherném slohu. Hned při vchodu do
ústavu zříti mohutné skupiny palem a vavřinů
ladně sestavených; v kostele u hlavního oltáte
stojí po obou stranách bohaté skupiny z exoti-
ekých rostlin a kvetoucích azalek, růží, cine-
ralií; i chodba, vedouci do zahrady, jest bohate
a velmi vkusně spoustou květin vyzdobena.
U vchodu do zahrady jsou opětně postaveny
2 velké skupiny palem a vavřínových stromků.
Fürstenberg
Stüdl
Dedera
Wagner
Pavel Dörflová
Wagnerová
doktor
Eduard rýt
Zahn
Umrath
Julius Pohl
JUDr
Goldberg
Vogl
Schmidt
Ing
Piskáček
Klárův
Strnad
Praha
Klárov ústav pro zaopatřování slepec
He
Baillet jít Latour
20
article
Zahrada pak jest obzvláště velmi krásně upra-
vena; všude zeleň, všude krásně kvetoucí kvě-
tiny nejrozmanitějších druhů. Před tribunou
před císařským stanem jest postaveno množstvi
exotiekých palem a květin v malebném sesku-
pení a mistrném provedení. Stan císařský pak
jest vyzdoben jen výhradně výstavnými kusy
bezvadných palem a kvetoucích rostlin, jako
azalek, růží, rododendronů a jiných vzácných
rostlin a květin, které velmi zřidka zřlti ize.
V zemědělské radě král. českého budou v úterý
dne 23. dub na odpoledne k uvílání panovníka shro-
mážděni: president, tajný rada Ferdinand prine Lob
kovic, vicepresident Felix baron Aehrenthal, předseda
Ferdinand
Felix
Aehrenthal
rada král
21
article
českého odboru Karel Prášek, předseda německáhe
odboru dr. Gustav Schreiner, místopředseda českého
odhoru Jan Pleva, místopředseda německého odboru
Fr. Peschka, místodrž. r. K. Goll, přísedící zemského
výboru Vojtěch hrabě Schönborn. statkář dr. Alois
Bauer, ministr orby m. s. hrabě Ferdinand Buquoy,
zemský poslanec Jan Dvořák, zem. posl. Stanislav
Kubr, zem. posl. dr. Bedřich prine Schvarzenberg,
zem. posl. Theodor Zuleger, kteří budou panovníkovi
představeni. Mimo to budou přítomni členové výborů
obou odborů. Dále budou panovníkovi představení:
tajemník Ústředního sboru dr. Karel Mandl, stav.
rada a přednosta kulturně technického úřadu Antonín
Němec, cís. rada a tajemník českého odboru dr. Karel
Viškovský a cís. rada tajemník něm. odboru Karel
Hergel: dále budou přítomni ostatní úřadníci země-
dělské rady-
V zůžencové výrobně dostaví se k uvítání moc-
náře: protektor výrobny kníže arcibiskup pražský
Lev kardinál Skrbenský, čestná protektorka Ida kněžna
Schwarzenbergová, protektorka a ředitelka Malvina
baronka Helversenová, čestný člen Arnoštka braběnka
Tnnnová, předseda kapitolní kanovník Thdr. Ant.
Podlaha, místopředseda stavitel Ant. Novotný, akad.
malíř Zikmund Rudi, duchovní ústavu P. Vaclav Ja-
nota a P. Ot. Studnička, dále Anna kněžna Lobko-
vicová a Marie hraběnka Westfalenová jako vynika-
jící dobroditelky spolku.
Prášek
doktor
Schreiner
Pleva
Peschek
K Goll
Vojtěch
Schönborn
Bauer
Buquoy
Dvořák
Kubr
prine
Zuleger
Mandl
Antonín Němec
Viškovský
Hergel
Skrbenský
Ida
kněžna
Schwarzenbergová
Helversenová
Thdr
Podlaha
Antonín
Novotná
Zikmund Rudi
P Vaclav
Studnička
Anna
Lobko
Marie
Francie
Malvina baronka
Lev kardinál
22
article
Pořad špalíru na Kr. Vinohradach dne 24. dubna.
Ve třídě Palackého od ulice Taborské k náměstí
Purkyňovu. V pravo: První český pensionál, žactvo
českého gymnasia, první sbor bývalých a činných
hasičů na Král. Vinohradech, hastči z okresu:
v levo: žačky soukromého dívčího gymnasia na
Král. Vinohradech, žactvo české státní reálky, po-
štovní zřízenci; uprostřed kol slavobrány družičky
obecných škol. — Na náměstí Purkyňově:
v pravo od Palackého třídy podél jízdní dráhy:
Jednota českých střelců, vysloužiici hr. Zdenka Ka-
plíře ze Sulevic, vysloužilci z Nuslí a Vršovic, domo-
branci, klub cyklistů »Čechie«, klub velocipedistů,
společen tvo různých řemeslných živností, společ.
krejčí, nákupní společ. obchodníků s potravinami,
řezníků a uzenářů, sdružení hostinských. ŘRemesl.-
živn. beseda a městský dobrovolný sbor hasičský.
V levo od ulice Chocholouškovy: železniční zřízenci
a tělocvičné jednoty. — Od divadla k ulici
Divišové: veškerá společenstva a spolky živnost-
níků, obchodníků a řemeslníků. Uprostřed kol levé
části sadů: obecní zastupitelstvo okresu vinohrad-
ského, Měsťanská beseda, spolek »Palacký«, mistní
odbor nar. jednoty českožidovské, »Blahoslav«, klub
citeristů ve Vršovicích, místní odbory Nár. J. P
N. J. S. a Ú. M. Š. z Král. Vinohradů a obci okol-
ních, obchodní gremium, Červený kříž, spolky maji-
telů domů na Vinohradech, v Nuslích a Vršovicích,
damský odbor »Hlaholu«, kostelní spolky z Vršovie
a Nusli, Občanská beseda v Michli, Měšťanská be-
seda ve Vršovicích, »Tčebizský« z Vršovie, »Klicpe-
rův kroužek«, »Kose v Nuslich, spolek pro stravo-
vání chudé školní mládeže ve Vršovicích a j. —
V ulici Divišově a Žižkově po obou stranách
žactvo veškerých obecných a měšťanských škol.
Purkyňův
Král
Palacký
Chocholouškův
Divišová
Blahoslav
Ú M Š
Kos
Na náměstí
Zdenek Ka
Sulevice
Nusle
Vršovice
Michle
Vršovie
Divišov
Žižkov
Čechie
Měsťanský beseda
spolek » Palacká
Hlahol
špalír na Kristus
P N
23
article
Arcivévoda František Ferdinand včera o 1/22. hod.
odpol, odjel rychlikem Františkovy dráhy z Prahy
do Konopiště.
Květinová dekorace při dvorní tabuli včera byla
překvapující. Nádherné zlaté nádoby byly naplněny
velkými kyticemi ze samých modrých tulipánů, což
náramně pěkně vypadalo. Od prostřední největší
vázy byla tažena zelená medeola v silných prutech
k dalším pobočním menším vázám, které jaksi k sobě
spojovala. Celá úprava byla mistrně provedena a
vzhledem k tomu, že byla jednobatevná modrá a pak
z květin tak zvláštního zbarvení, činila dojem velmi
lahodný. Provedena byla firmou Josef Strn a d.
I tabule maršálská byla opatřena velkou nádhernou
kylicí ze samých modrých tulipánů a jemné zeleně.
K návštěvě krále na Smíchově. Vítání panov-
níka v zahradé Kinských před Národopisným museem
zúčastnili se mimo uvedených osobnosti celě zastu-
pitelstvo města Košíř se starostou mag. ph. p. L a-
mačem v čele. Kromě toho zúčastnity se vítání
všechny místní spolky košiřské a školní mládež,
tvořící špalír v Kinského třídě a Karlově ulici,
Z Volic. U přiležitosti jízdy J. V. do Prahy ko-
lem našeho městečka dostavily se na nádra ží bezta-
hovské samospravné korporace, zeměpanské úřadni-
ctvo, duchovenstvo, školní ditky, všechny spolkya
korporace votické s hudbou, aby stařičkému mocnaři
hold vzdaly. Dvorní vlak minul stanici v zmírněné
rychlosti za zvuků hymny a nadšeného volání
»Sláva !«, za kterýž sponianní projev panovník
z okna svého salonního vozu děkoval.
František Ferdinand
Františkův
Strn
Kinská
Praha
Smíchov
Košíře
Karlov ulice
národopisný muzeum
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. dubna. (Nový místo-
držitel moravský.) „Konserv. Korr.“ má
zprávu, že moravským místodržitelem se stane
přec jen hr. Max Coudenhove. Jeho jme-
nování stane se prý skutkem v lobě poměrně
krátké. Takový dojem přinesli si prý i čeští po-
slanci z posledních porad vídeřských. Český vliz
nebyl tak mocný, aby překonal působení těch,
Coudenhove
Praha
26
article
V Praze, 20. dubna.
Praha
27
article
6—. (Krenika.). Rozkošný je pohle
do kraje od leščenského kostelíka na ostrohu
sázavském! Stával tu kdysi hrad, před dávnými
a dávnými časy! Hradiště někdejší doby slo-
vanské! Nebylo po něm stopy leda v pamětech
kronikářů, v dokladech učených stařinozpytců.
Dnes tu jen tajemné zvěsti o zaniklém život
šumí vrcholky lesů po okolních stráních! J
tu malý hrbiůvek horský. A zde, u kostelní
zdi, pochovali onehdy našeho doktora Ednarda
Pěkné místečko si zvolil k poslednímu odpočinku
Dvojnásob ideálné, polohou a myšlenkou, která
kolem vlaje! Mistečko, kde mimoděk dueh
se obraci k tajemným otázkám života
Odkud jeme vyšli? Kam jdeme?
Statisíce let tráví lidstvo na povrchu zem-
ském a co zná o své — minulosti? V knihovnách
uloženy zprávy, co a jak bylo o nějaké sto.
snad lisicileti na zad! A dále? Co bylo přen
lim? Co je sto a tisic let v životě lidstva?
Rozkošná
Pěkná
Hradiště
Mistečko
28
article
Srovnáváte jen své osobni zkušenosti. Jste n
světé svých třicet snad pade sát let. Kdlyže jste-
byli mali, znali jste lidi, kteři pamatovali Napo-
leona. Vypravovali o téch časech. Vidite je před
sebou, zdá se vám, že to bylo včera. Tak to
přeletélo! A je tomu půl stoleti! P.ď času
Deset takových pídí na zad a bylo někde kolem
— husitských válek! A jestě deset na zad, c
bylo tehdy v Čechách? Už se vi málo, tuze
málo! A ještě deset? . . . Přestávají všecky vě-
domosti. Tma věků nastává! Nevime ani, kdo
byli naši předkové a kde se tu vzali! Byli
v zemi od počátku věků neho tu vystřidali oby-
vatelstvo jiné? Učení se o tom hádají. Jen tma
a tma! Táž tma nazpět do minula, jako tm
ku předu, do budouena! Ze tmy jsme vyšli, do
tmy odcházíme. Jenom na krátkou chvíli zasvitne
synu člověka slunko nad hlavou, slunko života.
světlo přitomnosti ! Jen tak co by roznitilo sen
o věčném tajemství životal
Za mladších let zabýval se doktor Eduard
horlivě těmi věcmi. Hlásil se k cechu, který
snaží se odhrnouti poněkud tajemnou elonu.
V knihách, jež pojednávají o minulosti Slovan-
stva, uvádí se také jeho jméno. Však časem
proud živola obrátil jiným směrem činnos
mužel
Eduard
Napa
Čechy
Slovan
29
article
O hradu lštěnském (castrum nomine Les
O hradu lštěnském (castrum nomine Les
cen) vypravuje starý letopisec český Kosmas. Z
jeho časů, v jedenáctém věku, kníže Spytihněv
zde věznil ženu svého bratra Vratislava, nějak
provinilou. Však to už byl hrad doby pozdější
Před tím, zdá se, bývalo tu hradiště jiného rázu,
obklopené kamenným valem. Ještě před patnáeti
lety, sděluje znalec stařin prof. Pič, byla zřejma
oku stopa valu.
Kdo hradiště zdělal? Neví se. Podobných
míst, staropamátných, najde se množství po če-
ském krají. Návrší strmě, chráněno s jedné
strany nebo i s druhé vodou, nejčastěji na te-
meni lesem zarostlé a vůkol polozaniklé známky
někdejších zákopů a hradeb! Ne zřiceniny budov
středověkých! Ty jsou z bližší doby a zná se
jejich historie! Ale jiné stavby, starši, neznámé
podobou i původem. Nezbyly po nich takřk
než stopy půdorysu těžko rozeznatelné, zpra-
vidla zarostlé lesem i vřesem.
Kdo zanechal ty stopy? Slovanští předkové
naši ? Snad. Hádá se o tom všehicos. Snad také
nikoli předkové naši! U starověkých dějepiseů
jsou zmatené zprávy o nějakých Bojích a Mar-
komanech. Byli prý keltického a germánského
plemene. Učeným se zdá, že by ta jměna mohla
se táhnouti k obyvatelům země české v oněch
dobách. Jiným učencům zdá se jinak. Jakého
rodu obyvatelé seděli v Čechách za dob Kr
stových? Kelti nebo Slované? Písemná svěde-
etví o tom mlči.
Kde staré spisy a záznamy ztratily řeč
smysl, třeba se dovolávati jiných svědků. Učene
otevírají hroby, rozhrabávají mohyly, srovnávají
podoby a obsah popelnie, měři staré zbraně,
cení a váží všeliké ozdoby a mince, památky
Spytihněv
Vratislav
profesor
Kelt
Slovan
Mar
Čechy
30
article
kovové a kamenné. Krásně výsledky už doci-
leny ! Stupnice časového postupu kultury sesta-
vena! Velká musea starožitností vznikla, celá
nová věda, přebohatá zkušenostmi a všeho
druhu dokumenty založena. Co nám objevuji
staré popelnice, železa a bronzy? Žili v Če-
chách kolem Krista Slované nebo Kelti?
Neví se. Pořád se neví! Popelnice, bronzy.
železa vypravují mnoho zajímavého o starých
časech, však o tom právě mlčí. Jsou sice jisté
bronzy, které se určitě jmenují keltickými, ale
jen pro to, že dosud nikdo nepřišel, aby je na-
zval určitě — slovanskými.
Krist
Kelt
31
article
Ani obsah mohyl a hrobů nepřinesl ž
Ani obsah mohyl a hrobů nepřinesl ž
doucí světlol
Nesmíme zoufat! Snad jsou přece ješte
stopr, které ani vítr nezavěje, aní voda nevy-
mele ani rez nestráví!
Jsou někdy podivuhodné dokumenty! Po
dávají neklamná svědectví věci a dějů dávno
minulých. Zvláštní otisky bývalých dějn
Nejen otisky bylin ve hmotě nerostné ! Take
otisky forem a dějů života zachované ve hmote
— jazyka. Jediné slůvko často a co dá přemý-
šleti! Průzory otevírá do pochodu věků. Svě-
dectva podává spolehlivější, než texty zpravo-
dajů, kteří často nemohli povědít, co — sami
nevědělil
Jen malá ukázka! Vemte slovo o br uě
Prut hmoty, železa nebo dřeva, do kruhu
stočený, určený obemknouti a upevniti okrou-
hlý předmět, složený z více částí. Jsou
obruče na kolech, na různých nádobách, na
hrncích, pohárech, sudech a pod. Jsou dřevěné,
železné, zlaté i střibrné obruče. Všecky slovan-
ské jazyky znají slovo. V ruštině, polštině,u
Čechů a Jihoslovanů obruč má stejný vý-
znam. A zřejmě i stejný — původ. Kde se
vzalo slovo? Vzniklo ze starého tvaru, který
už dávno pozbyl původního smvslu. Řikalo se
obručí ozdobnému kroužku, který se nosil
na ruce, kladl se ob ruku. Patrně první způ-
sob hmotného kruhu, jejž staří Slované
poznali. Pejem i slovo přišly patrně s předmětem,
s bronzovou ozdobou. Poiem i slovo tak staré
Čecho
Jihoslovan
Slovan
Pejo
32
article
jako věc, obé z »bronzové« doby. Později, jak
už bývá v přirodě jazyka, přesmykl se pojem
slovo utkvělo na — jiné představě. Kdy vzniklo
slovo, kdy předmět? Vyráběli Slované sami sré
ozdoby na tělo, či je obchodně donášeli od sou-
sedů? Neví se. Jméno je slovanské. Vzniklo
v dobách, kdy slovo na jednom konci slovan-
ského světa zaznělé šlo ještě vší oblastí rodu
a stalo se jeho majetkem. Všeslovanské slovo
Kdy to bylo? Pět set let p ře d Kristem-
Nebo tisic let poz dějr?
Neví se, ale slovo je datum, je zřetelný
otisk kulturného děje, skutečný dokument. Jen
datum není dost přesno, udává pouhý směr
Dlouhá, dlouhatá — přímka! Kdyby se vyskýul
jiné slovo, jiné datum, druhá přímka v téže
rovině! A dvě přímky různého směru, kde se
protnou, zdaž by neurčily bod, dalum
matematicky přesné?
Věda, nemá-li zoufat nad svým úkolem,
nesmí se vzdávat naděje! Vyskytne se časem
šťastný nález, druhá přimka, směry se protnou
a přesné datum bude nalezeno ! Byla doba, kdy
veliký význam přikládán nově objevenému
druhu dokumentů: měřit lebky ! Podle tvaru
míry nalezených lebek usuzováno, jakému ple-
meni náleželo obyvatelstvo: Germán či Slovan,
Román nebo Keli? Jednu chvíli mnoho si odtud
věda slibovala. Tenkrát mladý doktor Eduar
stanul právě u svého rozcestí v životě. Kudy
se dáti: silnicí praktického života nebo nevy-
šlapanou stezkou služby idejné?
Lékařskou fakultu měl muž za sebou. B
nadšený Slovan. Neváhal dlouho. Začal horlivě
měřit objevené v českých nalezištích — lebky
Slovan
Germán
Eduar
d Krist
Slovan
Román
33
article
Minulost Slovanstva snažil se objasni
mladý badatel. A práce jeho docházely uznán
povolaných současníků. Vocel v »Pravěku země
české«, Šembera v »Západních Slovanech pra-
věku« dovolávají se hebkoslovných studií do-
cenla Eduarda. Pak přikvačily události. Vyká-
zaly vlasteneckému nadšenému pracovníku místo
i povinnost v úkolech přítomnosti ná-
roda.
Však i jako parlamentárník a tribun lidu
pilně obracel listy, aspoň psané historie národa.
A v hodinách odpočinku rád se vracel tázavé
k nezbádaným dosud předmětům a záhadám mi-
nulosti
Z okna malého domku v sázavském údo-
ličku, kde trávil chvile letní prázdně, často
vzhlížel naproti vzhůru k památněmu lštěnské-
mu kosteliku. Utkávaly se tu ve spolném zá-
letu myšlenky človéka, badatale i vlastence.
Jednou za letního odpoledne dva nedělní
výletníci spěchali údolim pod zřiceninou Hlásky
od Senohrab k čerčanskému nádraží. Neměli ani
tušení, že tu někde někdo známý tráví na let-
ním sídle
Nevědomky přešli cestou kolem zahrady
malého letohrádku. Náhle od zadu veselý ohilas:
— Hola, hejl
Kde se vzal, tu se vzal doktor Eduardl
V pohodlných nedbalkách domácího pána.
s dlouhou dýmkou zve kolemjdoucí do vnitř.
kárá žertem nedbalost nevědomých, uvádí na-
hodilé návštěvníky do krubu rodiny, pravý Cin-
cinnatus, odpočivající na své hroudě po námaze
bitev. Prostosrdečný, hovorný, veselý domácí
pán
Vocel
Šembera
Eduard
Hol
Senohraby
Cin
34
article
A když se řeč obrátila k zajímavostem
okoli a ke kostelíku tam nahoře:
— Povídají, že je tam zrovna střed če-
ské země! Kdyby kružitko zabodl a za-
kroužil, prý by šel obvod zrovna kolem če-
ských hranic ! Nevím, je-lí to pravda ! . ..
A smál se nenuceně.
Měl už místečko asi vyhlédnuto! Bude se
mu tam krásně sníti! A zvěsti dávné minulo-
sti slovanské, k níž tak úsilovně zaletával du-
chem bádavým, budou se mísiti do šelestu ha-
luzí vypravujících, jaké děje budoucí chystají se
dole v kraji a daleko v končinách slovanských.
Což je zápal pro minulost a budouenost
národa jiného, ne-li životně organický projev
tásky k člověčenstvu, k velikému úkolu lidstva?