ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2d914d0-71e1-11dc-843e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 34, org 8, person 65
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v nedeií dne II. záři 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 251.
4 article
Na ranní a odpol. Histy před pldef se- v Praze v administraei a naěs íe ndivrí leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou t ita. . . 7 K 50h ve slikich: 2 K 90t sa měsío Foštout mis ns ttvrt. lele s dvojí ziallkou vě
Praha
5 title
Rt lta: . . k cok
6 title
Onešní číslo pro Prahu Ie o 20 stranách.
Praha ie
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 10. záři v 8 hod. večer. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Od včerejška koluji tu pověsti, že v bitvě námořní u Port Arturu byl kontreadmirál Vireniu usmreen. Z Mukdenu není zpráv. Do Moskvy dovežení japonští za- jatei byli přijati velmi přátelsky ohecenstvem, mnozí z nich mluví rusky. Po většině jsou zajatei ti velmi deprimováni osudem svým. Z Londýna, 10. září. (C.-B.) Ze Cin- tau telegrafují »Reuterově kanceláři- »Japonský důstojník, jenž stavěl se tu na cestě do Tokia, prohlásil, že ztráty Japonců u PortArturu v posledních dnech byly velmi těžké a že obnášel přes 15.000 mrtvých a raně- ných. U Ljaojanu padlo prý více než 20.000 Japonců (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
Artur Japonec Petrohrad Mukden Moskva Londýn Cin Tokio Reuterův kancelář
8 article Kletba zločinu německých terroristův.
Kletba zločinu německých terroristův. Zejtra, 12. září, bude tomu 33 let,c panující dosud císař a král František JosefI. poslal sněmu českému proslulý a památný onen reskript svůj, jímž opětovně a co možná nejslavněji uznal státo právní postavení koruny české práva tohoto království, řka, že jes »hotov toto uznání přísahou Naši korunovačn obnovit.« Královské to slovo — jehož státoprávní váhu a význam nevyhladitelný ještě po letech teskně ocenil vůdce německých centralistů dr- Edvard Herbst — bylo zralým plodem dlouhého předchozího vyjednávání koruny a vlády Hohen- wartovy s povolanými zástupci národa našehoo žádoucí smírné urovnání dlouhého sporu úslav- nho. S uspokojením bral panovník na vědom vyslovenou ochotu naši, uvésti práva královstv českého ve srovnalost s tím,čeho vyhledáv moenost tíše s právy jiných království a zeml, i vyzýval tedy český sněm, »aby mírně a sml- řlivě vzal v poradu, kterak by státo právní poměry Našeho královstv českého, jak toho čas žádá, se uspořádaly a učinil, bychom bez porušení práv jiných Na- šich království a zemi ukončiti mohli spon ústavní, kterýž, kdyby déle ještě trval, blah Našich věrných národů v nemalé nebezpečenstvi by uvedl.« Zároveň předložen sněmu českému vládn návrh nového volebního řádu a zákon pro ochranu obojí národnosti v zemi. Doufali jsme tenkrát, že vzešla konečně po tolikavěkém utr- pení vlasti a národu našemu zora šťastnějšíeh dnův; že podaří se nám spravedlivostí, umír- něností a poctivou na rovnosti národní založenou svobodou získat naše německé krajany pro my- šlenku samostatnosti zemí českých a tak po- spolitě s nimi vybudovat nové decentralisované Rakousko, na způsob sousední německé říše,
Josefi Herbst Rakousko Hohen
9 article
v němž by říši dostalo se plně což její jest,a zemím tolikéž co jejich jest. Avšak nastojte! Německo-centralističti po- slanci ani v žádné jednání s námi o budoue ústavní zřízení vlasti naší pustiti se nechtěli, nýbrž hned proti všemu vyrovnání koruny s ná- rodem naším příkře protestovali a ze sněmu odešli. Jakmile pak sněm český poslušen výzvy královské dne 10. října jednohlasně schválil s vládou a korunou do podrobna u jednané zásady česko-rakou- ského vyrovnání, t. zv. fundamen- tální články, jež měly býti ve způsobě vládní předlohy »ústavně předloženy« říšské radě, kterou jsme ovšem slibili obe- slat, — tu zasoptila německá zášť proti národu našemu přímo — japonským fanatismem. Po- dnes zní nám v uších tehdejší korybantský ryk a skřek. Nejinak než jakoby se jim na hrdlo sahalo a jakoby v nebezpečí živola byli se mi- nuli s rozumem: takovou šílenou zuřivosti bro- jili, demonstrovali a bouřili slovem i tiskem proti fundamentálním těm našim článkům a obsaženému v nich zákonu na ochranu obou národností, utíkajíce se o pomoc do Pešti i do Berlína a hrozice nebem i pe- klem Rakousku, vydá-li Němce na pospas Čechům.
Němec Čecho Německo Pešť Berlín Rakousko
10 article
A pekelné dílo zášti se podařilo ! Cizáci, kteří neměli ani ponětí o obsahu našich fundamentálních článků, papouškovali po zdejších německých lhářich a štváčích, že prý chceme rozkotat jednotu Rakouska a Němce v zemích českých pohubit, Maďaři opět si dali namluvit, že prý saháme na samostatnost Uher a podněcujeme Slováky i Chorvaty k odboji, generálové rakouští řinčeli zlostně šavlemi, že prý chceme rozrušit jednotu armády a osvojitsi právo odpírání rekrutů, až konec konců celý německý, starorakouský i vládní maďarský svět se proti nám spiknul svorným odporem, až Beustova, Andrássyova a Bismar- kova intrika tak úsilovně působily na roz- hodující kruhy vídeňské, že tito, pozbyvše vytrvalosti, rázem tak dlouho při- pravované a do podrobna sjednan dilo míru opustili a v nic obrátili.
Němec Maďar Slovák Chorvat Beustův Andrássyův Bismar Rakousko Uhry
11 article
Neblahého 30. října 1871 obětováno dobré právo právě tak křivdy lačnému terroru ně- meckých hegemonův, jako 17. řijna 1899. Hohenwart padl a Holzgethanovým re- skriptem odpověděno sněmu českému, že prý státoprávní poměry mimouher- ských království a zemí svého upravení již došly — základními zá- kony státními z prosince r. 1867, k jejichž změně jedině obě sněmovny rady říšské jsou oprávněny. — Takovýto neslýchaný odpor mezi dvěma státními akty, jež dělila pouhá píd času, o 12. září do 30. října 1871, illustroval drasticky překotnou a přeosudnou tu kalastrofu v ději nách Rakouska až do dna. Třicet tři léta minula odtud, ale kletb nešťastného skutku tehdejšího utkvívá odtud trvale a smutně na veškerém životě říše, zba- vené vnitřního míru, spokojenosti, rozkvětu a blahobytu národův, majících stále příčinu ztra- chovati se o své právo a svou národnost jako o svobodu a budoucnost vlastí svých.
Hohenwart Holzgethanův Rakousko
12 article
Po třiceti třech letech chystají se k tisku v Berlíně právě posmrtní »Paměti« jednoho z tehdejších státníkův ministerstva Hohenwarlova. spravedlivého Němce dra. Alberta Schaeffla Uveřejněny z nich dosud pouhé kusé úryvky- Nuže, stůjž zde úsudek tohoto povolaného svědka o politickém a státoprávním významu těch vykřičených »státu nebezpeč ných« (!!) fundamentálních článků našich: Na slovo vzátý státovědec německý Schaeffle praví o nich doslovně »Fundamentální články ty byly velice hanobeny a Hohenwart i já k vůli nim. Hesla těchto hanob přešla do dějepisův i konversačních slov- nikův, aniž by kterýkoliv z našich protivníkův byl kdy fundamentální ty články čell, nad tož studoval . . . A zatím pozná z nich každý na první pohled, že nešlo tu ani z daleka o nějakou rozluku mezi Čechy ostatními královstvími a země m cislajtánskými, podobnou té, jakou způ- sobil Beust vyrovnáním uherským dualismem mezi oběma polovinami říše.
Hohenwarlův Němec Schaeffl Berlín Čechy
13 article
Cislajtánské Rakousko zůstávalo dle článků fundamentálních ještě nepoměrně jednotnější, nežli jest — říše německá, nežli jest Švý- carsko i nežli jest Unie severo- americká« — Tak tomu vskutku jest, tak zní celá pravda: my postupovali ve fundamentálních článcích řiši pro její moc a síly ze svého práva tolik, seč jen dobrá vůle a mírumilovnost slo vanského národa postoupiti může. My nejen že uznávali veškeré společné záležitosti, jak byly stano- veny vyrovnáním s Uhry, ale my nad to uznávali ve fundamentálních článcích předlouhou řadu důležitosti společných zemím neuherským svolovali jsme ochotně, aby veškeré ty záleži- tosti byly zákonodárně projednávány ústředním sborem delegátův sněmův zemských a opatřo- vány ústředním ministerstvem vídeňským, sesí- leným kaneléři zemskými. Pouze důležitosti a potřeby, výbradně zem českých se týkající, vyhražovali jsme zemské naší svezákonnosti a samosprávě, zaručujíce zá- roveň národnostním základním zákonem Němcům zdojším plnou rovnoprávnost a ve věcech ná- rodních plnou autonomii. — Ať dnes po 33 letech parlamentní politické jako národohospodářské bídy i státníci v deňšu i Němci zdojší zpytují svědomí své a ře knou- Jak zcela jinak mohlo se nám všem dařiti. kdyby furor teutonský nebyl vražednou nená- visti svou zničil tehdejší dílo sprav a dlnosti rozumu a poctivosti politické
Němec Rakousko Uhry
14 article Dr. Körber zase doma. J. P. Z Vídně, 9. zář.
Dr. Körber zase doma. J. P. Z Vídně, 9. zář. Dr. Körber vládne zase ve Vídní. Dopoledne v ministeciu vnitra, odpotedne vlaláci mini- sterského předsedy. Vládne již na pátý rok vládne pořád a vládne sám. Auersperg mě Lassera, Taaffe měl Dunajewského, Badeni měl Biliňského, Thun měl Kaizla. Chef nynější vlády žádné „pravé ruky“, žádného „speciálního přítele“, žádné „myslicí duše“ nemá. Dělá vše podle své hlavy. Jest ostatně pochybno, zdali by koho vedle sebe snesl a zdali by se s kým snášel. Všechny okolnosti nasvědčují, že chce býti a zůstati autokratem a že nechce se děliti s nikým o svoji moc. Ta pak je nebývalou. Ne- stalo se ještě, aby jeden člověk měl tři porte- feuilly, k tomu pak administrativní a justiční. často protichůdné. Dr. Unger řekl kdysi: „Jsou ministři, kteří nejsou k ničemu, a jsou zase ministři, kteří jsou ke všemu.“ Dr. Körber je takovým universálním státníkem. Letem projel haličsko-bukovinským světem. vítán a vystupuje všude, ne-li jako potentát, tož jako náměstek anebo následník jeho. Svědomitá c. k. korrespondenční kancelář oznamovala nám podrobně, kam se hnul a kdy koho navštívil.
doktor Körber Auersperg Lasser Taaff Dunajewský Baden Biliňský Thun Kaizl Unger Vídeň
15 article
Dověděli jsme se také, že hlavní město Buko- viny, domény. to bratranců Vasilkových, radost z jeho příchodu vyzdobilo se prapory. Těší-li dra. Körbra všechny takové formality minutové. ze srdce mu jich přejeme. Ale nechť nevydávají se za důkazy poznání, že spravuje tento stát blahodárně, spravedlivě, zdárně. A ještě něco. Čte-li ministerský předseda politické dějiny toholo státu od r. 1860, sezná, že takové zá- jezdy ministerských předsedů nahoře vidí se tím neraději, čím jsou parádnější. Nejen u nás, také jinde. Vypravuje se, že když jednou Vilém I. jel za války německo-francouzské s Bismar- kem a když bylo voláno z řad zeměbraneů „Hoch Bismark!“ tehdejší pruský král obráti se a vážně se ptal: „Excellenci! Jsou to moji vojáci nebo vaši? Nepochybujeme, že pouť dra. Körbra na Východ něco vynese Polákům a že bude splněna čásť slibů, jim hojně daných. Vší závisti prosti. přejeme jím toho. Víme, že jsou realní politi- kové a že nedělají nic zadarmo. Dobře tak činí. Zdali při tom bude vzájemnost, zdali pochodí stejně dr. Körber, nevíme a nestaráme se. Pro nás má zájem otázka vyšší; zdali výprava k Po- lákům může míti nějaký účinek na politiku naši, na poměr náš k vídeňské politice, drem. Kör- brem representované, k oné násilné a zkázo- nosné politice, která počala 17. říjnem 1899 konfiskací práva, již vykonávaného, a která za pět let nevykonala nie, aby onen hřích odčinila. aby český národ, uražený do nejhlubšího nitra, smířila, nýbrž do ran, ještě zejících, lila drá- savé žíraviny.
Vasilkův Vilém Bismark Polák Körber Buka
16 article
Dr. Körber — jak dokazuje Ivovská jeh řeč, na večeři u maršálka hr. Stanislava Badena 31. m. m. proslovená — si pořáde není vědom, že celá mizerie, ve které nalezá se stát, má -jen jeden pramen: slabost k německému terroru,a že žádná změna v taktice českého poselstva nen možna, dokud tento terror nebude očividným skutkem zlomen a dokud škoda, českému ná- rodu způsobená, nebude nahražena. Sto a tisíc řečí, sebe pečlivěji soustruhovaných, nebude po té stránce platno nic. Český národ chce miti hotový skutek, jímž by krutá rána, mu zasa- zená, se zacelila. Dokud tato léčba nebude pro- vedena, jsou veškery prostředky ostatní marny Nevyčerpatelnou je trpělivost, nezdolným je od- por, nepřemožitelna je houževnatost národa če- ského. Horší věci přetrpěl než byrokratický sy- stém Körbrův. Krajní pak jest obětavost našeho lidu. Kde jde o statky nejvyšší, není zmateriali- sován a jeho vytrvalost je v pravdě ideální. Český národ nemá, proč by se kál, pykal, se polepšoval, odprošoval. Ničím se neprovinil.
doktor Körber Baden
17 article
Ovšem, je-li vinou, žádat, aby magna charta ústavy, drem. Körbrem velebená, byla plněna, pak jsme my Čechové hříšníky. Neboť, jakkoli právní podstaty prosincovky neuznáváme, rekla- mujeme její positivně-platná pravidla pro sebe se vším důrazem. Ta nebyla námi, ta byla s hora porušena. Tam musí nastati změna, tam musí provésti se návrat k rovnému právu, odtamtud musí býti nastoupena cesta k českým srdcím, trpce zklamaným, těžce zraněným. Základní zákony zachovávati podle duch i podle písmeny a je vykonávati, vládnoutí ke všem stejně, fedrovati stejně vývoj všech — toť jsou prosté, samozřejmé úkoly moderní a nestranné vlády. Volal-li tedy p. dr. Körber ze Lvova emfaticky, „my máme zcela vážnou po- vinnost neumenšovati národní državu něme- ckou“, prozradil, že nynější kabinet není na výši nestranného régimu, nýbrž je prostým strážníkem statku, také neprávem nabytého, je krátce ve službách německé oligarchie. Pan dr. Körber ocitl by se asi na velikýc rozpacích, kdyby říci měl, co je němockou drža- V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za odpoležní .. . . za 2h Ve filialkách na vonkovů ranní číslo. . . . . . . . 10 sdpolední. Inserá ty platí se hotové napřel. Přečplacení a inserty přijímá sdmlni strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí se těl rečakoe. tiskárna a ezpodise „Národních L.ästůe, Bukoplny se nevracejí
Čecho doktor Körber Lvov národní L
18 article
vou. Je to, co mají teď? znamená to, že vedle nich nikdo jiný nemá míti žádných práv, žád- ných ústavů vzdělávacích? To se věru ani oba Auerspergové, ani Herbst, ani Glaser, ani Ple- ner, ani kterýkoli ministr německý neopovážili veřejně říci, že jest jejich povinností chrániti německou državu. Pan dr. Körber je skutečně prvním a — doufejme — také posledním. Nebot poměry, skutečnost a realní moc faktických či- nitelů jsou vždy silnější než osoby. Och, ano, kdyby bylo záleželo na vůli německých ministrů, byli by privileje, výsady a samovládu německé menšiny — o ty jde, mluví-li se o državě — zachovali do dnes a ještě dále. Ale za našich časův osudy národů neurčují se v tajných kabi- netech a také p. dr. Körber dře se nadarmo, drží-li stavidla proti ruchu a rozmachu národů neněmeckých, zvláště našeho. Proud převalí se přes něj a rozleje se volně. Jsme r. 1904 jiní, než jsme byli r. 1864 a můžeme čekat. Za to, co nám patří a náleží, nepotřebujeme platiti draho, nejméně pak zradou a podlostí na chu- dých menšinách našich. A týž p. dr. Körber je první podepsán n Clarově nařízení, kterým vnitřní čeština prostě zrušena. Právo, r. 1897 uznané a skoro 21 roků vykonávané. Tu pak se ho tážeme: Nebylo toto právo také državou? Nebylo poctivou, zákonnou državou? Či je državou jen to, co je nepoctivé a protizákonné, snad proto, že to trvá déle? Vnitřní češtinu zrušovat, ji nerestaurovat, v Čechách systemisovati zvláštní status německých úřadníkův a vedle něho status smíšených a potom do Lvova jíta tam pronášeti přání, že by úřadníci měli býti mocni několika jazyků zemských, to je počí- nání plné odporu a neupřímnosti.
Auersperg Herbst Glaser Ple doktor Körber Clarův Čechy
19 article
Dr. Körber zabýval se dlouho jazykovými poměry a právy českého národa. Skoro deset let. Tím více divíme se, že mohl ve Lvově vy- ličovati věci tak, jako bychom teprve po r. 1867, po prosincovce nabyli v úřadech a soudech místa pro svůj jazyk, a jako bychom odpůrci byli čl. XIX. ústavy té. Žasneme nad takovou neznalostí a nad takovým překrucováním sku- tečnosti. Neví-li p. dr. Körber nic o tom, že dávno před r. 1867 český jazyk býval v cel zemi rovnoprávným, ba že byly doby, kdy byl jazykem jedině přípustným, nezná-li doklady, které snesli Čechové po té stránce, ať si pročte první dva listy brožury známého dra. Onciula „Zur österreichischen Sprachenfrage“, ve Vídní před šesti léty vydané a doplní mezery v histo- ríčkých vědomostech svých.
doktor Körber Čecho Sprachenfrage Lvov Vídeň
20 article
Co pak se ústavy a jejích pravidel jazyko- vých týče, p. dr. Körber neřekl plnou pravdu, tvrdil-li, že Čechové, Rusini, Slovinci, Rumuni a Vlachové je chtějí zničit. Tuto ústavu a tato pravidla ruší a ničí hlavně p. dr. Körber a jeho favoriti němečtí, vzpírajíce se uplatnění práv, ústavou samou všem národům zaručených. Tuto úslavu porušuje nyní hlavně vláda, odpírajíe vysoké školy, odpírajíc vnitřní češtinu, odpírajíc rovnost ve školách a státních institucích. Tato ústava nemá většího nepřítele, než nynější sy- stém. Tuto ústavu porušuje dr. Körber a dr. Hartel ve Slezsku. Dle výroku ministerského předsedy k deputaci německé z vévodství toho mají Čechové a Poláci dávno právo na samo- statná paedagogia. To doznal chef vlády a co činí? Dává česko-polskou většinu této země do podruží tam, kde mají zřejmý nárok na svůj vlastní byt, a hrozí radikálními prostředky, kdyby se stal pokus, dáti „parallelky“ opav- skou a těšínskou do mechanismu národnostního boje. Co je smysl této německo-nacionální fraseologie? A co značí rčení p. Körbrove k .5- mecké deputaci, že samostatná paedagogia byla
doktor Körber Čecho Rusin Rumun Hartel Polák Slezsko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 10. září. 6— (Kronika.) Od Mořského oka na uherskou stranu ke Smokovcům platí cesta přes Polský hřeben za nejsnadnější. Není nikde krkolomná, ani tuze nenamáhá. Ráno po šesté zapraví parta svůj účet ve »schronisku« na je- zeře a k polednímu pohodlně, i odpočinky po- čilaje, dorazí na druhé straně ke Slezské chatě. A má-li štěstí, přijde právě k plné table d'hole, klerá je tu obsazena jako někde na nádraží, kde křižují rychliky. A přece jsme tu ve výši 1600 m. Pohodlí nad pohodli ! Ale prozatím jen na uherské straně! K budoucímu hotelu na Mot- ském oku zatím teprv lámou kámen a rovnaj základy. K jezeru vede sice nová silnice a mez dnem až hluboko do noci je kolem »schro- niska« živo a hlučno jako na tržišti. Stěží se promotáš spoustou horalských žebřináčků zako- paniských i zcela panských ekypáží. Ale to je všeeko překrásné pro varšavské rodiny, slečinky z pensionátů a dýchavičné paničky, letující dole v rozkošném Zakopaném a chtějící se dostati nahoru k Mořskému oku, zabaleny do bavlnky svých zvyklostí. Pro pěšího turistu, který hol duje krásám přírody, raději s holí v ruce ranečkem na zádech, není tu ještě valně postaráno.
Praha Smokovec Mota Zakopané
22 article
Stezka na Polský hřeben není nijak upravena a těměř neznačena. Kdo není stezolezec prv- ního řádu, spolehající na vlastní cvik a vnuknutí. musí mít převodnika i na turu poměrně tak lehkou. A s převodníkem v horách je jak s planetou v kalendáři: záleží, na jakou pad neš! Třeba miti štěsti! Zakopanšti převodnl tnaji sice svoji dobrou pověsť! Jsou úslužní, ocholni, oddaní, spolehiliví a poctiví, ale ko- nečuě, všeho do míry! Řekli byste, že se jim něčeho nedostává. A především: pravé diseipliny — Pánové, teď máme pro zejířek všecko hezky smluveno a uslanoveno, zavoláme převod- níka a domluvme s ním, co třeba! vyslovil při večeř ve »sehronisku« člen dražiny hluboké v oje plesv ědčenl.
23 article
—— Myslím, že to nebude možno ! nějaký na to pochybovačný hlas. — Proč by nebylo možno? — Protože proto! Podívejte se naproti do světnice! Šel jsem právě kolem. Je tam soudný den. Všecko je spito pod obraz. Náš chlop ne- může se na nohy postavit — A vypadal přec tak solidně, vedl si ce stou tak rozvážně a rozšafně! Vedl si! Ale teď si vede! Na doklad řeč zalehaly z protějška ze světnice převodníků pe kelné skřeky. — Pěkné nadělení — To nic, panie, nierobi! ujišťuje sta- tečný polský horošlap, který přísedl k našemu stolu. Sestoupil právě s nějaké sousední strminy- Zbloudili se soudruhem a byli nuceni ve ska- lách přenocovat. — To nic nierobi ! povídá. Niech sie p nowie zakontentují! Převodník se večer spije ale ráno je zase čiperný, věrný a spolehlivý Třeba mu dopřát té radosti ! . ..
24 article
Patrně autoritativný hlas, znalý poměrů Náš převodník druhého dne také vskutku nie nezameškal. Ale věc nakonec přece snad nent zcela v pořádku! Zvláště, je-li člověk opatřen dokumentem, jako osobnost ve svém oboru »pierwszego rzedu« !« Také jiné známky nabádají k rozvaze. Za- kopanské »Towarzystwo Tatraňskie« vykazuje tolik krásných úspěchů! Spolek je však zahrnut starostmi a pracemi všeho druhu. A turistika sama vymáhá dnes tolik zvláštní a úsilné péče. S bídou se vydrápete s haličské strany k ostrému hřebenu, zápasíce o každý pohyb vzhůru. Po stezce ani stopy, spousta skalních ssuteka štěrku ujíždí pod nohou za každým stoupnutím. A na druhé straně, náhle, jaká změna scenerie Stezka dolů pevná, pohodlná, s koketní zrovna úpravnosti, vlisknuta v tělo skalních boků, svižně v dol se vinoucí, kam oko dohlédne Cnlíte hned jinou sféru kolem sebe! Za vámi malomoc slovanské nehotovosli, zde už okrslek souseda pána, vládnoucího všemi prostředky řádu a úpravnosti! Tatry jsou dnes dost silně navšťěvovány českými turisty. Co chvíli se udá našinci vy
Towarzystwo Tatraňskie Tatra
25 article
měňovati krajanské pozdravy. Co je se Sva- zem pohorských jednot slovanských Mluví se o něm. Dojde-li naň přece, bylo by aspoň otevřeno vydatné pole vzájemné výměně zkušeností a mnohému užitečnému popudu !e Je-li na uherském boku Tater veseleji po stránce turistických opatření, zborjí se tu ná- vštěvníku našinci nálada tím důkladněji hne jiným směrem. V Haliči je aspoň na první pohled všude zachráněno slovanské zdání. Zem je slovanská, lid slovanský, také život a jeho formy zdají se neseny duchem slovanským. Majetek, panství, idea jsou slovanské. Aspoň, pokud vás přílišná všetečnost nepopadla. Však na uherské straně ! Z lostný stín tu padá do duše turisty-našince a žádnému divu přírody se nepodaří ani na chvíli jej rozplašiti. Ne proto, že tu vládne Maďar! Maďar moh by nám býli sympatický svou energii, svým pla- noucím žárem, svou železnou neustupností,s jakou překonává odpor postavený okolnostmi napřič jeho snaze po rozvoji národní bytosti.
Maďar Halič Tatra
26 article
Snaha je tak ušlechtilá, příklad tak zářivý Jenom postup je tak elementárně brutální, tak slepě nechlíživý! A zajíždí tak bolestně přím do našeho masa. Však nejsme zaslepeni sobe- ckými city a chtěli bychom býti spravedlivi. Jen kdyby nepoměr role, jaká nám samým připadá ve hře, nebyl tak křiklavě žalostný! Dokonalá otročina! Zem slovanská, lid slovanský, jména hor, řek, míst neklamně hlásající slovanský svůj původ, ale domácí živel, krev z naší krve. připuštěn tu všude k dílu jen jako mrtvá hmota, němá, bezdechá, zbavena všeho práva na volný projev. Leda sluha, podavač, bídný zřízenec hlásí se tu slovanským zvukem ke své barvě. Cítíme se hluboce pokořeni, uražení. znehodnoceni. To je příčina, proč český turista na uherské straně Tater nemá stání. Jako mrskán neviditelnými biči prchá od její krás, je rád. má-li za zády lázeňské obvody s nádherným přepychem zařízených Smokovců a Štrbskéh plesa! Jen dál odtud! Už abychom byli dole v kraji, v některém městečku aspoň většinou svého obyvatelstva slovenském Však ani tu nečeká vzpamatování sladké Zamířili jste do Liptavského Sv. Mikuláše Průměrné okresní městečko, asi naše Sušice nebo Slaný. Sídlí tu slovenská intelligence, slo- venský větší majelek. Snad i representace obee je slovenská. Dáte si doporučiti hotel. U »Čer- ného orla« je prý slovenské kasino. — Černý orel! voláte sebevědomě do smečky hotelových sluhů, deroucích se na ná- draží o vystouplé ze vlaku hosty. Po chvíli už drkocáte v rozbřinkaném ho- telovém omnibusu po zaprášené silnici k městu. Zvědavě vykukujete z okna povozu do ulice V nápisech převládá maďarština. Co páchne úřadem, hodností, rozumí se, výhradně maďaři.
Mikuláš Sušice Tatra
27 article
Soukromé, obchodní, hostinské nápisy jsou bud maďarské nebo dvojjazyčné. Tu tam i se slo- venštinou napřed. V hotelu vílá příchozí usměvavá paní ho- stinská, židovka, německým a maďarským po- zdravem. Na českou otázku odpovídá ochotně nějakou kuchyňsko-nádvorní slovenštinou. — Niech sa len pánům páčí dovnitřl Před hotelem je upravena zahrádka ! Několi hostů zde dokončuje oběd. Hovor maďarský Sklepník předkládá lístek maďarsko-německý Česky rozumí jen na povel »pivo«! Paní ho stinská neunavně prostředkuje. Pomáhá si něm- činou. Snad »takoví pánové« přece budou znáti německy ! Když se pokus nechce dařit, neztrác panička trpělivost. Jazyková »umíněnost« nově přibylých vzbudila zatím u okolních stolů svoji sensaci. Vedle dva pánové zahájili po maďar- sku živou debatu. Jeden, zdá se, hájí právo hostů mluviti svým jazykem. Dokončil svůj výklad a odchází se slovenským pozdravem k cizincům.
Hovor
28 article
— Porúčam sel Patrně, uvědomělý Slovák. Ale nepřihlásil se blíže. Kdyby se přihlásil, měl by snad nepří- jemnosti. Čert tomu věř! V Maďarii každý slo- vanský styk je podezřelý. Nebylo vábné posezení ve »slovenském kasině)« »u Černého orla«. Je to všecko tal známé! V Maďarsku to jinak nejde. Konces hostinskou získá nejsnadněji žid. Kdyby b hostinský Slovák a vedl si bez okolků, krátce by s ním zatočili. Po ledabyle odbytém obědě prohlídka města. Dojmy nikoli radostné. Rozhodnutí rychle uzrálo: »u černého orla« přenocovat nelzel Pravda, nebylo by tak těžko vyhledat dobré lidi, slovenské vlastence, je jich tu v městě dosti. Ti by zajisté s radostí poskytli pohostin- ství a vynaložili vše, aby hostům zpříjemnil pobyt. O adresy nebyla by nouze. Však to je právě, čeho se lekáte. Náruč se otevře, mysl roztouží a reflex smutného okolí tím trapněji nalehne. Raději pryč! Nejbližším vlakem do Růžomberku! A v Růžomberku nebylo — lépe l Smutné prázdninové cestování
Slovák Růžomberk
29 article
Našinec na potulkách bratrským krajem je brzo hotov s úsudkem o poměrech na Slo- vensku: — Slováci jsou sami vinni! Proč si vedou tak chabě a malomyslně, proč si dávají všecko libit a neprojeví trochu energie, proč neukážou někdy také svoje zuby, aby bylo znát, že pro ideu dovedou také něco nasadit! Není jich jen tak na pět prstů! Tři milliony obyvatel ve státě vícenárodním dá již nějaký capart! Tím spíše, je-li panujícího živlu sotva — dvakrát tolik ! .. A tak dále notou se známým texteml Je pravda! Každý jsme si svého osudu vlastní kujec. Má-li svůj slovenský nápis n krámě jeden řemeslník nebo obchodník nebo ho- stinský, proč jej nemá i druhý a třetí a proč ne všickni ostatní, když je celé městečko slovenské Proč? Protože by k tomu bylo třeba jednotného postupu. A ten není možný bez silného ustro- jení, bez organisace. Té, jak zkušenost učí, ne- jsou bratři Slováci schopni. A proto jsou svým osudem sami vinni. Zajistél Ale hned vám musí něco napadnouti. Hra- jeme si tak rádi na »bohatší strýčky« a pro- tektory »ubohé Slovači«! Však je-li kdo, aby měl právo krčiti rameny nad »neschopností Slo- váků« nejsme to jistě my, Čechové z krá- lovství! Neboť v těch věcech nestojíme si o nie lépe. U nás, pravda, není už tak zle o český
Slovák Čecho