Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

21. dubna 1907. Císlo 109

4 article

velikou schůzi všech příslušníků stavu na den 25. dubna o 8. hod. večer do sálu v Konviktě Společenstvo soustružníků, deštníkářů atd. Praze. 1. schůze čtvrtletní koná se v neděli dne 21. dubna t. r. o půl 10. hod. dopolední v hostinci p. Smejce v Praze-I., Dlouhá tř. „U Klouzarů “. távky. * Z Opavy, 20. dubna. (K. k.) Mužstvo nového dolu v Lazech pracuje ode dneška úplně. Stávkuje pouze ještě mužstvo hlavního dolu orlov- ského. * Z Pešti, 20. dubna. (K. k. uh.) Včera byla skončena výluka stavebního dělnictva. Trvala téměř jeden rok.

Klouzar Konvikt Praha Opava Lazy Pešť

5 title

Věstník spolkový.

6 article Zábavy.

Zábavy. Večer veselé musy pořádá v úterý dne 30. t. m. ve velkém sále Centralu pěvecké a hudebn sdružení »Smetana« v Praze. Večer pořádán bu v genru uměleckého kabaretu a získány ke spolu- účinkování nejpřednější umělecké síly, mezi jinými oblíbena soubreta smíchovských divadel slečna Věra Skalská, kvarteto členů České Filbarmonie atd. Pro- gram sestávati bude z originálních přednesů zpěv- ných a hudebních a z recitací literárně cenných bůsní (mezi jinými léž několik rukopisných novinek předních českých básníků), dramatických scén a pod. Překvapením bude chystané bramborové divadlo. Vstupné stanoveno co možná nejníže a to lože (pro 4 osoby) K 8.—. Vstup do sálu (ke stolu) K 1.50. Předprodej v knihkupectví pp. Grosmun Svo- boda, Fr. A. Urbánek a Mojmír Urbánek. Žofín Dnes konají se dva obvyklé koncerly, z nichž promenádní počíná o 3. h. odpol., večernív 7 hod. Hudba kapely pěš. pl. č. 102. — Gran restaurant Schöbl na Poříčí. Dnes od 11.—2 hod. je koncert domácího orchestru. O půl 4. hod. odpol. kabaret při sníženýéh cenách, ve- čer v 8 h. slavnostní představení s úplně novým programem. — Sřelecký ostrov. Dnes za pří- znivého počasí zahradní koncert kap. pl. č. 91 od 3 hod, jinak v sále.

Věra skalský A Urbánek Urbánek Praha Francie Žofín Český Filbarmonie Grana restaurant Schöblishing Grosmun Svo

7 article Události na Rusi.

Události na Rusi. K atentátu na Stolypina! Z Petrohradu, 20. dobna. V posledním atentátu, na Stolypinovi spáchaném, jest kompromitován stině kapitan Rydonov. Mimo něho zatčeno bylo 80 osob. Hrozba svazu ruských lidí. Z Berlina, 20. duhna. »Voss. Zig.« oznamujez Petrohradu, že Svaz ruských lidí prohlásil zn přiští oběť reakcionářů po Gercensteinovi Jo llosov i prof. Miljukova. Vraždy v Lodi. Z Lodi, 20. dubna. (Wolf.: Dnes byl na veřejné ulici zastřelen učitel polského gymnasia. Včera a dnes bylo prý několik osob zavražděno raněno. Nucené vyvlastňování pozem kového majelku. Z Pelrohradu, 20. dubna. Ze složení agrárního výboru tíšské dumy se soudí s jistotou, že bude usneseno nucené vyvlastňování sou kromého pozemkového majetku. Ohledně rozřešení otázky náhrady za škody utrpěné nent dosud rozhodnuto.

Stolypin Voss profesor Miljukov Wolf Rus Petrohrad Berlín Pelrohrad

8 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Rozhodnuti vlády o kanalisaci Vllavy v Praze. Z Vidně, 20. dubna. V záležitosti splavněni Vltavy v obvodě král. hlav. města Prahy stal s za posledních dnů ministrem obchodu ve sroz- umění s ministrem financí rozhodný krok: udě- leno totiž schváleni k zatímním dohcdám, které uzavřela kanali- sační komise s mejiteli pražský ci mlýnů v příčině výkupu mlýnských realita vodních sil. Plán splavnění Vltavy v obvodu města Pra- hy byl veřejnosti znám již v létech 80tých. Ten- kráte konala se v pražském místodržitelství an keta, jejíž výsledky vedly ku projektu, vypra covanému prvním zvoleným výkenným komi tétem. Dle projektu toho měly kanalisační pod- niky sáhati od přistavu karlinského tolike k Františku. Projekt tento byl ještě v ko- misi přezkoušen, ale práce tenkráte byla zasta- vena, jelikož nepodařilo se dosíci dorozumění s majiteli mlýnů v příčině výkupně ceny. Roku 1900 vypracování projektu na novém podklad svěřeno bylo kanalisační komisi, která po vy- hlášce zákona o stavbě vodních cest byla pově- řena ministerstvem obchodu také provedením projektu. Projekt tento, komisí vypracevaný, podroben byl politické pochůzce r. 1905. Na jaře r. 1906 udělen byl ministerstvem obehodu slavební konsens. Nynějším rozhodnatím o vý- kupu mlýnů umožňuje se kanali sa čn komisi vypsati neprodleně sta- vební práce. Zahájení staveb ještě letošní saisoně stavební nen již nie na závadu. V několika létech bude dílo splavnění Vl- tavy v obvodu města Prahy zkoncováno a bude provedeno konečné připojení Prahy horní Vltavy k velkolodní cestě vedouei na sever.

František Praha Vltava

9 article

Ministr obchodu dr. Fořt timto rozhodnu- tím ukázal, že jest mužem praktické práce Osvědčil opět svoji stálou energii, zároveň však také svoji lásku ku práci, smysl a porozumění pro její valikost, vývoj a potřeby. Učinil pro Prahu, co za tolika fysických vlád se pořád od kládalo. Gordický uzel četných zápletek roz sekl a horlivým přičiněním uklidnil překážky této akce. Min. předseda bar. Beek a min. ob chodu dr. Foři tímte aktem stali se zaslouži lými o Prahu. Náleží-li ministru obchodu dru Fořtovi uznání, že rozhodně věci té se ujal dlužno ministerskému předsedovi bar. Becko vi přiznati, že akci dra. Fořta na selé čáre podporoval, jinak nebyl by měl dr. Foř úspěchu. Pomyslíme-li, že dnes na horní trati Vl- tavy z Prahy d, Štěchovic jezdí n 18 osobních parníků, které před samou Prahou musí stanouti, ježto nemohou jeti dále Prahou nepochopí člověk, že takový stav mo h být tak dlouho udržen a prodlou- ž en. Splavnění Vltavy v obvodu pražském v ny nější chvili jest tím potěšitelnější, jelikož již o roku Vlíava pod Prahou jest kanalisována a jelikož po splavnění Vltavy také veliké čluny budou moci Prahou po Vltavě nahoru se dostat- až k císařským mlýnům, kde se přístav již na- lézá.

doktor Fořt For Praha Štěchovice Vltava

10 article

Ministerský rada zuřivý nepřítel Slovanů. Z Vídně, 20. dubna. Dvorní rada v mini- sterstvu železničním Kuranda měl zde na valné chůzi voličů vnitřního města řeč, ve kte ré prudce napadal na jedné straně všechny Slovany, zvláště Čechy, na druhé straně Maďary. „Pol. Kor.“ uveřejňuje přípis, který jí byl o této řeči zaslán a v kterém se pravi- „V polských kruzích politických způsobily Slovanům nepřátelské části kandidátní řeči mi- nisterského rady Kurandy dojem ne - trapnější. Po slavném odhalení, že pokra čuje se stále v poslovaňování německých zemí dal Kuranda voličům svým toto ujištění: „Na všechen způsob budu pevně z všech sil bojovati spolu ku potřen našich slovanských odpůrců.“ Toto nepokryté vyznání jeho nopřátel ství k Slovanům bude snad na prospěch kariéry kandidáta do říšské rady, v ústech všal ministerského rady ještě aktiv. niho takový výrok zní prapodivně a jest bez- taktní. Má-li ministerský rada Kuranda chul pevně bojovati proti slovanským odpůrcům, pal- by měl postavení toto před volbou: buď mandá? do říšské rady, nebo modrý areh. Jemnocitný politik by na jeho místě sáhl napřed po modrém archu a potom teprve po mandátu řišském. Jak se dovídáme, p. Kuranda podal žá- dost, aby byl dán na trvalý odpočinek. Nepochy- bujeme, že jí bude vyhověno

Kuranda Maďar Pol Vídeň Čechy Slovan

11 article

Ministr dr. Fořt do Terstu a Dalmacie. Z Vídně, 20. dubna. Ministr obchodu dr- Fořt hodlá odebrati se ve dnech nejbliže při- štích do Terstu, potom do přístavů dal- matských v záležitostech svého resortu, pro- vázen celým štábem úřadníků, aby vyšetřil na místě samém plavební a přístavní potřeby a zjednal si náležitý materiál pro předloby které vláda po této stránce podá novému parla- Návrh ne korunovaci arcivěvody Františka Ferdi nanda v Uhrách. Z Pešti, 20. dubna. V „Egyértéteši“ při mlouvá se dnes říšský poslanec Karel Kmely aby arciévoda František Ferdina n u přiležitosti 40letého jubilea korunovačního vi- saře Franliška Josefa I. byl již koru- nován za příštího krále uherského Jmenovaný poslanee dovozuje, že v uherských dějinách stalo se již častěji, že následník trůnu byl ještě za života svého předchůdce korunován aby setak zabránilomezivládí a aby se uklidnilo otcovské srdce dosavadního panov- níka, jakož i národa samého.

Fořt Ferdi Karel Kmet Ferdin Terst Dalmacie Vídeň Uhry Pešť sař Franliška Josef I

13 article

Pro samostatnou uherskou národní banku. Z Pešti, 20. dubna. V otázce s amostat né uherské banky rozvinula se v strane neodvislosti silná agitace. Včera kenal se b an- ket asi 50 členů strany neodvisl - sti, na kterém bylo usneseno žádati vládu, aby vypověděla patent rakousko-uherské banky a po r. 1911 zřídila samostatnou uher- skou banku. Dr. Lueger. Z Vídně, 20. dubna. Večerní „Zt.“ ozna muje, že jest naprosto vyloučeno, že by se dr Lueger dne 28. t. m., jak se původně zamý- šlelo, vrátil do Vídně Buď zůstane delší dobu v Lovraně, nebo, dovolí-li to počasí, přesíd do Brixenu. Návštěvy anglického krále. Z Berlína, 20. dubna. „Lok. Anz.“ ozna muje, že anglieký král Eduard a jeho cho zamýšlejí přísně na zapřenou navštíviti co nej- dříve Rim za nepřítomnosti krále Viktora Emanuela. Navštívili by královnu Jelenu Jest prý velmi pravděpodobno, že angličtí krá- lovšti manželé pozvou italského krále s královnou do Anglie a že král Eduard navštíví také krále řeckého a ru- ského cara. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 2!. dubna. (Pův. tel »N. L Dle zpráv z Turecka mezi Arnanty v Starém Srhsku začíná silné protireformné hnutí. Jest jím zachváceno víc okresů jako gilja nský, pre ševský a j. Arnauté terorisují srbské obyvatelstv a nuti je protestovati proti zavádění reforem. Sultá novi a Hilmi pašovi zaslány protestní telegramy Srbové by zatím byli rádi, aby i Staré Srbsko bylo vzato pod ochranu reforem. Turecké úřady jednají nerozumně a chovají se vyzývavě k srbskému oby vatelstvu. Turecký soud sěnický odsoudil rašskoprizren ského metropolitu Nikitova k pokutě 75 zl. me- džidijí.

doktor Lueger Zt Eduard Viktor Emanuel Jelen N L Hilmi paša Srba Nikitův Pešť Vídeň Brixen Berlín Anglie Srbsko Bělehrad Turecko Arnant Lokomotiva Anza

14 article

Italie musi zbrojit. Z Berlína, 20. dubna. Z Říma se tele gra fuje Italský poslanec Faelli. starý přítel Giolittov, pro- hlásirdopisovateli »Berl. Tagebl.« ohledně navrženého (pro haagskou konferenci) odzbrojení: Co se týče haagské konference, jest v politicky zralé Italii jenom jedno mínění: »Žadné odzbrojení!« »Z žádnou cenu!e Ilalie je na moři i pevnině tak málo vyzbrojena, že by s těžt byla s to ubájiti jenom své neutrality. Italie musí tedy zbrojit. Ona musí zbrojit, ona musí své vojsko a svoje ioďslvo přetvořit. Doporučovati Italií odzbrojení, bylo by totéž, jako radit hlado- vému, aby zachovával přísnou dietu. Více než aka- demické řeči nesmi se z Haagu očekávat. — Také »Corriere della Sera« tvrdí, že Italie haagské konfe- renci žádný plán na odzbrujení nepředloží a že s vůbec na takovýto návrh nikdy ani nepomýšlelo. Anplie a Německo. H. Z Londýna, 20. dubna. Liberální »Tribune« pojednává v úvodní stati o stycích Anglie s Německem. Přeje si upřímně odstranění všech protiv a obnovení přátelských srdečných styků obou národů a vlád. Protestuje proti chybnému výkladu schůzky cartagenské a gaělské. Králova mírumilov- nost jest prý známa a jeho diplomatická moc jest omezena ústavou.

Faelli Giolittov Berl Ilalie Berlín Řím Haag Německo Londýn Anglie Corriere della Ser Italia

15 article

Vážná evropská situace. M. Z Kolína n. R., 20. dubna. »Köln. Volksztg. pojednávajic o odhaleních, jež učinila »Corre- spondenzia de Espaňa«, praví: »V Berlíně mají všechnu příčinu, aby odkázali do říše ba- chorek tvrzení, že s králem Alfonsem při jeho návštěvě v Berlině zacházelo se způsobe který španělskou hrdost citelně ura ziti musi! — totiž: jsou-li s to tak uči niti! Že tak učiniti mohou, považujeme za věc. která se sama sebou rozumi. Světová situ a c je vážna, i když odbalení »Corresp. de Espaňa- z Londýna, z Řima a z Pařiže budou za smyšlenky prohlášena, což s jistotou očekávati se dá. V ta obtížných poměrech, jaké nyní trvají, ne smí si říše dovolovati luxus, aby hrdě přezírala obžaloby, jež by za jiných okolností prá- vem mohla zůstaviti nepovšimnuty. »Köln. Zlg.« popírá, že zpráva o středomořské jednotě stihla na berlínské Wilhelmsstrasse jako puma a německá diplomacie snaží se všemožně o císařovu návštěvu před návštěvou krále italského Císařova návštěva ve Španělích měla odbýti se do roka, ale sešlo s toho, aby nekonala se v dob algecirasské konference. Později vadily návštěvě do- časné nesnáze v disposicích obou dvorů. Od té doby se o ní nemluvilo a proto liché je Ivrzení a vynasnažení německé diplomacie. Nepocho- pitelná jsou slova, že »nelze zapomenouti ve Špa- nělsku, že kůň jeho krále měl jíti vždy opodál za koněm německého císaře«. Ve Španělsku nestýskali si nikdy na porušení dvornosti ke králi. Dle výkladu, jejž o schůzi v Cartageně podala »Correspondenzia de Espaňa« spočívá anglo španěl- ská smlouva na těchto základech: Anglie po- skytne peníze na konversi španěl ských rent a zaručuje se za bezpečn os

Köln Espaňa Alfons Španěl Kolín Berlín Londýn Řima Španělsko Cartagena Anglie

16 article

španělských pobřeží. Španělsko po skytne, bude-li toho potřebí, v případě války vo sko, opatři náležitě svoje arsenály a opevn přístavy, jež se státi mají základno a východiskem pro anglické válečné operace a bude vydržovati obranné loďstv ve přístavech Ferrolu. Vigu, Cadixu a Cartageně. — Dle jiných informací ujednány na schůzi v Cartageně základní podmínky pro vy stavění noveho španělského váleč- ného loďstva. Španětské »obranné loďstvo« má sestávati z šesti obrněnců prvého řádu, typu »Nelson«, dále ze šesti rychle plujících křižáků typu »Sentinel« a ze dvanácti velkomořských tor- pédoborců. Stavební náklad bude obnášeti asi 430 mil. peset. Obnos tento bude složen ve lhůtách. Do roč ního rozpočtu bude pro tento účel zařaděn požada- vek 50—65 milionů peset. Lodi tyto budou roze- staveny ve přístavech Ferrolu, Cadixu a Cartageně Z projektovaných těžkých obrněnců po- břežních budou tři vystavěny ve Ferrolu, z kterýmžto účelem španělský stát všechny dosa vadní dílny zůstaví podnikatelům. Cartagena vystaví 3 dělové lodi a v Ca- dixn bude zřízena dělostřelecká dílna aby Španělsko v tom ohledu nikterak nezáviselo na cizině. Všechny tyto tři arsenály budou opa- třeny loděnicemi a doky pro lodi s obsahem 20.000 tun, pro lodi na střelivo, na uhlí, n stotunové jeřáby, na záchranné lodi, potápěčský ma- teriál atd. Také Vigo, Mahon, Centa, Melilla, Tene riffa a přistavy na kantbrušském pobřeží budou vá- lečně vyzbrojeny-

Nelson Cartagena Vigo Mahon Cento Španělsko Vigo Cadix Cartagena Ferrol Ca Melilla Ferrol Cadix

17 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. z uhsrského říšského sněmu. Z Pešti, 20. dubna (K. k.) Poslanecká sně movna vyřídila 8§ 15., 16. a 17. učitelsk předlohy, načež další jednání odročeno na po dělek. Posl. Vlad (Rumun) podal dotaz po osazo- vání bukovinských Čangd. Ministr orby Daranyi odpověděl, že Čangové nejsou cizinci, nýbrž Maďaři, již budou usazení v Uhrách, provede-li se tato akce na zdravém pod kladě. Ministr hodlá zjednati novým osadníkům lepš stav, než dosavadní. Akci řídí ministr sám. Ministrova odpověď vzata na vědomí Posl. Meczner (str. neodv.) dotazoval se po úpravě řek v horních Uhrách, načež ministr slíbii podat ještě letos příslušnou předlohu. Řišský sněm německý. Z Betlína, 20. dubna. (K k.) K 2. čtení roz- počtu justiční správy je podáno 11 resolue různých stran, také resoluce o svědecké povinnosti novinářů, o zajištění stavebních pohledávek, o r- čení říše za škodu, způsobenou úřadníky výkony, vyplývajícím z jich úřadního oprávnění. St. tajemník dr. Nieberding ohlásil předlohu o zajištění stavebních pohledávek. Ručení státu za úřadníky není možné říšskou úpravou, platiť tu zvláště zákonodárství jednotlivých států. Vyčkáme — pravil — co učiní Prusko. Svědecká povinnost před revisí trestního řádu nebude zvláště reformována. Předběžné práce jsou obtížné, tak že nebude možno podati předlohu o revisi trestního řádu do přištího zasedání. V tomto příštím zasedání budo snad po dána i předloha o revisi soudního řízení, jejímž cílem bude zrychlení a zlevnění procesů. (Souhlas. Po vývodech jiných řečníků odročena další de- bata na pondělí.

Posl Rumun Daranyi Čang Maďar doktor Nieberding Pešť Uhry Betlín Prusko Meczner Vlad

18 article

Odzbrojení a německé strany. Z Berlína, 20. dubna. (K. k.) Ve »Voss. Zigu.« pojednává vůdce oposice proti vojenským předlohám v minulém říšské n sněmu žahanský dr. M ülle v článku »Odzbrojení a strany« o stycích ně- mecko anglických. Musíme — praví — pohříchu po- čítati se silnou anlipatií mocných kruhů anglických proti Německu. Vědomí hrozivého osamocení dopadá téžce na mysl německého národa. Avšak tento tlak bude zodpověděn povznášajícím protit akem. Německ chce mír, vidíme však, že nám i Francii vnucují se válečné zápletky, jimž snad neunikneme bez poško- zení blaha a důstojnosti řiše. S timto nebezpečím po- čítá se v širokých vrstvách národa německého a od- vozuje z toho úsudek, že třeba povoliti hojnější pro- středky na válečnou pohotovost a zříci se všech mož- ných výdajů na účele, jež umožňují rozšíření plochy. na nichž by mehla říše býti napadena, anebo kter by oslabovaly finanční její silu říše na ujmu branne moci. Odzbrejení, jež má sloužiti míru, stalo se již předmětem sporu mezi státy. Kdo chce mír, mus především dbáti samoslateosli národů. Oslava Jeanny d'Arc. Z Paříže, 20. dubna. (K. k.) Z Orleanu sdělují. že tamější biskup odepřel zůčastniti se oslavý Jeanny o'Arc, zvláště prolo, že mp. Clémenceaui za- kázal něsti v průvodu církevni odznaky a slavnosti zúčastní se svobodní zednaří.

Voss Ziga doktor Berlín Německo Francie Paříž Jeanny d ' arkus Jeanny o ' arkus

19 article

M rová konference haagská. Z Tokia, 20. dubna. (K. k.) Mikado pravil I. zá stupci Japonska na haagské ko fstenci Tsusukovi při jeho jmenování: Zasazujte se vždy o světový mín Troufam, že uskutečníte přání na mirové konferenci Anglický král v Neapoli. Z Neapole, 20. dubna. (K. k.) Královští manželé angličti, již zdrži se zde do čtvrtka, jeli dnes automobilem do Sorrenta. Ujišťuje se, že král siamský, který s očekává ve středu, navštíví brzo po svém pří jezdu anglické královské manžely na yachtě »Viktoria and Albert«. Černohorská skupšlina odročena. Z Cetyně, 20. dubna. (K. k.) Skupština byla odročena. Bezpodstatnou je zpráva, že Černá Hora zřídí v Athénách diplomatické zastupitelství. Naopak řecká vláda hodlá obnoviti své díplomatické zastoupení na Cetyni a pověři jeho správou hlavního kon sula oděsského Fontan asa.

Tokio Japonsko Neapol Sorrento Cetyně Atény Viktoria and Albert

20 article

Z Vídně, 20. dubna. (K. k.) Císař propůjčil pan Lilli Lehmannové zlatý záslužný kříž s koru nou, hudebnímu skladateli Saint-Sačnsovi rak. uher. čestný odznak pro umění a vědu a hudebnímu skladateli Hummelovi ryt. kříž řádu Františk Josefa; dirigentům F. Mottlovi a G. Mahle rovi dostalo se cís. uznání. Z Vídně, 20. dubna. (K. k.) O dnešní procházc univ. posluchačů strhly se v poledne rvačky mezi německonacionálními a kleri- kálními studenty, když se chtěli tito odebrati na rampu; při tom byla čásť postranní přepážky proražena. Policie zakročila a obnovila brzy opě pořádek. Z Vídně, 20. dubna. Večerní noviny oznamují. že rektorát nezamýšlí vzhledem na dnešní de monstrace činiti proti klerikálním studentům ž ád- ného opatření, jelikož nečeká, že by se opako valy. Očekává se, že studenti do příští soboty se uklidní Z Vidně, 20. dubna. (K. k.) Spolumajitel Škodo vých závodů Karel ryt. Škoda onemocněl zanělem slepého střeva a podrobil se operaci, která byla se zdarem provedena. Z Pešti, 20. dubna. (K. k. uh.) Stav ministna Košuta se opět trochu zboršil Z Berlína, 20. dubna. (K. k.) Předloha o po- platkové sazbě v průplavu císaře Vi léma byla ve 3. čtení bez debaty schválena.

Lehmann Hummel Josef F Mottl Mahl Karel rýt Košut Vídeň SaintSačns Pešť Berlín Škoda východ závod

21 title

Telegrafické zprávy hospodářské

22 article K rakousko-uherskému vyrovnání.

K rakousko-uherskému vyrovnání. Z Vídně, 20. dubna. (K. k.) M.-p. bar. Beck přijal v poledne stálý výbor Úslř. spolku průmyslníků. Jeho členové tlumočili obavu před pověstmio nynějším stavu vyjednávání obou vlád, a žádali min předsedu za vysvětlení, zvláště však za rozplýten obav. že rak. vláda njednalu o dobe vypršení obehou ních smluv úmluvy, jež by mohly míti nepřiznivý účinek na průmyslový vývoj Rakouska. Zvláště po- slední události: příjetí autenomního celního tariíu uherského a řeč ministra Košuta v národohospodář ském výboru uherském, jakož i poznámky veřejnosti přiměly prý dnešní deputaci k tomuto naléhavému zakročení. Na to poukázala deputace na úzkou sou- vislost celého souboru hospodářského vyrovnání tlumočila též své obavy v příčině samostatné úpravy potravních daní

Beck Košut Vídeň Rakousko Úslř

23 article

M.-p. bar. Beck ubezpečil, že jest mu veln milo, může-li promiuviti r tak vynikajícími zástup rak. průmyslu. Pochopuje, budí-li otázka úpravy ho- spodářských styků mezi oběma stálními územími po r. 1907 pro svůj neobvyklý dosah ve veřejnosti a zvláště u průmyslníků největší zájem, a jeví-li se právě v kruzích, jež pochopují plně význam téfo oláz ky, při této příležitosti i jakýsi neklid. K tomu nen však příčiny. Uvažuje, jaké následky bude míti pro- jednáváni autonomního celního tarifu v národoho- spodářském výboru uherském, podotki, že v temto případě jde o důsiedky situace, způsobené jednostran- ně uherskou vládou již dříve, poděním předlcby která nemůže však průběhu a výsledku vyrovnávacího jednání, teprve později zahájeného a od té doby s ve- škerým důrazem dále vedeného, nikterak práejudiko vati. Pokud jde o toto vyjednávání, jest si vláda plně vědoma netoliko své zodpovědnosti k veřejnostia zvláště k parlamentu, nýbrž neoddává se též žádnému klamu, že, at již rozhodnutí její dopadne jakýmkoli způsobem, otevře široké pole kritice. Nesmí se však tím zbavit i odvahy k rozhodnuti, neboť slihla by ji zcela oprávněná výlka, kdyby, hodlajíc zmenšiti svou zodpovědnost, chtěla vyhnouti se pro budoucnost rozhodnuti.

Beck

24 article

Pokud jde o věc samu, vláda vždy soudila, že je v obapelném zájmu, aby dohoda byla uzavřena na dlouhou dobu, poněvadž dá se pak též v jednolli- vých bodech vyjednávání docíliti snáze narovnání mezi požadavky obou smluvních stran. Dlouhodobé vyrovnání jest však pouze jedním hlediskem a k vůii času nesmi re zapominati na obsah smlouvy. Roz- hodně může však jednati se o vyrovnání na kralši dobu pouze, dosáhne-li se z- to vhodného věcněho zlepšení. Vláda je posud úplně volna. Není vázána ani čazem, ani obsahem dohody. Uberská vlád nenamíéala ničeho provi úmluvě, sa- hající přes rok 1917, a skutečně učinila návrh, v kterém slanovena jsou opa- tříní pro delši období, než plo nynějs obdebí obchodních smluv. Tento projek spočívá na myšlence, nemůželi již po roce 1917 býi úplně zachována zásada svobodného obchodu, který dle našich názorů nejlépe prospívá obapolným zá- jmům, že má býti rozbodně vystřídána zavedenín mezicelní čáry, neuchylujici se příliš v praxi od této zásady. To jest jistě vážný problem, který uložil rak vládě povinnost, aby návrhy ji došlé co nejzevrubněji a nejsvědomitěji zkoumsla. Třebas totiž náleži dl ohapolných vyrovnávacích zákonů diplomatické obchodn zastoupení mocnářství naproti cizině k pů sobnosti ministra zahraničních věcí, stanoví se záko- podárstvím z r. 1867 právo obou stálních územi, aby své obchodní záležitosti upravovaly celními čarami není tudiž pochyby, že po roce 1917 ve vzájem ném obchodu möhou se vybírati me zi- cla.

Roza

25 article

Nesmí však také býti přehlédnuto, že úplně voln ebchod není přece jedině možnou formou hospodál- ského spolužit.. Ano, lze zcela dobře představitis poměry, za kterých bylo by také v rakouském zájmu. aby zásada svobodného obchodu nějak byla obme- zena. Tím je nynější siluace v podstatě označena Dnes ovšem nelze říci, zda vyrovnání bude uskuleč- něno, nemluvě ani o tom, na jakou dobu a jakým bude asi jeho dosah. Vláda patři však klid ně a rozhodně vstříc dalšímu vývoji otázky. Především ví zcela určitě, že nen možra smlouva, která formou vyrov- nání nechala by protivy nevyrovná ny a připravovala by vlastně pouze roz- luku. Spíše lze souhlasiti s dohodou, která pone- chává oběma státům sice hospodálskou svobodu ve větší míře, avšak staví společenství v jeho podstat- ných bodech na trvalejší podklad. A právě proto smí být jen tehdy pomýšleno, aby smlouvou zave- dena byla tal. pronikavá změna, jakou bylo by v ka- ždém případě částečné omezení volného obchodu, když by předem stanovenou dlouhou dobou poměru rakouského národohospodářství znjištěním stability dáno bylo vhodué odškodnění. Zvláštní upo- kojení čerpá vláda z jasného a určitého poznatku, ž i kdyby vzdor všem poctivým námahám, k vyrovnání nedošlo, Rakousko může bez bázně hlecsti vstříc dalšimu vývoji věcí. V tomto případě sice loválněa věrně dostáli bychom svým závazkům, vyplývajícím z obchodních smluv, ale ostatně učinili bychom s cílem konám pouze své vlaslní zájmy

Rakousko

26 article

K otázce potravních dani podoíkl bar. Beck, že skutečně jedná se o úmluvu, aby oběma státním územím byla přiznána v té příčině jakási omezená autonomie. Nelze však ani v nejmenším mluviti o ohrožení nebo dokonce zadán, zájmů účastněných rak. výrobních odvětví. Zvlástě nejsou pravdivy zprá- vy, jakoby chystaná forma autonomie potravních dan byla zvláště na újmu odbytu tak zv. lihových a cu- kerních derivátů.

27 article

Buďle ubezpečeni — končil min. předseda — vaše zájmy jsou v dobrých rukou. Známe své zá- vazky k rakouskému hospodářskému životu a costo- jíme svým povinnostem. Posud vyhradili jsme si všechny možnosti rozřešení. Zúčast- něné kruhy mohou býti však bez obavy, že se ne- rozhodne o nich bez nich. Bude vám, pánové, ješti umožněno, abyste v éto záležitosti byl slyšáni. Trou- fám si něsti sám úplnou zodpovědnost. Trval jsem však vždy na zásadě, že, chce-li kdo učiniti opravdu věcné rozhodnuti, musí vyslyšeti především inter- esenty. Ať rozhodnutí dopadne jakkoliv, ne u zavřem vyrovnání, nesrovnávající se s rakou- skými zájmy, a nepřistoupíme na po- měr, v němž nebyla by vyvážena ulože- ná nám omezení právy, nám přizna ný- mi, nepřistoupíme na poměr bezbrann vázanosti.“ Zástupci průmyslu projevili min. předsedovi dil za jeho upřímné vývody a prohlásili, že projev tento přispěje k rozplýlení obav průmyslových kruhů,a vzbudí vědomi jistoty, že vláda nepodnikne a ničeho neujedná bez interesentů. Jsou přesvědčeni, že ny- nější vláda bude i nadále se všt rozhodnosti hájiti v jednání o vyrovnání zájmy rakouského náredního hospodářsíví.

28 article

Dodávka nákladních vaponů do Bulharská. Z Vídně, 20. dubna. („N. Fr. Pr.“) Bulharská železniční správa vypsala ofertní řízení na dodávku nákladních vagonů. Jak se proslýchá, rakouské to- várny na vagony ziskaly objednávku na 290 vozů nákladních. O dodávku dělí se továrny na vagony v Simmeringu, Studénce a Kopřivnici Mezinárodní sjezd lesnický a zemědělský ve Vídni Z Vídně, 20. dubna. Ještě není na dozoru, k dy bude moci sestoupiti se nový parla- ment. V budově říšské rady pracuje se však o pře- kot, aby změny, které se tam následkem rozmno- žení členů poslanecké sněmovny o 91 ukázaly nut- nými, byly hotovy do 20. května. Dne 21. května zasedati totiž bude v paláci říšské rady parlamene mezinárodni te sjezd lesnický a země- dělský, který bude obeslán asi tisícem mužů, který zasedati bude 3 dny, který bude miti na 20 sekcí kterému zapůjčeny budou všechny míntnosti, jak sně- movny poslanecké tak i panské.

Vídeň Francie Studénka Kopřivnice mezinárodní sjezd lesnický

29 article

Stav osení.

30 article

Z Vídně, 20. dubna. (K. k.) [Zpráva ministerstva orby] v polovině dubna: Stav ozimé pšenice — po- kud lze teď posouditi — je celkem uspokojivý. Osení je ještě pro nedostatek teploty slabé a řídké, avšal většinou přezimovalo dobře a může se při počasí příznivém rychle zotaviti. Žito přezimovalo ve všech zemích špatně a ve mnoha případech musí býti pře- oráno nebo nahraženo letní selbou. Myši, polní sli- máci a housenky působily škody zvláště v Čechách a na Moravě. Řepce, jejíž setba byla dosti značně omezena, daří se celkem dobře, až na nížiny, kde utrpěla vihkem. Setba na malých plochách přezimo- vala dosli dobře, přes to, že bylo mnoho sněhu.

Vídeň Čechy Morava

31 article

Mnoho škod způsobily zvláště v alpských zemích myši, ve Slezsku polní slimáci. Stav luk v polohách sněhu prostých je dobrý. Celkem přezimovala luk dobře, ale místy způsobily myši velkou skodu. v již- ním Tyrolsku a částečné také v Přímoří a v Dalmaa cii stěžují si na velká sucha. Suché mrazy způsobily tam, jakož i v některých polohách Čech a Moravy, mnoho škody, naproti tomu došly z několika krajin moravských stížnosti na příliš velké mokro. Mnoho luk jest pod vodou. V celé Haliči a namnoze v al- ských zemích a Přímoří jsou velké obavy, že bude nedoslatek píce. Jisto je, že krmení zelenou pící v nejpříznivějších polohách následkem studeného jan opozdí se velmi dlouho. Výsev jařin v celku pro vlhkost půdy velice zpozděný jest všude v plnám proudu. Ukončen jest jen v Přímoří, v Dalmaci, v části Dol. Rakous a v Korutanech. Ve mnoha kraj- nách bylo třeba výsev pro nepříznivé počasí přerušil Ranné zemáky jsou v jižních zemích již ponejvíce vysázeny, v severních a východních krajích sázen teprve začalo. V záp. Haliči mrazy mladé, klíčící rost- liny na mnohých místech poškodily. S výsevem lep cukrové se rovněž teprve počíná. Chmel jest siln vyvinut a dobře přezimoval. Révy v zimě byly na- mnoze poškozony. V soverních krajinách vinných, avšak i ve Štyrsku, způsobily mrazy mnoho škoi. V již. Tyrolích. Přímoři a Dalmacii je stav velmi uspo- kojivý. V Dol. Rakousích a ve Štyrsku není valn naděje v dobrou sklizeň vína. Ovocné stromy témii ve všech zemích nasazují bohatě na květ.

Chmel Tyroly Slezsko Tyrolsko Čechy Morava Halič Dolo Rakousy Korutany Štyrsko Dalmacie

32 article

Stav osení v Rusku. Z Petrohradu, 20. dubna. (Sph. Ag.) Dle zprávy „Torg.-promysl. Gazetty“ byl stav ozimů koncem března v guborniích bessarabské, chersonské, taur- cké, jekaterinoslavské, v donském obvodu a v sever- ním Kavkaze prostředně dobrý. Letní setí zpozdilos v těchto krajích o celý měsíc. Mezinárodní průmyslové museum v Petrohradě. Z Petrohradu, 20. dubna. (K. k.) Usneseno ole- vříti v Petrohrade mezinárodní průmyslové museum. Bližší podminky ustanoví se 24. t. m. ve schůzi kon- sulů zahraničních států a hlavních zástupců ruského průmyslu. Z Vídně, 20. dubna. Ostřední trh dobytčl ve Sv. Marxu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na kontumačním trhu nebylo obchodu, protože nebylo dobytka. Na pondělní trh jatečného dobytka je přihlášeno as 3200 krmných kusů. Z Paříže (La Vilette), 18. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Na dnešní trh přihnáno bylo 11.782 kusů. Smýšlení bylo dobré, ceny držely se pevně. Nedoprodáno málo. Znamenaly: francouzské ovce od 80 do 110, sfrické 90—98 centimů za půl kila masné váhy. Přimý dovoz do jatek činil do 18. 1. m. 8744 kusů, z nich 17. t. m. zbylo 2075 kusů. st. Z Pešti, 20 dubna. Zvl. e egram »Nár.

Rusko Petrohrad Kavkaz Vídeň Paříž Le Vilette Pešť Aga mezinárodní průmyslový muzeum

33 article

Listů«.) Na trhu prodalo se 33.000 metr. centů o 5 haléřů dráže. Platila za 50 kg: pšenice lisská 81 kg K 8.60, 79.6 kg K 8.40, 76 5 K 8.25, pešťská 79.5 kg K 8 50, 79 kg K 8 25. mindsentská 77.5 kg K 8.371%, bečkerecká 76.6 k K 8 30, banátská 80 kg K 8.40, 75.5 kg K 7. 80, 73 kg K 7.20, budínská 76 kg K 8.15; žito (+ 2.5 haleřů) K 6 65, ječmen K 6.73. Terminový obehod byl pevný na vyšší záznamy ciziny a předpovídané noční mrazy- K večeru znamenala: pšenice na dubea 1907 K 8 44, na řijen K 8.46; žito na duben K 6 69, na říjen K 6.95; oves na duben K 7.72, na říjen K 672; kukuřice na květen 1907 K 545, na červenec K 5.57, řepka na srpen K 14.10. Sádlo po K 151.—; jině zboží bez změny Chladno. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 29. dubna. (Peněžní bursa.) Závěrečné smýšlení peněžní bursy stálé. Obrat akcií 130.000 (330.000). Union-Paeifle 137.50 (136.50). Kanada Paelfle 175.25 (174.75). United States Stecl Corporman 373/2 (371/2). Baltimore and Ohio 98.— (98.—).

Platil Sádlo Paelfle 8 30 Nový York Kanada Baltimore Ohio UnionPaeifle 137.50 kg 50 haleř

34 article

Káva. 20. dubna 19. dubna 6.75 6.75 5.70 5.80 5.60 5.60

35 article

Rlo čis. 7. . . . . . . na duben . . . . . . . na červen . . . . . . Cukr (Fair Muse.) . . . Tuky Westeru Steam . . Tuky známka Wileox . . Pšenice. Z Nového Yorku, 20. dubna. (Obilní bursa.) Smý- šlení obilní bursy stálé. 20. dubna 19. dubna 84.50 pohotová . . . . . . . 86.50 87. 25 na květen . . . . ..

Nový York Musa Tuka Wester Steam

36 article

20. dubna 19. dubna 3.26 3.26 9.10 9.05

3.26

37 title

9.25

38 article

na červenec: . . . . . 88.25 87.50 Kukuřlee na květen. . . . . .. na červenee . . . . .. na září . . . . . . . Petrolej raflnovaný, kesonový rafinovaný Standard Whiite Kovy. 19. dubna 20. dubna

39 title

5 557

40 article 10.65 19.65

10.65 19.65 Měď. . . . . . 24.25 25.25 24.25 25.25 Cín . . . . . .40.45 40.75 40.45 40.75 Železo čís. 2. . . 24.75 25.75 24.75 25.75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 20. dubna. (Bavlnářská bursa.) Obchod bavlnovými lhůtami byl zahájen z po- čátku na úhrady a zprávy z Liverpoolu cenami vyššími, později byl podporován intervencí hau- siérů a závěrek byl stálý. 20. dubna 19. dubna 18. dubnn 11.20 11.20 11.10 pohotová . . . . 9.70 9.87 9.81 na květen . . . . 987 9.82 9.72 na červenee . . . 10.07 10.04 9.96 na říjen Žávěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 20. dubna. Na květen 10.70 (10. 66), na říjen 10.41 (10.306).

York Liverpool Nový Orlean 11.20 pohotový

41 article

na KKra-

42 article Pištěkovo lidové divadlo veae

Pištěkovo lidové divadlo veae Začátek o půl 4. hod

Pištěkův lidový divadlo

43 article

V neděli 21. dubna.

44 article

Sever proti Jihu. Obraz z amerického života o pěti jednáních. Napsal W. Gillete. Z anglického přeložil Ladislav Fliegel. Režisér Jar. Pulda.

Fliegel Pulda

45 article

Začátek o 7. hod.

46 article

V neděli 21. dubna. Po prvé. Novinka. Staří záletníci. Novinka. Velká fraška se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Na- psal K Fořt. Hudbu komponoval a řídí R. Piskáček. 7906 Režisér J. Palda. Zejíra při malých cenách: Staří záletníci u Deutsck

R Piskáček J Palda

47 article Nové lidové divadlo v Praze VIII. PEtn

Nové lidové divadlo v Praze VIII. PEtn Ředitelka Mary Kučerová Groszova. Začátek o půl 4. hod. V neděli 21. dubna. Libeňská princezna. Lidová hra se zpěvy o čtyřech jednáních. Napsal Karel Müller. Hudbu složil E. Starý. Režinér J. Hurt. Začátek o 7. bod. V neděli 21. dubna. Po prvé. Plukovník Pemperten Fraška o třech jednáních. Napsali Lauf a Krem. Pře- ložil K. Daud. Režisér J. Hurt.

Maro Kučerová Groszův Müller E Stará J Hurt Pemperten Fraško K Daud Nová lidový divadlo v Praga