2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Marianská výstava.
= Čístě archaeologické, historicko uměle
eké nebo ryze estetické eíle tato výstava nemá.
Sebrali ji a uspořádali k oslavě theologického
jubilea a má illustrovati v první řadě šířkua
hloubku marianského kultu v Čechách. Nejen
výlvarné a skutečné umění, také jiné projevya
útvary ve spojení s uctíváním bohorodice jsou
tu uloženy: modlitby a kázání, statistiky škol
a bratrstev, devocionalie a primitivní práce li-
dové nebo pro lid, pestré, neohrabané, naivně
nebo zůmyslně hrubé. Tuto archaičnost zacho-
vávají kultové, hlavní votivní a pouťové pa-
mátky lidové od pradávna. U chrámu Zeva
Olympii byly nalezeny podobné drobnosti jak
se prodávají v italské Loretě nebo na Svat
Hoře u Přibrami. Jen předmět, obsah se změ
nil; poměr k vyspělému, kulturnímu umění zů
stal v celku týž, právě tak, jako se lidový způ
sob uetívání bohů a svatých v celku nemění
ani v časech, ani v národech, ani v nábožen-
stvích a pouti Hindů nebo Žaponeů k posvátným
a uelívaným místům jsou v základě svých pro-
jevů a forem stejné, jako naše marianské. Tyto
mají svoji zvláštní liferaturu, delailní a úhrnnou,
a na výstavě ještě lépe nežli v ambitech bělo-
horského kostela seznáte s malým úžasem, co
marianských míst poutnických máme v Čechách.
Čechy
Loreta
statistik škola a bratrstvo
Zev Olympie
6
article
Každé z nich má svoji P. Marii, obraz nebo
sochu, ověšenou vyšívanými tuhými pláštíky,
šňůrami koralů a perel, vyšňořenou baňatými
korunkami a připevněnými šperky. Sejmete-li
odstranite-li je, objevíte nejednou v zdánlivě ne-
foremné panence pozoruhodné dílo umělecké.
někdy originální, jindy článek filiace od někte-
rého prototypu se rozbíhající. Výstava sama
musila se ovšem spokojiti pouze s reprodukce-
mi těchto obrazů a soch, které nesmí opuslit
svá místa. Jenom s hybnějšími objekty bylo
možno počítat, které kláštery, depositáře kostelů.
velké knihovny, musea a jednollivci sem zapůj-
čili. Právě ty, jež mají vedle marianského vý
znamu také hodnotu uměleckou, nejsou ve vědě
archaeologické a historti umění dnes už zcela
neznámy, třeba že o jednotlivých vždy ještě po-
slední slovo nebylo řečeno. Ale ani novinky tu
nescházejí. Tak k oněm poprsním Madonnám.
o nichž jsem minule mluvil, přidružuje se ně-
kolik v celé postavě, z dómu pražského a hlavně
velká deska, dosud nezařaděná, z galeriev
Rudolfinu, jež jsou příbuzné P. Marii sepekov-
ské, emauské, chuděnické a j. Rudolfinská
ukazuje nejlépe, že tento typ apokalyptický —
Maria stojí na půlměsíci a hadu — souvisís
poprsním, který jest o sto let a více starším, že
jej rozvádí v celou postavu, obklopenou velkou
svalozáři a v růžovém orámování nebo loubí
podle starých mystiků. Po stránce formové
umělecké můžete sledovati na těchto deskách.
kterak měkké, oblé, přirozeně plastické draperie
staročeské přecházejí v kornaté a lomené ně-
mecké. V roudnické replice Madonny vyšebrod-
ské na drobných scénách na rámu, jež už
velmi živě připomínají jihoněmecké předlohy.
naznačuje datum 1513, že vliv ten započal
velmi záhy.
Madonna
Marie
Marius
Rudolfinum
7
article
Podobný poměr je mezi Smrtí P. Marie
z Roudnice a bývalého oltáře týnského, nyní na
Strahově. První velký obraz, krásně malovaný
ve vší čistotě a skvělosti barev, je pravé chef
d'oeuvre staročeskéko umění. Velký umělecje
vytvořil a nerozchází se s oběma připojeným
křídly tak, jak se tvrdí; podoba krále pod plá
štěm Bohorodice náleží Václavu IV. a tím je
toto mistrovské dílo datováno. Scéna na týnské
desce je dojista dramatičtěji ličená, ne však
tklivěji. Ale hebkost a vláčnost kresby a mode-
lace ustoupily ostrosti a drsnosti; přikré a kři-
volaké linie a hojnější sic, avšak také sušší
barvy se tu vyskytují. I zde stojíme beze vší po-
chyby před domácím dílem z počálku 16. věku
pod vlivem realismu norimberského. S nim
v souvislosti je i tehdejší řezba. Trojkřídlá
archa z galerie strahovské, výborné práce a
uchovalosti, už podle sv. Václava a Víta, má
domácí list křestný, ale ornamentální ozdoby
kolem, dost těžkopádné vinutiny, jsou odvozeny
z italské renesance, německým prostředím.
Marie
Václav
Vít
Roudnice
Strahov
8
article
Z maleb mladšího původu domácího dva
obrázky Brandlovy, poprsí P. Marie a anděla
Gabriela, rozdělené pendanty »Zvěstování«,z
nevystaveného dosud majetku galerie v Rudol-
finu, patří k nejlepším kusům tohoto tempera-
mentního místra, kusy vzácné síly a sestředě-
nosti barevné a světové. Na cizích by měla
obrazová kritika ještě dost práce. Tak na př.
velký obraz Kristus P. Marii se zjevující obra
zárny strahovské stojí jistě blíže Mabusov
nežli G. Davidovi, Madonna pokladu loretan
ského nese jméno Avriana z Utrechtu dost libo
volně; Svatá rodina na první chodbě pocházt
z blízkosti J. Bassana; Klanění se tří králův
XXX. oddělení nenáleží škole benátské, nýbrž
je pozdní pasticcio z holandských a vlašských
prvků složené atd.
České miniatury, od kodexu vyšehradského
počínaje až do jich vyhynutí, vždycky obsahují
na některém listu, v některé inieiale P. Mari,
tu jako trůnící královnu a ve vyšehradském ne-
opouští tuto posu, ani když přijímá poselstv
Gabrielovo, tu v některé scéně z jejího života.
Zase je to 14. a počátek 15. stoleti, které ji
nejtklivěji a nejněžnějí zobrazují i tam, kde
umění nedosahuje výše ministur na přiklad v
»Liber viatieus« Českého Musea, jako misálu
Václava z Radče, Jana ze Středy a Beneše z
Louky, v žaltáři soudnickém nebo kouřimském.
Brandlův
Gabriel
Mabusov
David
Madonna poklást
Gabrielův
Václav
Jan
Beneš
Utrecht
Bassano
Radeč
Český muzeum
Kristus P . Marie
9
article
Annutiatio a Epifanie jsou tu themata nejoblí-
benější a zejmena Zvěstování líči staročešt
mistři s vroucí něžností, i když jim ruka poně-
kud tuhne a štětec se stává drsnějším.
Plastik je na výstavě dost, domácích a
cizích, od 13. století až po naše dny. Arci tu
právě ze starších nejlepší a nejzávažnější schá-
zejí. Měla zde býti aspoň Madonna plzeňská.
nejkrásnější dílo sochařské 14. věku, jemuž po
bok se smí postaviti jen sedící socha P. Marie
v kostele týnském. Pak by zase bylo zřejmo
kterak vřelostí, něhou a uměleckou prací před
stihují, co v 16. věku následovalo. Jak je na
příklad oproti nim Madonna opatství strahovské-
ho těžká a nápadně stařeckého vzezření ! Zruč-
nosti ovšem neubývá, naopak 18. století dosa-
huje značné virtuosity. Veliká Maria Imaculata
arcib. semináře, moderní polychromii jako tak
smvhé znešvařená, je toho právě tak dokladem
Epifanios
Madonna plzeňský
Marie
Madonna opatství
Imaculata
Zruč
10
article
jako přečetné sloupy marianské po našem ven-
kově, zastoupeně pěkným malým modelem pro
sousoší kladenské. Malou sošku ze sloně řeza-
nou z pokladu svatovílského mnohokráte publi-
kovanou dlužno definitivně přisouditi umění
francouzskému a je velmi snadno možno, žesi
ji Karel IV. z Paříže kdysi přivezl. Několik
drobných virtuosit zaslouží zvláštní pozornosti
Tak Madonna ze mramoru kláštera strahovské-
ho, ze slonové kosti Umělecko průmyslového
Musea nebo míšenského porcelánu Městského
musea. Pocházejí ze 17. a 18. stoleli, jsou gra-
ciosní ano koketní a jejich živost pohybu
draperie je plna úmyslné vypočítavosti. Daleko
za nimi leží prostota a upřímná srdečnost 14
věku jak se v Madonně staroměstské radnice.
i v odlitku patrná, vyjadřuje.
Veliké je množství prací drobných, uměle
eko průmyslových na výstavě, ale také mezi
nimi zase mnoho, jejichž hodnota je vie devo-
cionální, nežli umělecká. Zlatnietví a co s ním
souvisí, aspoň zde v Klementinu, v dobách
pozdní renesance a baroka, prozrazuje v celku
žalostný úpadek u porovnání s gotikou 14.
15. věku. A moderní zlatnictví neméně. Není
tu snad jediného kusu, který by se Fortnerově
pedu opatů strahovských vyrovnal, jako zase
objekty pokladu svatovítského, kříže, relikviaře,
destičky, vysoko stojí nad ostatními. Bohaté
monile s perleťovou řezbou Smrti P. Marie je
právem proslulé pro krásu koncepce a techní-
ekého provedení a pořadatelé výstavy objevil
na Vyšehradě dílo, ne sice té bohatosti, ale jemu
slohem, dobou i jakostí příbuzné, terčový re-
likviář s perlefovým reliefkem Zvěstováníp
Marie. Pátráme-li po archeologiekých kuriositách,
objevíme vzácnou starožitnost v domkovém re-
likviáři městského musea ze dřeva, omalovaném
symboly evangelistů a postavami světců pri-
mitivnosti 13. století.
Karel Iva
Madonna
Fortnerův
Paříž
Klementinum
Vyšehrad
Zvěstováníp Marie
11
article
Výstava, bohužel, jest urovnána nazvíce
podle majitelů, ne podle jakého uměleckého nebo
historického systemu, který ovšem nebyl v pro-
gramu. Stoji-li Strahov na čelném místě, stalc
se tak po právu už pro hojnost, s jakou vý-
stavu obeslal. Dosud není obecně známo, které
a jaké všechny poklady umělecké chová kanonie
sionská; teprve poslední leta dostalo se jim
pečlivého a vědeckého opatrovníka a horlivých
popisovatelů. Tito, A. Podlaha a E. Šiuiler, vy-
dali také už popisy pokladu v Loretě, z něhož
mnohé je vystaveno a obsáhlou monografli po-
kladu svatovitského, tak že každý objekt z něho
na výstavě byl jimi prozkoumán a popsán.
Čivrtý vystavovatel na řadě je Městské museum
pražské, jehož hojné a stále se množící sbírky
dosud nejsou náležitě ani oceněny, ani vědecky
využity. Z knihovny knížat Lobkovických poklady
miniatur, domácích, francouzských a nizozem-
ských, zdají se tajiti přemnohé překvapení, co
i na výstavě znovu je naznačeno. Tak tato
Marianská výstava i těm, jichž pobožnosti jest
umění, nabízí požitek, poučení a perspektiv
v hojnosti.
Karel B. Mádl.
A Podlaha
E Šiuiler
Mádl
Strahov
12
article
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Podlaha Antonín: Obrazy marianské v Čechách
ze sloletí XIV.—XVI. V Praze. V. Kotrba 190 4. —
in 4° (K 2.59).
Podlaha Antonín: Sochy a skulptury mariansk
v Čechách od nejstarších až do stol. XVI. V Praze.
V. Kotrba 1904. — in 4° (K 2.50).
Obě obdobné kniby jsou jaksi doplňkem přítomné
výslavy marianské. Velmi vlivným, který i potom
svoji cenu podrží. Obsahují snůšku reprodukcí, ne
sice všech a ne ani zcela systematickou, přece však
aspoň čelnějších maleb a plastik Pannu Marii před-
stavujících, vesměs skoro domácího původu. Vyda-
vatel je doprovází stručným, pozorně a uvážlivě
psaným výkladem archneologickým, jejž jednak opřel
o výsledky dosavadního bádání svých předchůdců,
jednak vyvážil z vlastního. Typologie českých
Madonn malovaných a jejich filiace je v celku
už dobře v odborné literatuře ustálená; sochami
Podlaha
Antonín
XIV
V Kotrba
Marie
Madonna
Čechy
Praha
13
article
Madonn počali se podrobněji teprve v Sou-
pisu zaměstnávati. Arci že jen deskriptivně.. A tu
se jich už vynořila řada ku podivu, z nichž
mnohé převzal Podlaha do své monografie, která s
může sláti dobrou a vítanou pomůckou srovnávací
a byla by ještě cennější, kdyby všechny reprodukc
byly provedeny dle folografických snímků. S údaji
autorovými stěží bude třeba mnoho polemisovat. Tak
je na př. dobře, že vytkl italský původ Madonny
karlštejnské, ale Pietu bechyňskou dlužno asi klásti.
už podle typu a výrazu hlav, hlouběji než do druhé
polovice 14. věku. Zajímá mne, že při Madonně dou-
dlebské měl stejné myšlenky, jaké jsem minule zde
už naznačil, ale Madonnu z archy roudnické nepo
važují za karolinskou malbu a strahovská není jistě
odvozena od zbraslavské, nýbrž je samorostlým vyni-
kajícím dílem. V celku platí, co úvodem řečeno: jake
všechny práce A. Podlahy i tyto příležitostné publi-
kace jsou dobrým příspěvkem látkovým k dějinám
českého umění a nad to schopny uvésti málo vší
mavé staré památky v obecnou známost.
Madonna
Podlaha
Madonna karlštejnský
A Podlaha
14
article
= Výslava F. Jenewoina. Klub přátel umění
v Brně za málo let svého trvání může se vykázati
činností hojnou, pěknou a blahodárnou. Jeho správa
zajisté sestává z horiivých mužů a pravých přáte
umění, kterým jde o praktické rozluštění, rozšíření
a upevnění zájmů o umění v životě a společnosti
Českého umění v české společnosti v městě, kd
nejen politický, ale také kulturní boj musí býti pod-
slupován s druhou národností. Řada výstav, kterou
pořádal, po většině souborných — »Manesa«, Uprky
Kalvody a j. — přivodila brněnským Čechům řadu
vybraných sensací a také po padesáti letech nově se
rozvíjí, oč kdysi Bedřich br. Silva Taroucca usiloval
Nová výslava byla otevřena v neděli 3. t. m. a po-
trvá po dva měsíce. Nový občan brněnský. F. Jene-
wein, v ní ukazuje svoje velké umění, jimající svým
velkorysým patosem a uchvacující svojí grandiosn
tragikou. Počíná časově Daní krvavou, cyklem ne-
právně zapomenutým a rozvinuje přehled dosavad-
ního díla Jeneweinova přes Jidáše, Jeremiáše, Velký
Pátek, Mor až k návrhům pro vídeňské kostely
práce nejnovějšího data. V tomto souboru objevuje
se muž, kterému umění není pouhým zaměstnáním
nýbrž vznešeným kultem, kultem hluboké duše
velkého srdce.
F Jenewoin
Uprka Kalvoda
Čecho
Bedřich
Taroucca
Jeneweinův
Jidáš
Jeremiáš
Velký Pátek
Mor
přátelit uměný v Brno
Český uměný v český
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Autonomní členové školních úřadů
mají vykonávati vliv na osnovu
učebnou obecných a měšťanských
škol.
Stále slýcháme stesky, že školy naše ne-
hoví dostatečnou měrou potřebám lidovým; jed-
nak nevhodným výběrem látky učebné, s druhé
strany pak, že podává se učivo způsobem všude
jednostejným, ne pro každé místo a pro všechnu
mládež se hodícím.
Naříkáme, ale nepřičiníváme vždy ruky
k dílu, kde bychom skutečně tak učinit mohl
a měli. Čekáme spásy odněkud, neuvědomujíee
si ani, odkud, a čekáme klidně dále.
Co takové vyčkávání spásy od našich byro-
kratů vynese, to poznali jsme výnosem zemské
školní rady o němčině na čtvrtých ročnicích
školy měšťanské. Úřady ty k některým věcem
zamhouří oči a spí, že je ani hlas zákona ne-
vyruší, na jiné straně chvátají s horlivostí, že
je ani překročení ochranného zákona nezarazí.
Kdyby všichni činitelé autonomní v úřa-
dech školních, v místních, okresních a zemské
školní radě jen práva svého, zákony jim po
skytovaného, užili, jistě by mohli mnohé napra
viti a mnohému zlu předejíti.
Jsou však úřady, jejichž jest to povin
nost přímo do praxe školní za-
sahovati.
Jsou to okresní školní rady, kde členové
autonomní mají z pravidla většinu a tudíž roz-
hodování ve své ruce.
16
article
Bohužel, v tomto nejdůležitějším úřadě
školním vyvinul se zvláštní duch a zvláštní
praxe. Schůze okresních školních rad konávají
se místo každého měsíce sotva třikrát, čtyři-
krát za rok a členové sotva stačí vyslechnout
referát okresního inspektora o spoustě úřadních
řízení, často do tisíců jdoucích, aniž by měli
kdy přemýšleti o obsahu. Ano, kdyby nebylo
někdy nějaké to obsazování, snad by se členové
okresní rady ani nesešli nebo snad by se
schůze školních rad ani nesvolávaly.
V zákonech vedle četných ustanovení, proti
kterým jsme bojovali, aby tam se nedoslala.
jsou však přece aspoň mnohé věci, jichž možno
ku prospěchu využiti.
Zmíníme se dnes o jedné, k níž nutí nás
právě vynesení zemské školní rady, jež zálud-
ným způsobem hledí vpašovati povinnou něm-
činu prozatím do čtvrtých ročníků měšťanskýeh
Úprava z r. 1883 přinesla vedle četných
ztrát v ohledu svobodomyslném přece některé
výhody v ohledu samosprávném. Jedna z nieh
je, že ze škol měšťanských, do tehdejší doby
neurčitých, vytvořila škalu lidovo u.
Aby pak zřejměji vyznačen tento směr, že
to nejsou žádné střední a tudíž neurčité školy,
nýbrž že mají školy měšťanské poskytovati vyš-
šího vzdělání občanstvu, netoužícímu po
službách kancelářských, ustanoveno jest v pří-
čině osnov učebných:
Minist. naříz. 8. června 1883 č. 10.618
k zák. ř. 2. května 1883 ve IV. odst. ad 3.
Osnova učebná budiž tak zřízena, aby ... pro
praktický občanský žiyot vždy dle zvláštních
poměrů školního místa v okresu vzdělání po-
skytovala.
„Pro každou školu měšťanskou usta-
novena budiž zvláštní osnova učební,
i není na překážku, by v místech, kdeje více
škol měšťanských, v učebných
osnovách jednotlivých škol při-
hlíželo se k rozličným poměrů m.
17
article
„Okresní úřadové školní mají ku předběžné
poradě o osnově učebné každé jednotlive
školy měšťanské povolati konferenci.
K těmto konferencím, které říditi má
okresní dozorce školní, pozváni buďtež mimo
sbor učitelský školy měšťanské ředitelév
okresu se nalezajících učilišť, pro která školy
mají připravovati, jakož i zástupcov
živnostenských a hospodářských
zájmů školního místa a okresu.“
O jednání těchto porad v odst. e) se zvlášte
připomíná:
„Počet učebných hodin, jakož i učiva před
mětů: přírodopisu, přírodozpytu, počtářství,
geometrie a rýsování, kreslení od ruky, kraso-
pisu a ženských ručních prací pro dívky ří-
diti se bude zvláštními potřebami
praktickými, tak že na příklad v místech
neb okresích, kde zvláštní poměry živnostenské
toho vyžadují, by větší zřetel obrácen byl ke
kreslení neb aby se lučbě vyučovalo obšírněji
a pod., těmto potřebám v osnově učebné jest
vyhověti, kdežto v jiných místech, kde hospo-
dářské živnosti převládají, přihlížeti k těmto
poměrům přiměřeným vyučováním v mezích pří
rodopisu a přírodozpytu, které se vhodnými po-
můckami učebnými (školní zahrada, štěpná
školka atd.) podporuje.
18
article
Schválně citovali jsme některé stati zákoni
tých předpisů do slova, aby tím více vyniklo
jak liší se ve skutečnosti praktické prováděn
jejich.
Místo aby činitelé, jimž tuto zaručeno jest
znamenité právo, vykonávali náležitý vliv n
osnovy, pozůstavují vše okresním školním in-
spektorům a protože při sdělávání osnov pro
jednotlivé měšťanské školy nastává dosti značná
práce a to nejen okresní školní radě, ale i zem-
ské školní radě, tu hledí se práce zjednoduši
tím, že co možno přizpůsobují se osnovám nor
málným — bezbarvým — a aby to nahoře ne-
křičelo, obmezí se „úprava“ na nějaké zamě-
nění odstavců, neb že se z jedné věty udělají
dvě, neb že někde středník nahradí se tečkou.
tak že „úprav“, vyznačených červeným inkou-
stem, je na pohled několik, změna v podstatě
ale žádná. Bez práce a studií vyhověno nahoře
— a dole ti, jichž se nejvíce týče, jsou spokojeni
se vším. Ani se o to vícekráte nestarají — snad
ani nevědí, že k tomu práva mají.
19
article
Kdyby členové autonomní, kteří mají v
okresních školních radách většinu a bez jejichž
souhlasu osnovy k vyššímu schválení ani před-
loženy býti nemohou, trvali na svém právu, jak
jinak by se byly osnovy měšťanských škol vypě-
stovaly a byli bychom byli došli, kde to vhodné,
ko zřízení čtvrtých ročníků se samostatnou osno-
vou a nebyli bychom dožili se toho nadělení,
jímž nás ministerské vynesení, před rokem. vy-
dané, obšťastnilo. Ale nemusí býti ještě ztra-
ceno, co bylo zameškáno. Vědomi sobě jsouce
svých práv, že škola měšťanská jest školou lí-
devou, že patři nám, užijme svého práva na nil
Jest to věcí živnostenských společenstev.
hospodářských spolků, obchodních sdruženía
vůbec všech, kdo sobě přejí, aby zájmy jejich
přiměřeným prohloubením vzdělání školního
podporovány byly, aby hleděly, by se tak stalo.
Nechť ve svých schůzích učiní předmětem
jednání trvající osnovy učebné měšťanských škol
ve svých okresech, nechť projeví své náhledy
a tužby. Projevy ty nezůstanou bez účinků, a
kdyby přece, nechť obrátí se na zástupce auto-
nomní v okresních školních radách, ať konují
tam svou povinnost.
Místní školní rady rovněž by neměly pouště
se zřetele tyto věci a projevy jejich jistě by ne-
povšimnuty nezůstaly. A to netýče se jen míst-
ních školních rad, kde právě se měšťanská škola
nalezá, ale všech místních školních rad v okresu,
vždyť měšťanské školy jsou pro celé okresy.
22
article
*e Pan Fériaud, professor šermu v Č. Š. K.
vrátil se z Paříže, kde poslední měsíce pilně pracova
s mistry Kirchhoffrem a Janvoisem, známými v Praze
jakož i s Masselinem, Guérinem. Ramusem a j., ktet
jsou rovněž znamenitými šermíři.
Nové období šermířské začne 1. října. Ti, kd
chtějí se zúčastniti zvláštních lekcí neb státi se členy
Č. Š. K., nechť zašlou přihlášky do sídla klubovního
v Jilské ulici č. 16 s udáním, kolik hodin chtějí míti
týdně a doby, kdy chtějí býti vyučováni.
Připomínáme též, že prof. Fériaud přibralsi
italského professora p. Bertího za spolupracovník
Pan Berti vyučuje šermu šavli a bude třikrát týdni
v místnostech klubovních k disposici přátelům sečné
zbraně.
Je záhodno, by přihlášky byly učiněny co nej-
dříve, aby mohlo býti sestaveno rozdělení cerclů
Jiné informace podá pokladník klubu pan Rutte
banka »Praha«.
Fériaud
Janvois
Masselin
Guérin
Ramus
Š K
profesor
Berti
Rutt
Č . Š
Paříž
Praha
23
article
** Český šermířský klub „Riegel“
jenž přesídlil v srpnu t. r. do nových místností v Miku
landské ulici do domu „Na Studenci“ zahajuje dnem
1. října správní rok 1904—05. V místnostech opa-
třených veškerým pohodlím zavládne opět čilý ruch
pilné cvičení zápasu šavii i spadou za osobního ve-
dení známého mistra šermu p. Orazia Santellia.
jehož žáci čestně representovali vlašskou školu šermu
na mezinárodním turnaji v březnu t. r. pořádaném
Mistr osvědčil se býti nejen znamenitým učitelem, ale
i nebezpečným soupeřem, uplalniv se co nejlépe jak
v assauts mistrů na zmíněném turnaji tak na onom,
pořádaném v měsíci červnu t. r. v Londýně, kde pře
konal skvěle tuhou konkurenci mistrů zahraničních
V klubu, jenž ustavil se svého času z českých člen
bývalého internacionálního klubu, bude se cvičiti vždy
třikrát v týdnu a to v úterý ve čivrtek a v sobolu
od 7 do 9 hodin večer. Přihlášky nových členů i ve-
škeré dolazy zodpovi výbor klubu v Praze, II., v Mi-
kulandské ulici v domě „Na Studenci“ I. posch
Athletika a sportovní hry.
Riegel
Santellius
Studenec
Londýn
Na Studenec
Český šermířský klub
Mik
výbor klub v Praga
II
24
article
** A. C. »Sparta« zahájí dnes na svém nov
upraveném hřišti v Holešovicích proti měšťanskému
pivovaru období v kopané zápasem s německým
klubem D. B. C. »Sturm«, který při posledním utkání
poražen v poměru 8:1. Mužstvo »Sparty« je skoro
toléž, jako loni a je již v dobré kondici. Taktéž
mužstvo »Sturmu« jest sesíleno novými hráči a možno
tudíž očekávati zajímavý zápas. Začátek zápasu jest
o půl 5. hodině odpolední. Před tím o 3. hodině zá
pasy II. mužstev.
** Letní mužstvo S. K. »Slavie« odjede dnes od
poledním vlakem do Kladna k footballovému zápasu
Schůzka o půl 2. hodině odpoledne v klieovně n
Letné.
s* Český Athlelic a Foolbali Club na Král
Vinohradech sehraje dnes o 4. hod. odpol. svůj prvn
zápas v podzimním období se S K. »Čechie« na
hřišti na Kr. Vinohradech u pivovaru.
** Footballový zápas ve prospěch na
šich obranných jednot. Odbor Národní jednoty po
šumavské pro Staré město, Malou stranu a Hradčany
žádá dopisem (který jest také otištěn v posl. čísle
»Sportovního Světa«) A. C. Sparta a S. K. Slavii.
aby footbalový zápas, o kterýž se tak velký zájem
jeví, sehráli oba kluby ve prospěch »Nár. jednoty
pošumavské«. Jakožto cenu věnuje vítězi diplom
N. J. P. Jak se nám oznamuje, jest ochoten A.
Sparta matsch tento ve prospěch N. J. P. sebráti
čeká pouze na souhlas S. K. Slavia, který zajiste
též k účelu výše uvedenému zápas ten sehraje.
Z cyklistského ruch u.
** Klub cyklistů „Čechie“ na Krá
Vinohradech vypisuje ku přání členů silniční zá-
vod na vzdálenost 80 km na trati Králové Hradec—
Praha. Závod vykoná se v neděli dne 18. září t. r.
za každé pohody. Start o 6. hod. ranní u 89. km
u Kuklen, cíl u 9. km. u Chval
S K
A C
Chval
Holešovice
Kladno
Královský Vinohrady
Hradčany
Vinohrady
trať Králové Hradec
Praha
km u Kukleny
Sparta
Slavia
Letná
* Český Athlelic
Foolbat klub
Čechie
Králové . Vinohrady
Sturm
km
43
article
LIBUŠE
LIBUŠE
obsahujíeích vybrané romány, povíay a novefiy nejpře dnějších
spísovatelů a spisovatelek českých
V. Bene
E. Frárwralerzka
K P. Rae
ar. Bran
. Krsněane
Fodžnl
R. HJella
FX seled
Kunavřick
F. Flerůte
ahs eká
R. Srvoě edlien
A. Firdllinai
Nervišer
M. A. Sienáiřeě
3. D. Nenrá
5. Poddhipsk
V. FTěck a j.
Zásylka knih vyřídí se po dojítí pevné objednávky s udáním
plné adressy, provázené první splátkou 3 K a 1K 20 h na pošl.
zásylku (celkem tedy 4 K 200 6l. jakož i pisemným závazkem
na dodržení ostatních 6 spláteh po 2
PřI hotovém zaplacení najednou všech 15 ročníků pouze z
14 K s zásyika franko
Račte žádatl podrobný prospekt.
jejž na požádání zašle každé řádné knihkupoctví, nebo přím
Nakladatelství F. ŠIMAČKA v Praze.
Jeruzalémská ulíce č. 11.
Nákladem knihkupectví Dra, Frant. Bačkov
ského v Praze vyšly a jsou na skladě v každém
řádném knihkupectví tyto
učebnice řečí.
Anylicky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 72 h.
Arabsky čísti a psáti ve 4 hodinách. Pro samouky
napsal dr. F. Karban. Za 50 h.
Bulharsky snadno a rychle. Sepsal Jan Wagner.
Za 60h
Cikánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h.
Dánsky snadno a rychle, Sepsal Fr. Vymazal. Z
72 h.
Francouzsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy-
mazal. Za 72 h. (Doplákem k tomu vyšlo „Čech
Franeouzem rozmlouvající“ za 1 K, váz. Dohro-
mady s předešlým spisem za 2 K.
Hebrejuky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 72h
Hollandsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 60 h
Chorvatsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 1 K
Lntinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 1 K.
Litevsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 72h
Madarsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 40 h.
Libuše
V Bene E
Frárwralerzek
Rae
F Flerůte
A Firdllinai
Sienáiře
V FTěck
František
Vymazal
doktor
F Karban
Wagner
Čo Franeouz
Praha
Bačkov
Francie
della FX
45
article
Malorunky (rusínsky) snadno a rychle. Sepsal Fr
Vymazal. Za 40 h.
Německy snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h. (Kdo chce ještě dů-
kladněji německy se naučiti, kup si také „vech
Němcem rozmlouvající“ od Fr. Vymazala za
1 K 20 h, váz. 1 K 50 h, váz. dohromady s pře-
dešlým spisem za 3 K.)
Nizonémecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy
mazal. Za 60 h.
Novořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h.
Polsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Cena
72 h. (K důkladnějšímu výcviku v řeči té jest
Učebnice jazyka polského se zvláštním zřetelem
k výslovnosti, obsahující mlavnici, rozmluvy a čí-
tanku. Napsal J. Paulík. Za 1 K 40 h.)
Portugalsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 72 h.
Vymazal
Němec
J Paulík
Francie
48
article
Rumunsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h.
Rusky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za
72 h. (Doplňkem pro ty, kdo důkladněji rusky na-
učiti se chtějí, vyšlo: „Čech s Rusem rozmlouva-
jící“. Za 80 hi, vázaná dohromady s předešlým spi-
sem za 1 K 80 h.) — Také vyšlo: Snadný návod
naučiti se za několik hodin rusky čísti a psáti
Napsal Fr. Vymazal. Za 30 hal
Slovensky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 40 hal
Slovineky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal.
Srbsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal
Staroslovansky (starobulharsky) snadno a rychle.
Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 hal
Starořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 90 hal.
Syrsky čísti a psáti. Pro samouky sestavil Dr. Fr.
Karban. Za 50 hal
Španětaky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 60 hal.
Švédsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 hal.
Tureoky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal.
Vlasky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za
72 hal. (Doplňkem k tomu vyšlo : „Čech s Vlachem
rozmlouvající“ za 72 hal., váz. dohromady s pre-
dešlým spisem za 1 K 70 hal.
Také vyšlo:
Migebře snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal.
Trigonometrii snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy-
mazal. Za 30 hal.
Obratem pošty dostane, kdo pošle obnos (třeba
19367
poštovních známkách) s adressou
Dr. Fr. Bačkovský,
knihkupec v Praze, žitná ulice čís. 55 n.
Vymazal
Čo
Ruse
Karban
Vlach
doktor
Bačkovský
Francie
Slovensko
Praha
žitná ulice
49
article
Kanalisace mtěst
z betonu,
Čistící nádrže pro odpadlkové vody
z betonnu,
Těsnění sklepů proti spodní vod
z betonu,
Holendry, kádě
z betonu,
Naduvníky a dlažby humen
z betonu,
s betonu.
Řepní splavy
Podnikatelatví staveb betonových a továrny stavebníeh
výrobků
Hrůza Rosenberg,
raha — Víleň — Olomou.
Hrůza Rosenberg