1
masthead
14. května 1905
2
masthead
IV. Příloha „Národních Listt
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 13. května.
Raší to u nás nepopíratelně známkami pod-
nikatelského a obchodního vzpružení. Činímetu
a tam náběhy, tu a tam znatelné pokroky ak
hospodářskému rozvoji národa upírá se dnes
více pozornosti než jindy. Plané nařikánío
naší vrozené nepodnikavosti, jehož hlavními
tlumočníky byli zpravidla ti, kdož by se sami
jakživi nebyli odvážili ani sebe menšího pod-
niku, vystřídáno zvolna úvahami odbornýmio
prosperitě toho či onoho oboru výrobního, po-
ukazováním na obory, kde se otevírá přiležitost
úspěchu — myslí se konkrétněji a důsledně
odpadá fatalistní názor o národech se vrozenou
podnikavostí a o národech, ktorým dar tento
dán nebyl. Politické boje a zápasy naučily nás
z valné míry chápati význam hospodářské práce
národa. Zřeli jsme denně, jak Němci, ač mino-
nita v zemích českých, odůvodňují své posta-
vení majority svou hospodářskou potenei. Prot
mocenskému faktoru chceme stavěti obdobného
Němec
Praha
Činímet
Planá
6
article
činitele. Mohoucnost a neodvislost hospodářská,
přísná disciplina na dráze moderního rozvoje
hospodářského má se státi jednou z hlavních
opor při znovudobývání samostatnosti národní
politické. Ale současně zůstal starý rys
našem nazírání: důsledků nabytého poznání ve
směru politickém so ciálně a společensky jsme
dosud učiniti se neodhodlali. Muž, který dovedl
se z malých počátků proklestiti — kdo zazlí,
že boj byl tu často bezohledný a drsný, a kdo
vůbec může zazlíti sílu muži? — k výši úspě-
chu, který vytvořil veliké jmění, který celou
svou bytosti ulpěl na rozvoji vybudovaného
podniku, jest sice naší společnosti zajímavým
zjevem pro hovor, ale sociálně mu své úcly
společnost tato vyjádřiti nechce. Kus staré tra-
dice je v tom. Trvá se stále na názoru, který
vyvolán byl maně neznalostí života, že muž,
klerý vydělal mnoho peněz, nemá snah a cilo
vyššich, nekoná nic společensky prospěšného.
7
article
Polilieká ekonomie liberalismu se svou poučkou,
že egoism je v podstatě hlavní pákou činnost
podnikatelské, přispěla silně k proniknutí uve-
deného předsudku a colá nálada dnešní společ
nosti, klerá tak ráda koketuje s nadšením pro
umělecké, nerozeznávajíe začasté, co uměním
jest a není a jejíž sentimentalita při posuzován
stavu dělnictva má tolik podobností se senti-
mentalitou předrevoluční společnosti francouzské,
jak ji mistrně vylíčil Taine ve svých »Počát-
cích« a jak ji trefně často ironisuje »Simplicis-
simus«, dává ochotně a jaksi demonstrativně
přednost mladému poetovi, který napsal knihu
drobných lyriekých popěvků, před podnikatelem
klerý vytvořil řadu závodů, nebo obchodníkem,
který zařídil rozvětvený podnik.
Není ke cti této společnosti, že tak nápadně do-
kládá fakt, že neví, jak vysoce kulturní jsou motivy
a poslání moderního podnikatele a jak eíle dalek
vyšší než chvilkové vydělávání peněz vedou jieh
kroky a snahy. Právě proto, že se o tomto kul-
turním poslání obchodu a průmyslu u nás
ayslilo tak málo, proto utkvěl tak hluboce starý
názor k naší vlastní škodě. Touha po zdárné
výchově našeho dorostu není jen touhou po za-
bezpečení jim lepšího živobytí, nýbrž — a to
zvláště — snaha umožniti dětem vzestup výše
po sociálním žebříku. V obchodníku zřeli jsme
kramáře a v podnikateli vyděrače — proto měl
úřadnický kabát, byť přinášel tolik starostí, pro
nás tolik půvabu. Naše názory v tom směru na
výši moderního pojímání se nepropracovaly
V počátcích našeho podnikání nutno na tento
moment důrazně poukázati.
8
article
Ale slovům věři se často tak málo: byl
velicí podnikatelě, jak dokázali svým životema
svými snahami, pouhými výdělkáři, muži, kterým
bylo hromadění peněz vším? Kterým bylo jedi-
ným ideálem vytvořiti veliké jmění, bez ohledu
na užití jeho? Byli to bezohlední mužové
s louhami přepychu a požívačnosti? Co je nu-
tilo k bezsenným nocem a úmorné práci, co je
vedlo k zápasům a bojům často tak vysilujícím
Werner Siemens, zakladatel a tvůrce svě-
lově firmy »Siemens a Halske«, vzpominaje svého
učilele, upiná k němu tuto význačnou poznámku:
»Ve mně hlavně vzbudil nikdy nevyhasínajíeí
pocit radosti z užitečné práce a ctižá-
dostivou snahu, konati ji sta-
tečně...; znázorňoval nám obraz našeho
budoueího života, který nás líčil na výši
občanského života, na niž jsme se dostali p ílí
a mravní zdatností.. .« A jindy: »Mu-
sim přiznati, že se stýkám raději s lidmi, kteří
usilují o moc a při tom vždy vědí, co chtějía
ve svém smyslu jednají energicky a rozumně,
než s lidmi, kteří nevědí, co chtějí, a jen aby
ušli chvilkovým nepříjemnostem, nechají vše
běžeti, až jest luk příliš napjat a praskne.
Werner Siemens
Siemens
Halske
9
article
Dorozuměli-li jsme se s lidmi prvé skupiny,
vím., na čem jsme. Já náležím vlastně do
skupiny druhé, leč pevná vůle a zkuše-
nost mne celkem vyléčily a je mně velmi
dobře při tom. »Buď každou chvíli připraven
k jednání a, je-li třeba, k hněvu — staň se
tvrdým, bratře!« Může býti lepšího dokladuo
výehovném poslání podnikatelských snah?A
dále: »Mojí vůdčí myšlenkou jest za-
ložiti trvalou firmu, která by se mohla
něždy v budouenu za vedení našich děti státi
světovou flrmou na způsob Rothschildů a která
by ve světě našemu jmenu zjednala
váhy. Tomuto cíli nutno přiněsti oběti.«
Interess obchodu stojl tu ted
nad interessem vlast ním, důležítý
morální fakt pro posouzeni moderního podni-
kalele. Hromaděni jmění? »Chei pracovati
prospívati, pokud mohu, netoužím po osob-
ních příjemnostech a požiteích bohatství . .
Běžný výnosný obchod stává se mi již nudným.
Touhy po velikých bohatstvích
vůbec nemám. Pro děti jsou dokonc
neštěstím. Zaměstnávati se — konstrukei
a vědou — mohu přece dle libosti.«
Jak zajímavě doplňuje se tento výrok Sie-
mensův s krásnými slovy Carnegiovými: »Mám
hlubokou soustrast s každým mladým mužem.
který není nucen vydělávati si sám svůj chléb.
Rothschild
10
article
Zřeme v bohatství svatou svěřenou zástavu,
které má užíti ten, v jehož rukou se nalézá, ve
prospěch nejvyšších statků lidstv a.e
*) Stov. Thůnen- Archiv, sv. 3. 1905-
Jsou-li účely tak význačny, nemohou býti an
prostředky špatny. Werner Siemens velmi zají-
mavě píše o poměru svém k zaměsínancům
svého závodu: »Nemluví-li lidé vždy per »my«
o věcech závodu, nemají-li příležitosti cítiti s
účastnými na cti i starostech obchodu, nelze o
nich žádati a nelze se také ani naditi pevné
jich vytrvalosti v chmurných dobách. Má praxe,
jednati se všemi zdatnými zřízenci v soukromém
styku tak, jako se sobě rovnými a mluviti
s nimi o obchodních záležitostech tak, jako by
šlo i o jich věc — praxe, která není ovšem
naprosto žádnou zásluhou mojí — osvědčila se
vždy. Několikráte ročně zvu závodvedoucí a
úřadníky . . . Přisnost srovnává se s tímto
postupem velmi dobře.« Na motivy, které vedly
Parishe k jeho obchodní práci, čtenář se ještě
pamatuje. Zakladatele bankovního domu Roth-
schildů charakterisuje Ehrenberger takto: »Jeho
ctižádosti bylo, prováděti pečlivě promyšlené
finanční operace, peníze vydělávati, chceme-li to
tak říci; ale při tomto označování nutno polo-
žiti důraz na slovo »vydělávati«; neboť an
peníze samy, ani věci, které lze penězi opatřili,
neměly proň ceny. Neměl naprosto smyslu pro
to, po čem usiluje každý Angličan, má-li dost
peněz: pro komfort v nejširším slova smyslu.«
Werner Siemens
Parish
Ehrenberger
Angličan
dom Roth
11
article
Jeho ctižádostí bylo rychleji a účinněj
než jiní dosahovati obchodních účelů. Dosáhl-
cile, neměla věc již pro něj půvabu —— — Jes
hromadění peněz i tomuto typickému modernímu
peněžníku vším? Cilem Kruppovým bylo vyrá-
běti nejlepší děla a tomuto cilí přinášel ne-
změrné oběti. A tak do nekonečna až k malým
podnikatelům, u kterých snaha o dobré ob-
chodní jméno stojí tak často výše než svod
okamžitého, málo čestného zisku. Bez hlubšího
chápání významu a poslání výrobní a obchodn
činnosti nebyla by možna veškera ona zařízení,
kterými snažili se moderní průkopníci jich
zlepšovati osud svého dělnictva. Kruppovy, Sie-
mensovy, Carnegiovy a snahy řady jinýeh
v tomto směru zůstanou vždy dokladem pravdy
slov, že vývoj k velkoprůmyslu jest jednou
z pák sociálního pokroku.
Za moderním podnikatelem — ať obehod-
níkem, ať průmyslníkem — stojí nový, rušný
ideový svět. Má své hloubky a krásy stejně
jako ideový okruh jiných povolání, nechť zvou
se již jakkoli. A v tom je znak moderní, vy-
soce kulturní společnosti, že tento fakt vyja-
dřuje úetou k činům muže, nechť vykonány na
tom či onom poli. Cení muže, jeho život
činy, jeho zápasy a snáhy a staví nejvýše toho,
kdo nejvíce vykonal. Neplatí kabát, který ten
či onen smi nositi, ale síla práce. V tom jest
právě demokratisace společnosti v ušlechtilém
slova smyslu, že se nekoři slabochům k vůl
tradici rodu a neschopným k vůli nějakému
úřadnímu postavení nebo zděděnému jmění,
nýbrž že uznává jen toho, kdo dovedl životem
ukázati, že jest schopen čestně a svou prae
založiti svůj život. Povznesení se k tomuto ná-
zoru a tomuto sociálnímu cenění urovná jistě
dráhu podnikatelské činnosti u nás a pak do-
stanou se na tyto cesty, které vedou k mužné
pýše samostatnosti, i naše nejschopnější slly.
Cil Kruppův
Kruppův
Sie
12
article
Ta slova, že výchova k povahovosti a novému
sociálnímu cenění jest předpokladem dalšího
rozvoje, mají hlubší oprávnění, než se na prvý
pohled zdá.
I v uplynulém témdní podržel náš d-o-
mácí trh svoji pohotovost a zájem kupní pro
obvyklé u nás papíry. Na poli hodnot ukládacích
bylo těžisko obchodů minulého téhodne. Želez-
niční i komunální úpisy Zemské banky pro král.
české, pro které jest vždy interess a kupní
ochota, jednány za 100.35, k nim pojily se z do-
mácích titrů dlužní úpisy Hypoteční banky král.
českého, jichž 4% (velké) kusy jednány za
100.95. Značně závěrek sjednáno i v zlaté ra-
kouské rentě (119.571/4) a investiční rentě
(97.40). A jako vždy: nemaje dosti titrů do-
mácích, sahal trh ochotně po dlužních úpisech
(obou skupin) Moravské zemědělské banky, ti-
trech Haličské zemské a akciové Hypoteční
banky. Speciálně 4% zástavní listy posléze jme-
nované banky docílily avance z 98.971/2 n
99.—. Na akciovém trhu jednány akcie
Živnostenské banky (246.75) a strojírny dříve
Daňkovy za 440.—, zatím co den před tím na-
bízeno bezvýsledně 439.50. Po strojírenských
papírech potrval zájem nadále — proti nabídce.
až na výjimku uvedenou, nebylo ale zboží. Po-
ptávka ukázala se i co do akcií České zajišťo-
vaci banky, Podolské cementárny a p. — v pří-
padech těchto ale zboží se při nabízené ceně ne-
ukázalo.
Daňkův
zemský banka
moravský zemědělský banka
živnostenský banka
246.75
13
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém,
Ve Vídni, 13. května.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Chtěl-li parlament doklad, jak cení bursa jehc
význam, dostalo se mu ho v tomto týdnu. Není li
chotivým. V době nejistoty, kdy nebylo rozhodnuto
bude li parlament pracovati, kdy nebezpečí obstruke
hrozilo stále, vykládal trh svoji slabou tendenci po-
litickou nejistotou. Byl to, jak všem zasvěceným bylo
jasno, vlaslně pohodlný pláštík pro zastření fakta
málo vzníceného zájmu průmyslového. Nyni ale par-
lament pracuje a to hodně intensivně. Rychlé pro-
jednávání autonomního celního tarifu a podomního zák
jest přece zřejmým stvrzením fakta tohoto. A bursa
Když bylo nejisto, ponechá li vláda v novém tariíu
železářská cla beze změny, když se nevědělo, ne-
dojde-li následkem silné reakce proti neomluvitelné
cenové politice železářského kartelu k redukcím sa-
zeb platných, kolísala bursa ze dne na den a žele-
zářské papíry podléhaly dosti podslatným přesunům.
Od té doby, kdy uveřejněna čísla nových sazeb cel-
ních nastalo zpevnění.
Vídeň
14
article
Vědělo se, že v parlamentu bude remonstrováno
proti železářským clům a že nositelem odporu budou
speciálně agrární kruhy jeho, na které dopadají dů-
sledky poliliky kartelu železářského dosti ostře, bursa
těchto momenlů nerespektovala. A i když se stalo,
co čekáno, když v parlamentu padla ostrá slova proti
kartelu a navrženo snížení cen, přesunula se bursa
přes tuto episodu klidně.
S klidem čekala debatu a s klidem ji akceplo
vala. Nevěří v sílu a váhu parlamentu a staví sv
naděje na odhodlání a postupu vlády. Jest to pro
pracovní parlament ne zrovna vysvědčení krásné, ale
není pochyby, že je v něm střízlivé cenění mocen-
ského postavení parlamenta i vlády. Pokud toto na-
učení bude pochopeno, nelze ovšem říci.
Jinak všímala si bursa celkem politických dějů
málo. Francouzskojaponské nedorozumění vyjádřila
sice slabým rozladěním, ale bylo příliš přechodné
než aby zanechalo stop. Za to s jistým zadostučině-
ním příjímány zprávy o lepšících se vyhlídkách ře-
šení krise uherské. A tak bylo smýšlení celkem
pevno, ale nebylo by správno nedodati, že k pevnosti
přispěly celkem malé obraty. Jen tento fakt umož-
ňoval klidnou a místy i vzestupnou tendenci minu-
lého téhodne.
Dobré smýšlení prospívalo zvláště akciím do-
pravních společno s t I. Potrvalo vlastně jendo
15
article
čtvrtka, kdy vzestup akcií rakousko uherské společ
nosti státních dráh zastaven a sice následkem zmiknut
koupí pařížských. Zájem pro buštěhradské akcie do
sti vzpružován zprávou, že přešlo akcií této společ
nosti v ceně 6 mill. K do rukou francouzské skupiny
Tento interes ciziho kapilálu o tento podnik jen zvý-
šil význam výsledků roku loňského. V prvé polovině
týdne soustřeďoval se značný zájem i k akciím po
labské dráhy a sice následkem zpráv o neobyčejném
vzmachu dopravy labské. Zájem pro tento papír by
tak značný, že došlo k značnému obchodu iv
kulise.
K interesn o dopravní papíry pojil se zájem
akcie společností pro půjčování vagonů: poukazovalo
se na velmi dobré vyllídky jich a mluvilo se do
konce o tom, že kterási společnost sjednala dosti
výnosnou úmluvu s Ruskem pro jeho úzkokolejno
dráhy.
Také pro papíry zbrojní měl trh zájem. Hirten
berské dále sloupaly, zatím co zbrojovka pevně uha
jovala své kursy. Podnětem byly iu zprávy o srb
ských objednávkách.
Posuzování papírů petrolejářských nebylo jed
nolno. V polovině týdne nastalo zpevnění a sice na
sledkem zvěsti, že není daleko k dohodě mezi evrop
skými a americkými výrobci a že speciálně bude
možno konečně upraviti poměr rakouského vývoz
petrolejového do Německa k americké soutěži. V pá-
tek byly zprávy tyto dementovány, aniž by však ten-
dence co do haličsko-karpatské a Schodnice tím trpěla
Prvé akcie koncem týdne však oslabeny následkem
nepříznivého odhadu dividendy (50 K .
Trh ukládacích papírů byl stále pevný.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Rusko
Německo
16
article
6. května 13. květn
100.45
100.50
119.45
119.50
118. 10
118 15
97.95
28 10
143.35
143 50
666.—
665.50
458.40
456 . 50
775.50
776 75
554.—
552.50
1015.—
1016.—
246 75
246 50
664. 75
668.——
91.50
433.—
439.50
1120.—
1110.—
972.—
984.—
620.—
613.—
536.—
534.50
557.—
558 75
2676.—
2675.—
1560.—
1553.—
646.—
656.—
860.—
853.—
641.—
618.—
240. —
240 40
117 33
117 45
17
article
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky . . . . ..
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit! B..
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářska společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
Valná hromada banky „Slavie“.
Za účastenství 116 členů konala se včera do
poledne ve dvorané spolkového domu »Merkur« 37
řádná valná hromada vzájemně pojišťovací banky
»Slavie«. Předseda správní rady p. Jan hr. z H ar
rachu zahájiv schůzi, přivital srdečnými slovy při-
tomné a konstatoval, že poměry pro banku »Slaviie
byly v r. 1904 značně obtižné. Následkem velkého
sucha byly četné požáry a tak končí odbor požární
sehodkem. Přes to však pokračuje banka ve svém
celku stále v rozvoji, začež dlužno děkovati v prvni
řadě důvěře obecensíva v banku »Slavii«
Člen ředitelstva p. dr. Herold přečetl pak ná-
vrh p. řed. Maděry, čelicí ke změně stanov v tom
smyslu, aby veškeré životní pojistky banky »Slavie«
byly po třech lelech nezrušitelné a nezměnitelnéa
v případě sebevraždy aby byly po pětiletém pojištění
plným obnosem pojištěným splatny. Správní rada
navrhuje, aby návrh ten byl projednáván teprve při
jednání o změně stanov, za kterýmž účelem bude
svolána na podzim bud v měsíci říjnu nebo listo-
padu mimořádná valná hromada.
Jan
doktor
Herold
Maděra
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
Slavia
18
article
Ke zprávě výroční vyžádal si slovo pan ředite
T. Maděra. Vyslovil své uznání velice pěknému
hospodaření v odboru II., také odbory III. a V. pra
cuji v intencích všeho členstva, ale — bohužel —
IV. odbor nepracuje tak, jak by měl a zde jeví s
deficit asi 61.000 K. Uváží-li se, že jiné pojišťovny
v tomto odboru vydělávají, vězí asi néco ve výkon
ných orgánech tohoto odboru. Pokud týče se roz
dělení zisku, má řečník za to, že by se měla pří
slušná kvota ztráty odraziti z výměru tantiemy pana
ředitele a žádů, aby se správní rada na příště dle
toho zachovala. Fondy banky »Slavie« utěšene
vzkvélají, ale řečník se táže, přichází-li zůrokování
ve prospěch členů anebo do zisku. Zejmena má řeč
ník za to, že úroky fondu dividendového započítávaji
se do zisku a tu pak jsou členové zkráceni.
Pan rev. Fr. Horel uznává dobrou snahu
správní rady, která dbá, aby výtky dříve činěně ne-
mohly se již opakovati.
Pan dr. Jiří Milde pravil, že tvrzení o panu
řediteli Vlachovi spočívá na nedorozumění Jest
placen na základě soukromoprávné smlouvy a příjmy
v ní zaručené musí mu býti vypláceny každý rok.
Pan dr. Herold odpovídá, že úroky k fondu
dividendovému se skutečně nepřipočítávají, ale není
to fondu tomu na újmu, poněvadž jest veden více
jen účetně a přikazují se mu obnosy větší, než by
činil úrok. Letos bylo na př. přikázáno o 30.000 k
více, než by činily úroky. Všechny podněty učiněné
vezme správní rada v bedlivou úvahu.
T Maděra
František
Horel
doktor
Mild
Vlach
Herold
Fonda banka
Slavia
19
article
Místopředseda p. K. P. Kleil vysvětluje, že
podle § 16. stanov nemůže se ani divídendový fond
zúrokovati. K tomu se může dle stanov přikázati jen
podíl ze získu.
Na to byla zpráva výroční schválena, jakož
návrh správní rady, aby, ačkoliv výsledek výročního
hospodaření za r. 1900 nestačí sice k výplatě úplne
10proc. stanovní dividendy, přece vzhledem k nastřá-
danému fondu dividendovému byla povolena členům
v letech 1869 až včetně 1900 pojištěným jako v le-
tech minulých také letos výplata obvyklé 10proc.
dividendy. Správní rada přihližejíc dále k sociálním
poměrům členů pojištěných na drobné kapitály a k
tomu, že se přiblížila v odděleni tom r. 1904 úmrt-
nost skutečná úmrtnosti očekávané, rozšiřuje letos
návrh na výplatu 10proc. dividendy za slejných pud-
mínek také na pojištění drobných kapitálů.
Rovněž návrh správní rady, aby byla za účelem
změny stanov svolána na podzim mimořádná valná
hromada a té aby přikázán byl návrh p. řed. Ma-
děry, byl jednohlasně přijat a po vyslechnutí zprávy
přehlížitelů účtů, podané p. Fr. Fejfarem, byl
správní radě uděleno absolutorium.
Třem přehlížitelům účtů odhlasována odměna
po 1200 K.
Volby smírčích soudců a důvěrníků generálního
ředitelstva a generálnícb zastupitelstev, jakož i vý-
boru dohlížitelského, vykonány byly aklamací. D
správní rady zvoleni pak opětně vystupující pp.
Jan hr. z Harrachů, J. V. Novák, Rud. Wun
a dr. Jindř. Záhoř, náhradníky pp. dr. Ladislav
Klumpar, Václav Novotný a Václav Stec h.
přehlížiteli účtů pp. Fr. Fejfar, J. M. Hovorka
a Aug. Pánek a jich náhradníky pp. Kettner
R. Fr. Seve ra.
Kleil
Fejfar
Jan
J V Novák
doktor
Jindřichův
Záhoř
Klumpar
Novotná
Stec
František
Hovorka
Aug
Pánek
Kettner
Seve
Ma
Harrach
20
article
Ankela o úvěrních a platebních poměrech texlil
ního průmyslu. Námi již oznámena anketa o plateb
ních a úvěrních poměrech průmyslu textilního, která
bude provedena vídeňskou komorou obchodní z
součinnosti obchodních komor v Brně, Chebu, Feld
kirchu. Olomouci, Praze, Liberci a Opavě, bude za-
hájena dne 29. t. m. v 10 hodin v obchodní komoř
vídeňské. Bude se týkati především pouze textilníh
průmyslu. Jednání pottvá asi 14 dnů. Anketa o plateb-
ních podminkách bude provedena dle skupin a sice
v tomto pořadí: 1. Co do průmyslu bavlnářského
přádelny, tkalcovny režné, zboží manipulované, pestř
tkané zboží, tištěné zboží, krajky a záclony, voskov
plátno, zboží pletené; 2. co do průmyslu juty : přá-
delny, tkalcovny: 3. přádelny a tkalcovny lnu;4
vlnařský průmysl, (přádelny česané, hlazené příze
vigogue, výroba suken, zboží damské, zboží pánské,
plstě, koberce, přikrývky): 5. tkalcovny hedvábných
látek a stuh; 6. tkalcovství gumy; 7. výroba zbož
prýmkářského a stuh.
Feld
Brno
Cheb
Olomouc
Praha
Liberec
Opava
21
article
Hnědouhelná doprava na Labi. (Pův. zpr.) Od po-
čátku letošního období plavebního neopadla ješlě voda
labská pod hranici plné splavnosti, čímž dopravě lab-
ské a vývozu uhelnému zajištěn pevný podk lad. Do-
statek vody v Labi vysvětiuje se spoustami sněhu
v Krušných Horách i na Šumavě, jež pozvolným roz-
táváním zavodňovaly tok labský. V týdnu posledním
stouplo Labe v Ústí a v sobolu, 13. května zazname-
náno v Ústí + 168 cm. Vývoz labský byl by dostoupi
ještě vyšší číslice, kdyby nebyla naslala vzhledem
k všeobecnému návalu v dopravě labské v období jat-
ním nouze olodi. Sazby lední zůstaly nezměněny,
placeno 200 fen. do Magdeburku a 250 fen. za tunu
do Hamburku, pro Drážďany 150 fen. V celém týdnu
dopraveno na překladiště ústecká 4330 vagonů proti
4437 vagonům v předešlém týdnu květnovém. Pro
nejbližší dobu počítá se s návratem většího počtu lodí
čímž nouze a přerušení vývozu budou odstraněny.
Labe
krušný hora
Šumava
Ústí
Magdeburk
Hamburk
Drážďany
centimetr
22
article
Z akciových kruhů. Ministerstvo udelilo konsor-
cium, ve kterém se nalézají pp. dr. Ot. bar. Pražák
L. Sohnstein, G. Korner, K. Offermann a dr. Kürsch-
ner, povolení k zřízení Akciové společ. tiš
novského cukrovaru«. Akcinvý kapitál čin
1 mil. K (akcie po 400 K). Společnost převazme
tišnovský cukrovar. — Včera konána valná hromada
černokostelecké přádelny bavlny. Bi
lance lonského roku končí 22.766 K. V minulém
roce provedena sanace (o ní jsme referovali), jejiž
důsledky ovšem jeviti se budou teprve letošního
roku. Vyhlídky jeho jsou dobry. — Všeobecná
budapeštská společnost pro půjčov áne
vagonů platí za lonský rok dividendu K 30.—
(1903 K 40.—) a Mezinárodní společnos
pro půjčování vagonů K 20.— (K 30.—).
Dopravní příjmy košicko-bohumínské
dráhy činí za 1904 celkem 19,786.953 K, výdaje
13.454 233 K, jeví se tedy přebytek 6,332.720 K. Do
pravní příjmy následkem horší sklizně klesly, vý
daje slouply. Co do rakouských tratí nepočítáno
letos z garancii státní; činíť zde čistý zisk 22.58u
korun.
Organisace námořní dopravy dalmatské. Jednán
vlády a dalmatských plavebních společností o nove
úpravě námořní dopravy dalmatské za vedení Lloydu
o nichž jsme již stručnou zprávu podali, nejsou skon-
čena. Jak se oznamuje, má se úprava státi tím způ-
sobem, že bude utvořena jediná veliká dopravní spo-
lečnost pro Dalmacii. Této spolačnosti postoupí Lloy
a zúčastněné podniky dopravy této veškery své lodi
pro dopravu dalmatskou určené i ji provozující. Lloy
dostane za své lodi buď příslušný počet akcii neb
hotové peníze. Subence státní žádá se 1.2 mill. K.
doktor
Otakar
L Sohnstein
G Korner
K Offermann
Kürsch
Lloyd
Dalmacie
převaci tišnovský
23
article
Doprava dalmatská má býti zrychlena a mají býti za-
vedena častější spojení.
K zrnšení zákazu vývozu píce. Jak jsme již
uvedli, jest předpokladem zrušení zákazu vyvážei
píci dohoda mezi vládami předlitavskou a uherskou
a te jak o věci samé, tak co do lhůty zrušení. Jak
nyní »Fr« oznamuje, konají obě vlády již příslušn
porady. V poradách těchto projevila uherská vláda
zásadní souhlas se zrušením a síce v době nejbližší.
O tom, nabudeli zrušení platnosti již v květnu, jal
se za to mělo, či teprve v červnu, není dosud roz-
hodnuto.
Lhůta k podání žádostí za náhradu dovoznéhe
pro zásilky krmiv a steliv, které v akci nouzové bez
zprostředkování „nouzového komitélu pro nákup ple-
nin“ byly odebrány. Český odbor rady zemědělské
upozornil vyhláškou ze dne 24. ledna t. r. č. 2132, dále
vyhláškou ze dne 6. března t. r. na možnost, vymoc.
si náhradu dopravného za takové nákupy píce a ste-
liva, které před započetím organisované akce nouzov
aneb mimo tuto akci provedeny byly hospodářským
spolky neho družstvy neb obcemi okresů nouzových
Francie
Český odbor rada zemědělský
24
article
Náhrada ta není ovšem povolena všeobecně pro kaž-
dou mimořádnou objednávku, neboť ministerstvo orhy
vyhradilo si dotyčně žádosti zkoumati a bude náhradu
dovozného povolovati jen pro racionálně provedené
nákupy, kde nákup mimo akci nouzovou jest řádně
odůvodněn. Aby všechny žádosti toho druhu — jal
to ministerstvo orby právě ustanovilo — mohly sou-
časně c. k. ministerstvu s návrhem býti předloženy
usnesl se komitét pro nákup pícnin při radě zeměděl-
ské na tom, vyzvati interessované korporace, by žá-
dosli takové předložily nejdéle do konce kvělna L. r.
příslušnému odboru rady zemědělské, anebo — jsou-li
členy Ústřední jednoty hospodářských společenslev —
této jednotě. Na žádosti později došlé zřelele bráno
nebude. Aby se žadatelům věc usnadnila, jest c. k.
ministerstvo orby ocholno provésti samo reklamaci
nouzové slevy dovozného jménem adresátů a vrátiti
jim spolu s náhradou dovozného vyreklamovanou
slevu. K tomu cíli budiž ke každému nákladnímu listu
připojena vždy postupní listina. Žádosti buďtež take
v ostatních směrech náležitě doloženy, jak to ve vy-
hláškách výše naznačených bylo podrobně udáno.
Výstava konkurečních prací pro lodní zdvihadlo
pořádaná v zasedaci sini obchodní a živnostenské ko-
mory pražské. Ty, kdož ve dnech hospodářské výstavy
zavítají do Prahy, upozorňujeme na luto výslavu, která
těší se stále poměrně četné návštěvě interessentů
z kruhů lechnických, průmyslnických a úřadnických
Hromadnou návštěvu výstavy podnikli tyto dni po-
sluchači stavebního inženýrství c. k. české vysoké
školy technické v Praze. Výstava otevřena jest v neděli
a ve svátek od 9 do 12 hod. dopoledne, ve všedníc
dnech od 9 hodin dopol. do 5 hodin odpoledne. Vstup
volný.
Praha
rada zemědělský
vysoký škola technický v Praga
25
article
Výstava mlynářská a pekařská v Paříži v květnu
a červnu 1905 uspořádána bude ve velkém pavillonu
strojnickém pařižské výstavy 1900 a zaujímati bude
mimo hořejší obory též cukrářství, továr. na čokoládu,
mlékařství atd. Přístupny jsou též veškeré stroje, mo-
tory, zboží a vše, co v obory ty zasahuje. Jako vy-
znamenání rozdělovány budou následující ceny: Grand
prix, čestný diplom, diplom ke zlaté a stříbrné me-
dailli. Zástupcem pro Čechy byl jmenován pan Artur
Gobiet, v Karlíně 263. Za zúčastnění se, installaci
a zastupování obnáší poplatek korun 150.—
Gobiet
Paříž
Čechy
Karlín
Grand prix
26
article
Kongresy za trvání světové výstavy v Lutychu
r. 1905. Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko
v Praze upozorňuje všechny interessenty na mezi-
národní kongresy, které konati se budou za trvání svě-
tově výstavy v Lutychu a o nichž bližší zprávy ob-
držel. Od 29. května do 3. června zasedati bude mezi-
národní kongres lékařský, pojednávající
o úrazech dělnických; od 20. června do1.
července zasedá mezinárodní kongres pro
dolování, hutnictví, mechaniku a geo-
logii; od 16. do 18. srpna zasedá mezinárodn
kongres studia o poměrech stavů měst-
skýchi venkovských; od 20. do 22. srpna za-
sedá mezinárodní kongres pro zlepšení
osudu hluchoněmých; od 28. srpna do 1. zář
zasedati bude mezinárodní kongres pro tě-
lesnou výchovu mládeže: od 7. do 9. září
zasedá mezinárodní kongres obchodních
a živnostenských komor i korporací
obchodních a průmyslových: od 10. do
12. září zasedá mezinárodní kongres pro
šíření a pěslování jazyka francouz-
ského; od 8. do 14. září zasedati bude třetímezi-
národní kongres pro lidové umění: od
12. do 16. září zasedá kongresmezinárodní ho
sdružení pro právní ochranu průmy slu
a od 18. do 20. září zasedá mezinárodní kon-
gres pro výchovu a ochranu dítek v ro-
dině. Pokud se týče programu jednání těchto kon-
gresů,sdělí týž Vývozní spolek všem interessentům
ochotně.
Lutych
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
národní kongres pro lidový uměný
27
article
První česká ako společnost lováren na orientáln
cukrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech vyka-
zuje za první čtyři měsíce běžicího roku další značný
rozvoj obchodů, neboť bylo letos ve zmíněné dob
prodáno hotového zboží za K 816.375.98 proti
K 744.626.03 r. 1304 a K 600.954.13 r. 1903.
Petrohradská bursa. Minulý týden rozladil bur-
sovní kruby ze dvou příčin. Na jedné straně působil
nepříznivě spor japonsko francouzský a na druhé
straně chovalo obecenstvo obavu před nastávajícím
1. květnem, který petrohradské dělnictvo chce lelos
poprvé veřejně slaviti. Realisace střídaly se tudiž se
stagnací a celkové vzezření bursy bylo mdléa
vyčkávací. Pouze na trhu důchodových papírů bylo
pozorovati poněkud větší oživení při lepším smýšlení
Bankovní trh měl chabý průběh a trpěl po celý
týden realisacemi. Po hlavních prodejích na páteční
burse nastalo dnes mírné zotavení, což jest zname-
ním, že zejtřejší ruský 1. květen nebude míti tra
gický průběh. Akcie diskoniní banky ustoupily o
rublů na 370.— a končí 371.—, akcie ruské banky
zlevnily o 8 iublů na 315.— a akcie mezinárodní
banky klesly o plných 12 rublů na 340.— a koně
342 50. Akcie ruské průmyslové banky obchodovaly
se na začátku týdne po 239.—, načež ustoupily na
Král
28
article
236.—. Značné vzpružení dostavilo se v akciíe
236.—. Značné vzpružení dostavilo se v akciíe
volžsko-kamské banky, které vyšinuly se o 30 rubla
na 700.—. Akcie rusko-čínské banky znamenaly
172., akcie privátní banky 218.— rublů. Z bank
zemelných brány byly z trhu akcie tulské banky
po 300.—, ostatní akcie zůstaly bez obchodu. —
Z dráh konaly se obraty pouze v akciích jiho-vý-
chodní dráhy a sice po 131.50 až 129.—, Hodnoty
železářské trpěly taktéž realisacemi, avšak dovedly
více vzdorovati a vykazují mnohem menší kursové
ústupky než papíry bankovní. Akcie Sormovských
železáren zlevnily celkem o 31/2 ruble na 215.50,
akcie hartmanských lokomotiv klesly o 4 ruble na
223.50: Putilovské ustoupily v prvních dnech o4
ruble na 120.— a kolísaly později kolem 122.—.
Sormovský železárna
29
article
Akcie petrohr. melalurgické společnosti ustoupilyo
4 rable na 155.—. Nikopolské klesly z 89.— na
86.50 a zachovaly později stejný záznam. Citelněji
oslabily se akcie Brjanských železáren následkem
pařížských prodejů a znamenají 163.— proti 169.—
v předešlém týdnu. Kolomenské ustoupily o 4 ruble
na 393.—, kdežto pro Bonhey jevila se spíše po-
ptávka při 219.— až 224.—. Doněc Jurpovské zlev-
nily o 2 ruble na 116.—. Z vagonek obchodovaly s
ballické vagonky po 885.— až 890.— a Fénix po
288.— až 292.—. Dvigatělské zlevnily s 82.— na
78.—. Petrolejové hodnoty byly nejvíce tisněny re-
alisacemi a největší kursovou ztrátu utrpěly Manta-
ševské, které ktesly z 229.—- až na 192.—. Baku
zlevnily o 9 rebiů na 400 — a Kaspické ustoupilyo
100 rublů na 4950.—. Z papírů státních obchodo-
vala se 5proc. renta po 96.— až 96.12 a 4proc. uní-
fikovaná renta po 84.—; losy z roku 1864 zlevnily
o 3 ruble na 378.— a losy z r. 1866 klesly o
ruble na 289.—
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylč
v pondělí dne 15. května přihlášeno jest 217 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 574 kusů původu
haličského a 15 kusů původu uherského.
Dvigatělský
Bak
30
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banka »Slavia«. Životní odbor přijal za prvé
čtvrtletí letošního roku 2157 návrhů pojišťovacích
na kapitál K 6,111.420.—, z kterých bylo vyhoto-
veno 1612 pojistek na kapitál K 4,681.030.—. V téže
tříměsiční době vyplaceno bylo kapitálů na dožitía
úmrtí K 354.377.89. Za čas svého trvání banka
»Slavia« vyplatila v životních odborech již
K 32,275.376.39, ve všech odborech pak K 82,737.159.57.
Kromě toho, jsouc ústavem vzájemným. »Slavia-
rozděluje čienům svým všechen zisk a vyplatila jim
již přes K 1,400.000.—. Pojistného jenom v odboru
životním banka roku 1904 přijala K 4,167.274.25.
fondy reservní pak vzrostly na K 31,865.380.80
zabezpečují členstvu v každé příčině naprosto
jistotu.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 13. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů .
Při klidném trhu došlo na dnešní burse k následu-
jícím závěrkám: Bproc. obligací společnosti rakou-
ských místních dráh za K 84.75, zástavníchi listo
Haličské akciové Hypoteční banky za K 99.—, kom-
munálních dlužních úpisů moravské zemědělské
banky za K 100.30, železničních úpisů Zemské banky
za K 100.35, kommunálních dlužních úpisů téže
banky za K 100.35 a akcií Zajišťovací banky z
K 210.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 246.50, České banky Union K 247.—, strojírny
děíve Ruston K 290.—, Rakousko uherské banky
K 1651.—, První Českomoravské strojírny K 590.—
peněz.
Oticiální záznamy zněi
Praha
Rakousko
Slavia
moravský zemědělský banka
K 100.30
živnostenský banka
Český banka
Union
31
article
Zástavní listy české hyp. banky 590
31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ » » » » (v K)
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ „ „ (y K) 400
Žel. . „ „
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ustřední banky
českých spořitelen ..
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
„ . hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy . . . 49%
Železnič. » » » » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
„ » Rak.uherské banky 4%
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 400
» 31/2
Kom. dl. úp. . . . 4%
„ » „ » „ 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 39 %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.29
(ve stř.) 4.2
Dubnová , ,
Květnová . . (v pap.) 4 9 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 40%
Rakouská zlatá renta . . . . 40
korunová renta . . 49%
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka . . »
Pražská úvěrní banka . . . . ,
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové a
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . . a
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Český průmyslový
Ustřední banka
český spořitelna
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Dubnová
32
article
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
x. Z Vídně, 13. května. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa, Hladké vyřízení autonomního cel-
ního tarifu v rakouské sněmovně působilo příznivé
na tendenci dnešní; na druhé straně zachována
zdrželivost s ohledem na nevyjasněnou situaci
v Uhrách, takže jen v jednotlivých oborech došlo ke
většímu odbytu. Na začátku obchodu byl hlavní za-
jem věnován železářským hodnotám. pro které byla
nálada následkem nezměněného přijetí cla na železo
a zvláště následkem prohlášení ministra obchodu,
bar. Calla. Alpinky, pražské železářské a české bán-
ské stouply. Na polední burse favorisovány hodnoty
dopravní. Státní dráha, paroplavební, ús ecko- teplicka
severní a buštěhradská docilily značného stoupnute.
Akcie petrolejové zdražily dementováním zpravyo
dorozumění uherských petrolejníků s americkými.
Přece však akcie Schodnice stouply. Poptávka po
ruských pokladničních bonech byla uspokojivá.
Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn: 29
až 213/1e procenta.
x. Z Vídně, 13. května. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 666.25, po —.—, —
uherské kreditky 777.50, anglobanka 306.50, bankovn
jednota 553.—, unionka 542.50, länderbauka 457.25.
státní dr. 668.75, —.—, jižní dráha 92.—, polab. dr
440.50, severozápadní dráha 432 50, turecké tabákov
Poldin
doktor 440.50
Modřany
Vídeň
Uhry
železářský společnost