Periodikum ALTO Viewer

1

8. prosince 1907. Číslo 339.

2

NARODNÍ LISTY

3

Strana 5.

4 article Politická hovorna.

Politická hovorna. Vyžaduje sehválení nových úmluv vyrovnacích dvoutřetinevé většinyk V debatách o vyrovnaeích předlohách vy skytly se ve veřejném tisku i na schůzích poli- tiekých hlasy, že význam jejich jest pouze ho- spodářský, a nikoli státoprávní. Naproti tomu jest jisto, že nové vyrovnání upravuje poměr státu uherského k Rakousku jinak, než do- sud, zvláště v těchto dvou bodech: 1. Uhry uzavírají s Rakouskem smlouvu, nikoli celní jed- notu, jako dosud, takže dle výroku ministra Ko- šuta je to, jakoby se uzavírala s cizím státem. 2. Všechny smlouvy s cizími státy budou na- příšté podpisovány zástupci obou států zcela rovnoprávně. Naskytuje se tedy otázka, nemě- ní-li se tím nic na státoprávním poměru Uher k Rakousku, což by ovšem podmiňovalo většinu kvalifikovanou (dvoutřetinovou) pro par- lamentní schválení vyrovnacích předloh. O sporně otázce, mají-li se příslušné oddíly nynějších vyrovnacích předloh vykládati jako změna ústavního poměru, nebo jenom jako jeho volnější výklad, vyžádali jsme si mínění pana posl. dra. K. Viškovského, který nám laskavě sdělil asi následující:

Uher ko K Viškovský Rakousko

5 article

Za příležitosti projednávání předloh pro ra- kousko-uherské vyrovnání vznikla otázka, zdaž nejeví se k schválení oněch ustanovení novýeh předloh, jimiž vyhovuje se v oboru smlouvy vy rovnávací tak zv. státoprávním požadavkům uherským, že potřebí dvoutřetinové většiny, ja- káž pro změnu základních zákonů státních jest předepsána. Ustanovení, jichž by podmínka tat- mohla se snad týkati, jsou jednak nové předpisy v příčině uzavírání mezinárodních smluv se za- hraniční cizinou a dále ustanovení o formě smlouvy, která nemá napříště uzavírati se ve způsobě celního svazku, nýbrž jen ve formě smlouvy obchodní, jaké mezi samostatnými státy se uzavírají. Pokud běží o prvou otázku, dlužno ve smyslu § 1. základního zák. státního z roku 1867 č. 146 konstatovati, že uzavírání mezi- národních smluv jest pragmaticky společnou zá- ležitostí obou polovin říše a že ve smyslu § 5. téhož zákona jest v přičině jednání o obchodní smlouvu s cizinou kompotentní příslušné míni- sterstvo společné. Osnova smlouvy vyrovnávaci ustanovuje avšem nyní v čl. III., že vyjednávání a uzavírání nových obchodních smluv s cizinou má se díti společným ministrem zahraničným avšak na základě dehody s vládam obou polovin říše.

6 article

Ustanovení o této dohodě, kterou ministe stvo zahraničních záležitostí s vládami obou po lovin říše učiniti musí, jest právě novotou, v při čině které mohla by vzniknouti pocbybnost. zdali nejeví se býti změnou základního zákona státního, pokud týž záležitosti tyto přikazuje vý hradně působnosti společného ministerstva. Vůč- této pochybnosti lze uvěsti, že obchodní smlouvy jsou sice společnou záležitostí, avšak dle výslov- ného znění uvedeného § 1. odst. a) zmíněného základního zákona státního vyhražuje se par- lamentům obou polovin říše schválení tako- vých smluv, pokud dle zákonodárství té které poloviny říše pro smlouvy obchodní schválen parlamentu se vyžaduje.

7 article

Dle základního zákona rakouského a pů- sobnosti rady říšské jest pak radě říšské sku- tečně vyhraženo zkoušeti a schvalovati obchodní smlouvy s cizinou (§ 11. odst. a) základ. zák č. 141). Podobně jest tomu i v Uhrách. Vzhle- dem k tomu, že smlouvy tyto nutno předkládati parlamentu, jevilo se tedy již nyní nezbytno aby smlouvy takové též v dohodě byly ujedná- vány s vládou každé poloviny říše, jejímž úko- lem bylo pak, aby tu kterou smlouvu vůči parla- mentu hájilo. Čl. III. nového vyrovnávacího zá- kona formuje jen to, co dosavadní praxí již se ustálilo. Z přísného formálního měřitka mohla by nanejvýše vyskytnouti se otázka, zdali běží opravdu o omezení kompetence ministerstva za- hraničních záležitostí při smlouvách tím, že obě vlády při smlouvách mají spolupůsobiti. Než i tu dlužno uvážiti, že kompetence ministerstva za- hraničního jest již nyní mnohom více omezena tím, že při schvalování smluv spolupůsobiti musí ne snad vlády každé polovice říše, nýbrž do- konce i parlamenty každé polovice říše, které mohou smlouvu nejen schváliti, nýbrž také od- mítnouti. Z uvedeného jest patrno, že běží ve skuteč- nosti jen o zachování statu quo, že nejedná se o vyslovenou materiální změnu základního zá- kona státního o společných záležitostech říše a že celkový efekt věci bude jen ten, že smlouvy obchodní ponesou na příště vedle podpisu mi- nistra zahraničních záležitostí také podpisy zá- stupců vlád obou polovin říše. Nedá se proto souditi, že by změna byla taková, která by věcně vyžadovala splnění podmínek pro revia základního zákona předepsaný ch.

Uhry

8 article

Tím méně ovšem může platiti požadavek pod- mínky této pro formu smlouvy, při níž zamě- něna forma celního svazku za formu ooch. smlou- vy, neboť v té příčině zákony vyrovnávací z roku 1867 ničeho bližšího o formě obchodní smlouvy mezi oběma státy nestanoví. Vyrovnávací zákon rakouský neobsahuje totiž, jak známo, ničeho bližšího o uzavírání smlouvy celní a obchodní, kdežto § 59. vyrovnávacího zákona uherského stanoví toliko, že svazek celní a obchodní ne- může býti uzavřen navždy, nýbrž vždy toliko na určitou dobu a má občas býti obnovován. Pouhá nová nomenklatura tohoto svazku cel ního, který ostatně nadále fakticky trvá, nemůže pokládána býti za změnu základního zákona státního a netřeba také patrně ani v této příčině většiny kvalifikované. Ostatně připouští se v uherském zákoně vyrovnávacím dokonce mož- nost, že v případě nedohody o obchodní smlou- vě, svazek celní a obchodní může naprosto býti zrušen (srovnej § 68. zákona uherského) a ani v této příčině nebylo by tedy lze o změně neb porušení základních zákonů mluviti, tim méně tedy, běží-li pouze o pouhou změnu názvu „svazku celního“ ve „smlouvu o úpravě vzá- jemných poměrů obchodních a dopravních.

9 article Ze soudní sině.

Ze soudní sině. Na sehůzi akeionářů české mlékárny. Na den 28. srpna byla do obchodní komory praž- ské svolána informační schůze akcionářů První če- ské akciové mlékárny, v níž se jednalo o spojení to hoto českého vodniku s německou akciovou společ- ností. Někteří členové správní rady tvrdili, že chtějí-li akcionáři zachovati svůj kapitál, že musí dáti svolení k navrhovanému sloučení a 5e dostanou za akcii 405 korun. Tvrzení, jakoby akcie měly tak nízkou cenu. vyvracelo několik řečníků a zejména bývalý revisor účtů První české mlékárny p. Ant. Souček, podnikatel staveb v Praze, na základě bilance dokazoval, že cena jedné akcie obnáši nejméně 500 K. Pan Václav Karela, ředitel cukrovaru, velmi nelibě nesl, že fuse narazila na odpor a tvrzení p. Součka v návalu roz- hořčení nazval takovým slovem, že v tom p. Souček shledal urážku na cti. Podal na p. Karelu žalobua při líčení u okresního soudu na Ovocném trhu dozna p. Karela, že dopustil se urážky, prohlásil však, že neměl úmyslu p. Ant. Součka urazit. Protokolárně prohlásil, že žádá žalobce za odpuštění a zavázal s zaplatiti 100 K na Ústřední Matici školskou, mimot pak útraty právního zastoupení. Když zástupce ža- lobcův p. dr. Brož s tímto prohlášením se spokojil a žalobu odvolal, prohlásil soudce, tajemník p. Rou- bíček, rozsudek osvobozující,

Souček Václav Karela doktor Brož Roa Praha

10 article

Diář zemského soudu pro civilní záležitosti v Praze. (7. prosince 1907.) Růžena Klavíková žalovala Josela Gros- manna o 10.000 korun. Spor zůstal ve své míře. Marie Zelenková podala žalobu na svého manžela Martina Zclenku o rozvod manželský o stolu a lože. Senát za předsednictví p. rady Švásty žalobě vyhověl a uznal, že manželství se rozváde z viny muže, který byl několikrát v kriminále ze- Spor o žalobě Jana B. Babického proti Pro kopu Teigemu o 2700 K 92 h zůstal in suspenso Žaloba Žofie Ječmenové proti Julianu Ječ- menovi o zjištění alimentů byla zamílnuta. vřen.

Klavíková Josel Gros Zelenková Martino Zclenka Babický Teige Ječmen Julianus Praha

11 article

Plaidoyer dámy před vojenským soudem. Z Paříže se sděluje: Značnou pozornost vzbudi zde plaidoyer advokátky Marie Veronové před vojenským soudem. Je to první případ, kdy hájila dáma dva z krádeže obžalované vojáky před touto instancí. Úspěchu valného však neměla; oba byli odsouzení na pevnost. Karel Hau do káznice. Z Karlsruhe se sděluje: K doživotnímu pobytu v káznici milostí velkovévody odsouzený Karel Hau byl včera ráno v průvodu dvou úřadníků dopraven do káznice v Bruchsalu u Budenu. Před odjezdem do káz- nice bylo mu dovoleno napsati list Olze Molitorové. Žádal ji v něm o prominutí za nepříjemnosti, kter jí procesem byly způsobeny, a uváděl, že ona ví, ž není vinným.

Veronová Hau Molitor Paříž Karlsruhe Bruchsal

12 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Ze sokolské župy podbělohorské. Dnes 21/2 hod odpol. v tělocvičně br. jednoty Praha-III. schůze župního sboru cvičitelského. Na pořadu jest před náška bra. Wünsche: »Z dějin Sokolstv ae. Schůzi sboru předchází porada předsednictva přesn o 11/2 hod. odpol. Z předsednictva sokolské župy podbělohorské. Na místě bra. Zahradnička, který přesídhl do Karlína povolán byl za župního jednatele br. Karel Schwarz důchodní v Dejvicích čp. 181, kamž příslušné zále- žitosti, župy se týkající, řízeny budlež. Ze župy Jungmannovy. Schůze župního předs cvič. sboru koná se dnes o 2. hod. odpol. na Sml- chově.

Wünsch Schwarz Jungmannův Praha Karlín Dejvice

13 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. Odpověď pekařských pomocníků na pro- jev zaměstnavatelů. Sdělili jsme již ve včerejším odpoledníku, že v sále konviktském konala se schůze pekařských po- mocníků. Občan Jirásek pronesl řeč, která byla od- povědí na schůzi zaměstnavatelů. Pravil, že na straně mistrů nejevila se nálada ke smírné dohodě, když děl- nictvo předložilo žádost za úpravu poměrů. Celá řad mistrů stávku si přála, k čemuž ponoukána byla vý sledkem dlouhotrvající stávky dělnictva pekařského ve Vídni, kde zdržoval se tajemník společenstva pekařu z Prahy, za účelem studia stávky. Nebýti zakročení pražského magistrátu, bylo by nedošlo ani k volbě dohodovací komise se strany mistrů. Cho ání mistrů po celou dobu jednání dohodovací komise chovali se mistři tak, že zj-vno bylo, že dohodu si nepřejí a do- šlo-li k dohodě, stalo se jedině, že zástupci dělnictv jednali se sebezapřením a na základě dalekosáblých ústupků. Zástupci dělnictva chtěli za každou cenu zabrá- niti vypuknutí stávky, an byli přesvědčeni, jakých škod tato řemeslu způsobí. Mistři touhou po stávee jen hořeli. V době, co konaly se dohodovací schůze mistři pořádali důvěrné schůze, kde proti kolektivní smlouvě bylo štváno a tím osud téže byl zpečelěn.

Jirásek Vídeň Praha

14 article

Ve valné schůzi dne 6. listopadu, kde mělo se státi usnesení o kolektivní smlouvě, titíž mistři, kteří v do- hodovací komisi kolektivní smlouvu ujednali, proti této vystoupili. Po zamítnutí kolektivní smlouvy žá- dali zástupci dělnictva, aby tedy kolektivní smlouva ve formě cenníku byla uznána a jednotlivými mistry podepsána. I to bylo zamítnuto. Dělnictvu nezbylo tedy nic jiného, než odepřením práce domáhati se toho, co v dohodovací schůzi bylo ujednáno. Jak upřímně myslili to mistři s kolektivní smlou- vou, dokazuje to, že 14 dní před valnou schůzi žá- dali mistři policii o povolení k nosení revolverů dávali podepisovati reversy, že pro případ stávky budou solidárními, a nebude-l i tato, že dělnictvo vyloučí. Šurší veřejnost právem může býti zvědava, proč to vše mistři chtěli. Jeden důvod je ten, že chtěli stávkou podpořiti si akci nádavkovou a v nedostatku pečiva toto vážiti lehčí než bylo za nádavku. Dru- hým důvodem bylo, že mistrům byla trnem v olu organisace dělnictva pekařského, ve které je soustře- děno přes 80% dělnictva v Praze a která má za- vedeny podpory v cestování, nezaměstnání, nemoci, úmrtí a neschopnosti ku práci a vlastní kapitál přes 60.000 K. Oni si přejí, aby dělnictvo bylo bez jaké- koliv ochrany.

Praha

15 article

Stávkou způsobena jest značná škoda nejen dělnictvu, nýbrž i mistrům. U 160 mistrů, kde dopo- sud je stávka, obnáší více jak 150 000 K za minulé 4 týdny. Potrvá-li ještě 6 týdnů, bude obnášeti na 500.000 K. Jistý mistr pekařský, který s dělnictvem je vyrovnán, v časopise mistrů uvádí, že společen- stvo pekařů svoji vinou uvedlo mistry pekařské v zoufalý stav, při čemž ještě dnes celá řada mistrů neví proč vlastně stávkuje. Mistři pekařští tvrdí, že dělnictvo žádalo cenník, který se hodí pro továrny, nikoliv pro živnosti, col však pravdou není. Dělnictvo žádalo pracovní dobu 11. 101/ a 10 hod., ohled beroue na velké, střednía malé mzdy, toléž i při mzdě, kde žadá minimální mzdu 17, 19 a 21 K lýdně. Ostatně dělnictvo žádá jen to, co v doholovací schůzi mistří sam navrhli. Mistři očekávali, že solidarita dělnictva se roz- bije, což se nestalo. Do dneška ze 1469 zaměsína ných dělníků js přes 50% zaměstnáno za nových pracovních podminek. Dělnictvo nechtělo, aby mistři se rozbíjeli, ono chtělo výjednávati s celkem a je ochotno tak uriniti i nyní. Nyni záleží na mistrech, zdali chtějí poctivý smín či nikoliv, dělnictvo je odhodláno boj svůj vésti do důsledků.

16 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. h e t e Dnes: Tisíc kilometrů po Nilu, skiopti- ckou projekci p. Koskových obrazů pořádá o 5. hod. odpol. Klub přátel dělničtva v sále Česko- slovanské akademie hudby a zpěvu (býv. sv. václav- ské záložny ve Velké Karlově ul.). Projekce jest do- provázena slovním výkladem p. Medala. — Přátelský večítek rodáků z Domažlic a okolí v Pra- ze v Národním domě na Král. Vinohradech (vchod z Korunní tř.) v 7 hod. s hr Ochotnická divadla. Dnes: Kroužek »Klicperůva na Král Vinohradech v divadelním sále v Nár. domě sehraje v 7 hod. več. »Niobu, milenku z mramoru« komedii o 3 dějstvícln.

Koskův Král Nil Karlov ulice Domažlice Vinohrady národní dům na Královský ochotnický divadlo

17 title

Přednášky.

18 article Dnes: Výbor pro lidové přednášky

Dnes: Výbor pro lidové přednášky české university v Praze koná pátou před nášku kursu prof. dra. Lad. Haškovce »O cho- robách nervových a jich významu sociálním« v Nu- slích v pivovarské restauraci, Havlíčkova tř. č. 55. Začátek o 1/23. hod. odpol. — Na venkově téhož dne přednášejí: I doc. dr. J. Janko »O četbě a vzdělánt« v Novém Bydžově v kreslírně chlapeckých škol o 3. hod. odpol. (néčí Kroužku akademiků novobyd- žovských). II. prof. dr. K. Weigner »Co soudíme o postavení člověka v řadě tvorstva« (s dem.) v Tá boře v Sokolovně o půl 5. hod. odpol. (pěcí spolku »Štítný«). III. prof. dr F. Počta »0 dějinách lvorstva na zemi« (s dem) na Mělníce v lyršově domě o 3. hod. odpol. (třetí přednášta třihodinového kursu, péčí tělocvičné jednoty Sokol). IV. Doc. dr, B. Foustka »Některé sociální úkoly nové doby« (druhá přednáška) v Pardubicích v Měšťanské besedě o půl 3. hod. odpolední (péčí Vzdělavacího klubu). — »O vývoji kuchařství« přednáší paní J. Krátká, choť nájemce Žafína, o 3. hod. od- polední v Národním domě na Král. Vinobradech.

profesor doktor docent J Janko K Weigner F Počta Foustka J Krátká Žafín Praha Havlíčkův třída Nový Bydžov Tá Mělník Pardubice lyršov dům o 3 Sokol Vzdělavací klub národní dům na Královský

19 article

Plesy. Národní Beseda. Šedesátileté jubileum N rodní Besedy oslaveno bude řadou slavnostních ve- čerů, z nichž největší zájem přirozeně upoutá p les pořádaný 22. ledna v sálech žolinských, které budou s neobyčejnou nádherou upraveny a dekorovány dle návrhu akademického malíře Badje ffa a architekta Váhaly. Venkovské zvaní v posledních dnech bylo skončeno i žádají se mimopražští subskribenti, aby laskavě své reklamace i dotazy řídili na pokladníka p. JUC. Bohumila Penížku, Král. Vinohrady č. 1430 Aby docílen byl co možná největší výtěžek pro Ústřední Matici školskou, obrací se výbor s uctivou prosbou na všechny své příznivce, aby mu svého každoročního příspěvku ani letos neodepírali, ty pak kdo posud do řad jich nenáleželi, dovoluje si ujistiti, že intence šlechetných dárců dojdou co nejpřesněj šího splnění a že podporou Národní Besedy přispěno bode též ku povznesení našemu ve směru národni společenském. Reforma francouzské zahraniční služby. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) V Paliží, dne 2. prosince (Zpráva p. Pavla Deschanela u 1oz- počtu Irancouzského zahraničníh ministerstva Velká reforma, jež se provádí bez hluku a výloh. O francouz- ském konsulátě v Praze.) Hlučná stránka naší politiky, třeba že příliš často poutá pozornost ciziny, není vždy nejdůleži- tější a nejtrvalejší Chci vám pověděti o reformé tiché, ale závažné, na níž pan Pavel Deschanel pra- cuje ode dvou let jako zpravodaj o rozpočtu mini- sterstva zahraničních záležitostí. Naše diplomatická a konsulární organisace, ode dávna nezměněná, měla zapotřebí úplné obnovy.

Váhal Penížek Král Pavel Deschanel Praha

20 article

Ústřední správa na quai d Orsay v Paříži byla rozdělena mezi dvě velká ředilelství a sice ředitel- ství politické a ředitelství obchodní. Rozdělování zá ležitostí mezi ně působilo obtiže. Po léta již se ří- kalo, že by bylo výhodnější, kdyby byla ředitelství geografická, z nichž by každé mělo přidělenou sku- pinu zemí; v každém tomto oddilu vyřizovaly by s záležilosti politické i obchodní, stále těsněji spolu souvisící, přímo. Kolem této základní myšlenky to čila se myšlenka mnohem obsáhlejší reformy ústřed ního ústrojí naší diplomacie a našich konsulátů Mnohem složitější ještě byla současně projekto- vaná reforma vnější služby jak konsulární, tak diplo- matické v našich místech evropských i mimoevrop ských. Tu byla konstatována řada nedostatků, které volaly po nápravě: naši úřadníci náležejí k nejhůře placeným a za stejných podmínek bývají platy různé přes to, že naše emigrace jest menší než mnohých jiných zemí, jest jich příliš mnoho; máme velk konsuláty na místech dnes málo významných a na některých místech skutečně důležitých máme kon- sulátní úřady nedostatečně vypravené a konečně naš konsulátní úřadníci nekonají služeb, jež náš obchod od nich očekává. Pan Deschanel, byv zvolen zpravodajem o roz- počtu zahraničních záležitosti na rok 1907 a pak na rok 1908, podjal se studia, vypracování a provedení reformy, které si přály všechny kompeteutní osob nosti. V červenci r. 1906 dosáhl na p. Lčonovi Bour geoisovi, tehdy ministru zahrani čních záležitostí,ž byla podniknuta velká anketa, rozeslán velmi podrobný dotazník na všechny chefy našich zahraničních úřadů Takto bylo možno spojiti potřebné doklady ve vážnou studii reformy, pokud se týče významu a úkolu našich různých úřadů a situace našeho personálu.

Deschanel Paříž

21 article

Koncem r. 1906 načrtl p. Deschanel ve své první zprávě reformu a dosáhl zároveň na ministru zahra- ničních záležitostí utvoření komise, jíž předsedal p. Crozier, nynější vyslanec ve Vídni a jež měla za úkol — zalím co se prováděla anketa o zahraniční službě — stůdovati reorganisací ústřední správy. Výsledkem prací této komise byly dva dekrety, jež p. Piehon dal letos v dubnu podepsati presidentem republiky. Vstoupí v platnost dnem 1. ledna. Re- forma ústřední správy bude tedy hotovou věcí. Druhá zpráva p. Daschanela (rozpočet na rok 1908) má právě vyjíti a p. Deschanel mi ji laskavě zaslal Zpráva obsahuje dva velké svazky, každý o 400 stranách. Druhý svazek jest celý věnován re- formě zahraniční služby a dáva tvořiti v blízké bu- doucnosti další reformu, totiž vyhražení diplomati- ckých a konsulátních míst úřadníkům, odstranění politiků a zamezení neoprávněných výhod.

Deschanel Crozier Piehon Vídeň

22 article

Druhá reforma jest tedy připravena, slačí jen dáti ji zákonnou platnosl. Bude to asi snadným, po- něvadž se stajně jako první referma dá uskutečniti bez výloh. Zvýšení platu a utvoření nových míst bude vyváženo zmenšením nebo zrušením některých úladů a reformou tarifu našich vyslanectví. Vůdčí myšlenkou reformy jest, že některé místskonsuláty bez života mohou býti nahraženy konsulárními jed nateli, kteří nebudou státi skoro ničeho a naproti tomu se rozšíří a dokonale vypraví některé velké konsuláty, u nichž se takto rozšíři obvod a rozmnoží činnost. Kromě tobo budou naši úřa iníci lépe a stejnoměrněji placeni a bude se od nich také více žádali. Celá reforma mohla býti důkladně připravena díky velmi důsladné a důležité anketě, provedené r. 1906. Všechny výsledky její jsou zbuštěny na 2 u stranách zprávy. Jest to přehled slředisek francouz- ského vlivu ve světě. Pan Deschanel, jenž se ode dávna zajimá o pokrok a úspěchy českého národa. zná dobře důležitost pražského místa, jež nyní za- ujímá sympatický konsul. Abych vám uká al, ž v našich politických kruzích — informovaných ostatně vašimi českými politiky i vašimi francouz- skými přáteli — si přejí rozmnožení styků mezi

Deschanel

23 article

Čechami a Francil, posílám vám následující část ze zprávy p. Deschanela, posud nevydané „Konsulát pražský má kolonii 400 Francouzů má prc nás značný zájem, což asi posud nedošlo náležitého pochopení. Čechy jsou nejprůniyslnější zemi mocnářství a velké sympatie, jakým se tam tě- šíme, mohly by nám zabezpečiti důležitější posla- vení. Abychem tam rozšířili svůj obchod, bylo by zapoltebi pouze zjednati obchodní smlouvu, jež b nám povolila měně prohibitivní tarif. Vzhledem k ne- možnosti utvořiti v Čechách více konsulárních jed- natelství, mohl by náš zástupce býti vybidnut, aby navžtěvoval přední průmyslová střediska v Čechách a na Moravě a konal aspoh dvě cesty ročně, načež by podal zprávu o výsledku svého pozorování Misto toto bylo utvořeno teprve nedávno, takže ministerstvo zajisté nepustilo se zřetele důvody, kleré ve- dly k jeho zřizení a politické úvahy, které mluví pro jeho rozvoj, byly do- statečně vyloženy jak osobním zakro- čením politických osobnosti českých. tak i osobnostmi francouzskými, jež znají morální i hmotné zájmy, které z něho činí nezby nou pozorovací sta- nici. Mohli bychom zřejmých dobrých poměrů vy- užiti se stanoviska obchodního, kdyby aši sourodáci stále nezanedbávali této země, jež stále více zkvétá a mohla by nám poskytnouti rozsáhlý odbyt, kdy

Francouz Čechy Morava

24 article

ene a

25 article

bychom ji chtěli jen pezorněji studovati a sjednati příznivější obchodní smlouvu. Koncese našeho mi- nimálního tarifu neodpovidá již nynější siluaci, nebol jest již starý, kdežto celrí sazby, jimiž jest stížen naše zboží, jsou nové a obsahují značná zvýšení pro většinu našich výrobků. Pokud se týče rozšíření francouzského jazyka. jest toto místo zajímavé. „Alliance frangaise“ tam čítá více než 500 členů „ velmi obsáhlou knihovnou. Spolek „Les Amis de la France“ má také na sto členů, kteři se scházejí každý týdon, aby konverso- vali francouzsky. Náš jazyk jest zaveden na všech školách, jsou tu profesori frančiny na konservatoři na všech akademiích a školách obchodních. Možno říci, že ve společnosti české je frančina skoro více rozšířena než něměina. Do Berlitzovy školy bylo r 1906 zapsáno 725 žáků, z toho asi 400 na fran- Fříjmy konsulátní kanceláře pražské dosahují téměř 7000 franků, mohly by býti mnohem vyšší vzhledem k velkému počtu potvrzení o původu, kdy- by departement povolil vybírání třeba nepatrného obnosu za vydávání těchto dokladů; tento malý po- platek by nebyl valným břemenem pro obchodníky. Anglický konsulát vybírá 15 franků za potvrzení a konsulát americký přijme ročně více než 10.000 f za konsulátní faktury. Z toho vidíte, máte-li nepřátele, že máte tak René Henry. činu.

René Henry Berlitzův škola Les Amis jít le Franca

26 article

přátele Z parlamentních výhorü. Z Vídně. 7. prosince, (K. k.) Rozpočtový výbor projednával návrhy na sal žení cukerní daně. Posl. Maštálka praví, že netřeba se obávati že hospodářské poměry v Rakousku se v r. 190 zhorší. Spotřeba cukru nahradí v přištích letech sní- žení daně. Také pojišťování delnictva i daň z budov a činžovní daň domovní mohou býti provedeny rámci velkých přenytků a rozvoje příjmů. Jeho stra- na žádá okamžité snížení o 8 K a za další snížení o 4 K ve 4 letech. Posl. dr. Adler prohlásil, že sociální demokrate trvaji na tom, aby zrušením nařízení na základě § 14. byla cukerní daň snížena o 16 K. Posl. Udržal přimlouval se za snížení cukern daně, zvláště proto, že až brusselská konvence po zbude platnosti, odkázána bude domácí cukern: pre- dukce vlastně jen na spotřebu. Pojednávaje o rayono- vém karlelu, »ádnl v příslušné resoluci, aby zárovei i otázka tato byla vyřízena, Ministr dr. Korytowskí odkázal na poradu v vyrovnávací výboru a v konferencích u min. pred- sedy, kde opělně vyložil své stanovisko. Cukerní dai není z nejtísnivějších; mnché jiné jsou tisnivějšía měly by se spíše sížili. Snížení cukerní dané pro- spělo by jen skrovně širokým vrstvám obyvateistva. Na druhé straně každá koruna snížení znamená pro státní pokladnu úbytek 31/2 mil. Požadavek strany sociálnědemokratické, aby cukerní daň snížena byla o 16 K, znamená pro státní rozpočet úbylek 56 mil. nočně. Se zřetelem na takový dosah podobného opa- tření sluší o věci uvažovati s největší vážnestia obezřelností.

Posl Maštálek doktor Adler K Posl Udržal Korytowskí Vídeň Rakousko

27 article

Ve výboru vyrovnávacím i na konferencíchu min, předsedy poukázal na velké požadvky, ježv nejbližší budoucnosti budou kladeny na státní po- kladnu a znemožnily by se, a se zřetelem na něž nedalo by se omluviti, kdyby mělo se hájiti tak značné zkrácení pravidelných státních příjmů. Poukazuje ministr zvláště na neodkladnou po- třebu nápravy zemských financi, novou úpravu do- movní činžovní a domovní třídni daně, na návrhy v příčině zlepšení denních platů mužstva a jeho stravy a zvýšení důslojnických platů. Nedávno byly zvýšeny platy občanských úřadníků nákladem 40 mil a prolo nelze zvýšení důstajnických plalů prohlásil za požadavek nespravedlivý. O četných menších požadavcích na státní po- kladnu nechce šířiti se. Již zmíněně velké požadavky dokazují doslatečně, že na takový úbytek, jenž taj se v návrhu sociálně-demokratickém, nelze pomý- šleti na žádný způsob. Domnívá se, že nejedna se zde se zřetelem na blaho obyvatelstva, jako spíše momenty politické. Jeden výborový návrh žádá, by daň byla sní žena v prvé etapě o 8, v náslodující o 4 K, dohro- mady tedy o 12 korun. Jiný návrh vyznívá v ten smysl, aby vůbec provedeno bylo pouze jedno sní- žení daně obnosem 8 K a to najednou. Poslěze jme- novaný návrh je samozřejmě vládě sympatičtějším. avšak přece prosí naléhavě, aby výbor uvážil, že snížení daně o 8 K znamená úbytek 28 mil, v roz- počtu. Poukazovati k domnělému přebytku 146 mil. z r. 1906, který ve skutečnosti činí pouze 83 mil., jest úplně nevhodno, protože tento přebytek byl již roz- dělen. Ostatně nelze zakládati rozpočet na přebylcích Nemůže zapsté v budoucnosti počílati s určitým přebytky, a prolo je nucen naléhavě žádali, by p posuzování olázky snížení cukerní daně nepoukazo valo se na přebytky z minulých let.

28 article

Ministr zmínil se též o vzniku § 2. předlohy o zamezení umělého zvyšování cen. Vládě bylo zcel nemožným podati v krátké době za známých oblíží jež nastávají takovým pokusům, obecnou předlchu o kartelech. Nezhývalo teda, než aby, chtělo li se vyhověti nalébavým požadavkům v příčině cukru především zvláště pro cukr vydáno byto zvláštní ustanovení. § 2. jest sepsán velmi mírně a sprave- dlivé jeho provedení způsobem nařizovacím je zaji- štěno. Bezdůvodným je, potírá-li zvláště cukrovar- nický vrůmysl s takovým úsilím tento § 2. Teď, kdy clo z cukru činí K 5.70 a uplatňuje se jakž takž v tu- zemské cené, nelze se skutečně obávati, že cukerní průmysl bude těžiti ze slevy daně. Obavy cukro- varníků jsou proto bezdůvodny. Avšak nesní se za- pominati, že právě, kdy předloha tato byla vypra- cována, byl osud brusselské cukerní konvence ohru- žen a že — třeba lze v té příčině pohlížeti s větším klidem do budoucnosti — zajištěno prodloužení kon- vence na 5 let. Až smlouva pozbude platnosti, na- bude u nás automaticky platnosti autonomní celo, 26 K, jež dovolovalo by zjevně nesmírné zvýšení tuzemské ceny cukru. Tomute účelu má především sloužiti § 2., na nějž se v předloze pomýšlí. Spotřeba cukru v Rakousku od r. 1900 nestou- pala pravidelně. Ovšem v r. 1906 jeho spotřeba znač- ně stoupla, což dá se celkem vysvětliti zvláště příz- nivou hospodářskou konjunkturou. Ministr musí však prozradili, bolužel, nepříjemné tajemství, že výnos cukerní daně v prvních 10 měsících letošních klesl naproti loňskému soudobí asi o 1,000.000 K a proto se nesmí naprosto počítati s nápadným stoupnutím cukerní spotřeby.

Rakousko

29 article

Ministr naléhal konečně s velkým důrazem na výbor, aby počínal si v otázce snížení daně cukerní s největší obezřelostí a vážností. At prý neznemož ňuje vládě přespřílišným snížením této daně vyhovět jiným požadavkům, jež se ukládají státním financím. K různým výborovým návrhům vláda vyhražujes své rozhodné postavení. První povinností ministro- vou jest, udržeti pořádek ve státním hospodárslví prolo sdělávati rozpočet beze schodku. Jen tak bud možná vyhověti různým požadavkům. Uváží-li výbon tento velmi vážný a také odůvodněný názor, nestizi vládě situaci a nebude jstě požadovati od ní nic je- možného. Posl. dr. Kramář považuje za svou povin- nost zasáhnouti do debaty, poněvadž jako předseda vyrovnávacího výboru byť původcem schůze, jež sna- žila se v otázce snížení cukerní daně dosíci dohody Prolestuje co nejrozhodněji proti tomu, co bylo tvrze no na jiném parlameniním místě, že toliž v akci pro snížení cukerní daně jde o zakupování hlasů. Každý v poslanecké sněmovně vzpomíná si, že i pánové. kteří jsou nyní členy panské sněmovny, zasazovali se v době zrušení promií o snížení cuketnlí daně.

Posl doktor Kramář panská sněmovna

30 article

Je proto zjevno, že právě nyní, kdy ve čl. XIII. vy- rovnávacího zákona byla rozvinuta olázka cukeri daně, požadvek její snížení tlumočí se tím rozhod- něji, že výnos cukerní daně předstihl velice tehdejš naděje, a poněvadž celková situace rozpočtu umož- ňuje takové snížení beze všcho nebezpečí pro rovne- váhu státního bospodářství. Je mnohem výhodnějším udá-li ministr dnes přijatelnou číslici, než učiní-li sliby do budoucnosti. Starost o peíští snížení cu- kerní daně můžeme zcela klidně přenechati budouc sněmovně. Ta snad bude moci také se zřetelem no rozvoj našeho finančního hospodářství, nenastanou- velké hospodářské pohromy, dokonce přikročiti k vět- šímu snížení daně nežo 4K, o němž se nyní pro příšt léta mluví. Myslím, že sehválití snížení 8 K byl by nejlepší. Musíme usilovati konečně, aby celá naše eukerní produkce se vzpružila, Státní správa mě a by se přičiniti ze všech sil, abv domácí spoti cba se zvýšila a převaha vývozu, jež škodí naší cukerní produkci, byla odstraněna. Domácí spotřeha může býti netoliko snížením cukerní daně v potřebném rozsahu zvýšena, nýbrž musíme též jiným způsobem zvýšiti spotřebu cukru.

31 article

Posl. Němec praví, že posavadní vývody řeč- níků nezviklaly sociálně-demokratický návrh. Stéžu- je-li si vláda na obtíže, jež připravují jí sociální de- mokraté svým návrhem, jest sama vinna, že působ jí obtíže každá lidová potřeba. Posl. Kramář háji zde zcela nepochopitelným způsobem svou stranu proti výtce prodejnosti, ač zde nikdo neučinil po té stránce ani nejmenší narážky. Žádal na sociál- ních demokralech tolik zodpovědnosti, aby svým ná- vrhem nehnali vládu ke schodkům. Kdyby každá vláda měla tolik zodpovědnosti k zájmům lidu jako sociální demokracie, byto by Rakousku zcela jinak, než je ted. Odb. šef dr. Bernatzky prohlásil naproti návrhu posl. Maštálky a dra. Kramáře, aby průmy- slovým odvětvím, zpracujícím ovoce, za účelem tu- zemské spotřeby byl cukr zlaciněn, že vláda již po léla se touto otázkou zabývá a po té stránce o ni důkladně uvažovala. Jest ochotna se touto myšlen- kou i nadále zabývati a v té příčině pokračovati v dalším jednání s uherskou vládou, jež svého času byto zahájeno. Požadavek snížení cukerní daně ze škrobového cukru není odůvodněn, poněvadž zvýšení berní sazby na tekutý škrobový cukr v roce 1899 byl jen vlastně sjodnocením daně na tekutý a pevný cukr a poněvadž škrobový cukr nemá povahy lidové požívatiny. Rovněž vyslovuje se zástupce vlády proti diferenciaci daně na horší druhy cukru po- užívané pro t. zv. potřebu lidu, o níž byla učiněna zmínka. Po polemice posl. Maštálky a dra. Adlera s ministrem financi bylo rokování odročeno na úte- rý večer.

Posl Němec Kramář doktor Bernatzek Maštálek Adler Rakousko

32 article Události na Rusi.

Události na Rusi. Lupiči přepadli stanici Z Jekalerinoslavi, 6. prosince. (K. k.) Železniční stanice Listčsusk byla přepadena. Lupiči přeřezalí lelefonní dráty, ohrožovali přítomné zřízence revol- very, vyloupili pokladnu a roztrhali balíčky s in- strukcemi pro případ mobilisace. Devět jich bylo po- zději po krátkém odporu zatčeno na stanici Kamy- ševce. Cholera. Z Petrohradu, 7. prosince. (Spb. Ag.) Cholerou, jíž ubývá, zemř lo od 27. m. m. do 3. t. m. ještě 60 ze 109 osob, jež onemocněly. Celkem onemocnělo od její vypuknutí až do 3. t. m. 117.940 osob 5656 osob zemřelo. Relegovaní studenti. Z Kyjeva, 7. prosince. (Spb. Ag.) Pro účasten- ství na zapovězených schůzích bylo 719 posluchačů zdejší university až do zahájení nového studijního roku relegováno. Potrestaní studující jsou oprávnění studovati na jiné vysoké škole. Z téže příčiny byly relegovány všechy posluchačky ženských kursů mimo posluchačky jednoho kursu.

Rus Listčsusk Kama Petrohrad Kyjev Aga

34 article

Z Vladivosloku, 7. prosince. (Spb. Ag.) Z II. skupiny účastníků nedávného branného povstá ní na pevnosti a vojenských lodích odsou- dil vojenský soud 21 námořníků k smiti, 24 k nucené práci a 6 k zařadění do trestaneckého oddílu; 2 poručíci byli zbavení všech práv a zařa- dění do trestaneckého oddílu, jeden na 3, druhý na 1 rok.

Aga

35 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. rovnl

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. rovnl Předlitavšti Chorvaté a rakousko-uherské vy- Z Vídně, 7. prosince. (Zvl. tel. zpráva „N. L.“) Po několikanedělních poradách, po ne- spočetných konferencích s vládou a po něko- lika schůzích Chorvatů na říšském sněmě uher- ském s Chorvaty vídeňského parlamentu usnesl se slovinsko-chorvatský svaz poslanecké sněmo- vny předlitavské o svém stanovisku ku předlo- hám rakousko-uherského vyrovnání takto: 1. zemskému hejtmanovi dalmatskému, pa- slanci dru. Ivčevičovi a starostovi lublan- skému, posl. dru. Hribarovi, zpravodaji že- lezničního výboru o drahách dalmatských zů- stavuje se úplná volnost hlasování; 2. všem ostatním členům klubu ukládá se hlasovati proti vyrovnacím předlohám ve všech oddílech jich parla- mentního projednávání; 3. jakmile budou předlohy ty sněmovnou vyřízeny, vyloží svaz veřejně důvody svého po- stupu. Budiž podotčeno, že toto rozhodnutí stalo se zvláště se zřetelem na taktiku Chorvatů v říš- ském sněmě uherském a na slib Chorvatů před- litavských, že zachovají solidaritu s nimi.

Chorvat Hribar Vídeň poslanecký sněmo

36 article

Snižení daně z oukru. Z Vídně, 7. prosince. Cukerní daň bude snížena, počínaje dnem 1. září 1908, o celých 8 K. O žádném pozdějším snížení této daně nestane se teď usnesení. Mi- nistr financí dr. Korytowski zůstane v úřadě. Tak možno shrnouti výsledek dnešní celodenní schůze výboru rozpočtového, kde za přítomnosti ministerského předsedy bar, Becka, ministrů dra. Korytowského a dra. Kleina jednalo se vel- mi zevrubně o věci té. Jakkoli požadavky po- slanců jednotlivých stran se různily, shodovali se všichni řečníci v tom, že sněmovna lidová nemůže spokojiti se menší slevou, nežli 8 Ka to hned od nejbližší kampaně cukrovarnické. Vůči této jednomyslnosti dal se ministr finaneí na ústup, nevzpíral se již slevě 8 K, ale zdrá- hal se vázati finanční správu ke slevám pozděj- ším. V tomto smyslu stane se dohoda mezi par- lamentem a vládou. Jest ještě žádoucno, by celá sleva 8 K uplatnila se v prodejních cenách cukru, aby jí získali konsumenti, nikoliv velko- výroba. Výbor odhlasuje tento kompromis v úte- rý večer. Bývalý min. Prade a Rakousko-uherská banka. Z Vídně, 7. prosince. Dle zpráv zde dne rozšířených zamýšlí říšský svaz německých spo- řitelen předlitavských kandidovati bývalého ně- meckého ministra krajana Prada za člena gene- rální rady Rakousko-uherské banky. Uskuteční-li řečený svaz úmysl svůj, je ovšem volba ministra Prada zajištěna.

doktor Korytowski Beck Klein Vídeň Rakousko uherský banka Prado

37 article

Kritická situace v Uhrách. Z Pešti, 7. prosince. (Zvl. telegram »Nár. Listů.«) Zejíra v neděli má říšský sněm uher- ský schůzí. Je to první přípaď, kdy se schůze parlamentu uherského koná v neděli. Vláda ustanovila na tento den schůzi, poněvadž mnoho Chorvatů odjelo domů, a protože chce za zejtřek promrskati vy- rovnání. Proslýchá se však, že zejtra hodlají se chop ti obstrukce také odštěpenci sírany neodvislosti. Protipolská předloha bude odvolána? H. Z Berlina, 7. prosincc. „Liberale Corre- spondenz“, která pravidelně dobře zpravena

Chorvat Uhry Pešť Berlín Liberal Corre