Periodikum ALTO Viewer

1

14. května 1905. Číslo 131

2

NÁRODNI LISTY.

3

Strana3.

4 article

Jen zemské úřady mohou sťanoviti, kde h třeba. Bude hlasovati pro text živnostenského vý- boru. Hauck navrhi dodatek, aby k podomnímu obchodu byli oprávněni jen domácí (rodem, domo- vem) obyvatelé a židé nemohli si vykoupiti tuto oprávněnost domovským právem; Pacher přimlou- val se za Rudohoří; Menger, aby Místek byl vřa- děn mezi obce, jimž poskytují se výhody. Rel. Törg ve svém doslovu doporučil § 16. dle výborového textu. § 16. přijat dle textu živnostenského výboru s dodatkem Mengerovým; ostatní navržené změny prepadly. § 17, přijat bez debaty; při § 18. poslane Straucher přimlouval se za text poslanecké sně- povay, načež byla debata uzavřena. Pesl. Vogler přimlouval se za text pansko něnovny a zmírnění pokut, žádaje za přijetí §8 18 s 1k. beze změny. Při hlasování přijaty návrhy Straucherův a Hlerčv, aby pokuty snížily se s 600 na 300 a se 10 za 50 K. Potom také ostniní články předlohy a ně- lolk resoluci živnostenského výboru. Bazanellův miolnční návrh na mírné provádění zákona úřady prdpadl a zákon přijat také ve třetím čtení Dále rokovalo se o zřízení vlašské právnické lalslly v Roveredě. Posl. Bennali dovozoval, že na řešení této otázky nesmí přikládati se politická míra jako dosud, nýbr liela lu úvah čistě didaklických. Snaží se vyvrátiti nimilky proti přeložení této právnické fakulty do Terstu. Od té doby, co se pojednává o záležitosti vlašsté university. Vlaši chtěli ji vždy míti v Terstu.

Hauck Pacher Menger Mengerův Vogler Bazanellův Posl Vlach Rudohoří Místek Terst živnostenský výbor

5 article

Poskazuje na vyjednávání vlašských poslanců s vlá- dea a na sliby ministra vyučování, že zřídí v Terstu privnickou fakultu vlašskou. Proti ní ozývají se Llasy teprve od prosince r. 1903. Poukazuje na pa nětní spis vlašský a rozhořčení Vlachů nad rozhod- nulím, že fakulka dána do Rovereda. Všecky ná- milky proti Terstu jsou liché; toto město hodí se pro universitu nejlépe, také z příčin finančních. Ně- mectí se ve vlašských krajích nisdy neujme a Slo- vané nemohou upříti, že Terst je vlašským městem. Jejich nároky na toto město jsou neoprávněné. Vlaši by nebyli spokojeni, kdyby se jejich fakulta dala jinam. Souhlasi, aby předloha byla přikázána vý- boru, doufaje, že bude změněna ve smyslu V lachův a uslanovi se všecky podrobnosti. Na německýeh universitách vidí Vlachy neradi a těmto je pobyt na nich nesnesitelný. Troufá, že Vlaší dosáhnou práv nické fakulty v Terstu a potom úplné universily. (Pechvala a potlesk — také na galerii; odpor mez lkněmci. Předseda hrozí, že dá galerii vyklidit.) Posl. Romančuk prohlašuje, že on se svými přá- teli přeje zřízení vlašské fakulty právnické, avšak jebo strana musí usilovat o zřízení ruské university pro 3.5 mill. haličských a bukovinských Rusů a pro 1000 ruských studentů.

Vlach Vlachý Posl Romančuk Rus Terst nický fakulta

6 article

Nejprve musí se jen zříditi aspoň právnická fa- hlla ve Lvově. Od lohoto požadavku neupustí, dohud nestane se odstrkovanému a zkracovanému mtéma lidu po právu. (Pochvala mezi Rusy.) Posl. dr. Plantan poukazuje na inšprucké udá- bsli, prohlásil, že sympatisuje s Vlachy, protože jiou slabší a spácháno na nich násilí. (Výkřiky.) Sluší se, aby Vlaši dostali náhradu za inšpruckou lakultu. Chceme, aby se zřídila na vlastním území a věc projednala se přísně kulturně. Stane-li se poli- lickou, nebudeme moci klidně přihlížeti, neboť jde tio nás. Vyslovuje se rozhodně proti zřízení vlašské právnické fakulty v Terstu, protože tu není čistě vlašské území a protože by Vlaši nabyliji kulturní a politické převahy nad Slovinci. Totě platí o Kopru. Přimlouvá se za zřízení slovinské university v Lublani, především právnické fakulty prolože jsou tu potřebné podmínky. Co uznává po- lřebným vláda pro 728.000 Vlachů, nemůže upírat 1.79 mil. Slovinců. Jeho přátelé budou hlasovati při věcné poradě pro předlohu jen tehda, ustanoví-li se zákonem zároveň s vlašskou právnickou fakultou také zřízení slovinské university. (Pochvala mez Slovinci.)

Rus Posl doktor Plantan Vlach Lvov Terst Lublaň vlašský právnický Vlach

7 article

Ministr vyučování dr. Hartel prohlašuje, že vláda nechová se odmítavě k dávným přáním po zřízení no- vých universit, avšak připomíná někdejší (r. 1896 prohlášení nynějšího předsedy ministerstva, kdy jed- malo se o zřízení II. české university, že mimo pe- vlwe třeba také postarati se o náležité učitelské slly že řemůže rozplýtvati prostředky, neboť jich třeb le zdokonalení universit dosavadních. On (Hartel sám vyslovil se o podmínkách zřizování vysokých štol. Při také přiležitosti v r. 1892 musil připustiti že Morava má právo, aby se na ni dbalo pro její polohu, počet obyvatelstva, výši daní a kuliurní vý- znam, a jedná se o kulturní potřebu, jejiž opráv. něnost nikdo nepopírá; nesmí se na druhé straně zamičeti, že finanění momenty padají na váhu tím víc, protože na zdokonalení dosavadních, namnoze zanodbaných universit třeba mnoho peněz. Vláda sloji nyní na témž stanovišti. Jde vytčenou cestou, zkouší a připravuje, aby v danou chvíli mohl násle- dovati skutek. Vláda přeje věci, protože po rozmnožení slředních škol je nával na university velmi velký. (Posl

Hartel Posl Morava východ univerzita

8 article

Selönerer: Vyžeňte židy a bude tam dosti místa.) Tik radikálný prostředek nemohu uvažovati. — Na druhé straně splňují se zmíněné podmínky pro vniversity. Vyučovací správa dává stipendia, dovo- lené professorům na vzdělání se v cizině bez ohledu na rárodnost. (Posl. Klofáč: O Praze to říci ne- ntleme.) Zvláště v Praze jednalo se velmi libe- nílal. (Posl. Klofáč: Professoři tvrdí něco jiného.) V rozpočtovém výboru budou se moci uvážiti tyto zíležitosti — také moravská a ruská universita a právnická fakulta v Lublani, pro něž jsou obětavosti smosprávních a místních činitelů značné sumy k disposici. O vlašské fakultě ať rozhodne sněmovna aby se poněkud vyhovělo potřebě jednoho národního lnene. Ministr podává bistorický přehled této zá lelilosti.

Posl Klofáč Praha Lublaň

9 article

Nynější předlohou má se odstraniti nejistola na salá po listopadových událostech. Professoři i stu čenti čekají netrpělivě na otevření fakulty, což stát se má v říjnu, pročež třeba předlohu záhy vy Tosl. Conci neshledává v roveredské předloze židnou vládní ochotu k Vlachům, již chtějí univer sla z příčin kulturních. Brojí proti dřívější vládě Fítd zřízením inšprucké fakulty viašské byla varo vána. Otázka sídla vlašské university je vnitřní zá- kžlostí vlašské národnosti, ať si tedy vláda a strany hiva pro ni nelámou. Vlaši chtěji ji míti v Terstu Kirodnosti ve sněmovně zastoupené neměly by do palit, aby se práva některého národa — také Vlacho — porušovala a postarati se, aby se bez práví napra- vilo. Očekávají, že sněmovna vykoná svou povin- nost. (Pochvala mezi Vlachy.) Posl. dr. Ellenbogen prohlašuje za nejprostší řeštní národnostní olázky propuštění úplné národní uamosprávy různým národnostem. Nejprostší bylo b to proto s Vlachy, již mají přirozené podmínky pro národní autonomii. Je přirozeno, že Vlaší v Ra konsku jsou nespokojeni: jsouť nespokojeny všecky národností a dobře, že jimi začinají býti také Němei Nespokojenost vzniká, protože žádná národnost ne může zde ukojiti své potřeby. Žádná národnost nema práva zasahovati do práva sebeurčování druhé.

Vlach Posl doktor Ellenbogen Vlachý Terst

10 article

Stranice mezi národnostmi prospívaji jen tětu, kdo dle besla »Divide et impera« rozsévají nesvornost Dezi národnosimi. Polemisuje s ministrem a soudí, budou-li se noci Vlaši v Rakousku národně vyvíjeti jako ve Švýcariku, nemohou rozvinouti otázky, jako jest ctizta vlašské university. Ostatně irredentistické snahy nejsou pouze u Vlachů, nýbrž také u Němců, Chor- vatů, Čechů. (Posl. V. Hrubý: Ani pomyšleníl Plíčinou takých snah jest, že žádná národnost nemá v Rakousku přiležitost rozvinouti své kulturní schop- nosti. Dejte národní autonomii a národnosti sdruží ne a budou podporovati snahy všech národů. Za- banbuje, že způsobí smích a odpor, vysloví-li se myšlenka, aby se některé národnosti dala vysoká škola. (Bravo !) Musíme propustiti právo sebeurčení a národní autonomii. Dokud se lo neuzná, budete uvalovali na své svědomi vinu z úpadku tohoto státu uvnitě i na venek. (Hlučná pochvala a potlesk — také na galerii, jíž předseda hrozí vyklizením.) Posl. Vers zegnassl podal historický rozhled po universilní otázce vlašské a žádal, by se předloha přikázala rozpočtovému výboru a záhy vyřídila, Posl. Erler jako tyrolský Němec vyslovuje se proti zřízení nějaké vlašské university nebo fakulty. budsi kdekoli. Požadavek Vlachů, aby se zřídila taková fakulta, nelze ospravediniti ani jejich počtem, zni placenýmní daněmi Také státu nezáleží na zlí Eail

Vlach Němec Čecho Posl V Hrubá Erler Rakousko Chorvat

11 article

zení vlašské university, neboť opatří si vlašské úřad- niky a učitele jako dosud. Vlaši usilují o vysokou školu pouze z politických příčin. Nejvíce se ji do- máhaji irredentisté. O kulturu vlašského lidu má se starati národní stát vlašský (italský). Vlaší sotva se spokojí s právnickou fakultou; la jest etapou ke zřízení úplné university. Není třeba souhlasiti se zřízením vlašské fakulty a vlašské university není třeba. Skutečně však třeba zlepšit jiné vysoké školy. aby byly důstojny státu. Konečně opřel se zřízení vlašské fakulty v Roveredu a vyzýval německé strany k solidaritě s Němci tyrolskými. (Pochvala.) Posl. dr. Žáček přimlouvá se za zřízení druhé české university na Moravě. Jménem všech poslaneů českých upomíná vládu, aby toto dávné přání spl- nila. Není to žádný požadavek politický a považo- val-li se za něj, to jen vinou vlády, resp. vlád, jež tento eminentně kulturní požadavek českého národa nesplnily a nepodnikly vážných kroků, dokud vše cky politické korporace nepozvedly svého hlasu, aby tuto nutnost prosadily. Jedná se o kulturní otázku.

Vlach Vlachý Němec Posl doktor Žáček Rovered Morava vlašský fakulta

12 article

Každý odborník, znající kulturní poměry českébo národa, přízná, že třeba druhé české university. Líčí poměry pražské university české, jež jsou k hanbe moderního státu a poukazuje na velký počet poslu- chačstva, jemuž jediná česká universila v Praze ne- stačí, aby mohlo zdárně studovati. Vyvrací námitky proti zřízení druhé české university. Český náro placením tolika daní má právo žádati, aby stát ze svých prostředků hradil kulturní potřeby českého ná- roda. Doufá se všemi českými poslanci, že vláda přikročí bez meškání k řešení této palčivé a vele- důležité otázky. (Pobhvala) Posl. Stein vytkl požadavky Všeněmcův a př mlouval se za uzákonění státní němčiny. Polemiso val s ministrem proti zřízení roveredské fakulty protestoval proti předvídanému zřízení dalších fakult.

Posl Stein Praha

13 article

Konečně polemisoval s Ellenbogenem, jenž vystoupil jako člen mezinárodní židovské sociální demokracie a chce poučovati německé poslance. Debata byla potom uzavřena a hlavními řečníky zvolení poslanci Ploj (contra) a Bianchini (pro). Posl. dr. Ploj osvědčil jménem své strany sym patie k snahám vlašského lidu o zřízení vlašské uni versity. Souhlasí s vládou, že zříditi se má na čistě vlašském území. Avšak jeho strana žádá na vládě takou blahovůli, jakou chová naproti Vlachům chce, aby zároveň s touto předlohou postarala se též o aktivování university slovinské. Posl. Bianchiní prohlašufe, že Chorvaté nemaj co namítati proti zřízení právnické fakulty vlašské Ať se dostane Vlachům tohoto prostředku k jich kul- turnímu povznesení, avšak její zřízení v Terstu nebo jiném městě, kde Vlaší se Slovinci nebo Chorvaty smíšeně žijí, smí státi se jen ve shodě s Chorvaty Slovinci. Posl. Stein navrhuje, aby vlašská předloh přikázala se 18člennému odděleními zvolenému výboru Návrh ten propadl a předloha příkázána výbor školskému. Posl. Lupul, předseda branného výboru, na vrhuje projednati pilně zprávu usnešení panské sně movny stran vojenských přípřežl. Pilnost návrhu byla přijata a usnešení pansk sněmovny schváleno v 2. a 3. čtení. Předseda konče sehůzi prohlašuje, že příšt oznámí písemně Konec schůze v 11.25 hod. v noci. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13. května. (C. - B) Odbor národohospodářského výboru pro vystěhovalství schválil zatím předložen dotazníky až na některé změny a ve smyslu návrhů ref. Lichta usnešeno provést ústní anketu 26. června Schůze zúčastnil se odb. rada Kaltenbrunn jenž byl 4 měsíce v Americe na studiích vystěho valských zařízení.

Ellenbogen Posl doktor Ploj Vlach Chorvat Slovinec Stein Lichta Terst Vídeň Amerika Ploj Bianchini

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Zajímavá odpověď na interpellaci. Ku podivu jak někdy vláda je s odpovědí na poda- nou v parlamentě interpellaci pohotově ihned a jen v jiných případech nápadně s projevem otálí. Na dotaz podaný ohledně známého článku »Zeitu«, jenž obvinil minulého dra. Körbra, že za povolání do panské sněmovny vymačkati chtěl na dvou známých německo-židovských velko- průmyslnících statisíce pro vládní disposiční fond. odpověděl ministr vnitra ještě v téže schůzi. Není ostalně žádným tajemstvím, že odpově měl hotovou již dřive, než dotaz byl podán. Toť se ví, že udání »Zeitu« po- přel. Dalo se to očekávati. Však zajímavo bylo a to se neočekávalo, že ve své odpovědi minist do nebe vychválil sekčního chefa dra. Siegharta, známého důvěrníka a pomahače dra. Körbra, téhož pána, o němž ne bez příčiny se tvrdi, že byl nejen prostředníkem mezi bývalým ministerským chefem v různých delikátních věcech, zejmena že byl agentem jeho v německém vídeňském tisku, nýbrž že působil na dra. Körbra, pokud jdeo jeho úplné zabočení ve směr národu našemu nepřátelský. Odpověď ministra vnitra činila do- jem, jako by byla bývala v parlamentě prone- sena mnohem více k vůli panu Sieghartovi, než k vůli dru. Körbrovi. A přece nápadno, že onen pán od té doby, co baron Gautsch ujal se vlády, ve vídeňském parlamentě ani se ne- ukázal, ba že po svém odstavení i nyní ještě nemá nějaký určitě vyhražený odbor. Odpověd ministerská, v níž dostalo se dru. Sieghartovi tak neočekávaného ocenění záslužné činnosti učinila v publicistice a ve kruzích do politi- ckých intimit zasvěcených, dost značný dojem. Celkem ale má se za to, že byla to neopatrnos se strany vlády, angažovati se do té míry v afféře notoricky dosti nečisté aneb aspor choulostivé.

Sieghart Gautsch panská sněmovna

15 article

— Otázka úřadnická. Nepatří věrute doby ku příjemnostem, působiti jako Čech, jenž v této zemi nechce zapříti svůj původ a svou krev, mezi obyvatelstvem německým a uznáváme, že též Němec necíli se v místě českém spokoje- ným tak, jako mezi svými. A že také veřejné správě se tím neposlouží, když rozhostí se ná- rodní antagonismus mezi úřadem a lidem,o tom netřeba šířiti slov. Však k tomu jest především zapotřebí, aby Němei způsobilý ch úřadníků pro potřebu svou měl a potom musí spravedlivý poměr národnostní zavládnouti všude a nejen v instancích nižších, nýbrž úřadníci čeští zastoupeni musí býti zrovna tak nahoře a nejvýš, jako v úřadech podřize- nějších. Konečně nesmí býti snaha po spravedl nosti při obsazování úřadnických míst provázen bezohlednostmi a křivdou na českých úřadní- cích, již v jednotlivých ressortech mají nad německými převahu, zejmena nesmí býti trpěno, oč dnes Němci usilují, aby tím způsobem bylo nedostatku německých úřadníků odpomoženo, by na úkor postupu kollegů českých byli Němei bez ohledu na služebná léta a kvalifikaci str- káni do předu. Bylo by nespravedlivostía bozohledností, aby Němci postupovali nyní jen proto, že jsou Němcia poškozováni byli při povyšování kompetenti čeští jedině proto, že ze druhé národnosti nehlásilo se do jednotlivých oborů dosud s důsta- tek kompetentů. Zejmena nemá se státi, aby provedeno bylo, oč Němci usilují, aby touiž

Němec Čechy

16 article

všickni němečtí praktikanti při soudech šmahem byli jmenováni auskultanty a z auskultantů ně- meckých aby doplněny byly řady soudníeh adjunktů do té míry, pokud toho vyžaduje postulát národních našich odpůrců, již na tom trvají, že do kraje německého nesmí vůbec býti dosazen Čech, byť by sebe lépe se vyznal v německém jazyku. Je známo, že dosud Němei do kariéry úřadní tak se nehrnuli jako Č-- chové, nýbrž že se zálibou vyhledávali zaměst- nání v oboru průmyslném a obchodním. A že se jim při tom zle nedařilo a že volbou takovou neprospěli pouze sobě, nýbrž také národu svému, k tomu mohli bychom snésti haldy dokladů. Kdyby nyní poměr, pokud se týče volby stavů. poněkud byl zkorrigován, zejmena kdyby také z našich řad vstupovalo o něco víc lidí do života praktického, než dosud, nebylo by nám to nijak na škodu, však násilím a křivdou vy- lučovati české aspiranty z povolání úřadnického bylo by počínání, jež by národnostní spory v této zemi ještě více přiostřilo, než je zmírnilo.

Čo

17 article

Kardinální podmínkou při obsazování míst dle národnosti žadatelovy je však, aby českým kom- petentům otovřeny byly úřady nejen do sedmé. výjimečně do šesté dietní třidy, nýbrž aby za- stoupeni byli přislušným počtem i v centrálních úřadech. Dosud je odborný chef národnost české bílou vranou, ba i mazi ministeriál- ními rady je ve Vídni ve všech ressortech sotva tolik Čechů, že by nám několik prstů ještě zbylo, kdybychom je na ně spočitati chtěli. A co znamená rozhodující muž v určitém res- sortu, o tom vykládati by nejlépe dovedli právě ti podřízení úřadníci Čechové, kteří dosud pro svou národnost soustavně byli při postupu od- strkováni a kteří odsouzeni byli s utajeným hněvem na to pohližeti, když chef Němec pře platný zákon, přes spravedlnost a slušnost, kd mohl, český národní zájem ve směru jazyko- vém, kulturním i hospodářském poškozoval Chcete-li mít dole tolik Němců, co vám jieh dle počtu národních příslušníků vašich přisluší. nesmite odporovati tomu, aby Čechové obsa- dili v úřadech ústředních a vyšších tolik míst. co na ně po právu připadá. Jinak to ne- půjde.

Čecho Němec Vídeň

18 article

— K svatojanským dnům ... Poetický měsíc Máchův a Hálkův, opěvaný dosud s ob- divuhodnou vytrvalostí novými a novými básníky blíží se svému středu a tím i svátku domnělého diskretního zpovědníka královny Žofie, jehož navykla si tradice vedle knížecího patrona uctí- vati jako „národního světce“. Po starém zvyku, datujícím se od slavné svatojanské pouti ke dni položení základního kamene k samostatnému če- skému divadlu, putují k nám do Prahy zástupy milých venkovanů z Čech, Moravy a Slezska. Bohužel, ne již tak hromadně a četně, jako v lé- tech dřívějších! Téměř každým rokem pozoruje se úbytek hostí a to zejmena těch, kteří pestrým. bohatě vyšívaným svým krojem a roztomilým nářečím povýšovali pouť na jakousi schůzku ná- rední, čechoslovanskou. Byla nepopíratelně slav- nostním sjezdem, poutí do české Mekky, třeba že snažily se jisté kruhy vtisknouti jí ráz pouti ná- boženské, jakéhosi hromadného procesi ke stříbrnému hrobu v dómě svatovítském. Vzpo- meňme jen první svatojanské pouti, pořádané za pověstného policejního ředitele Paümanna, zarytého odpůrce všech českých a slovanských projevů a slavnosti. Tenkráte Barák s Nerudou a jinými vlastonci učinili svatojanskou pouť slo- vanskou demonstrací, při níž desítitisícové zá- stupy lidu zapěly Paümanovi pod okny jím tak nenáviděné „Hej Slované“ a „Kde domov můj““

Máchův Hálkův Žofie Barák Slovan Praha Čechy Morava Slezsko Mekka Paümann

19 article

Arci, tehda byla trochu živější krev a vice ideál- ního nadšení, více úcty a lásky ku pojmům ná- rod a vlast... Dnes nemožno si upříti, že pou upadá návštěvou i významem. Okolnost tato při- čítá se jednak na vrub všeobecné národohospo- dářské mizerii, jednak rozvětvení drah a do- pravy, jež umožňuje návštěvu venkova v Praze každé chvíle. Policie pražská zakázala starou obvyklost svatojanských poutníků, totiž přespání na Karlově mostě, na schodišti u Křižovníkůa pod loggií u Salvátora. Překrásně vzpomíná této idylky Neruda v jednom ze svých třiceti svatojanských feuilletonů tímto líčením: „Vy- padalo to jako v Benátkách. Na jasně modrém nebi visel měsíc, v pozadí temnily se silhouetty malostranských paláců a chrámů, nad nimi trůnil náš český Louvre. A na mostě ležel poutník vedle poutníka. Jedni spali únavou na tvrdém kameni, jiní tiše si šeptali. Ale policie pražská nebyla přítelkyní takovéto romantiky, anebo měla starost, aby se ji poutníčkové svatojanští nenastudili, zkrátka, vyhnala je s mostů i se schodů chrámových ...“ Poslední dobou po- číná se opětně trochu pracovati k tomu, aby příliv návštěvníků z venkova ve dnech svatojan- ských vzrostl. Kladou se na tyto dny významné schůze a slavnosti, pořádá se hospodářská vý- stava, utěšeně se rozšiřující a zajímavější. Na drahách pozorují po klesnutí v létech devadesá- tých opět přírostek návštěvy. Bylo by rozhodně škodou, kdyby zvyklost a tradice putování do

Salvátor Neruda Praha Karlov most Benátky Louvre

20 article

Prahy ve dnech květnových měla kdy upadnouti a naopak, dalo by se jí s prospěchem použiti ku posílení národního uvědomění, k upevnění styků česko-moravských a slezských, ku pořádání pra- videlného sjezdu všeho Čechoslovanstva v srdei královské Prahy. V dobách dnešních znamenaly by takové pravidelné, každoroční sněmy všeho lidu českoslovanského v Praze mohutnou a zdra- vou vzpruhu páteře i ducha!

Praha českýmoravský a slezský

21 article

— Z české university. Professor pan Loui Feller, lektor na české universitě a na české tech nice bude i v tomto semestru bezplatně přednášeli »Francouzská mluvnice«, v úterý a v pátek od 6 do 7 hod. Stň IV. »Současná literatura franconzská «v pondělí od 6—7 hod. SIň I. Začátek přednášek ve středu 17. t. m. — Ohlášenou přednášku pro řádné i mimořádné posluchače všech fakult: »Přehle vývoje člověka z vajlčka až ku po- rodu« bude konati p. s. docent dr. O. Srdínk dle úmluvy vždy v sobotu od půl 3 do půl 4. hod První přednáška se koná v sobotu dne 20. t. m. posluchárně ústavu histologicko embryologickéhov Praze II, Kateřinská ul. č. 32 n., I. patro- — Rodinné zprávy. Slečna Ada Kühnova dcera zemského advokáta dra. J. Kühna a pan Viktor Pražák, c. k. berní úřadník, slaví dnes v kruhu rodinném své zasnoubení. — Pan Josef Holeč ek, rolník a hostinský z Chuchle, slavil těchto dnů man- želský sňatek se sl. Marií Mottlovou, dcerou rol- nika v Řevnicích. — Slečna Jana Justova, dcera pana Edvarda Justa, prokuristy firmy Waldek č Wagner, řídicího správní rady modřanské raffinerie a spolumajitele cukrovaru v Choiticích, slaviti bude manželský sňatek s panem JUdrem. Ferdinandem Tilschem, kandidátem advokacie a poručíkem záloze, dne 20. května 1905 o půl 5. hod. odpolední v chrámu u Panny Marie Sněžné v Praze. — Sedm- desáté narozeniny slavil včera v kruhu rodinném pan Adolf Czumpelik, majitel realit a bývalý chéf firmy Czumpelik a Schneider v Praze, Jubilant,

Loui Feller doktor Srdínk Kühnův J Kühn Viktor Pražák Josef Holeč Mottlův Justův Just Wagner JUdr Tilsch Marie Czumpelik Schneider kateřinský ulice Chuchle Řevnice Choitice Praha Waldek Czumpelik ústav histologický embryologickéhov Praga II

22 article

jemuž dostalo se mnoho blahopřání, těší se plnému zdraví. — Úmrti. Paní Marie Veselá rozená Čermá kova, choť emer. ředitele panství, zemřela v 59. roce věku svého. Tělesné pozůstatky zesnulé uloženy bu dou do prozatímní rodinné hrobky při chrámu sv Klimenta na Levém Hradci, v Žalově. — V Praze ze mřel pan Josef Tick, majitel firmy Frohreich a spol. v 39. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v pondělí o 6. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském pohřbena. — Rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci má býti letošního roku podroben rozsáhlé úpravě. Majite demku, Sokol pražský, přistupuje tím ke splněn dluhu jejž celý národ velkému svému synu jest po vinnován a to v plném vědomí významu této vzácné památky, pozornosti celého světa se těšící. K dožá- dání jednoty prozkoumal arch. p. Rudolí Koukol ochotně stav domku, zjistil staré zdivo jeho a pokud možno dřívější jeho rozdělení, načež provedeny pro zatímní práce k zabezpečení domku sloužící. Při- stavby novější odbourány, sneseny a zaměněny stropy, též střecha celá snesena a prozalímně znovu zřízena, dříve než dojde na delinitivní její upravení

Marie Klimenta Tick Hus Hradec Žalov Praha Frohreich Sokol pražský

23 article

Práce ty provedeny stavitelem p. Václavem Tomsou z Vodňan. Když byl domek tento před další škodou zabezpečen, přistoupeno k řešení konečné jeho úpra- vy. Ve směru tom dožádáno se odborného přispění na slovo vzatých znalců p. prof. J. Kouly, arch. Cech- nera, arch. Fanty, akad. malíře F. Klusáčka a J. Prou- ska. Pan arch. Fanta převzal pak na sebe ochotn úkol provedení konečné úpravy této na místě sa- mém, p. Klusáček pak uvolil se v provedení vnitřn úpravy domku. Světnice Husova v pravém křídle má odpovidati vzhledem svým původnímu svému stavu v pravém křídle odbouráním novější příčky získána velká síň, jež sloužiti má umístění sbírek musejních Sbírky ty mají podati navštěvovateli obraz významu a působen Ilusova a jeho doby, vzpomínky z mís jeho působení, doklady o uctívání památky Husovy doma i v cizině, studie doby Ilusovy a pod. K účelu tomu věnovány již různé tiskopisy Českou akademi pro vědy a umění, dr. V. Flajšhansem, J. Prouskem knihkupectvím Al. Neuberta v Jilemnici, I. L. Kobra a B. Kočího v Praze, mimo bohatou látku starostou jednoty shromážděnou. Práce adaptační budou dle přání umělců provedeny v létě, prozatím však bude světnice Husova učiněna přístupnou navštěvovatelům

Tomsa profesor J Koula Cecha Fanta F Klusáček Klusáček Husův doktor V Flajšhans J Prousek Al Neubert L Kobr Vodňany Jilemnice Praha

24 article

Tím uvádějí se na pravou míru zprávy rozšiřované jakoby dnešní prozatímní úprava a vzhled domku Hu- sova byly definitivními. Rozšiřovatelé zpráv těch pa- trně neznají dosah chystané úpravy, jež nemá přestati na pouhé zednické úpravě, nýbrž vystihnouti ducha doby a významu památky tak vzácné, což bez dů- kladného studia a bedlivých příprav odborných znalců nelze prověsti. Po 500 let nechal národ český památku tu zanedbanou, ani v Husinci samém nedostalo se náležitého ohledu a úcty, když nyní Sokol pražský přistupuje k dílu tomu s vřelou pietou a porozuměním věci a s vynaložením značných obětl za spolupůso- bení světa vědeckého a uměleckého, vynucuje se na něm chvatné provedení díla, jež má celým stoletím dalším připomínati kolébku z mládí velkého mistra. Škoda ovšem, že návštěva hostí z Anglie na svátky svatodušní zastihne domek Husův ve stavu proza- tímném, než na tom nelze ničeho změniti. — Z obcí předměstských. Pro cejchování mostn váhy na Tylově náměstí na Král. Vinohradech ne- bude se na této v ponděli dne 15. a ve středu dne 17. května vážiti. Každému však volno použiti váhy na náměstí krále Jiřího. — Všeobecné bezplatné očkování dílek i dospělých koná se letos na Smí- chově od 17. kvělna do 10. června vždy ve středu a v-sohotu od 3. do 4. hod. odpul. ve školní budově v ulici Smelanově, Komenského, Plzeňské a Restově — Očkování dítek ve Vršovicích letoš- ního roku započne dne 20. května a konati se bude vždy v sobotu od 2—4 hod. odpol. v budově obecno školy pro chlapce. Tamtéž prováděli se bude i očko- vání opětné.

Hu Husův Král Smelanův Komenský Anglie Tylův náměstí Vinohrady král Jiří Vršovice Škoda

25 article

Volby do okresního zastupitelstva v Kralovicí h na Plzeňsku vykonány v těchto dnech a zvoleno z venkovských obcí, těchto devět pánů: Frank z Hra- decka, Hejda z Chříče, Kožišek z Jarova, Juha z. Bi lova, Hauzner z Mladotic, Prusík z Výrova, Šour z Kozojed, Slabý z Miličova a Vodák ze Dřevce. Z města zvoleni: za Kralovice pan Slach, za Kozlany pan Aksamit, za Čistou pan Stanislav ml. a za Liblín pan Prelát. Z velkostatků zvoleni pp.: Popelka, hospo- dářský rada z Chříče, Maydl, lesmistr z Plas a Říšský. důchodní z Plas. Mimo to budou si ještě prvnějši dva páni jmenovati po jednom zástupci. Ježto ne- máme zde skupiny velkého průmyslu, je tím volb skončena.

Hejda Kožišek Juha Hauzner Prusík Šour Slabá Vodák Slach Aksamit Stanislav Popelka Maydl Plzeňsko Chříč Jarov Mladotice Výrov Kozojedy Miličov Kralovice Liblín Plasy

26 article

— Valná hromada Spolku českých spisovatelů belletristů Máje v Praze konala se v neděli dne 7. t. m o 10. hodině dopolední v místnostech Měšťanské be- sedy pražské za přítomnosti 33 pražských členů a z předsednictví Jaroslava Vrchlického. Ke znění obou protokolů předcházejících valných schůzí. řádné i mimořádné, podány byly příslušné vysvětlivky. i bylo zejmena sděleno, že místodržitelství právě schválilo změnu stanov, která prosincovou mimořád- nou valnou schůzí byla navržena. Ve dnech nejbliž- šich dorozumí se o ní i výbor Pensijního fondu, načež padne poslední příčina, která bránila starému výboru přijímati pro rok právě minulý nové členy činné. O přijímání těchto členů rovněž se rozpředla kratší de- bata: návrh, aby tato akce předána byla pro budoue- nost valným hromadám, nenašel ve členstvu potřeb- ného ohlasu, i bylo od něho upuštěno. Členy nov přijímati bude ledy zase výbor, a učiní tak v nejbližší schůzi po 15. červnu t. r. Při této příležitosti žádá tudíž všechny české spisovatele, kteří by se členy činnými státi hodlali, aby podali svoje přihlá- šky, jakož i seznam svých belletristi- ckých prací do 15. června výboru Máje

Vrchlický Praha penzijní fond

27 article

(Praha II., Štěpánská ul. č. 67), jenž v nejbližší dob podá jim pak písemné vyrozumění. — Po jednomysl- ném schválení všech zpráv výboru, a po udělení ab- solutoria zprávě účetní sluší z jednání dalšího uvěsti schválený návrh výboru, aby výše zápisného a mě- síčních příspěvků členů činných se neměnila: obnáš tudíž i na dále zápisné K 100.— a měsíční příspěvek K 1.—. Při volbě nového výboru zvoleni až na malé výjimky funkcionáři dosavadní, rozdělení funkcí př schůzi ustavující vypadlo rovněž dle minulého sta- tutu: je tudíž předsedou Máje zase Jaroslav Vrch- lický, jeho náměstkem Fr. Herites, jednatelem Fr. Sekanina, pokladníkem J. M. Hovorka. členy výboru pak dr. Jaromír Borecký, An Klášterský, K. Rožek a Václav Štech. Z zvoleného, ale resignujícího člena výboru dra. R.J Kronbauera vylosován z náhradníků dr. D. Pa- nýrek. Náhradníky pro tento správní rok jsou Milan Fučík (jenž zvolen zapisovatelem), dr. . Prusík a Lothar Suchý, revisory účtů pak J. Borotinský-Zyka a Em. šl. z Lešehradu.

Jaroslav vrch Herites Sekanina Hovorka doktor Borecká K Rožek Štech Kronbauer Fučík Prusík Lothar Suchá J Borotinský Zyka em Praha II štěpánský ulice Francie Lešehrad

28 article

— S povděkem přijata byla valnou hromadou zpráva, že výbor předsevzal si pracovati o sestavení velikého iníormativního přehledu české litera- tury v cizích jazycích, díla to svrchovaně důležitého ve příčině prohlubování známoslí i styků mezinárodních na poli uměleckém i kulturním. Záro- veň zdá se, že brzy nadejde doba, kdy bude možno výboru přikročiti k založení nového humanního od- boru, totiž Fondu sirotčího a vdovského, jenž by zajistil stálou roční rentu dělem i vdovám po českých spisovatelích. Je přirozeno, že veliké cíle tyto nalézti mohou kýžené opory nejenom v nejlepší vůli pracujícího výboru, nýbrž že tu bude potřebí i pev- ného podkladu finaněního, za jehož zaji- štěním snahy členů stále se nesou. V tento smysl vy- zněla i slova V. Štecha, jenž se vřele přimlouval o konečné ulužení přátelských styků členských,o upuštění od rušivých zájmův osobních, které, nikterak spolku neprospívajíce, olupují o lásku k němu v če- ské veřejnosti, a nutným, z toho vyplývajícím tříště- ním sil výboru zatlačují olázky v pravdě nejdůleži- tější do pozadí. Devisou všeho členstva bez rozdílu budiž snaha o prospěch, zdar a mohutný rozkvět spol- ku, jehož cíle se nesou k finančnímu zabezpečení če- skéhio spisovatelstva a lim i ke zvýšení prestý že jeho sociálního postavení. Schůze, která ani letos neobešla se bez několika malých srážek osobních, skončila ku podivu smírně a přátelsky, takže se už opravdu zdá nadcházeti po nepříjemném intermezzu doba po- koje, klidu a vážné společné práce pro spolek tak svrchovaného významu.

V Štech

29 article

— Nová akce kuratoria pro sanování sv.-václavská záložny. Kuratorium svrchu uvedené a podepsané drem. Mikulášem Karlachem a Vojtěchem Jos. hr. Schönbornem, vydalo ke vkladatelům a věřitelům sv.- václavské záložny v Praze vyhlášku o nové akci k sa- nován záložny a to na základě nálezu soudních znal- ců, kteří, sestavivše bilanci záložny na den 15. září 1904, zjistili, že nehražený dosud schodek činí okrouh- lých 2.400.000 K. Schodek ten měl by býti hražen členy záložny solidárně ručícími, avšak po zkušeno- stech v tomto směru nabytých a dle vlastního posudku znalců nelze více na takovouto úhradu nikterak po- čítati a to ani ve zlomku takovém, který by stačil k úhradě značnější. Jmění záložny jest exekucemi vyčerpáno, takže kuratorium must vkladní knízky považovati za bezcenné. K 25% zaplacení tohoto schodku bylo by zapotřebí okrouhle 600.000 K. Kura- forium nemá sice tou dobou tuto částku k disposici, jelikož fondy, jím sebrané, až na nepatrné, více méně podmínkami vázané obnosy vyčerpány byly dosavad- ními, ke snížení původně mnohem vyššího schodku čelícími akcemi. Kuratorium činí tedy ke všem vkla- datelům a vůbec věřitelům sv.-václ. záložny v Praze v likvidaci veřejné vyzvání, aby mu do 15. června 1905 oznámili, zdali jsou ocholni na úplné vyrovnání svých pohledávek proti záložně přijmouti hotových 2525 toho zbylkového obnosu, jaký jejich pohledávky vykazují po slevách již učiněných a bez úroků od 1. července 1902, aneb byl-li vklad později učinět, ode dne vkladu jdoucích a beze všech útrat soudních a mimosoudních. Kdo k tomu jest ochoten a chce ve své nabídce státi v slovu až do konce července 1905, má to ohlásiti nejděle do 15. června 1905 na

Karlach Vojtěch Jos Schönborn K Kura Praha

30 article

podepsané kuratorium v Praze, palác hraběle Lažan- ského, dopisem poštou zaslaným, ve kterém výslovně a zřetelně má býti udáno číslo vkladní knížky a jméno, na něž zní, zbývající obnos pohledávky po srážce slev učiněných a bez svrchu uvedených úroků a ná- kladů, prohlášení, že podepsaný jest majitejem této knížky a že ocholen jest za 252% vyrovnání ponechati ji kuratoriu, bude-li mu tato částka do konce července 1905 vyplacena, dále má uvésti, zdali pohledávka byla zažalována, kterým právním zástupcem a na jakém jmění záloženském jest exekučně zjištěna a konečně vlastnoruční podpis a adresu přihlášeného majitele knížky. Každá zvláštní výhrada, kterou oy hlásící se věřitel připojil, každé obmezení proti uvedeným pod- mínkám, budou pokládány za prohlášení záporně a nebude k přihláškám takovým vůbec vzat zřetel. Dále nepřijímají se žádné jiné přihtášky nežli poštou uči- něné, protože nelze pro nedostatek sil přijímati ná- vštěvy osobní. Zvlášť nebude odpovídáno na žádnou přihlášku, nýbrž všechny vyřidí se veřejným prohlá- šením kuratoria. Dle toho, kolik přihlášek se stane, a zdali postačí k úplnému vyřízení této záležitosti. učiní kuratorium své opatření a sezná-li toho možnost, provede v měsíci červenci 1905 výplatu u pokladny záložny „Důvěry“ v Praze. Při výplatě té by musiiy kuratoriu býti odevzdány knížky vkladní svatováciav- ské záložny a u těch věřitelů, kteří pohledávky své soudně vymáhali, kromě toho také dle exekučního řádu předepsaná, ověřená a kuratoriu svědčící postupní listina s příslušnými spisy. Kuratorium veřejnou vy- hláškou v novinách oznámí, zdali k výplatě dojde. Kdyby však pro nedostatek ochoty věřitelů ku prove- dení toholo posledního pokusu vyrovnacího nedošlo, sleží kuralorium své funkce.

Praha palác hraběle Lažany

31 article

— O požadavcích obecních zřízenců pražských jednalo se včera v sobotu večer na schůzi, svolané Nár. sdružením obecních zřízenců, do sálu konvikt- ského v Bartolomějské ulici. Návštěva schůze byla velice četná a nálada dosti vzrušená. Rečníci z jedno- tlivých podniků zdůvodňovali požadavky zřízenců. Četné projevy souhlasu nebo nevole hojně vývody jejich provázely. Schůze zúčastnili se obecní starší pp. Náhlovský, Šejd a Soukup. Shromáždění sympa- licky je přivítalo. Zvláštními přípisy omluvili se obecní starší pp. Zimek, Bukovský a Vondřích. Telegraficky z Vídně omluvili se poslanci Choc a Fresl. Do před- sednictva byli zvolení pp. Srbek, Krupka a Krajc. Jako zástupce vlády přítomen byl zeměpanský komisa dr. Srba. Předsedající přivítal shromáždění, hostyi zástupce lisku. O programu promluvil pak případně pan Krupka. Za jednotlivé odbory uchopili se pak slova pp. Pokorný, Dolanský, Zuna, Neufeld, Zed- níček a j. v. Rečníci dovolávali se sboru obecních starších, aby na ochranu zřízenců kroky podnik! a ehránil je proti některým úřadníkům a protežentům Všichni vyličovali neutěšené poměry zřízenců, kteří nemohou za nynějších poměrů rodiny slušně živiti ani obstáti. Za živého souhlasu se dovolávali ziepšení mzdy, úpravy doby pracovní a poskytnutí přiměřené ochrany. Za důvody oprávňující požadavky tyto uvá- děna cena a nezbytnost práce zlízenců, kterou nelze bezvadně vykonávati v poměrech stísněných a nuz- ných. Zdraví zřízence službou, a rodiny nedostatkem je ohroženo. Nelze najmouti blízké, vhodné byty ani dětem na vzdělání a výchovu potřebné poskytnouti. Stesky a přání pronášeně byly provázeny napžatou pozorností a živým souhlasem. Na konec přijata jedno- myslně resoluce, kterou deputace podá starostovi dru.

Rečník Náhlovský Šejd Soukup Zimek Bukovský Vondře Choc Fresl Srbka Krupka Krajc doktor Srba Pokorná Dolanský Zuna Neufeld Zeda Steska bartolomějský ulice Vídeň sdružení obecní zřízenec

32 article

Srbovi. Resoluce zní: My obecní zřízenci, zaměstnaní u král. hlav. města Prahy, shromáždění dne 13. t. m v Konviktě na veřejné schůzi, svolané Národním sdru- žením obecních zřízenců pro král. české se sídlem v Praze, vyslechnuvše přednesené zprávy c neutěše- ných poměrech obecních zřízenců všech odborů, se- znali jsme, že bez náležité úpravy poměrů našich a přizpůsobení jejich k nynější drahotě i zásadám lid- skosti nemůžeme dále povinnosti své přesně a k plné spokojenosti bez újmy na zdraví a práv našich, konati.

Srba Praha Konvikt

33 article

Vidíme se tudíž nuceni o nápravu všemi silami se po- starati a žádati : 1. O bezodkladné a nestranné vy- šetření veškerých přednesených stesků a oprávněných tužeb obec. zřízenců král. hlav. města Prahy ve všech oborech práce, by získány byly informace o těchto neudržitelných a neutěšených poměrech a o zahájení okamžitých kroků, by v brzku náprava se stala dle vzorů moderních velkoměst. 2. Domáhati se 202% pří- davku drahotního a 207% stálého příbytečného na byt jakožio nejdůležitějších pro okamžilou záchranu obec- ního zřízence v době stálého zdražování nejnutněj- ších potřeb živolních (anebo domá hati se drahotního přídavku dle služebních stupňů a příbytečného dle poměrů pražských). 3. Budiž zaveden celonedělní klid ve všech odborech obecních podniků. Vyžaduje-li toho nutnost služby v neděli pracovati, budiž zřízenci tomu poskytnut náhradní odpočinek některý denv týdnu. Bezodkladná práce nedělní budiž placena dvoj- násobně. 4. Zřízencům a dělníkům obce budiž po pěti- letém stálém zaměstnání dána definitiva, spojená s starobním, invalidním, vdovským a sirotčím pojiště- ním v rámci samosprávy obecní nebo zemské. Vdo- vám a sirotkům budiž věnována zvláštní péče. 5. Ve sporech zřízence obceního se stranami, povstalých ze služebního výkonu, budiž dána zřízencům právní pomoc bezplatná. 6. Veškerým pli podnicích zaměst- naným zřízencům budiž dopřáno výhod v onemoc- nění plynoucích z dekretu č. j. 35.373 an. 1898, což dosud jen na nepatrnou čásť zřízenců se vztahuje.

Praha

34 article

7. Veškeré výhody plynoucí z dekretů a usnesení rady městské, na obecní zřízence se vztahující, mějtež plat- nost i pro zřízence podniků obecních a budiž zame- zeno, by chéfové určitých podníků obecních výhody tyto dělnictvu nemohli odebrati, jak dosud se děje. Dekretům budiž dán určitý výklad a chélům v tom směru nařízení. 8. Do komise disciplinární budiž dáne zřízencům a dělníkům právo vyslati své zástupce, kde by mohli právoplatně dle nejlepšího vědomí, bez újmy na svých požitcích jednati. 9. Záslupci obecních zřízenců buďtež připuštěni do sociálně-humanní komise města Prahy.“ Schůze protáhla se do pozdních hodin nočních. — Z pravoslavného chrámu sv. Mlikuláše v Praze. Stavební úřad král. hlavn. města Prahy oznamil před několika dny pisemně duchovní správě ruské a české pravoslavné obce v Praze svůj záměr, začití opět bezodkladně další, již loni zabájené opravné práce. Duchovní správa chrámu, nechtíc odkládáním tohoto záměru stavebního úřadu král. hlavn. města Praby zdržeti brzké a rychlé ukončení dávno želaných oprav, podrobila se za souhlasu zástupců české pra- voslavné obce tomuto rozhodnutí a na krátký čas vůbec zastaví všechny bohoslužby. Opravné práce stavitelské již skutečně zahájeny. Liturgie předešlé neděle byla zatím poslední, tak že dnes o půl 11. hod. dopoladní koná se v chrámě toliko »molebene na dočasné ukončení bohoslužeb. Ty budou však za- hájeny opět v nově upraveném chrámě v době ne- daleké, ještě v létě a to lelos poprvé.

Mlikuláš Praha