2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. dubna 1907. Číslo 109.
4
article
kdo se zasezují o jmenování hr. Coudenhova.
V rozhodujících kruzích jméno Coudenhove m
velmi dobrý zvuk; ukazuje se na 11leté úřado-
vání druhého hr. Coudenhova v Praze, jenž se
tu udržel přes všcchny obtíže okolností. Podob-
nou činnost očekávaji od hr. Maxe Coudenhova
na Moravě, kterou prý dobře zná a při tom vy-
niká diplomatickou zručností a společenským
taktem. — IIr. Coudenhovo, jest, jak známo,
kandidát brněnské radnice a všechny české poli-
tické strany na Moravě jsou svorny v přesvěd-
čení, že by úřadování tohoto místodržitele mu-
sili zmařiti při nejbližší příležitosti.
Ze Lvova, 17. dubna. (Úřadní j az yk
v ruských obeich.) Ačkoli zemský zákon
o jazycích v samosprávných úřadech haličských
byl již panovníkem schválen a nabyl moci, četné
ruské obce dosud se usnášejí na změně svého
jednacího jazyka, vzdávajíce se polského úřado-
vání ve prospěch ruského. Dle „Dila“ změnil
dosud dosavadní polský úřadní jazyk v ruský
1078 obci, v tom počtu i dvě městečka: Vinniky
a Gliňany. Jest to příbližně třetina všech halič-
ských obcí, majících ruskou většinu. Jest s po-
divením, že vůdcové ruského lidu v Haliči, ae
důsledně zápusi proti polské nadvládě, nepo-
všimli si už dávno, že většina čistě ruských obcí
dehrovolně uznává nadyládu polštiny ve svém
úřadování, ač již dávno mohla úřadovati rusky.
Coudenhove
Praha
Morava
Lvov
Halič
5
article
Nyni po vydáni nového zákona změna úřadního
jazvka bude mnohde stižena a leckde znemož-
něna přodepsanou kvalifikovanou presencí tř
čtvrtin všech členů zastupitelstva,
Ze Záhřeba, 17. dubna. (Pověsti
změnách ve vládě.) Ačkoliv i v Chorval-
sku panuje už skoro celý rok nový směr, mi-
nistr za Chorvatsko, Géza Josipovič, drži
se starého kursu a nemůže se spřáteliti s novou
koaliční vládou chorvatskou, jejíž činnost v mi-
nisterstvě buď přezírá neb ji dokonce činí ob-
tíže. Postavení Gézy Josipoviče prohlašovalo se
už několikrát za neudržitelné; v posledních
dnech šíři se opět pověsti o jeho brzké domisi.
Jmenují se i kandidáti ministerského úřadu, jako
min. rada Ehrenhöfer, zem. archivář dr. Bojno-
víč a dr. Ferd. Mixič; úřadně se zprávy o de-
misi Josipovičově ovšem popírají.
Také v lůně chorvatské vlády čeká se
v brzku změna. Nutno obsaditi místo předsedy
vrchního zemského soudu (usedmorice“). Na
místo to byl ze Záhřeba navržen dr. Vladimíe
Mažuranič; ale uherská vláda návrh ten ne-
schválila. V zasvěcených kruzích se nyní tvrdí.
že předsedou sedmorice se stane nynější před-
nosta oddělení spravedlnosti, dr. Badaj, na
jeho místo postoupí dr. Roje, přednosta osvěty
a Rojeovo místo prý zaujme poslanec profesor
Vrbanič
Nyňa
Josipovič
doktor
Bojno
Ferd
Josipovičův
Vladimí Mažuranič
Badaj
Roja
Záhřeb
Chorvatsko
rada Ehrenhöfer
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. dubna.
Aehrenthal a Tiltoni.
Berlínské »Neueste Nachrichten« sděluji
že v dubnu konati se bude schůzka mezi ra
kouským a italským ministrem vnějších zále-
žitostí.
Praha
Neueste Nachrichten
7
article
Veliké rozčilení v Berlin.
Veliké rozčilení v Berlin.
»Intransigeant« potvrzuje, že v ben
linských diplomatických kruzích jest nesm í
né rozčilení nad schůzkou angli
ckého a italského krále. Situac
mezinárodní posuzuje se v Be-
líně velmi posimisticky. Nový fran-
couzský vyslanec v Berlíně, Cambon, známý
oblibenec Viléma II., poslal — dle téhož listu
— včera delší depeši ministru Pichonovi.
v níž obšírně liči smýšleni Němec ka
o sblížení franko-německém, do-
kládaje, že německá diplomaci
nesplnila naděje, jež do ní v této otázce
i v otázce marocké byly kladeny. »Intransigeant«
připojuje k tomu ješté zprávu, že francouzské
ministerstvo rozeslalo ještě včera důvěrný okruž-
nik listům francouzským, aby vzhledem
na vážnou situaci mezinárodn
zanechaly polemiky proti Něm-
eku nebo aspoň ji zmírnily.
Návštěva anglického krále v Petro-
hradě a Athenách, kterouž dnes »Lokal-
Anzeiger« ohlašuje, dovede možná roz-
Cambon
Vilém II
Pichon
Němec
Athena
Anzeiger
Berlín
Be
Německo
Petra
8
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Nevysloveno. Hra o jednom dějství. Na
psal Emil Tréval. Režisér Karel Mušek.
Zima. Hra o jednom dějství. Složil Karel
Leger. Režisér Florentin Steinsberg.
Nový sport. Veselohra o jednom dějství
Napsal Karel J oná š. Režisér Alois Sedláček.
Žena Sokratova. Komedie o jednom děj-
ství. Francouzsky napsal Theodor de S an-
ville. Veršem přeložil B. Kaminský. Režisén
Gustav Schmoranz.
Čtyři aktovky za večer ! Podařená aktovk
je roztomilý druh. Zabaví na chvíli, napne po-
zornost, rozestře náladu, třeba i podráždí a po-
bouři mysl, rozvlní city, aby zas obratně zjed-
nala rovnováhu, utišila vlny, uklidila spor.
v té způsobné souhře sil je krasoumný váb-
Také v estetickém požitku je gourmandství. Be-
vají aktovky vítány tu jako úvod k divadelním
večero, tu jako závěrek. Jako při tabuli
Sklinka likérku napřed nebo pamlsek na kone
pro lepší strávení ! Bonbónekl
V pátek byly hned čiyři aktovky na ubrousku
Hostina o číyřech likérkách? Čiyři bon
bónky k večeři ?
Leč raději k véci, mylordel
»Hrav pana Emila Trévala je něco, čemu
za dob Alfreda de Musset říkali »proverbe«.
Tréval
Karel muška
Leger
Steinsberg
Sedláček
Sokratův
B Kaminskij
Schmoranz
Musset
Be
9
article
Autor »Nevyslovena« svým literárním vyznáním
je frankoman. Na jevišti dvě osoby. Paní Žofe
má po rozvodu. Než odjede za moře, kamji
vede umělecké povolání, má si ještě co povědét
se svým »advokátem«. Bylo kdysí cosi mezi
oběma, ale zůstalo nevysloveno. Vysloví se tet.
ale je už — pozdě. Pani Žofie právě před
ehvíli se za někoho druhého — provdala.a
ten ji odvede za moře. Tableau! Tak to cho-
divá v proverbech. Překvapení na konee
Všecko záleží, aby díalog mezitím byl plný
»gallského ducha«, jak se říkalo. Tak bývalo
u Mussela, Augiera, Légouve a u jiných. Náš
autor zvukem i založením své »hry« obratně
se přiblížil svým ideálům. Kdyby stál blíze
také našemu skutečnému myšlení a cíténí, byl
bychom asi mocněji pohnuti. Slečna Grégrova
čilení německé na onen vrchol kladl všechen důraz »na společnou, svor-
vášnivosti, kterýž nejednou již
nou a úspěšnou práci obou kmenů«,
svedl Viléma II. kvýbuchům, po
všude jevil uspokojení a radost, kde o ba
nichž, jako po známém telogramu
oárodové společně za jedním s
Krůgrovi, možny byly jen pokořu-
ubírají ellem — připomináme tu ze-
jiel ůstup nebo — vál ka.
jména obchodní komoru — nikde ale nepro-
jevil nadšení nad národní rozlukou. Na konee
ještě k jedné věci budiž poukázáno. Byl
policejně zjištěno, že smečka německých stu-
dentů za pustého řevu rozbila v noci na
čtvrtek na Karlově mostě více než sto žá-
rovek, uchystaných k iluminaci. Však i s jiných
stran docházeji zprávy o výtržnostech nočních.
Žofe
Pan
Tableau
Mussel
Augier
Grégrův
Vilém
Karlov most
10
article
jichž dopoušti se nynl, patrně se zvláštní zá-
libou a snad i za zvláštním účelem, akademická
mládež německá v barevných čapkách. A tu
by se snadno státi mohlo, že by v odůvodně-
ném hněvu proti německému studentskému sko-
táctví zakročil Čech jednotlivec nebo nějaká
společnost česká. A co by z takového zakro-
čení z pravidla vyvinouti se mohlo, zejména n
horké pražské půdě, k tomu není zapotřebí
zvláštní fantasie. Však to by byla voda na bur-
šáků mlýn. Nejde jim patrně o nic jiného, než
způsobiti za nynějšího cisařova pobytu pouliční
výtržnosti a rvačky, o nich pak by se, dle ustá-
lených vzorů, rozeslaly do světa buletiny, v nichž
by se hlásalo, jak pod okny eísařského hradu
klidní Němci přepadáváni jsou českými surovci
a jak tekla v ulicích pražských na oslavu c-
sařského pobytu ušlechtilá německá krev. Víme
jak se to dělá, vždyť pro takovéto zprávy nu
ostouzení českého jména jsou na skladé hotové
formuláře.
— „Nejextremnější požadavky Němců.
K výroku přodsedy ministerstva bar. Becka, kte-
rý němoské požad avky administrativního rozdě-
lení země a samostatného německého úřadnictva
atd. prohlásil za nojextremnější, co mohou Něm-
ci žádat, poznamenává orgán německého mini-
stra krajana liberecká „Deutsche Volksztg.“ : T
nás Němce nemůže zmásti v našich požadav-
cích. Požadavky tyto nejsou ostatně nijak ex-
tremní, naopak Češi činili vždy nejextrem-
nější (!!) požadavky a přece zkušenost ukázala.
že byly dosti často splněny (??). Ostatně budiz
jenom poukázáno na rozmluvu, kterou den před
tim měl ministr vyučování s jistým spolupracov-
níkem „N. Fr. Presse“ a v níž mimo jiné pro-
hlásil: „Nejen v zemědělské radě, nýbrž i v zem-
ské školní radě velmi osvědčilo se rozdělení
Čo
Němec
Beck
Čech
Německo
Deutsche Volksztg
11
article
Dosažené výsledky jsou výzvou, aby se na této
cestě dále pokračovalo. V osobním a věeném
ohledu se třecí plochy zmírní a práce stane se
lehčí a úspěšnější.“ Podle toho nemůže býti po-
žadavek rozdělení tak „extremni“. — L.ze po-
chopiti, že se panu Marchetovi politickým vy-
znáním německému nacionálovi a členu před-
sednictva „Südmarky“ požadavek národnostního
rozdělení Čech nezdá tak extromním, také ještě
jiná Excellence v kabinetě Beckově jistě nesdili
názor předsedy vlády, jejíž jest členem a kdyby
se byl dr. Titta ptal ministra Pradea, není po-
chyby, že by mu byl požadavky jeho velmi po-
chválil. Plati však slavo chefa obou německo-
nacionálních ministrů, a dru. Tittovi náleží zá-
sluha, že svou audiencí u předsedy ministerstva
zjistíl zjevnou různost v názorech o německém
programu v Čechách mezi bar. Beekem s jedně
Marchetem a Pradem s druhé strany: „Požadav
ky Němců v Čechách jsou ce možno nejextrem
nější“, toto slovo ražené předsedou mínisterstva
jest těžká mince, která ponése ještě značné poli-
tické úrokv.
— Valná hromada Ústř. Matice školsk
projektována jest na den 5. května do Měšťa-
ské besedy v Praze ve Vladislavově ulici. Na
programu jsou výroční zprávy výboru Ústředn
Matice školské za rok 1906, totiž zpráva po-
všechná, účetní, pokladní, revisorská, potom do-
plňovací volby výboru Ústřední Matice školské
a tři revisorů účtů. Valně hromady účastniti se
mají právo členové, kteři již loňského roku členy
bylí a také letošního roku členy jsou. Všichni
účastníci musejí býti opatřeni buď vstupenkami
nebo legitimacemi.
— Ze Svazu osvětového. Předsednická
rada Svazu osvětového usnesla se v poslední
schůzi své upustiti pro letošní rok od pořádání
výstávy lidové osvěty z té příčiny, že není
možno za příčinou sletu všesokolského nikd
Marchet
Titt
Prade
Prado
Němec
Čechy
Měšťa
Praha
Vladislavův ulice
Ústředn
svaz osvětový
12
article
Vnitřní zmatky ve Španělsku.
V Barceloně vypukl vášnivý boj volebnt
mezi republikány federalistickými a centralisti-
ckými, kterýž vedl i k atentátu na Salmerona
a Camba, o němž podali jsme již včera zprávu.
Kule z břicha těžce raněnébo Camba nemohla
být dosud vyňata a jest možno, že Čam b
zranění podlehne. Zejtra konají sev
Španělsku volby do kortesů. Přehled volebního
boje podáme v pondeli.
Španělsko
Barcelona
Kula
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němci v Praze. Se strany vážné
velmi dobře zpravené dochází nás následujíe
dosti zajímavé sdělení: Není žádným tajemstvím
že Němci pražští a také Němci mimo Prahu
nebyli zprávami o panovníkově cestě do českéh
hlavního města nikterak radostně rozrušeni.
Naopak pocitovali jaksi instinktivně, že do plánu
jejich pobyt císařův v Praze dobře se nehodl.
Od té doby, co ve Vídni nestojí v čele vlády
výlučně jejich lidé, jsou nervósní a taktik
jejich jest prohlašovati všechno, co se stano
co není zjevně na škodu naši a čemu mnohdy
vláda je daleka, jako by to bylo namířeno prot
nim. Do tohoto domnění vžili se takovou silou,
že dnes sami již tomu věři, jakkoli by nesnadno
bylo jim naznačiti jediný jen skutek za po-
sledních let, který by mohl býti byť i jen
z daleka vykládán za křivdu na nich spá-
chanou. Snad není známo, že po více než
šest měsíců intrikováno proti panovníkově
cestě do Čech a že velmi vysoce postavení
páni byli angažováni, aby přičinili se, by
pobyt panovníkův v Praze nestal se skutkem.
Němec
Praha
Vídeň
Čechy
14
article
Vysvětluje se nyní také zvláštní horlivost jisté
kategorie veřejného tisku, jež s nápadnou pe-
člivosti o stařičkého panovníka šířila zprávyo
jeho domnělé, »dosti povážlivé« churavosti. A když
všechno to nic nepomohlo, tu ovšem akutní se
stala otázka, jak Němci v Praze měli by se za
císařského pobytu zachovati. V příčině této ko-
nány četné důvěrné porady v kruzích kompe-
tentních. Především usneseno, že Němci nemají
se postaviti stranou a napodobiti taktiku, kterou
kdys kruhové čeští sledovali, nýbrž zúčastniti se
všeho, co za císařova pobytu bude pořádáno
Pokud jde o výzdobu domů a vůbec budov,
nalezajících se v rukou německých, usneseno
dekorovati bez výjimky barvami rakouskými
s úplným ignorováním barev zemských. Speku-
lováno při tom velmi správně na to, že jednak se
tím zalichoti a potom, že se strany české vedle
barev zemských užito bude beztoho též barvy
černé a žluté a tím že výzdoba bílá a červená
ustoupí značně do pozadí. Ozvaly se sice hlasv.
aby připuštěna byla na určitých budovách ně-
meckých i dekorace v barvách zemských, ovšem
že měrou nejskrovnější, však proti tomu učiněna
námitka, že by se na Němce pro tuto přilišnou
snášelivost národní vrhl německý tisk a to ž
by v nynější době předvolební mohlo se státi,
zejména Němcům liberálním, věcí nebezpečnou.
Němec
Spek
Praha
15
article
Mimo to usneseno, aby čelní zástupci německé
společnosti pražské, kteří budou míti příležitost
k císaři se přiblížiti, tentokráte zahráli si všichni
na mazkýza Posu a řekli císaři o poměrech
pražských »pravdu«. Co německá »pravda« zna-
mená, o tom není třeba šířiti slov. Však zdá
se, že v této příčině přece jen nedodrželi, na
čem se byli usnesli a že ukládají tyto své
»pravdy« dnes nikoli »na stupně trůnu«, nýbrž.
a to dojista mnohem pohodlněji, do sloupců
»Bohemie« a »N. Fr. Presse«. Se zvláštním
důrazem mělo se poukázati na zdárný vývoj
zdravé působení oněch instituci, jež národně
jsou rozděleny, aby tak účelně a realným pří-
kladem bylo demonstrováno pro prospěšnost tak
zvané — národní autonomie. Bylo patrné v tomto
směru namáhání jejich v »Moderní galerii«a
opakovati se bude patrně při návštěvě panovní-
kově v »Zemědělské radě«, však efektu tlm
dosud mnoho docileno nebylo. Panovník naopak
s panem Hurtem se horlivě přičiňovali, aby
zvukem a pósou hry nabývali onoho zdání, jež
na jevišti znamená pravdu života.
Druhý kousek je víc náladový. Takés
tu mají co povědět dva dobři lidičky, fará
ze vsi a stará paní ze zámku. A to jsou už
záležitosti bližší našemu cítění. »Zima« je tu
svmbolickým thematem. Zima je protivou jara,
ať v přírodě, af v životě člověka. Stářise
dívá jinak, vídí jinak tytéž věci života, nežli
mládi. Hra ta exemplifikuje na malém románku,
který se odehraje kolem krbu v sednici malého
venkovského zámečku za studené zimni vánice.
Hurt
Bohemia
16
article
Prostomyslnou, poněkud rozvláčnou technikou
je tu pro širšího diváka zcela působivě rozpře-
den, zamotán a rozuzlen starší cituplný moti-
vek. Paní Danzerová s panem Řadou sekun-
dují si účinně v obou stařeckých protéjškách
ka mladému párku sl. Rydlové a pana Dejla.
Zábavychtivému hledišti, zdá se, nejlépe
se zamlouval třetí kousek. Veselá aktovka » Nový
sport«. Místo děje netuze obvyklé: soukromá
hvězdárna na malém venkovském zámečku,
někde v horách, daleko od města. Nelekejte se,
z těch německých aparátů kolem se nestřili
Majitel zámečku je ochotník vědy, tak trochu
mudrc života a se svou paní pro ukrá-
cení chvile pěstují si zvláštní »sport«. Kdykoliv
něktorý z jeho četných přátel z města navětíví
jej na venkovském zátiší, aby jej ujistil o svém
přátelství, dokáže mu, jednomu po druhém,
»experimentálně«, že vlastně nepřijel za jiným
účelem, než aby — sváděl jeho mladou ženu.
Neboť není ctnostníka mezi námi, aby nemě
»aspoň za nehet« — necudné záměry ! Však to
je pouze vtipná záminka. K vůli scénické pla-
stičnosti! Vlastním obsahem hry je zábavný
slovní šerm na věčně vítuně téma: láska, žena,
manželství! Autor se tu osvědčil dobrým šer-
mířem. Účinkující přistoupili ochotně na intence.
Astronom manžel, praktický filosof a řízný expli-
kátor: pan Sedláček. Jeho choť, ochotně se pro-
půjčující za vnadidlo experimentů: paní Lau-
dová. Mlsný přítel z města, vlastní pokusný
králik, který vlezl do pasti a strží notný po-
krop: pan Hašler. Autora vyvolali.
Danzerová
Rydl
Dejl
Sedláček
Hašler
paní Laudová
17
article
v Praze získati přihodných místností a poně-
Praha
18
article
Ze závěrku francouzská aktovka veršem
Jaksi připomenutí, ukázka, kam to v libezném
druhu, mistři všech, přivedli Francouzi ! Theodor
de Banvile je už představitel starší školy. Svou
dobou býval pokládán za dramatika spíše kni-
hového. Dnešní pařižské scény občas s povdě-
kem se vracejí k jeho výtvorům. Už záhlavl
naznačuje obsah! Moderně francouzská variace
antické látky: flosofle života a tem perament
ženy, jak se to rýmuje? Paní Benoniová (Xan-
tippa) s panem Vávrou (Sokrates) vypichují
s účinkem pointy drastického místy verše.
Simposion mudrcových přátel v aténské zahradě
na břehu mořském je pěkně aranžováno. Pře-
klad obstaral pan B. Kamínský. Jiný překlad je
od pana Boreckého. Jak vidět, práce lákala
Celkem večer poněkud — strakatý. C
chvíli do nové látky se přenášet, nověmu ovzduší
zvykat, nový rozvoj situace prodělávat . . . N
konec dostaví se jistý rozlad! Buď se aktovk
zamluvila, pak chováte přání, aby aspoň příšt
rozkoš potrvala déle, třeba nerozehřála a mimo-
děk je tu nedůvěra k následující! Důsledky
čistě mechanické.
Francouz
Theodor jít Banvile
Benoniová
Xan
Vávra
Sokrates
Borecký
19
article
Hudba.
Hudba.
+ Oskar Nodhal ve Varšavě.
„Kurjer Warszav
ski“ píše o Nedbalově vystoupení v devátém velkém
koncertu symfonickém varšavské Filharmonie: „Ctitelé
dobře utvářené hudby instrumentální důtklivě zapíší
sobě v paměť včerejší (t. j. 12. t. m.) koncert symfo-
nický ve Filharmonii. Byl to vskutku jediný z výroč-
ních koncertů „velkých“, v kterém pořad orchestru
proveden byl naprosto znamenitě a v kterém ne so-
listi, leč orchestr jak má býti, hrál hlavní úlohu. Tak
skvělý výnik umélecký Filharmonie vděčí p. Oskaru
Nedbalovi, jemuž svěřila řízení koncertu včerejšího.
Udělala s ním na ráz dokonalou trefu: p. Nedbal
ukázal se věru dirigentem talentovaným nadobyčejně
a všestranně. Především má báječnou paměť, dovolu-
jící mu vésti orchestr bez partitury. Okolnost to vel-
mi závažná, kdyžtě kapelníkovi, hledicímu v orchestr
nehroužícímu nos v partituru, ulehčuje dozor nad ja-
kostí provedení všech hlasů instrumentálních, umož-
ňuje vzněcovati bráče zrakem i posuňkem, či mirniti
přebytečný jich zápal. Za druhé: p. Nedbal má tem-
perament ohnivý, kterým budí umélecký vznět v nej-
chladnějších členech orchestru. Je při tom hudební-
kem jemným, schopným procítění daného díla, intene-
skladatelových, jehož výtvor tumoli. Konečné ma
vrozenou schopnost dobyti účinu ze skladeb provozo-
vadž, jak většina účastníků schůze té zvlást
akcentovala, je doba sletu velmi nevhodnou
Usneseno dále konati valnou hromadu Svazu
osvětového ve dnech 1. a 2. června jako sjezd
pracovníků na poli lidové osvětv.
Nodhal
Nedbalův
Nedbal
Varšava
20
article
Sjezd bude rozdělen v pracovní sekce dle
odborů Svazu a sice: »přednáškového, knihov-
ního a uměleckého«. Svaz osvětový žádá ve-
škera vzdělavací sdružení česká, by vyslala
ke sjezdu své delegáty. K valné hromadě připojí
se projektovaný sjezd knihovníků če-
ských, ke sjezdu dlužno zaslati přihlášky
ev. ohlásiti themata přednášek z uvedených tři
odborů co nejdříve. Adresa: »Svaz osvětový
v Praze«.
— JUDr. Emanuel Dyk, býv. říšský a zemský
poslanec, advokát v Plzni, zemřel včera ráno o pol
4. hodiné po delší, trapné nemoci. Byl před 2 mě-
síci stižen v soudní budově zdejší mrtvici při konání
svých povinností jako právní zástupce a od té doby
více nepovstal. S drem Dykem odehází parlanmnentai
horlivý a zájmů svých voličů vždy s příkladnou ener-
gií a také úspěšností se ujímající, který také jinak,
jak níže v jeho biografii líčime, v parlamentním z-
votě jako člen české delegace vyníkal. Jsa tempera-
mentu ohnivého a nevšední houževnatosti i vytrvalo-
sti, stál vždy mezi výbojnějšími členy českého klubu.
Stoupencem národní strany svobodomyslné stals
hned po srém příchodn na studie do Prahy a kedyž
pak odešel do praktického života, tu na venkově jal
se pěstovati horlivě propagandu pro svojí stranu
toto jeho snažení bylo kor unováno výsledkem. Při sně-
mov. volbách r. 1889 byl zvolen za poslance na Blo-
vicku-Rokycansku a možno směle říci, že ta to volb
byla odměnou za tuto jeho propagatorskou práci.
Když pak se usadil v Plzni, tu hlavné jeho přičiněním
přivoděn obrat ve smýšlení většiny obyvatelstva. Za-
ložil středisko stoupenců svých „Občanský klub“, by
mezi zakladateli „Plzeňského Obzoru“, or gánu tohotc
klubu a za krátko nesla jeho agilace ovoce tím, žev
Plzni nabyla národní strana svobodomyslná převahu.
JUDr
Dyk
Plzeň
Praha
Rokycansko
svaz osvětový v Praga
polo 4
21
article
Lid rolnický v našich krajinách ztrácí v dru. Dykor
jednoho z nejrozhodnějších zastanců, který si neda
ujíti žádné příležitosti na prospěch zájmů venkovského
lidu. Kli ným jeho život nebyl, jako vůboc každého
človéka, který se plnou svojí silou i váhou a se vší
poctivostí věnuje veřejnému životu. A že dr. Dyk lidu
svému sloužil obětavé, toho netřeba ani dokládati. Pa-
mátka ryziho toho vlastence bude žíti dlouho v srdcích
všech, kdož měli přiležitost znáti jej a oceniti jeho
snažení i působenio
— Osobni. Při prodeji světoznámé turnovské
provazárny fmy. dr. Fotr a Boháček jmenován
ředitelém celého závodu dosavadní disponent jeho
p. Josef Kopal. jemuž náleží též uznání za snahu
s jakou docílil, že závod zůstal v českých rukou.
— Promoce. Arehitekt p. Otakar Bureš z Král.
Vinohradů bude v úterý dne 23. dubna na c.k.
českém vys učení technickém v Praze na doktora
věd technických veřejně povýšen.
doktor
Dyk
Boháček
Kopal
Bureš
Král
Praha
doktor věda
22
article
— Z české university. Pan prof. J. E. Pichon
lektor franémny na české universitě, začne v letním
semestru přednášeti v úterý dne 23. t. m. Přednášky
jeho o thematě »Llévolution du roman? francais
KVIIIe siěcle« budou každé úterý od 5—6 hodi
v síni č. V. (Klementinum) a přístupny jsou širšímu
obecensivu.
— Úmiti. V Biskopicích u Lubačovic na Morav
zemřela včera ve věku 54 let pí. Fr. J ančí ko vá
matka redaktora ú adních novin. Pobřeb konás
zejtra. — V Kutné Hoře ze v řel po delší nemo
p. Antonín Nejedlý, c. k. kontrolor továrny na
tabák v. v. a majitet domu, v 32. roce věku svého
Zesnulý znám byl v kruzích úřadnických jako milý
kolega a vynikající odborná síla, těše se vedle toh
jako opravdový přílel pracujícího lidu na všech
místech svého působení — v Sedlci, Zablotov
v Polsku, v Táboře a posléze v Budišově na Morav
— neomezené úctě a lásce. Pohřeb jeho bude v pon-
dělí 22. t. m. dopoledne na hřbitov u Všech svatých.
profesor
Pichon
Nejedlá
Morava
Kutná hoře
Sedlec
Polsko
Tábor
Budišov
Klementinum
23
article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi rad
městské v Žižkově dne 16. dubna usnesene
bylo, vypsati ofertní řízení na železná vrata pro měst-
skou elektrárnu. První českomoravské továrně n
stroje zaplati se první splátka per 29.361 K 29 h z
parní stroj a kolle, dodané městské elektrárně. Z-
koupí se na zkoušku spalovaě kouře Ejekthyrion z
640 korun pro městskou elektrárnu: zároveň usneseno
vyzvati technický odbor, aby uvažoval a podal ná-
vrhy na spalování kouře, vycházejícího z komínů do-
mů žižkovských. Žádost dělnictva elektrárenského za
úpravu jich služebních poměrů postoupena odboru
elektrárenskému ku podání zprávy a návrhu. Do schů-
ze okresního výboru velebního, konané dne 17. dub-
na, delegován pan náměstek Jan Kotland a pan měst.
radní Frant. Týbl. Úsneseno požádati ředitelství pošt
a telegrafů v Praze, aby o nedělích a svátcích byly
při poštov, a telegrafních úřadech stanoveny úřadni
hodiny při telegrafu od 8 hod. do 7. hod. večer a v od-
dělení pošty listovní od 8. hod. ráno do 9. hod. ráno
Vzato k vědomi, že okresní výbor v Žižkově schváli
smlouvu v příčině umístění c. k. české reálné školy
v Žižkově, uzavřenou mezi obcí žižkovskou a c. k.
vaných, ať harmonického, ať polyfonního nebo též ná-
strojového. Za prvé číslo včerejšího pořadu zvolil p.
Kotland
František
Týbl
Žižkov
Praha
24
article
Nedbal symfonii Dvořákovu „Z nového světa“. Krásný
ten výtvor nejednou byl již dobře u nás proveden
Leč nikdy s tak velkým uměním jako včera. Nen
divu. Svůj svému nejlépe rozumí. Dirigent český
skladatele českého nutně procitil nejvlastněji, tím spíše,
že p. Nedbala vížily blízké styky s Drořákem, jen
neskrblil mu informací. Včerejší provedení symfonie
mělo ráz také dokonalosti výkonné, že kdybych na-
zval provedení to arcidílem umění dirigenitského.
nenadsadil bych, jak soudím, v pochvale. Ale p. Ned-
bal netoliko umí podávati výtvory svých rodáků, rov-
něž dokonale provedl „Šakuntalu“ Goldmarkovu, v níž
našel mnoho ladných úkolů polyfonických i effekto
polosvětla instrumentálního, jakož i „Chopiniana“ od
Glazunova. Úsudek pro Nedbala tím lichotivější, že
pochází z péra A. Poliňského, jednoho z nejpřísnějších,
ale též nejvýznamnějších kritiků varšavských.
Dvořákův
Nedbal
Drořák
Ned
Glazunov
A Poliňský
Z nový svět
25
article
+ Abum oblihených skladeb pro orchestr. V mě-
síci květnu vyjdou nákladem hudebního závodu Moj-
míra Urbánka v Praze dva objemné svazky or-
chestrové hudby, určené především orchestrům ven-
kovským, které postrádají výběru dobrých orchestr.
skladeb za levné ceny. Bude to první podnik toho
druhu u nás a setká se dojista s úspěchem u našich
hud. sborů. Veškery skladby jsou lehké a melodické
a dají se i v nejmenším obsazení, sextetem počinaje.
prověsti. Nakladatelství, aby umožnilo i nemajetnějším
hudebním sborům opatření si pěkných těchto sbírek.
vypisuje neodvolatelně do 5. května před p l a tn
cenu 6 korun (porto 30 hal.) za oba sva z ky.
jednotlivě však nelze svazek subskrihovat. Také vý-
hoda tato plati pouze pro přodem z apla-
cené exempláře. Po vydání nebo pro ty, kteří pri-
hlásí se po 5. květnu, nastoupí cena 10 K za obaa
5 korun za jeden svazek. Přihlášky nutno učiniti
ihned u kteréhokoliv knihkupce, zvláště ale v hudeb-
ním závodě Mojmíra Urbánka v Praze, Jung-
mannova tř. 14, Hlávkův palác
Urbánek
Jung
Hlávkův
Praha
26
article
+ Skalického „Marche Moderne“, věnovrný Spolku
českých žurnalistův, vydán byl hudebním závodem
Fr. A. Urbánka v Praze. Čena 1 K 80 h.
+ Hudební odhor „Umělecké hesedy“, maje záměi
vydávati umělecky cenné hudebniny, požádal za pora-
du vynikajícího znalce hudby české XVII. a XVIII.
věku, spisovatele a ředitele škol v Kněževsi pana
Karla Hůlku. Pan řed. Hůlka s obětavou ochoton
přijel do Prahy a zúčastnil se poslední schůze od-
boru. Zde živé vyložil a přesvědčivě odůvodnil své
návrhy na levné, ale kritické a nutnými historickými
vysvětlivkami objasněné vydání starších, českému ná-
rodu, žel, neznámých výtvorů domáci literatury. Vý-
klady přespolního hosta byly sledovány se živým zá-
jmem všemi posluchači, tak že předseda, pan prol.
Trneček, požádal pana řed. Hůlku, by vědozsosti sve
nabyté vice než třivetletým studiem, proslevil ve for-
mě samostame přednátky také š rhim krnvéma česk-
hudební obce. P'an řed. Iolka ochotně uvohl se
erárem. Technickémnu odboru postoupena žádosí Ob
čanského klubu v Žižkově za různé úpravy veřejných
míst v Žižkově. Zakoupí se podobizna zemřelého
pana MUDra. E. Grégra pro radní síň. Vzato k vědomí
sdělení pana JUDra. Josefa Herolda o záležitosti stav-
by budovy českého gymnasia v Žižkově. Vyřizeno
60 záležitostí stavebních, živnostenských, sprá vnícn
a chudinských.
— Výbor Ústřední Matice skolaké ve svě schůz
dne 13. a 16. dubna uctil především památku svého
člena pana stavitele Josefa Sikyty z Král. Vinohrado.
Předsedající náměstek starostův pan dr. Pospísi
horoucimi slovy ocenil jeho zásluhy o Ústřední Miatici
školskou i jeho činnost odborncu. Přitomní vyslechli
posmrtnou vzpomínku stojíce. Dále oznámil pan dr.
Skalický
A Urbánek
Hůlka
Trneček
Mudra
E Grégr
JUDr
Josef Herold
Josef Sikyt
Král
doktor
Pospísi
Francie
Praha
Kněževes
Žižkov
spolek český žurnalistův
March Moderne
27
article
Pospíšil, že mecenáš, klerý nechce býti
jmenován, odevzdal Ústřední Malřci
školské dar 40.000 K a 8000 K na školu v
Březnici nad Labem Pan Vojta Mašek z Ke-
waunce ve Spojených státech amerických odlázal
Ústlední Matici školské 2500 dolaro, kteréž prosli cd-
nictvím pana konsula Korbela byly Ústlední Mlatine
skolské vyplaceny částkou 11.811 K 41 h, i usne-
seno, aby na trvalé uctěni památky zesnulého ameri-
ckého vlastence sumy této bylo použito jakozto sou-
částky základního jnkní pod ditulem fond „Vojty
Maška z Kowaunce“. Zesnulý pan Hošek ryt. Mtohl-
heimu odkázal Matici 59% svě čisté pozůstalosti po
sréžce legátů. Zprávy tyto přijaty s povděkem na.
vědom.. Pan dr. Šámal podává obšírnou zprávu o
poměrech školských v Ervěnicich. Pěstounkou
v Hradci u Opavy jmenována slč. Emila Gudrychova
z Raduně; opatrovně této, kterou zřizuje Matice opav-
ská, poskytne Ústřední Matice skolská personální ná-
klad. Pan dvorní rada Webr dával zprávu o stavu
věci v Jihlavě, Obci K opřivnici na Moravě povo-
lena subvence na zřizen, opatrovny. Profesorům zym-
nasia vyškovského přiznány přídavky služební podle
nového zákona o úpravě platů na střednich skolách.
18 záků gymnasla zábřezského osvobozeno od pla-
cení školného, 3 zálům žádosti byly zamítnuty, je-
likož hebyly zákonem odůvodněny. Po obšírné zprávě
předsedy školského odboru pana dra. Šámala pro-
jednán disciplinární řád navrhovaný pro školy a opa-
trovny Ústřední Malice školské na podnět z poradního
sboru matičního učitelstva vyšlý. Řád tento úplně
projednán a doplněn hledic k zákonodárství skol-
skému i ku podmnkám z povahy soukromých škol
plynoucích, jakoži i hledic k tomu, že za školu sou-
kremou odpovídá v první ladě vydržovatel skoly.
Vojta Mašek
Korbel
Ústlední
Hošek
doktor
Šámal
Gudrychův
Webr
Březnice nad Labe
spojený stát
Hradec
Opava
Raduň
Jihlava
Morava
Malice
navrhovaný pro škola a op
Kowaunce
28
article
Celkem přidržuje se disciplinární řád zásad lád
meravského, jak zástupcové učitelsiva byli navzho-
vali. Projednávány dále požadavky o úpravě právních
peměrů učitelstva matičního. Počet povinných hodin
vyučovacích snížen s 28 na 26. Přijato v zásadě,
aby v případech zvláštního zřetele hodných učitelům,
kteří před vstupem do matičních služeb působili na
skclách velcjných, počítala se léta ve veřejných služ-
bách ztrávená do sluzby matiční. Učitelům se zkou-
škou dospělostí, kleif působili na školách matičních
bez práva veřejnosti a nemohli se proto přihlásití po
dvou letech ke zkoušce učitelské způsobilosti, za-
počítá se doba na školách bez práva veřejnosti ztrá-
vená, do definitivní služby matiční, pokud se tak jiz
nesjalo. K poradám o dislokaci učitelstva na konci
školního roku budou přizváni i zástupcové učitelstva.
29
article
Otázky, které souvisejí s úpravou pense, jest řešiti za
souhlasu zástupeň vlády, hledic k normám pro školy
vořejné platným a hledíc k ustanovení zákona o po-
jistován, soukromých úřadníků a arci především k ji-
nanční síle Ústřední Matice školské. Vyřízeny návrhy
kuratorla fondu odbytného učitelstva matičního a to
vesměs podle návrhů kuratoria. Podle výsledku zr.
1906, který po zúčtování se všemí odbory objevil se
ve svěle mnohem přiznivějším, nežli jak se jevi
zsčátkem roku 1907, takže deficit není příliš značný.
projednán rozpočet na rok 1907. Podle rozpočlu jest
potiebí 964.519 K na úhradu vydání a slaveb. Jisty
příjem činí však pouze 113.166 K a jest uhraditi dary
sbírkami 851.351 K, mají-li býti hraženy nejnulnějí
náklady, kleré Ústřední Matice školská má letobního
roku učiniti. Mezi položkami jest náklad na služně
a podpory učitelstva 419.500 K, vedle toho přísněvek
do učitelského fondu odbytného resp. pensijního
52.000 K. Úhrnem náklad na perscnalie při školství
matičním rozpočten je na 471 500 K, na školy pod-
porované projcktováno 64.000 K. Velkou položkc u činí
nevyhnutelné stavby školních budov pro školy již
založené. Mezi přijmy jsou nojzajímavější položky
očekávané subvence zemské tentokráte také na školy
moravské, dále příjmy ze zápalek matičních 10.000 K,
úroky z jondů 26.000 K. Z rozpočtu je«t pa-
trno, že úkoly Ústřední Matice školské
stále rostou, náklady její, zejména na
splníti toto přání. Přednáška jeho bude uspořádána
hudebním odborem na začátku května.
30
article
+ Hlahol pražský pořádá ve dnech 3. a 5. května
svůj druhý řádný koncert v Rudolfině. Provede Bee-
thovenovu Šlavnostní mši v D dur op.
123. Zakoupené již lístky mají platnost a sice zakou-
pené pro středu dne 19. března na pátek 3. května
zakoupené pro nedéli 17. března na neděli dne 5.
května.
+Z Plzně. Dne 14. t. m. byl zde s úspěchem
poprvé proveden Massenetův „Werther“. Pan Kon-
rád, pi. Noemi a slč. Boubelová byli znamenitými
představiteli hlavních úloh a taktéž orkestr vyzname-
nal se neobyčejně jemným a prohloubeným výkonem.
Operu nastudoval kapelník p. Rad Pavlata.
+ Ballada o české hudbě. Poněvadž při serenádě,
kterou usporádalo pěvectvo Velké Prahy na hrade
pražském dne 18. t. m., panovník zajímal se jmenovitě
smíšený sbor J. Kličky „Ballada o české hud-
bě“, v této příčině zvláštní informaci si vyžádav, bude
snad širší čtenářstvo naše zajímati text skladby této,
jež pochází z péra dra. Nebeského, a zní: Do světa
šla česká hudba v sukní chudičké a prosté, od ledů
ji věčných sudba bnala v kraj, kde citron roste. Těž-
ká cesta, těžká cesta od ledů věčných v kraj, kde ci-
tron roste. V kratké době noha slábne, začne sama
zpívat sobě polku, polku skočnou pro potěchu. Lépe
dál pospíchala při té svěží svižné notě, kopce, doly
přebihala v parnu slunce, dešťů psotě. Pěknou notou
přílákáni v krátkém čase lidé za ní v řadách pospí-
chali, chutě po ní tancovali, chutě po ní tancovali.
Massenetův
Werther
Kon
Noemi
J Klička
Plzeň
Praha
D dur op . 123
31
article
V plesu, v tanci, v průvodu přišli s ní až ke králi,
vzdor chudému šatu, rodu, její cenu poznali. Na trůn
si ji posadili, musela jim stále hrát, lkali s ní, s n
se veselili, až se chtela dále brát. Všichni pak ji pro-
vá eli, prošla křížem celý svět, všude vždy ji pobízeli,
aby brzy přišla zpět. Mela pak již roucho skvostne,
ale pýchy neznala, v lásce měla písné prostné, které
doma zpivala. Vyšla chudá, ale skvoucí, v nitru svě-
žest, v nitru jarý vznět, na rtech tony bujné, vrouc
dobyla si celý svět. V celém světě rozléhá se česká
hudba v jaré kráse
+ Rukopis „Waldštynské Senaty“ Beethovenov
nabízi lipský antikvář K. Hiersemann za cenu 44.000
marek. — Týž nabízí rukopis liturgických zpěvů z X.
století, neumami psaný, za 23.500 marek.
+ Madarská opera vypsala konkurs na náro dní
operu o cenu 3000 korun, přístupný jen madarskem
skladatelům; text i hudba musí miti maďarský národní
ráz. lhůta do 1. září 1908. Maďarská národní opera
má tak býti uměle vypěstěna; v Budapešti na svého
Smetanu posud — čekktaií.
+ Třeti internationálni kongres hudebníků v Mi-
láně 1906 založil mezinárodní svaz hudební, jenž slu-
čuje hudebniky z Anglie, Rakousko Uherska, Belgie,
Španělska, Francie a Italie. Německo a Amerika se
připojí. (Němci mají svou centrální organisaci: „Vše-
obcný německý svaz hudebníká“
Monna Vanna“, text dle Maeterlincka napsal
Emil Abrányi st., hudbu Emil Abranyi ml., premiéra
Melo
K Hiersemann
Němec
Monn
Maeterlinck
Abrányi
Budapešť
Anglie
Rakousko Uhersko
Belgie
Španělsko
Francie
Německo
Amerika
Beethovenov
Madarský opera
národní opera
Waldštynský Senata