Periodikum ALTO Viewer

1

8. prosince- 1907.

2

I. Příloha „Narodnich Listu“ K číslu 339.

3

Strana 17.

4 article Sezeni státni rady železnični.

Sezeni státni rady železnični. Státní rada železniční konala v době od 3. až do 7. prosince své podzimní zasedání. Hojný počet předmětů a návrhů z oboru želez ničních zařízení, jízdního řádu, jakož i úpravy tariío Železničních kladl na pracovní sílu členů sl. r. ž. jejiž agenda rok co rok značně stoupá, velké poža- davky. Proto zabývala se již v letním zasodání st r. ž. otázkou reorganisace této důležité instituce. K to mu účelu zvolený výbor předložil ve včerejší ple- nární schůzi dolyčné návrhy, dle nichž mají být olázky místního rázu přikázány okresním radám že- lezničním, jež by byly zřízeny při c. k. ředitelstvicl dopravních. Působnost st. rady žel. má býti budoucně rozší řena v tom směru, aby ve všech otázkách, zájmů ob- chodu, průmyslu, zemědělství a lesnictví, jakož i hor- nictví se týkajících, mohla podávati svá dobrozdání a návrhy. Za tím účelem ma býti počet členů o 3 rozmnožen, při čemž zejména k zemědělství bude přihlíženo. Návrh reorganisační byl v plenu jednomysln schválen.

5 article

Sezení st. r. žel. zahájil dne 6. prosince jako předseda ministr železniční dr. Derschala, jenz poukázal ve svém proslovu na skončené vyrovnání rakousko uherské, vytknul výhody, klerých naše polo- vina říše v ohledu tarifním dosáhla. Na to bylo přikročeno k projednání jednollivých návrhů. Byly to na prvním místě návrhy dra. Ex- nera v příčině akce postátňovací, potom návrh po- slance Kaftana, aby ministerstvo železniční pro- gram, generální inspekci společnosti slátní dráhy na- řízených oprav a inveslic tak rozvrhlo, aby doprava zejména doprava nákladová a poštovní na télo dráz co možná nejméně byla rušena a zdržována a aby se postaralo, by po dobu provádění opravných praci společnost státní dráhy sestavila a uveřejnila proza- tímní jízdní řád Poslanec dr. Kaftan připomíná ohledně akce postátňovací, že již před dvěma roky prohlásil ba- ron Gautsch, že jest vláda odhodlána převzíti stát- ní, rakouskou severozápadní a Ferdínandovu severní dráhu do správy státní a skutečně vyzval správy do- tyčných drah, aby zvolily své zástupce, již by se zástupci minislerstva o postátnění jmenovaných dral jednali Podobně zavázal se Baron Beck k postátněn těchto drah neodkladně přikročiti, pohříchu bylo po- státnění toliko ohlodně Ferdinandovy severní dráhy provedeno, akce ohledně státní a rakouské severo západní dráhy uvázla, ano presidení obou těchto dral prohlásil před krátkou dobou veřejně, že ač byli dele- gáti obou těchto drah již r. 1905 zvoleni a minister stvu ohlášeni, slátní správa železniční dosud jednán nezahájila. Teprve v poslední době proslýchá, že mi- nisterstvo železniční chce k dotyčnému jednání při- kročiti, leňského roku již ohlášená osnova zákona postátňovacího však dosud předložena nebyla.

Derschal Kaftan doktor Gautsch Baron Beck Ferdinandův

6 article

Ohledně oprav a investic, státní dráze uložených vyslovuje posl. dr. Kaítan své politování, že s tak již dříve nestalo, vždyť řečník sám před několika lety v parlamentě upozornil na nedostalečná vo- zidla, na lokomolivy 40 let staré, na nedostatečné stanice, z nichž mnohá se od vystavění státní dráhy valně nezměnila. Rečník nechce bráti v pochybnot nutnost a účelnost ostrých nařízení gencrální in- spekce, ukazuje však na kruté následky, zejména na obmezení dopravy v době největšího doprávního ru- chu, a na ohromné škody, kleré tím byly způsobeny našemu obchodu, zemědělství a průmyslu, zejměna průmyslu cukrovarnickému, jemuž hrozí toto přeru šení dopravy na dráze státní katastrofou. Nelze sobě dobře vysvětliti, že když maximáln rychlost rychlíků z 80 km na 40 kilometrů jest obmezena, také rvchlost nákladních vlaků na polo vinu, ledy na 15 km za hodinu se redukuj Rečník ví, že instrukce tak slanoví a prolo jes nulno, tolo neodůvodněné ustanovení přiměřeně opra- viti. Že takovým způsobem cirkilace vozů se. ruš a nouze vagonová zvyšuje, leží na bílední, vždy jsou i uhelné doly následkem nedoslatku vozů-nu- ceny dolování zastaviti a dělnictvo propouštěti, ne- hledě, že cestující obecenstvo zlrácí na státní dráz veškerá připojení ke vlakům drah sousedních, tedy že zavládl na slální dráze úplný chaos.

doktor Kaítan Rečník km

7 article

Jest tedy nozbytně zapotřebí, aby státní dráha neodkladně předložila provisorní jízdní řád, jenž by odpovídal nynějším poměrům. Podobně vyslovil se dr. Exner, jenž zejména vylýká ministerstvu, že žádá od dráhy státní, b na celé trali vyměnila ve vrchní stavbě kopaný štěr za tlučený Člon Riedl z Riedensleinů líčí v předložene interpelaci ohromné škody, které přerušenou vozbeu na slátní dráze tamějším cukrovarům jsou způso- beny a polvrzuje, že dráha slátní nalézá se již dlou- há jéta jak ce do tělesa dráhy tak i co do vozide a zařízení stanic ve stavu velmi neutěšeném. Na přednešené výtky prohlašuje ministr že tezníční, že chce úplně vážně akci poslátňovac v příčině dráhy státní zahájiti, ovšem že nehodlá cenu přeplatiti. Jestli stoupl výnos télo dráhy, stoupla laké zejména následkem resistence i vydání.

doktor Exner Člon Riedl

8 article

Smulné zkušenosti při Ferd. severní dráze na- bylé přiměly ministerstvo k přísně prohlídce státn dráhy a vedle toho i u jiných drah, kleré nestojo ještě před poslátněním. Vrchní slavbu státní dráhy jest zaslaralá, mus býti obnovena, ostatně jest nezbytné, by na drahách po ktorých jezdi rychliky, užilo se toliko stěrku tlu čeného. Ostatně bylo následkem pokračujících oprav z 130 signálů pro pomalou jízdu 40 odstraněno, v nej bližší době lze očekávati, že se dalších 30 zruší čímž bude možno, by státní dráha do 20. prosinee předložila nový prozalímní jizdní řád. Návrhy poslance Kaltana byly na to schvi leny, načež bylo přikročeno ku projednání návrhů dalších. Tak byly schváleny mezi jiným: návrhy člen Gunthra v přičině účelné úpravy jízdy na vídeň- ské městské dráze, na postavení jeřábu o 10 tunách nosnosti v nádraží pružském dráhy cís. Frant. Josela návrhy člena presidenta komory Houdka v při- čině rozšíření skladiště a kolejí v Nýrsku, zřízení výtažného koleje v Strakonicích, úpravy stanic Stody. a Nové Kdýně, rozšíření skladiště v Chrásti a rampy ve Volarech, Vimperce a ve Suříbče a rozmnožení ko- lojí v Horní Bříze Taktéž byl schválen návrh poslance Kaftana aby byly osobní vozy v osobních a rychlovlacích na trati Praha—Cmunt—Vídeň náležitě opraveny rozmnoženy Posl. Kaftan podolýká, že náslodkem nedostateč- ného počtu vozů těchlo, jsou osobní vozy, zejména v rychlovlacích neustále na cestě, tak že nelze velké a citelňé nedostatky jejich v příčině vytápění, osvět- lení, úpravy oken, záchodů atd. odstraniti, proto žádá za neodkladné rozmnožení vozidel, aby se n starých vůbec nutné opravy provésti mohly.

Kaltan František Houdek Kaftan Posl Nýrsko Strakonice Stoda Nová Kdýně Chrást Volary Vimperk Suříbeč Praha Cmunt Vídeň

9 article

K pávrhu poslance dra. Kaftana, jímž se mi- nisterstvo důtklivě vyzývá, by urychlilo přeslavbu nádvaží cís. Fr. Josefa v Praze a slavbu nového seřaďovacího nádraží v Nuslích a jeho spojení kole- jem s nádražim libeňským, by se konečně manipu- lace v nádraží pražském usnadnila a stálé přeplňo- vání nádraží nuselského a tím i zdržování vagonů nákladních zamezilo, odpověděl záslupce vlády, že ministerslvo uznává nutnost těchto staveb, že holový projekt byl odeslán již ředitelství c. k. státních drah v Praze, a že se slavbou přištího jara započne. Návrh posl. Kaltana, ke kterému se připoji léž podobný návrh člena Riedla z Riedensteinů. byl na to jednomyslně schválen, jakož i návrh posl Kaítana na zřízení skladiště na slanici chuchelské Schváleny byly dále návrhy člena Singra, by do postátňovací akce byly pojaty též dráhy místní návrh člena Steindlera ve přičině připojení stani c. k. státních drah na státní síť telefonní, návrh člena hr. Szeptyckého na decentralisaci ústředního dirigovacího úřadu státních drah ve Vídní a přene- šení působnosti jeho na jednotlivá ředitelství, na co po více let již posl. Kaltan naléhá. Pokud se týče zlepšení dopravy osobní a jízd- ního řádu byly schváleny návrhy členů Günthra Holzra na urychlení přímného spojení Terst — Vídeň Terst—Praha, člena Houdka na zavedení rychliku v trati Praha—Zdice—Protivín, dále návrhy poslanc Kaftana a presidenta Houdka ve příčině pro- dloužení jizdy vlaků č. 223, 318 a 330 na česk západní dráze do Brodu a z Brodu do konce zář (dosud jezdily pouze do konce srpna) Návrh tých na prodloužení rychlíků č. 307 z Prahy do Pízn v letní sezoně až do Brodu, byl doporučen vládě ku povšimnutí.

Kaftan František Josef Riedl Riedenstein Singr Steindler Houdek Praha Nusle Vídeň Terst Zdice Protivín Brod

10 article

Schválen byl návrh posl. Kaftana na přeměnu smíšeného vlaku č. 259 z Benešova do Prahy na vlak osobní; návrh téhož člena na přímé spojení Prahy přes Zdice, Písek, Ražice a Strakonice v lel- ním období do Vimperka, Lenory a Volar, taktél návrh na zavedení řádného spojení na dráze Kopi dlno — Detěnice—Tanis — Dobrovice. Návrh člena Kubra na zastavování alespoň jed noho párů rychlíků v Řevnicích doporučuje se vlád k povšimnuli. Při projednání návrhu člena Kreilmaiera na za vedeni půlpásmové sazby osabnf, přimlouvá se posl Kaftan za schválení, načež byl návrh odkázán vláde k povšimnutí a brzkému vyhovění, jež dosud násled- kem odporu ministerstva finančního vázlo. V otázce zavedení přímého vlaku osobního z Do- mažlic do Jiblavy poukazuje opětně posl. Kaftan na nedostalečnou vozbu na této dráze, která, ač byln zákonem jako dráha hlavní 2 řádu zbudována, přece povážuje se slátní správou za soubor drah místních. tratěmi blavních drah přerušených; 16 hodin trva- jicí jízda, čtyřnásobné přestupování, mnohohodinové čekání v přestupních stanicích nemůže ovšem po- vzbuzovati obecenstvo k jízdě na této dráze. Řečník doporučuje za podpory st. r. ž. neodkladné zavedení alespoň jednoho osobního přímého vlaku v obou směrech. Ke konci byl schválen návrh na zvolení 25 členného komitélu v příčině příprav pro vypracován nového organisačního statutu c. k. státní správy že lezniční. Z Čech, Moravy a Slezska byli do tohoto výboru zvoleni: dr. Bauer, Kubr, posl. dr. Kaftan dr. Licht, baron Offermanu a Potschek.

Kaftan Kubr Bauer doktor Licht Offerman Potschek Benešov Praha Zdice Písek Ražice Strakonice Vimperk Lenora Volary Tanis Dobrovice Řevnice Čechy Morava Slezsko

11 article Veřejná správa.

Veřejná správa. O požadavku Němců po rozdělen zemské úřadovny pensijního ústavu- Městské rady německých našich měsl pe severu království už zase déli. Tentokráte osedlaly svého konička opravdu zavčas. Zákou o pensijním pojišťování zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných vejde v platnost teprve 1. ledna 1909 Za více než za rok teprve budou zřízeny zem ské úřadovny pensijního ústavu. Naše německá města však už nyní libují si usnášeti se a po roučeti: Pro Němce v Čechách musí býti zřl- zena zvláštní zemská úřadovna, která bude jen pro Némce. Současně vyslovují požadavek,že sídlo své musí položiti do některého německého města. Na které město při tom myslí, buď ne říkají neb jmenují své »hlavní« německé město — Liberee. Národní radě Němeů vidělo se patrně nut ným, předejíti sváru mezi německými městy zavčas prohlásiti: Hlavním městem Némeo v Čechách posud jest a zůstane i nadále Prah a proto do Prahy musl býti položeno sídlo ně- mecké zemské úřadovny pensijního ústavu, zři- zeně jen pro Němce v Čechách. Národní rada Němců současně se vším důrazem se usnáši, že německá zemská úřadovna smi zaměstnávat pouze německé úřadníky a jen němacké sluhy. Teď teprve budou německá města naše a ně- mecké okresní výbory pozvedali hlasy své telegramy posílati ministrovi vnitra a svému mi nistru krajanovi s voláním po německé zemské úřadovně pensijního ústavu. Výzva národní rady Němců, aby sídlo ně mecké zemské úřadovny bylo položeno do Prahy nepotkala se však, soudě z posledních zpráv ně meckých listů, se souhlasem německých měs a německých okresů. Ty chtějí vzdor tomu mi německou zemskou úřadovnu nejraději každé město doma a nepůjde-li to, aspoň v Liberci.

Němec Čechy Némeo Praha Liberec Něme

12 article

Proč asi Němci v zemi naší také v tomto oboru chtějí míti svůj vlastní ústav pro sebe? Jest to jen snaha, několik svých lid! — úřadníky i' sluhy — zaopatřiti, jak by se snad zdálo z usnesení národní rady Němeů? Pochybuji, vždyť počet ten nemohl by býti nijak dosti velký, aby vy vážil nepříjemnosti, které i pro Němce samy zři zení zvláštní zemské úřadovny nezbytně mělo by za následek. Nejde-li tu — a snad nebude při tom da- leko od pravdy — jen o pouhou umíněnost Němeů, lze vypátrati nyní jen v zákonných ust noveních o věcném oboru působnosti zemských úřadoven pensijního ústavu, co mají Němci se svým požadavkém asi za lubem Dle ustanovení § 55. pensijního zákona ná leží zemským úřadovnám veškeré jednání s je jich členy. Zejmena přisluší jim tyto záležitosti 1. přijímati přihlášky týkající se pojišťova povinnosti a kontrolovati pojišťovaci a přihlašovac d s e povinnost; 2. chovali vevidenci osoby pojištěním p vinné vedením pojišťovacího katastru- 3. předpisovati a Vyblrati prémie 4. přijímati nároky od pojištěnců vznesen a přikazovati je rentové komisi; 5. chovati v evidenci důchodníky vedením rentového katastru a kontrolovati oprávněn požitníky rent; 6. zastavovati výplaty rent, jakož i odní mati renty a podpory řízením od rentové ko mise prováděným. Která z práv tuto vyjmenovaných sto Němcům za to, aby hospodařice ve svém vlastním ústavu německém chtěli je sami be spolupůsobení a bez dozírání Čechů vykonávati Není to především právo, bdíti nad za chováváním evidenčních předpisů shora jmeno vaných, ať již jde o předpisy o přihlasován neb odhlašování osob pojištěním povinných Vždyť právo to jest spíše nepřijemnou povin nosti a přesný výkon jeho vzbuzuje u posi

Němec národní rada Něme

13 article

žených vždy nelibost a nespokojenost. Jest t snad již v lidské povaze. A není to také jistě právo předepisovali vybírati prémic, jak by se tomu, kdo vzpomlná na naši úrazovou pojišťovnu dělnickou neb na naše dělnické nemocenské pokladny snad zdát mohlo. Zemské úřadovny nebudou míti naprosto žádného vlivu na stanovení výše prémie. V zá- koně pensijním jest totiž výše prémií na 20 le pevně ustanovena, a do té doby nelze nani ničeho měniti. Má však něco do sebe domněnka,že chtějí Němci o nárocích Němců na rentu rozhodovati sami bez kontroly Čechů. O ren tách po rozumu pensijního zákona vznesených rozhodovati bude rentová komise, zřízená z výboru zemské úřadovny. Komise tato sklá dati se bude ze starosty výboru zemské úřa dovny pokud se týče jeho náměstka a ze dvou členů volených po jednom ze skupiny zaměst navatelů a zaměstnanců. Na složení její bade tedy míti vliv správa zemské úřadovny. Mimo to bude, ač v zákoně neděje se př vypsání věeného oboru působnosti zemské úřa dovny o lom zmínka, náležeti v pravomoc vý- boru zemské úřadovny, rozhodovali v několik sice výminečných, ale důležitých případech, zcela samostatně bez spolupůsobení rentové komise Mám tu na mysli přiznání renty členům rodiny takového pojištěnce, který si přivodil neschop nost k výdělku zůmyslně nebo při spáchání zlo činu trestním soudem zjištěného, nebo vyměřen renty odbytného, vystěhuje-li se osoba, požíva jící renty, z Rakouska. Dá se očekávati, ž v prováděcích nařízeních nebo ve stanovácl zemské úřadovny bude také rozhodování o těcht případech přikázáno výboru zemské úřadovny Než myslím, ani tady nelze hledati po hnutky žádosti Němců o samostatnou německou zemskou úřadovnu, nýbrž jinde.

Němec Čecho Rakousko

14 article

Ke konci § 55. zákona se dále praví, že zemské úřadovny jsou kromě toho oprávněny činiti pensijnímu ústavu návrhy, jak by kap tály měly býti uloženy. Dá se domysliti, že Němci mají chuť na romaděných kapitálů uži vati jen ve prospěch svých národních soukma novců a že by návrhy jejich jistě došly ocho ného sluchu u pensijaího ústavu ve Vídni, kter beztak bude ovládán shmými Němci. A půjde tu o milionové kapitály! Z de myslím, spočívá jádro a pohnutka celého hnutí. Touha Némců po samostalné zemské úřa- dovně se sidlem v Praze jesť v odporu se zákonem pensijním a nedá se uskutečniti. Organisace zemských úřadoven spočívá na základě territoriálního rozdělení místní půso nosti zemských úřadoven. Pensijní zákon naři zuje, že se má v každé zemi z pravidla zřídit jedna jediná zemská úřadovna se sídlem v při slušném zemském hlavním městě. Podle po třeby ministr vnitra, slyšev zemský výbor, může naříditi, aby v některé zemi bylo zřízeno dvě nebo více zemských úřadoven. Na territoriálním podkladě organisace zemskýck úřadoven však při tom ničeho měniti se nedá. Patrno, že sídle každé zemské úřadovny musí ležeti v obvodu jejím.

Němec Vídeň Praha

15 article

Dle zákona náležejí k zemské úřadovn pojištěnci v obvodu jejim zaměstnaní a jejich zaměstnavatelé. V pochybnostech pokládá se sídlo podniku za místo zaměstnání. Zaměstna- vatelé, kteři mají podniky v obvodu několika zemských úřadoven, náležeji ke všem témt zemským úřadovnám. Pro příslušnost určitého podniku k určité zemské úřadovně jest tedy rozhodno jedine místo zaměstnání. Dokonce nikoli moment ná- rodnostní, jak by snad Němeům bylo nyní vhod Ostatně čí národnost? Úřadnikova či zaměst navatelova? A jak pak chtějí Němci posuzo vati národnost třeba při podnieích, kleré pat společníkům nestejné národnosti. Nebo při pod nicich, které vůbec nenáležeji fysickým osobám, nýbrž osobám právnickým Tolik možno klidně tvrditi: Do Prahy n

Němec Praha Něme

16 article

mohou Němci dostati svou vlastní čistě ně meckou úřadovnu, poněvadž pensijní zákon sám tomu překáží a brání. Mohla by síce v Čechách vedle zemské úřa- dovny v hlavním městě býti zřízena v jiném městě ještě jedna zemská úřadovna. Ale jen tak, že by se celá země rozdělila na obvody, a druhá zemská úřadovna musila by však míti své sídlo v právě onom obvodu, který by byl vyloučen z obvodu první zemské úřadovny. Naprosto však jest po rozumu pensijního zákona nepřípustné, aby v tomtéž městě, třebas to bylo hlavn město země, byly zřízeny dvě samostatné zemské úřadovny pro jeden a týž obvod neb pro dva různé obvody. ) Existence dvou samostatných zemských úřadoven v Čechách měla by za následek různé nevýhody a závady pro všechny, koho se pen- sijní povinnost bude dotýkati, ale zvláště pro zaměstnavately samy. V Čechách jest jiste mnoho podniků, kleré by zsměstnávaly zřizene své v obvodu obou zamských úřadoven nebo které by zaměstnávaly zřízence svého brzyv obvodu té, brzy v obvodu oné zemské úřadovay. Podnikatel takový musil by zejména všechny evidenční předpisy — a těch jest v pensijním zákoně více než dosti — zachovávati vůči oběma zemským úřadovnám. Kdož obírá se ne- mocenským pojišťováním dělnickým, ví, jak těžké jest to při existenci vlce než dvou pokladen zachovati všechny evidenční předpisy Kolik pochybností a sporů vzejde zase o olázce, kam kdo je příslušný. Kolik poku budou zase podnikatelé platiti za to, že pře- stoupili nějaký pochybný neb sporný evidenční předpis, který při nejlepší vůli ani zachovat nebudou uměti.

Němec Čechy

17 article

Předpokládejme, že by se podařilo Němcům prosaditi požadavek svůj a že bude pro ně zři- zena zvláštní zemská úřadovna se sídlem v ně- kterém německém městě, ač to nepřipouštím Táži se: bude i pak oprávněným požadavek národní rady. Némců, aby v jejich německé zemské úřadovně byli jako úřadnici a sluhové zaměstnáni jen Němci? Dá se mysliti, že lae Němei, kteři nebudou uměti slova českého, do- stanou při obsazování míst dokonce přednost. Ať Němci chtějí či nechtějí, i jejich zvláštní německá úřadovna bude musit přijati za členy Čechy a třebas jim byly sebe nepohodlnějšími.

Němec Čechy

18 article

I členy německé zem. úřadovny stanou se prostě všechny osoby v obvodu jejím zaměstnané, bez rozdílu, ať jsou to Němci či Češí či příslušníei kterékoli jiné národnosti. Vyloučiti z německé zemské úřadovny nebude lze ani nejnepohodlnější Čechy. Český člen německé zemské úřadovny bude zajisté míti právo uplatňovali nároky své svým vlaslním jazykem. Toto právo na český jednací jazyk nesmí býti zkráceno a illusorním učiněno ustanovením jen německých úřadníků, českého jazyka snad ani neznalých Co jest tedy naší povinností? Především potírati požadavek Němců po samostatné ně- mecké zemské úřadovně jako zcela zbylečný. vyšlý jen z umíněnosti jejich, rozdělovali kde jaký úřad v zemi. V této věci rozhodující slovo přisluší dle pensijního zákona zemského výboru království českého. Od rozvahy zemského vý- boru lze se nadili, že požadavek Němcůl správně ocení a spravedlivě rozsoudl. A kdyby přes to podařilo se Němcům, o usilují, a dostali vlastní německuu úřadovnu, pak dlužno nám k vůli sobě samým, kleří po rozumu zákona i proti vůli své se staneme členy německé zemské úřadovny, domáhati se toho, aby jednacím jazykem i německé zemské úřa- dovny byl vedle němčiny i jazyk český Jako Němci za včas domáhají se německé zemské úřadovny, tak i my nesmíme otáleti musíme také zavčas požadavek jejich potirati De. . proti němu se brániti.

Němec Češit Čechy

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Úspěchy kolonisace. Slát, v němž žijeme a jehož součásť tvo říme, zůstal pozadu v jednom vzhledě téměř za všemí ostatními státy evropskými: nemáť územ v ostatních dílech svěla, z nichž plynuly by mu výhody hospodářské i politické. Země, během posledních staletí cestovateli v zámoří objevené maji pro něj jen jeden význam: jsou konsu menty jeho omigrantů, pohlcují rok co rok ně kolik tisíc lidí z mechudších tříd, několik tisíe jedniček, jež zza oceánem živoří většinou tak, jako živořily ve vlasti. Jich touze po lepším výhodnějším žiubytí bývá ovšem do jisté míry vyhověno; pro celek však jsou politicky i hospo dářsky bez významu. Zapadli, jsou ztraceni nikdo nevěnuje jim více pozornosti, leč snat u příležitosti nějaké sokolské slavnosti.

20 article

Jinak ovšem mají se věci u jiných států emigranti, stěhující se na cizi území, drží se po hromadě, tvoři osady národnostně stejnorodé, udržují spojení s mateřskou zemí — jak doka- zují italské kolonie v Argentině nebo i německé v Brasilii. Ovšem, ve většině evropských státo je ještě jiný druh kolonisace a vystěhovalství, totiž stěhování se na půdu, kterou okupoval slat sám v některém z ostatních dílů světa. Rakou ske prospalo — jako v tak mnohých věcech — svoji dobu; neboť heslu: „Amerika Američa- nům“, jak se zdá bude záby následovati i jiné- „Afrika Afričanům“ atd. Jisto jest, že okupová- ni nových území v jiných dílech světa je teď již nemožno. Nemáme a nebudeme míti kolonií. těchto největších činitelů ve světové politice proto i naše velmocenské postavení je jen pa- pírově. Odtud také plyne, že náš zájem pro osudy nových zámořských zemí je nepatrný: přece úkazy předeházejícího století nás poučují upozorňují na veliké události, jež nezůstanou bez vlivu na budoucí osudy světa, ba vybízej nás přimo, abychom aspoň toho mála využitko vali, jež máme k disposíci: totiž mass vystěhova leckých.

Argentina Brasilia Afrika Amerika Američa

21 article

Již vzdalujeme se však od původního svéh účelu: ukázati, jak nové půdy zámořské — tedy kolonisace vůbec — jsou avant-gardam velikých přeměn na povrchu zeměkoule; pře- měn, k nimž bude snad třeba několika stalelí, jichž možnost však dokazují nám už dnes ně která území nového a nejnovějšího světa. — Nejnovějšího: myslím tím na Australii, kterou dosud stále a stále se vzmáhající Amerika zatla- čuje do pozadi, vzdaluje od pozornosti evrop- ských badatelů. Necxistuje příliš dlouho: zná- mo, že r. 1769 objevil ji anglieký kapitán Cock. vraceje se z ostrovů Tahiltských; tak stal se kon- tinent australský i s Novým Zelandem majetkem Anglie, která dlouho nerozhodovala se využit tohoto území. Z počátku byla tam jen trestnická kolonie, později teprve zvolna stěhovaly se tam také jiné osoby. Země svojí vegetaci poskytovala mnoho výhod, její kolonisace však byla spojena s dosti značnými obtížemi; byla tak uzpůso- bena, že bylo ji považovati za zemi převahou agrikulturní; aby se jí však mohla opravdu státi. bylo nutno vykáceti ohromné lesy — práce to. která v každé příčině vyžadovala mnoho času a námahy. Vzdálenost Australie a tehdejší komu- nikační prostředky nepřipouštěly náležitý počet přistěhovalců, který se mimo to hrnul do jinýeh čelných kolonii anglických. Dlouho to trvalo než byla objevena a okupována různá územ australského kontinentu, na nichž dnes rozklá- dají se státy: Nový Jižní Wales, Západní Austra- lie, Jižní Australie, Queensland, Victoria.

Cock Austrálie Anglie Wales Queensland Victoria

22 article

Dlouho prodělával kontinent australský proměný a zápasy o půdu: zprvu vládli tu squatte- rové, pěstitelé skotu ve velkém; pak nasta ruch agrární, za nějž stouply pozemky v ceně a jemu konec učinilo objevení zlata. Spekulae finančníků klesla a pak opět stoupla cena po- zemků, a tak po vládě zlatokopů nastalo pan- ství bankéřů. Půda hromadila se příliš v rukou jednotlivců a stát nucen postupnými zákony této okolnosti čeliti. V tomto novém světě pře- vraty dály se s neobyčejnou prudkostí ve všech oborech hospodářského života. Na př. když roku 1853 roznesla se zpráva, že zlatonosná pole mají 60 čtvereč. mil rozsahu, tu akcie Austra- lian Agricultur Company, která v onom okrsku měla mnoho pozemků, stouply v několika dnech ze 65 na 250 liber šterlingů; potraviny se ohromně zdražily, mzdy stouply tak, že na př. dobrý tesař vydělával denně 42 až 50 korun naší měny. Když ruch zlatokopecký poněkud ochabl, vrátily se opět otázky, které pro novou zemi jsou jedinými životními otáz- kami: rozdělení půdy a agrikultura. Zatím však vyvinula se také industrie, povstala tu dělnická třída, která dovedla vymoci si takových výhod, že dnes možno ji počítati za vládnoucí. Iistorie těchto zápasů a přeměn je jedním z nejzajímavějších dokumentů k sociálním teoriím v praxi; a nikoli neprávem dí francouz

Austra Agricultur Company

23 article

ský badatel a statistik, Pierre Leroy- Benulieu mluvě o podobných zámořských územích „Z příkladu těchto mladých a odvážných zemi, které pro ni jsou opravdovou laboratoři sociálních věd, může stará Evropa čerpati nej užitečnější naučení, chce-li si dáti práci a zkou mati pokusy, které se tam činí. V těchto slovech je veliká pravda: na no vém území, v němž nejsou zakořeněny staleté a tisícileté zásady starého světa, dalo se usku tečniti mnohé, co v Evropě bylo by nemožné a nač ani v Americe se nepomýšlelo. Otázka agrární, k niž pak přistoupila dělnická, vzrušo- valy dlouho obyvatelstvo toho nového dílu světa Nový Zeland, kolonisovaný později, a dosti skrovně obydlený (703.360 obyv. r. 1896) je ještě frappantnějším dokladem sociálních snah. Tato osada a její vláda (všech sedm austral- ských osad má každá svoji vlastní vládu) favori- sovala už od počátku malé majetky. Při okupo- vání země stát chopil se iniciativy a rozdíle půdu. Později, r. 1892., vydal zákon, jímž omezil majetek půdy jednotlivce: 600 akrů nej lepších půd a 2000 akrů ostatních značilo maxi mum. Zaveden tak zv. lease in perpetui ty, jakýsi stálý nájem, který vylučuje vlast nictví. Občan stává se tím nájemníkem státu pronajímá půdu v nejvyšším shora označeném množství od státu na 999 let (doslovné zněn zákona!) a plati ročně 4% ceny, kterou by by musil složiti, kdyby byl pole koupil: jinak je n ní neobmezeným vlastníkem. Jiný zákon z té hož roku oprávňuje vládu ke koupi velkých statků za účelem rozčlenění na malé, zákon z r. 1894 udílí jí v této věci dokonce právo expropriační.

Leroy Benulieu Evropa Amerika

24 article

Na témže ostrově vidíme záhy také prv ohlasy dělnického ruchu: zedníci v městě Du nedinu vymohli si už r. 1844 osmihodinnou denní práci, jim následovali r. 1855 v Sydney a r. 1856 v Melbournu. Hlavními iniciatory byl tu námořníci a přístavní dělnietvo; jich působe- ním utvořily se syndikáty, hájící zájmy děl- nictva proti zaměstnavatelům, jich působením svolán první interkoloniální kongres dělnický do Sydneye r. 1879, jemuž následoval druhý roku Toto kolektivní úsilí vidíme zmáhati se na všech stranách a ve všcch oborech, modern opravy, jinde jen theorií naznačované, docházej zde uskutečnění. Tak na př. má Nový Zelan od r. 1893, Jižní Australie od r. 1895 zavedeno ženské volební právo — prvý to případ na celé zeměkouli. Zajímavo je, že ženy zde po onom právu nijak netoužily, nepovažují je také zn zvláštní výhodu, je jim až na malé výjimky lho- stejno: vdané ženy hlasují většinou s muži. Je diný připad, v němž toboto práva samostatně využitkují, je v boji proti alkoholismu, k němuž jsou vedeny duchovenstvem anglikánských sekt Sociální experimenty, jež se bezděčně ko nají na australské půdě, jdou však ještě dále Zakládají se tu osady a kolonie, jež souhla úplně s ideály komunistickými, a jimž sama vláda poskytuje podpory. Tak zvláště v Jižn

Sydney Melbourne Austrálie

25 article

Australii na řece Murray je celý tucet, a sna i více komunistických vesnic, zvaných village settlements (Rameo, Gillen, Holder, King:- ton, Lyrup, Murtho a j.). Vznik prvních z nieh datuje se od roku 1894, kdy množství dělníko ocitlo se bez práce, a syndikáty, desorganisované velkou námořní stávkou r. 1890—91 nemohly jich podporovati. V zemi bylo ještě hojně půdy (jako dosud) ne přizpůsobené docela k agrikul turnímu těžení. Tehdy parlament Jižní Australie odhlasoval zákon, dle kterého vláda dává urči- tým sdružením k disposici pozemky až do ma- xima 160 akrů (600 arů) na hlavu. Vesničané musejí vynaložiti 3.50 franků na zlepšení půdy za akr, a to po deset za sebou jdoucích let; mimo to platí vládě roční poplatek 5 sous z akr a za rok. Ministr může jim poskytnouti zá- lohu až do 50 liber sterlingů za hlavu nejvýšet ta začne se spláceti počínaje třetím rokem a splácení trvá deset let. Jakoliv tyto výhody jsou značhy, jediná kolonie Murtho jich zplna vy- užitkovala.

Murray Holder Murt Austrálie Gillen

26 article

Stanovy všech těch osad jsou v základeel podobny. O přijímání nových členů rozhoduje hlasování ostatních většinou; rovněž tak o vy puzení členů, kteří nezachovávají předpisů. Správu obstarává rada, složená z pěti členů; je jím výnosům jsou všichni povinni se podřiditi Každý zachází ovšem se svým podílem, jakse mu líbí, nemá však práva vlastnického, an práva na zlepšování půdy, o nichž rozhoduje rada. Toto sdružení má právo se rozejíti, když zapraví vládě veškeré zálohy i daně, které je dluhuje. Potraviny, nářadí i oděv dostávají osad- níci ze společného skladiště, při čemž dlužno připomenouti, že zřízení tohoto skladiště nebylo dobrovolně zavedeno osadníky, ale diktováno nutností. Ostatně i územi, na němž se „village settlements“ rozkládají, vyžaduje velmi mnoho úsili společné práce, má-li býti kolonisovánoa učiněno úrodným. Nedá se ovšem popírati, že málokterá z těchto osad je materiálně aktivní —

27 article

*) Politické důvody zde neuvádím, ty byly již případně v »N. L.« vyloženy

28 article

ale kdo může souditi s určitostí po několika le- tech? A jeden prospěch tylo osady přinesly: do- kázaly experiméntálně možnost komunistických sdružení, jich působením provedena kolonisace na půdě obtížné a dosud netknuté, neboť za nimi přitáhla na břehy Murraye řada malostatkářů. Jiným, zajímavým pokusem je opatření prá- ce nezaměstnaným, které se provádí za řízeními, zvanými „buttygangs“, a „nuceným sdruženími“. Spočívají v tom, že stát má zvlášt- ni úřadovny, v nicliž jsou vyvěšeny nabídky prací akordních, tedy dočasných, po tři měsíce. Nezaměstnaný prostě zašle svoji přihlášku (při této příležitosti nefrankovaným dopisem) do kanceláře, a jakmile dojde na něj řada, je korespondenčním lístkem zpraven, aby se dosta- vil do úřadovny, kde obdrží volný lístek po že- leznici až do místa, kde má pracovati. Když se chýli jeho práce na jednom místě ke konci, opa- kuje manipulaci prostřednictvím zmíněné kan- celáře. Mnozí ušetří během několika měsíců peníze, z nichž pak žijí, dokud vystačí, a polom opět se obrátí na sprostředkovací úřad; jiní při- vykají tak stálé a pravidelné práci.

Murray

29 article

Ještě energičtější snaha o zaopatření práce nezaměstnaným jeví se ve zřízení dělnické kolo- nie Leongatha ve státu Victorii, kde tak dočasně se poskytuje práce. Kolonie tato, zalo- žená r. 1893 a vydržovaná přímo vládou, při- jímá jen lidi mladší než padesát pět let, protože starší dělníci by jí používali z pohodlí a zabírnli tak místo mladším. Nad to zvláštní výbor vyšelři dříve než dělníka přijme, zdali toho skutečně má zapotřebí. Doprava z města do kolonie je bezplatná, předměty potřebné prodávají se kolonistům za výrobní cenu, takže průměrný týdenní plat 2 shillingy 6 penci (na začátku 10 sh.) úplně stačí. Každý účastník z počátku pracuje jeden týden zdarma, pak vzrůstá jeho plat dle schopnostl; někteří dostávají až 45 sh. týdně. Kdo jsou již šest měsíců v kolonii, jsou povinni odejíti a hle- dati si práci jinde, a nemohou býti nově přijati dříve než po 6 týdnech. Denní strava, připada- jící na jednu osobu, obsahuje: 1 libru masa, 1 libru chleba, čaj, cukr, sůl, rýži, ovesnou mouku, zeleniny. Mužové svobodní spí ve sku- pinách po 24 v barácích; ženatí mají zvláštní obydlí. Dělníci se ochotně podrobují všem těmto předpisům, i tomu, že jakýkoliv alkoholický ná- poj je v kolonii přísně zakázán. Výbor, rozhodu- jící o přijetí, počíná si přísně: za tři roky bylo z 3287 žádostí vyhověno jen 1832; z nich 124

Victoria pence