Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10

2

NÁRODNÍ LISTY,

3

14. května 1905. Císlo 131.

4 article

Hluboký vzdech vydírá se z prsou pan Picoleaua: „Ach, oč nádherněji bude tento zářiti na hrdinné mojí hrudi!“ Když v tom již se zdvihá president se svého křesla a zvučným svým hlasem počiná: „Občane, Alexandře Pieoleaue! Jménem francouzského národa vám propůjčuji tento řád — — — — Na to se probudil. Člun dorazil k mostu Slavkovskému a pan Picoleau musil z něho vy- stoupiti. Obestřen dosud magickou silou čarovnéh snu, spěchal jako v mátohách k domovu. Vstoupiv do předsíně, objímá drahou svou polovici, vstříc mu přicházející. Prudce ji tiskn na rozbouřená svá ňadra jásá: „Už jej mám už mi neujde! Z frančiny přeložila Josela Seidlová

Picoleau Pieoleaue Josel Seidlová

5 article Matylda Dřezíkova.

Matylda Dřezíkova. Humoreska. Napsal Jaroslav Hašek. „Avšak jsou-li dějiny národů okrášleny ně- kterými postavami žen, které září jako hvězdy dějiny myšlenky lidské, myšlenky umění, osví- ceny jsou rovněž několika obrazy žen, vysněnými spisovatoli, nakreslenými malíři, nebo vytesa- nými z mramoru dlátem sochařů. Tuto větu Guy de Maupassanta z jeho úvodní studie k abbé Prévostově „Manon Lescaut“ opa- koval jsem si bezpočtukráte, kdykoliv jsem seděl naproti nebo vedle slečny Matyldy, dcery stat káře Dřezíka, kde jsem trávil prázdniny. Syn pana Dřezíka zval mne, jak se zve mezi přáteli k návštěvě: „Kdybys někdy přijel do naší krajiny, navštiv nás.“ Ačkoli takové pozvání často nebývá upřímně míněno, používám ho vždycky a také v tomto případě zajel jsem si k panu Dřezíkovi, který mne uvítal velmi srdečně slovy: „Sláva! Nebude nám smutno. Syn odjel na prázdniny k provdane sestře do Korutan. Vy nás musíte obveselit.“ To je jako kdyby řekl, myslil jsemsi „z nouze Franta dobrý“. A odpověděl jsem „Budle ubezpečeni, že se vynasnažím vás p bavit. Tak již po tři týdny sedával jsem s panem Dřezikem, jeho paní a dcerou Matyldou u jed- neho stolu a do dnes nevím určitě, zdali se oni bavili nebo já. Spíše přidávám se k myšlence, že jsem se bavil já a to výborně bavil pohledem na slečnu Matyldu, hovorem s ní, ačkoliv ona velmi málo mluvila.

Dřezíkův Hašek Guo Maupassant Prévostův Lescaut Matylda Dřezík Franta Korutany Dřezík

6 article

Za tři neděle byl jsem úplně zamilován do Matyldy, do krásné Matyldy, která vypadala stejně roztomile, když pila ráno kávu, v poledne když při obědě okusovala nádhernými zoubky hush stehýnko a večer, když večeřela; stejně krásně vypadala, když plakala, nebo když se smála, když hrála na piano v salónku, nebo když po máhala v kuchyni opásána bílou zástěrkou s ko ketně vyhrnutými rukávy, že bylo vidět růžové lektiky. Roztomilá Matylda! Modré oči, hnědé vlasy, pleť jemně opálená! Nádherné stvoření Hiedal jsem přirovnání, co jsem já vůči ní a jednou jsem dospěl k poznatku, že jsem jepiee a ona světlo, které k sobě tato zvířátka láká. Bi- zarrní přirovnání! Pak jsem ale to přirovnán zavrhl z důvodu, že jepice si popáli křídlao světlo, že jepice je příliš hloupý tvor, a že mám v sobě dost autokritiky, abych se nejmenoval jěpici. Při takovém rozjímání shledal jsem, že láska k Matyldě působí na můj mozek asi v tom směru že můj mozek slábne. A čím víc ji mám rád tím že jsem hloupější.

Matylda krásný Matylda

7 article

Věta Guy de Maupassantova o ženách nadehla mne zpryu, že jsem si přál býti spiso- vatelem, aby dějiny myšlenky lidské, dějiny umění byly osvíceny mým nádherným dílem o Matyldě Dřezikově, dceři statkáře, přál jsemsi býti malířem a namalovat její obraz, sochařem, vytesat ji z mramoru a zatím pomáhal jsem ji v kuchyni škubat drůbež, krájet nudle nebo fličky a jednou jsem také škrábal brambory k všeobeenému obveselení. A ja jsem se též bavil. Jak by ne? Vždyť jsem stál blízko krásné Matyldy, která, když jsem si jednou v kuchýni popálil při michání jíšky prst, svou jemnou rukou namazala mně popáleninu sama sádlem, sama obvázala, a tu jsem se nezdržel a řekl k ní: „Vy mne, slečno, můžete zachránit. Krásná Matylda se usmála a odpověděla: „Což tohle není k smrti, ale měl jste vidět na- šeho pasáka Honzíka, když šláp bosou nohou do vařící polévky pro žence. Ležel s tím chudák pět neděl.“ Čím delši dobu jsem dlel u Dřeziků, tím větší byla moje láska k Matyldě a mohu říci že znenáhla mezi mnou a Matyldou počalo se vy- jasňovati.

Guo Maupassantův Dřezikův Matylda Honzík Dřeziků

8 article

Zprvu málomluvná Matylda rozpřádala se mnou hovor o všem možném, až jednoho dne s Matyldou počal jsem mluviti o lásce. „Slečno,“ pravil jsem, „věřte, že láska jes něco ohromného. Slečna Matylda se zamlčela. Chvíli pohrá- vala si se zástěrkou, pak vzdychla a řekla: „Vite že huhňavého člověka bych si nevzala?“ Po těchto podivných slovech odběhla plakala. „Já přece nehuhňám,“ podivil jsem se. „mluvím zcela přirozeně, kdybych huhňal, tal bych musil mluvit, asi takhle: „Shlečno, vhěřte žhe lháska jhest ňheco thak hohromhného . .. Jak bych jí jen vyznal lásku? „To je věc velmi těžká,“ uvažoval jsem, „někdy zkazí dojem jen jedno slovo, také jsem o tom čítával. Jit přímo, jest ovšem velmi pěkné ale odvaha k tomu vždy nepřichází. Přijít a říci „Velectěná slečno! V době, která jest mi drahá totiž za mého pobytu v tomto útulném domě, při rostlo mi zde cosi k srdci... Tu bych se třeba zakoktal a Matylda by se dala do smíchu, jako už jedna slečna, když jsem tak nebo podobně začal. A jak se ženy při vyznání lásky dají do smíchu, je konec!“ Nebo kdybych spustil: „Drahá slečno! Jes to pro mne kruté, že musím odejit od vás, které atd.“ zas bych se zakoktal a ona by mohla odpovědět jako jedna slečna: „Vy blázinku vždyť vás od sebe neodháním, máte-li ale něja kou povinnost...“ Zase konecí Nejlopší je, uvážil jsem, přijít a říct „Slečno, mám vás velmi rád.“ Přímost ženským imponuje, ačkoli když jsem to řekl kdysi jedné slečně, tato odpověděla zcela otevřeně: „Pane takhle se mnou o lásce ještě nikdo nemluvil.“

Matylda

9 article

Ale dospěl jsem k výsledku přemitání. Pr jeden případ nesmíme si nikdy zoufat. Přímo jit nabýt odvahy, což pak nejsem statečný člověk? Půjdu a řeknu při nejbližší příležitosti, jakmile bude Matylda samotna: „Slečno, Matyldo, mám vás velmi rád!“ Přiležitost, že byla Matylda samotna, na- skytla se za nedlouho. S panem Dřezíkem šel jsem na hon. Par Dřezík šel napřed, já jsem se chvíli zdržel v po kcji, poněvadž jsem si natáhl kamaše obráceně. Zamilovaný člověk! Když konečně jsem šel ze svého pokoje kolem salonku, shledal jsem, že dvěře jsou po- otevřeny. Nahlédnu do vnitř. U piana seděla sama Matylda, byla krásnější než jindy. Otevřel jsem prudce dvěře, rychle přiskočil k pianu, vzal udivenou slečnu za ruku a .. „Co chcete?“ tázala se mne přísně. Ztrati jsem úplně odvahu, chtěl jsem něco říci, ale hlava se mi zatočila a vyhrkl jsem: „Prosím vás, neviděla jste moje kamaše?“ „Máte je na nohou““ odpověděla Matylda udiveně. „Děkují,“ řekl jsem, „odpusťle...“ a vyšel jsem ven úplně popletený, jen ještě slyšel jsem za sebou smích Matyldy a její slova: „Ať něco zastřelíte!“ „Snád sebe,“ pomyslil jsem si, „takový osel jako já, není už na světě. Kam's dal odvahu. oslel Chvílemi jsem se častoval nadávkami, ko- nečně jsem si vzpomněl, že jsem dobře vycho- vaný člověk, vzdychl jsem a řekl k sobě: „Od- vaha ti schází, ale nesmiš povolit, ubohý hochu. A ten a následujíci dny po celý týden blou- dil jsem po lesích, s puškou na rameni a sliboval všem lesním stromům, že si tu odvahu dodám že Matyldě řeknu: „Slečne Matyldo, mám vás velmi rád!“ A chodil jsem v močálech, brodil jsem se potoky.

Matylda Matylda samotný Dřezík Oda Slečne Matylda

10 article

Bylo to právě v sobotu, když jsem opět bloudil lesem. Přišel jsem na kraj lesa a když jsem se rozhlédl kolem sebe, počaly se mně nohy třást. Na pokraji lesa chodila Matylda a četla v knize. Něco mne zašimralo v nose a kýchl jsem. „Mám rýmu,“ pomyslil jsem si, „toje mrzuté, ale aspoň mne Matylda zpozoruje. Uviděla mne, ohlédla se. „Má poklena, slečno!“ řekl jsem, smekaje klobouk a přistu- puje k ni. Slečna na procházce?“ „Ano,“ odpověděla Matylda, „procházim „Dovolí-li slečna,“ pš! (zase jsem kýchl) „půjdu se slečnou; odpustí-li totiž mé smělosti! „Prosím,“ odvětila Matylda. A tak jsme chodili vedle sebe celou hodinu aniž bych slova byl promluvil a slečna Matylde něco řekla. „Jen odvahu, hochu!“ myslil jsem si, „ne- dbej, že tě nějak dnes boli hlava, že snadjs dostal z toho stálého plahočení ve vlhku rýmu řekni jí: „Slečno Matyldo, mám vás velm „Již jsem neodolal! Matylda byla krásná teplý, letní večer, broučei, atd., ptáci pěli, atd, rád!

Matylda

11 article

to často se opakuje a může to každý častěj Odvážil jsem se! Přišli jsme právě na mý tinu a zastavili jsme se. „Pšš!“ kýchl jsem, „Teď to řekni,“ vyzval jsem se v duchu a pravi jsem k Matyldě, co nikdy nezapomenu „Islečhno, Mhathyldho, mhám vhás hvelhmh rhádn!“ Rýma, ta prokletá rýma, před hodinou ješte jsem nehuhňal, uepala mně náhle nosní dírky. já huhňal. „Mhám, vhás, vhelmhi rhádn!“ opa- koval jsem ještě jednou. „Brr, vy huhňáte, jako pan adjunkt Mařík, když žádal předloni o mou ruku,“ řekla na to Matylda, „to jsem si o vás nemyslila. „Hodphusthe,“ pravil jsem ulekaně, „tha rhýmha nha mhne phřišhla thak najhednou, jhá jhak vhíte, jhindhy nhehuhňhámh,“ pšš, pšš! A nežli jsem se vzpamatoval, slečna Ma- tylda odešla s hlavou hrdě vztýčenou; viděl jsem, jak její klobouček mizí mezi stromy a s ním má naděje, můj ideál, mé všechno, má drahá, krásná Matylda Dřezíkoval

Matylda Mařík Matylda Dřezíkovat Pšš Ma

13 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Umělei bez rukou V nedávné schůzi londýnské Royal Stati- stica! Society stala se mimo jiné také zminka o tom, že v Brusselu žije umělec, jenž jest vý- tečným malířem, ovládajícím štětec prsty u no hou. A v anglickém hrabství essenském že mají souseda, vyučeného kovotepce, jenž při praven byv o ruce, provádí řemeslo velmi do vedně tím, že přidržuje rydlo ústy. Připadů trpělivosti, vytrvalé vůle i doved nosti skýtalo lidské žití již přespočet a proto nepatří dotyčné zmínky více k žádným raritám Před nedávnem budil v Londýně nemalou pozornost bezruký artista Guntram, jenž se na lehkém kočárku projížděl ulicemi a při tom mi strně řídil párek ohnivých koníků. V pozdější době známý kreslič a proslulý umělec Bertram Hiles přišel, když mu bylo osm roků, nešťastnou přihodou o ruce. Byly mu pře- jety těžkým vozem a chirurg mu je po operaei uřízl v záloktí. Před tím projevoval hošík značný talent k malířství. Po hrozném neštěst považovány naděje v hocha kladené za po- hřbené. Ale mladý Bertram pessimistického tobo názoru rozhodně nesdilel. Učinil objev, že tužku může přidržovati zuby a to mu postačilo. Po nplynutí dvou roků od doby, kdy mu ruce od- ňaty, obdržel vysvědčení prvé třídy bristolské akademie z uměleckého kreslení. Za dnešních dob požívá Hiles jména jednoho z nejlepších anglických kresličů, pořádajícího dvakráte za rok výstavu svých nejnovějších sbírek. Sama královna stala se kupcem značné části jeho děl.

Guntram Bertram Hiles Bertram Brusel Londýn Royal stať

14 article

Před patnácti roky býval členem panské sněmovny londýnské Artur Macmorough Kava- nagh, jenž se r. 1831 narodil bez rukou. Pli- žil se životem a snášel jeho útrapy s bolestnou resignací. A za poměrně krátkou dobu let na- učil se krkem a ústy dělati vše, k čemu lidé jinak potřebují paží a rukou. Byl znamenitým jezdcem na koni, ač k sedlu musil býti přiva- zován, ale krkem, jímž přidržoval opratě, řídil koně s překvapující jistotou. Ba vyznal se i vý borně ve střelbě: uměl pušku přidržovati zbyt kem levého ramene a naučil se kohoutek sti- sknouti ústy. Roku 1851 za svého pobytu v Indii, skolil dokonce i několik tygrů. Princezna wallesská má několik svých pa stellových podobizen, zhotovených francouzskou bezrukou maliřkou Aime Rapinovou. Umělkyně provozovala malířství pomocí nohou. Francois de Mentolon, jemuž přiřknuta byla r. 1896 Raigecours-Coyonova cena, ovládal ma- lířský štětec ústy, neboť neměl rukou a při tom i chuďasovi scházela jedna noha. Miss Sara Beffenova, slavná malířka minia- tur, slynula v lelech 30. a 40. minulého století pověstí jedné z největších umělkyň svého oboru a stala se i miláčkem královny Viktorie. Byla rovněž bezrukou. Za dětských dob ukazovali ji komedianti na jarmarcích v bou- dách a v r. 1821 udělena ji byla oxfordskou akademii umění zlatá medaille za jeden z vy- stavených obrazů. A co nejzajímavějšího: po- rota neměla tehdá ani tušení o tom, že Sara — nemá rukou. Thomas Goy, tajemník svobodných mysli- telů londýnských, drží při podpisu násadku s pě- rem v ústech a má — dle pověsti — velm krásný i čitelný »rukopis«. Jak vidno, překonala nezlomná vůle lidská i největší obtíže trpkých osudů.

Macmorough Rapinová Francois Mentolon Beffenův Sar Thomas Goy Indie Raigecours panská sněmovna Viktoria svobodný mysl Coyonův cena

15 article

= Těžce truchlící žena . .. Tajemství, obestírajíeí návštěvy černě oděné dámy k úpatí hor mezi Ha- stingsem a Aguilarem, bylo konečně vysvětleno. Na temení hory umístěn jest osamělý hrob a zde viděna byla skorem každého dne minulého lýdne plačíeí žena. Celé hodiny vydržela zde státi s hlavou sklo- něnou s hlubokým zármutkem v líci. Ženou tou byla paní Lindemanová z Nového Yorku a v hrobě spí spánkem spravedlivých plnokrevný sbull terriers, vílěz mnoha psích výstav po celé zemi. Hrob opa- třen jest pomníkem, na němž výryty jsou verše. Pes zabit byl neopatrným vojákem, který cvičil se v střelbě na vrcholu hory. Majitelka jeho v čase tom dlela návštěvou u přítelkyně na farmě blíže Aguilaru i dala pohřbiti zvíře tam, kde padlo. Před měsícem přišla na farmu a denně chodila navštěvovat hrob aby oplakávala svého miláčka. Těchto dnů vyslalu svého kočího, aby hrob otevřel a vyňal psa, jenž vložen byl do kovové rakve a jest balsamován. Mrcha dopravena bude do Nového Yorku, kdež bude s pompou znovu pohřbena. Snad ne v rodinné hrobce?

Lindemanová Nový York

16 article

=Zanedbaná zelenina mořská. Pěstování zele- niny ve slané vodě mořské jest průmyslovým od- větvím, jež slibuje přímořským farmářům v budou- cnosti pěkný zisk. Japonsko vypěstuje z toho ročně dva milliony doltarů a rybářská úřadovna americk usiluje, aby farmáří právě tolik vyzískali, neboť právě takový druh zeleniny roste divoce v mělkých vo- dách na pobřeží Atlantického oceánu. Lid vidíji stále, avšak nevěnuje jí žádné pozornosti, považuje ji za nepotřebné býli, poněvadž není obeznámen s cenou rostliny této a nedovede ji upravili. Některé z označených rostlin jsou znamenitou kuchy ňskou zeleninou; jiné jsou výtečným salálem, jiné hodí se pro zavařování a cpět jiné jsou znamenitým kořením Japonci dovedou jich zužitkovati ve veliké míře, jak o tom vypravuje dr. Smith, který odvětví to studov za nedávného svého pobytu v mikadově říší. Praví, že mají Američané příčinu se zastyděti, ježto se zdrojem mořského býlí stejně velkým a snad i vět- ším, než Japonsko, vyzískají pouze pětatřicet tisíc dollarů ročně; sbírá se totiž v Americe pouze tak zvaný »irský mech«, který se prodává na trhu v Mas sachusettu. Jak na pobřeží atlantickém tak i pacifi- ckém roste značné množství býlí zvláštní klihovitosti. z čehož vyräběti lze znamenitá povidla. Býlí to roste na skalách a Japonci sbírají je ve svých vodách p- tápěním. Když býlí uschlo, vypere se v čisté vodě pak se vaří, aby vydalo ze sebe gelatinu, která při- javši na sebe formu libové hmoty, ponechá se vy- chladnouti a rozřeže se na tenké proužky. Ty pak se na nějaký čas vyloží na slunce a pak možnoje přímo do obchodů uváděti. Jsou barvy sněhově bílé. lesknou se a již pohled na ně dodává člověku chuti.

Japonec Smith Američan Japonsko Amerika Lido

17 article

A nejen povidla a příkrmy se z býli toho upravují, ale zároveň také pokroutky a cukroví, ba slouží i za nábradu jedlých hnízd ptačích, na nichž Číňané zvláště si libují Zvláštní methody ku pěstování jiné mořské zeliny používají Japonci, kteří házejí kameny do moře, aby získali tak výhodná místa pro vzrůst dotýčné rost- liny. Porůzná vlákna, semenům podobná, záby na kamenech těch se uchytí a bujně se vyvíjejí. Rostliny přečistěné, usušené a vybilené, vysílají se v závit- kách do trhu; používá se jich nejvíce k napinání krajek a škrobení vůbec. Lehko se rozmělní na kaši, vloží-li se do vařící vody a japonské ženy, ač zní to dost podivně, škrobí si býlím tím vlasy. Podél paci- fického pobřeží, od zálivu Monterey na sever, roste jedna z nejpodivnějších vodních rostlin, tak zvané »obrovské sluníčko«. Stonky dosahují často délky až 300 stop, ač nejsou o nic silnější než na příklad oby- čejný motouz; na vrcholi svém mají dutou bobuli, která jim pomáhá k udržení se ve vodě, s chomáčem vlajkovitých lupenů, třicet a více stop dlouhých. To- hoto býlí jest v označených krajích neobmezené množství a vzdor tomu není nijak zužitkováno, ač koliv obsahuje značné procento rosolu. Ve skutečnosti jest to mořská zelenina veliké ceny, jinak úplně za- nedbaná; okolnost ta jest právě neomluvitelnou, ježto také z této rostliny upravují Japonci již po celá sta- letí mnoho lahodných a výživných potravinových vý- robků. Rybáři vyhledávají slaněnku v otevřených lo- dicích a odtrhávají ji od skal pomocí háků. Některe potraviny z rostliny té připravované vyskytujís v trhu ve formě prášku a suchých tyčinek. Dříve

Číňan Japonec

18 article

Skotsko vyrábělo více jodinu z mořského býli, než kterákoliv země, avšak přední místo v důležité ob- chodní industrii té náleží nyní Japonsku. Aby výro- bek ten byl získán, mořské rostliny se pálí a jodin dobýván jest z jejich popela. Dr. Smith praví, že druh mořského býlí, z něhož jodin se dobývá, roste v hojnosti na severních pobřežích Spojených států. avšak zvláště z nevědomosti není žádným způsobem využitkováno.

Smith Skotsko Japonsko spojený stát

19 article

= Popravy nevinných. Soudce Freeman z prvního oddělení appellačního soudu ve své přednášce na chicagské universitě prohlásil, že touha po získání usvědčujících důkazů a předsudek policejních žalob níků jsou zodpovědny za popravení mnoha nevin- ných osob. »V mnoha případech,« pravil soudce, »fakta, která svědčí ve prospěch obžalovaných, jsou zúmyslně a svévolně potlačována žalujícími právníky a policií. Mohl bych o tom podati mnoho příkladů. »Pěkné to vysvědčení soudnictví americkému!« do- kládá anglický list, z něbož zprávu čerpáme. = Dítě jej donutilo k doznání. Před soudcem Scottem v Pattersoně odehrála se těchto dnů zají- mavá a zároveň dojemná scéna. K soudci předveden byl Asa Gougherty, muž, o němž bylo oznámeno, že zatčen byl ve vesnici Macafea na žalobu, že opustil před několika roky manželku a dítky a jenž tvídil, že zatčení jeho spočívá na omylu. To prohlašoval vůči manželce i všem sousedům, kteří zjistili totož- nost jeho osoby. Za nedlouho dostavila se žena s dětmi k soudu. Jedno z nich, kudrnatý klučina, jakmile Gougherta shlédl, rozběhl se k němu s vý křikem »tati«. Silný muž, jenž do té chvile pevně určitě popíral, že by byl tim, za nějž jest považován, počal se třásti, slzy mu vyhrkly z očí a pak sevře hošíka do náručí, vřele ho libaje. Na to hlasem po hnutím se chvějicím doznal, že jest skutečně Asou Goughertym, jenž opustil manželku a dítky. Prohla- šoval, že se oženil před měsícem se slečnou Vinou Vandermarkovou v Mecafeu, i jest prý hotov pykati za svůj zločin.

Freeman Pěkná Scott Asa Goughert Gougherty Prohl

20 article

= Krvavá pomsta ženy za urážku na cti. V okol Monemvasie panují dosud zvyky a obyčeje, vyžadu- jící krevní pomstu za každou urážku na rodinné cti a nenznávají zadostučinění, kterého by případně mohl soud zjednati. Ženy v té příčině nic nezadají mužům, ano jsou přečasto krvežíznivější a mnohem nebezpečnější než tito. Z té příčiny nejsou tam vraždy žádnou zvláštností a nečiní dojmu, nejsou-li dramatickými. K činům tohoto druhu možno čítali i vraždu, která byla tento týden spáchána v městyse Katavothra. Před několika léty ucházel se mladý chalupník Lyngas o ruku hezké Kaliopy, dcery míst ního kramáře Lauky. Dívka však jej odmítla a pro vdala se za obchodníka Geratsa. Lyngos nemaje pří- ležitosti pomstiti se na ní, odebral se do Ameriky kde se shledal s mnohými vystěhovalci svého kraje kteří dobře znají rodinu Laukovu. Okolnosti té po- užil zlomyslný Lyngas a vypravoval známým, že nepojal Kallopu za ženu, poněvadž prý byla dívkou nečestnou. Rozumí se samo sebou, že zpráva o pomluvě donesla se brzo do Katavothru a jeden příbuzný dívky pokoušel se již

Laukův Lauca Amerika

21 article

Americe pomstítí se pomlouvači, jenž však se spasil přesídlením do jiného státu. Tam mu přálo štěstí tak, že brzo zbohatl a spolehaje se na své jmění, vrátil se před několika dny do Ka- tovothru, kde započal veselý život se svými přáteli. nedbaje hrozícího nebezpečí. A skutečně ani ro- dína Laukova nestarafa se zdánlivě o něho, i zdálo se, že na jeho urážky zapomněla. To se domníval Lyngas, ale velmi se přepočítal. Minulého pondělk slavil svůj svátek, pozvav si několik přátel k hostině Byli v nejlepším rozmaru, do jakého přivádí malva ské víno, když náhle vstoupila do světnice Kaliopa držíc v ruce dlouhý nůž. Tvářila se tak strašně, že to omráčilo hosty jako blesk. Tento okamžik ji do- stačil. Jako litá saně skočila na utrhače její cti dříve, než se vzpamatoval, vězel její nůž v jeho hrdle a horká krev řinula se po podlaze. Ta tepr vzpamatovali se hosté a chtěli se rozčilené ženštiny zmocniti, ale první, jenž se k ní přiblíži!, měl jej nůž v prsou, ostatní pak utekli jako šiléaí, tak že zůstala s raněnými sama ve světnici. Jednomu ob vázala hned ránu, jiného nechala ale vykrváceli Potom se vrátila pokojně domů. Policie ji chtěla za- tknouti, ale obyvatelstvo to nedovolilo a nikdy ne- dovolí, neboť dle panujicích mravů vyplnila svou po vinnost. Číslo 81.

Laukův Lyngas Amerika Ka

22 article

Šachy. Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha č. 156. (originál). Jan Smutný v Příbrami (Z úlohové soutěže „Národních Listů“ č. 8.)

J Rašovský Jan Morava Příbram

23 article

Mat ve 3 tazích

24 article

Partie č. 126. Hrána v Riceově turnaji v Petrohradě 30. března 1905 gambit. — — Riceův Černý: Kojalovi 15. d5xc6 d) b7xKce 16. Sb5—d3 Sc8—gt 17. Dh5—h6 De7—fs 18. Dh6—g5e) Vh8—g8 19. Dg5—a5 Df8 h6 20. Jd2—f1 f) Dh6xchá 21. Se1 xKe3. f4XKe 22. Ve1xe3+ Ke8—f 23, Jf1xg3 g) Jb8—d7 24. Jg3—f1 Sg4—b 25. 8d3—e4 Sh3x g9 26. Se4xg2 Dh4—i a bilý se vzdal.

Ricův Černá dh Petrohrad e 4 sh 3 Sb 5 xke d 7 24

25 article

Bilý: Čigorin e7—65 1. e2—e4 2. f2—f4 e5 xk«f4 3. Jg1—f3. g7—g5 4. h2—h4 g5—g4 Jg8—te 5. Jí3—e5 6. Sf1—ct d7—d5 7. e4xd5 Sí8—d6 8. 0—0 Sd6xke5 9. Víl—e1 Dds—e7 10. c2—e3 g4 —g 11. d2—d4 Jf6—gt 12. Jb1—d2b) Jg4—e 13. Dd1—h5 Se5—d6 14. Sc4—b5+ c) c7—c6 Poznámky M. J. Čigorina v „Novém Vremeni“ a) Obrana tato není nejlepší, neboť bílý může donuti protivníka remisovati večným šachem. b) Kdyby bílý hrál 12. Se1Xí4 vynutil by násl. pokra- čování: Se5xf4 13. Velxe7+- Kes Ke7 14. Ddl— f31 Sí4—e3+ 15. Kg1—h1 Jg4—f2-+ a remis věč- ným šachem. Černý prohrál by, kdyby chtěl nějak vynutiti výhru. e) Tah tento doporučuje uvedená analysa. Může se ho užíti, nikoli však s pokračováním, v analyse uvedeným. d) Tah tento je asi lepší než 15. Jd2—c4. Ještě vý- hodnější jest však 15. Jd2—fl a bílý obdrží z střelce dva pěšce a silný útok e) Bilý výměnou dam získal by chance na remisu na př. 18. Dh6xf8 Ke8xÍ8 19. Jd2—e4 Sd6—e7 20 ŠcíXe3 f4e3 21. Ve1xe3 a bílý dobude druhého pěšce s nadějí dobýti ještě třetího. Jestli 20. Jd2—e4 tu Dh6xh4! 21. Je4X«de- Ke8—f8 a vyhraje. Peslední naděje na remis 23... Sd6xg3 24. Da5— c5+- Kf8—g7 25. Ve3xg3 Dh4xg3? (Jb8—d7 25. Dc5—g5-+ atd. Partie čís. 127. Hrána v turnaji rak.-uher. mistrů ve Vídni 1905. Otevření pěšcem dámy. Černý: L. Löw Bílý: C. Sehlechter 28. f2—f3 Kg8—f8 d7—d5 1. d2—d4 35— at 29. b3—b4! c7—ch

Bilá M J Čigorin dh Sd Dc Černá L Löw 65 1 Nový Vremit Vídeň e 5 6 b 5 + c Čigorin e 7 g 5 4 Sf 1 e 1 Dd e 7 10 c 2 Velx 7 +Kesy e 7 20 ŠcíX 3 f 4e3 c 5 +Kf 8 kg d 5 1

26 article

2. Jg1.— fu Vd8—dv 30. Vc1—d1 c7—e6 3. e2—e3 f7—f6 31. a2—a 4. c2—c3 Jg8—fe Sd5—b3 32. f3—f Sí8—e7 5. Jb1—dh Kf8—f7 33. Vd1—ds Jb8—c6 6. Sf1—d3 g7—g6 34. g2—g4 7. 0—0 Kt7—g7 35. Kg1—f Dd8—c7 8. Dd1—e2 Sb3—c4 36. h2—h4 c5xKd4 9. 63—e4 Kg7—fv 37. Vds—de 10. c3xKd4 d5xe4 Sc4—b 38. Kf2—g3 Je6—b4 11. Jd2xe4 g6—g5 39. h4—h5 12. Jes—fe- Se7x«fe h6xcg 40. f4x«g5 Se8—d7 13. Sd3—e4 Sb3—c4 41. Vd2—p2 Jb4—d5 14. Sc1—d2 Sc4—d5 42. Ve1—e3 h7—h6 15. De2—d3 Vce—cí 43. Sc5—d4 Sd7—c6 16. Vf1—e1 Kf7—c8 44. Vf2x«f6- 17. Jí3—e5 Sf6xKe5 Sd5xe6 45. Ve3)e6 li- Jd5 —e7 18. d4xKe5 Ke8—fv 46. Vf6 Ke6- De7xde 19. Dd3—d6 Kf7—e 47. Ve6 —f6- Je7—d5 20. e5x« de Vei—di b7—be 48. h5—h6 21. Sd2—a5 Ke8—f8 49. Vf6—e6- Vas—c

Kt Dei Jd 5 d 5 20 b 7 e 6 3 Sf 1 e 2 Sb 3 c 4 36 kg c 4 41 Jb 4 — d 5 14 c 6 16 c 8 Sd 2

27 article

22. Val—ci Vd1—d3- 50. Sd4—e5 Scsx«d5 23. Se4 xkk d5 Vd3—d2- 51. Kg3—g2 Ví8— ds 24. Sa5—b4 Vd2—d3- 52. Kg2—f 27—a5 25. b2—bs 53. K13—e4 Vd3 —h3 b6—b5 26. Sb4—a3 54. Ke4—f5 a č. se vzdl Ve8—ce 27. Sa3—c5 Bílým velmi pěkně sehraná partie. Zprávy šachové. Praha. Výbor šachovního klubu „Dobruský“ usnesl se na výborové schůzi ze dne 4. května 1905 opatřiti členské legitimace „Národním kolkem“. Žádají se proto pp. členové, aby legitimace co nejdříve po- kladnikovi neb zapisovateli (jenž též přijímá přispěvky) předložili. — Klassifikační výbor klubu rozdělil členy kteří se přihlásili, dle síly do dvou tříd. Při seřado- vání byl směrodatným výsledek posledního klubovní ho turnaje. O pořadí v jednotlivých třídách a o postup z II. do I. třídy hraji se malé matehe. Klub upozor- ňuje, že zařídil pro nemajetné šachisty 8—10 stipen dijních míst, o néž nutno se hlásiti výboru. O udělení bezplatného členství rozhodne vždy nejbližší výborov schůze. Hromadný zápas meziklubovní B-teamu šachov- ního klubu „Dobruský“ proti „Dělnickému klubu ša- chistů“ konán dne. 3. května v kavárně Vídeňskéa skončil vítězstvím „Dobruského“ v poměru 7: 2. Hráči seřadění dle síly. Jednotlivé partie skončily následovně: 1. K. Anderle (Dobr.) 1 — T. Sika (Děln.)o 2. K. Zmatlik (Děln.) 1 — J. Pelikán (Dobr.) o 3. St. Šerý (Dobr.) 1 — H. Stolz (Děln.) o 4. V. Němec (Děln.) 0 — J. Skála (Dobr.) 1 5. K. Jilek (Dobr.) 1 — G. Korálek (Děln.)o 6. M. Korálek (Déln.) 0 — J. Kandr (Dobr.) 1 7. J. Binder (Dobr.) 1 — J. Pokorný (Děln.)o 8. Fr. Kraus (Děln.) 1 — Fr. Culka (Dobr.) o 9. O. Žalud (Dobr.) 1 — J. Urban (Děln.). Prášek barvy v 50 ee- stln., vodou k rozninl, umý vatel., povětr. vat. ohnivztor., jak ena tvrdé, avšak perorviti. jen Tnátár. lepilneš eli-

Dobruský B šachov K Anderle Dobr Děln K Zmatlik J Pelikán H Stolz K Jilek G Korálek M Korálek J Kandr J Binder J Pokorná Kraus Culek J Urban Prášek Val d 5 23 5 Bílá Praha St Vídeňské Dobr Vd 1 Scsx sa 5 Sb 4

29 article

jová barva. Nejlev. nátér. barva na fapdy, vaitžs prostory a předměty všeho druha. Výlohy zu čty. nsto 21/2 krejcaru. — Výsledek překvapejíel Povětrnosti vzdorná fapadní barva ve vápné rozpattni. olejovému nátáru rovnš, v 49 odstínoch od 12 kre- carů za kilogram výše Žideite váerma vřie. . . n KAREL KRNSTEINER, Videň, III., Hauptstr. po. Hlavní sklad u E. KOWERA v Fraze, 935- (Z a s lá n o) Úvěr osobní, ve smyslu vídeňské an- kety (kapitalisování služného) poskytuje pense scho- ným úřadníkům s ročním platém od 1800 K pensistům od 1200 K do výše ročních příjmů i nit Normální úrok. Nepatrné splátky. Pražská záloim Praha, Ferdinandova tř. 22. Proti známce prospekt vysvětlení.

Krnsteiner Videň Fraga Praha Ferdinandov třída krejcar

32 article

Dříve nežli koupíte pravé perské ko- berce, račte si prohlédnouti bez závazku ku konp chvalně známý, mnoha sty skvostných perských ko- berců opatřený sklad H. Zajíčkové Na příko- pě čislo 14, ve dvoře, a račte se přesvědčiti že nikdo taký výběr při cenách velice levných poskyt- nouti nemůže. Koberce čtverečné pro jídelny a salony, předložky přehozy, běhouny, záclony (Karamaní), speciality v bu- charských, hedvábných, starožitných, exutických exem- plářich. Za pravost neobmezené ručení. Umělé opravy čistění koberců, též uschování přes léto. 1025 1911/205.

H Zajíček

44 article Novinky

Novinky F. V. Krejčí. Výchova nových lidí. Po- zoruhodné dílo v nazírání na pokrokovou výchovu budoucí generace. Cena K 1.40, poštou o 10 h více. Lukas-Ullmann. Elementární kreslení dle moderních zásad. I. Theoreticko- praktický návod pro učitele. S 24 černými a barevnými tabulemi, na nichž provedeno 585 obrazů. České vydání upravil B. Škorpil. Cena K 3.60, poštou K 3.80. L. Sál, Co má věděti každý občan o zřízení rodinném, samosprávném, státním a společenském. I. Rodina, obec, okres a zem. Cena K 1.60, váz. K 2.30, pošt. 010 h více. Flos, Pestré květy, které vybral s při- volením autorů na luzich českého písemni- ctví. Vhodné pro povinnou četbu školní mlá- deže. Vyšlo jako 2. svazek Knihovny českých dětí. Cena K 1.40, kartonované K 1.80. poštou o 10 h více. Prof. dr. Bohuš Rieger, Z novějších dě- jin ústavních. Čyklus šesti přednášek Cena 80 h, poštou 85 h. „Naše Škola“, knihovna pokrokové práee učitelstva českoslovanského. Ročník II. přines následující práce: Krejčí: Výchova nových lidi, Sál: Co má věděti každý občan o zřízení rodin- ném, samosprávném, státním a společenském. (II. díl: Stát a společnost.) Panýrek: Kapit-ly z hygleny školní. (Školní lékař.) Rašín: Názorne směnkářství. Subskripční cena pro čtyři svazky K 5.40, váz. K 7.40. Cena jed- notlivých svazků značně vyšší Veškeré tuto uvedené spisy obdržeti lze v ka- dém knihkupectvi, zejmena v 1073 Ústřed. nakladatelství, knihkup. a papírnictv učitelstva českoslovanského v Praz JOSEFRAŠIN, Holešovice-Bubny, Bělského tř. č. 769.

F V Krejčí Lukas Ullmann B Škorpil Flos profesor doktor Rieger Rašín nový da Holešovice Bubno