1
masthead
21. dubna 1907. Císlo 10
4
article
Výtvarné umění,
Výtvarné umění,
Výroční výstava v Rudolfluu.
Situace výroční výstavy, již nám
Krasoumná jednota už po osmašedesát let po-
řádá, změnila se posledního času velmi pod-
statně. Dlouho byla jedinou v Praze a v roce.
Dnes není ani jedno ani druhé. Tenkráte jsme
ji dávali za úkol, aby rozvinnia před námi
obraz roční žně domácí a aby zároveň se po-
starala o nejlepší ukázky z ciziny. Měla sests-
viti český Salon po vzoru pařižském a tak
mezinárodní výstavu třeba podle mnichovských
Míimo to jsme z pravidla uvažovali a odhadovali.
zdali je letošní horší nebo lepší loňské neb
předloňské. Všechno to nyní odpadá. O výbě
a předvedení domáci produkce na výstavách pe-
čují umělecké spolky, třeba že každý se ome-
zuje na svoji členskou skupinu. Mimo to je-
dnotlivei občas cití potřebu uvésti se na pamět
zvláštním souborem. Rovněž o příchod ciziho
umění do Prahy podle skupin nebo jednotlivýc
zjevů starají se umělecké spolky potud, poku
karakter nebo tendence oněch s jejich souhlasl
Také výstavy obchodně vedené se časem vpraví
do tohoto programu, ovšem že zase se svými
zřetelv.
Rudolfluum
Praha
5
article
Krasoumná jednota vyvíjí posledního čast
větší hybnost nežli na jakou jsme u n
dosud zvykli. Odhodlala se k častějším a také
vybranějším výstavám. Mimo to zeela patrn
usiluje ve svěm domě upraviti výstavy prosto-
rově i plošně, zařízením i uspořádáním ve shodě
s novými principy výstavními a jako Meunierov
loni, tak tato Výroční nyní v podstatě nezů stává
pozadu za pavilonem »Manesa«. Nezbývá tedy
na Výroční — za našich stísněných poměrů —
mnoho, zvláště, když skupinové, cizí i domáci
si ponechávají na leto a zimu. Může býti menší
a jest; může býti vybranější, a o to se snaží
Nemá jiného cile, ale také to nemůže provést
jinak nežli podle přihlášeného materiálu a při-
hlášky k výstavám krasoumných jednot dějous
jinak a odjinud nežli k výstavám uměleckých
spolků. Jednoty takové byly založeny vskutku
»ku podpoře umění«. Obecenstvo, dost indo
lentni, mělo být získáno pro zájem o umění
mělo být také získáno pro trh umělecký. A po
něvadž množství rozhodovalo na obou stranách.
a to neni elitou amatérů a kupců, drželo se vše
dost průměrně a kde se ani průměr někdy ne
osvědčil, tam se šlo rychle níže a bon marché.
Je možno dost, že i výstavy uměleckých spolk
časem se přibliží tomuto osudu, nenaleznou-li vy
daíné podpory veřejných subvencí, jako se jieh
nedostalo krasoumným jednotám.
6
article
Při vstupu je dobře míli to vše na
paměti a pak není nutno hledati ve Vý-
roční výslavě jiného programu nežli jaký mán
př. Jarní »Manesa«, a poněvadž v Rudolfinu ne-
maji pro sebe ani za sebou jaké homogení sku-
piny umělecké, odpadá i úvaha, byl-li její sta
loni vyšší a bohatší než letos. Projdeme její ted
přivětivé a vhodné komnatky a vybíráme si
z jejiho výběru, co nám k požitku nebo po-
nuku je nejvhodnějšl.
Není tu českého oddělení, ale jsou tu čeští
umělci, početnější nežli cizí. Nejsou to nejsil-
nější pně nebo nejvyšší vrcholky, ale patrní
jsou mezi nimi ti, kteří by zde rádi si dobyli
ostruh rytířských. Někteří vjíždějí už po něko-
likráte do šraňků a jiní se stejnou ctižádostí
přejíždějí z kolbiště »Manesa« nebo »Jednoty«
sem do Rudolfina. Jiní zase zkoušejí zde poprve
půdu veřejnosti. Tito nejmladší a nejnovější
nutno mustrovati co nejbedlivěji, zdali mezi
nimi není jaká velká budoucnost třeba ještě
v neúhledném nebo nehotovém šatě. Než v celku
zdá se, že vše jde obvyklými cestami, nikdo
nevybočuje a nikdo se nevzpíná, leda v domněn
jako Frant. Kobliha v serii fantasmat velmi
trudnomyslných a strašidelných zjeveni, jež trpí
velmi povážlivou nemocí: jsou odvozeny z Too-
ropa s několika kapkami z Khnopffa. Je t
nemoc mládí a vyléčielná jen zvláštní silou na-
dání a velkou energií vůle, a tento debutant ji
sdilí s mnohými i v Rudolfinu, také s těmi
kteři budují své práce na skutečném vidění, ne
fantastickém. A přece čím že se liši uměleco
nenmělce nežli silnějsím a bystřejstm viděním
František
Kobliha
Rudolfinum
Too
Rudolfinum
7
article
A umělec od umělce nežli zvláštním a oso-
bitným viděním? Nechci uváděti zvláštníe
jmon, ale jsou tu, při nichž si vzpomínáte n
jiná, u aichž je patrno, že na příklad maluj
své impresionismy dle jiných už jednou neb
několikráte vyjádřených impresí a podávají po-
vrch cizích obrazů a ne vnitra svých přirod-
ních dojmů. Jos. Král vydal se na cesty vlast-
ního poznání, nezmaten lehkým úspěchem zdán-
livé hotovosti před nějakým časem. Z mnichov-
ského nádraží a hamburského přístavu přines
řadu studijních momentek, z nichž některé,
zvláštní svěžesti a jistoty ve formě a tonu, vy-
nesou mu nepoměrně více, nežli přijaté nejlepši
formule. Nebo Frant. Slabý. Zůstal sám sobě
věren, svému ostrému, ale dost suchému vidu
než tato jeho chalupa pod plskovcovými ska-
lemi, zasypaná sněhem a teple ozářená zimním
sluncem stupňuje ostrost na bystrost, suchost
přikloňuje na měkkost a tak vznikl obraz, kter
má krásně zdokonalené vlastnosti jeho prvníe
prací, jež můžete vidéti v našich galerilch.
František
Slabá
8
article
Tentokráte se mu Frant. Kaván blíží velmi ná-
padně, po některých letech neurčitého rozkol-
eání. Je pravdou arciť, že v jeho »Zimě u Hlin
skýho« blankytný reflex ve stínech na sněhu
ležících je přepjaté intensity, ale jistolnosu
kresby, proeitěním atmosfery a prostolným re-
zlismem dává mladším lekce velmi poučné.
Němejeova selka »Na cestě do Pizně« neméně.
Tu zřely oči bystře hledící, tu kreslila ruke
bezpečná a svědomitá; nic není ležerně »ho
zeno«. Protil je určitě a pevně vybudován.
všechno sedí na svém místě v této studii upra-
vené v obraz.
Jakmiie se Ludvík Kuba obrátil k malii-
ství a vzal štětec do ruky, přiznal, že jeh
smysly jsou více rozehrávány barvou nežli tre-
rem. A na tom setrval, počínaje od krajin po
vlivem Glasgowských malovaných až po sv
nynější květiny a portrety, v nichž osnova hlu-
boce šťavnatých tonů v rázovité harmonisai
vede hlavní slovo. Až pod tím někdy i plasti-
ckokresebná stránka přichází zkrátka. Na vý-
stavě nejsou, ale velký obraz »V dětském po-
koji« — dvě ženy na podlaze s dítětem si hra-
jici — napovidá ony vlastnosti, první na př.
v děcku, druhcu v ležící ženě. Jednodušší.
František
Kaván
Němejeův
Kuba
9
article
prostsí, za to vyrovnaněju je jeho „ Tábor
Lipan«, kde výhled do kraje v letním zabarvení
dobře srůstá s přirozenou živosti barovnou lide
štastně rozeskupených.
Krajiny ovšem mají i na této výstavě pře-
vahu a pouhý výčet jejich by vydal celý od-
stavec řádků. Nomělo by to zvláštního smyslu.
leda že by se na mnohých dala demonstrovati
zvláštní, ale u nás ne neobvyklá suchá tuhost
barvy, malebné sice vidění, ne však zvláštní
procitění. Odkud jen asi pochází tato mala
štavnatost a hubenost tonů, toto střízlivé vedení
štětce, jehož není zcela prostý ani Karel Langer,
Roman Havelka neba Jan Honza, kteří si jinak
vedou statečně, nebo St. Lolek v dobře pozoro-
vaném stádu ovcí ve stínu ? Jindy bývá svtější.
Maluje-li Ant. Maver »Pohřeb v jižních Čechách«
nebo Frant. Horký »Houpačký« také není jinak.
Uvádím tyto dva a J. Štolovského »Koželnhnu«
kvůli jinému momentu. Tito mladí vidí zase
jednou lidí ne pouze jako modely, na nichž by
studovali optické jevy, nýbrž lidi v obraze ži-
vota. Viiězství a převaha krajiny tak uchvátily,
že zatlačily na čas živé tvory, pokud nemohle
sloužiti jako barevná skvrna za koloristický
článek v celkové disposici. Málem jsme mohl
opakovati otázku oné dámy, která, když do
četla skvělé stránky Gauthierova ličení »Tra los
montes«, ptala se autora: Což, milý Théo, tam
nejsou žádní lidé? Arci tíha krajinářského
zření a malování spočívá dost těžce i na oněch
scénách; živé a neživé zjevy jsou jakoby
z jedné hmoty uhnětené. Rud. Vejrych je šťast-
nější ve svém »Kolotoči«, jako vůbec jeho le-
tošní čísla odkrývají slibný vývoj. »Čtoucí dáma«
vypovidá o pozorné kresbě a barevném smyslu,
který tu ještě arci operuje s velkou opat
Langer
Havelka
Jan Honza
Lolek
Antonín
František
J Štolovský
Koželnhna
Gauthierův
Vejrych
Lipany
Čechy
Théo
10
article
ností, ale už nuance černé barvy v po-
tretu šedovlasé dámy hovoři o vzrůstající
jemnosti a podobizna lékaře o dobrém po-
střehu psychické zaujatosti a pěkném taktu,
s nimž zjevy osob jsou vpraveny do plochy
obrazové. »Spřežení« Ludvíka Vacátka má tento-
kráte silného soupeře vedle sebe: E. Zügel
i s jeho zdatným žákem Hegenbarthem, ale ob-
stojí i vodle nich čestně, no-li celkem, aspon
jednotlivostmi v kresbě, modelaci a v rázném
tahu štětce, který se uklidňuje a tím hutnosti
nabývá. U Jak. Obrovského patrně nutno ted
vpraviti se do očekávání, eo se z tohoto zřej-
mého, ale nyní ješté neustáleného a neujasněného
talentu vyvine. Zatím s velkými zámysly tápe
neurčitě sem tam.
V předběžné zprávě o Výroční výstavě byle
uvedeno více jmen a prací, nožli zde. Musí to
poslačit, nemožno však i tu znova nejmenovati
O Španiela zejména pro jeho reliefní vkus ve
vystihování momenlových náhlosti prudkého po-
bybu při Footballistovi a »Ve skoku« od Jana
Štursy. Moderní galerie zakoupila jeho » Melan-
cholické děvče«. Šťastná koupě. Nedovedu s
úplně spřoteliti se skraboškovitou tváři, této dívky
a jejích jinde vystavovaných sester, také ne
s jejích plochýma očima, ačkoli dojem jakéhosi
ztrnutl, ba téměr strašidelně těžkomyslnosti, je
jimi zřetelně vyvolán, ale pro její skvěle mode-
lované tělo, bezpečně stavéné, ondulačních lini
prüžné ve své pevnosti, s pelem mládi, mám
upřímný obdiv. Tím více však budeme v téže
Galerii postrádati Kafkovo »Probuzení«, které.
v mramoru provedené, bylo by skvělým doku-
mentem jeho umění i cituplně vyspělosti mladší
naší plastiky, vedle tohoto melancholického děv-
čete, tesaného z jemně porovitého pískovce tep-
Karel B. Mádl.
lého tonu
Vacátko
E Zügel
Španiel
Štursa
Galerius
Kafkův
Mádl
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Školská antonomie a pokrok ve.
školství národním.
Používáme příležitosti, jaká se naskytá
živosti udržovaným zájmem o průvodní nařízen
k novému řádu školnímu a vyučovacímu, aby-
chom několika glosami upozornili na ona místa.
jež octnou se co nevidět před okresními škol-
ními radami. Nejedná se arci o věci veliké, ale
nieméně škola je nám lak důležitým ústavem.
že přimlouváme se za to, by i ty zdánlivě nepa-
trnosti řešeny byly našimi autonomními úřady
školskými se stálým zřetelem ku pokroku školy
a ke zdaru výchovy.
Průvodní předpisy zůstavují celou řadu
otázek k rozřešení okresním školním radám.
Zcela správně! Školství národní nesnese šablony
a uniformováni. Krajové a sociální poměry silne
působí na formaci a organisaci školství, a každý
pokus názilně vtésnati rušný, kypící život školy
národní do těsného svěradia ústředních, šablo-
novitých předpisů, působí na organismus školy
zhoubně, nezdravě.
Ovšem v eílech, hlavních základních ry-
sech, ve vodivých ideách nutna spořádanost.
jednotnost a tudíž silná správa, zřetelná direk-
liva, směrodatná hesla, ale v provedení, v prari
samotné, kdy potřebí počitati s poměry místa
společnosti, s rozmanilými a různotvárnými pře-
kážkami, vžitými tradicemi a předsudky, tam
»na místě samém« nemůže býti ponechána vý-
hradná kompetence zelenému stolu, ať již v-
deňskému nebo pražskému, ale tam nutno od-
kázati s důvěrou vykonání věci orgánům, které
s poměry místa a občanstra jsou nejlépe obe-
známeny.
12
article
Tu kotví potřeba zvýšené kompetence okres-
ních školních rad, školská autonomisace učitel-
ských konferencí a sborů — a konečně ovšem
jako přirozený důsledek větší individuální právo-
moc a samostatnost učitelova,
Ovšem důvěra k nižším úřadům školním,
jakými jsou okresní a místní školní rady, bude
tím oprávněnější a větší, čím více bude patrno,
že tato autonomie školská je uvědomělou, od-
bornou, věci školské přející a pokrok sledujícl.
V tomto bodě bude u nás potřebí jednou do-
konalé revise; neboť autonomie školská, při všt
dosavadní malé kompetenci, poskytuje nieméně
tolik možnosti a přiležitosti prospěti škole, ze
je nezbytno nejen právomoc okresních a míst-
ních školních rad chrániti, ale i dbáti, by její
autonomní členové vesměs stáli »na výši doby«
sledujíce v rušném příboji nepříznivých a školu
ohrožujících vln jediné: pokrok školstvl.
Okresní školní rady a tělesná
výchova.
Vzhledem k ličené zde důležitosti okresníh
školních rad, jimž přejeme zvýšené kompetence,
bude arci se zdáti někde maličkostmi, co prů-
vodní předpis zůstavil rozhodnutí nižších škol
13
article
ních úřadů. Ale i v těchto zdánlivě podružných
otázkách může naše skolská autonomie uplat-
ňovati své snahy po zdokonalení školství, může
dokonce vzbuditi mnohé zdravé reformy a můze
se osvěděiti jako zdatný paedagogieký faktor.
V první řadě jedná se o dobrou v-
chovu tělesnou. Řekněme si upřímně, ž
se sice theoreticky mnoho pro výchovu tu ul náe
zvláště vlivem severní literatury horuje, ale
v praxi se mnoho pro ni nevykonává. Dosud
je u nás tělocvik nešťastnou, macešsky odbý-
vanou popelkou. Nesmí nás tu zmásti některé,
ojedinělé, zdánlivě vzorně zřízené těloovičny.
některé spolky pro pěstování her, ojedinělé po-
kusy s vyučováním plavbě, tu a tam »pro
forma« zřízená kluziště a p. Mnoho z toho, co
se u nás pod firmou reformních snah tělo-
cvičných praesentuje, má ráz vesnie potem kin-
ských a slouží k tomu, ut aliquid facere
videatur. Kroužek nadšenců pro reformu tělesné
výchovy, dříve již seskupený a nyní v rámci
Jednoty Komenského vystupující, pomáhá po-
zvolna vyváděli naši školskou a autonomní ve-
rejnost z iluse, že je u nás o tělesnou výchovu
dostatečně postaráno a již z toho, co v krátké
době vykonáno na tomto málo vděčném, ale
vysoce záslužném poli, je patrno, že bude nutno
u nás otázkou tělesně výchovy hnouti
základu.
Tu nestačí ani heslo, ani chvilkové kole-
tování s moderními proudy, ani sporadicky roz-
troušené instituce pro zlepšení tělesné výehovy,
tu nutno reformy založené ze široka na vše-
obecném přesvědčení lidu, na uvědomění míst-
ních školních rad, na energické důslednosti
pevné vytrvalosti okresních školních rad
zvlástě na obětovné, všeobecně, nadšené horli-
vosti učitelstva, zvláště mladslho.
Komenský
14
article
Přiležitosti k tomuto zdravému proudu bude
příslušné ustanovení průvodních předpisů, kde
se vzhledem k §S 7. a 14. řádu školníhoa
vyučovacího jedna o vyučování tělocviku vůbee
a o náhradním vyučování tělocviku v místech,
kde neni tělocvičen a kde se zdůrazňuje po-
třeba vycházek k tělesnému zotavení. Okresní
školní rady neměly by ustati na pouhých »bliž-
ších ustanoveních«, platných pro vycházky na
zotavenou a pro náhradná cvičení těla, není-li
možno použiti tělocvičny zimní, ale měly by
otázku reformy tělesné výchovy řešiti na širo-
kém základě, podaném novodobým nazíráním
na učbu tělocvičnou a školské zdravotnictví
Měly by povzbuditi všechny výchovné činitele
k pevnému zjištění přítomného stavu výchovy
tělesné, ke studiím této otázky vzhledem k po-
měrům krajovým, k čilé pomoci auton omníeh
úřadů, ku probuzení svépomoci, kde třeba,
vůbec k mocnému probuzení živého zájmu
věc zdárně tělesné výchovy
Potom vyplyne odpověď na otázku »oddě-
lení« při těloevičném vyučování sama sebou.
Dokud není ani letních hřišt pro mládež, dokud
zdá se býti každá hmotná podpora ve prospěeh
tělocviku a na hry věnovaná luxusem, dokud
není dokonalého výcviku v řadách mladšího
učitelstva, dotud všechno »bližší ustanovenl«
bude míti zase vice theorelickon cenu než prak-
kůickou. Avšak o věeech těch jednati se bude.
Nuže, okresní školní rady snadno mohou ini-
ciativními ustanoveními, pokyny a vůbec po-
vzbuzením zájmu mezi učitelstvem i občanstvem
pohnouti touto otázkou a pevně doufáme, ž
zvýšený zájem a učitelstvem taktně podporo-
vané porozumění o nutnosti příslušných oprav
vyvede brzv tuto věc tak důležitou pro naši
národní výchovu z oblasti šedých theorií kniš-
ních a přípisů úřadních do živého prostředi
reformní praxe.
15
article
K umělecké výchově žactva na škole
měšťanské.
K umělecké výchově žactva na škole
měšťanské.
Z Roudnice se nám oznamuje, že měšťan
ské školy tamější uspořádaly hudební dýchánek
žactva měšť. škol, k němuž pozváni byli rodi-
čové žáků. Zábava pořádána bezpl at n
poněvadž sál poskytnut zdarma i jinak nov
podnik měšt skoly byl podporován. Hudiebn
produkce žactva nesla se timto pořadem: po
Heydukově p roslo v u následovalo 10 p i s nl
národního rázu, jednohlasých, dvojhlasých
trojhlasých. Ba i solová plse ň žáka před-
nesena. Byla to píseň Bendlova »Rodrčům« na
slova J. Sládka. Mezi pisně vsunuto koncertn
kreslení žáků III. ročníku a houslové čislo, pro-
vedené 40 žáky unisono s průvodem klavíru
dvě skladby kla virní.
Heydukův
Bendlův
Rodrč
J Sládek
Roudnice
16
article
Uvádíme z programu píšně. Byly to: Novot-
ného „České hory“, Kovařovicova „Rozehrané
strunky“, trojhlasné J. Jindřicha „Žitné, pole?
a „Dudák“ a dále pak chodská lidová píse
„Žádnej neví“, a „Dyž sem šel vod Domažlic
— Používáme zprávy roudnické k malé poznám-
ce o žákovskýcl produkcích, jimiž se obira
v poslední době zvláště horlitelé pro uměleckou
výchovu mládeže Vystupuje silně do popřen
směr, který produkcím žákovským nepřisuzuje
významu pro uměleekou výchovu a přeje si ka
tegoricky, aby žáci vnímali pravé umění pravýc
umělců. Avšak, zdá se mi, zabíhá se tu z extre-
mu do extremu. Nutno přece stále pamatovati.
že jde o zdemokratisování aesthetického vzdě-
lání, o zvýšení vkusu lidu a že tu na elemen-
tárním stupni nutno využiti i elementárních pro-
středků. Všude není Filharmonie a všude ne-
jsou operní pěvci k disposici. Heslo: pryč s di-
letantismem má jistě své odůvodnění v umění
samém, ale v paedagogice není myslitelno, aby
zavrhovány byly takové vlivné, účinné a srdce
zušlechtující i mysl povznášející pomůcky, ja-
kými jsou taktně pořádané žákovské produkce
zpěvní. Nezapominejme, že vítána nám musí
býti všechna pojítka s rodinou, s občanstvem,
kterému má býti ozřejměno, kterak škola působí
a kterých pomůcek uživá. V tom smyslu vítati
je i školské výstavy i produkce záků rodičům.
o6 Stát.cena a čest dipl. k zl. meda nlli.
chinové vino se železem
UKe koupi vlék. v lah. 3/, lit.
Kovařovicův
Žitná
Dudák
Český hora
Domažlice
29
article
Kdož pak by nechtěl viděti naši matičku Prahu
Kdož pak by nechtěl viděti naši matičku Prahu
ve slavnostním úboru?! Tedy poradím Vám. Jisté
v rodiné své potřebujete na léto trikotové prádlo
Řekněme, že musite si koupiti letní košile trikové, jež
stojí půl tuctu maco 6 zl. 30 kr. Zajedete-li si do
Prahy, obdržíte v Pošumavských pletárnách, založen.
Národní jednotou pošumavskou ve Vodičkové ul. č. 22.
tentýž druh jen za 5 zl. 10 kr. Ponožky maco stoi
pal tuctu 1 zl. 92 kr., v závodě Pošumavských ple
táren týž druh jen 1 zl. 20 kr. Punčochy barevné
stojí půl tuctu 2 zl. 4 kr., v závodě Pošumavských
pletáren 1 zl. 32 kr.
Tak koupite zboží o 2 zl. 64 kr. levněji a mát
zaplacenou cestu do Prahy. Kdo přikoupí ještě něco
z nátělníků, spodků, rukavic atd., kteréžto zboží v témž
poméru je také levnější, může si zajetí i z Moravy do
matičky Prahy a návštéva ta nestojí ho nic, naopak,
má při tom ješté výhodu, že nakoupil dobré, čerstvé
a trvanlivé zboží, které dostane jen ve skladě s vel-
kým odbytem, jakým v Praze jsou jedině Pošumavské
pletárny, Vodičkova ul. č. 22 (vedle vyšší dívě
7907
škol,)-
Nutný prostředek pro každon domácnos
potřebný jest ústní vodička „Kleopatra“
pro vyplach. úst a nosu. Lékaři vřele doporu-
čena jako „Antisepticum“. Žádejte ve všech le-
kárnách, drogueriích a voňav. obchodech.
Výroba a hlavní sklad Praha, Perštýn č. 8.
Ant. Černý.
Kleopatra
Černá
Praha
Morava
Vodičkův ulice
Perštýn
44
article
mistrim zednickým, mistrám zámečnick.
tesařským, „ kamennickým,
pokrývačským, obchadníkim se
truhlářskýn, stavehníni hnolani
knihovnám, professorůma
studujícím odbor. učilišť sta-
vitelských a hospodářských,
každému,
kdo stavět dává,
majitelům raalit, Jmajitslům velkozávo-
olů,dů jakéhokoliv druhu
hsti, pivovarů, eukrovari
každému,
kdo má dům neho
50
article
Třetí, úplně přepracované vydání
počne vycházeti v sešitech dvouarcho-
vých již počátkem května t. r
Celé dílo rozvrženo na 32 týdenních
sešitů po 60 hal., kdo však přihlásí se
dne 1. května za odběratele celého
díla, obdrží sešit pouze po 50 hal.,
kdo však zaplatí v téže době celé dílo
napřed, obdrží je pouze za K 14.—
místo K 19.20.
Kdo by však nemohl anebo nechtěl
čekati až vyjde celé dílo, tomu doporu-
čujeme druhé vydání (s cenami ve
zlatých) za sníženou cenu
ovšem jenom pokud stačí velice skrovná
8009