3
masthead
11. září 1904.
5
article
By agitačním ohniskem? Co konečně zdánlivě
seriosní, fakticky však lehkomyslný, paušální
soud, že činí se přílišné požadavky?
Jsou věci, které nesmí mluviti žádný
byrokrat, ještě méně pak ministr, nejméně však
chef vlády. Žádný místodržitel nedostal by ab-
soluci za hovory, které měl v posledních dnech
p. dr. Körber. Jenom dvě možnosti jsou: bud
neví, co mluví, nebo ví. V jeho interesse domní-
váme se, že ví, že vědomě chláchol
a navnazuje Němce, jejichž názvoslov
si již osvojil, a že vědomě popuzuje a dráždí
Čechy.
Či mohou v národnostní agitaci býti jen
ústavy německé? A jsou agitačními ohnisky je-
nom české a polské? A je český požadavek, aby
mu vrácena byla vnitřní češlina, nadsázkou, jest
jeho požadavek, aby měl dvě university, ani
Poláci, v Rakousku dvakráte menší, mají také
dvě, Němci pět, nějakou přílišnosti? V čem, ve
kterém postulátu našem je nezřízenost? který
je nesplnitelným? který je nezákonným anebo
protiůstavním? který dotýká se práva Němců?
doktor
Körber
Němec
Polák
Čechy
Rakousko
6
article
Sic non itur ad astra. Takováto methoda,
nás vykřikovati za kazimíry, hrabivce, ohrožo-
vatele konstituce atd., nevede z bludiště k žád-
nému východu. Kdo takhle mluví, nechce vy-
jasnění, alebrž tmu, nechce rozmotání, ale —
zmatek a zápletky, nechce polepšení, ale pro-
dloužení zbědovanosti nynější, nechce mírua
smíru českého národa se státem a jeho správou
a jeho faktory, nýbrž další válce a stupňova-
nému odboji.
Proto je naše rozpoznání: cesta do Haliče
nebyla žádným aktem k upokojení, ke ztišení,
ke zmírnění a její následky mohou býti jen ta-
kové, jaký byl její ráz. Chtějí-li ve Vídni, aby
konflikt s českým národem potrval, tento neleká
se zápasů dalších. Pět let je v boji a bude v
něm nových pět let a třeba-li, ještě déle. Vý-
sledek každého boje je nejistým, ale jsou boje,
které musí býti provedeny. A přijde čas, kdy
nám povděčni budou také ti, kdož nám dnes
klnou, že jsme ani se nepřikrčili, ani nepod-
lezli, nýbrž vzepřeli se, když byla zahájena
recidiva do minulosti, a že svými obětmi jsme
připravili lepší budoucnost pro všechny, kdož
nyní jsou ponižováni a tlačeni.
Halič
Vídeň
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 9. září. (Blahopřání vše-
polské omladiny Japoneům.) Telegra-
fieky bylo již ohlášeno, že svaz všech pol-
ských akademiekých spolků v Haliči zaslal ja-
ponskému vyslanci ve Vídni blahopřání k vítéz
ství japonské armády u Ljaojanu. Tento do
kument nesmrtelné ostudy zní do-
slovně: »Jmenem veškeré polské akademické
omladiny, jež přináleží k národu, který prvý po-
cítil nebezpečí, Ruskem hrozící celému světu.
a který následkem nenasytnosti Ruska po t
století zbraněmi s ním bojoval, prve, než byl
pod jeho jho povalen, prohlašujeme: Neustále
roste ruský nátisk a vyžaduje s železnou důsled-
ností mnohé oběti, které v žalářích strádají ;
v okamžiku, kdy chrabrá japonská armáda gu-
skému vojsku připravila porážku ljaojanskou,
nutká nás to dáti výraz svému obdivu nad
udatnosti japonské armády a blahopřáním k ví-
tězným úspěchům. Nemůžeme v tomto oka-
mžiku také nevysloviti hluboké politování nad
tím, že nynější politické poměry nám nedovolují
míti účastí v tomto boji naproti tak nebezpeč
nému nepříteli, abychom se mu pomstili za sta-
letý útisk polského lidu a utiskovaným národům
dopomohli ke svobodě a k dosažení lidských
Ze Lvova, 9. září. (Schůze poslanců.
Dnes konala se tu na radnici k žádosti starosty
města dra. Malachovského schůze poslanců.
Účelem schůze bylo dohodnouti se před počát
kem zasedání sněmovního o rozličných otázkách,
o kterých bude na sněmu rokováno, mezi tím
také o zemském rozpočtu na r. 1905
Pan Jakl, náhradník člena zemského výboru,
vyložil, že bude třeba zvýšíti zemské
přirážky o 5 proc. a uzavříti no-
vou půjčku šest a čtvrt millionu,
aby Halič měla prostředky na regulaci řek, n
účely hygienické atd.
Z Terstu, 9. září. (Krůček k ja zy-
kové rovnoprávnosti.) Policejní úřad
práv.
Jakl
Lvov
Halič
Vídeň
Rusko
Terst
8
article
nápis na ulici, také v našem hostinci už se do-
stane český lístek, máme dokonce »svoji« samo-
správu, máme »svoje« školství, svůj obchod
svoje podniky národohospodářské, »svoji« lite-
raturu, vědu, své umění a novím ještě jakou
»avoji« pýchu! Ale odkud to všecko máme?
U nás podmínky probuzení byly příznivější, to
je vše. Jsme silnější, ale kdo je silnější, měl
by také — více dokázati. Kde však zůstávají
naše důkazy?
Každodenní nářek naši veřejnosti svědčí,
jak smutná je role, jakou hrajeme. Jak to vy
padá v našich hotelech, na našich nádražích,
ve vnitřní službě úřadů a velkých závodů, ve
vyšších sférách společnosti, všude, kde má být
představena, vyjádřena, symbolisována síl
a důstojnost národa? Zde všude hrajeme
úlohu ubohých, odstrčených parobů, druhořad-
ného živlu, neschopného zjednati sobě váhu
platnost. Co děláme, abychom se zbavili nehodné
role? Žalujeme na svůj osud, svádíme vinu na
vše kolem sebe, na své sousedy, na stát, na
9
article
ostatní Slovany, na Maďary, na Slováky, na
šlechtu, jeden na druhého, muž na muže, stav
na stav, třída na třídu, strana na stranu,
vždycky každý na někoho druhého, jenom
sami nepodnikáme, co bychom měli. Tak to
stojí s naším protektorátem nad »chudými
bratry«. Myslíme bůh ví co, pošleme-li na Slo-
vensko nějakou bednu knih a kalendářů, které
sami nemůžeme potřebovat, ale zapomináme, že
nám ze Slovenska přišli Kollárové a Šafaříkové,
jichž odkazu jsme dosud nedospěli anise
zmocniti. Nedovedeme si vytknout eil, rozděli
práci, ustrojit síly, zrovna jako bratři Slováci,
neschopni úkolu, který ukládá chvíle. Taková je
naše »pokročilost«, na kterou jsme tak pyšni,
tak vypadá z blízka náš právní titul na úkoh
»protektorátu nad ubohým bratrem«, tak si ve-
deme jako národ »šestimillionový«, čelící sku
pině — dvaceti millionů!
Neveselé úvahy turistických procházek ve
stínu Lomnického štítu! Aspoň krůpěj sebepo
znání kdyby vynesly! Výlet byl by konečně
přece vděčný!
Maďar
Slovák
Kollár
Šafařík
Slovensko
10
article
v Terstu vydával dosud jen italské obsílky
Nyní, po pádu místodržitele Goěsza, objovily se
také slovinské. Novým místodržitelem stane se
prine Konrád Hohenlohe, nar. r. 1863 ve
Vídni, kde absolvoval práva. Do státní služby
vstoupil r. 1888 nejprve jako praktikant u mi
stodržitelství solnohradského, potom (1889) jako
koncipista u místodržitelství král. českého, při
dělený k okresnímu hejímanství na Smíchově
Roku 1892 byl povolán k službě v minister
stvu vnitra, r. 1894 stal se okresním hejtma-
nem v Teplicích, r. 1899 byl jmenován místo
držitelským radou, r. 1903 stal se zemským
hejtmanem bukovinským, jímž byl do té doby
Ze Lvova, 9. září. (Rusové a Poláe
přihaličských soudech.) Není tomu
ještě tuze dávno, co Rusové v Haliči nebyli vy
tlačování ze soudních úřadův ani ústřední vlá-
dou, ani vládou zemskou, jež je v rukou Po
láků. Ale v posledních letech, od soudní r
formy v Rakousku, východní ruská Halič je za-
plavena polskými soudními úřadníky ze západn
Haliče, neznající minebo nechtějícími znáti rusk
řeči. Dvacet tomu let Rusové byli v soudním
úřadnictvu východní Haliče zastoupeni 40 proc.,
nyní pouze 20 proc. Při tom se pozoruje týž
poměr jako v Čechách mezi úřadníky Čechya
Němci: čím vyšší úřad, tím méně je přístupen
Rusovi.
Hohenlohe
Rus
Terst
Vídeň
Smíchov
Teplice
Lvov
Rusová
Halič
Rakousko
Čechy
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. zářl.
Nový ministr vníbra v Rusku.
Nástupcem zavražděného ministra Plev
(jenž se nikdy nepsal von Plehwe, jak jej tvrdo-
šijně v českých listech píší, a nebyl ani z da-
leka původu německého, nýbrž litevského) jme-
nován kníže Petr Dmitrijevič Svjatopolk Mirský.
dosavadní gubernátor vilenský. Narodil se roku
1857, věnoval se dráze vojenské, dosáhl hod-
nost generála poručíka. Když car Mikuláš II
vlády se ujal, kníže Svjatopolk Mirský byl vza
do administrativy a jmenován nejprve guberná-
torem penzenským, potom jekaterinoslavským.
R. 1900 stal se pomocníkem ministra vnitraa
velitelem žandarmerie, r. 1902 gubernátorem
vilenským, v kterémžto úřadě dobyl si důvěry
tamního polského obyvalelstva.
Svjatopolk Mirský
Mikuláš
Praha
Rusko
12
article
Němečtí státnici.
13
article
Pruský ministr vnitra dr. Hammer-
stein prohlásil k redaktoru »Localanzeigrue
na nedávné pověsti, že nemíní odstoupiti aže
nevidí k tomu žádných příčin.
Choroba knížete Herberta Bismar ka
jest těžkého rázu a velmi bolestna. Nepochybně
žaludeční rak. Pacient, pro nějž povolán z Hom-
burku do Fridrichsruhe stálý lékař, stěží se
může pro bolesti a slabost i jen po pokoji po-
hybovati. Kníže Herbert jest nejstarším synem
bývalého kancléře a jest 55 let stár. Ženat jest
13 let s uherskou hraběnkou Markétou
Hoyosovou. Má dvě dcery a tři syny; nejstarš
z těchto není ještě ani 7 let stár.
K atientátu bernskému.
Předběžné vyšetřování proti Ilnickému, který
10. června provedl attentát na ruského vyslance
ve Švýcarsku Žadovského, jest ukončeno. Akta
budou dodána co nevidět švýearskému spolko-
vému státnímu zástupci.
Anglická výprava v Tibetu.
Nynější »vladař« tibetský, o jehož po-
chybně právomoci včera jsme se již zmínili —
přijal podmínky anglické nyní v plném obsahu
a smlouva bude podepsána v paláci dalajlamově.
(Viz o věci té i telegram na jiné straně listu.
Pozn. red.) Angličané se oddávají naději, že
uprchlý dalajlama nenabude nikdy již v Tibetu
moci. Jest ale velice pochybno, není-li tato na-
děje klamnou a zdaž tibelské obyvatelstvo mimo
Lhassu smlouvu postrádající podpisu dalajlamova
vůbec uzná a prováděti bude.
Hammer
Herbertus Bismar
Herbert
Hoyosová
Ilnický
Angličan
Homa
14
article
Sbor svobodných myslitelů v Římě.
Sjezd tento položen jest na 20. září, tedy
na den, kdy panství papežské v Římě bylo zlo-
meno. Jest to ovšem demonstrace proti světo-
vému panství papežskému. Vatikán proto ozna-
čuje jak volbu města tak i volbu dne pro sjezd
za beztaktnost a vydal provolání ke všem orga
nisacím katolickým, v němž je vyzývá k »roz
hodnému protestu proti tomuto zapírání všeho
náboženství, vší spravedlivosti a lásky, jež chystá
se slaviti svůj vstup do Říma.«
Veřejná schůze lidu v Budyni n.O
Dne 8. t. m. svolána byla sdruženými živno-
stenskými společenstvy v Budyni n. O. společně
se zastupitelstvy okolních obcí veřejná schůze
lidu do prostranných místnosti panského ho-
stince v Budyni, jež při důležitosti jednání, kte-
rak čeliti hrozící bídě, následků te
letošního sucha, byla neobyčejně četně
navštívena.
Schůzi navštívili pp. poslanci: Frant
Šrámek, v zastoupení klubu poslanců svo-
bodomyslných, a Ant. Zázvorka, v zastou
pení strany agrární.
Šrámek
Zázvorka
Řím
Vatikán
Budyně můj
Budyně
15
article
Zemědělská rada zastoupena byla delegá-
tem svým, p. A. Komedou z Břežan.
Mimo to zúčastnili se schůze zástupcové
okresního výboru libochovického s okresním
starostou p. Žákem, pak páni starostové čet
ných okolních obcí.
Po vykonané volbě funkcionářů promluvi
nejprvé pan Lad. Špringler, lékárník v Budyni
Vylíčil poměry, jež následkem soustavného za-
nedbávání druhdy bohatého Podřipska v ny-
nější kritické době nastaly. Katastrofa letošní
shledala krajiny podřipské ve stavu zcela za-
nedbaném a proto pohroma suchem dvojnásob
těžkou se jevi.
Nedostatek průmyslu následkem špatné ko-
munikace dráhou, takřka zůmyslně zaviněné
neupravení toku řeky Ohře, která každoročně
spousty úrodné půdy odnáší, jsou příčinou, proč
nynější bída dvakrát tak těžkou se jeví. Pan
řečník poukázal dále k veliké poplatnosti zemí
koruny české, jež soustavně jsou vyssávány. Na-
proti tomu na zvelebení zemi těch, zvláště kra-
jiny podřipské, nevěnuje stát ničeho, Nejtrpčeji
pociťuje kraj budyňský nedostatek dráhy, po níž
A Komeda
Lada
Břežany
Budyně
Ohře
16
article
půl stoleti stále marně volá. A hlavním vinní
kem jest tu neochota vlády.
Veškeré přípravné práce projektu dráhy
Libochovice-Jenšovice, již od r. 1901 jsou ukon-
čeny, detailní plány hotovy, zemská subvenee
zajištěna, projekt zemským výborem již v roce
1901 k nejrychlejšímu provedení doporučen
avšak vláda z pouhých formalit subvenci státn
nepatrných 400.000 K odpírá, ačkoliv pro jino
kraje má ihned pohotově milliony.
Akci pomocnou zahájiti nutno předem, tak
jako my již předem o stát se staráme daněmi
Nemožno čekati, až bída v plné hrůze se do-
staví a bude již pozdě. Může vláda otáleti ještě
déle a nechati lid svou nepovolnosti hynouti?
V zájmu celého kraje přeje si řečník, by
snahy přítomných korunovány byly plným zda
rem. (Hlučný potlesk.)
Libochovice
Jenšovice
17
article
Pan Fridrich ze Mšeného líčil smutné po
měry dělnictva i živnostnictva, zaviněné letoš
ními pohromami katastrofálními, poukázal na
všeobecné stoupání cen potravin a životních po
třeb, uvedl, že z pravidla v létech všeobecné
hospodářské bídy stoupá značně proc. zločinů,
krádeží a loupeží — přirozený následek to so
ciálního postavení dělnictva a táže se, kde má
dělník v dobách nouze bráti chleba pro svou
rodinu potřebného?.— „Něce vláda již udě-
lala“, praví řečník, zakázala vývoz píce. Nyní
jest nejsvětější povinnosti vlády, postarati se
o to, aby dělníku poskytnuta byla práce a mož-
nost výdělku a to může nyní stát provésti tím
lehčeji, jelikož veškeré práce přípravné a de-
tailní plány pro stavbu dráhy Libochovice-Jen-
šovice, a detailní plány pro regulaci řeky Ohře
u zemského výboru jsou vypracovány. Zálež
jen na vládě, aby poskytnutím přiměřených při-
spěvků s oběma těmito stavbami z nouze ihned
započato bylo. Jest také nutno, aby při těchte
prováděných stavbách z nouze zaměstnán byl
výhradně lid, v jehož okresu nouzevá akce se
provádí a nikoliv snad lid a živnostnictvo úplně
cizí, dále pak, by provádění staveb zadáváno
bylo, ne, jak zvláště něktorá města česká se vy
znamenala, podnikatelům německým. — nýbrž
vůbec podnikatelstvu českému.
V příčině zdražování potravin pak navrhuje
vydání zákona, kterým by jakékoliv zdražování
potravin a potřeb životních, zakládajících se na
dřívější smlouvě producentů, stiháno bylov
cestě trestní — jako lichva.
Fridrich
Mšené
Libochovice
Ohře
18
article
Poslanec p. Fr. Šrámek děkuje jménem
svým a jměnem klubu poslanců svobodomysl-
ných za pozvání ke schůzi a jest zejmena po-
vděčen, že intence k této schůzi lidu vyšla ze
společenstov živnostenských. Jest velice pře-
kvapen tak četným a nebývalým účastenstvín
lidu a uvádí zároveň, že společenstva živnosten
ská ve svých sdruženích mohou i sama v pří-
čině nynějšího stavu kritického vykonati národo-
hospodářské poslání své v míře nebývalé.
Tento krok společenstev budyňských, prv-
ních mezi společenstvy českými, najde náleži-
tého ohlasu v eelém království.
Na to hájil pan řečník přesvědčivými slovy
nynější postavení klubů poslaneckých, uváděje
že povšechná hospodářská mízerie jest jedině
činem ministerského předsedy dra. Körbra, který
obojetným, neupřímným a strannickým jedná-
ním zavinil nynější hospodářské poměry.
Tvrzejli své doložil četnými příklady. K
všemu tomu troufá si ještě dr. Körber, praví
řečník, ze své cesty po Haliči posilati vzkazy na
adresu lidu českého. Šám přislíbil již mnoho,
nesplnil však dosud ničeho, a každý ústupel
národohospodářský chce vždy míti vyvážený po-
Vtickým ústupkem českého lidu.
Řeč pana poslance přijata byla s hlučným
souhlasem.
Poslanec p. Zázvorka nastinil kroky, kter
možno podniknouti k částečnému zabránění na
stávající bídě a nouzi, a uvedl, že poplatníei
přispivati musí na vydání neproduktivní, které
vláda činí, do millionů, avšak na záchranu lidu.
na udržení poplatní síly svého poplatnictva táž
vláda nečiní ničeho.
Jednohlasným usnesením schválen telegram
zaslaný místodržíteli a přijata
Šrámek
Körbr
Körber
Zázvorka
Halič
20
article
„Shromáždění občané Podřipska na veřejn
schůzi lidu v Budyni nad Ohří dne 8. zář
1904, v místnostech hostince „U zlaté růže“
po vyslechnutí řečníků a po vyličení následků
trvalého sucha a jiných pohrom živelních,
stihnuvších v nebývalé míře jak rolnictvoa
živnostnictvo, tak i dělnictvo, hledice pak
zvláště ke špatným výsledkům letošní sklizně,
dále k naprosté neúrodě bramborů, jakož
i travin a krmivá pro dobytek a vzhledem ke
stále většímu zdražování potravin a potřeb
životních, při naprostém nedostatku práce pro
lid, vidí se nuceni žádati vládu za nejnutnější
odpomoc a sice způsobem následovním:
1. Veškeré daně pozemkové i živnostenské
pro letošní rok předepsané buďtež úplně ode-
psány; každým způsobem však exekuční vy-
mahání daní budiž zastaveno.
Jelikož po celý rok následující, tedy po
rok 1905, dle letešních neblahých výsledků
sklizně bude rolnictvo a živnostnictvo pocito-
vati smutné následky roku letošního měrou
ještě větší, nebuďtež pro rok 1905 daň po-
zemková i živnostenská předepisovány.
Budyně nad Ohře
21
article
2. Nesplatítelné státní podpory buďlež po-
skytnuty veškerým zemědělcům, kteří utrpěli
škody následkem letošních pohrom živelních
a jimž nelze opatřiti si dostatečné setby.
3. V posouzení, že jedině poskytnutím
práce lze zameziti bídě a hladu, hrozícím děl-
nému lidu, nutno neodkladným povolením
státní subvence ke stavbě dráhy Libochovice-
Jenšovice, jejíž plány detailní již před dlou-
hým časem schváleny, avšak provedení stavby
jen pro samé formálnosti se odkládá — umož-
niti — aby trať tato jako stavba z nouze
ihned prováděna byla.
4. Konečně budiž stavbami regulačními n
řece Ohři jako stavbami z nouze chudému, po
práci volajícímu lidu výdělek zajištěn.
Shromáždění upozorňují důtklivě vládu, že
tento způsob pomoci jest k zamezení hrozné
bídy a k dalšímu zhoršení dnešních smutných
poměrů naprosto nutný, i žádají v zájmu ce-
lého okoli i veřejnosti, v zájmu všech výrob-
ních i dělných tříd:
Slavná vládo, račiž ihned uvedeným způ-
sobem panující bídu zmírniti a tak aspoň
z části k odvrácení hrozných následků této
smutné hospodářské situace přispěti.
Libochovice
Jenšovice
Ohře
22
article
Českému lidu na Moravě!
Českému lidu na Moravě!
Pro nesmířitelné záští našich německých sou
sedů a nepřátelství vídeňských vlád po léta jsou
nám odpírány naše školské požadavky, které jsou
jednou ze životních podmínek našeho národa na
Moravě a ve Slezsku, aby uvědoměním a vzdělá-
ním lidu na jazykových rozhraních postavena byla
nerozborná hráz proti přívalu germanisačního
úsilí. Lid náš již dlouho marně se domáhá na
vládě splnění svých požadavků, jež jsou jeho
dobrým a přirozeným právem; žádá samostatné
učitelské ústavy ve Slezsku, postátnění gymnasi
a reálek v Zábřeze, Moravské Ostravě, Olomouci.
Místku, úpravu a doplnění brněnské techniky
založení české university v Brně a nesmí děle
s klidnou myslí snášeti bezpráví na něm páchané
Odpor proti křivdám jest povinností každého, po
vinností vůči jemu samému i celému národu, jenž
jen tehdy korunován může býti úspěchem, stane-l
se všeobecným. Tyto důvody staly se hlavní po-
hnutkou, aby svolána byla dne 18. září dopole
dne o 10. hodině
všemoravská manifestační schůze za
kulturní požadavky Moravy a Slezska
v Kroměřiži,
na níž promluví universitní professor pan dr
František Drtina: »O reformě školství« (se
zřetelem na poměry moravské); k thematu mani-
festačnímu promluví dr. Ad. Stránský, říšský
a zemský poslanec, Vojtěch Kulp, říšský a zem-
ský poslanec a dr. R. Fisch er, advokát v Olo-
mouci.
Dostatek ústavů obecních, středních, odbor-
ných a vysokých, které nám vzhledem k našt
zdatnosti početní a kulturní náležejí, podmiňuje
dokonalé vzdělání všech vrstev lidu, které jes
základem pevně zakotveného byti našeho ná-
roda. Kdo pro národ opravdu cítí, bolestně
snáší křivdy ve tvář mu metané a zajisté do-
káže účasti na schůzi svou národní uvědomě-
lost, pevnou odhodlanost domáhati se našich
práv a nezdolnou sílu svého národního pře-
svědčení.
Drtina
Ada
Stránský
Vojtěch Kulpa
doktor
R Fisch
Morava
Slezsko
Zábřeh
Olomouc
Místek
Kroměřiž
Ola
Lido
moravský Ostrava
český univerzita v Brno
23
article
Jen tisíeihlavé zástupy, proniknuté horou-
cím nadšením pro svatost a nezadatelnost svých
práv, kráčející ve svorné jednolitosti za jediným
eílem, vedené jedinou vůděí myšlenkou, odhod-
lané domoci se na vládě splnění svých poža-
davků úsilnou národní a politickou prací — jen
tisícihlavá účast na manifestaci dovede vynutit
úctu našich národních odpůrců a vídeňským
vládám přesvědčení o politické zdatnosli našeho
lidu, jehož nesmí uspokojiti ždibec práva, po-
hrdilivě mu vhozený (slezská parallelkav
Opavě).
Proto každý uvědomělý Mora-
van, jemuž jest možno, vytkni si za po-
vinnost přispěti účastí svou i agitací mezi
krajany k důstojnému a opravdu manifestačnímu
rázu schůze.
V Kroměříži, dne 8. záři 1904.
Fr. Beneš, zemský poslanec, dr. Bulín, K.
Bubela, zemsk. posl., J. N. Heimrich, zemsk.
a říšský poslanec, Fr. Hruban, zemský poslanec,
dr. M. Hruban, říšský poslanec, Ant. Hůlka
zemsk. postanec, B. Kanenýř, zemsk. postanec.
dr. Fr. Koželuha, dr. Jos. Koudela, zemský
říšský poslanec, Vojtéch Kulp, zemský a říšský
poslanec, dr. J. Kofránek, zemský poslanec, dr.
Fischer. J. Cienciala, zemský poslanec, v
Hrubý, zemský a říšský poslanec, Fr. Němee.
zemský poslanec, dr. E. Parma, zemský poslanec.
Jos. Pavlica, zemský poslanec, J. Posplšll
říšský poslanec, J. Novák, zemský poslanec, dr.
Olakar baron Pražák, zemský a říšský poslanee,
P. Foltys, zemský poslanec, J. Přikryl, zemský
poslanec, J. Rozkošný, zemský a říšský poslanec,
Fr. V. Relchstädter, říšský poslanec, L. Sa-
mohýl, zemský poslanec, dr. Stránský, zemský
poslanec, J. Sýkora, zemský poslanec, J. Svo z il
zemský a říšský poslanec, dr. J. Ztratil, zemský
poslanec, dr. Šílený, zemský a říšský poslanee
Jos. Vychodil, zemský a říšský poslanec, dr.J
Žáček, zemský a říšský poslanec.
František
Beneš
doktor
Bulín
K Bubela
Heimrich
Hruban
M Hruban
Antonín
Hůlka
Koželuh
Jos
Koudela
J Kofránek
Fischer
J Ciencial
Pavlica
J Posplšll
J Novák
Olakar
Pražák
P Foltys
J Přikryl
J Rozkošná
V Relchstädter
L S mohýl
Stránský
J Sýkora
Vychodil
Opava
Kroměříž
Francie
Parma
Vojté Kulpa
24
article
Denni zprävy.
Denni zprävy.
— Matiční subvenne c. k. rakouskému
státu. Také opavská »Silesia« potvrdila včera
zprávy z jiných pramenů popírané o subvencích
slovanských Matic, poskytovaných c. k. mini-
sterstvu vyučování na slovanské paralelky uči-
telské. Uveřejňuje znova z oficiálního statutu
paralelek odstavce: »Vydržování kursů děje s
státem a subvencemi slovanských Matie« a další
ustanovení, kteréž zní: »České a polské národní
soukromé školské spolky: »Matice školská«a
»Macierez szkolna« zavazují se platiti subvenei
na vydržování běhů.« Z toho vysvítá, že
se nejedná o žádné doplatky a zbylky aneb
dočasné platy, nýbrž o stálé, běžné subvenc
do té doby, dokud nebudou zřízeny samostalné
ústavy slovanské anebo dokud nepozná stát své
nedůstojné postavení přijemce dobrodinío
soukromých dobročinných spolků.
Silesia
25
article
— Fara v Sulislavi. Po komissionálním
ohledání, konaném v Sulislavi za příčinou zří
zení fary, za vedení okresního komisaře ve
Střibře p. Vilíka a jehož účastnili se za obec
plzeňskou starosta dr. V. Peták a posl. prof
J. Čipera, za obec sulislavskou starosta Králenec
s českými členy výboru, nejnedůstojněji vedls
veledůstojný prý děkan ze Stříbra P. Kriegel
steiner, který stavěl se proti zřízení fary nejen
ze své německy nenávistné, ale také klerikálně
vydřidušské duše, poněvadž nechce přijít o dů-
chody své z kostela sulislavského. Pěkný to
stoupenec učení Kristova a všeobjímajíeí lásky
římské! Rozumi se, že zástupci obce stříbrské
v komisi, purkmistr Streeruwitz a dr. Wolfram, kteří
německo nacionálním rozhorlením zrovna sypěli
proti zřízení fary co nejrozhodněji se vyslovili
při čemž purkmistr Streeruwitz dovolil si ná-
jezdy na obec plzeňskou za to, že přijímá
patronát budoucí fary, za kteréž dostalo se mu
ovšem všemožně důrazné odvety od dra. Petáka
a prof. Čipery. Velice truchlivé figury předsta-
vovali při jednání »němečtí« starostové »něme
ckých« obcí Sádlo ze Silné, Král z Vranova
Fara
Vilík
doktor
V Peták
J Čipera
Králenec
P Kriegel
Kristův
Streeruwitz
Wolfram
Peták
profesor
Čipera
Vranov
26
article
Pilvousek z Butova, kteří podepsali protest obee
stříbrské proti zřízení fary. Zástupcové obce su-
lislavské setrvali na své žádosti za zřízení fary
v Sulislavi z důvodů, uvedených již v žádostech
z let 1882, 1883 a 1885, k nimž z poslední
doby přibyly ovšem oprávněné obavy, že české
bohoslužby, jednou za 14 dní v Sulislavi ko-
nané a nahražující české bohoslužby ve Stříbře
zrušené, závisí na milosti dobrodinců. Zástupei
města Plzně ohradili se především proti ná
jezdům stříbrského starosty a děkana i uvedli
že na faru sulislavskou sbírá lid český z p
pudu Nár. jednoty pošumavské již 20 let
že obec plzeňská usnesla se již r. 1899 př
jmouti patronát budoucí sulislavské fary, vešken
práva i povinnosti s tím spojené s tou podmln
kou, že českým farníkům bez ohledu na jic
počet a stav na věčné časy zaručena bud
v kostele rovnoprávnost a rovnocen
nost. C. k. vrchní inženýr Tyl zjistil ohledi
ním kostela, že požadavkům vyhovuje ak
předložené plány farní budovy úplně dostačej
Kde se naberou nové dlouhé lokte průtahn
s farou sulislavskou, na to jsou sulislavští velk
dychtivi. Také svérázná, na celém svělě jind
nemožná kapitola z utrpení českého lidu.
Tyl
Butov
Zástupei město Plzeň
27
article
— Rozkol v německém Turnerschaii
skončí nepochybně přece jenom vystoupenin
»15. okruhu« to jest rakouských turnéřůn
svazu veškerého německého turnéřstva. Ja
známo, povolil všeobecný turnéřský sjezd v Be-
lině německo-židovským turnéřům v Rakousk
zřizení zvláštního samostatného okruhu » 15 b
přes všechny protesty arijského turněřstva n-
kouského, kteréž židy ze svých spolků a žn,
vylučuje. Na schůzi delegátů rakouských turné
ských spolků, konané po velkém vření v župách
v květnu t. r., hlasovalo sice 75 zástupeů (7
žup) pro okamžité vystoupení z německého Tur-
nerschaftu a jen 58 (2 župy) pro další setrván
ve svazu a tato většina prozatímně podvolila s
menšině jenom proto, že usneseno jednohlasni
na resoluci, kterouž se usnesení všeobecného
turnéřského sjezdu v Berlíně prohlašuje za po-
rušení práva a správě rakouského okruhu ukládí
se, aby podal ve výboru německého turnéřslv
a na přištím všeobecném sjezdu Turnerschafiu
příslušné návrhy za účelem zrušení přijatéh
usnesení o novém semitském okruhu »15 bs.
Be
Berlín
28
article
Rakouský »Kreisturnrath« vykonávaje tento úkol
obrátil se na výbor všeho německého Turner-
sehaflu se žádostí za svolání mimořádné sehůze
k jednání o sporném usnesení a zaslal všem
členům tohoto výboru agitační oběžník. Na t
došlo rakouského »Kreisturnrathu« vyřízení, ja-
kého se nenadál. Ústřední výbor svazu něme-
ckého Turnerschaftu usnesl se totiž 23 hlasy
proti 1 hlasu, že zvláštní schůze výboru s ve-
lávána býti nemá, a to za žádných pod-
mínek, poněvadž výbor v právoplatném usnesenl
turnéřského sjezdu žádného porušení práva
základního zákona shledati nemůže a to vzdor
výslovné pohrůžce rakouského »turnratu«, že
»okruh 15« ze všeobecného svazku turněřského
jinak vystoupí. Mimo to nazval předseda svazo-
vého výboru v oficiálním oběžníku »žádost R
kušanů drzou urážkou sjezdu turnéřstva«, ža-
datele pak »chytrácké chlapíčky jihorakouských
žup«, jichž nestydaté žádosti nikdy vy-
hověno býti nesmí, poněvadž řišsko-němečt
turnéři nejsou dětmi jako turnéři rakouští. N
sledkem toho zmocnilo prý se podle zpráv ně-
meckonacionálního tisku turnéřstva rakouského
ohromné rozčilení, kteréž po »takovém rozhodu-
jícím a urážlivém odmítnutí«, provázeném vý-
směšnými poznámkami, rozhodně naléhá na vy-
stoupení ze svazu s řišsko-německým Tur-
nerschaflem. K tomuto vystoupení dojde dle
všeho na sjezdu rakouských turnéřů, který ješte
do zimy bude svolán. Pro bezpodmínečné oka-
mžité vystoupení je ze 16 žup 15. okruhu již devět.
A tak se může dožíti svět překvapující podívané,
že skutečně němečtí turnéři v Rakousku, podle
vši formy a elegance ze všeobecného svazu vy-
hození, budou si zřizovati vlastní od řišsko-
německého svazu neodvislou organisaci, kdežto
ve všeobecném svazu všeho německého Turner-
schaftu zůstanou v Rakousku pouze — židovsko-
německé Turnvereiny!
Turner
Rakousko
všeobecný svaz tyhozený
svaz odvislý organizace
29
article
— Na prospěch rolnictva a dělnicir
v okrezu berounském. Z Berouna se s námi
sděluje, že tamější okresní zastupitelstvo ve
své schůzi dne 7. září učinilo vřelý projev ve
prospěch rolnictva, velice poškozeného násled-
kem letošního sucha. Zastupitelstvo usneslo s
učinit veškeré potřebné kroky, aby se těžce
zkoušenému rolnictvu dostalo úlevy zvláště sle-
vením daní, kromě ťoho však také pomocí státni
1 zemské, zvláště vzhledem k tomu, že rol
v okresu berounském z valné části nalezají s
na půdě břidlicovité a vápenité, která trvajíelmi
suchy byla neobyčejně vypráhlá. Zároveň usilo-
vati se bude na příslušných místech o to, aby
pro nezaměstnané dělnictvo již nyní bylo pečo-
váno o opatření práce tím, že se má přikročit
k úpravě řeky, ke stavbě druhé koleje na trati
západní dráhy a provedení různých projektů
melioračních i zřizování silnic v okresu.
Beroun
30
article
— MUDr. Josef Zelenka mrtev. Tělocvičná
jednota »Sokol« v Žižkově utrpěla těžkou a bo-
lestnou ztrátu úmrlím bratra Josefa Zelenky,
městského lěkaře v Žižkově, který přes dvě
desítiletí byl starostou jednoty a vždy s nadšením
a neoblomností pracoval k jejímu rozkvětu. Bo-
lestná ztráta vynikajícího tohoto muže kromš
kruhů sokolských dotkla se však také celé řady
národních spolků a korporací místních, v nich
dr. Zelenka výdatně působil. Když včerap
jedné hodině po poledni roznesla se Žižkovem
zpráva o jeho smrti, způsobila ve všech kruzích
obyvatelstva žižkovského hluboké pohnutí. Bylt
dr. Zelenka osobnosti velice sympatickou, mul
vzácných zkušeností a širokého rozhledu, jehol
názory byly respektovány. Před několika měsíci
byl důvěrou členstva povolán k vedení spolku
pro postavení Žižkova pomníku na vrchu ži-
kové. S mladistvým žárem podjal se obrozujíe
práce a dal podnět ku pořádání velkolepé ná-
rodní slavnosti, jíž se však již nezúčastnil. Pr
MUDr
Zelenka
doktor
Žižkov
Sokol
31
article
epidemii tyfové, vypuknuvší v okolí »Bezovky«
v Žižkově, neúmorně staral se o nemocné a př
obětavé práci své stal se obětí svého lékařského
povolání. Sám byl stížen tyfem, pozdravil s
však a nastoupil cestu do Valašského Mezitíě,
kdež syn jeho jest panským lékařem. Setrval
tam dva týdny a vrátil se s předtuchou, že více
nepovstane. Přátelům svým, kteří jej navšlívili,
pravil: »Vím, že to už dlouho trvati nebude,
proto jsem přijel do Žižkova, abych zemřel
zde.« Lékaři jej ošetřující, pp. dr. Červenka
dr. Lůftner rozpoznali, že nastala recidiva tyfu,
snažili se všemožně, aby prchajícího duch
v těle zadrželi, leč veškeré umění lékařské
nespomohlo. Před několika dny dr. Zelenk
pozbyl vědomí, už jej ani osobní přátelé ne-
mohli navštěvovat a včera před 1 hodinouv
poledne dr. Zelenka zemřel. — Josef Zelenk
narodil se dne 28. prosince 1840 v Praze,
jako syn obchodníka. Školní vzdělání nabyl ve
škole budečské v Panské ulici a u Malýpelr
doktor
Červenka
Lůftner
Zelenk
Zelenka
Bezovka
Žižkov
Praha