Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NARODNÍ LISTY

3

5. prosmce 1907.

4

Císlo 339.

5 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Sekerou do vlastní hlavy. Jsou to slova poněkud silná a cítím nutnos. hned na počátku drsný jich dojem seslabiti odů- vodněním jich, ospravedlněním a vysvětlením Nelze vskutku přiléhavěji pravý stav věci vy- stihnouti. Každý jednotlivec má pud sebezachování Pokud je tělesně a duševně zdráv, eítí nepře- konatelnou snahu, zvláště, octl-li se v nebezpečí učiniti vše, aby život svůj zachránil. Tento pud sebozachování jeví se tak v jednotkách sociálních. I národové či kmenové takový pud mají, třeba nevyslovený, ač novějš dobou, co bedlivěji se pozorují rysy společnosti a jednotlivých jejích částí (zkoumá je celá věda. zvaná sociologie), bylo i na to upozorněno. Ale i menší celky, zvláště jednotlivé třidy spo- lečnosti mají snahu zachovati se, zachránit a udržeti se při živolě. Vidíme to na př. u roz- manitých stavů, které mají živě vyvinutý smysl sdružovací, vycítivše staletým vyvojem, co zmů- že obrana společná vedle nicotnosli jednotlivce. Z této snahy vznikaly už dávno ve středověku cechy, t. j. úřady uznávaná sdružení s jistým právy a disciplinou proti svým příslušníkůma s jistými obrannými prostředky proti obecen- stvu, v jehož středu žijí, v případu, že by někdo mimo cech na jeho práva a zájmy sahal.

6 article

Novodobý rafinovaný život společenský nutil tento pud sebezachování ještě podrobněj vyhrániti. Časopisy, spolky odborné povstávaly kde stará privilegia, zákony a úřady nespomá- haly. Vedle tříd t. zv. privilegovaných a zvlášte ve státu mocných, šlechty, kněžstva a vojska vznikl čtvrtý stav, ne neprávem nazývany svatá byrokracie, jenž je netýkavkou. Zvláště právníe obrnili se opatřeními, že nelze jim dobře na kaži, i kde jsou v neprávu. Rozhodnuti a jed- náni soudu, jenž je přece také souhrn osob, týmiž vadami a chybami vyznačených jako každý člověk, nelze kritisovati veřejně, a mezi tím, co juristé vymyslili Haftpílicht, t. j. po- vinné ručení s pokutami a trosty pro lékaře z jehož počínání, třeba vědecky opodstatněného ba nutného, vzešla škoda pacientovi, neslyšíme že by byl nějaký Haftpflicht na soudce, kteř někoho neviného odsoudili. A přece jsou t. zv justiční vraždy dosti častý zjev- Tuto nerovnost stavů, tento dvoji lokets vysvětlíme tím, že soudcové jsou stav privilego vaný, statem zvláště chráněný, kdežto lékal nikoli.

spolek odborný

7 article

Ale vezměme jiné stavy, neprivilegované Jak ti se dovedou chrániti, aě nemají studií, ani životního významu pro společnost jako lékař. Výborná organisace to činí. Pohledte na učitelstvo. Tuhou organisací dosáhli značného zlepšení své existence, na něž měli dávno právo a které zaslouží, mezi tím, co praktický lékař sloužící (vlastně státu) za malý plal, který ostatně průměrně z polovice případů ještě mu zůstanou lidé dlužni, není zaopatřen — ani jeho vdova ani jeho děti. A jsou to i lékárníci, kvali- fikací studijní nesrovnatelně níže stojící než lé- kař, a na něm závislí. Podnes těží ze starých privilegií a dovedli i v choulostivé době ne- dávné je zachrániti. I v každé maličkosti, kde jen domněle sáhne se na jejich zájmy, organi- sace jejich podniká kroky obranné, alarmujíc úřad za úřadem až k ministerstvu i tenkráte, kde nemohou úřady nijak k jich ochraně zakro- čiti. Jsou ovšem citlivi, protože znají své Achil- lovy paty — čtenář omluviž to plurale tantum — praví nepřátelé jejich nevědí, kde jsou zrani- telni, kdo to ví, není náhodou nepřítelem jich stavu a to je jejich štěstí.

8 article

Jenom lékař je stále ještě všem bouřímži vota vydán bez ochrany. A při tom ještě — míří sekerou na vlastní hlavu. I člověk, jenž sleduje velmi povrchně vliv současného lékařstva na zdraví, neupře, že úmrtnost aspoň chorobami nakažlivými se ná- padně menší. Třebas nemáme ještě po ruce spo- lehlivých dat statistických, troufáme si tvrditi. že i nemocnost, aspoň v četných chorobácl ubývá. Proti chorobám infekčním lékaři vymy- slili a zavedli soustavu obrany individuální i ve- řejné, jež záleží v povinném ohlašování případů a úřadním provádění desinfekce, v isolaci one- mocnělých i v řádné jich léčbě, v zavádění no- vých institucí ochranných (školní lékaři atd.). Úspěchy jsou patrny — hrozivá opidemie moru z Vídně z 1899 se nerozšířila, několik epidemi cholery z Ruska zůstalo obmezeno na malý po- čet nemocných a zemřelých v Haliči — k nám nákaza zavlečena nebyla, smrtící epidemie cere- brospinalní meningitidy omezila se u nás na několik málo případů o těžkých, velkých epide- miích spály, záškrtu, skvrnitého tyfů není letn slyšeti, poslední epidemie pravých neštovie z Vídně do Čech jen dvěma případy zasáhla — ubývá tedy zřejmě morbidity i mortality v tom oboru chorob. Proti tuberkulose, alkoholismu, pohlavním chorobám podniká se nyní boj ostrý na všech stranách.

Vídeň Rusko Halič Čechy

9 article

Věda bádá zatím po příčinách chorob, z nichž celá řada vhodnější léčbou se udolává v počátcích, jiné správnou profylaxí činí se řid- šími a řidšími. Úspěch následuje za úspěchen — léčba serem při záškrtu, abychom neuváděl zatím jiné úspěchy therapoutické, dovede pora- ziti i nejzarputilejšího odpůrce, jenž nechce po znané pravdě odpírati. Není to scustavná činnost, podlamující vlastn paši existenci? Sekerou miříme do vlastní hlavy. Tak jednati může jen stav krajně šlechetný, jen prospěch lidu jemu svěřeného klade výše, nežli pro spěch vlastní. To jsou praví pastýři svého stáda. Ale my podtínáme kořeny vlastního bytí i jinak Nejen nalézáme prostředky k léčení a k ochraně pře nemocemi — my učinili ještě další krok. Nepone- chali jsme si znalost těch prostředků ve vlastních ru- kou, jako starověcí kněží, kteří vytušivše, že věděm jest moc, co zrali — a mnoho toho nebylo — do- vedli učiniti tajemstvím stavu svého. Vědomosti jisté byly a zůstaly majetkem jejich, žádný člověk, třeb těžil z dobrodiní těchto vědomostí, nezvěděl, co jej spasilo. Sledujíce dějiny léků a léčeb účinných doví- dáme se, kterak i empirikové, jimž náhodou dostalo se příležitesti, aby nalezli účinný prostředek nějaký neučinili ho majetkem obecným, nýbrž zatajivše jeh podstatu, těžili a bohatli z něho sami.

Sekera

10 article

A co čini naši Bohatýři? Co učinil Pasteur, Li- ster, Koch a jiní? Plody díla svého učinili majelkem současné vědy, jež se nezahaluje veřejno- sti. Kdo chce, může seznati všechny její kořeny A přicházejí jiní pracovníci, kteří výzkumy ty činí třskem přístupnými všem lidem, kteří je chtějí znáti Není vědy, která by se v té míře popularisovala činila příslupnou každému, bez výjimky každému jako medicina. Ani vědy přírodní, ani technické vy- moženosti, ani zvyklosti právní a zákony, jež b přece v zájmu státu měl znáti každý, neboť neznalost zákona před následky těto neznalosti neomlouvá nechrání, ani věda o výchově, ba ani cthika není v té míře popularisována (neboť kárání chrámová elhika jsou dvě různé věcí), jako medícína. A nelze popříti, že žádný prostře dek tak vydatně nemocnost a tím i úmrtnos neobmezí, jako vydatné dobré popula- risování vědy 1ékařské. Prohlašujeme, ž jsme si. toho vědomi. A čím více jsme si toho vě- domi, tím více popularisujeme. Nikdy nebyla znalos vědy naší tolik prostonárodním způsobem šířena mez lid, jako v tčchta letech. A činíme tak přes to, že jsma si toho zcela do bře věďomi, jak tim podvracíme budovu vlastníh bytí — a již nyní to cilíme a cítíme to dvojná sol v těžkých pro nás dolách hyperprodukce sil a st žení životního boje vůbec — jaká tu tedy připad povinnost státu, zemi, obci — jedním slovem lidu jemuž sloužíme?

Pasteur Koch

11 article

Když ten slav ku prospěchu obecenstvá čím dálo tím více prospěch svůj vlastní opouští, je stát po vinen postarali se o něj, neboť slouží nozištně veřej nému dobru. Neučiní-li, tak stál či země — lhoslejno kdo z obou — mohilo by to mlti následky pro dobro obocenstva katastrofální. Čím dále, tím více varuj se dorost včnovali se studiu. lékařství. Sludentů z telně ubývá a ubude jich v příštích letech, ještě více V dohledné době, snad za padesát let, nastane nedo statek lékařů takový, že nestačí ani k ošotfení těel chorob, jež znemožniti do té doby se vědě nepodaří ba nebudou dostačovati ani k obstarávání těch úkono praeventivních, jež mají choroby zamezovati. Co bude toho následek?

12 article

Profylaxe chorob bude se díti nedostatečně, cho reb bude přibývati a zase tu bude dřívější neblahy stav mortality, epidemic smrtíci budou se vraceti scustavný boj proti chorobám se ochromí atd., co vše bylo by lze včas zabrániti, kdyby si stát uvě domil své povinnosti k našemu stavu Ale, co se děje. K volání lékařů po úpravě po měrů jsou rozhodující orgány hluší. I v případech kde by skromným a oprávněným požadavkům malyn výdajem přišlo se vstříc, na př. v otázce úpravy exi stence městských školních lékařů v Praze, a škol ních lékařů vůbec, pozorovati nelečnost, vskulku s pojmem nevděku se kryjící, ba mohlo býti tvrzen úřadníkem, jenž o věci referoval a měl si nestrann informace moderní, nikoli zaslaralé, zjednati, že pla 500 zlatých, jejž béřou městští školní lékaři za každo denní několikahodinnou práci, je přiměřený. Na šte sti všichni přítomní znalci referenta toho v městsk- zdravotní komisi o pravém stavu věcí poučili. Drobn ten případ jasně illustruje poměry. Událost fatopi satele těchto řádků se netýká — uvažuje kultur zjev současný s hlediska vysokého a má rozhledp širších obzorech a vidí dále — nezdržuje se prot při jednotlivostech Ale varuje včas. Mohlo by se stáli, že By v kr zích lékařských, v nichž kvasí, ba doutná — to j přiléhavější výraz — došlo k reakci. Jednoho dne řekli by si, jeden i druhý: Není porozumění pro mě snahy — ani existenci mi nezajistil lid, kterému jsem věnoval život, zapomínaje na pohodlí, ba i n nebozpečí, jemuž se v šanc vydávám. Mám při tom nepochopení ještě sám podtínati kořeny svého byti Mám tak učinili, když mám pomoc ve vlastnícl rukou?

Praha

13 article

A vědec, jemuž nedopřává se pracovny a pro- středků k pokusům, založí jednoho dne také rue v klin. A vynikající odborník, jenž pozoruje, jak jeh lid svěřuje se v státních ústavech německým lěkařům kteří jazyk jeho ani neznají (úřad je svými uslano- veními přímo nadhání německým klinikám), kdežt čoské síly, ač jim prostředků neschází, nezřizují če ských nemocnic, zholkne . A spisovatel, jenž volá lidu: Varujte se té a té chyby, jinak hrozí vám nebezpečí nemoci! — od loží péro. A lékař praktik, jenž ve svě praxi činí ster úkony, k nimž není povinen, bude konati jen to, c je nucen. Nebude nikcho léčiti zdarma, nebude se obracoti k povoláním, špatně honorujícím jeho prác — a ta jsou právě nejdůležitější, neboť jsou proeven- tivní — nebude se ozývati, kde není tázán. Nám netřeba stávky — pasivní resistence zatín postačí. A bude účinnější, ježto jsou vůči ní všecky kroky marny Takové výroky?) a osoby, jako dr. Lueger, jso hrůznou obžalebou současné kultury. Ještě hrozněj ším je, že zůstaly bez odvety vzdělaného svěla. Ale není možno zůstaviti je trvale bez odpovědi. Jsou-li veřejní orgánové hluši vůči hlasůmlé kařů, zádajícím za právo, třeba se obrátiti k obecen- stvu. To bude záhy cítiti, jak trpí, a vynutí sio státu pro lékaře spravedlnost Jsou již dnes lidé na tolik poučení o ceně lé- kařské vědy, která je samozřejma, že nedopustí zničiti, vědouce, že by zahodili nejcennější ovoce kullury, když, scházl-li pomoc, je život ve hře.

doktor Lueger

14 article

„Časopis lékařův českých“. Dnešní 49. číslo při náší tento zajímavý obsaha I. Práce původní: 1. Dr. G. Čech (Praha): Kon centrace krve při cyanose a vadách srdečních. 2. Dr. Šindelář (Chuděnice): Tracheotomovati či intu- bovati? — 3. Dr. F. Zahradnický (Něm. Brod): nádorech měchýře močového. (Pokrač.) — II. Roz- hledy: Zdravotnictví. Z nejnovější literatury. — III Lékařské spolky a sjezdy: Lékařský spolek v Mni- chově. — IV. Dopisy z ciziny: Ze zájezdu do Špa- nělska. (Dr. V. Mrázek.) — V. Spolek českých lékařů VI. Zprávy. — VII. Receplář. — VIII. Feuil leton- Ředitel dr. J. Dvořák: Reformy péče nalezinecké v Rakousích. — IX. Redakei zaslané tiskopisy. He ferát o pozoruhodné zprávě školního lékaře v Mlade Boleslavi. K číslu přiloženo jest 45. číslo „Věstníku“, st vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cizíně. Pozoruhodna jest nová rubrika kterou zavádí list „Cavete“. Patrně pod vlivem nové tuhé organisace lékařské. Konec konců tuto kontrolu lékařského osazování musí přijati s povděkem i obe- censtvo. V paedagogickém povolání s kathedry hlásů se zásada, že učitel jen tehdy může konati s úspě- chem své povolání, když je zbaven starostí o vezdej chléb. A plným právem se tak učí! Trpící člověk má tin větší právo, aby v jeho tělesném strádání přispíval mu pomocí člověk-lékař, jenž jiných starosti, kromě svých pacientů nemá. Jedině správnou odpovědí publi- ka na takové „Cavete“ jest postarali se, aby v miste byla existence lékaře umožněna, buď zanechánín pachtění se po zbytečném konkurentovi, nebo upra- vením hmotných poměrů lékaře, aby svému důleži- tému povolání cele věnovati se mohl. *) Mir ist jede Kräullerin leber, als ein Doclor

doktor G Čo Šindelář Tracheotomovat F Zahradnický V Mrázek J Dvořák Praha Chuděnice Německo Brod Špa Rakousy Mlade Boleslav Kon III lékařský spolek spolek český lékař VI

15 title

Z kruhů vědeckých.

16 article Evidence cikánů.

Evidence cikánů. Otázka tulácká, speciálně cikánská, stala s nyní tak palčivou, že zejména ve východních Čechách konají se ankety, ktorak tomuto zlu če- liti, též zemská vláda uvažuje o prostředcíeh, jimiž by se mělo hrozivému chování cikánů za- brániti. Postrach tento není bezdůvodný, neb ne- hledíce k tuláctví, k žebrotě, kterou ponejvíce cikáni se živí, dočítáme se takřka denně v no- vinách o drzých krádežích, loupežích cikány spá- chaných, ano, již ve vyšetřování pro zločin vraždy, veřejné násilí, cikán jako podezřelý nen žádnou vzácnosti. Počínání cikánů jest stále drzejší, ba vý- hrůžnější, a naskytá se otázka, kde příčinu tohc hledati; zajisté asi v tom, že obyčejně stihne jich trost poměrně nepatrný, ano docela, že za- slouženému trestu dovedou se vyhnouti. Tím však nechei svůj stav obviňovati — neb bylo by to obvinění falešné, že snad trestní soudce, resp. trestní eollegium příliš laxně n otázku cikánskou pohlíží, ba se snaží, aby co možno brzy cikána se zhostil. Zlo leží jinde. Cikán je člověk potulný, lživý, lstivý, práce se štítící, člověk, který nemoha žebráním dosí výživy a ošacení, potřeb těchto činem trestním se domáhá. Spáchav zločin, rychle z místa činu na míe prchá, a pak-li se náhodou do rukou orgáno bezpečnostních dostane, skutek popírá, místo spáchaného činu nozná, popírá vše, popírá sebe, přivlastňuje si jméno cizí.

Cikán Čechy

17 article

Jest tedy velice těžko, ba nemožno zjistit okolnosti ty, o něž by příslušné orgány své pode- zření opříti mohly, tedy již velice nesnadno trestní šetření proti zatčenému zavésti, tím tlže naň obžalobu vznésti neb dokonce trestnímu soudci jej odsouditi, Mám jako vyšetřující soudce před sebou cikána (to v mnohých případech též nevím) nemám však ani zjišténo, jmenuje-li se Růžička neb Richter, neb Serynek, neb Janeček, neb Vrba, neb lštván, nevím, jak je stár, kde se na- rodil, do které obce přísluší, tím méně byl-li do- padený v kritické době na místě činu, a zdaž en neb někdo s ním trestný čin spáchal. Pak ovšem obdrží cikán jen pro tuláctví, tedy nepatrný trest vězení, který u porovnánt se spáchaným činem není v žádném poměru; a proto stává se cikán čím dále tím drzejší. Bude tedy nutno, aby cikán již od svého narození držen byl v té nejpřísnější evidenci, jejíž porušení se strany jeho budiž co nejpřísněji Irestáno. Představuji si věc as následovně Každý cikán, každá cikánka, od jistého do- konaného věku obdrží svůj cestovní pas. Každý pas měl by vedlé zevrubného po- pisu těla co do výše, postavy, obličeje, barvy těla atd., zaměstnání, mitiž i podobiznu svého vlastníka, na desce tak připevněnou, že bez po- ruchy nemůže býti sejmutá a snad jinou nahra- žena. Pasy vydává bez praejudice zřízení přísluš- nosti k obci to které politické hejtmanství neb policejní úřad, v jehož obvodu cikán v době svého hlášení dli. Jednotlivá data buďtež pořízena tak da- lece na základě bezpečných listin průkazních, jak ta ona osoba je nepodezřele v rukou má, jinak na základě pouhého udání uchazeče.

Cikán Růžička Richter Serynek Janeček Vrba

18 article

Prve nežli pasy straně se doručí, budiž za- slán návrh, k němuž připojeha podobizna a ne- gativ podobizny policejnímu ústřednímu úřadu, lýž dle trvajících snad podobizen a dat zjistí zdaž návrh s osobou souhlasí, případně se data návrhu opraví, neb není-li, z důvodů trestních překážka, aby pas byl vydán, návrh po případné opravě vrátí, negativ však tamtéž vždy se uschová. Ovšem zjistí úřad, u něhož o pas žádán . pokud možno, správnost dat stranou udaných u povolaných k tomu kterému úkonu úřadů, než tak, aby na jisto postaveno bylo, že data sku- tečně budoucího vlastníka pasu se týkají. Dle udání strany dotvrzeného snad přísluš- nými orgány zanesena jsou takto veškerá data toho kterého vlastníka, při čemž budiž zjištěno zejména u žen, zdaž a mnoho-li mají dítek, ja- kého rodu, jakého jména, jakého stáří, kde se narodily a pod., což se do pasu matčina rovněž zanese a teprve tehdy vymaže, když dítě bud zemřelo, neb u matky z kteréhokoliv důvodu se nenalézá, neb takový věk dosáhlo, v němž již samo pasem opatřeno býti musí. Jak známo, žijí cikáni v „rodinách“. Zjištěna budiž hlava rodiny mužského po- hlaví, a není-li udání jednotlivců souhlasné, ustanoví si hlavu úřad pas vystavující sám. Hlavě rodiny vydá se pas naň i na celou rodinu znějící, jednotliví členové budtež v tom- to pasu pouze dle jmen a čísel pasů uvedeni. Opisy veškerých pasů, tak jako negativy, ulo. ženy jsou u ústředního bozpečnostního úřadu, kde tedy veškeří cikáni v evidenci jsou.

Cikán

19 article

Hlava rodiny zodpovědna je za evidenci, povinna tedy hlásiti se a odevzdati veškeré pasy příslušníků rodin nejlépe četnickému velitelství neb policejnímu ředitelství, resp. komisařství, v jehož obvodu právě se usadila; hlášení pří- chodu ihned bez průtahu po příchodu, tak jako odhlášení staniž se nejméně 24 hodin před od- chodem. Při odevzdání pasů budiž též hlášeno, čím rodina se živiti míní. Hlášení a odhlášení ve všech pasích se potvrdí a u velitelství v evidenci drží. Za opo- menutí hlášení neb odhlášení trestána co nej- přísněji hlava rodiny; bezpečnostní orgán sprá nost skutečného stavu rodiny zjistí; neshoda se trestá; děti v pasu nezanesené se udanlivým matkám odejmou a do nalezince odevzdají. Proto musí veškery změny v rodině na př. porody, úmrtí, uzavření sňatků a pod. přísluš- nými úřady v pasu té které osoby věrohodně býti potvrzeny. Nevykáže-li se cikán, dodaný trestnímu soudu, pasem, budiž od tohoto fotografován, pas dle udaných předpisů vyhotoven a ústřednímu úřadu ku prozkoumání předložen, kterýž jako dříve si počíná, pas příslušným úřadem vyhoto- viti dá. Tímto způsobem zjistí se jednak identita osoby, jednak její pobyt za každé doby. Timto způsobem ušetří se zejména státu značné útraty, stěhovavost cikánů též značnou měrou se omezí. Pak bude moci trestající soudce o tom se přesvědčiti, jedná-li se o tuláka, o zločince čil nic a zdaž může se rozsudkem vysloviti, aby trestaný odevzdán byl do pracovny. Tresty buďtež pak co nejpřísnější a možnos dodání do pracovny u cikánů bez výkazu se po tulujících vždy vyslovena, též ale pak splněna. R. Matoušek, rada z. s.

Cikán R Matoušek

20 article

XO výživnosti melasového krmiva dobře věděl domorodci na Sundajských ostrovech dávno před tím než známo bylo v Evropě. „Chem. Listy“ cilují o tom ze zpráv o ceslách slavného anglického plavce Ja- mesa Cocka z konce 18. století: Dne 16. zár r. 1770 zakotvil James Cook u ostrova Savu v sun- dajském souostrovi, aby se zásobil potravinami. Na- koupil mezi jiným vepřů velmi tučných, a ke svému podivu se dověděl, že vepře vykrmují zde i na ckol- ních ostrovech skoro výhradně toliko rýžovými slup- kami, jež ostrované domorodci smíchají se syrobem zřeďujíce směs vodou! Syrobem míněn tu odpade při výrobě palmového cukru. Náš cestovatel o něm praví: „Cukr ten jest rudohnědý, snad totožný s oním jejž na západoindické pevnině zovou cukrem juga- tovým. Nám chutnal lépe, než všecky druhy ne- rafinovaného cukru třtinového, jež jsme kdy okusi na svých ceslách. Syrob, získaný vedle tohoto cukru, podobá se odpadku, jehož získávají při výrobě třti- nového cukru pode jměnem molasse (treacle) nebo molosses, vlašsky melazzo, jest však o něc hustší a má lahodnějí chuť. Ostrované krmí směsí tohoto syrobu s rýžovými slupkami, které by jinak byly naprosto k nepotřebě, netoliko vepře, kleří po nich znamenitě ztuční bez všeliké jiné píce, nýbrž i svoje psy a drůbež, ba v lelech hladu — když je špatná sklizeň — sami jiného pokrmu nemívají. X Zvláštní důvod rozvodu dle něm. „Časopisu pro vědy sociální“ plati mezi manžely u Waporgů národu východní Arky. Tam může toliž Žáádali manžel za rozvod sňatku, neumí-li žena jeho pořádně vařřiti. Takového důvodu rozvodu lekla by se as mnohá evropská nevěsta. — Ovšem, že tu rozhoduj také chuti a zvyklosti země. Číslo 214. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský

Cock James Cook J Rašovský Evropa Sava

21 article

Partie č. 304 14. partie matche hrána v Loli 18. října 1907. Italská hra. Černý: Rubinstein d6—d5 19. Sb3—c2 c6XKd5 20. e4xcd5 65—e4 21. Jf3—h Je5—d3 22. d3—d4 Va8—ds 23. Sc2—ba f7—f5 24. De2—d2 f5—f4 25. c3—c4 f4—f3 26. c4xd5 Dc7—h4 27. Kg2 hi Dh4xhs 28. Sb3—e4 e4xds 29. Se4xk« ds Sg6— e4 30. Ví1—fe Vf8—fe 31. Ve1—ct d3—d2 S2. Ddz—b4 Dh3—g3 33. Ve1—dl Vd8—es 34. Db4—e7 35. Vf2xd2

Černá Rubinstein d c 6 XKd f 5 24 d 2 S

24 article

Černý 3ílý Šach. kroužek v Narvě. E. A. Snosko Borowski 11. Ve1xc4 67—65 1. e2—e4 e7xKdé 12. d5—ds 2. Jgt—f3 Jb8—ce Je7—g6a 13. Sc1—g5 Sí8—c5 3. Sfl—-c4 Sf6 xcg5 14. Ddl- - d5 4. c2 —c9 Jg8—f6 Jg6—e5 15. Jí3x g5 e5x«d4 5. d2—dá Vsxf7b) 16. Jg5xcfr Sc5—b4- 6. e3x« d4 b7—b5e 17. Va1— et Jfex«e4 7. Jb1—e 18. Dd5f7-+. Kg8—ha Sb4 x« es 8. 0—0 19. Sc4—d5 a černý se Sc3—fe 9. d4—d5 vzdal. 10. Víl—e1 Jc6—e7 a) 13.d6—d5, 14. Se4xd5 a pak teprve Je7—g6 dale černému dobrou hru. b) Jestli 16. Je5)f7 tu 17. Val—e1 a černý nemí proti hrozbám 18. Dd5xf7+ a 18. Ve4—e7 obrany c) Na 17. g7—g6 násl. Ve4xe5 atd. (N. Vremja) Zprávy šachové. Praha. Mezinárodní šachový turna v Praze 1908 zdásebýti zajištěn. Dle za ručené zprávy přijal známý mecená

Černá šach Snosko Borowský Vsxf Jg Dd Narva Ddl b 5 e 17 Virginie Val — e 1 Praha g 5 e e 7 a c 4 Sf 6 xcg d 5 4 c 2

33 article

hrabě Lažanský protektorát a věnova k tomuto účelu 2000 K. — V turnaji čtvi „Dělnickém klubu šachistů“ dobyl první ceny cham- pion klubu M. Choděra 81/2 výh. z 12. Druhým by T. Sika 71/2; následují O. Lilíng a V. Némec po výhrách. Brno. Stav turnaje „Kroužku mladých šachistů“ po 5. utkání: Rečka 5, Dvořák 41/2, Bureš, Dedrle, Pokorný 4, Brach, Laga 31/2, Krbůček J. a Fr. 2 12. Porč a Procházka 2, Bílý, Komárek a Koukol 11/22 atd. Mnichov. Dne 2. t. m. začal v šachovém klubu match Fahrni—Spielmann. Vítěz musí vyhráti 5 partií; prvních 5 remis se nepočítá. Dne 27. listopadu sehrá Němcovič 45 partií simultáně, z nichž po pětihodinu hře 30 vyhrál, 5 prohrál a 10 remisoval. Řešení úlol- Číslo 332. L. Vetešník. Bílý: Kds, Da3, Ve4, Je5. Pb5, c2, e5, f2, g3, g4, g6. Černý: Kd5, Dh6, Vhz Sa6, d4, Jal, g7, Pe6, g5, h7. Mat ve 3 tazích. — 1. Jc5—d7 Ke4, 2. Dd3+. 1.DKg6, 2. Dd6-, 1.—Jf5, 2. De5+, 1. — 0, 2. Vd4- Číslo 333. Fr. Dedrle. Bílý: Kbs, Det, Ví3. Jh6. Pgt. Černý Kd6, Vcl, Sfs, Jcs, e2. P'b3, d7, f7, g7. M t ve 3 tazích. — 1. Ví3—f5 Jes 0, 2. JXf7++., 1. — Ke7, 2. Jg8+, 1. — f6, 2. Ve5, 1. — 05 , 2. De5-. Číslo 334. Miskolezy Antal. Bílý: Ka6, Dh6, Pa3, be, c6, d2. Černý: Ka4, Sbl, Pb2, b3, c7, d3, d6, e4. Mat ve 3 tazích. 1. Dh6—h8 cxb, 2. Da8 — Kx«a3 2. Kb5, 1. — 0, 2. D Číslo 335. J. Jespersen. Bílý: Kf2, Dh3, Sb4, ds, Jde h5, Pe4, f6. Černý: Ke5, Vd8, Je8, Pa4, e4, e6. Mat ve 2 tazích. 1. Du.3—f3 atd

M Choděra O Lilíng V Némec Reček Dvořák Bureš Dedrle Pokorná Brach Laga Porč Procházka Komárek Spielmann L Vetešník Černá Jc Dd Jf jít 5 František jh Vcl Sfs Jcs Antal dh J Jespersen Brno Francie Mnichov Jal h 7 dh Kb d 7 Jg 8 + Pb 5 c 2 Kd 5 dh Vhz sa 6 JXf 7 + + Pb 2 c 7 Sb 4

48 article RODICE A DET

RODICE A DET 10 obrázků s veršíky Bartoše a Erbena v krásné obálce a uměleckou předsádkou — vše v harvách, na kámen vlastnoručně kresleno akad. malířem R. Laudou. Velikost 27,22 cm. Kartonováno. Cena pouze K 1.20. Poskytujeme za velmi levnou cenu veskr původní uměleckou českou práci pro naše děti, tedy žádný německý výrobek! Rozkošný dárek dítkám 3-7letým. původní roztomilou obráz- o URUEIE kovou knihu pro útlé mládí FRANTIŠKA BARTOŠE

Bartoš Erben R Lauda centimetr