Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. prosince 1907. Císlo 339

4 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. prosince. (Rakousko Prusko.) Člen svobodomyslného klubu, posl. Goltschein, uveřejňuje v »Berl. Tagebl. « stat »Rakousko a naše politika polská«, v níž uka- zuje na slabé stránký protipolské politiky kníž- Bülowa a praví mimo jiné: Přáli bychom si ovšem, aby Rakousko bylo státem německým, ale což dělat, když poměry se složily tak, že Slované tam mají většinu. To třeba míti na mysli a při tom nezapomínat, že i Vlachové sympatisuji se Slovany a demonstrují s nimi proti nám. Kdyby aspoň všichni rakoušti Němci byli na naší straně; ale vidíme, že veliků strana klerikální a křesťansko-sociální vůbec s námi nesympatisuje. Ba i liberální Němei, ač nám přejí, kárají naší protipolskou politiku. Kabinely uzavřely sice spolek na výboj a odböj a smlouvu budou držeti i dále; bude-li však spolek obno- ven, když většina rakouského parlamentu se vy- sloví proti nám? A což když v rozhodný oka- mžik vělšina národů odepře peníze na vojnu Sympatie ministrů a kabinetů nám nestačí. A jak to vypadá v Uhrách? Tam sice panující národ, jenž utiskuje jiné národy, stojí při nás, ale ani lo dlouho nepotrvá, ponévadž i on bude nucen ustoupiti nově většině slovanské. A pak už nebudeme míti přítele v celém světě . .. Jest vidět, že i přemýšlejíe! Němci mijí okamžiky, kdy zpytují své svědomí a pak při- cházejí k výsledkům neutěšeným. V Praze, 7. prosince. (Polské kolo haličský sněm.) V páteční schůzi polského kola předseda Glabňski referoval o poli- lické situaci a dotknul se také zpráv, že sněm haličský v nynějším složení už svolán nebude.

Berl Bülow Slovan Vlach Němec Praha Rakousko Uhry Glabňski

5 article

Žádal prý opětně ministerského předsedu, aby co nejdříve svolal haličský sném, jenž má v tomto období vyříditi ješté volební opravu, nač bar. Beck odvěnil, že jest ochoten tomuto přání vyhověti, ale vzhledem ku purla mentní situaci nemůže ještě údati přesný termin, ježto všechno bude záviseti od prací poslanecké sně- movny. Předseda Glabiňski vyjednával také s ministrem obehodu drem. Fiedlere mo haličských vodních drahách. Češti poslanci z Moravy slibili Polákům všemožnou podporu a bude solidárně s nimi vymáhati stavbu dunajsko oderského průplavu. Dr. Fiedler sdělih pak G abiňskému, že na tuto stavbu jest k die posici jestě úvěr 102 mil. K. V Praze, 6. prosince. (Madarské listy o utiskování Poláků.) Na surovou pru- skou vyvlastňovací předlohu ozvalo se též něko- lik listů maďarských, které jsou patrně dosti bezcharakterně, aby odsuzovaly v Prusku, co schvalují doma, jsou-li předmětem útoku Slo- váci, Chorvaté a Rumuni. Dlužno však uznati, že aspoň některé maďarské listy zůstaly věrny svému přesvědčení a klidně schvalují všechno, co pruská vláda provádí proti Polákům. Tak na příklad „Pest. Ll.“, proslulý svým slovakožrout- stvím, neměl nic jiného na práci, než po známých protestech v poslanecké sněmovně rakouské na- psati zuřiv, článek o zmáhajícím se pansla- vismu, zjevně prý dokázaněm poradou některých slovanských poslnnců o všeslovanských sjezdecl v Rusku. Vzhledem k tomuto hrozicímu nebez- pečí „Pest. Ll.“ jest úplně spokojen s tím, e se nyní děje v Prusku „Dzien. Pol.“ odpovídá na stať „P. L.

Beck Glabiňski Fiedler Polák doktor G abiňský Chorvat Rumun Pol P L Morava Praha Prusko Rusko oderský průplav

6 article

Praví, že neočekával od Maďarů mravné pod- pory v nerovném boji Poláků s Pruskem, aie nadál se aspoň, že Maďaři se zachovají objek- tivně a nepropůjčí se k úloze pruského žandarma. Tam, kde budou Poláci — praví — nemůže býti řeči v panslavismu, jak mu rozumí pešťský list. Kde budou Poláci, tam může býti řeč jen o slovanské solidárnosti, opírajícís o volnost a rovnost všech slovanských větví, s vyloučením všeliké nadvlády, všeho násilí a všech zákonů. Pro takovou solidárnosť Poláci budou ochotně pracovati, poněvadž je čas, aby se lupičským choutkám Teutonů a jich miniatur- ných napodobitelů v násilí a bezohlednosti (Mu- darů!) položily meze. Tak Poláci chápou slovan- skou solidárnost; panslavismus ve smyslu „Pest. Lloydu“ protiví se jim stějně, jako pruské bar- barství a maďarská hakata. Ještě upřímnější, než „P. L.“, jest „Budap. Hirlap.“ Pišeť bez obalu: Nikdo nemá práva kritisovati pruskou vládu, poněvadž Prusko je samostatný stát a má právo jednati se svým poddanými, jak uzná za dobré! A nejen to; orgán hr. Andrásse dodává, že i uherská vláda vzhledem ko svým nemaďarským poddanýmje povinna držeti se téže methody, jožlo i uherské finance to snesou. Na vyvlast- nění slovenské půdy v Uhrách našlo by se prý snadno sto milionů!... To je aspoň upřím? řečeno.

Maďar Polák Teuton Lloyd P L Prusko Uhry

7 title

Politické zprávy zahraničné.

8 article

V Praze, 7. prosince.

Praha

9 article

Černohorská záhada se řeší. Dva bělehradské listy, „Štampa“ a „Prav da“, po celé minulé leto popuzovaly proti kni- žeti Nikolovi, že se odřekl „všesrhské myšlen- ky“. Jejich sočení bylo za tepla přejímáno ně- kterými listy chorvatskými a vídenskými. Z Víd- ně ty nájezdy byly telegraficky rozšiřovány dál. Bylo pracováno ve velkém, aby kníže Nikola byl snížen a diskredítován. Práce ovšem nesnadná. neboť kníže Nikola jako panovník, politik, vá- lečník i básník svého lidu je slavně znám ce- lému srětu, a zvláště všemu srbskému a slo- vanskému národu jest jeho jméno drahé! Pře to smělá štvanice proti němu prenikla i do části českého tisku, což lze omluviti nedostatkem uvě- domění a rozhledu, může-li taková omluva platit Básnik písně „onamo onamo!“, jež vy. jadřuje životní program knížete Nikoly, že se zpronevěřil všesrbské myšlence? Nikdy! Ale kdo může tvrdit, že nadešel vhodný okamžik, aby všesrbská myšlenka byla uskutečněna? Ni- kdo! Po celé století nebylo doby, měně k tomu vhodné. Kdo tvrdí opak, tvrdí nepravdu, je pro- vokátor, a je-li ze srbské krve, je svůdce a škůd- ce svého národa, ať to činí z poblouzení nebo ziskuchtivosti.

Nikola Pravy Víd

10 article

Nešťastní fanatikové velkosrbské myšlenky mladi černohorští studenti, došli až k zosnování spiknutí na život svého panovníka a jeho rodu Po odhalení a zmaření komplotu tytéž listy které proti knížeti Nikolovi dráždíly, že se o- řekl velkosrbské myšlenky, vytasily se s pode- zříváním, že spiknutí nastrojila a v pravý čas odhalila sama černohorská vláda. „A to opa kují“, poznamenává „Glas Crnogorca“, „ještě potom, když zatčení vinníci učinili obšírné při- znání, jež zesílil vlastní otec studenta Marka Da- koviče, občan nikšickýli Tyto fakty a tento poměr jisté části tisku třeba míti noustále na očích při dalším zkou- mání událostí černohorských.

Nikolov Glas Crnogorca

11 article

Na Cetyň si zajel ze Sarajeva hlavní redak tor orgánu bosenské vlády p. Wagner, apy prý obecenstvu podal authentické zprávy o tom, eo se na Černé Hoře děje. Listu svému píše, že měl slyšení u mp. dra. Tomanoviče a bývalého mi nistra vojenství vojvody Janka Vukotiče, kteřá mu řekli v podstatě: „Zavražděn měl býti kníže Nikola, jeho ro- dina i členové vlády. Zatčení spiklenci odůvod- ňují svůj záměr tím, že kníže Nikola a kněžna Milena překážejí sjednocení všech srbskýsl zemi na Balkáně a protivili se plánům, k tomu směřujícím. Po vyhlazení dynastie mělo nastnt všeobecné povstání srbského národa na Balkán a měl býti proklamován velkosrbský stát pod bělehradskou vládou.“ Plán tento je v přítomné době tak obrov- ským nesmyslem, že se proň mohli nadehnout jenom nezralí fantastě. Možná, že černohoršt studenti v Bělehradě, když se dopálili na kni- žete Nikolu, chtěli krále Petra provolati za no vého cara Dušana, ale jsme ochotni vzíti nato jed, že v Srbsku žádný zralý národní politik za nimi nestál, nadtož vláda Pašičova nebo sám král. V tom směru pokládáme zprávu redaktora „Bosnische Post“ za tendeněně zbarvenu a di- víme se dru. Tomanoviči i vojvodě Janku Vuko- tiči, že na to nebyli připraveni.

Wagner Tomanovič Vukotič Nikola Milena Dušan Pašičův Janek Vuka Sarajevo Balkán Bělehrad Srbsko Bosnische Post

12 article

Zprávy páně Wagnerovy učiní v srbskám národě ohromný poplach a nekonečný zmatek. nebudou-li je Srbové čísti s chladnou rozvahou. Zde šlo o velikou intriku nejen proti knížel Nikolovi a kněžně Mileně, proti jejich rodiněa vládě, nýbrž proti trvání Černé Hory i proti sebeurčení a budoucnosti všeho srbského ná- roda na Balkáně. Snad cetyňské vyšetřování odhalí tyto pikle zůplna, ale nelze nazvati šťastným krokem dra. Tomanoviče a vojvody Janka Vukotiče, že p . odhrnuli záclonu dříve, než nadešel okamžik, aby byla zdvižena, což mělo nastati teprve po dokončeném vyšetřování a při veřejném přel Nás páně Wagnerova zpráva nikterak ne mate v přesvědčení, že nejnovější pikle proti Černé Hoře, proti Srbsku i Srbstvu vycházejí z tétéž dílny, kde vždycky bývaly kovány.

Wagnerův Srba Milena Tomanovič Janko Vukotič Balkán Černá hoře Srbsko

14 article

Kongský stát. Brusselské listy vyslovují se velmi zdržen- livě o smlouvě kongské. Pouze Van der Velde v »Peuple« varuje, aby se nikdo nedal oslniti obratně sestavenými výklady o vý- hodách smlouvy. Objektivní úsudek o tendenei smlouvy bude možno dáti až po důkladnějším poznání dodatků, jež budou vydány v nejbliž- šíeh dnech. V exposé smlouvy jsou sicel fi- nanční poměry kongského státu vyličeny jako skvělé, ale v zasvěcených kruzích posu zují se rozhodně skepticky. a lov o neu ot Situace vlády anplické. Sir Henry Campbel1-Bannerma n se zotavuje někde v jižní Francii od trampot státniekého života. Jeho orgán »Daily News nelají se, že špatný zdravotní stav premier ministra způsobuje liberálům. vážné slarosti.

Campbel Francie der Velde Daily News

15 article

Zatím došly zprávy z Francie, že stav chefa anglické vlády je uspokojivý. Jde o to jen, aby vůdce liberální strany vrátil se dosti silný a svěží, aby mohl podniknouli, rozhodný boj se sněmovnou lordů. Ale právě teď se vyskyluje zpráva, že sir Campbell- Bannerma nn má se státi členem sněmovny lordů. To by ovšem byla krutá ironie, kdyby tento politik měl hledati útulek v horní sněmovně, kterou chtěl srovnati se zemí. Též se tvrdí, že člen jeho kabinetu Herbert Gladstone má se těž státi členem horní sněmovny. Zdá se, že Glad- stone necíli se jistým ve svém volebním okresu Leedsu. Ministerstvo liberální slavilo tyto dny své druhé narozeniny. Když po velkém vítézství liberálů nastal obrat v politice anglické, věštilo se, že liberální vláda nevydeží bez značného přetvoření kabinetu déle jak dvě leta. Zdá se, že skutečně dojde v kabinelu k vážným změ- nám Nejen premier ministr a Gladstone, též ministr Bryce chce opustit vládu a chce přejít k diplomacii. Sir Johu Morley je velký muž. jenž i jako státník provedl mnoho znamenitého, ale již je unaven, stár a netouží spěli výše. Nejlépe se udržel ministr obchodu, tempera- mentní radikál Lloy George. Zdá se, že tento mladý, teprve 44lelý advokát, jenž byl vždy výmluvným zastancem demokracie nových idel. získal největší váhy u veřejnosti a na mnoze se soudí, že on to bude, jenž převezme vedent vlády liberální.

Campbell Gladstone Glad Bryce Joha Morley George Francie Leeds Bannerma NN horní sněmovna

16 article

Korfanty o vyvlastnění polských pozemků v Prusku. Známý radikální poslanec polský Korfanty v Německu měl rozmluvu s dopisovatelem »Zeitu«. Projevil pochybnost, že by vláda pruská vyvlastňovacím zákonem mnoho dosábla. Poláci, vyhnaní z jedněch pozemků, budou se zakupo- vati jinde, půjdou z okresu do okresu. Budou miti ke koupi vždy dosti irytřských statků ně- meckých. Zákon proti jich kupu Poláky lze prý obejíti. K vykoupení všech pozemků pol- ských bylo by třeba nejméně miliardy. Po při- padě vrhnou se Poláci na průmysl a lze jim zakoupiti zvláště i některé uhelné doly horno- slezské. Halič bude vždy ochotnou jejich od- běratelkou. V boji s lidem tak inteligentním snaživým, končil Korfanty, nebude míti vláda pruská štěstí ! Svědský král Oskar. Podle odpoledních depeší švédských král Oskar umírá starou svou chorobou močového měchýře a snad depeše noční přinesou již zvěst o jeho smrti. Oskar II. narodil se 21. ledna 1829 ve Štokholmu a jest tudíž již 79 let stár. Nastoupil na trůn svédský a norský po starším bratru Karlu XV. Práv Norův král Oskar šetřil tak málo, že před několíka léty prostě prohlá- sili jej za sesazena, vyhlásili samostatnost své země a uvedli na trůn svůj prince dánského. Za to ve vnitř švědského království Oskar II. šetřil dosti přesně práv úslavních a nemisil se valně v boje stran. V politice mezinárodní hlásil se spíše k Němeeku, odkudž měl i choť (prin- ceznu Žofii Nasavskou), právě tak jako. má

Polák Oskar Oskar II Karel Norův Žofie nasavský Prusko Německo Halič Štokholm

17 article

z Němec manželku korunní prine (zroz 1858) Gustav, vévoda z Wermelandu. Král Oskan přál vědám a umění a psal sám též básně. chválené však proto jen, že byl králem. Byl čestným doktorem několika universit, malské. též vídeňské (i oxfordské a cambridské), jež tituly doktorskými pro hlavy korunované a pro šlechtice nikdy neskrblily. Pěkné odhalení o lživosti německých oficiál- ních dementi. Přinesli jsme nedávno v telegramech kra- tinkou zprávu o sensačních výroeich Viléma I o světovládě Némecka a hned na to v telegra- mech oficiální německé vyvracení její. Potom dovodili jsme, nedbajíce ani resérvy »Timesů« v zahraničné politice neshodnost výroků těch doplnili je. A ejhle! Dnes »Daily Dispatseh«, který vedle »Timesů« výroky otiskl, odhaluji. že zprávu tu dodal oběma listům sám — ta- jemnik německého vyslanectvlí v Londýně baron Stumm, ovšem ale teprvel v Il hovoru svém, když byl původní znění výroků poněkud opravil, svolil k uveřejněni, dokládaje výslovně, že jest to věrný výraz názorů clsa- řových. »Times« praví dnes v úvodníku, že zbytečným jest všeliký komentář k tomuto od- halení. Celá aféra, dokládá světový list, otevře důvěřivým Angličanům oči v pří- čině zvláštních method německý ch úřadoven tiskových. Za to neotevře jich dosud ani celé naší tiskové veřejnosti, nebot také u nás na slůvko věřilo se oficiálním uji- šťováním berlínským, že jest vládní krise v Né mecku na dobro odbyta. Že však ve skutečnost odbyta není, lze souditi z porážky vyvlastňovae předlohy a min. Bülowa ve výboru sněmovním za níž následuje nová zvěsť berlínská o chysta ném odvolání protipolské předlohy.

Němec Gustav Vilém Stumm Angličan Bülow Londýn Timesy Daily Dispatseh

18 article

Za Andrejem Hlinkou Dr. Alois Kolísek. Z dopisů, které právní zástupce Andreji Hlínkov do Hodonína zaslal, poukazuji na dvě věci: Předně fiškus žádal, aby Hlinka spolu s ostatními odsouzenc dostavil se 29. listopadu do Ružomborka a zde před ním vyslechl rozsudek kurie a ustanovení o dnia místě nastoupení trestu. Proti tomu opřel se právn zástupce, sice by snahy přátcl Hlinkových, kteří Hlin ku stůj co stůj chtěli zdrželi od návštěvy Ružom- berku, Lyly se najednou ztroskotaly. Oba důvěrníc naši nalébali na to, aby Hlinka buď jak buď do Ružomberka nejezdil.

Hlinka doktor Kolísek Hlínkov Hlinkův Lyly Hodonín Ružombork Hlinka

19 article

„Račte p. forára zdržat, až kým nepůjde do z- lára. Jestli by sa i jeho osobo pripadne nič nestalo — ačkolvěk spomína sa nezaručený chýr, že zavedů proti nemu obžalobu velezrady — nuž bude iste shluk l'udí pri prichode aj odchode jeho. V okrese je ešte plno vojska a žandárov. Tahko by sa stala srážka, ktorej možeme vyhnut. — Nuž, nepustte hol“ (t. i. do Ružomberka.) Jiné upozornění znělo: „Prosím, oznamte A. H. aby pre Bohs nechodil domov a zice pod žiadnou podhnínkou nic, lebo istotné je, že číhajů na neho a že ho hned chylia a uvrhnů do vlzenia my všelci obávame sa, že mu ide o život, ak vrát sa domov.“ Je pravděnodbno, že fiškus oním nařízením chtěl Hlinku do Ružomberka dostat a případně pro- vokovat lid k činu nějakéru, jenž by měl hrozné následky. Mimo to zamýšlel fiškus asi znemožniti Hlinkovi nastoupení trestu dle rozkazu ministrova 30 listopadu v 8 hod. ráno. Vzdyť měl-li Hlinka stt 29. před fiškusem v Ružomberku, bylc velmi obtížno již 30. ráno býti v Segedíně. A nebyl-li by v ustano- vený čas ve věžení, mohli jej prohlásiti za uprchlík a dle toho s ním nakládat. Konečně je pravděpo- dobno, že fiškus nebo ministr Günther, jenž po- měry ružomberské dobře zná, kombinovali takto: 29 listopadu boude Ilinka státi před fiškusem, aby vy- slechl ortel, 30. však jsou jeho jmeniny a slaví se v Ružomberku posvicení, v takový den Hlinka jistě bude chtít býti doma mezi svými, nenastoupí tedy vězení dle rozkazu, octne se na půdě protizákonné a bude možno proti němu třobas i násilně zakročiti. Ve všech těch věcech se liškus i ministr „spra- vedlnosti“ přepočítal, Právní zástupce Hlinkův prohlásil. že Hlinka 29 do Ružomberka přijeti nemůže. Když fiškus namítal. že by musil Hlinku prohla siti za uprchlika, odpo- věděl právní zástupcc, že Rakousko by proti Hlin

Hlinka Vzdyť Günther Hlinkův Ružomberok Segedín Rakousko

20 article

kovi v politické věci nezakročilo. Tu byl fiškus nu- cen povoliti a právní zástupce sdělil Hlinkovi, že nastoupiti musí a sice přímo do Segedína Druhá důležitá věc z dopisů advokátových bylo prohlášení: „Tu již nic nepomůže.“ úa základě toho vydal se Hlinka 29. do Segeďina Cesta celá minula bez úrazu, třeba že Maďaři snat zamýšeli Hlinkovi něco provésti, jak se dá souditi ze zvláštní okolnosti. Jak jsme se totiž druhý den do- věděli, ve vlaku, který jel k Pešti dříve nežli rychlík, v němž Hlinka jel, chodil důstojník od žandárů n kon- duktérem od kupé ke kupé a prohlíželi všechny vozy. Snad počítali takto: Má-li Hlinka 30. ráno být již ve vězení, přijede do Segedina asi tak, aby tam byl večer a na noc. Výpočet ten zklamal, protože pro odjezd z Hodonína byl zvolen vlak, jehož přípoj k Pešti přivedl Hlinku do Segedína až k půlnoci.

Hlinka Maďar Segedín Segeďina Pešť Hodonín

21 article

Když Hlinka do Segedína přijel, uchýlil se nej- prve do nádražní čekárny a zde prodlel nž do ránn, napsav v době té hojně dopisův. Kolem 7. hod. vydal sa na cestu do města ko vězení. Tázal se, kde státní vězení jest. Když tam přišel, odkázali jej na vězení trestanecké. Hlinkovi bylo to zprvu podezřelé, brz však se věc vvyjasnila: Jak politické, tak trestanecké vězení jest pod jedním ředitelem, u něhož bylo třeba se hlásiti, a ten bydlí ve vězení trestaneckém. Tam tody odešel Ilinka a hlásil se, že trest nastupuje Ředilel přijal jej klidně a sám bez jiného průvodu za- vodl jej do vězení polilického, kdež vykázal mu cellu — světničku dosti přívětivou, ale neupravenoua s chatrnými kamny; lože bez pn. Dovoleno však zaříditi si cellu na vlastní úlraty pohodlněji. Na nepohodlí si Ilinka nenaříká, nýbrž na — samolu. Jinak nestěžuje si. Píše: „Prišiel som šťast- ne nebadane. Navyknůt na vázenie po celoročnej priprave není žiadna tarcha. Som osamelý ... Cez deň úplna sloboda — totiž iníra muros — a ji ne- mám nárokya ine veci. Ztravujem sa po žalárnicky. Kost jednoduchy, ale dosť pre mňa. — Dovolili by mi každý deň sv. omšu slůžit, kedby mohol. Urobte akciu, aby ma oslobodili aspoň od suspence ab or- dine, aby som mohol sv. omšu slůžit. Slůžilo by mi to k velkej ul'eve a poteche v mojej samote.

Hlinka Ilinek Segedín

22 title

Segedin.

Segedin

23 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Jest Cheb v Čechách ? Jak jsme v čísle ze dne 2. listopadu ve zprávě » Jest Cheb v Čechách?« uvedli, odepřel e. k. okresní soud v Chebu přijeti českého rekursu, který pražský advokát dr. K. Šebesta u soudu toho podal,a vrátil rekurs ten zmíněnému právnímu zástupci stěžovatele s nařízením, aby v pěti dnech rekurs podal v řeči německé jakožto řeči u soudu toho jedině obvyklé, a s dalším podotknutím, že proti tomuto usnesení rekurs se nepřipouští. Proti usnesení tomu podal dr. K. Šebesta rekura zase český jak ve věci, totiž že české podání u okresního soudu v Chebu přijato býti musí, tak i proti dodatku, jímž okresní soud stěžova- teli právo k rekursu odejmouti chtěl. Okresní soud v Chebu přijetí tohoto rekursu zase ode- přel — i podal dr. K. Šebesta slížnost ke krajskému soudu v Chebu, dále dohledací stíž- nost k témuž krajskému soudu, dohledací stíž- nost pro odepírání spravedlnosti na presidium c. k. vrchního soudu a dohledací stížnost na c. k. ministerstvo spravedlnosti. Včera došlo od c. k. krajského soudu v Chobu německé vyří- zení, jež jest patrně i výsledkem všech poda- ných stížností dohledacích. Vyřízení jest toto:

doktor K Šebesta Cheb Čechy okresní soud v Cheb krajský soud v Cheb

24 article

Krajský soud vyhovuje pouze stížnosti proti tomu, že okresní soud rekurs proti svěmu usne- sení vyloučil. V důvodech se uvádí, že usnesení ze dne 30. října 1907 netýká se pouhých nějakých formálních vad ve smyslu § 84. civ. ř. s. a že není zákonného předpisu, jimž vylučoval by se rekurs z usnesení o tom, jaké řeči použito býti má, a jest tudíž nesprávno, když okresní souda limine rekurs odmítl. Ve véci samé však se rekurs zamitá z následujících důvodů: s. . . . Ježto dle § 13. vš. ř. s. strany před soudem používati mají jazyku v zemi obvyklého (der landsüblichen Sprache, a tím, jak vychází z § 14. západobalič. ř. s., rozuměti jest pouze jazyk v zemi u soudu obvyklý (nur die im Lande bei Gericht übliche Sprache) a jak u soudu jest známo (gerichts- bekanní) v obvodu okresního soudu v Chebu, tudíž i u tohoto soudu samotného obvyklým jest pouze jazyk německý, měl stěžovatel, podávaje svoji stížnost proti usnesení z 21. října 1907 č.j. E použiti jazyka německého. Minist. nařízení z 19. dubna 1880 č. 14. ř. z. a ze 14. října 1899 č. 59 ř. z. . . . . . . nemohou na tomto právním názoru rekursního soudu právě tak málo něčeho měniti, jako nejvyšší resoluce z 8. dubna 1848 cirkulární nařízení českého soudu apelačního z 30. května 1848 č. 9535, poněvadž zmíněná minister- ská nařízení již dle či. 11. st. z. z. z 21. prosince

Land bei Gericht okresní soud v Cheb

25 article Björnsonovo jubileum.

Björnsonovo jubileum. Dnešního dne slavný norský básnik do- vršuje 75. rok svého požehnaného živola a ve- liké jméno jeho, celá deseliletí již právem sla- vené ve všem kulturním světě, letos zvlášt vroucně a vděčně bude si připomínáno na uher- ském Slovensku i u nás v Čechách a na Mo- ravě, všude tam, kde tolik radostného ozvuku a zadostučinění vzbudila v poslední době zmu- žilá a vítězná jeho kampaň proti maďarskému násilnietví. Je známo, že teprve nedávno česká veřejnost umělecká i politická a studentská mlá- dež nadšenými holdovacími projevy vzdaly dík vznešenému starci za obnivé zastání spravedlivé věci slovenské před tváři Evropy. Nepochybu- jeme o tom, že i v dnešní den, kdy literární Evropa v úctě se sklání před nesmrtelným umě- leckým dílem duševního velikána, jenž právě naplnil tři čtvrliny stolelí, nebude scházeti také česká literární a umělecká veřejnost.

Björnsonův Slovensko Čechy Evropa

26 article

Jméno Björnsonovo není snad od včerejška teprve řaděno mezi první světla světových lite- ratur. Všecka jeho činnost líterární vyjadřujese horečným a prudkým spádem, mnohotvárným a podnětlivým myšlénkovým bohatstvím. Narozen 8. prosince 1832 ve Kvikne, zapadlém horském koutě v Norvéžsku, jako syn pastora, přišelv sedmnácti letech do Christianie a vstoupil tady v r. 1852 na universitu. A vrhl se vší silou mladé žiznivé duše, se všl svoji intelekluální polenci do veřejného života žurnalistického, di- vadelního, společenského, politického. Všech proudů veřejného vlnobití najednou chtěla se zmocniti vášnivá a hladová slla jeho talentu a od studentských let Björnsonových, přiznal se kdesi veliký stařec sám a ochotně, nebylo je- diné vážnější události politické a sociální, ne- bylo významnější olázky literárně-umělecké,či vůbec jakéhokoli důležitějšího kulturního zájmu, aby mu Björnstjerne Björnson nestál na blízku, nebyl li jež zrovna v čele, aby věci neovládl nezúčastnil se při jejím řešení způsobem co nejtemperamentněiším.

Björnsonův Björnstjerne Björnson Norvéžsko Christiania

27 article

Tak jej zná Evropa, velikého starce a r- publikána instinktem, kterak bojuje v prvních řadšch za osamostatnění Norska a odtržení jeho od Švědska a kterak v šedinách dožívá se splnění svého úsili. Když před lety Finové zvedli svůj zoufalý odpor proti krutému jhu absolutismu curského, který kovovou rukou chtěl nivelisovati všecku osobitou a rozvitou kulturu vzorně snaživého a pracovitého národa, byl Björnson mezi prvními, kdož podal jim přátel- skou ruku a z otázky jejich národního zápasu učinil otázku evropskou. I v tom případě prá- vem mohl slaviti radostné vílězství práva a hu- manity se šťastným a osrobozeným národem, když před několika lety dosáhl úplné národni autonomie. A dnes se stejně svěží silou s týmž neúmorným oplimismem statec Björn- son staví věhlas svého jména, plamennou vý- řečnost svého ducha a neumdlévající ruku ne- smrtelného publicisty doslužeb třímilionové větve národní, která již již malomyslněla umdlévala v nerovném boji se sveřepým nepři- telem. Híimavými a přesvědčivými slovy mluví Björnson k Evropě acfalešná legenda o maďar- ském rytřství pomalu začíná táli jako snih na

Fina Björnson Evropa Norsko

28 article

Za to zaslouží veliký Nor, aby nejen dnes, nýbrž trvale bylo vděčně vzpomínáňo u nás jeho jména. Literární a dramatická činnosi Björnaonova je tak světově proslulá, že nen snad českého vzdělance, jenž by neznal aspoň některé z jeho prací beletristických, aspoň ně- kterého z jeho dramat, jež působila průkopnicky nejen na jevištích jeho vlasti, nýbrž i v cizině. Nechceme na tomto místě pleniti sloupce na- učných eneyklopsedil, abychom vypočílávali počet jeho děl. Ještě v posledních letech překvapuje Björnson skoro každoročně velikou praci romá- novou nebo divadelní. Když vydal asi v roce 1900 mohutné dramatické dílo velkolepých linií a hymnických tónů »Laboremus«, domní- val se sám, že bude to bisnický epilog jeho litorární činnosti. Ale napsal od té doby zase už nové drama a několik větších prací pr slunci.

Björnson

29 article

sou. A jeho stálé spoluprácovnietví v předních světových listech činí jej — originálního a ob- divuhodného starce pětasedmdesátiletého jednou z nejvíce citovaných a nejakutnějšíeh autorit kulturního svědomí lidstva. Našim slo- venským bratřím pod Tatrami nemohlo se v jejich zápase dostati vůdce a zastance vítaněj šího.

30 article Hudba.

Hudba. + Z Lublaně. (Premiéra slovinské ope rety.) Slovinský hudební skladalel Parma má úž v divadelním svělě dosti zvučné jměno. Netouží sice po vavřínech skladatele operního, ale práce veselého genru získaly mu dosti pochvaly a hojnost přiznivců doma i v cizině. Na jevišti Švandova divadla smi- chovského měla Parmova opereta „Carevniny Ama- zonky“ čestný úspěch a nejnovější jeho práce ope- reta „Nečak“ provozovaná poprvé na lublaňském divadle městském vyníkla nelodickou hudbou i ve- lice šťastnými momenty, jež pěvcům i hercům pe- skytují zároveň vhodnou příležitost, aby v obém směru osvědčili svou zdatnost. Umělci slovinského divadla v Lublani jsou původem Čechové a Poláci, ale vesměs ovládáni snahou povznésti divadelní umění bratrského národa za daných poměrů na míru největší. O vypravení Parmovy operely získalsl hlavní zásluhu režisér Ant. Vaverka, který zna- menitě se osvědčil i jako zpěvák a herec, jemuž při- padia úloba titulní. Kapelník Beníšek přes 12 le působí při zemském divadle Nlovinském i těší se jako dinigent pevně ruky všeobecné oblibě. (Nastu- doval mimo jiné opery „Manon“, „Romeo a Julie“ a chystá právě k provozování Dvořákovu operu „Ru- salka“) Z čísel nejnovější Parmovy operety vyniká dueto v prvním jednání, tercet hvízdajícíchi a okte v jednání druhém s p. Vaverkou, sl. F. Groszovou a 6 dasnami, který byl p. Vaverkou výborně aran- žaván a měl veliký úspěch. Naše operetní díva sl Magda Škrdlíkova zpivala obtížnou roli Míny vý- borně, ačkoli byl vážně churava a jen na zvláštní žádost skladatele, aby nezmařila premiéru, spolu- působení svého neodřekla. Pochvaly zasiuhují též pp. J. Kralochvil a sympatický operetní tenor p. B.

Parma Parmův Čecho Polák Vaverka Beníšek Manon Romeo Julie Dvořákův Groszův Škrdlíkův vý Lublaň Švandův divadlo Nečak carevnin Ama ruthenium

31 article

Sulikovski, oba Poláci. — Skladatel Parma byl pre- miéře přítomen a mnchokráte na jeviště vyvolán. + Gustav Arnim Svojsik, první barytonista městského divadla v Treviru, kamž byl angažován hned po svém vysloupení jako Hlans Sachs v Berlině, vytvořil za králkou dobu svého tanintho pobytu řadu znamenitých rolI. „Trierische Zeifung“, Tr. Volks- freund“, „Deulschi-čsterz. Theaterzeitung“ a jině listy chválí jeho výkony pěvecké i herecké na tomto je višti, jež zahájil hluboce založeným „Telramundem“ chválí krásný basbarytonový materiál hlasový, mo- hutně tony vyseké i sonorní basovou hloubku. Slou- paje od role k roli vytvořil znamenitě Sachse v „Mi- strech pěvcích norimnberských“, Kühleborna v „Undi- ně“, herecky znamenitého Tonia v „Komediantech“ a řadu jiných rolí. Největšího úspěchu dosáhl jake Wolírům v „Tannhäusru“, kde uplatnil krásné kan- tilény bezvadně vyškoleného hlasu a v „Bludném Holanďanu“, v němž opravdu demonicky vytvořil titulní roli opery. Veliký úspěch jeho v této roli je tím cennější, že v Holanďanu naposled v Trevíru zpival Th. Bertram. Místní časopisy litují, že nepo- dařilo se získali nadvného pěvce na delší dobu než jediný rok Z České Filharmonie. Dnes přesně o 4. hod odpol. koná se v sále Plodinové bursy desátý (od založení instituce 100) koncert, na němž proveden bude Smelanuv cyklus „Má vlast“. Voškerá sedadla jsou vyprodna. Malý zbytek míst k slání dopro- dává se od 10 do 12 hod. v kanceláři Českého filhar- monického družstva na Václavském náměslí č. 53 po případě odpoledne u pokladny. Programy s vy světlujícím textem Smelanových symlonických básn po 10 h.

Sulikovski Polák Parma Arnim Svojsik Hlans Sachs Sachs Tonio Holanďan Bertram Smelanuv Smelanový Berlín Trevír Trierische Zeifung Český filharmonie

32 article

+ Hulobní produkce svého žactva pořádá dnet a v neděli 15. t. m. o 1/23. hod. Ant. Čejka, učite hudby, řed. klavírní a pěvecké akademie na Král Vinohradech (Balbínova ul. 17). + Církevní hudba. Dnes v neděli 8. prosine o 9. hodině ranní provedena bude ve votivním chrá- mě sv. Ludmily v Král. Vinohradech Fr. Witta mše „Sevlem dolorum“, A. Förstra „Asperges me“, F. z Skuherského „Ave Maria“ a Fr. Picky „Panze lingua“ vesměs smíšeným sborem a capejla. Introit, Graduale a Communio chorálně. + Zpěvácký spolek „Lukes“ na Smíchově uspo- řádá v sobotu dne 14. prosince 1907 v sále akc. pi- vovaru v 8 hodin večer koncert. Laskavě spoluúčin- kují: sl. Ludnib Landova zpěv), p. Kornel Slivka (zpěv), sl. Jarosl. Křížova (klavír), p. V. J. Cainen (klavír). — Dirigent pon Alexandr Hansik. + Rozbor „Bludného Holanďana“ spolu s obsa- hem této opery vyšel právě z péra kapelníka Národ- ního divadla Rudolía Zamrzly nákladem firmy Fr A Urbánkovy. Knižku, jež pěkně se presentuje, kou- piti možno i u pokladen divadelních. = Nehoda arcivévodkyně Žolie. Z Pešti, 7. prosince. Dnes rano srazil se dvorní vůz, v němž jela arcivévodkyně Žofie, dcera arcivévody Josefa, do institutu Sacré Coeur, na náměstí Oktogonském

Čejka svatý . Ludmila Král Witt Sevl A Förstra Skuherský Marius Picek Panz Graduale Communio Lukes Landův Kornel Slivka Křížův Cainen Hansik Holanďan Urbánkův Knižek Žofie Josef Balbínův Francie Smíchov Pešť Královský Vinohrady zpěvácký spolek Rudolía Zamrzla Francie institut Sacrý Coeur Asperge I

33 article

s jednospřežním povozem. Okna dvorního vozu byla roztříštěna. Arcivévodkyně utrpěla lehké odřeniny, Bylo zahájeno přísné vyšetřování s kočím jedno- spřežního pov ozu. = Král Oskar švedský je občas, avšak jen krát- ce, při vědomí a zdá se, že osoby přítomné poznává, brzy však upadá opět v bezvědomí = Nová mitrailleusa. Z Londýna, 7. prosince. Velký zájem budí zde vynánez nové mitrailleusy ma- jorem Fitzgeraldem Jednou z nejdůležitějších novot na mitrailleuse jest chladici přistroj, jenž i pli trvalé střelb činí zahřatí hlavně nad 65° C nemožným. Jiná výhoda spočívá v tom, že mitrailleusa může vypáliti za minutu 450 výstřelů. Konečně možno stříleti v ja- kémkoli úhlu, třeba i kolmo do výše. Montování této strojní pušky vyžaduje necelých 5 minut a obsluze lze se naučiti za čtvrt hodiny. Může býti obsluhována střelcem, ležicím na zemi, ale také připevněna na lafetu. Filzgerald žádá za toto zdokonalení mitrail- leusy 6,250.000 franků. V Anglii byl mu nabídnut jen 1 mlion, pročež přímo odmítl a zahájil jednání s jinými mecnostmi. Rusko nabídlo prý 2,250.000 frapků. Také Amerika prý se o novou mitrailleusu zajímá. = Katastrofa v uhelnýchi dolech. Z Fairmon- tu (Západní Virginie), 6. prosince. Zdejší časopis sděluje, že při výbuchu uhelného prachu v dolech Fairmont Cal Company zahynulo 425 hor- níků. V okoli dolů odehrály se srdcelomné scény.

Oskar Fitzgerald Londýn Anglie Rusko Fairmon Virginie Fairmont Cal Company

34 article

Doly nyní hoří. Jak se praví, vznikl oheň v do- lech, když byl uvedeno v činnost větraci zařízení, aby se z šachet odstranil plyn. Zächranná práce byla tím skoro znemožněna Mrivoly po- sud vytaženě jsou k nepoznání zohave- ny. — Z Kolína n. R., 7. pronce. (Pův. tel. „Nár. Listů“)) „Köln. Ztg.“ sděluje se ke katastrofě ve Fair- montu: Dle posledních zpráv zahynulo více než 400 horníků z 500—700, kteři sjeli. Silným tlakem vzduchu byli někteří horníci vymrště- ní nahoru a ti vyvázli životem. Těžké ku- sy železa a nářadí byly vyhozeny daleko přes řeku Monongahelu. Po prvním výbuchu přiběhlo mnoho žen s nářkem k dolům. V okolí se soudilo, že na- stalo zemětřesení. Okcnní tabule byly roztřištěnyv obvodu česti mil. Nad doly vznášejí se husté mraky kouře a ze vchodů vystupují jedovalé plyny, což vel- mi stěžuje záchranné práce. Zranění byli dopraveni do Piltsburku. Katastrofa náleží k nejhroznějším, jaké se kdy v Americe udály. — Z Fairmontu, 7. pro- since. (K. k.) Pominula všechna naděje, že bude mo žno zachránili osoby, v dole zasypané. Dle mirných odhaddů páči se počet obětí na 480. Polovina z nich jsou Američané, ostatní Polácí a Iialové. — H. Z N o- vého Yorku, 7. prosince, Katastrofa ve Fairmontu zničila, jak jest konstalováno, 85 lidských živolá.

Köln Těžký Američan Kolín Monongahelo vý York

35 title

Různé zprávy.