2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
21. dubna 1907. Císlo 109
4
article
— Jak bývala Pepina veselá — myslila
dále. — Zpívala, žertovala, často se i s Růže-
nou honila, na schovávačku si hrály, ach to bylo
hezké! Proč nebyla Pepina s tím spokojena, pro
přivlékla k nim toho kluka!
Kdyby z něho ještě něco bylo, ale ne, samá
škoda; piškotů co se nakupuje, prádlo se musí
pro něj prát a to pořád, mléka vypije více, než
ona sama a kaše co sní! Kdyby se dávalo na
hromádku, co Pepík už všechno spotřeboval, to
by byl plný truhlík piškotů, nejmíň tři putny
mléka a jistě kilo krupice ...
Růžena se podívala na malého bídníka, kte
rý docela spokojeně spal v pruhovaných, kana
fasových peřinkách.
— No, však je tlustý — povídala si neci
telně Pepíkova teta — toho by byla Ježibab
jistě zapichla, kdyby byla viděla jeho prsty. My
slím, že by dobře vydržel aspoň tři neděle ne
jist, snad ještě déle, vždyť je jako turek, ma
minka to také říká. A Popina má pořád strach
aby se dost najedl!
Pablesk slunce už se dávno poroučel, ve
světnici pohaslo a cvalík spal pořád. Kéž už by
se vzbudil, přála si Růžena, bylo by přece líp.
Něco bych si s ním hrála — ale Pepik se ku
probuzení neměl. Chvílemi sebou škubl, ale
Růžena věděla, to že není známkou probouzení
to andělíci si s ním hráli, vida, vždyť se ve spaní
usmívá. Ach, kéž by se už probudil! Bylo jí tak
smutno, ani hrát s pannou se ji nechtělo vte
samotě. Od první chvíle, kdy Pepík usnul, če
kala, až se zase zbudí.
Pepin
Pepík
Růžena
Pepíkův
5
article
Svělnicí zabzučela moucha. Se zájmem
nudícího se pozorovala ji Růža. Moucha sedl-
na peřinku; čistila se chvíli, pak se dala na ce-
stu po peřince. Došla ku překážce, Pepíkově za
ťaté ručce. Co bude dělat? rozvažovalo dítě
Nejspíš myslí, že je to hora. Aha, už leze na
horu... á, už musí zase s hory dolů. Ty hlou-
pá, to je Pepíkova ručička! Moucha přeletěla
na chlapečkův obličej a hošik sebou trhl. Ted
se zbudí, slával zaradovala se Růža, ale mouch
odletěla a Pepík spal dále.
Malá chůva byla všechna nešťastna. Zapla-
kala, ale kayž dovzlykala, bylo zase všecko jak,
před tím; Pepík spal a smutné ticho obkhičoval
malou chůvu.
„Pepíčku!“ zavolala Růža prosebně a ža
lostně.
Tiche.
„Pepíku, nespi!“ ku prosbě a žalu připoji
se teď hněv.
Růža se ohlédla po mouše. Kdyby pořác
po něm jezdila, musil by se zbudit. Ale mouchn
vyletěla před chvíli oknem.
— Kdybych já byla moucha, nikdy byc
nenechala Pepika spáti — napadlo Růženě.
— Škoda, že nerozumi řeči, poprosila byel
ji, aby Pepíka budila. Takhle by mu šla po ru
čičce, takhle.... a Růža dělala mouchu tal
dlouho, až se jeji synovec velmi nemilostivě pro
„Popíčku,“ zajásala, „ty už jsi vzhůru,
Koukej, dám ti panenku, budeme si hrát...“
Pepik se po chvíli usmířil; Růža ho vzal
i s peřinkou a šla s ním před dům. Na ulici te-
prve viděla že ještě wvítí slunce. Vydechla z hlu
boka a roztáhla oči, aby zachytila ten obraz
světla, života a ruchu, jak po něm před chvíl
toužila.
Růža
Moucha
Pepíkův
Ted
Pepíček
Pepík
Růžena
6
article
Malá zajatá nalezla svá dvířka. Již nebý
vala tak hrozně nešťastna, když šla maminka
práti na celý den a odevzdala jí Pepíka na sta-
rost — věděla, že „moucha“ Pepíčka zbudí, on
ho vezme a půjdou ven.
Z jakési nevysvětlitelné přičiny neřikala an
mamince, ani Pepině, že dopřává Pepíčkovi ra
ději vzduchu, než spani. Rovněž ji cosi nutkalo
aby nechala Pepíka chvíli spáti. Hrála si zatím
potichu. Teď, kdy věděla, že má ukončení Pe-
pikova spaní ve své moci, nabyla pro ni i ta
tichá chvíle osamoceného hraní půvabu.
Když měl Pepík po jejím náhledu spaní tak
zrovna dost, začala dělati mouchu. Nejdřive
něžně a tiše; když byly výsledky chatrné, určitě
a důkladně. Jedné hloupé věci Pepík při tom
navykl; náramnému křiku, který chůvu zlobil
a rozčiloval. Trvalo vždy dlouho, než ho utišíla.
Ale konečně, ven se dostali přec a pak již Ra
žena zapomněla všech předcházejících trampot.
Naproti jejich domu byl palouk — bydlily
na konci předměsti, vybihajícím do poli — pu
louk byl porostlý travou a na tu kladly malé
chůvy — sestry nemluvňata i po zemi již le-
zoucí žvatlaly jejich péči svěřené. Jednotlivá
místa palouku měla lysiny, vydupané hrajíeím
si dětmi.
Růžena chvíli chovala, pak uložila synovee
ve vlňáku do trávy a zúčastnila se her. Šukala
kuličky a fazole do důlku, honila se, nebo
mrskala káču. Byla tak šťastna! Častokrále při
běhla k opuštěnému Pepíkovi a v návalu neuvě
domělé vděčnosti ho objímala a líbala.
Pepíček zbudit
Pepíček
Pepík
Růžena
7
article
Ale on někdy plakal, i cítivala nepřijemnou
lítost a výčítky. Stávalo se, že se dala téždo
pláče. Hra ji přestala těšiti, a ona odcházela ne
šťastna s Pepíkem domů.
Jednou řekla Pepina znepokojeně, že je Pe
píček přepadlý, čím to asi je 2. Jídlo že má, sp
dost —
Růženu bodlo.
„To kdyby nespal, tak by špatně vypadal
ptala se s utajeným dechem.
„Ovšem, mohl by se rozstonat.
„A vždyt já nespím moc, jen v noci a ne
stůňul
„Ty jsi přec už veliká, on je ještě malinký
proto potřebuje mnoho spaní. Co jsem já se tebe
nahlídala, když jsi byla jako on teď a spávala
jsi jako dudek celé hodiny! Teď mi to oplácís,
vid, malá?“ Pepina dojata pohladila Růžu p
hlavičce. „Proč pláčeš?“ ptala se pak. Malá
chůva citila krutou lítost i plakala dětsky vášnivě.
„Já nechci, aby Pepíček stonal.“
„Neplač, on nebude, nesmí...“ Pepina
přidala dvě třpytně perly k slzám sestřičky.
Zas Pepík spal a Růžena ho hlídala. Se-
děla, pobožně hledíe na spícího. Pozorovala jeho
ubledlou tvářičku i složené ručky. Vzpomněla
si při tom na Ježibabu a rozplakala se:
„Už nemá, chudinka, tlusté prstíčky, už by
ho nezapíchla, už není jako tuřek; malinký je
chudinka.“
Přežalostně plakala malá chůva, až se ií
blava rozbolela.
Po čase se žalost usadila; Pepík prospíval,
Pepina byla zase spokojena. Na chůvu přichá-
zely opět dnové smutku a dlouhé chvíle. Ale za
nic na světě nebyla by více dopustila, aby
„moucha“ Pepíčka budíla.
Pepík dom
Pepin
Růžena bodlo
Růža
Pepíček
Růžena
Pepík
budíla
9
article
Leč stávala se zamlklou a smutnou. Ne-
chtěla si více hráti, ani když měla chvili vol-
nou. V samotě vemluvila se do smutné, utkvělé
myšlenky: „Já už si nebudu hrát, nikdy, ni-
kdy.“ A když bezděky chápala se hračky, hned
ji zase odkládala, opakujíc v duchu: „Ne, já už
si nebudu hrát. Nikdy.“ Lítost nad sebou samou
tiskla jí při tom slzy do očí.
S podivením pozorovala, že Pepina, když
přijde z továrny, zase dovádí a skotačí jako
před tím, nežli dostali Pepíka. I na schovávačku
si chtěla s Růženou hrát, ale Růžena nechtěla.
Jednou ráno, když se Růžena chystala zů-
stati doma, aby jako obyčejně hlídala chlapečka
jak teď už pořáde říkala, povídala Pepina:
„Jen jdi do školy, teď už budu hlídat P-
píčka já.
„Ty nepůjdeš do továrny?“
„Ba ne, už tam nebudu chodit. Růžo.
půjdeš za družičku, já se budu vdávat!“ vzal
Růžu pod raminky a zatočila se s ním kolem.
„Za družičku? Budu mit bílé šaty?
„Budeš.
„Kdy to bude?“
„Brzy. Za měsíc. Vezmeme si jiný byt, m
minka bude u nás a ty také.
Pepin
Růžena
10
article
Růžena roztála. Zájem o bilé šaty a o vše-
cko nové, co je očekávalo, spolu s jistotou sejmu-
tých pout zlomilo chorobnou, uměle vypěstovanou
apatii. Růžena výskala, skákala, když pakjí
světnice nestačila, běžela ven. Tam se yzpama-
tovala. Víděla, že chodějí děti do školy, vrátila
se tedy pro slabikář. Ale hruď by se ji byla rož-
skočila, kdyby nebyla vyslovila, co ji naplňo-
valo radostí. Rovnou ode dveří školní světnice
šla ke stolku, kde seděla slečna; zajíkajíe se
červená, vypravila chvatně ze sebe:
„Prosím, slečno, já půjdu za družičku
budu míti bílé šaty, Pepina se bude vdávat, bu-
deme mít nový byt a já už nebudu hlídat ehla-
pečka.“
Ani sama všemu nevěřila. Nedovedlasi
představiti, že od nynějška, ve střeču i v so-
botu a vůbec kdykoliv bude míti ve škole
prázdno, nebude musit seděti sama u Pepikov
kolébky, ale půjde si hráti.
Večer přišel k nim pan Novák jako kdy
jindy přinesl jí cukroví a hračky. Pak choval Pe-
píka, hýčkal ho a líbal. Růženě bylo velm
dobře. Cítila všeobecnou spokojenost a veselost.
Sedla si do koutka se svým cukrovím a hraěkami
a zahrabala se do obojího, tak že zapomněla na
všechno ostatní. V zapomenutí tom zmizela
nešťastná chůva, přepustivši místo šťastnému
dítěti.
Růžena
Růžena výskat
Novák
11
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Drzá loupež v Oděsse. Z Oděssy se nám
oznamuje: Nemine takořka ani jediného dne, by zde
nebyly spáchány loupeže nebo leupežné přepady,
často za podivných okolností. Minulou sobolu přišlo
čtrnáct lidí do dvora železářského závodu továrníka
Fendricha. Byly asi dvě hodiny odpoledne, kdy vět-
šina dělníků pracuje v leděnici. Nikdo jim nevěnoval
pozornost, neboť byli oblečení jako druzí dělníci. Roz-
hlednuvše se po dvoře, rozdělili se náhle na tři části.
Roza
12
article
Šest z nich obsadilo vrata dvora, čtyři vchody do
budovy a ostatní čtyři vstoupili do kanceláře. Jak
zlejmo, jednali dle umluveného plánu. V kanceláři
nalezli pokladníka Lepinského, kterému jeden z nich
— jejich vůdce — s revolverem v ruce sdělil účel
tak neočekávané návštěvy a požádal ho, by mu vy-
dal peníze, upozorniv ho na svého druha, který
držel v ruce pumu zabalenou v papíře. Pokladník.
vida, že by byl každý odpor marný a že by volá
o pomoc nepomohlo, předal jim 184 rublů, které
před několika hodinami obdržel, by zaplatil dělníkům
Byla to náhoda, že peníze pro sobotní výplatu děl-
níkům nebyly ještě doručeny z hlavní kanceláře.
která má vchod z ulice. Tím malým obnosem cítil
se lupiči zklamáni, ale když prohledali celou kancelář
nabyli přesvědčem, že je pokladník neklame a jejich
vůdce, omluviv se ješlě u pokladníka za ochotu
slušnost, se kterou je uvílal, nařídil mu, by nevolal
o pamec, dokud se nevzdálí a odešel se svými druhy.
Ačkoliv se mezitím několik dělníků továrny vrátilo
do dvora, nemohli ničeho dělati, neboť lupiči, střežící
vrata, vpustili je do dvora a s revolvery v rukou
přinutili, by nekřičeli. Teprve, když lupiči zmizeli,
přišli policisté, ale nenalezli po nich ani stopy. Ta-
kých lupičů potlouká se v Oděsse manoho a jest dosti
podivno, že je policie dosud nepochytala, což by přece
bylo možno, kdyby proti nim rozhodně zakročila.
Lepinský
Pokladník
13
article
Rozbojníci ti rekrutují se z nezaměstnaných dělníků
od posledních stávek a jest jich několik tisíc, nebot
následkem nesmyslných požadavků dělníků nepracuje
zde asi osmdesát továren a mnohé továrny obmezily
svou práci. Celé dělnické hnuti bylo zde fantasticky
uspořádáno a proto minulc se cíle. Za nynějších po-
měrů jest přece nemožno, by továrník za sedmi-
hodinnou denní práci plati, prostému dělníku tři a
člyři ruble a neměl ani práva, žádati pořádnou a
solidní práci a propustiti lenivého nebo rozhojného
dělníka. Když továrníci zastavili práci bylo pozdě pro
pořádné dělníky děleti ústupky, neboť mnozí továr-
níci z nedůvěry k nynějšímu stavu věci, sebrali peníze
a odjeli za hranice. Že by se stav tento brzy polepšil,
nelze očekávati. Dokud policie nevyžene z města ně-
kolik tisic rozbojníků, kteří dnes nechtějí ani praco-
vati, nýbrž žijí od loupeže a krádeže, bude zde ve-
řejná bezpečnost horší než bývala v Abruzzách.
= Mezek zavinil válku středoamerickou. Jeden
mézek byl hlavní příčinou sporu mezi Nicaraguou
Hondurasem, který vyspěl ve válku, jež ohrožuje mín
celé Střední Ameriky; tak aspoň vyznívají úřadní
sdělení, vyměněná mezi ministry zahraničních zále-
žitostí dvou republik, jichž kopie došly do Washing-
tonu. Spor vzniknul, když 26. ledna A. C. Coello
honduraský ministr zahraničních záležitostí dopsal
José D. Gamezovi, nicaraguajskému ministrovi za-
hraničních záležitostí, protestuje proti ukradení mezka
Ireneovi Salgadovi 35 nicaraguajskými jezdci, kteř
byli zároveň viněni, že vnikli na hondurasské území
V odpovědi na to vyjádřil se seňor Gamez, že Nicara-
guajští nevešli úplně do Hondurasu, ačkoliv přiblížil
se na blízko malé obce Los Manos v oné republice.
A C
Coello
José
Gamez
Ireneus Salgado
Abruzzi
Amerika
Nicaro
Honduras
Los Manos
Nicaragua Honduras
14
article
Ukradení mezka nebylo popřeno, ale seňor Gamez
trval ve svém dopise na tom, že Salgado nebyl hon-
durasský občan, nýbrž nicaraguajský, jenž musil opu-
stiti zemi následkem role, kterou hrál v revoluci pře
dvěma roky. Následkem toho Nicaragua trvala na
tom, že Honduras nemá práva předstírati obranu
Salgadova mezka. Tato nota měla za následek prud-
kou odpověď z Hondurasu a sice v tom smyslu, že
Ireneo Salgado, nicaraguajský uprchlík, žil v Tegu-
cigalpě zaměstnával se tam obchodem, kdežto far-
mář stejného jména, v každém ohledu řádný muža
Honduran, žil v Los Manos a byl vlastníkem onoho
mezka. Na to opět odpověděla Nicaragua, že jest
sice pravdou, že plukovník J. I. Rocha, který velel
družině jezdců, uzmul mezka blíže Los Manos, avšak
setrvala na svém tvrzení, že zvíře nebylo vzato na
území hondurasském. Depeše se prodlužovaly
množily a spor stával se ostřejším. Zapleteny do něho
jiné otázky. Pak otevřen byl arbitrační tribuná!, ale
nicaraguajský president Zelaya odvolal své členy
z arbitrační rady a válka započala.
= Petrohradské hráčské kluby. Pod jakým plá-
štíkem jisté petrohradské kruhy holdují hazardní bře
vysvitá ze zajímavé statistiky, uveřejněně v jednom
petrohradském časopise. Hazardní kluby vystrkují n
venek vlajku sportovních, literárních nebo dramati-
ckých sdružení. Klub velocipedistů se svými třiceii
členy jest každého večera navštíven asi pěti sty hosty
Pačet členů „Baltického klubu“ obnášel jen dvacet pě
počet denních hostů však více než čtyři sta. Podobně
jest u jiných kubů. V „Literárním kroužku“, jenž
čítá třicet pět členů, bývá večer často dvě stě padesát
hostů a v „Klubu majitelů tiskáren“, jenž má jen
dvacet členů, dosahuje počet hestů dokonce čtyř set.
Gamez
Salgado
Nicaragua
Salgadův
Ireneo Salgado
Roch
Zelaya
Honduras
Tegu
Los Manos
15
article
Číslo 181.
Číslo 181.
Sachy.
191/407.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 323. (originál.)
Alezander Šošin v Petrohradě
(Z úlohové soutěže „Národních Listů“.
J Rašovský
Sacha
Morava
Petrohrad
Alezander Šošin
16
article
Mat ve 3 tazích.
Mat ve 3 tazích.
Zprávy šachově.
Petrohrad. V šachovém klubu (Karavanajalol
sehrány 2 konsultační partie Snosko Borowski a Lewin
— Protohlitov a Čigorin, z nichž poslednější 1 vyhráli,
druhá pak skončila remis. První partie měla násl
průběh: 1. e4—e5, 2. Jc3—Jc6, 3. Sc4—Jf6, 4. d3—
Sb4, 5. Je2—d5, 6. exd—JXd5, 7. 00—Se6, 8. JXKdn
8Xd5, 9. SXd5 DXd5, 10. a3—Se7, 11. Je8—Dd7.
12. f4—000, 13. Xe Sc5-, 14. Kh1—JXKe5. 15
Dh5—Vds, 16. Sí4—g6, 17. Dh4—Jgt, 18. h3—h5, 19.
Je4—Sb6, 20. Dg3—15, 21. Je3—Dd8, 22. Sd2—Sc5.
23. Dí3—Sd6. V tomto postavení byla partie přeru-
šena, pak ale hned bílými vzdána. Mohlo následovati
24. Jb5—Jh2, 25. JXd6-.—DXd6, 26. Sf4—Jxcí3
27. SXd6—Jd4, 28. Sg3—Jxe2, 29. Val—c1— Ven
atd. V šachovém klubu (Něvskij 55) má býti sehrán
turnaj, jehož se súčastní: Alapin, Ewtifejev, Snosko
Borowski, Lewickij, Čigorin, Blumenfeld, Gončarov.
Poplawski, Flamberg. Rubinstein a Salwe. Ceny : 300
200, 100, 60 a 40 rubli.
Snosko Borowský
Lewin
Protohlitov
Čigorin
Jc
SXd
Sd
Jb
JXd
DXd
Lewickij
Blumenfeld
Gončarov
Poplawski
Flamberg
Rubinstein
Salwe
Petrohrad
Jf
Val
Dd 8
Sf 4
Ewtifejev
Kh 1
Jxke 5
Jgt
Sb 6
jh 2
Jx 2
c 1
17
article
Nový York. Match Lasker—M arshalí
o mistrovství světa skončil skvělým vítězstvím La-
skera 8 výhrami, O prohrou a 7 remisami.
Ostende. Turnaje šesti nejlepších mistrů světa
súčastní se: Burn z Anglie, Janowski z Francie
Maroczy z Uher, Marshall z Ameriky
Schlechter z Rakouska a dr. Tarrasch z Ne-
mecka. Výsledek velikonočního amateur. tur. jest násle-
dující: I. cena Shories 141/2 výh. z 18 partií (12
výher, 5 remis, 1 probra s Middletonem), II. cena
Shoosmith 14 výh., III. a IV. cena Johner
Leussen 13 výh., V. Cole 121/2 výh., VI. a VII.
Kagan a Middleton 111/2 výh., VIII. Sch o ss-
berger 201/2 výh., IX. a X. Loman a dr. Smith 10
výh., XI. a XII. Paley-Hughes a Terrill 91/,
výhr. Následují: Eljašov 9, Č'Connor 8. Westby- Gib-
son 5, Micheil 31/2, Zafí 21/2, Kulezsa a A. J. Smith 2
Přinášíme jednu z nejpěknějších partií turnaje
Partie č. 254.
Černý: Shoosmith
Bílý: Schossberger.
Va8—d8
e7—e5 22. g4—g5
1. e2—e4
a6—a5
23. Vat —dl
2. Jg1—f3 Jb8—ce
b5—b4
24. h2—h4
3. Sf1—b5 a7—a6
De7—ce
25. h4—b5
Match
Janowský
Marshall
Schlechter
Tarrasch
Shoosmith
Loman
doktor
Smith
Hughes
A J Smith
Černá
Nová York
Ostende
Anglie
Francie
Uhry
Amerika
Rakousko
Middleton
Kagan
Virginie
Č ' Connor 8
Shories
Cola 121
b 4 24
h 4 3
Sf 1
18
article
Jg8—f6
4. Sbö—at
Kg8—f7
26. Kh1—h2
Sf8—e7
5. 0—0
Ví8—ps
27. Kh2—g3
e5xKd4
6. d2—d4
h7xg6
28. h5x«g
Jf6—d5
e4—e5
Vd8—ns
29. Dds—ez
Je6x«dk
8. Jfaxd4
Se7—f
30. Sc2—ai
Jd5 —be
9. Ddi xídá
Kf7—e7
31. Vf1—hl
10. Sa4—b
De6—be
32. Vd1— cl
d7—d5
11. c2— c3
a5xkkb4
33. c3xcb4
f7—f5
12. Sb3—ce
Ke7—es
34. Vh1—h7-
Se8—e6
13. f2—fal
Va8—a5
35. Sb1—d3
Jh6—dr
14. Dd4 — da
Sf8—e7
36. Jf3—d4
Jd7 —ch
15. Sc1—e3
Se6—d7
37. Sd3— b5-
Se7xkch
16. Se3xc5
Kesxk« dz
38. Sb5xKd7-
Se5—e7
17. Kg1—hl
Kd7—ds
39. e5—es-
c7— e5
18. J51—d2
Db6—b7
40. De2—e5
Dd8 —e?
19. Jd2— f3
41. Vh7xKevl
b7—b5
20. g2—g4
21. 52 — bs
g7—g6
partie přerušena a černým
V tomto postavení byl
dodatečně vzdána, neboť po 41.- Kd8xe7 následuje 42
Ve1—h1 Ke7—e8, 43. Vhi—b7!l Db7XKh7, 44. De5—
b8+ Ke8—e7, 45. Dh8—c7+ Ke7—e8, 46. Dc7—c8-
Ke7—f8, 48. Dd7—ds-
Ke8—e7, 47. Dc8—dy—
Kf8—g7. 49. Dd8—f6 mat.
jít 6
Sb
jít 5
Dc
Dd
Kf
e 7 36
h 1
sa 4
f 7
h 7
XKh 7
e 7
Kh 1
Sf 8
Kh 2
e 7 31
5 35
Sb 1
Kesxk
c 7
e 5 18
J 51
e 5 Dd
19
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Styrshý zemský léčebný ústav
(397 metrů
Lázně Novi Grad u Celje nad moř.
všeobecné známě akrařetní vřídlo 37° Cefsln a ocelite
pitné zřídlo. Stanice dráhy v Celji. Vřidelni lázně
láčby nitim, elektrické lázně, masáže, švědský le-
čebný tělocvik, elektrotharapie atů. Výtečně léčebne
výsledky při chorobách ženských a člvů, dně, hostci
chorohách měchýře atd. Mírné ceny. Ředitel a lázen-
ský lékař Dr. Hiebaum. Vysvětllvky a prospekty bez-
7420
platně zašle ředitelství lázni
Saisona od května do řijna.
Darvavý prášsk v 5o
Cefsln
doktor
Hiebaum
Novi
26
article
sama poskytuje
CERES jablková šťáva nssedkem pe
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
ního nápoje žádají-
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přeji „CERES-
zavésti, obdrží na požádání nabidky ou
JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol.
Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
6614
továrna: Ribgelshain.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
32
article
Patentní pohovka
Patentní pohovka
ku spaní jest nejdůležitějším nábytkem v každé do-
mácnosti, hotelu, sanatoriu, pensionátu. Vynálezce
výrobce Vojta Přibyl v Praze-II., Vodičkova ul. 38
7898
Co praví lékař, považují všichni za ne-
dotknutelnou pravdu, za svatou opravdovost. Co prav
lékař, jest pro všechny evangeliem, neb od jeho rady
závisí zdraví všech, od jeho léčení očekává nemocný
polepšení a chorý úlevu ve svém utrpení. Hlavní zřetei
lékařův obrácen jest ovšem na stravu, která bohatá
jsouc na látky výživné, poskytuje znovu seslabenému
tělu nezbytně potřebné síly. Z četných, v obchodě s
vyskytujících, sílících prostředků, předepsán bývá
s výsledkem v době novější od přečetných lékařů vý-
živný připravek „Cacaol“, vyráběný firmou Vil. Pramann
v Radebeulu u Drážďan, ježto tento svým šťastným
složením nejlepších surovin ve spojení se součástkamí
bohaté výživnými, všem požadavkům zadost učiní
které se na diaetetický výživný prostředek prvého řádu
klásti mohou.
7780
Vojta Přibyl
Praha
Vodičkův ulice
Radebeul
Drážďany
II
37
article
Stručné nástiny životopisné
Stručné nástiny životopisné
episovatelů zastoupených v Čítankách
pro školy ob. i méšť. Sepsal J. V. Neu-
dörfi. K 2. vydání upravil Fr. D. Zenkl.
učitel. 2 K, váz. 2 K 50 h
neboli zeměkonle
GlobuS Zemský strojená. Učitelám
a kandidátům učit. sepsal šk. rada Jar.
Zdeněk. 2. vydání zcela přepracovanéa
doplněné. S 2 vyobr. 1 K, váz. 1 K 50h.
Sbírka
raktická příručka. nerar-
kání pro chlap. a dívčí útulky, proslovi
při vysnzování stromků, při sjez-
dech rodákův a při dobročinných a jiných
příležitostech. Sepsala L. Grosaman-
nová-Brodeká. 1 K, váz. 1 K 50 h.
Píše K. Malý, uči-
HluchonémoSt. tel při pražském
ústavě hluchoněmých. S 5 litogr. obr. ta-
bulkami. 2 K, váz. 2 K 50 h.
ornamentál-
Neu
D Zenkl
Zdeněk
L Grosaman
Francie
54
article
U KŘUPALi.
U KŘUPALi.
Historie rodiny.
Napsal J. M. Slavičinsky.
(Moravsko-slezské kroniky ročnla
XVIII., svaz. I.)
O práci této, jakož i „Vlku Krampotovi“.
od téhož autora, píše + škol. rada BARTOŠ:
... přáli bychom si, aby se co nejdříve vzdé-
laní přislušníci našich hlavních kmenů morav-
ských za příkladem pana Slavičinského chopili
podobné práce a podali nám takto živý a ná-
zorný obraz veškerého kmenového života na-
šeho lidu. — „ATHENEUM“: Tak výborně
autor lid ten prostudoval a tak realisticky jej
zobrazil... —. Neméně vřele zmiňuje seo
práci Slavičínského prof. dr. Brückner v „Zeit-
tschrift des Vereines fur Volkskunde“ 1902
(v překladu): „Kresby Slavičínského staly se
přímo proslulými“
6802
„Mor.-slezská Kronika“ vychází ve svaz.
dvouměsíčních, 33 archů ročně, za předplatní
cenu K 3.—, poštou K 3.30. Krámská cena
všech 6 svazků bude 6 korun. — Další svazky
přinesou:
J. Sumina román „Spásu“,
M.Jahna „Večerní stíny“ povídky aj.
Zveme tímto k odebírání „Mor.-slezské
Kroniky“. R. Promberger, české knihku-
pectví a nakladatelství v Olomouci.
Slavičinsky
Vlk Krampota
profesor
doktor
Brückner
Mor
J Sumin
R Promberger
Olomouc
Moravskoslezský kronika
+ škola . rada Bartoš
slezský kronika
56
article
k KUCRARK
Bohumily
receptů
Jermářové. vyzkoušených.
Cukrovinky.Zavařeniny. Nápoje. Serviro-
vání. Úprava ubrousků. Kuchyň pro nemocní.
Pochvalné posudky: Nár. Lstů, Katol. Listů, Politiky.
Cona 3 zl. 50 kr., váz. 4 zl., s barvot. tabu-
lemi fmana, úprava mis a tabulij.4 zl. 40 k .
Vydání s1955 recepty 2 zl., váz. Z zl. 40 kr.
v DOPISOVAEL
Bohumil
Jermář