Periodikum ALTO Viewer

1

8. prosince 1907. Císlo 339.

2

NARODNÍ LISTY.

3

Strana 13

4 article Výtvarné uměnl.

Výtvarné uměnl. Dvě divadla. = Na počátku a na konci jediného týdne byla otavřena dvě nová divadla. Nová ve všem všudy a hlavně budovou počínaje. Nikoliv di- vadla jen podružná a jakákoli, aniž divadla soukromníků, jednotlivých podnikatelů, kte- rým je divadlo závodem výroby a odbytu zá- roveň. Ne. Na takové pohližíme vždy jaksi s vrchu. Divadlo má u nás národní a krásnou tradici, s ním spojujeme mnoho ušlechtilýcha kulturních představ, ne li eílů. Více nežli kde jinde máme divadlo za instituci veřejného blaha a za ústav representativný pro veliké skupiny, no-li pro celý národ. Z ochotničení vlastenců, jimž bylo divadlo propagačním místem pro lásku k řeči a národu, vyrostlo přírozeně veliké di- vadlo, v jehož lesku se celý národ zhlížel a také spijel. Ale to také nestačí víc. Čím se honos celá země, chce mít nyní každé větší město ne-li stálý ústav umělecký, aspoň stálý a ne nenákladný dům proň. Divadlo městské na Kr. Vinohradech a městské divadlo v Prostějově re- presentují nově oba druhy. Vznik tohoto dru- hého jsme nesledovali, byliť jsme příliš a po leta zaměstnáni divadelními otázkami prvníhose týkajícími a každý u nás i z vlastní zkušenosti vl, s jakou až chorobnon vášnivostí dovedeme se jimi zabývati. Jsmeť pro ten čas národem divadelním. Myslím, že mohu říci: bohužel. poněvadž plýtváme zde zájmem, silami a vášni- vostí, o něž jiné a nejspiše ne méně významné problémy bytu národního a kulturního zkracu- jeme.

Prostějov divadlo městský na Králové . Vinohrady městský divadlo

5 article

Misantropní úvahy ve dnech slavnostních Ano, ale nejsou ode dneška a mohu je neroz- vinuté přerušiti, poněvadž mi té chvíle a na tomto místě nejde o instituci divadelní ani na jednom ani na druhém místě, nýbrž o nové bu dovy a dva nové výtvory naší architektury Před lety, v době soutěže o plány divadla vino- hadského, pověděl jsem zde něco o vývojové linii divadelního stavitelství a potom také o tom, jak vřele si přejeme, aby nové divadlo bylo vskutku nové. Nejen o jednu novou budovuv městě šlo, anebo mělo jíti, nýbrž také o nový čin umělecký, aneb aspoň o zdatný a zdárný pokus o to. Rozumí se samo sebou, že se tl na věci ničeho nezměnilo. Postavit novou bu- dovu i jakosti umělecké je vždy záležitost velm komplikovaná a při veřejné se stává ještě slo- žilější, poněvadž ji sleduje a řídl množství ná hledů a zájmů z pravidla velmi heterogeních.

6 article

Budova jednou dokončená je vlastně vždy jen jakousi výslednicí potýček, bojů a bitev, jež architekt musil stále podnikat s oněmi činiteli, měnících zhusta frontu, názory i způsob jejic uplatňování. Hleďte na přiklad: v prvním pro- jektu vinohradského divadla Al. Čenský » kladl velikou váhu« na vstupní schodiště, jež na něm žádali jako kus representativné architektury. To znamenalo nákladný, uměleckou sílu soustředu- jící a pro celé dílo význačný prostor. A dnes ho v divadle není vůbec. Musil být vypuštán a v správném důsledku i zevnější útvar budovy zkrácen a pozměněn. Jistě že slušno věnovati vznikajícímu dílu architektonickému více pozor- nosti nežli vzniku obrazu. Nepodařený obraz je jenom malým zlem. Nejčastěji zmizí a nezpů- sobí žádné škody požitkové a úhony v harmonii uměleckého vzhledu našeho života. Budova však? A velká, monumentálních zámyslů a cílů Postavena a dokončena trvá — neodstranitelná a nezměnitelná.

Čenská vinohradský divadlo Al

7 article

Nové divadlo v Prostějově, dílo Jana Ko- těry, vzniklo z jinakého programu nežli vino- hradské. Toto je stavbou samostatnou a jedině divadelní; ono je dominující součástí toho, co jsme zvykli nazývati domem národním, společ- ným přístřeším pro společenské a spolkové místnosti a chce být skutečným střediskem městského života mimo byt a rodinu. Novodobý protějšek a samobytný doplněk radnice. Kotěra je umělcem tak moderního citu a rozmyslu, že rozličnost účelu jednotlivých součásti ponechává za faktory rozhodující jak v půdorysu tak ná- rysu budovy a zároveň, nespouštěje se zřetele, že mají tvořiti složky jedně spojitě, organicky rozložené a vyrostlé budovy, koncipuje tuto rytmickém složení a spojení. Křídla, výstupky, risality tvoři zevně řadu dvihů a klesů jakoje chod a akcent slabik v krásné plnozvučnosti se- strojeného a myšlenku svoji přesně a cele vy- jadřujícího verše. Hmoty a jejich plochy, otvory, jejich podoby a řady ve svých výměrech a po- měrech jsou výrazem a nositelem umělecké práce, pro kterou nenalezám lepšího slova, nežli či- stotné. Míním tím nejen jejich dnes ještě nepo- skvrněný zjev novostní, nýbrž jistotnou akura- tesu linie a formy archilektonické, jež jakoby samozřejmě sedí na svém pravém místě a jejichž honosný půvab záleží v jejich jasné sporosti.

ko Kotěra Křídlo Prostějov Nová divadlo

8 article

Tuto sporost, což je něco jiného nežli spo- řivost nebo chudost, tuto hutnou akurat- nost uměleckého citu, tuto architektonikua ornamentiku, která se s nevšední noblesou vy- hýbá každé frási, každému pleonasmu a nejvlee velké chorobě neústrojné vykrášlenosti, tu nalez- nete, stále příjemně překvapováni, ve vnitřku di- vadla, jak jím procházile od vestibulu až pe proscenium. Venku hmoty, uvnitř prostory. Jea- noho dechu a jednoho ducha. Hlediště jetu stejně karakteristické, jako na přiklad malá spo- jovací a promenádní chodba na místě foyeru.

9 article

Uvažle, prosím, rozdíl významu ve větě: Ko- téra neohraničoval zde prostory, nýbrž je vytvá- řel. Zdi a strop nejsou zde tupé a tvrdě plochy, uzavírající nějaký kubus, nýbrž působí jako srostlý a spojitý hmotný výraz vzdušného pro- storu, jehož karakter milé radostnosti pronáší se víc poměry rozměrů a rythmovým spřežením linii než ornamentikou. Hoření uzavření, nebo spíše vymezení hlediště má lehkon vznositost neboa nad vašimi hlavami v přírodě. Nic se neostý chám při tomto porovnání. Vinohradské divadlo nechci měřiti prostě- jovským, aniž naopak. Každé, i jako výtvon architektonický a osobní, existuje pro sebe. Spo- lečné je pouze oběma vnitřní pořízení, progran místnostní, jak jej nadiktovaly dnešní požadavký divadelního organismu. Je to typ v celku ustá lený, divadla devatenáetého století, divadla ve řejného, ne dvorního, divadla pro město a lid ne pro výlučnost aristokracie, ač, jak jsem tu kdysi vyložil, jeho vývod z dvorního a arislo- kratického prokmitá ještě na všech stranách. Tento typ zavírá v sobě určitou soustavu sln a chodeb, pokojů a dvoran — nehledě k zá- kulisí a jevišti — jež každý architekt hledí řeši směrem tíhnoucím k největší praktičnosti a po- hodlnosti. Odtud pochodí všeliké variace. D vadlo A. Čenského má zde své nejlepší vlast- nosti. Tyto působl na Pražany tím příjemněji, čím lépe znají a pociťují stísněnost a nepohodl komunikační a hledisťové v Národním divadle.

A Čenský Pražan ko divadlo devatenáetý divadlo pro město národní divadlo

10 article

Zitkův umělecký a technický problém byl arei nad míru těžký. Šlo o to, na místě nedostatečně velkém vytvořit dílo uměleckého luxusu a tomu musilo být mnoho obětováno. Vinohradské i- vadlo rozvinuje svůj půdorys volněji, svobod něji a tím šťastněji. V konfiguraci lépe a přl hodněji nežli v nevyrovnaných diferencích po dlahových výšek. Světlé chamois vedle lehee zalomené běli v hledišti působí přívětivě, pro- tože nevlíravě. Přicházíte-li však po náměsti k divadlu, pozorujete-li jeho silhuetu, podmíněnou typickým rozčleněním, jeho neorenesanční architektoniku. která vám ni v úpravě zdí, ni v oknech nebo sloupech, římsách a pilastrech nepovídů, co byste už neznali, a jejíž loggiové průčeli, typu Ná- rodního divadla, dnes málem působí jen jako postament Havlíčkovych příliš vynikajících sku- pin nahoře, a vejdete-li pak do vnitř, ptáte se bezděky hned ve vestibulu a pak ve foyeru a v hledišti: je to dílo téhož umělce, který koncipoval zevnějšek? Není to snad jen formálný rozpor, klerý se vám ohlašuje: venku akade- mická architektonika a uvnitř dekorace moderny.

Zitkův

11 article

Ne pouze proto. Schází zde jednotnost tvo- řícího a řídícího ducha, která by i různorodé formy sdružovala v souladné složení a harmoni- ckou hru. Jakoby se byla výzdobná výprava místností cele vymkla z rukou architekta, jakoby se podobal Gostheovu Učedníku čarodějstvi, který duchy jednou rozpoutané nedovede zaže- hnati. Moderna, které si přejeme, nezáleží věru ve věčném opakování kruhových terčů, paralel- ních trojčáří, táhlých vlnivek a ve vegetabilní orna- mentice. Ty jsou právě tak lacino teď k dostání jako dříve akant, palmeta, konsola neb jonská římsa. Naše touhy míři jinam. Místo a forma a nejednou i hmota dekorace mají býti lepo- tvárnou výpovědí o vnitřní a ušlechtilé harmoni složitého, ale jasně vytvořeného díla uměleckého.

Gostheův

12 article

Jeho integrujíel, podřízenou a zároveň sesilujíe součástí. Tuto snahu, zdárně splňovanou, má dílo Kolěrovo a vůbec jeho umění u vysoké míře. Kladou jednolnost uměleckého výtvoru za nej- vyšší jeho potenci, onu jednotnost, která nezná mezer a divergenci, která v díle neklade vedle sebe nesprostředkovaně zdařilé partie vedle mrtvých, lichých a pochybených. Pak je umě- lecká potence takto se splňující jista silným a vyrovnaným dojmem a radostně harmonickým účinkem i když přichází s neobyčejnostmi a ne- zvyklými novostmi. V tom spočívá otázka a tě- žiště talentu a umělecké mohutnosti, neboť to jsou věci nenaučitelné, jež však v jich hoto- vosti chápeme a požíváme. Karel B. Mádl. P. S. — V referátu o výstavě Jednoty v Rudol- finu napsal jsem, že některé plastiky J. Kalvody jsou, »jakoby Štursovi z oka vypadly«. Jejich autor byl tím, pochopitelně, málo příjemně dotčen a sdě- luje mi dopisem doslovně: »Většina vystavených prací byla již před třemi lely započata, jen že jsem s tím přišel později než Štursa; tak jsem to pro- hrál«. Zřejmo tedy i jemu, že spojení obou, jak jsem je naznačil, není s mé strany pochybené. Jde jen o chronologii obou skupin — Štursovy a Kalvodovy — a poněvadž nenesou žádného data, beřemeje vždy za nejnovější v tom pořadí, v jakém je umělci veřejnosti předkládají.

Kolěrův Mádl J Kalvoda Štursa Štursův Kalvodův Rudol

13 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Besídky pro mládež škole od- rostlou. Moderní hnutí lidovýchovné, zdravě kypíe a mocně se šířící u všech národů západních silně doléhající na kulturu naši, vyrostlo jednak z prineipu vzdělanostního vůbec, jednak z demo- kratismu přítomné doby. Došlo se ku poznání, že úřadně uměřené minimum školského vzdělání elementárního nejen že nestačí svým obsahem v době přítomně, ale že nestačí ani svou krátkou dobou, a že tudíž je nutno, aby moderní člověk stále ve vzdělávání pokračoval, stále hlouběji vnikal v poznání, stále se zušlechťoval a vůbec duševně zdokonaloval. Doba vzdělávání nekoně modernímu člověku opuštěním školy, ale trv po celý život, který celý je tak ustavičnou ško- lou. Současně působí tu i princip demokratický. žádaje, aby vzdělání neomezovalo se jen na »vyšší« třídy, ale aby pronikalo celým národem i do »nejnižších« jeho vrstev. Tu se hlásí ku platnosti ovšem zvláště tendence praktická. Došlo se k obecnému poznání, že ve vědění, ve vyš- ším vzdělání je moc, a demokratismus nynější doby dobře postřehuje, že široké vrstvy lidové nutně potřebují, aby elementární vzdělání nejen bylo v lidu upevněno a trvale udrženo, ale bylo co možno nejvíce rozšiřováno a prohlubováno. A k těmto dvěma důvodům pro intensivní vzdělání lidové, t. j. k důvodu všeobecně kul- turnímu a demokratieko politickému, přistupují u nás, malého a ohroženého národa, doma poli- licky nesamostatného, veliké úkoly ná- rodně politické, ony úkoly, které ozna- čovány jsou národními našimi hesly: »Osvětou k svobodě«, »Ve vědění je naše spasení« a pod.

14 article

Příčin a důvodů tedy dost pro nás, aby- chom všemožně starali se o pokračovací vzdě- lání našeho lidu. Celá tato kulturní oblasť je u nás poměrně málo dosud vzdělána. Máme sice ve své školské organisaci pokračovaci škol- ství, ale dosud jen zvláště pro mužský dorost řemeslnický a obchodnický. O dívky a doros vesnický vůbec je postaráno naprosto nedosta- tečně a samy pokračovací školy průmyslové vo- lají po reformě a doplnění. Máme výbornou in- stituci lidových přednášek universitních, extens středoškolskou a průmyslovou, máme pilně pra- cující organisace vzdělavací, knihovny, čitárny, lidová divadla a organisace pro pořádání lido- vých zábav, ale všechno to zařízení je dosud dost nesoustavné, nesjednocené, nesoustředěné a nemethodické, a ti všichni, kdož se lidový- chovnou prací obírají, stěžují si oprávněně do nedostatečného porozumění »zdola« a nedosta- tečnou podporu »zhora«. Lidovýchovná akce ponechána je u nás až na vzácné výjimky skoro výhradně soukromé iniciativě a dobročinnosti nadšených jednotliveů, kterým se ponechává, aby vedle pilné a ne vděčné práce laké si skoro všechny náklady hradili buď sami, anebo dožadovali se obcí, okresů a ústavů peněžních o podporu. Stát, který přece silně participuje na výsledcích lidovýchovné práce, nenachází pořád pro vzdělání lidu žádné »úhra- dy« ... A přece není na dále možno, aby lido- výchovná práce u nás ustrnula jen na dosavad ních sporadiekých akeích a ustálených nyní je- dnotlivých úlvarech, ale je nulno, sby pokračo- vací vzdělání rozšířeno bylo po všech vrstvách našeho lidu, je nutno připraviti a způsobiti silné hnutí, které by přivodilo příznivější situaci pro českou lidovýchovnu.

organizace pokračovac školaství lidový divadlo

15 article

Není však možno s praeí otáleti, až budou poměry příznivější. Nutno ihned praco- vati, kde se pracovati dá. Při nedosta tečných nynějších prostředeích a nedokonalé dosud organisaci lidovýchovy je potřebí nejprvé ohlížeti se po takové práci, která by sice byla účinnou, všeobecně působíci, ale nicméně s nadno dostupnou, nenákladnou. A tu jest znovu co nejdůrazněji upozorniti u nás na vele- potřebné besídky pro mládež škole odrostlou; neboť tu je vskutku v naší vzdě lavaci činnosti citelná mezera. Z idealismu školy do realismu praktického života přechází naše mládež zcela náhle, a bohužel tento náhlý skok není jejímu duševnímu prospěchu nikterak při- znivý. Byla by to smutná a žalostná kapitola, která by se obírala nynějším stupněm vzdělá- vání mládeže škole odrostlé . . . V létech pro duševní, zvláště mravní rozvoj mládeže nej- důležitějších a nejkritičtějších, v životním obdob pro utváření povahy nejrozhodnějším, v čase, kdy u naší mládeže dostavuje se pohlavní do- spívání se svými vážnými následky po stránce tělesné i duševní — v této době jsou u nás statisíce mládeže zůstaveny samy sobě. Dosa- vadní pokračovací školy naprosto nestačí, nebot působí jen na zcela malý zlomek naší mládeže. A kdyby i pokračovacích škol bylo dostatek, ještě by měly souběžně působiti besídky, jakožto výchovná instituce, probuzující zájmy mo- rální a esthelické, neboť pokračovací školy mají sice svůj veliký význam v první řadě ve vzdě- lávání vědním a praktickém, ale nemohou nikdy zcela nahraditi výchovnou práci besídek, které směřují po přednosti ku probuzení a zjemnění krasocitu, kterýžto úkol je v dané době pro mravnostní rozvoj mladé duše snad ještě cen- nější než rozhojňování vědomostí.

Dosa

16 article

V době, pro niž jsou besídky určeny, jde nejen o positivní působení, ale snad ještě více o anullování všech škodných vlivů. Nikdo ne- popře, že dnešní mládež škole odrostlá je silně vysazena vlivům mravnost a jemnost duševní tuze ohrožujíeím a rovněž každý přízná, že dnešní společnost v celku se o mládež škole odrostlou pramálo stará. Poněvadž však duševní hlad ukájen býti musí stůj co stůj, a poněvadž ne- dostává se škole odrostlé mládeži odnikud du- ševní stravy zdravé a ušlechtilé, nedivme se, že mládež nám nápadně hrubne, pustne, že od- dává se alkoholu a nikotinu, že hraje o peníze. libuje si v necudnostech, pornografli a krvavé literatuře a j. Přimysleme si k tomu ještě obtíže nyněj- šího sociálního života, který odvádí hocha i dívku v letech nejnebezpečnějších z blaho- dárného vlivu rodinného života, a uvažme, že i sám rodinný život následkem změněných so- ciálních poměrů těžce je ohrožován, a vysvitne nám jasně, že je přímo národní naší po- vinností vše podnikati, co by nám mohlo mládež škole odrostlou mravně slliti, zušlechťovati a du- ševně povznášeti. Poznání významua ceny školského vzdělání elementárního proniklo již u nás dostatečně, aspoň daleko více než po- znání potřeby vzdělání pokračovacího. Ale nemá-li požehnání školské práce býti ničeno, má-li býti udržena výchovná spojítost a je-li potřebno, aby výsledky mravní výchovy školské byly pevně udrženy a rozhojněny, pak nesmí naše mládež škole odrostlá na dále zůstavena býti sama sobě.

17 article

Co se u nás v oboru vzdělávání mládež škole odrostlé děje, nestačí. Mnoho sice vyko- naly besídky sokolské, hasičské, učňovské, jsou také jisté počátky v organisacích politických stran, ale nieméně dosud ještě neproniklo pře- svědčení o nutnosti všeobecné organisace a i podpory besídek mládeže. Naopak, někde střední vrstvy staví se proti akci nepříznívě, in- teligence celkem i akce vzdělavací dost se vzda- luje a kde besídky zařízeny a udržovány jsou. děje se tak ponejvíce za neobyčejné obětovnost a naprostě nezištnosti a hojného zklamání těch kdo besídky pořádají. Také naše autonomie ně kde organisování besídek nepřeje, ba známy jsou případy, že bylo těžko pohnoutí školní obce k tomu, aby pro pořádání besídek mlá- deže propůjčily ochotně školní místnosti, oto a světlo. Zdá se také, že ani v inteligenci není dosti jasno o příslušné výchovně methodě, že není porozumění pro pravý obsah a přiměřený způsob vzdělavaci práce řečených besídek vůbec že není dosti známých typů a vzorů pro jich pořádání. Témto všem obtížím má býti odpomoženo jednak ustavičným podněcováním obei, okrest a vzdělavacích organisací k podporování besídek, jednak působením na učitelstvo a ostatní inteli- genci, aby besídky pořádány byly. Zároveň bude nutno sebrati zkušenosti v tomto oboru, podati vzory a návody a vůbec působiti k tomu, aby již konečně vykročeno bylo všude k dílu. Ne- dávno konaná lidovýchovná anketa při Svazu Osvětovém v besídkách pro mládež škole od rostlou olázku uvedla do [proudu a podala hoj nost námětů k další propagaci. Avšak netřeba teprve čekati, až vyjdou jakésí centrální výzvy, až stane se celá akce jaksi časovou. Není v lidovýchovné akci snad- nějšího počinu, než pořádání besídek mládeže.

18 article

Několik vzdělaných lidí dobré vůle všude se do- vede shodnouti o práci, melhodu i program Budou to ovšem hlavně učitelě, kteří pamětliv sentence Diesterwegovy, že každý pravý učitel povyšuje se na učitele lidu, dovedou při dobré vůli překonati první nesnáze, rozpaky a předsudky a s chuti ujmou se mlá deže škole odrostlé, aby jí občas předčítali přednášeli, aby s ní pořádali deklamatorní a pě- vecké večírky a poskytovali příležitost nahlížeti v ilustrace, aby s mládeží pořádali hry, vy- cházky a výlety atd. V městech při předná- škách sokolských, řemeslnických i při jiných spolefch, na vesnicích při spolefch hasičskýeh a besedách hospodářských, čtenářských a vůbec všude, kde poněkud lze, měly by v nastalé době zimní besídky býti pořádány. Budou-li ve- deny s náležitým taktem, dobře uměřeny věku mládeže, bude-li pamatováno, že více tu pro- spěje milá, přátelská forma, než menlorování školování, jemuž mládež nedávno ráda unikla, a bude-li styk s mládeží srdečný, volný. upřímný, nikoli napjatý a strojený, myslím, že brzy ujmou se pokusy o besídky jako instituce stálé, důležité a blahodárné. Tu je pole, kde může naše inteligence upřímně a laskavě podati lidu ruku. Zde jes pole, na kterém sejdou se všichni lidé dobré vůle bez rozdilu. Nuže, pravda-li, že naše ve- řejnost, naše autonomie, inteligence a spolky upřímně dbají o vzdělání lidu, zde je příležitost s úspěchem pracovati ihned bez velikých přl prav a rozsáhlých plánů. Snad není lze všude pořádati přednášky. zařízovati divadla a čltárny, ale všude lze uspo- řádati besídky pro mládež škola odrostlou. Nuže Fr. V. Moravec. chutě k dilul

Diesterwegův V Moravec Francie

19 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- * Historie zápasů Slavia-Cricketa Cricketa byla prvním prvotřidným vídeňským klu- bem, který se Slavif vstoupil v styky. Stalo se zá- pasem r. 1899 10. prosince, v němž Slavia ve Vídn zvítězila 2:0. Rok 1900 přinesl odvelný zápas v Praze 8. dubna, Slavia nedopatřením soudcovým tento zápa prohrála 1: 2, oplatila však porážku 18. listopadu ve Vídni vítězstvím 2:1. R. 1901 dobyla Slavia 5. května v Praze vel- kého vítězství 4:1 a 27. října ve Vídni je ště úplněj- šího 6:1. Zápas tento jest památný tím, že to byi jediný, v němž na půdě vídeňské Slavii soudcoval Čech, p. M. Horáček, 8. prosince téhož roku Slavia zvítězila 3:1 v Praze. Zajímavo, že všechny 3 zá- pasy tohoto roku řidili čeští soudci a členové Slavie. neboť oba pražské zápasy řídil inž. J. Strádal. R. 1902 se Slavia po druhé pokusila o dobytí Challenge Cupu, a opět s neštěstím. V dubnu 1901 byla poražena v konečném jeho kole od W. A. C. za rok potom (8. května) v nemifinalu narazila na Cricketu. Mužstvo její zdecimováno divokou hrou soupeřovou a nehodami, nicméně po 2 X 45 minu- tách byl stav nerozhodný (3: 3). Soudce nařídil po- kračovati v zápasa; Slavia s neúplným mužstvem odepřela nastoupiti a Cricketa »porazila« imaginár- ního soupeře čtvrtou brankou. Ve všech nám zná- mých statistikách (i vídeňském páně Schmalovu Jahrbuchu) jest však zápas tento veden jako n roz- hodný 3:3. 9. listopadu vzala Slavia v Praze od- platu, porazivši modročerné 4:0; neobešlo se to ovšem bez protestu a odporu Crickety, jenž měl za následek, že soudce p. St. Kindla vystřídal pan Strauss.

Slavif Čo M Horáček J Strádal Cricket Stanislav Kindl Strauss Praha Vídeň Slavia Challenge Cup Schmalovo Jahrbuch

20 article

R. 1903 přinesl jediné utkání těchto klubů ve Vídni 10. května, odkudž Slavia se vrátila jako vítěz 4:1. R. 1904. 27. března si vezla Cricketa z Praby porážku 6:1, a v prosinci téhož roku propásla zna- menitou chanci, neboť musila se (opět v Praze) spo- kojiti nerozhodným výsledkem 2:2, ač Slavia se sotva vzpamatovala z otřesů tehdejší secesse Roku 1905 došlo k zápasu ve Vídni teprve 1. října; Slavia dobyla sice jen těsného vítězství 1:0, ale za okolností vídeňským davem tak ztíže- ných, že pouhé dobrání zápasu už bylo od Čechů činem záslužným, za něž se jim — last not least — dostalo odměny kameny při odjezdu shřiště. Minuly dva roky, než se opět oba kluby sešly k boji: stalo se lo letošního 3. listopadu ve Vídni kdy Slavia utrpěla jedinou porážku podzimní se- zony 1 : 2. Dnešní zápas jest pro Slavii posledním sezony a přiležitosti odčiniti porážku vídeňskou. Dvojnásobn příčina, aby šla do boje s nadšením a probojoval jej s energil od prvního do posledního okam žiku. Doufáme, že se dnes ještě jednou osvědčí, co jsme v této sezoně u Slavie vůbec pozorovali, že po špatné hře jedné neděle pravidelně se dostavuje druhá neděle výborá. Po nešťastné First Vienně by »nestálost« tohoto druhu byla na místě.

Cricket Čecho Praha Vídeň Slavia First Vienna

21 article NABYTEK

NABYTEK pro úplné zařízení bytů ve velkém výběru má na skladě výroba nábytku J. DORA Jen Praha, Václavské nám. 33. ** Ze Sport. klubu »Slavia«. (Oficieln zpráva.) Výborová schůze konána dne 5. t. m. za přítomnosti 14 členů výboru a četných členů. Usne- seno přihlásiti k Charity Cupu Reservu a Juniory Za členy se hlásí: Ing. st. Ol. Horák, Jar. Hromádko Usneseno přerušiti styky s D. F. C. Sportbrüder, po něvadž nenastoupil k zápasu s Reservou. O zápasy v jarní saisoně žádají opět něktaré kluby říšsko-ně- mecké, zejmena Frankfurter F. C, Britannia a F.C Gladbach. K zápasu s Cricketou delegován výborem soudců při C. S. F. p. Šmucr. Tennisové dvorce pro- najaty budou za starých podmínek p. Jos. Seman- skému na jeden rok. Večírek na oslavu 15letého jubilea konati se bude dne 21. t. m. v 8 hod. več v místnostech Merkuru a usneseno pozvati příznivce klubu a spřátelené kluby. Po návrhu místostarosty p. Dyka usneseno se zřelelem na klubové jubilenn prominouti tresty veškerým zasloužilým členům. v prvé řadě bývalému brankáři Slavie p. Mil. Jení- kovi, jehož vyloučení se tím zrušuje.

Inga Ola Hromádka F C Cricketa Šmucr Seman Dyk Praha Václavský já Britannia sport . klub Slavia Junior Frankfurter F . C

22 article

A. C. Sparta pořádá dnes přátelský večí rek za příčinou ukončení podzimní saisony v klu- bové restauraci »u Bigalských« v Jerusalemské ulie č. 17. Začátek o 7. hod. Čienové a jimi uvedení hosté vítáni. — Sparta má zajisté všechnu příčin slavili konec sezony, ktera jí přinesla řadu pěk ných úspěchů. * A. F. K. Vršovice sehrají dnes poslední zápas salsony; kombinované I. a II. mužstvo jejicí se utká s kombinovaným mužstvem D. F. C. Žač o 1/23, hod. odpol. na hřišti D. F. C. Poslední zápas sezony zajistě povzbudí mužstvo k obětavé hře. Z cyklistského ruchu. ** Italský závodník Eros, známý iv Praze z »velké ceny«, v jejímž finale startoval s Hu- berem, Arendem a Ellegardem, se usadí jako zástupce velké automobilní továrny italské v Berlíně.

A C D F C Erós Praga Hu Arend Vršovice Berlín Sparta

23 article

Vodni sporty- ** Náměstek vídeňského starosty Hierhamer jest jedním z nejstarších veslařo mocnářství. Vídeňský regatní spolek ho zvolil za od- stoupivšího V. Silberera svým presidentem. Střelectví- ** Střelecký den se sportovní aka demií v Roudnici koná se již dnes. Dle pří prav hude pro sportovní Roudnici udalostí prvého řádu. Slavnost jest společným podnikem přípravného výboru »Českého svazu střeleckého« a místního »Šboru svobodných střelců«. Zůčastní se pražští čle- nové střeleckých spolků, zvláště při dopolední » pre miové střelbě«. Odpoledne o 4. hod. koná se velk sportovní akademie, sestávající ze tří částI. První částí jest šermiřská akademis členů šermířského od- boru Národní jednoty českých střelců na Smíchově. Úřad »maitre d'assaut« převzal p. arch. Prok. Teige Druhá část obsahuje ukázky krasostřeleckého umění páně Matouškova. Třetí část vyhražena jest řecko- římským zápasům podřipského klubu athletů »Hera- kles«. K akademii přibude celá řada hostí z Praby Ve své třídě v zá- vodu na Semmering vítězný čtyrcylindrový lehký vůz - -- F. 11/16 IIP stojí v lu- xusni výpravě toliko —- u 9140 korun.u a. s., Ml.

V Silberer Teige Matouškův Roudnice Smíchov Český svaz IIP u a . s Hierhamer

24 article LAURIN KLEMENT, o.

LAURIN KLEMENT, o. Sklad v Praze, Josefské náměsti. 22rsi Automobilism. ** Lanrin Klement v berlínské automobilní výstavě. Sport im Bíld přináší v posledním čísle druhé vycbrazení osmiválcového motoru Laurin Klement a píše: Pařižský salon ukazoval mnoho šestiválcových, ale jediný osmivál- cový motor, stejně tomu jest při berlínské výstavě. Firma Laurin Klement, která si nejdříve získala tak dobrou pověsť svými motorovými dvoukolkamia pak malými vozy, postala do Berlína osmiválcový motor. Přechod od čtyrválcového motoru k šestivál- covému způsobila snaha dosíci vyrovnání pohybu hmoty a zabránění mrtvému bodu. Theoreticky už dávno bylo jasno, že osmiválcový motor musí tyto výhody splňovati v mnohem větší míře, avšak teprv firma Laurin Klement dokázala, že takový motor může také fungovati. Dům bude vyráběti osmivál- cový typ, který již jest úplně vyzkoušen, v serilch.

Laurin Klement Praha Berlín Lanrin Klement Laurin Klement

25 article „Herkules“ a „ St. Christophe

„Herkules“ a „ St. Christophe jsou nejlepší antidérapanty. Antonín Piskáček, Vídeň, VI2, Stumpargasse,28 Ústav ke spravování pneumatik. Příležitostně na- koupené pneumatiky vždy na skladě. 23312 Kulečník. ** Karambolový turnaj Prvního praž- ského klubu karambolistů v kavárně Louvre počne již tento týden a potrvá 2 měsíce. Jako v minulých lelech jesť i letos dotován 30 nádhernými cenami v úhrnné ceně 1000 K. Zúčastniti se může každý amatér. Vklad 4 K, jimiž může nabýti i členství klubu, které jest spojeno s četnými výhodami. Každý náběh jest samostatně čítán a rozhoduje o pořadí odměněných. Turnaj přináší každoročně výborný sport a jest nejlepší příležitostí pro pozorovatee i účastníka zdokonaliti se ve »vědecké« hře.

Herkules Stanislav Christoph Piskáček Vídeň Louvre

43 article Stavebním anin

Stavebním anin Pro dělníky i mistry Zednictví a SlavitelstVl. 285 obrazů velmi uži- teč. Cena 3 zl. 60 kr. Velké vyd. 6 zl. 22534 Předlohy pro stavitele a mistry. ZOríK Slavenll. (Nárysy, půdorysy, detaily, ozdoby atd.) Sta obrazů. 2 svazky po 4 zl. hospodářské, 400 obr. Cena 3 zl. SlavitelStV! I kdo malou stavbu provádí, kupsi důležitou knihu, která před škodou uchrání Výroba cihel, rour, dlaždic atd. dle nej- GlnlalSIVl. novějšího způsobu. S 238 obr. Cena 3 zl. Aparáty a upotřebení tohoto nejlacinějšího REBtyBll. svitiva. S 10 obrazy. Cena 60 kr. n prostý a armovaný a práce stavební USlenl, UbtUll z nich prováděné. Se 148 obr. a 24 přílohami. Cena 2 zl. 50 kr. Řád stavební pro krá- lovství české. Cena 70 kr. Stavby průmy slově. Veškerá nařízení na tyto se vztahujíci. Cena 30 kr. Nakladatel I. L. KOBER v PRAZE, Vodičkova ulice 2. sešit

Slavitelstv Praha Vodičkův ulice