2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
title
Národní hospodář.
6
title
Z pražského trhu peněžního
7
article
V Praze. dne 8. února 1913.
V Praze. dne 8. února 1913.
Na Balkáně rozhovořily se opět zbraně
v prvé řadě arci Odrin se chvěje ve hřmění
děl. JJaký bude závěr této obnovené kampa-
ně, lze při dnešní desorganisaci turecké ar-
mády i vlády snadno si představiti. Mladotu-
recká protirevoluce provedena byla na pod-
kladu orčitých názorů a nadějí. Mladoture
jsou odchovanci německých intrik na Bosporu.
Bylo očekáváno proto v Cařihradě zcela ur-
čitě (a snad na základě fakt), že nebude
Berlíně nevítaným převrat, který by eventu-
elně se obracel svým ostřím proti trojdohodě.
A jistě tento výpočet sám o sobě nebyl ne-
správným.
Německo přese svůj politický klid, přes
svoji zdrželivost těžce a nerado nese vítězstv
slovanských zbraní na Balkáně. Slabá, ale ve-
liká turecká říše byla jedním z předpoklad
mocné hospodářské politiky německé. V Ber-
lině jako u nás posuzoval se až do války vý-
voj slovanských států balkánských dosti ne-
příznivě a všeobecným bylo přesvědčení, že
Srbsko a Řecko jsou v takovém stavu, že jest
téměř vyloučeno, aby nějakých větších úspě-
chů docílily. Poněvadž dále všechny otázky
politieké mezi Rumunskem a Bulharskem vy-
řízeny nejsou, bylo názorem obecným, že Bul-
harsko bude poutáno Rumunskem a tak k ně-
jaké větší akci se neodhodlá. Mimo to padal
na váhu, že car bulharský ještě není rusofilem
bezpodmínečným a své kroky velmi opatrn
odvažuje. Když nad to posel ruský v Cařihra-
dě, Čarykov, usiloval o to, aby vytvořen byl
balkánský svaz v čele s Tureckem, byli si
Berlině jisti, že o nějaké velké akci proti Tu-
recku semůže býti zatím řeči a že ruská poli-
tika spíše o to bude usilovati, aby spojenecko
dohodou získalo Turecko pro svoji sferu
zájmovou. A tomu kladen byl v Berlině i v C-
řihradě odpor největší
Reorganisaci turecké armády provedl
Mladota
Slabá
Praha
Balkán
Bospor
Cařihrad
Berlín
Německo
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
8
article
Němci. Berlín dostává povolení pro uskuteč-
nění svých plánů v Malé Asii, současně podpo-
ruje se velmi intensivně kolonisace německá
podél nově projektovaných a stavěných drah
zcela jasně vystupují obrysy hospodářské
kolonlální politiky německé. Afrika jest již
zabrána, v Asii volna však v prvé řadě on
territoria, která náleží dosud formálně k cí-
sařslé říši turecké. Postup Německa byl v
tomti směru potud jednoduchý, že usilovalo
o to aby ziskalo způsobem klidným a nená-
padným Malou Asii jako kolonii, byť po
zdánlivou souverenitou tureckou. Příklad
Egysta tanul pánům v Berlíně stále na mysli.
Rusko mělo býti zaměstnáno na Dálném Vý-
chode a průkopnické práce na balkánském
polocstrovu pro plány německé mělo konati
— Rakousko ... Harden byl po této stránce
ve Vdní úplně otevřeným, když u přítomno-
sti mnistra zahraničních děl Berchtolda doka-
zoval jak Rakousko jest „tradičně i histori-
cky“ povoláno býti beranem velkoněmecké po-
litiky na Balkáně. To znamenalo pro Harden
a kdž s ním jsou, že jest životním úkolem Ba-
kousta nedopustiti, aby na Balkáně vznikly
mocsější slovanské státy, eventuelně povinno-
stí jcho takovéto snahy zbraněmi překaziti
tím působem zajistiti Německu volnou dráh
nejer na Solun, ale i dále k Malé Asii. Jest
charikteristickým pro nazírání v Berlíně, že
nepoažovali za závadu svých plánů, že mer
Němckem a Tureckem leží vedle menších stá-
tů bllkánských Rakousko. Na to zvykli pohli-
žeti ako na oddaného pomocníka Německa
snadi nástroj svůj, byť hlasy, volající po cel-
ni uii německo-rakouské, v poslední dob
zmlky. Německo hledí na Rakousko jako
přilelé territorium hospodářské, které má si-
ce plitickou samostatnost, avšak hospodář-
skélo postavení jako přímý mezinárodne
činiši oekonomický nemá.
Němec
Harden
Berchtold
Berlín
Asie
Afrika
Německo
Rusko
Rakousko
Balkán
Turecko
9
article
Německo pro tento názor mělo ostatně
řadudůvodů. Náš obchod mezinárodní v po-
sledich letech neobyčejně utrpěl, obchodní
bilane říše stala se trvale pasivní a není nej-
mení pochybnosti o tom, že při pasivitě o-
chodí bilance 800 miliony korun jest pasivní
i plitební bilance tohoto státu. Tento fa kt
pasřity platební bilance zračí se nejlépe
kursch cizích směnek a v nedostatku penčz,
kter v Rakousku trpíme a který udává sou-
časně také směr politiky rakousko-uherské
bank) jež zlatých peněz nyní nesměňuje. Ví-
tězstv balkánských národů způsobilo otřes
těchto plánech Německa a toto chtčiíc ne-
chtějicuuselo se podříditi směru, který vytčen
byl dolodami šesti velmoci v příčině věcí bal-
kánskýh. Německo samo přímo rovněž si
nějakéo zasažení nepřálo. V Německu byli
dobře joučeni událostmi marockými, jak ne-
bezpeho jest harašiti zbraněmi, když nejsou
hospolářské podklady říše pro zakročení vo-
jensk připraveny. Proto se také v Berlině iv
dobác nejvážnějšího napietí mezi Ruskem a
Rakoskem chovali velmi zdrženlivě. A stál
opakgaly vůdči listy napomenuti do Rakou-
ska, sy spojenec nešel příliš daleko. Nebyly
to oba o Rakousko. O to šlo, aby Německo
nebylostrženo do války, která by mohla mu
přiněst hospodářské pohromy dalekosáhlé.
Německo
Rakousko
Berlín
Rusko
10
article
Neslnš zapomínati, že právě Rusko jest nej-
většlm odběratelem Německa a že bez něho
by ývoj soudobého hospodářství tamějšího
nebtl myslitelným. I dnes má Rusko (stát)
Něnkcku přes 250 milionů rublů ve zlatě
odndí těchto peněz — representujících víc
než 500 miliont marek ve zlatě — mohlo b
zasaliti němectému národnímu hospodářstv
velni citelnou únu. Důsledkem toho také pra-
covalo se v Něnecku na venek velmi loyálně
ve snyslu postipu šesti velmocí.
Ale na drulé straně nebylo nevitáno, když
provedena byla protirevoluce mladotureck-
že Německo chělo přímo mladoturky podp-
pvati, jest vylačeno. Německo však toho
radálo, že mladturecká revoluce jednoho d-
sáhne: zmenšen požadavků bulharských, sp-
tielně pak změu fronty ohledně Drinopol
Německo bylo v pak bez vlastní své jak-
koliv zásluhy vytoupilo jakožto ochránce P-
recka a v Cařihradě by se zachránění Drino-
pole anebo alespoň části jeho bylo připisova-
lo rozhodujícímu zakročení Německa. Bylo
by to utužilo spietí Německa s Tureckem. ji-
še Hohenzollernů byla by se stala nejenf-
nančníkem, nýbrž také politickým a hospodář-
ským ovladatelem: cesta velkolepě myšlen
koloniální politiky německé v Malé Asii tím
rázem otevřena. A nota bene: trojdohoda pro-
testovati nemůže, poněvadž samostatné Ture-
cko přece může voliti si přátele a podporo-
vatele.
Budou-li tím chráněny anebo poškozeny
zájmy Rakouska, v Berlině nikdo se neptal, po-
něvadž niebelungská věrnost berlínská jde
vždy jen tak daleko, pokud to prospívá Ber-
línu. To se ukázalo v době anexe bosenské
nejlépe. A jisto jest, že by se bylo právě Ně-
mecko velmi nerado odhodlalo k jakémukoliv
ozbrojenému zakročení tehdy anebo nyní.
Rusko
Německo
Cařihrad
Drina
Turecko
Rakousko
Berlín
11
article
I Německo ví, že k vítězství jest zapotřebi
ducha armády, že jest zapotřebí přesvědče-
ní národa o tom, že válka jest účelna a jest
velmi sporno, zda by toto jeho přesvědčení
mohlo vykvésti z faktu anexe bosenské, ane-
bo z jiného momentu, který se přímo Německ
nedotýká. Ba jsou silné proudy v Německu.
které v slabém Rakousku zři nejlejší oporu
pro budoucí plány německé. Mladoturecký
převrat měl současně uzavříti dráhu eventuel-
ním snahám Ruska v Malé Asii a měl vyzníti
energicky proti Londýnu. Jisto jest, že v Ca-
řihradě očekáváno bylo od převratu aspoř
rozpadnutí dosavadní dohody šesti velmocía
utvoření takové situace, která by umožnila
Turecku výhodnější mín-
Ale plán byl brzo prohlédnut. Trojdohod
velmi energicky se ohradila proti eventuelní-
mu zasahování Německa a Berlínu nezbývalo.
než učiniti prohlášení, že se změnou věcí
Cařihradě nesouhlasí, že na ni nebyl účasten
a peněz že Turecku nedá. Nieméně však refle
na politiku Německa události v Cařihradě mě-
ly: vyslanec německý v Sofšji zakročuje na
snížení požadavků bulharských. Že to bylo pře-
dem bezvýsledno, věděl kde kdo. Německu
jednalo se však o to, aby podalo doklad, jak
upřímně s Tureckem smýšlí. Ovšem: ve svůj
vlastní, shora uvedený politický i oekonomický
prospěch. Moderní Německo není zemí veli-
kých filosofů z počátku minulého století. Jest
velmi realistickým, dává málo, aby bralo hod-
ně, anebo alespoň se snaží buditi zdání, že
něco dává, jen aby samo hodně bráti mohlo.
Německo
Rusko
Londýn
Ca
Turecko
Berlín
Cařihrad
12
article
Německo zná jen sebe, jen svou politiku a jen
své zájmy. To mu konečně nikdo nemůže brá-
ti za zlé, poněvadž i v politice státní platí, že
bližší jest košile než kabát.
Nejnovější události balkánské jsou tedy
novou zatěžkací zkouškou. Že spojené armá-
dy spojenecké proti Turecku zvítězí, jest ko-
nečně jasno. V nejhorším případě zůstane
dosavadní posice nezměněna. Ale zatěžkáván
bude dosud jednotný postup velmocí. Bezpro-
středně po převratu v Cařihradě se zdálo, že
jest mu konec. Ale při bližším rozpoznání vě-
cfv Berlíně k nějskému novému kursu politi-
ky přikloniti se nemohli. Italie jest na skoku
z trojspolku a postačilo by, kdyby Anglie,
Francie a Rusko v Řimě prohlásily, že nemají
nic proti tomu, aby Italie okupovala Albanii.
A mohla by to býti Albanie, territoriálně dosti
malá. Tím dnem mění se trojspolek v dvojspo-
lek. Německo přimého zájmu na válce nemá
poněvadž na ní nemůže ničeho získati. Ch
si udržeti posicí v Turecku. A to je možn
bez války. Válka vyžadovala by obětí úžas-
ných, ohrožovala by celkovou hospodářskou
posici říše a nějakým eventuelním zvětšením
territoriálním Německu by valně posloužen
nebylo, poněvadž přirůstek neněmeckého obe-
vatelstva by mu příjemným nebyl, německého
obyvatelstva pak ani v pobaltických provin-
ciích ruských není valně mnoho.
Německo
Turecko
Cařihrad
Berlín
Anglie
Francie
Rusko
Řima
Albánie
13
article
Tak zbylo by Rakousko samo. Rakousko,
které prošlo velmi podivuhodným vývojem
své politiky. Na počátku balkánské války stá-
lo na stanovisku benevolence k balkánským
národům: během jejího průběhu znovu však
oživly touhy po obsazení sandžaku, avšak p
neblahé aféře Prochaskově soustředily se
veškeré názory o životních interesech Rakou-
ska na otázku Albanie. Když i v tom bylo ra-
kouskému stanovisku potud vyhověno, že zá-
sadně uznáno zřízení Albanie, zbývala otázka,
jak velikou má býti tato Albanie. Dnes jest
zřejmo kde komu, že rakouská politika chce
v Albanii vytvořiti nejen protiklad proti slo-
vanským státům Balkánu, ale že chce takto
zameziti přístup italii na Balkán. Prvé důvody
pro Německo valného významu nemaji, druhý
důvod v Berlíně není nejsympatičtějším. Ale
co v Německu nejméně jest sympatickým, jest
fakt hospodářské krise, která se v důsledku
politických událostí a v důsledku stanovisk
Prochaskův
Rakousko
Albánie
Balkán
Německo
Berlín
14
article
Rakouska u nás projevila a která se tkla ne-
jen financi státních, ale zasáhla také do ce-
lého hospodářského složení státu a jeho oby-
vatelstva. Rakousku i Německu nemůže být
příjemno, že stále a stále vyskytují se nové
insolvence, že v rakouských továrnách se ne-
pracuje, že tím celý hospodářský život trpí
jest podvázán naším postupem politickým
Proto, poněvadž tim vzniká otázka, stačí-l
na úspěch dobře vyzbrojená a připravená ar-
máda, čili nic. Nejsou-li tedy ještě další před-
poklady úspěchové a pokud tyto předpoklady
jsou v Rakousku dány. To je choulostivý mo-
ment, který v Německu jest různě glossován
a na který poukazovaly obchodní komory
jiné vážné korporace předlitavské již dříve.-
Kdyby Rakousko bylo sympaticky pod-
porovalo slovanské národy balkánské, bylc
dnes jejich ochráncem, mělo mezi nimi nej-
větší vliv a bylo by posloužilo nejen svým ho-
spodářským zájmům, ale také svému posta-
vení politickému. Jak poměry dnes vypadají,
posiluje se na Balkáně vší mocí vliv trojdo-
hody, proces tedy opačný, než jak jest to
v zájmu říše. Že této politice za hranicemi ni-
kdo rozuměti nemůže a tím méně pak mezi
státy trojdohodovými, jest samozřejmo. Fran-
couzské lísty píší opětně a opětně o tom, že
se obávaly politiky rakouské a zatlačení vlivu
trojdohodového z Balkánu, že však Rakousk
— bohudíky — činí vše možné, aby vliv proti-
trojspolkový byl co možno posílen. O tom.
jaké důsledky měla politika rakouská po ho-
spodářské stránce doma a v jakém stavu jsou
státní finance atd., jest rovněž předmětem stá-
lých a stálých úvah zahraničního tisku.
Fran
Rakousko
Německo
Balkán
Rakousk
15
article
A zdá se, že všechny tyto momenty ve-
dou k touze, aby tato politika alespoň z části
byla korrigována. Jsme skeptiky. Korrigování
musilo by současně vésti ku politice rovno-
právnosti oproti Slovanům v říši samé. A zde
stojíme u překážky nejvážnější. Rakousko ne-
chce, vyjímaje Poláky, uznati Slovany jakožto
činitele spolurozhodujícího, jakožto činitele,
který má nárok na rovnoprávnost. Je to dáno
zásadně špatnými tradicemi rakouské poli-
tiky. S těmito tradicemi zatím počítati nutno
a nutno se jimi říditi. A proto se zdá, že na-
děje v obrat, které by snad mohly býti vy-
slovovány na základě některých zjevů posled-
ních dnů, byly by příliš optimistickými. Pro
se vydávati zklamáním novým? Mezinárodně
situace dnes jest arci klidna, nebezpečí zá-
pletek odsunuto a jakmile bude vyřešena o-
tázka ohraničení Albanie, dostaneme se do
mirného vývoje vůbec. JJaké stanovisko dnes
Rakousko zaujímá ve příčině hranic albán-
ských. známo není. Ale jisto je, že tentokráte
otázka tato nebude rozhodována pod dojmem
hrozeb, nýbrž pod vlivem poznání, že je ma-
lou pro celek, než aby směla ohroziti evrop-
ský mír, že Srbsko přineslo již veliké oběti
tím, že se vzdalo nároku na samostatný pří-
stav a přilehlý pruh země, a že tedy právě
proto odškodněno býti musí. Jest to názor.
který má silnou oporu i v Německu a tak ne-
bude asi Rakousko po této stránce klásti ná-
roky přílišné. Jest to vliv mocenských poměrů
světových. Dnešní politíka není již výsledkem
soukromého sblížení anebo nesblížení, tim
méně se tvářnost jeji mění vysíláním kurýrů
Klidné posuzování sijuace zahostilo se
také na trzich peněžních. Ale právě proto
vznikla vážná otázka, jaká jest hospodářská
bilance posledních měsíců pro nás a jaké po-
učení z ní odněsti si máme. Bude dovoleno
o této otázce promluviti příště.
a pod.
Korrigování
Polák
Slovan
Rakousko
Albánie
Srbsko
Německo
16
article
Důležitější kursové variace na pražské burs
v minulém týdnu seznati lze ztohoto přehledu
8.II. 1. II.
266.50
živnostenská banka
. . . 266.50
443.—
Česká průmyslová banka . . .
442.—
668.—
Pražská úvěrní banka .
442.—
442.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci- Král.
426.—
426.—
Pozemková banka . . . . . . .
210.—
271.50
Česká zajišťovací banka. . . .
364.—
Kolinská chemická továrna .
364.—
Alpská montanní společnost. ,
194.50
Podolská cementárna . . . .
368.—
Česká cukerní společnost . . .
Elektrotechnická dříve Kolben..
Dankova strojírna . . . . . .
1900. —
Českomoravská strojírna. . . .
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 190.—
Král
Kolinská
Dankův
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
17
article
Západočeské kaol. a jamo ) o1.85
Západočeské kaol. a jamo ) o1.85
Zástavní listy Hypot. banky 4 %
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4. 89.—
18
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zoráva „Národních Listá-)
Z Vídně, 8. února.
—n. Nejistota polítické situace a znovuza-
hájeni boje mezi Tureckem a balkánskými státy
neměla na celkový trh zdejší bursy v minulém
týdnu zvláštního vlivu: pouze konal se obchod
namnoze v mezích omezených. Počátek týdne za-
hájen byl slabšími záznamy. Povšechné posu-
zování události posledních dnů mělo vliv na nové
uplatnění se vzestupaé tendence, ze které proti-
tovaly zvláště dřívější favority z hodnot zbrojař-
ských, železářských, dopravních a cukerních. Na-
kupy hromadily se zejména na zprávy o utužení
přátelství mezi Rakouskem a Ru-
skem. jevíci se v doručení vlastnoručního listu
císaře Františka Josefa carovi. Publikované zprávy
o lokalisaci války na Balkáně byly taktéž značnou
oporou vydatného zotavení bursy. Náhlý obr at
nastal na středeční polední burse, kdy roz-
hlášeny byly jistou firmou zprávy o vtrhnutí ru-
munského vojska do Bulharska, o generální stávee
v Pešti a o zvláštních vojenských opatřeních
Rakousku. Jmenované zprávy byly přícinou de-
routy, která však netrvala než několik málo minut,
ježto pověsti záhy byly dementovány. Znatelnou
ztráfu utrpěly v této as tříminutové době zejména.
akcie alpské montanní společnos ti.
které padly s 1042 na 1023 a Škodových zá-
vodů s 814 na 796, jakož i některé jiné divi-
endové hodnoty. Jakmile bylo dokázáno, že
zprávy nejsou pravdivé, došlo ihned k rychlému
jítrouta
Vídeň
Turecko
Rakousko
Balkán
Bulharsko
Pešť
národní Listat
20
article
Značnou oporu trhu přinášely i buletiny za-
hraničních burs, jakož i zprávy o brzkém sko-
ení balkánské války. Obchod nenabyl však p
celý týden nějak pozoruhodněji většího objemu.
ježlo širší spekulace vyčkává dalsího průběhu
balkánských události. Rovněž i trh peněz vy-
kazuje stále ještě abnormální poměry, tak ze
nelze dosud pomýšleti na to, že by za trvajících
poměrů mohla přikročiti Rakousko-uherská bank
ke snížení své diskontní sazby.
Všechna pozornost bursovní spekulace obrá-
cena byla v minulěm týdnu na hodnoty z bro-
jařské, z nichž zejmena akcie Škodový ch
závodů na kursu získaly a to na zprávy o vel-
kých objednávkách, krycimi koupěmi, zprávami
o zvyšování akciového kapitálu, jakož i zúčast
nění se na nové uherské továrně na děla. Sou-
věžně s akciemi jmenovanými hledány i akcie
Rakouské továrny na zbroj a Poldiny
Poldin
22
article
Vzestupný vývoj kursů znatelný byl i u hod-
not dopravních. Zejmena ve větších polož-
kách kupovány akcie statní dráhy, neboť prý
společnost zúčastněna má býti též na zřízeni to-
várny na děla v Uhrách. Největší pozornost vé-
novala bursovní spekulace akciím Jižní dráby
jakož i prioritám jmenované dráhy, kdež dobře
uplatnily se zprávy, dle nichž Pozemkový úvěrní
ústav usiluje o to, aby otázka sanační dostala se
konečně ke svému rozřešení. Akcie Východn
dráhy kupovany na známé již zprávy likvi-
Zprávy o zvyšování cen nafty měly vli -
v minulém týdnu na hodnoty petro le j ái
ské, z nichž zejmena Karpatky vykazují
značnější zvýšení kursu, ježto společnost docílila
dle soukromých zpráv zisku 120 K na akcii.
z kteréhož obnosu vypláceti bude 50—60 K divi-
dendy. Odhau dividendy u akcií Schodni ca
na K 25.— byl příčinou značnější poptávky po
jmenovaných ak lich. Taxace dividendy vzpružila
i kurs akeií Galicia.
Částečné ztráty, které utrpěly hod noty
železářské na počátku týdne, byly opětným
zvýšeným zájmem po jmenovaných hodnotách
nejen nahraženy, nýbrž i ustoupily dokonce dalšímu
vzestupu kursu. Částečné krytí kontreminy vzpru-
žilo kurs akcií alpské montanní společ-
nosti, zatím co ostatní hodnoty těžily z taxaei
dividend.
Na trhu č eských hodnot kupovány skci
České cukerní společnosti na zprávy
o vyplácení vyšší dividendy, jakož i rozmnožování
akciového kapitálu.
Následkem velmi příznivé konjunktury v prů-
myslu uhlářském kupovány byly ve většíc
Schodeň
Uhry
Galicia
24
article
položkách téměř všechny akcie do skupiny jme-
nované náležející, neboť značnější objednávky za-
ručují vyplácení vyšší dividendy.
Trh ukládacích hodno t zůstává nadále
zanedbáván a sotva udržuje svoje kursy.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu
25
article
Rakouská korunová renta . ..
Rakouská korunová renta . ..
zlatá
Uherská korunová renta . . . .
» zlatá » . . . -
Rakouský úvěrní ústav . . . .
Uherská úvěrní banka . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Živnostenská banka . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Pražská úvěrní banka . . . . .
Státní dráha . . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . . .
Buštěhradská lit. B . . . . . .
Rakouský Lloyd . . . . . . . -
Kralodvorská cementárna . .
Alpská báňská spol. . . . . .
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská spol. . ..
Skodovy závody . . . . . ..
Haličsko-karpatská petrolejová
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa . . . . . .
Říšské marky . . . . . . . . .
Poldina hut.
Zbrojovka
Lloyd
Skodův
Poldin
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
mostecký uhlářský společenský
26
article
Anketa pražské obchodní komory o účto-
vání pasivních diferencí kursových v bílan-
cích spořitelen a pojíšťoven. Z podnětu, da-
ného v poslední plenární schůzi pražské ob-
chodní komory, svolalo presidium komoryn
pátek dne 7. února odpoledne anketu peněž-
ních ústavů, interesovaných v otázce účelněj-
šího účtování pasivních diferencí kursových
při ukládacích hodnotách, aby komora nabyla
zevrubné informace o stanovisku, jaké v otáz-
ce této, zvířené nyní zvláště známým mini-
sterským výnosem ze dne 16. ledna t. r., jed-
notlivé kategorie dotčených peněžních ústavu
zaujímají a seznala přání, jaká v této záleži-
tosti mají. Anketu zahájil president komory.
p. Václav Němec přiměřeným proslovem.
načež k pozvání jeho ujal se řízení ankety ře-
ditel Zemské banky král. Českého p. Frant.
Fejfar. Nejprve probíráno stanovisko spoři-
telen, které tlumočili pp. místoředitel městské
spořitelny pražské dr. V. Pospíšil, námě-
stek ředitele České spořitelny dr. J. Foser.
i za Svaz českých spořitelen tajemník dr.
Václav Němec
František
Fejfar
doktor
V Pospíšil
J Foser
obchodní komora
Český spořitelna
svaz český spořitelna
27
article
Cmunt. Jednomyslný byl názor, že pro spo-
řitelny je nejúčelnější způsob bilancování, na-
značený v loňském výnosu ministerském
ze dne 30. ledna, dle něhož pasivní kursové
diference smějí být zařaděny mezi aktiva, zn
současného vázání přiměřené částky reservní-
ho fondu s příslušným označením. Ovšem ne-
dostatečným bylo, že výnos ten obmezoval
takové bilancování jen na spořitelny, jejichž
fondy reservní činí aspoň 5 vkladů, i vy-
sloven požadavek, aby takový způsob bilan-
cování byl připuštěn všeobecně. Tam,
kde by reservní fond nestačil, stačilo by za-
řadit do aktiv diferenci kursovou jako pohle-
dávku za zaručení obcí. Pro případ, že by
vláda nedala se pohnouti ku přijeti tohoto
stanoviska, budiž amortisační doba výnosu
ze dne 16. ledna t. r. rozšířena aspoň na 10 let
a respektovány přiměřeně též zřetely daňové-
Nepřijatelným a nesplnitelným je výnos le-
tošní, i když se základními zásadami jeho
spořitelny vyslovují souhlas (totiž poměr mo-
bilií k immobiliím a ukládání jisté kvoty ve
státních, a rozumí se samo sebou i ze m-
ských hodnotách). Ovšem úprava taková je
nepřípustná pouhou cestou administrativní.
Cmunt
28
article
nýbrž je možna jen buď cestou obapolné do-
hody a postupného měnění stanov, anebo ce-
stou zákonodárnou. Zástupce Svazu
českých spořitelen na základě statistiky za
r. 1911 dovozoval nemožnost provedení mini-
sterského výnosu za pouhá 2 leta; ze stati-
stiky té je dále zjevno, že úhrnný pom ě
mobilních aktiv k immobilním je
u českých spořitelen 31.72 : 68.28
tedy převyšuje ještě hranici vládou požado-
vanou. V záležitosti bilancování kursovních
diferenci u pojišťoven ujali se slova pp.
dr. P. Čech (za c. k. priv. První českou vzá-
jemnou pojišťovnu) a dr. Lad. Klumpar (za
„Slavii“, vzáj. pojišť. banku), kteří kladli dů-
raz na to, aby i zde docíleno bylo co možná
jednotného řešeni. Když bylo na konec
pojednáno ještě všeobecně o poměrech n
trhu státních rent, příčinách úpadku
jeho a některých prostředcích k nápravě.
skončil předsedající p. ředitel Fejfar schůzi.
O věci koná pražská komora ještě další pí-
semné šetření, načež — zejména až bude de-
finitivně formulováno stanovisko Svazu če-
ských spořitelen — podnikne další přiměřené
První českomoravská továrna na stroje
v Praze. Jak se ze zasvěcených kruhů dovi-
dáme, bylo prozatím oddáleno schvá-
lení o usnosení valné hromady ze dne 25.
března 1912 v příčině změn stanov a způsobu
provedení zvýšení akciové jistiny
na K 4.000.000, budou však v příhodné době
učiněny kroky, aby usnesení ta schválení do-
sáhla. Jak známo, měl býti akciový kapitál
První českomoravské továrny na stroje zvý-
šen z dosavadních 3.2 mil. korun na 4 mil.
vydáním nových 2000 kusů akcii po 400.—
nomin. Na 4 staré akcie měli obdržeti akcio-
náři 1. akcii zdarma a vypadající obno
800.000 K měl býti odepsán z reservního fon-
du a převeden na účet akciového kapitálu.
doktor
P Čo
Lada
Fejfar
Praha
svaz český spořitelna
Slavia
svaz če
29
article
Tyto nově vydané akcie měly participovati
na čistém zisku za rok 1913. V důsledku výše
zmíněného odkladu nové a kcie ovšemv
tomto roce vydány nebudou.
Pozemková banka v Praze. V bila nčn
schůzi správní rady, konané dne 8. t. m., vzata
byla na vědomí u závěrka účetní za ob-
chodní rok 1912, vykazující čistý z i s k
obnosu K 513.648.37. Valné hromadě akcio-
nářů, stanovené na den 31. března t. r., bude
navrženo, aby se vyplácela 51/2 dividen-
da jako v roce předcházejícím obnosem 22
na akcie I. a II. emisse a 11 K na akcie
III. emise. Po dotacích a odpisech dle stanov
jakož i tantiemách ředitelství a správní rade
a odměně radě dozorčí, zbývající obnos pen
K 17.436.03 převeden bude na účet roku le-
tošního. Obchodní zpráva výroční konstatuje
příznivý vývoj banky ve všech směrech ob-
chodu realitního a bankov ního.
Praha
pozemkový banka
30
article
1025.—
190.—
362.—
439.50
31
article
1900—
190-
1900—
190-
91.85
33
article
Z Agrární banky. V poslední schůzi správ-
ní rady Agrární banky schválena byla bi-
lance za r. 1912, vykazující čistý zisk
v obnosu K 285.125.77 a usneseno zároven
navrhnoutí valné hromadě, jež konati se bude
dne 23. února t. r., aby z tohoto zisku vy-
placena byla dividenda 512% z akciového
kapitálu K 4.000.000 obnosem K 220.000, re-
servnímu fondu aby přikázáno bylo 21.133 K.
čímž dosáhne obnosu K 120.000 a zbytek po
výplatě tantiémy správní radě aby obnosem
K 15.480-19 převeden byl na nový účet.
„Moldavia“, akciová společnost v Praze. Akcie
první emise této pojišťovny jsou již hotovy a vydá-
vají se u pokladen Živnostenské banky v
Praze a u všech její filiálek pánům upisovatelům na
odevzdání všech stvrzenek o učiněných splátkách.
Akcie „Moldavie“ akciové pojišťovny v Praze u-
schová Živnostenská banka na přáni pánů majitelů
ve svěm depot bezplatně.
Z trhu cukerního. V Praze, 8. února. Sa-
rovina. Rozmnožená vybídka při nedostatečné
koupěchtivosti trhy opět rozladila a dnes doslá
první depeše hamburská zněla chabě a v zázna-
mech o 5 fen. polevila. Také polední Magdeburk
při klidnějším směru byl v záznamech souhlasný
s Hamburkem. Při zahájení dnešního našeho krhu.
jakož i na polední burse znamenáno K 21.80 z
promptní a K 22.50 na říjen-prosinec z Ústí. Lon-
dýn byl chabý a odpolední Hamburk přinesl klidný
směr, ale další ústup záznamův o 21/4 fen.
Obchod s bílým z boží m při klidné nálade
zachovává základní cenu K 76.— za homole z
stanic továrních.
Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 60so
t., vyvezeno 5360 t. Zásoby činí 13.450 t. proti
12.730 t. před týdnem a 12.340 t. před rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pra
obchod se zbožím ze dne 8. t. m.
Lon
Praha
Magdeburk
Hamburk
Ústí
Terst
agrární banka
živnostenský banka
34
article
Včerejší závěrek klidný. Dnešní zahájení cha-
bé. Později nastalo další oslabení. Nedostatek kou-
pěchtivosti. Anglické odprodeje
Z trhů peněžních, 8. února. Vídeň. Poné-
vadž události na Balkáně se nevyvijejí, zaujala
bursa prozatím stanovisko vyčkávaci. Pod dojmem
mírných snah realisačních, které byly uváděny ta-
ké v souvislost s rozladěním, které vzniklo násled-
kem toho, že dodávky pro válečné loďstvo byly
zadány do ciziny, se kursy z počátku oslabilv
avšak brzy nalezla se protiváha ve vzestupu jed-
notlivých hodnot, zejména Škodovek, které byly
kupovány místní spekulací. Také po lombardech
byla větší poptávka, kdežto alpinky a akcie bán-
ských podniků byly od počátku stejně jako včera
zanedbávány. Ke konci prováděla spekulace tý-
denní závěrečné realisace, a to tím spíše, poné-
vadž zprávy z berlínské bursy je spíše podporo-
valy. Ve šraňku byla opětně východni dráha vy-
hledávána. Želzářské hodnoty se nezměnily. Zvý-
šily se akcie Union o 12 K. Renty se nezměnily.
rovněž ne devisy a valuty. Z našich papírů obcho-
dovány Daňkovky za 442.50 K. Kolbenky za 445 K.
Chorvatské cukerní placeny 1582 K. České cukerni
366.50 K a v západočeských kaolinkách došlok
obchodu za 897.50 K. Na trhu eskomptním byl stav
peněz nezměněný. Sazby za první akcepty ban-
kovní činily 5 1/4—51/% %.
Petrohrad. Obchod na dnešní burse byl
nepatrný a v souvislosti se zprávami pařížskými
došlo v jednotlivých hodnotách průmyslovýchk
mírnému oslabení kursů.
Vídeň
Balkán
Petrohrad
Daňkovka
chabé
Union o 12 K
35
article
Petrohradská bursa. Nejistota stran politiky
balkánské, jakož i nevyjasněný poměr rusko-ra-
kouský a rusko-činský nedává petrohradské burs
potřebné důvěry ke klidnému dalšímu rozvoji. Pří-
jezd delegáta rakouského císaře vzbudil sice zvě-
davost interesovaných kruhů, avšak naděje do od-
stranění všech sporných otázek není veliká a ne-
došla tudíž ani na burse ku patřičnému výrazu. Mír-
né zlepšení, které se částečně koncem týdne uplat-
nilo, pohybovalo se jen ve skromných mezích
soustředilo se hlavně na papíry naftové a bankov-
ní. Trochu oživení nastalo na burse zavedením no-
vých akcii společností Noblesse, kterých se spe-
kulace ihned chopila a kurs přechodně značně
zvýšila. Na trhu bankovním zlepšilý se akcie di-
skontní banky o 3 r. na 493, za akcie mezinárodní
banky bylo placeno 513 až 518, za ruskou banku
390 až 392, za azovsko-donskou 593 až 605 a za
sibiřskou 584 až 590. Akcie průmyslové banky ko-
lísaly kolem 352, za volžsko-kamské placeno 960
až 975, za privátní 277 až 279 a za rusko-asiat-
skou 284.—. Banky zemelné zachovaly stejné zá-
znamy a z pojišťoven došlo k obchodu v první po
1550 a v ruské po 114. Z dopravních hodnot vzpru-
žily se akcie rostovské dráhy o 60 r. na 2500, se-
verodoněcká zotavila se o 5 r. na 285 a ostatní za-
chovaly dřivější kursy
Ze Spolku funkcionářů českoslovanského p-
něžnictví. Valná bromada Spolku funkcionářů če-
skoslovanského peněžnictví bude se konati v ne-
děli dne 23. února t. r. v Obecním domě u Prašné
brány, I. poschodí, jídelna čís. 2, o 9. hod. dopol.
průmyslový banka
obecní dům
36
article
Pořad jednání: 1. Zahájení. 2. Rozhovor o zkuše-
nostech, nabytých v peněžnictví v pohnutých dnech
minulého roku. 3. Zpráva o činnosti spolku za
uplynulý rok. 4. Zpráva účetní a pokladní. 5. Volba
ústředního výboru. 6. Volně návrhy. Bezprostředně
po valné hromadě koná se v téže místnosti usta-
vující schůze ředitelství spolku podle změněných
Snížení úrokové míry v Italii. Dekretem jtal-
ského ministra pokladu snižuje se úroková míra
italských cedulových bank pro prvotřídní směnky
s 6 na 51/2 94.
jednání : 1
37
article
84.50
107.30
84.25
104.45
623.—
816.—
2035.—
266.50
441.50
669.—
706.50
119.75
940.—
534.—
388.—
1030.50
904.—
3434.—
948.—
798.—
817.50
866.—
1235.—
2414
11701
38
article
84.65
107.40
84.25
104.50
625.—
816.5
2083.—
260.50
441.50
670.—
703.25
108.7
945.—
533.—
382.—
1027.50
910.—
3400.—
920.—
785.—
795.—
873.—
1215.—
24.17
118.—
40
article
Porada o zlepšení podmínek v bankovním ob-
chodě v Německu. Dne 7. t. m. konala se v Berlíně
porada berlinských bank a bankovních firem, pa-
třících ke kolkovému sdružení, které účastnili se
též zástupci venkovských bank. Na poradě jednal
se o návrzích na zlepšení podmínek v bankovním
obchodě. Bylo konstatováno, že při přibnání cizich
ultimových peněz již nyni též na venkově jsou re-
spektovány nejvyšší sazby, předepsané též berlin-
ským kolkovým sdružením. Zlepšení venkovských
sazeb bude nyní provedeno v celé říši. Definitivní
rozhodnuti ještě se nestalo. Příští týden koná se
nová schůze kolkového sdružení.
Přeměna ve společnost s r. o. „Orien-
tal“, akc. kup. továrna na cukro-
vinky a čokoládu v Hor. Heršpi-
cích u Brna, jejíž valná hromada usnesla
se dne 27. listopadu m. r. likvidovati. Na této
valné hromadě bylo vysloveno přání, aby se
utvořila nová společnost, která by podnik
převzala. Za tím účelem utvořil se ze starých
akcionářů zařizující výbor, který se usnesl
zříditi společnost s r. o. a zahájil upisovací
akci. Podíly jsou po 500 K. Základní kapitál
má činiti 200.000 K. Upsáno jest již 125.000 k.
Německo
Berlín
Brno
41
article
Upisovací lhůta stanovena do 19. února t. r.
Uherská statistika lihu. Podle konečného vý-
kazu ministerstva financí činila v zemích uher-
ských od 1. září do konce prosince 1912 výroba
produkčních pálenek 29.832 (—7987) hl. výroba
konsumních lihovarů 433.451 (+ 38.120) hl. Zda-
něno bylo celkem 316.262 (+ 12.044) hl a síce
247.889 (— 15.215) hl kont. a 68.373 (+ 27.259) hl
exkont. Vyvezeno bylo celkem 334 (— 2671) hl
exkont. Denaturováno bylo 56.489 (— 4229) hl a
sice 212 (— 10.821) hl kont. a 56.277 (+ 6592) bi
exkont. Zásoba lihu na počátku výrobního období
1912—1913: 150.218 hl. Celková zásoba lihu na
konci I. čtvrtletí výrobního období 1912—1913.
128.487 kl.
Obchodní jednatel v Bosně. Ve vývozní kan-
celáři pražské obchodní a živnostenské komory mo-
hou interesenti zvěděti adresu obchodního jed-
natele v Bosně, jenž zajímá se hlavně o bavlnu,
plátno, sukna, cukr, mouku, lih, cukrovinky a čo-
koládu, svíčky, drátěné hřebíky, petrolej std.
Boseň
živnostenský komora mohou