ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0435cbe0-75e4-11dc-8767-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 52 celkem · entity: place 19, person 40, org 1
1 masthead
21. dubna 1907. Císlo 10
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné umění,
Výtvarné umění, Výroční výstava v Rudolfluu. Situace výroční výstavy, již nám Krasoumná jednota už po osmašedesát let po- řádá, změnila se posledního času velmi pod- statně. Dlouho byla jedinou v Praze a v roce. Dnes není ani jedno ani druhé. Tenkráte jsme ji dávali za úkol, aby rozvinnia před námi obraz roční žně domácí a aby zároveň se po- starala o nejlepší ukázky z ciziny. Měla sests- viti český Salon po vzoru pařižském a tak mezinárodní výstavu třeba podle mnichovských Míimo to jsme z pravidla uvažovali a odhadovali. zdali je letošní horší nebo lepší loňské neb předloňské. Všechno to nyní odpadá. O výbě a předvedení domáci produkce na výstavách pe- čují umělecké spolky, třeba že každý se ome- zuje na svoji členskou skupinu. Mimo to je- dnotlivei občas cití potřebu uvésti se na pamět zvláštním souborem. Rovněž o příchod ciziho umění do Prahy podle skupin nebo jednotlivýc zjevů starají se umělecké spolky potud, poku karakter nebo tendence oněch s jejich souhlasl Také výstavy obchodně vedené se časem vpraví do tohoto programu, ovšem že zase se svými zřetelv.
Rudolfluum Praha
5 article
Krasoumná jednota vyvíjí posledního čast větší hybnost nežli na jakou jsme u n dosud zvykli. Odhodlala se k častějším a také vybranějším výstavám. Mimo to zeela patrn usiluje ve svěm domě upraviti výstavy prosto- rově i plošně, zařízením i uspořádáním ve shodě s novými principy výstavními a jako Meunierov loni, tak tato Výroční nyní v podstatě nezů stává pozadu za pavilonem »Manesa«. Nezbývá tedy na Výroční — za našich stísněných poměrů — mnoho, zvláště, když skupinové, cizí i domáci si ponechávají na leto a zimu. Může býti menší a jest; může býti vybranější, a o to se snaží Nemá jiného cile, ale také to nemůže provést jinak nežli podle přihlášeného materiálu a při- hlášky k výstavám krasoumných jednot dějous jinak a odjinud nežli k výstavám uměleckých spolků. Jednoty takové byly založeny vskutku »ku podpoře umění«. Obecenstvo, dost indo lentni, mělo být získáno pro zájem o umění mělo být také získáno pro trh umělecký. A po něvadž množství rozhodovalo na obou stranách. a to neni elitou amatérů a kupců, drželo se vše dost průměrně a kde se ani průměr někdy ne osvědčil, tam se šlo rychle níže a bon marché. Je možno dost, že i výstavy uměleckých spolk časem se přibliží tomuto osudu, nenaleznou-li vy daíné podpory veřejných subvencí, jako se jieh nedostalo krasoumným jednotám.
6 article
Při vstupu je dobře míli to vše na paměti a pak není nutno hledati ve Vý- roční výslavě jiného programu nežli jaký mán př. Jarní »Manesa«, a poněvadž v Rudolfinu ne- maji pro sebe ani za sebou jaké homogení sku- piny umělecké, odpadá i úvaha, byl-li její sta loni vyšší a bohatší než letos. Projdeme její ted přivětivé a vhodné komnatky a vybíráme si z jejiho výběru, co nám k požitku nebo po- nuku je nejvhodnějšl. Není tu českého oddělení, ale jsou tu čeští umělci, početnější nežli cizí. Nejsou to nejsil- nější pně nebo nejvyšší vrcholky, ale patrní jsou mezi nimi ti, kteří by zde rádi si dobyli ostruh rytířských. Někteří vjíždějí už po něko- likráte do šraňků a jiní se stejnou ctižádostí přejíždějí z kolbiště »Manesa« nebo »Jednoty« sem do Rudolfina. Jiní zase zkoušejí zde poprve půdu veřejnosti. Tito nejmladší a nejnovější nutno mustrovati co nejbedlivěji, zdali mezi nimi není jaká velká budoucnost třeba ještě v neúhledném nebo nehotovém šatě. Než v celku zdá se, že vše jde obvyklými cestami, nikdo nevybočuje a nikdo se nevzpíná, leda v domněn jako Frant. Kobliha v serii fantasmat velmi trudnomyslných a strašidelných zjeveni, jež trpí velmi povážlivou nemocí: jsou odvozeny z Too- ropa s několika kapkami z Khnopffa. Je t nemoc mládí a vyléčielná jen zvláštní silou na- dání a velkou energií vůle, a tento debutant ji sdilí s mnohými i v Rudolfinu, také s těmi kteři budují své práce na skutečném vidění, ne fantastickém. A přece čím že se liši uměleco nenmělce nežli silnějsím a bystřejstm viděním
František Kobliha Rudolfinum Too Rudolfinum
7 article
A umělec od umělce nežli zvláštním a oso- bitným viděním? Nechci uváděti zvláštníe jmon, ale jsou tu, při nichž si vzpomínáte n jiná, u aichž je patrno, že na příklad maluj své impresionismy dle jiných už jednou neb několikráte vyjádřených impresí a podávají po- vrch cizích obrazů a ne vnitra svých přirod- ních dojmů. Jos. Král vydal se na cesty vlast- ního poznání, nezmaten lehkým úspěchem zdán- livé hotovosti před nějakým časem. Z mnichov- ského nádraží a hamburského přístavu přines řadu studijních momentek, z nichž některé, zvláštní svěžesti a jistoty ve formě a tonu, vy- nesou mu nepoměrně více, nežli přijaté nejlepši formule. Nebo Frant. Slabý. Zůstal sám sobě věren, svému ostrému, ale dost suchému vidu než tato jeho chalupa pod plskovcovými ska- lemi, zasypaná sněhem a teple ozářená zimním sluncem stupňuje ostrost na bystrost, suchost přikloňuje na měkkost a tak vznikl obraz, kter má krásně zdokonalené vlastnosti jeho prvníe prací, jež můžete vidéti v našich galerilch.
František Slabá
8 article
Tentokráte se mu Frant. Kaván blíží velmi ná- padně, po některých letech neurčitého rozkol- eání. Je pravdou arciť, že v jeho »Zimě u Hlin skýho« blankytný reflex ve stínech na sněhu ležících je přepjaté intensity, ale jistolnosu kresby, proeitěním atmosfery a prostolným re- zlismem dává mladším lekce velmi poučné. Němejeova selka »Na cestě do Pizně« neméně. Tu zřely oči bystře hledící, tu kreslila ruke bezpečná a svědomitá; nic není ležerně »ho zeno«. Protil je určitě a pevně vybudován. všechno sedí na svém místě v této studii upra- vené v obraz. Jakmiie se Ludvík Kuba obrátil k malii- ství a vzal štětec do ruky, přiznal, že jeh smysly jsou více rozehrávány barvou nežli tre- rem. A na tom setrval, počínaje od krajin po vlivem Glasgowských malovaných až po sv nynější květiny a portrety, v nichž osnova hlu- boce šťavnatých tonů v rázovité harmonisai vede hlavní slovo. Až pod tím někdy i plasti- ckokresebná stránka přichází zkrátka. Na vý- stavě nejsou, ale velký obraz »V dětském po- koji« — dvě ženy na podlaze s dítětem si hra- jici — napovidá ony vlastnosti, první na př. v děcku, druhcu v ležící ženě. Jednodušší.
František Kaván Němejeův Kuba
9 article
prostsí, za to vyrovnaněju je jeho „ Tábor Lipan«, kde výhled do kraje v letním zabarvení dobře srůstá s přirozenou živosti barovnou lide štastně rozeskupených. Krajiny ovšem mají i na této výstavě pře- vahu a pouhý výčet jejich by vydal celý od- stavec řádků. Nomělo by to zvláštního smyslu. leda že by se na mnohých dala demonstrovati zvláštní, ale u nás ne neobvyklá suchá tuhost barvy, malebné sice vidění, ne však zvláštní procitění. Odkud jen asi pochází tato mala štavnatost a hubenost tonů, toto střízlivé vedení štětce, jehož není zcela prostý ani Karel Langer, Roman Havelka neba Jan Honza, kteří si jinak vedou statečně, nebo St. Lolek v dobře pozoro- vaném stádu ovcí ve stínu ? Jindy bývá svtější. Maluje-li Ant. Maver »Pohřeb v jižních Čechách« nebo Frant. Horký »Houpačký« také není jinak. Uvádím tyto dva a J. Štolovského »Koželnhnu« kvůli jinému momentu. Tito mladí vidí zase jednou lidí ne pouze jako modely, na nichž by studovali optické jevy, nýbrž lidi v obraze ži- vota. Viiězství a převaha krajiny tak uchvátily, že zatlačily na čas živé tvory, pokud nemohle sloužiti jako barevná skvrna za koloristický článek v celkové disposici. Málem jsme mohl opakovati otázku oné dámy, která, když do četla skvělé stránky Gauthierova ličení »Tra los montes«, ptala se autora: Což, milý Théo, tam nejsou žádní lidé? Arci tíha krajinářského zření a malování spočívá dost těžce i na oněch scénách; živé a neživé zjevy jsou jakoby z jedné hmoty uhnětené. Rud. Vejrych je šťast- nější ve svém »Kolotoči«, jako vůbec jeho le- tošní čísla odkrývají slibný vývoj. »Čtoucí dáma« vypovidá o pozorné kresbě a barevném smyslu, který tu ještě arci operuje s velkou opat
Langer Havelka Jan Honza Lolek Antonín František J Štolovský Koželnhna Gauthierův Vejrych Lipany Čechy Théo
10 article
ností, ale už nuance černé barvy v po- tretu šedovlasé dámy hovoři o vzrůstající jemnosti a podobizna lékaře o dobrém po- střehu psychické zaujatosti a pěkném taktu, s nimž zjevy osob jsou vpraveny do plochy obrazové. »Spřežení« Ludvíka Vacátka má tento- kráte silného soupeře vedle sebe: E. Zügel i s jeho zdatným žákem Hegenbarthem, ale ob- stojí i vodle nich čestně, no-li celkem, aspon jednotlivostmi v kresbě, modelaci a v rázném tahu štětce, který se uklidňuje a tím hutnosti nabývá. U Jak. Obrovského patrně nutno ted vpraviti se do očekávání, eo se z tohoto zřej- mého, ale nyní ješté neustáleného a neujasněného talentu vyvine. Zatím s velkými zámysly tápe neurčitě sem tam. V předběžné zprávě o Výroční výstavě byle uvedeno více jmen a prací, nožli zde. Musí to poslačit, nemožno však i tu znova nejmenovati O Španiela zejména pro jeho reliefní vkus ve vystihování momenlových náhlosti prudkého po- bybu při Footballistovi a »Ve skoku« od Jana Štursy. Moderní galerie zakoupila jeho » Melan- cholické děvče«. Šťastná koupě. Nedovedu s úplně spřoteliti se skraboškovitou tváři, této dívky a jejích jinde vystavovaných sester, také ne s jejích plochýma očima, ačkoli dojem jakéhosi ztrnutl, ba téměr strašidelně těžkomyslnosti, je jimi zřetelně vyvolán, ale pro její skvěle mode- lované tělo, bezpečně stavéné, ondulačních lini prüžné ve své pevnosti, s pelem mládi, mám upřímný obdiv. Tím více však budeme v téže Galerii postrádati Kafkovo »Probuzení«, které. v mramoru provedené, bylo by skvělým doku- mentem jeho umění i cituplně vyspělosti mladší naší plastiky, vedle tohoto melancholického děv- čete, tesaného z jemně porovitého pískovce tep- Karel B. Mádl. lého tonu
Vacátko E Zügel Španiel Štursa Galerius Kafkův Mádl
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Školská antonomie a pokrok ve. školství národním. Používáme příležitosti, jaká se naskytá živosti udržovaným zájmem o průvodní nařízen k novému řádu školnímu a vyučovacímu, aby- chom několika glosami upozornili na ona místa. jež octnou se co nevidět před okresními škol- ními radami. Nejedná se arci o věci veliké, ale nieméně škola je nám lak důležitým ústavem. že přimlouváme se za to, by i ty zdánlivě nepa- trnosti řešeny byly našimi autonomními úřady školskými se stálým zřetelem ku pokroku školy a ke zdaru výchovy. Průvodní předpisy zůstavují celou řadu otázek k rozřešení okresním školním radám. Zcela správně! Školství národní nesnese šablony a uniformováni. Krajové a sociální poměry silne působí na formaci a organisaci školství, a každý pokus názilně vtésnati rušný, kypící život školy národní do těsného svěradia ústředních, šablo- novitých předpisů, působí na organismus školy zhoubně, nezdravě. Ovšem v eílech, hlavních základních ry- sech, ve vodivých ideách nutna spořádanost. jednotnost a tudíž silná správa, zřetelná direk- liva, směrodatná hesla, ale v provedení, v prari samotné, kdy potřebí počitati s poměry místa společnosti, s rozmanilými a různotvárnými pře- kážkami, vžitými tradicemi a předsudky, tam »na místě samém« nemůže býti ponechána vý- hradná kompetence zelenému stolu, ať již v- deňskému nebo pražskému, ale tam nutno od- kázati s důvěrou vykonání věci orgánům, které s poměry místa a občanstra jsou nejlépe obe- známeny.
12 article
Tu kotví potřeba zvýšené kompetence okres- ních školních rad, školská autonomisace učitel- ských konferencí a sborů — a konečně ovšem jako přirozený důsledek větší individuální právo- moc a samostatnost učitelova, Ovšem důvěra k nižším úřadům školním, jakými jsou okresní a místní školní rady, bude tím oprávněnější a větší, čím více bude patrno, že tato autonomie školská je uvědomělou, od- bornou, věci školské přející a pokrok sledujícl. V tomto bodě bude u nás potřebí jednou do- konalé revise; neboť autonomie školská, při všt dosavadní malé kompetenci, poskytuje nieméně tolik možnosti a přiležitosti prospěti škole, ze je nezbytno nejen právomoc okresních a míst- ních školních rad chrániti, ale i dbáti, by její autonomní členové vesměs stáli »na výši doby« sledujíce v rušném příboji nepříznivých a školu ohrožujících vln jediné: pokrok školstvl. Okresní školní rady a tělesná výchova. Vzhledem k ličené zde důležitosti okresníh školních rad, jimž přejeme zvýšené kompetence, bude arci se zdáti někde maličkostmi, co prů- vodní předpis zůstavil rozhodnutí nižších škol
13 article
ních úřadů. Ale i v těchto zdánlivě podružných otázkách může naše skolská autonomie uplat- ňovati své snahy po zdokonalení školství, může dokonce vzbuditi mnohé zdravé reformy a můze se osvěděiti jako zdatný paedagogieký faktor. V první řadě jedná se o dobrou v- chovu tělesnou. Řekněme si upřímně, ž se sice theoreticky mnoho pro výchovu tu ul náe zvláště vlivem severní literatury horuje, ale v praxi se mnoho pro ni nevykonává. Dosud je u nás tělocvik nešťastnou, macešsky odbý- vanou popelkou. Nesmí nás tu zmásti některé, ojedinělé, zdánlivě vzorně zřízené těloovičny. některé spolky pro pěstování her, ojedinělé po- kusy s vyučováním plavbě, tu a tam »pro forma« zřízená kluziště a p. Mnoho z toho, co se u nás pod firmou reformních snah tělo- cvičných praesentuje, má ráz vesnie potem kin- ských a slouží k tomu, ut aliquid facere videatur. Kroužek nadšenců pro reformu tělesné výchovy, dříve již seskupený a nyní v rámci Jednoty Komenského vystupující, pomáhá po- zvolna vyváděli naši školskou a autonomní ve- rejnost z iluse, že je u nás o tělesnou výchovu dostatečně postaráno a již z toho, co v krátké době vykonáno na tomto málo vděčném, ale vysoce záslužném poli, je patrno, že bude nutno u nás otázkou tělesně výchovy hnouti základu. Tu nestačí ani heslo, ani chvilkové kole- tování s moderními proudy, ani sporadicky roz- troušené instituce pro zlepšení tělesné výehovy, tu nutno reformy založené ze široka na vše- obecném přesvědčení lidu, na uvědomění míst- ních školních rad, na energické důslednosti pevné vytrvalosti okresních školních rad zvlástě na obětovné, všeobecně, nadšené horli- vosti učitelstva, zvláště mladslho.
Komenský
14 article
Přiležitosti k tomuto zdravému proudu bude příslušné ustanovení průvodních předpisů, kde se vzhledem k §S 7. a 14. řádu školníhoa vyučovacího jedna o vyučování tělocviku vůbee a o náhradním vyučování tělocviku v místech, kde neni tělocvičen a kde se zdůrazňuje po- třeba vycházek k tělesnému zotavení. Okresní školní rady neměly by ustati na pouhých »bliž- ších ustanoveních«, platných pro vycházky na zotavenou a pro náhradná cvičení těla, není-li možno použiti tělocvičny zimní, ale měly by otázku reformy tělesné výchovy řešiti na širo- kém základě, podaném novodobým nazíráním na učbu tělocvičnou a školské zdravotnictví Měly by povzbuditi všechny výchovné činitele k pevnému zjištění přítomného stavu výchovy tělesné, ke studiím této otázky vzhledem k po- měrům krajovým, k čilé pomoci auton omníeh úřadů, ku probuzení svépomoci, kde třeba, vůbec k mocnému probuzení živého zájmu věc zdárně tělesné výchovy Potom vyplyne odpověď na otázku »oddě- lení« při těloevičném vyučování sama sebou. Dokud není ani letních hřišt pro mládež, dokud zdá se býti každá hmotná podpora ve prospěeh tělocviku a na hry věnovaná luxusem, dokud není dokonalého výcviku v řadách mladšího učitelstva, dotud všechno »bližší ustanovenl« bude míti zase vice theorelickon cenu než prak- kůickou. Avšak o věeech těch jednati se bude. Nuže, okresní školní rady snadno mohou ini- ciativními ustanoveními, pokyny a vůbec po- vzbuzením zájmu mezi učitelstvem i občanstvem pohnouti touto otázkou a pevně doufáme, ž zvýšený zájem a učitelstvem taktně podporo- vané porozumění o nutnosti příslušných oprav vyvede brzv tuto věc tak důležitou pro naši národní výchovu z oblasti šedých theorií kniš- ních a přípisů úřadních do živého prostředi reformní praxe.
15 article K umělecké výchově žactva na škole měšťanské.
K umělecké výchově žactva na škole měšťanské. Z Roudnice se nám oznamuje, že měšťan ské školy tamější uspořádaly hudební dýchánek žactva měšť. škol, k němuž pozváni byli rodi- čové žáků. Zábava pořádána bezpl at n poněvadž sál poskytnut zdarma i jinak nov podnik měšt skoly byl podporován. Hudiebn produkce žactva nesla se timto pořadem: po Heydukově p roslo v u následovalo 10 p i s nl národního rázu, jednohlasých, dvojhlasých trojhlasých. Ba i solová plse ň žáka před- nesena. Byla to píseň Bendlova »Rodrčům« na slova J. Sládka. Mezi pisně vsunuto koncertn kreslení žáků III. ročníku a houslové čislo, pro- vedené 40 žáky unisono s průvodem klavíru dvě skladby kla virní.
Heydukův Bendlův Rodrč J Sládek Roudnice
16 article
Uvádíme z programu píšně. Byly to: Novot- ného „České hory“, Kovařovicova „Rozehrané strunky“, trojhlasné J. Jindřicha „Žitné, pole? a „Dudák“ a dále pak chodská lidová píse „Žádnej neví“, a „Dyž sem šel vod Domažlic — Používáme zprávy roudnické k malé poznám- ce o žákovskýcl produkcích, jimiž se obira v poslední době zvláště horlitelé pro uměleckou výchovu mládeže Vystupuje silně do popřen směr, který produkcím žákovským nepřisuzuje významu pro uměleekou výchovu a přeje si ka tegoricky, aby žáci vnímali pravé umění pravýc umělců. Avšak, zdá se mi, zabíhá se tu z extre- mu do extremu. Nutno přece stále pamatovati. že jde o zdemokratisování aesthetického vzdě- lání, o zvýšení vkusu lidu a že tu na elemen- tárním stupni nutno využiti i elementárních pro- středků. Všude není Filharmonie a všude ne- jsou operní pěvci k disposici. Heslo: pryč s di- letantismem má jistě své odůvodnění v umění samém, ale v paedagogice není myslitelno, aby zavrhovány byly takové vlivné, účinné a srdce zušlechtující i mysl povznášející pomůcky, ja- kými jsou taktně pořádané žákovské produkce zpěvní. Nezapominejme, že vítána nám musí býti všechna pojítka s rodinou, s občanstvem, kterému má býti ozřejměno, kterak škola působí a kterých pomůcek uživá. V tom smyslu vítati je i školské výstavy i produkce záků rodičům. o6 Stát.cena a čest dipl. k zl. meda nlli. chinové vino se železem UKe koupi vlék. v lah. 3/, lit.
Kovařovicův Žitná Dudák Český hora Domažlice
29 article Kdož pak by nechtěl viděti naši matičku Prahu
Kdož pak by nechtěl viděti naši matičku Prahu ve slavnostním úboru?! Tedy poradím Vám. Jisté v rodiné své potřebujete na léto trikotové prádlo Řekněme, že musite si koupiti letní košile trikové, jež stojí půl tuctu maco 6 zl. 30 kr. Zajedete-li si do Prahy, obdržíte v Pošumavských pletárnách, založen. Národní jednotou pošumavskou ve Vodičkové ul. č. 22. tentýž druh jen za 5 zl. 10 kr. Ponožky maco stoi pal tuctu 1 zl. 92 kr., v závodě Pošumavských ple táren týž druh jen 1 zl. 20 kr. Punčochy barevné stojí půl tuctu 2 zl. 4 kr., v závodě Pošumavských pletáren 1 zl. 32 kr. Tak koupite zboží o 2 zl. 64 kr. levněji a mát zaplacenou cestu do Prahy. Kdo přikoupí ještě něco z nátělníků, spodků, rukavic atd., kteréžto zboží v témž poméru je také levnější, může si zajetí i z Moravy do matičky Prahy a návštéva ta nestojí ho nic, naopak, má při tom ješté výhodu, že nakoupil dobré, čerstvé a trvanlivé zboží, které dostane jen ve skladě s vel- kým odbytem, jakým v Praze jsou jedině Pošumavské pletárny, Vodičkova ul. č. 22 (vedle vyšší dívě 7907 škol,)- Nutný prostředek pro každon domácnos potřebný jest ústní vodička „Kleopatra“ pro vyplach. úst a nosu. Lékaři vřele doporu- čena jako „Antisepticum“. Žádejte ve všech le- kárnách, drogueriích a voňav. obchodech. Výroba a hlavní sklad Praha, Perštýn č. 8. Ant. Černý.
Kleopatra Černá Praha Morava Vodičkův ulice Perštýn
44 article
mistrim zednickým, mistrám zámečnick. tesařským, „ kamennickým, pokrývačským, obchadníkim se truhlářskýn, stavehníni hnolani knihovnám, professorůma studujícím odbor. učilišť sta- vitelských a hospodářských, každému, kdo stavět dává, majitelům raalit, Jmajitslům velkozávo- olů,dů jakéhokoliv druhu hsti, pivovarů, eukrovari každému, kdo má dům neho
50 article
Třetí, úplně přepracované vydání počne vycházeti v sešitech dvouarcho- vých již počátkem května t. r Celé dílo rozvrženo na 32 týdenních sešitů po 60 hal., kdo však přihlásí se dne 1. května za odběratele celého díla, obdrží sešit pouze po 50 hal., kdo však zaplatí v téže době celé dílo napřed, obdrží je pouze za K 14.— místo K 19.20. Kdo by však nemohl anebo nechtěl čekati až vyjde celé dílo, tomu doporu- čujeme druhé vydání (s cenami ve zlatých) za sníženou cenu ovšem jenom pokud stačí velice skrovná 8009