ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 cd0b55e0-8f0a-11dd-ac15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 41 celkem · entity: person 30, place 83, org 24, work 4
1 masthead
9. února 1913
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 39.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Národní hospodář.
6 title
Z pražského trhu peněžního
7 article V Praze. dne 8. února 1913.
V Praze. dne 8. února 1913. Na Balkáně rozhovořily se opět zbraně v prvé řadě arci Odrin se chvěje ve hřmění děl. JJaký bude závěr této obnovené kampa- ně, lze při dnešní desorganisaci turecké ar- mády i vlády snadno si představiti. Mladotu- recká protirevoluce provedena byla na pod- kladu orčitých názorů a nadějí. Mladoture jsou odchovanci německých intrik na Bosporu. Bylo očekáváno proto v Cařihradě zcela ur- čitě (a snad na základě fakt), že nebude Berlíně nevítaným převrat, který by eventu- elně se obracel svým ostřím proti trojdohodě. A jistě tento výpočet sám o sobě nebyl ne- správným. Německo přese svůj politický klid, přes svoji zdrželivost těžce a nerado nese vítězstv slovanských zbraní na Balkáně. Slabá, ale ve- liká turecká říše byla jedním z předpoklad mocné hospodářské politiky německé. V Ber- lině jako u nás posuzoval se až do války vý- voj slovanských států balkánských dosti ne- příznivě a všeobecným bylo přesvědčení, že Srbsko a Řecko jsou v takovém stavu, že jest téměř vyloučeno, aby nějakých větších úspě- chů docílily. Poněvadž dále všechny otázky politieké mezi Rumunskem a Bulharskem vy- řízeny nejsou, bylo názorem obecným, že Bul- harsko bude poutáno Rumunskem a tak k ně- jaké větší akci se neodhodlá. Mimo to padal na váhu, že car bulharský ještě není rusofilem bezpodmínečným a své kroky velmi opatrn odvažuje. Když nad to posel ruský v Cařihra- dě, Čarykov, usiloval o to, aby vytvořen byl balkánský svaz v čele s Tureckem, byli si Berlině jisti, že o nějaké velké akci proti Tu- recku semůže býti zatím řeči a že ruská poli- tika spíše o to bude usilovati, aby spojenecko dohodou získalo Turecko pro svoji sferu zájmovou. A tomu kladen byl v Berlině i v C- řihradě odpor největší Reorganisaci turecké armády provedl
Mladota Slabá Praha Balkán Bospor Cařihrad Berlín Německo Srbsko Řecko Rumunsko Bulharsko Turecko
8 article
Němci. Berlín dostává povolení pro uskuteč- nění svých plánů v Malé Asii, současně podpo- ruje se velmi intensivně kolonisace německá podél nově projektovaných a stavěných drah zcela jasně vystupují obrysy hospodářské kolonlální politiky německé. Afrika jest již zabrána, v Asii volna však v prvé řadě on territoria, která náleží dosud formálně k cí- sařslé říši turecké. Postup Německa byl v tomti směru potud jednoduchý, že usilovalo o to aby ziskalo způsobem klidným a nená- padným Malou Asii jako kolonii, byť po zdánlivou souverenitou tureckou. Příklad Egysta tanul pánům v Berlíně stále na mysli. Rusko mělo býti zaměstnáno na Dálném Vý- chode a průkopnické práce na balkánském polocstrovu pro plány německé mělo konati — Rakousko ... Harden byl po této stránce ve Vdní úplně otevřeným, když u přítomno- sti mnistra zahraničních děl Berchtolda doka- zoval jak Rakousko jest „tradičně i histori- cky“ povoláno býti beranem velkoněmecké po- litiky na Balkáně. To znamenalo pro Harden a kdž s ním jsou, že jest životním úkolem Ba- kousta nedopustiti, aby na Balkáně vznikly mocsější slovanské státy, eventuelně povinno- stí jcho takovéto snahy zbraněmi překaziti tím působem zajistiti Německu volnou dráh nejer na Solun, ale i dále k Malé Asii. Jest charikteristickým pro nazírání v Berlíně, že nepoažovali za závadu svých plánů, že mer Němckem a Tureckem leží vedle menších stá- tů bllkánských Rakousko. Na to zvykli pohli- žeti ako na oddaného pomocníka Německa snadi nástroj svůj, byť hlasy, volající po cel- ni uii německo-rakouské, v poslední dob zmlky. Německo hledí na Rakousko jako přilelé territorium hospodářské, které má si- ce plitickou samostatnost, avšak hospodář- skélo postavení jako přímý mezinárodne činiši oekonomický nemá.
Němec Harden Berchtold Berlín Asie Afrika Německo Rusko Rakousko Balkán Turecko
9 article
Německo pro tento názor mělo ostatně řadudůvodů. Náš obchod mezinárodní v po- sledich letech neobyčejně utrpěl, obchodní bilane říše stala se trvale pasivní a není nej- mení pochybnosti o tom, že při pasivitě o- chodí bilance 800 miliony korun jest pasivní i plitební bilance tohoto státu. Tento fa kt pasřity platební bilance zračí se nejlépe kursch cizích směnek a v nedostatku penčz, kter v Rakousku trpíme a který udává sou- časně také směr politiky rakousko-uherské bank) jež zlatých peněz nyní nesměňuje. Ví- tězstv balkánských národů způsobilo otřes těchto plánech Německa a toto chtčiíc ne- chtějicuuselo se podříditi směru, který vytčen byl dolodami šesti velmoci v příčině věcí bal- kánskýh. Německo samo přímo rovněž si nějakéo zasažení nepřálo. V Německu byli dobře joučeni událostmi marockými, jak ne- bezpeho jest harašiti zbraněmi, když nejsou hospolářské podklady říše pro zakročení vo- jensk připraveny. Proto se také v Berlině iv dobác nejvážnějšího napietí mezi Ruskem a Rakoskem chovali velmi zdrženlivě. A stál opakgaly vůdči listy napomenuti do Rakou- ska, sy spojenec nešel příliš daleko. Nebyly to oba o Rakousko. O to šlo, aby Německo nebylostrženo do války, která by mohla mu přiněst hospodářské pohromy dalekosáhlé.
Německo Rakousko Berlín Rusko
10 article
Neslnš zapomínati, že právě Rusko jest nej- většlm odběratelem Německa a že bez něho by ývoj soudobého hospodářství tamějšího nebtl myslitelným. I dnes má Rusko (stát) Něnkcku přes 250 milionů rublů ve zlatě odndí těchto peněz — representujících víc než 500 miliont marek ve zlatě — mohlo b zasaliti němectému národnímu hospodářstv velni citelnou únu. Důsledkem toho také pra- covalo se v Něnecku na venek velmi loyálně ve snyslu postipu šesti velmocí. Ale na drulé straně nebylo nevitáno, když provedena byla protirevoluce mladotureck- že Německo chělo přímo mladoturky podp- pvati, jest vylačeno. Německo však toho radálo, že mladturecká revoluce jednoho d- sáhne: zmenšen požadavků bulharských, sp- tielně pak změu fronty ohledně Drinopol Německo bylo v pak bez vlastní své jak- koliv zásluhy vytoupilo jakožto ochránce P- recka a v Cařihradě by se zachránění Drino- pole anebo alespoň části jeho bylo připisova- lo rozhodujícímu zakročení Německa. Bylo by to utužilo spietí Německa s Tureckem. ji- še Hohenzollernů byla by se stala nejenf- nančníkem, nýbrž také politickým a hospodář- ským ovladatelem: cesta velkolepě myšlen koloniální politiky německé v Malé Asii tím rázem otevřena. A nota bene: trojdohoda pro- testovati nemůže, poněvadž samostatné Ture- cko přece může voliti si přátele a podporo- vatele. Budou-li tím chráněny anebo poškozeny zájmy Rakouska, v Berlině nikdo se neptal, po- něvadž niebelungská věrnost berlínská jde vždy jen tak daleko, pokud to prospívá Ber- línu. To se ukázalo v době anexe bosenské nejlépe. A jisto jest, že by se bylo právě Ně- mecko velmi nerado odhodlalo k jakémukoliv ozbrojenému zakročení tehdy anebo nyní.
Rusko Německo Cařihrad Drina Turecko Rakousko Berlín
11 article
I Německo ví, že k vítězství jest zapotřebi ducha armády, že jest zapotřebí přesvědče- ní národa o tom, že válka jest účelna a jest velmi sporno, zda by toto jeho přesvědčení mohlo vykvésti z faktu anexe bosenské, ane- bo z jiného momentu, který se přímo Německ nedotýká. Ba jsou silné proudy v Německu. které v slabém Rakousku zři nejlejší oporu pro budoucí plány německé. Mladoturecký převrat měl současně uzavříti dráhu eventuel- ním snahám Ruska v Malé Asii a měl vyzníti energicky proti Londýnu. Jisto jest, že v Ca- řihradě očekáváno bylo od převratu aspoř rozpadnutí dosavadní dohody šesti velmocía utvoření takové situace, která by umožnila Turecku výhodnější mín- Ale plán byl brzo prohlédnut. Trojdohod velmi energicky se ohradila proti eventuelní- mu zasahování Německa a Berlínu nezbývalo. než učiniti prohlášení, že se změnou věcí Cařihradě nesouhlasí, že na ni nebyl účasten a peněz že Turecku nedá. Nieméně však refle na politiku Německa události v Cařihradě mě- ly: vyslanec německý v Sofšji zakročuje na snížení požadavků bulharských. Že to bylo pře- dem bezvýsledno, věděl kde kdo. Německu jednalo se však o to, aby podalo doklad, jak upřímně s Tureckem smýšlí. Ovšem: ve svůj vlastní, shora uvedený politický i oekonomický prospěch. Moderní Německo není zemí veli- kých filosofů z počátku minulého století. Jest velmi realistickým, dává málo, aby bralo hod- ně, anebo alespoň se snaží buditi zdání, že něco dává, jen aby samo hodně bráti mohlo.
Německo Rusko Londýn Ca Turecko Berlín Cařihrad
12 article
Německo zná jen sebe, jen svou politiku a jen své zájmy. To mu konečně nikdo nemůže brá- ti za zlé, poněvadž i v politice státní platí, že bližší jest košile než kabát. Nejnovější události balkánské jsou tedy novou zatěžkací zkouškou. Že spojené armá- dy spojenecké proti Turecku zvítězí, jest ko- nečně jasno. V nejhorším případě zůstane dosavadní posice nezměněna. Ale zatěžkáván bude dosud jednotný postup velmocí. Bezpro- středně po převratu v Cařihradě se zdálo, že jest mu konec. Ale při bližším rozpoznání vě- cfv Berlíně k nějskému novému kursu politi- ky přikloniti se nemohli. Italie jest na skoku z trojspolku a postačilo by, kdyby Anglie, Francie a Rusko v Řimě prohlásily, že nemají nic proti tomu, aby Italie okupovala Albanii. A mohla by to býti Albanie, territoriálně dosti malá. Tím dnem mění se trojspolek v dvojspo- lek. Německo přimého zájmu na válce nemá poněvadž na ní nemůže ničeho získati. Ch si udržeti posicí v Turecku. A to je možn bez války. Válka vyžadovala by obětí úžas- ných, ohrožovala by celkovou hospodářskou posici říše a nějakým eventuelním zvětšením territoriálním Německu by valně posloužen nebylo, poněvadž přirůstek neněmeckého obe- vatelstva by mu příjemným nebyl, německého obyvatelstva pak ani v pobaltických provin- ciích ruských není valně mnoho.
Německo Turecko Cařihrad Berlín Anglie Francie Rusko Řima Albánie
13 article
Tak zbylo by Rakousko samo. Rakousko, které prošlo velmi podivuhodným vývojem své politiky. Na počátku balkánské války stá- lo na stanovisku benevolence k balkánským národům: během jejího průběhu znovu však oživly touhy po obsazení sandžaku, avšak p neblahé aféře Prochaskově soustředily se veškeré názory o životních interesech Rakou- ska na otázku Albanie. Když i v tom bylo ra- kouskému stanovisku potud vyhověno, že zá- sadně uznáno zřízení Albanie, zbývala otázka, jak velikou má býti tato Albanie. Dnes jest zřejmo kde komu, že rakouská politika chce v Albanii vytvořiti nejen protiklad proti slo- vanským státům Balkánu, ale že chce takto zameziti přístup italii na Balkán. Prvé důvody pro Německo valného významu nemaji, druhý důvod v Berlíně není nejsympatičtějším. Ale co v Německu nejméně jest sympatickým, jest fakt hospodářské krise, která se v důsledku politických událostí a v důsledku stanovisk
Prochaskův Rakousko Albánie Balkán Německo Berlín
14 article
Rakouska u nás projevila a která se tkla ne- jen financi státních, ale zasáhla také do ce- lého hospodářského složení státu a jeho oby- vatelstva. Rakousku i Německu nemůže být příjemno, že stále a stále vyskytují se nové insolvence, že v rakouských továrnách se ne- pracuje, že tím celý hospodářský život trpí jest podvázán naším postupem politickým Proto, poněvadž tim vzniká otázka, stačí-l na úspěch dobře vyzbrojená a připravená ar- máda, čili nic. Nejsou-li tedy ještě další před- poklady úspěchové a pokud tyto předpoklady jsou v Rakousku dány. To je choulostivý mo- ment, který v Německu jest různě glossován a na který poukazovaly obchodní komory jiné vážné korporace předlitavské již dříve.- Kdyby Rakousko bylo sympaticky pod- porovalo slovanské národy balkánské, bylc dnes jejich ochráncem, mělo mezi nimi nej- větší vliv a bylo by posloužilo nejen svým ho- spodářským zájmům, ale také svému posta- vení politickému. Jak poměry dnes vypadají, posiluje se na Balkáně vší mocí vliv trojdo- hody, proces tedy opačný, než jak jest to v zájmu říše. Že této politice za hranicemi ni- kdo rozuměti nemůže a tím méně pak mezi státy trojdohodovými, jest samozřejmo. Fran- couzské lísty píší opětně a opětně o tom, že se obávaly politiky rakouské a zatlačení vlivu trojdohodového z Balkánu, že však Rakousk — bohudíky — činí vše možné, aby vliv proti- trojspolkový byl co možno posílen. O tom. jaké důsledky měla politika rakouská po ho- spodářské stránce doma a v jakém stavu jsou státní finance atd., jest rovněž předmětem stá- lých a stálých úvah zahraničního tisku.
Fran Rakousko Německo Balkán Rakousk
15 article
A zdá se, že všechny tyto momenty ve- dou k touze, aby tato politika alespoň z části byla korrigována. Jsme skeptiky. Korrigování musilo by současně vésti ku politice rovno- právnosti oproti Slovanům v říši samé. A zde stojíme u překážky nejvážnější. Rakousko ne- chce, vyjímaje Poláky, uznati Slovany jakožto činitele spolurozhodujícího, jakožto činitele, který má nárok na rovnoprávnost. Je to dáno zásadně špatnými tradicemi rakouské poli- tiky. S těmito tradicemi zatím počítati nutno a nutno se jimi říditi. A proto se zdá, že na- děje v obrat, které by snad mohly býti vy- slovovány na základě některých zjevů posled- ních dnů, byly by příliš optimistickými. Pro se vydávati zklamáním novým? Mezinárodně situace dnes jest arci klidna, nebezpečí zá- pletek odsunuto a jakmile bude vyřešena o- tázka ohraničení Albanie, dostaneme se do mirného vývoje vůbec. JJaké stanovisko dnes Rakousko zaujímá ve příčině hranic albán- ských. známo není. Ale jisto je, že tentokráte otázka tato nebude rozhodována pod dojmem hrozeb, nýbrž pod vlivem poznání, že je ma- lou pro celek, než aby směla ohroziti evrop- ský mír, že Srbsko přineslo již veliké oběti tím, že se vzdalo nároku na samostatný pří- stav a přilehlý pruh země, a že tedy právě proto odškodněno býti musí. Jest to názor. který má silnou oporu i v Německu a tak ne- bude asi Rakousko po této stránce klásti ná- roky přílišné. Jest to vliv mocenských poměrů světových. Dnešní politíka není již výsledkem soukromého sblížení anebo nesblížení, tim méně se tvářnost jeji mění vysíláním kurýrů Klidné posuzování sijuace zahostilo se také na trzich peněžních. Ale právě proto vznikla vážná otázka, jaká jest hospodářská bilance posledních měsíců pro nás a jaké po- učení z ní odněsti si máme. Bude dovoleno o této otázce promluviti příště. a pod.
Korrigování Polák Slovan Rakousko Albánie Srbsko Německo
16 article
Důležitější kursové variace na pražské burs v minulém týdnu seznati lze ztohoto přehledu 8.II. 1. II. 266.50 živnostenská banka . . . 266.50 443.— Česká průmyslová banka . . . 442.— 668.— Pražská úvěrní banka . 442.— 442.— Zál. úvěr. ústav v Hradci- Král. 426.— 426.— Pozemková banka . . . . . . . 210.— 271.50 Česká zajišťovací banka. . . . 364.— Kolinská chemická továrna . 364.— Alpská montanní společnost. , 194.50 Podolská cementárna . . . . 368.— Česká cukerní společnost . . . Elektrotechnická dříve Kolben.. Dankova strojírna . . . . . . 1900. — Českomoravská strojírna. . . . Továrna orient. cukr. dř. Maršner 190.—
Král Kolinská Dankův Hradec živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka pozemkový banka Český zajišťovací banka
17 article Západočeské kaol. a jamo ) o1.85
Západočeské kaol. a jamo ) o1.85 Zástavní listy Hypot. banky 4 % Kom. úp. Zem. banky (v K) 4. 89.—
18 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zoráva „Národních Listá-) Z Vídně, 8. února. —n. Nejistota polítické situace a znovuza- hájeni boje mezi Tureckem a balkánskými státy neměla na celkový trh zdejší bursy v minulém týdnu zvláštního vlivu: pouze konal se obchod namnoze v mezích omezených. Počátek týdne za- hájen byl slabšími záznamy. Povšechné posu- zování události posledních dnů mělo vliv na nové uplatnění se vzestupaé tendence, ze které proti- tovaly zvláště dřívější favority z hodnot zbrojař- ských, železářských, dopravních a cukerních. Na- kupy hromadily se zejména na zprávy o utužení přátelství mezi Rakouskem a Ru- skem. jevíci se v doručení vlastnoručního listu císaře Františka Josefa carovi. Publikované zprávy o lokalisaci války na Balkáně byly taktéž značnou oporou vydatného zotavení bursy. Náhlý obr at nastal na středeční polední burse, kdy roz- hlášeny byly jistou firmou zprávy o vtrhnutí ru- munského vojska do Bulharska, o generální stávee v Pešti a o zvláštních vojenských opatřeních Rakousku. Jmenované zprávy byly přícinou de- routy, která však netrvala než několik málo minut, ježto pověsti záhy byly dementovány. Znatelnou ztráfu utrpěly v této as tříminutové době zejména. akcie alpské montanní společnos ti. které padly s 1042 na 1023 a Škodových zá- vodů s 814 na 796, jakož i některé jiné divi- endové hodnoty. Jakmile bylo dokázáno, že zprávy nejsou pravdivé, došlo ihned k rychlému
jítrouta Vídeň Turecko Rakousko Balkán Bulharsko Pešť národní Listat
20 article
Značnou oporu trhu přinášely i buletiny za- hraničních burs, jakož i zprávy o brzkém sko- ení balkánské války. Obchod nenabyl však p celý týden nějak pozoruhodněji většího objemu. ježlo širší spekulace vyčkává dalsího průběhu balkánských události. Rovněž i trh peněz vy- kazuje stále ještě abnormální poměry, tak ze nelze dosud pomýšleti na to, že by za trvajících poměrů mohla přikročiti Rakousko-uherská bank ke snížení své diskontní sazby. Všechna pozornost bursovní spekulace obrá- cena byla v minulěm týdnu na hodnoty z bro- jařské, z nichž zejmena akcie Škodový ch závodů na kursu získaly a to na zprávy o vel- kých objednávkách, krycimi koupěmi, zprávami o zvyšování akciového kapitálu, jakož i zúčast nění se na nové uherské továrně na děla. Sou- věžně s akciemi jmenovanými hledány i akcie Rakouské továrny na zbroj a Poldiny
Poldin
22 article
Vzestupný vývoj kursů znatelný byl i u hod- not dopravních. Zejmena ve větších polož- kách kupovány akcie statní dráhy, neboť prý společnost zúčastněna má býti též na zřízeni to- várny na děla v Uhrách. Největší pozornost vé- novala bursovní spekulace akciím Jižní dráby jakož i prioritám jmenované dráhy, kdež dobře uplatnily se zprávy, dle nichž Pozemkový úvěrní ústav usiluje o to, aby otázka sanační dostala se konečně ke svému rozřešení. Akcie Východn dráhy kupovany na známé již zprávy likvi- Zprávy o zvyšování cen nafty měly vli - v minulém týdnu na hodnoty petro le j ái ské, z nichž zejmena Karpatky vykazují značnější zvýšení kursu, ježto společnost docílila dle soukromých zpráv zisku 120 K na akcii. z kteréhož obnosu vypláceti bude 50—60 K divi- dendy. Odhau dividendy u akcií Schodni ca na K 25.— byl příčinou značnější poptávky po jmenovaných ak lich. Taxace dividendy vzpružila i kurs akeií Galicia. Částečné ztráty, které utrpěly hod noty železářské na počátku týdne, byly opětným zvýšeným zájmem po jmenovaných hodnotách nejen nahraženy, nýbrž i ustoupily dokonce dalšímu vzestupu kursu. Částečné krytí kontreminy vzpru- žilo kurs akcií alpské montanní společ- nosti, zatím co ostatní hodnoty těžily z taxaei dividend. Na trhu č eských hodnot kupovány skci České cukerní společnosti na zprávy o vyplácení vyšší dividendy, jakož i rozmnožování akciového kapitálu. Následkem velmi příznivé konjunktury v prů- myslu uhlářském kupovány byly ve většíc
Schodeň Uhry Galicia
24 article
položkách téměř všechny akcie do skupiny jme- nované náležející, neboť značnější objednávky za- ručují vyplácení vyšší dividendy. Trh ukládacích hodno t zůstává nadále zanedbáván a sotva udržuje svoje kursy. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledu
25 article Rakouská korunová renta . ..
Rakouská korunová renta . .. zlatá Uherská korunová renta . . . . » zlatá » . . . - Rakouský úvěrní ústav . . . . Uherská úvěrní banka . . . Rakousko-uherská banka . . . Živnostenská banka . . . . . Česká průmyslová banka . . . Pražská úvěrní banka . . . . . Státní dráha . . . . . . . . . Jižní dráha . . . . . . . . . Buštěhradská lit. B . . . . . . Rakouský Lloyd . . . . . . . - Kralodvorská cementárna . . Alpská báňská spol. . . . . . Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská spol. . .. Skodovy závody . . . . . .. Haličsko-karpatská petrolejová Mladoboleslavský lihovar . . . Londýnská devisa . . . . . . Říšské marky . . . . . . . . . Poldina hut. Zbrojovka
Lloyd Skodův Poldin Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka mostecký uhlářský společenský
26 article
Anketa pražské obchodní komory o účto- vání pasivních diferencí kursových v bílan- cích spořitelen a pojíšťoven. Z podnětu, da- ného v poslední plenární schůzi pražské ob- chodní komory, svolalo presidium komoryn pátek dne 7. února odpoledne anketu peněž- ních ústavů, interesovaných v otázce účelněj- šího účtování pasivních diferencí kursových při ukládacích hodnotách, aby komora nabyla zevrubné informace o stanovisku, jaké v otáz- ce této, zvířené nyní zvláště známým mini- sterským výnosem ze dne 16. ledna t. r., jed- notlivé kategorie dotčených peněžních ústavu zaujímají a seznala přání, jaká v této záleži- tosti mají. Anketu zahájil president komory. p. Václav Němec přiměřeným proslovem. načež k pozvání jeho ujal se řízení ankety ře- ditel Zemské banky král. Českého p. Frant. Fejfar. Nejprve probíráno stanovisko spoři- telen, které tlumočili pp. místoředitel městské spořitelny pražské dr. V. Pospíšil, námě- stek ředitele České spořitelny dr. J. Foser. i za Svaz českých spořitelen tajemník dr.
Václav Němec František Fejfar doktor V Pospíšil J Foser obchodní komora Český spořitelna svaz český spořitelna
27 article
Cmunt. Jednomyslný byl názor, že pro spo- řitelny je nejúčelnější způsob bilancování, na- značený v loňském výnosu ministerském ze dne 30. ledna, dle něhož pasivní kursové diference smějí být zařaděny mezi aktiva, zn současného vázání přiměřené částky reservní- ho fondu s příslušným označením. Ovšem ne- dostatečným bylo, že výnos ten obmezoval takové bilancování jen na spořitelny, jejichž fondy reservní činí aspoň 5 vkladů, i vy- sloven požadavek, aby takový způsob bilan- cování byl připuštěn všeobecně. Tam, kde by reservní fond nestačil, stačilo by za- řadit do aktiv diferenci kursovou jako pohle- dávku za zaručení obcí. Pro případ, že by vláda nedala se pohnouti ku přijeti tohoto stanoviska, budiž amortisační doba výnosu ze dne 16. ledna t. r. rozšířena aspoň na 10 let a respektovány přiměřeně též zřetely daňové- Nepřijatelným a nesplnitelným je výnos le- tošní, i když se základními zásadami jeho spořitelny vyslovují souhlas (totiž poměr mo- bilií k immobiliím a ukládání jisté kvoty ve státních, a rozumí se samo sebou i ze m- ských hodnotách). Ovšem úprava taková je nepřípustná pouhou cestou administrativní.
Cmunt
28 article
nýbrž je možna jen buď cestou obapolné do- hody a postupného měnění stanov, anebo ce- stou zákonodárnou. Zástupce Svazu českých spořitelen na základě statistiky za r. 1911 dovozoval nemožnost provedení mini- sterského výnosu za pouhá 2 leta; ze stati- stiky té je dále zjevno, že úhrnný pom ě mobilních aktiv k immobilním je u českých spořitelen 31.72 : 68.28 tedy převyšuje ještě hranici vládou požado- vanou. V záležitosti bilancování kursovních diferenci u pojišťoven ujali se slova pp. dr. P. Čech (za c. k. priv. První českou vzá- jemnou pojišťovnu) a dr. Lad. Klumpar (za „Slavii“, vzáj. pojišť. banku), kteří kladli dů- raz na to, aby i zde docíleno bylo co možná jednotného řešeni. Když bylo na konec pojednáno ještě všeobecně o poměrech n trhu státních rent, příčinách úpadku jeho a některých prostředcích k nápravě. skončil předsedající p. ředitel Fejfar schůzi. O věci koná pražská komora ještě další pí- semné šetření, načež — zejména až bude de- finitivně formulováno stanovisko Svazu če- ských spořitelen — podnikne další přiměřené První českomoravská továrna na stroje v Praze. Jak se ze zasvěcených kruhů dovi- dáme, bylo prozatím oddáleno schvá- lení o usnosení valné hromady ze dne 25. března 1912 v příčině změn stanov a způsobu provedení zvýšení akciové jistiny na K 4.000.000, budou však v příhodné době učiněny kroky, aby usnesení ta schválení do- sáhla. Jak známo, měl býti akciový kapitál První českomoravské továrny na stroje zvý- šen z dosavadních 3.2 mil. korun na 4 mil. vydáním nových 2000 kusů akcii po 400.— nomin. Na 4 staré akcie měli obdržeti akcio- náři 1. akcii zdarma a vypadající obno 800.000 K měl býti odepsán z reservního fon- du a převeden na účet akciového kapitálu.
doktor P Čo Lada Fejfar Praha svaz český spořitelna Slavia svaz če
29 article
Tyto nově vydané akcie měly participovati na čistém zisku za rok 1913. V důsledku výše zmíněného odkladu nové a kcie ovšemv tomto roce vydány nebudou. Pozemková banka v Praze. V bila nčn schůzi správní rady, konané dne 8. t. m., vzata byla na vědomí u závěrka účetní za ob- chodní rok 1912, vykazující čistý z i s k obnosu K 513.648.37. Valné hromadě akcio- nářů, stanovené na den 31. března t. r., bude navrženo, aby se vyplácela 51/2 dividen- da jako v roce předcházejícím obnosem 22 na akcie I. a II. emisse a 11 K na akcie III. emise. Po dotacích a odpisech dle stanov jakož i tantiemách ředitelství a správní rade a odměně radě dozorčí, zbývající obnos pen K 17.436.03 převeden bude na účet roku le- tošního. Obchodní zpráva výroční konstatuje příznivý vývoj banky ve všech směrech ob- chodu realitního a bankov ního.
Praha pozemkový banka
30 article
1025.— 190.— 362.— 439.50
31 article 1900— 190-
1900— 190- 91.85
33 article
Z Agrární banky. V poslední schůzi správ- ní rady Agrární banky schválena byla bi- lance za r. 1912, vykazující čistý zisk v obnosu K 285.125.77 a usneseno zároven navrhnoutí valné hromadě, jež konati se bude dne 23. února t. r., aby z tohoto zisku vy- placena byla dividenda 512% z akciového kapitálu K 4.000.000 obnosem K 220.000, re- servnímu fondu aby přikázáno bylo 21.133 K. čímž dosáhne obnosu K 120.000 a zbytek po výplatě tantiémy správní radě aby obnosem K 15.480-19 převeden byl na nový účet. „Moldavia“, akciová společnost v Praze. Akcie první emise této pojišťovny jsou již hotovy a vydá- vají se u pokladen Živnostenské banky v Praze a u všech její filiálek pánům upisovatelům na odevzdání všech stvrzenek o učiněných splátkách. Akcie „Moldavie“ akciové pojišťovny v Praze u- schová Živnostenská banka na přáni pánů majitelů ve svěm depot bezplatně. Z trhu cukerního. V Praze, 8. února. Sa- rovina. Rozmnožená vybídka při nedostatečné koupěchtivosti trhy opět rozladila a dnes doslá první depeše hamburská zněla chabě a v zázna- mech o 5 fen. polevila. Také polední Magdeburk při klidnějším směru byl v záznamech souhlasný s Hamburkem. Při zahájení dnešního našeho krhu. jakož i na polední burse znamenáno K 21.80 z promptní a K 22.50 na říjen-prosinec z Ústí. Lon- dýn byl chabý a odpolední Hamburk přinesl klidný směr, ale další ústup záznamův o 21/4 fen. Obchod s bílým z boží m při klidné nálade zachovává základní cenu K 76.— za homole z stanic továrních. Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 60so t., vyvezeno 5360 t. Zásoby činí 13.450 t. proti 12.730 t. před týdnem a 12.340 t. před rokem. Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pra obchod se zbožím ze dne 8. t. m.
Lon Praha Magdeburk Hamburk Ústí Terst agrární banka živnostenský banka
34 article
Včerejší závěrek klidný. Dnešní zahájení cha- bé. Později nastalo další oslabení. Nedostatek kou- pěchtivosti. Anglické odprodeje Z trhů peněžních, 8. února. Vídeň. Poné- vadž události na Balkáně se nevyvijejí, zaujala bursa prozatím stanovisko vyčkávaci. Pod dojmem mírných snah realisačních, které byly uváděny ta- ké v souvislost s rozladěním, které vzniklo násled- kem toho, že dodávky pro válečné loďstvo byly zadány do ciziny, se kursy z počátku oslabilv avšak brzy nalezla se protiváha ve vzestupu jed- notlivých hodnot, zejména Škodovek, které byly kupovány místní spekulací. Také po lombardech byla větší poptávka, kdežto alpinky a akcie bán- ských podniků byly od počátku stejně jako včera zanedbávány. Ke konci prováděla spekulace tý- denní závěrečné realisace, a to tím spíše, poné- vadž zprávy z berlínské bursy je spíše podporo- valy. Ve šraňku byla opětně východni dráha vy- hledávána. Želzářské hodnoty se nezměnily. Zvý- šily se akcie Union o 12 K. Renty se nezměnily. rovněž ne devisy a valuty. Z našich papírů obcho- dovány Daňkovky za 442.50 K. Kolbenky za 445 K. Chorvatské cukerní placeny 1582 K. České cukerni 366.50 K a v západočeských kaolinkách došlok obchodu za 897.50 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný. Sazby za první akcepty ban- kovní činily 5 1/4—51/% %. Petrohrad. Obchod na dnešní burse byl nepatrný a v souvislosti se zprávami pařížskými došlo v jednotlivých hodnotách průmyslovýchk mírnému oslabení kursů.
Vídeň Balkán Petrohrad Daňkovka chabé Union o 12 K
35 article
Petrohradská bursa. Nejistota stran politiky balkánské, jakož i nevyjasněný poměr rusko-ra- kouský a rusko-činský nedává petrohradské burs potřebné důvěry ke klidnému dalšímu rozvoji. Pří- jezd delegáta rakouského císaře vzbudil sice zvě- davost interesovaných kruhů, avšak naděje do od- stranění všech sporných otázek není veliká a ne- došla tudíž ani na burse ku patřičnému výrazu. Mír- né zlepšení, které se částečně koncem týdne uplat- nilo, pohybovalo se jen ve skromných mezích soustředilo se hlavně na papíry naftové a bankov- ní. Trochu oživení nastalo na burse zavedením no- vých akcii společností Noblesse, kterých se spe- kulace ihned chopila a kurs přechodně značně zvýšila. Na trhu bankovním zlepšilý se akcie di- skontní banky o 3 r. na 493, za akcie mezinárodní banky bylo placeno 513 až 518, za ruskou banku 390 až 392, za azovsko-donskou 593 až 605 a za sibiřskou 584 až 590. Akcie průmyslové banky ko- lísaly kolem 352, za volžsko-kamské placeno 960 až 975, za privátní 277 až 279 a za rusko-asiat- skou 284.—. Banky zemelné zachovaly stejné zá- znamy a z pojišťoven došlo k obchodu v první po 1550 a v ruské po 114. Z dopravních hodnot vzpru- žily se akcie rostovské dráhy o 60 r. na 2500, se- verodoněcká zotavila se o 5 r. na 285 a ostatní za- chovaly dřivější kursy Ze Spolku funkcionářů českoslovanského p- něžnictví. Valná bromada Spolku funkcionářů če- skoslovanského peněžnictví bude se konati v ne- děli dne 23. února t. r. v Obecním domě u Prašné brány, I. poschodí, jídelna čís. 2, o 9. hod. dopol.
průmyslový banka obecní dům
36 article
Pořad jednání: 1. Zahájení. 2. Rozhovor o zkuše- nostech, nabytých v peněžnictví v pohnutých dnech minulého roku. 3. Zpráva o činnosti spolku za uplynulý rok. 4. Zpráva účetní a pokladní. 5. Volba ústředního výboru. 6. Volně návrhy. Bezprostředně po valné hromadě koná se v téže místnosti usta- vující schůze ředitelství spolku podle změněných Snížení úrokové míry v Italii. Dekretem jtal- ského ministra pokladu snižuje se úroková míra italských cedulových bank pro prvotřídní směnky s 6 na 51/2 94.
jednání : 1
37 article
84.50 107.30 84.25 104.45 623.— 816.— 2035.— 266.50 441.50 669.— 706.50 119.75 940.— 534.— 388.— 1030.50 904.— 3434.— 948.— 798.— 817.50 866.— 1235.— 2414 11701
38 article
84.65 107.40 84.25 104.50 625.— 816.5 2083.— 260.50 441.50 670.— 703.25 108.7 945.— 533.— 382.— 1027.50 910.— 3400.— 920.— 785.— 795.— 873.— 1215.— 24.17 118.—
40 article
Porada o zlepšení podmínek v bankovním ob- chodě v Německu. Dne 7. t. m. konala se v Berlíně porada berlinských bank a bankovních firem, pa- třících ke kolkovému sdružení, které účastnili se též zástupci venkovských bank. Na poradě jednal se o návrzích na zlepšení podmínek v bankovním obchodě. Bylo konstatováno, že při přibnání cizich ultimových peněz již nyni též na venkově jsou re- spektovány nejvyšší sazby, předepsané též berlin- ským kolkovým sdružením. Zlepšení venkovských sazeb bude nyní provedeno v celé říši. Definitivní rozhodnuti ještě se nestalo. Příští týden koná se nová schůze kolkového sdružení. Přeměna ve společnost s r. o. „Orien- tal“, akc. kup. továrna na cukro- vinky a čokoládu v Hor. Heršpi- cích u Brna, jejíž valná hromada usnesla se dne 27. listopadu m. r. likvidovati. Na této valné hromadě bylo vysloveno přání, aby se utvořila nová společnost, která by podnik převzala. Za tím účelem utvořil se ze starých akcionářů zařizující výbor, který se usnesl zříditi společnost s r. o. a zahájil upisovací akci. Podíly jsou po 500 K. Základní kapitál má činiti 200.000 K. Upsáno jest již 125.000 k.
Německo Berlín Brno
41 article
Upisovací lhůta stanovena do 19. února t. r. Uherská statistika lihu. Podle konečného vý- kazu ministerstva financí činila v zemích uher- ských od 1. září do konce prosince 1912 výroba produkčních pálenek 29.832 (—7987) hl. výroba konsumních lihovarů 433.451 (+ 38.120) hl. Zda- něno bylo celkem 316.262 (+ 12.044) hl a síce 247.889 (— 15.215) hl kont. a 68.373 (+ 27.259) hl exkont. Vyvezeno bylo celkem 334 (— 2671) hl exkont. Denaturováno bylo 56.489 (— 4229) hl a sice 212 (— 10.821) hl kont. a 56.277 (+ 6592) bi exkont. Zásoba lihu na počátku výrobního období 1912—1913: 150.218 hl. Celková zásoba lihu na konci I. čtvrtletí výrobního období 1912—1913. 128.487 kl. Obchodní jednatel v Bosně. Ve vývozní kan- celáři pražské obchodní a živnostenské komory mo- hou interesenti zvěděti adresu obchodního jed- natele v Bosně, jenž zajímá se hlavně o bavlnu, plátno, sukna, cukr, mouku, lih, cukrovinky a čo- koládu, svíčky, drátěné hřebíky, petrolej std.
Boseň živnostenský komora mohou