ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 8 5e5eec90-8f39-11dd-a8b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 8
Chunky — 33 celkem · entity: work 17, person 94, place 39, org 7
1 masthead
Strana8.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. února 1913. Číslo 39.
4 article
potřebuje se tudíž na změkčení 100 mě čist káranské vody 11.77—12.87 kg vápna a 5.3 kg. žíhané sody. Když vápno přidávati se bude v podobě vápenné vody a soda v 1%ním roztoku, za- potřebí bude na 100 m vody nasyceného roz- toku vápenné vody 9—10 m3 a 5.32 hl. roz- toku sody. Počítáme-li 1 kg sody kalcinované ve velkém 16 h a 1 kg čistého vápna 6 h, čin výlohy za chemikalie potřebné na změkčen 100 m. K 1.51. Změkčuje-li se voda žíravým louhem sodou, zapotřebí bude na 1m a 1° němec. tvrdosti 6.25, nejvýše však 12.5 gr hydrátu sodnatého, dle toho, chceme-li získati dvoj- uhličitan neb uhličitan sodnatý, a 19 gr ží- hané sody 1002% ní. Bude turíž zapotřebí na 100 m3 vody k úplné neutralisaci a přeměnění volné kyse- liny uhličité na uhličitan sodnatý 3.45 kg hydrátu sodnatého, k odstranění tvrdosti po- míjející a přeměnění hydrátu sodnatého na uhličitan sodnatý 11.25 až 12.63 kg. hydrátu sodnatého, a k odstranění tvrdosti trvalé 5.32 kg. žíhané sody. Zapotřebí bude tudíž k změk- čení 100 m vody káranské celkem 14.7 až 16.08 kg. hydrátu sodnatého a 5.32 kg. sody. V praxi je zapotřebí přidávati hydrátu sodnatého jen tolik, aby se veškeren hydrát vázal jen jako dvojuhličitan, takže skutečně na 100 m vody káranské bude zapotřebí 7.35—8 kg. hydrátu a 5.32 kg. sody. K změkčování káranské vody upotřebiti pak možno s prospěchem žíravého louhu tak zvaného 80stupňového, který obsahuje asi 60 hydrátu a 8—10 uhličitanu sodnatéhoa prodává se ve velkém 1 q asi za 25—27 K Na 100 m vody připustí se roztoku 1 % ního louhu 1.33 m3 čili 13.3 hl. a 1% žíhané sody 4 hl.
kg m 3 hektolitr
5 article
Náklad za chemikalie na změkčení 100m činí 4—4.2 K. Změkčování hydrátem sodnatým a sodou postupuje velice hladce a rychle, voda změkči se již průběhem 15 minut i když chemikalie se přidají za studena. Změkčování toto může se zvláště dopo- ručiti prádelnám, a to z toho důvodu, že hy- drát sodnatý se přemění za studena ve dvoj- uhličitan a ten pak teplem skýtá uhličitan sodnatý či sodu, a prádelny nemusí při pran více přidávati sodu aneb jen menší množství. Přidá-li se na 100 m 13.3 kg. 60 % ního louhu, utvoří se při změkčení a zaváření vody 10.55 kg. 100ní sody bezvodé či Solvayovy, čili okrouhle 28.4 kg. prodejné vodnaté sody. Jak změkčování vody sodou a vápnem. tak změkčování sodou a louhem vyžaduje pe- člivé obsluhy a správného provádění. Nyní kdy do potrubí vtéká ještě voda různě smí- chaná, nutno i každodenním rozborem se pře- svědčiti o složení vody, aby přítok chemikali mohl býti přesně určen.
Solvayův kg
6 article
Ku připouštění chemikalií sestaveno jes mnoho přístrojů, kteréž automaticky přidávaji potřebné reagencie a filtrací sedlinu oddělují Velká část přístrojů těchto vyráběna byla do- sud v Německu, ale v poslední době německé konkurenci účelně čelí svými dobrými pří- stroji systému Desroumaux také Pražská ak- ciová strojírna. Přístroj tento samočinně vy- rábí nejen vápennou vodu, nýbrž obstarává mísení chemikalií s vodou a filtraci změkčené vody. Konstrukce jeho jest jednoduchá, ná- klad mírný, obsluha skoro žádná. V poslední době velice sobě razí cestu změkčování vody umělými zeolity (permutity) Zeolity (puchavce) jsou vodnaté minerály v nichž nalézá se kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a kysličník žíravin neb žíravých ze- min. Známe 2 druhy zeolitů, a to podvojné křemičitany hlinité, kde vedle křemičitanu hlinitého se nalézá křemičitan žíravin neb ží- ravých zemin, a křemičito-hlinitany žíravin aneb žíravých zemin, kde kysličník křemičitý jest pomocí hlinitého vázán přímo na zásadu, tvoře křemičito-hlinitany. Sloučeniny druhé jsou pak velice labilní, a můžeme v nich snad- no zásadu jednu zaměniti jinou organickou neb minerální aneb opačně, rozkládají se již za chladu velice snadno kyselinami a pouští lehce svou vodu. Nalézají se hojně v ornici, kde převádějí minerální látky ve sloučeniny schopné asimilace rostlinám, neboť spojují se snadno s organickými látkami v komplikova- né, lehce rozložitelné sloučeniny.
Německo
7 article
Tato schopnost vyměňovací může být ještě stupňována, když tyto zeolity uměle vy- rábíme tavením nějakého hlinitého minerálu se sodou neb potaší a křemenem. Taveninu loužíme vodou, aby rozpustný křemičitan se odstranil. Dle Ganse a Kolba vyrábí se umělé zeolity takovým způsobem, aby na 2, 3, 4 mo- lekuly kysličníku křemičitého připadla 1 mo- lekula kysličníku hlinitého, 1 molekula ky- sličníku sodnatého neb jiné zásady a 5—8 mo- lekul vody. Umělých zeolitů užívá se nyní v průmyslu k různým účelům, jako k změkčování vody k odstraňování alkalií, železa a manganu z vo- dy, k zachycování zlata ve vodě mořské atd Umělé zeolity jsou krystalické, zrnité neb šu- pinovité, porovitě a pro vodu snadno pro- stupné látky. Výroba umělých zeolitů jest pa- tentem chráněna a jich zpracováním se za- bývá společnost s r. omez. zvaná „Permutit- Filter“ v Berlíně. Umělé zeolity slují v ob- chodě Permutit. Upotřebení permutitu či umělých zeolitů jest velmi jednoduché. Chceme-li vodu změk- čovati, filtrujeme tvrdou vodu permutitem hli- nitosodnatým. Voda protéká filtrem, změkne úplně, aniž jest potřebí nějakých chemických přísad k ní přidávati. Pochod chemický při tomto změkčování záleží v tom, že nerozpust- ný křemičito-hlinitan sodnatý se mění v ne- rozpustný křemičito-hlinitan vápenatý a kře- mičito-hlinitan hořečnatý, a do roztoku vod- ního vchází na místo vápníku a hořčíku z per mutitu natrium.
Gans Kolb Berlín PermutitFilter
8 article
Rychlost filtrační a velikost filtru se říd dle tvrdosti vody. Při správném upotřeben získá se voda tvrdosti O. Při delším upotřebení se veškeré natriun v permutitu nahradí vápníkem a hořčíkem filtr se úplně opotřebí, takže jest zapotřebi jej regenerovati či obnoviti. Toto děje se tím že filtr se propírá zředěným roztokem dena- turované kuchyňské soli. Pro levnost a snad- nou obsluhu zavádějí se filtry tyto v různých českých továrnách. V Praze změkčuje dle do slechu vodu permutitem s dobrým výsledken firma Joss Löwenstein. Sůl, potřebnou k regeneraci filtru, posky tuje vláda podnikům nezdaněnou. Zvláště vhodné jsou tyto filtry pro prá- delny, neboť při tomto způsobu změkčován z pomíjející tvrdosti se tvoři uhličitan sodnatý čili soda, potřebná pro prádelny, čímž se ná- klad na regeneraci kychyňskou solí kryje úsporou na sodě. K vůli zajímavosti budiž uvedeno, že uži- vá se permutitu ještě k jiným účelům. Ta permutitu vápenatého k odstranění alkali z vody, dále permutitu manganatého, napuště- ného manganistanem draselnatým, k odstra- nění železa a manganu z vody, ba dle práce Kolbovy možno i sloučeniny zlata, stříbra cinu, permutítem zachycovati a tak dobývati Dr. Boh. Kraft. Oprava: Ve článku ze dne 2. února t. r. při slo žení vody byla data tvrdosti trvalé a pomijejíc přehozena, a má zníti správně: 8.99 10.10 tvrdost pomijející . . 2.87° . . tvrdost trvalá . . . ..
Joss Löwenstein Kolbův Boh Kraft Praha
9 article Dr. FRANT. HORAK.
Dr. FRANT. HORAK. Praha a její učitelstvo. Přese všecky dohady a spory o tom, č vlastně je učitelstvo škol národních, zda státu či země neb obcí, možno říci aspoň o praž- ském učitelstvu určitě, že náleží fakticky po právu městu Praze. Nenáleží mu sice už tal cele, jako na prahu nové éry zákonodárstv školského v letech sedmdesátých, než ještě říš- ský centralismus vzal hlavnímu městu jeho do- savadní rozhodující vliv na školství národní avšak i potom, když stát osedlal si učitelstve svými orgány, ponechal přece starost o hmot nou jeho existenci, tedy o jeho fysickou zdat nost a sílu výhradně městu samotnému, kdežto mimo Prahu uložena povinnost ta společně okresům a zemi. Po vydání obecního statutu pro král. hlav město Prahu v letech padesátých ovládlo fak- ticky školskou správu v Praze městské zastu- pitelstvo, přejavši veškeré školské náklady domohlo se tak rozhodujícího vlivu, zejména též na jmenování učitelstva i na jeho hmotné zaopatření, jež samostatně vlastním nákladem regulovalo. Tehdy náleželo učitelstvo pražské vskutku zcela městu a proto také městská správa po odstranění dřívějšího úmorného by- rokratismu se vším porozuměním a s nepoměr- ně větší lehkostí, než dálo se až dosud, hmotno poměry učitelstva svého upravovala a to po- stupně až do let sedmdesátých, kdy centra- lismus v nových zákonech opět oživl a dosa- vadní slibný vývoj hmotných učitelských po- měrů v Praze rázem přerušil.
doktor František Horak Praha
10 article
Učitelstvo vůbec hořelo po vymaněn školy z rukou „feudálů a církve“, avšak záhy pocítilo ruku „centralistické byrokracie“, kte rá neměla od církve příliš daleko. „Okršláci“ se sice činili, avšak jako orgánové centráln vlády, podřízení c. k. okresním hejtmanům chránící především školu před „politickými náboženskými a národnostními rejdy“, neměl co do sledování vlastních účelů školy dosta- tek potřebné neodvislosti. Za to mladé auto- nomii, plné síly a nadšení, která mohla v prv- ním svém rozmachu postaviti národní školu vskutku do platných služeb národa, svázány ruce a vybrány kapsy. Byl-li sledován cíl, aby škola byla autonomii a tím i národu pokud možno odcizena, pak se to také povedlo, ze- jména v Praze, kde autonomie byla jižv plném uvědomění, ale důsledky toho uškodily též učitelstvu. Nové školské zákony odňaly totiž městu nejprve vlastní školskou správu, kterouž pře- nesly na c. k. okresní školní radu, učitelstvu pak vyměřily služební požitky zcela nedosta- tečné. Zachovaly sice městskému zastupitel- stvu prozatím neobmezené právo pracsentačno při jmenování učitelstva a vyhradily jemu ne- jen plnou rovnováhu v okresní školni radě. ale i celou působnost t. zv. rozmnožených okresních školních rad, jež výhradně starati se měly o věcné potřeby a vůbec školské náklady, než hned na to omezeno praesen- tační právo města na pouhé terno okresn školní rady, zřízena pro Němce v Praze zvláštní okresní školní rada a snížen v obou okresních radách počet zástupců města n pouhou třetinu všech členů.
Němec Praha
11 article
Jestliže vyhrazena za to městu formálně vůbec správa školství pražského, pak s druhé strany oklestěna správa tato na pouhé trosky dřívějších oprávnění městského zastupitelstva a přinesla ve skutečnosti městu téměř vý- hradně jen starosti o veškeré školské náklady. V hlavních městech zemí jiných neodvá- žila se ovšem vláda na školskou autonomi měst těchto sáhnouti. Což divu, že zlomení vlivu města Prahy na školskou správu způsobilo passivní odpor městské representace, jímž zasaženo hlavně učitelstvo, které vyňato byvši téměř zcela ze sféry vlivu městské správy, ztratilo tím záro- veň dosavadní její zájem o svou hmotnou exi- stenci. Ježto pak město nuceno bylo i na dále o platy učitelstva výhradně samo se starati, po- čalo toto pociťováno býti jako tísnivé bře- meno. Vskutku pak, ač zákon zůstavil městu volnost vyměřiti učitelstvu platy vyšší nad zá- konné minimum, nepoužila již správa města v své resignaci této volnosti, ale přispěla přece učitelstvu aspoň dobrovolnými přídavky z pou- hé nutnosti do té doby, než zákon ustanov platy přiměřenější.
Praha
12 article
Passivní odpor proti novým školským zá- konům sice časem utuchl, ale odcizení učitel- stva městu zůstalo, jak svědčí o tom čtyřiceti- letá historie bojů o dobrovolné učitelské pří- davky, které zákon podnes nedovedl nahraditi A nyní téměř po půl století po několi- kerém novellování zákona o právních svazcích učitelstva z roku 1875 přikročeno konečně na sněmu k vypracování zákona nového. Nadešla tedy příhodná chvíle též pro revisi dosavad- ního poměru městského zastupitelstva k praž- skému učitelstvu a té příležitosti také ono po- užilo, zakročivší peticí u zemského sněmu, aby po příkladu hlavních měst zemí jiných vydán byl též pro Prahu zákon zvláštní, v němž by jak výjimečné pražské poměry co do školské správy i školských nákladů, tak i zvláštní po- měry drahotní, sociální a služební vůbec došly náležitého zřetele a oprávněné nároky městn i jeho učitelstva svého splnění. Žádalo pak městské zastupitelstvo přede- vším, aby aspoň dřívější jeho neobmezené praesentační právo bylo jemu opět vráceno čili aby omezení práva tohoto na pouhé terne okresních školních rad, kteréžto omezení čin z téhož práva v praxi téměř bezcennou for malitu, bylo opět zrušeno; pro učitelstvo praž ské pak žádalo městské zastupitelstvo vyšš platy zvláštní, jak odůvodněny jsou histori- ckým vývojem i zvláštními pražskými poměry.
Praha
13 article
Konečně vzhledem k vydanému heslu, aby Praha, chce-li míti zvláštní zákon pro své uči- telstvo, také sama spojený s tím vyšší náklad hradila, upozornilo městské zastupitelstvo, že Praha nechce žádných podpor od země pro své školství vlastní, nýbrž jenom spravedlivou úle- vu pražskému poplatnictvu ve formě snížen zemských přirážek, aby nemuselo toto i n dále přispívati měrou tak příliš vysokou, dosu asi 11 milionů ročně, na školství venkovské. když samo školství pražské vyžaduje na témž poplatnictvu přes 4 miliony ročního nákladu. Ovšem do tě doby, než se tak stane, ohradile se zastupitelstvo městské proti tomu, aby Praze odpírány byly i ty nepatrné příspěvky. které země dle zákona z roku 1905 městu Praze z milionových jeho dávek vraceti jes nvoee povinna. Avšak školská sněmovní komise přídržujíc se při sdělávání návrhu nového zákona celkem úzkostlivě zastaralého textu zákona z roku 1875, pokud neodolatelný tlak nevynutil si nut- ných změn a tonouc stále v obavách, aby ne- překročila mez daného jí úkolu, požadavky města Prahy i jejího učitelstva až dosud prost ignorovala. Tak zejména ojedinělé a ponížujíc omezení praesentačních práv městského zastu pitelstva nejen že i nadále má býti zachováno ale ještě rozšířeno i na jmenování učitelstv zatímního, ba dokonce i na učitelky industriál- ní, jichž volbu vykonává měst. zastupitelstv až dosud neomezeně.
Praha
14 article
Tedy na cestě bezohledného osekáván skrovných práv městské autonomie má být dále postupováno, kdežto k sanaci týchž práv není prý školská komise kompetentní Na politickém programu českých stran podtržen jest rozvoj samosprávy jako základny snah státoprávních vůbec a přece ubíjena jest napořád autonomie ve svých detailech. Nen ovšem jinak ani možno, když na př. radikáln autonomisté čeští, pracujíce takřka proti ně- meckým centralistům pro sesílení pravomoc orgánů vládních, prosadili zvláštní ustanoven o tom, aby jmenování výpomocného učitelstva dělo se jedině se svolením c. k. okresních škol- ních inspektorů, ač již sama vláda postaral se pro tyto své orgány o pravomoc tak ši- rokou, že bez nich takřka nic ve školství dít se nemůže, i byla starost ona při nejmenšín zcela zbytečnou. Ostatně není těžko rozhod- nouti, zdaž pod egidou vlády vyzíská více učitelstvo české, či německé. Také co do požitkův učitelstva pražskéh ignoruje až dosud školská sněmovní komise skutečný stav v Praze, vytvořený dobrovol- nými přídavky, takže navrženým zákonem ne- vyzískalo by učitelstvo pražské takřka ničeho kdežto učitelstvu venkovskému dostati se ma zvýšení dosavadních jeho platů nepoměrn většího.
Nen Praha
15 article
Není tedy opět pro spravedlivé požadavky hlavního města na sněmu prozatím dostateč- ného porozumění, naopak nejen v kruzích ně- meckých, ale i na české straně agituje se proti vydání zvláštního zákona pro Prahu, jímž by mohla aspoň částečně odčiněna býti stará křivda, způsobená městu Praze starými škol- skými zákony jak omezováním práv městského zastupitelstva, tak odpíráním učitelstvu praž- skému takového zabezpečení hmotného, na jaké má toto dle velkoměstských poměrů plné nároky. Na německé straně je tento odpor proti Praze pochopitelným, neboť Němcům, an na německém učitelstvu pražském jako ne- dosti německém, ač není namnoze mocno an českého jazyka, nijak nezáleží, ale povážlivým je odpor tento na české straně, svědčíc o tom jak daleko jde nechuť venkova proti královské metropoli, i je tím povážlivější, že postrádá věcného podkladu.
Němec Praha
16 article
Město Praha vydržovalo až do roku 1905 národní své školství výhradně samo, od téhož roku požívá sice zemského příspěvku, ale jen v nepatrné výši asi 3% čtyřmilionového škol- ského nákladu, kdežto mimopražským okresům hradí země přes 80% školských výdajů, ke kterémužto účelu odvádí Praha asi 11 milionů ročně, čili téměř čtvrtinu školského nákladu země. A přece nemá Praha ani tolik vlivu ve školské správě, co mají ho okresy venkovské které svým početným zastoupením v okresních školních radách vskutku mohou školskou sprá- vu ovládati. V tom jest též odpověď oněm „přízniv- cům“ královské Prahy z tábora německého českého, kteří neostýchají se volati, aby Praha vedle těch milionů, které odvádí na školstvi venkovské i vlastní, a které ji ještě nově pro zvýšení platů venkovského učitelstva budou na bedra vloženy, zaplatila si také ještě nějaký ten stotisíc korun na zvláštní platy učitelstva pražského sama bez účasti země, ač i ten ne- patrný zemský příspěvek dostává Praha ze svých vlastních dávek, zemi odváděných.
Praha
17 article
Patrno, že neběží zde o důvody finanční. nýbrž jednak o důvody politické u Němců, jed- nak o řevnivost stavovskou na straně české, kteréžto dva různé tábory spojily se zde za účelem dosažení téhož cíle. Avšak požadavky města Prahy jsou poměrně tak spravedlivé tak skromné, že nelze ani zásadnímu odpůrei města opravdově důvodnost jich zneuznati, ze- jména nelze přece předpokládati, že by ně- která z českých politických stran, neb i jen část její delegace setrvala v odporu proti po- žadavkům, jichž splnění bylo by jen splátkou na velký dluh městu Praze i přímo postulátem nejen vnitřní restaurace městské školské au- tonomie, ale i povznesení významu královské metropole dle intencí politických zásad ce- lého národa. Splněním požadavků těchto bylo by však i dosavadní nepřirozené odcizení učitelstva mě
Němec Praha
18 article Školství.
Školství. stu zmírněno, neboť spravedlivým rozšířením vlivu města na učitelstvo bylo by toto s mě- stem opět sblíženo a to na prospěch školy učitelstva samotného, ježto zájem města o in- stituce ty bude přirozeně tím větší, čím více vlivu dostane se onomu na tyto a právě v tom předpokladu projevilo městské zastupitelstv veškeru ochotu ke zvláštním obětem na zvlášt ní úpravu požitků učitelstva pražského, jal byla tato v osnově zákona městským zastupi telstvem předložené, navržena. Městské zastupitelstvo král. hlavního mě- sta Prahy, donuceno nabytými zkušenostu více než od čtvrt století, kdy tolik jeho úsil o restituci školské autonomie města aspoř zrušením omezení jeho praesentačních práv rozmnožením zástupců města v okresních škol- ních radách atd. o tvrdé neporozumění se roz- bilo a kdy zápas města o úlevu pražskému poplatnictvu v milionových dávkách jeho n školství mimopražské sluchu nedošlo, dospěle již k úvahám, aby pro případ, že by na dosa- vadní dráze bylo i dále proti němu postupo- váno a na místě reklamovaných práv opět jen uvalení nových milionových kontribucí na školství pro celou zemi, z nichž samo opě ničeho by nemělo, se jemu dostalo, odvržen by konečně dekorativní cár „výjimečného posta vení města Prahy ve školské správě“, když nemá znamenati více, než výjimečná břemena a když skrývá se pod ním jenom kdysi hrdá nyní však osekaná a zubožená školská auto- nomie.
Praha
19 article
Pak nebylo by zajisté možno upříti hlav království aspoň tolik vlivu na školskou sprá vu a při tom poměrně aspoň tolik podpory ze mě, jakých požívá i ten poslední okres ven- kovský, a již to bylo by oproti stavu nynějšímu pro královskou Prahu v obojím směru zisken velikým. Bohdá, že rozpomenou se aspoň synove vlastní na své povinnosti vůči máti měst, aby konečně deroucí se jí v mysl reminiscence na neblahý pasivní odpor z let sedmdesátých mi- nulého století upadnouti mohly s klidem v za- sloužené zapomenutí.
Praha
20 article Literatura.
Literatura. Kniha vzpomínek. (Pavla Moudrá: Do divčíc let, nákl. Jos. Pelela). Kouzlo vzpomínkové litera- tury spočívá jako kouzlo lyriky vůbec: v umění re- produkčním. Vyvolati v duši čtenářově náladu v ta- kové plné životnosti, v jaké ji chutná zasněný autor, toť úkolem reprodukčního umění, který vidíme splněný v nové knize vzpomínek Pavly Moudré U této spisovatelky především pozorujeme, ž všechny podmínky k oprávnění jejího vystoupení jsou dány. Jako u lyrického básníka nalézáme i uní duši pozornou a vnímavou, která neobdržela na- darmo této hřivny vzácných vlastností, nýbrž do- vedla jí nové bohatství vytěžiti. Kdyby nebyla spl- něna tato základní podmínka, pozbylo by celé o- statní postavení autorčino pro nás zvláštní zají- mavosti. Literární interessy, které na konec zbý- vají u autorů, jichž reprodukční umění je skrovné. odpadají tu, kde autorka celkem málo uznávaných belletristických prací sbírá všechny své síly, aby zabrala hlubokou brázdu do role skutečného živo- ta. Tím větší odvahy lze si ceniti u Moudré, že zkusila podati vůni života v malebném oparu po- zadí, na němž by se rýsovaly poměry zašlých gene- rací, beze všech zvláštních do popředi vystupují- cích zámyslů historických. Již její „Rod dětství“ který vydala k předloňským vánocům, vyplnil sku- tečnou mezeru ve vzpomínkové literatuře, podávaje vkusně a úpravně vyložené bohatství vzpomínek. nastřádaných z nejkouzelnějšího věku. Kniha „Do dívčích let“ je poutavější, ačkoli na druhé straně pozbyla již té nevyumělkované prostoty a naivnosti.
Pavel Moudrá
21 article
což odpovídá porušenému charakteru, vyrůstajícímu již ve styku se světem. Mnohem více literárních prostředků již tu vystřídáno, aby rozvětvující s koruna dětského života byla zachycena ve vší čle- nitosti. Psychologie již tu rozšířila a prohloubil svůj úkol, a proto netřeba se diviti, že malebnost pozadí zúžila svůj rámec a hrdinka vystoupila smě- leji na scénu, aby přijímala snad méně dojmů do otevřené náruče své žiznící duše, ale za to prosí- vala je tím intensivněji. Partie, jako o první zpo- vědi, o mučivém rozmýšlení pohlavních záhad, jsou toho dokladem. Ostatek, vzpomínky na Vyšší dívči školu a klášterní školu u Uršulinek, na nichž s dokumentuje klikatá, násilně zkroucená cesta v výchově dívek, jaká byla v letech sedmdesátých nastoupena i v rodinách dosti národně uvědomě- lých. — je zajímavým příspěvkem k vylíčení po- měrů v pražské společnosti z druhé polovice minu- lého století, která při každém utužení reakce nejra- ději upouštěla od svých národních povinností. Do- vedení celé historie dospívajícího dívčího srd k tušení největšího zázraku mládí: láska uzavírá knihu v jednotnou, malebně nastíněnou hru rozví- jejících se citů. Autorka ve volbě literárních pro- středků sáhla snad dále, než bylo potřebí, vyvrcho- lila historii dospívajícího srdce rozvinutou lyrickou scénou, v níž s mystickým vytržením vzdává mládi oběť svému bohu; čtenář však cítí jedno: že takto pocítiti své mládí možno toliko duši, určené k nej- krásnějším úkolům v životě. Antonin Veselý. W. Roman Wegnerowiez: Karol Havli- ček Borovský. (Z odrodzenia Czech na przelomiie r. 1848.) Kraków 1913.
Ostatek Veselá W Wegnerowiez Karol Havel Krakov
22 article
Malý spisek p. Wegnerowiczův jest ukázk zájmů, které se o Havlíčka jeví v mimočeském světě slovanském. Rusové v posledních měsícíc vydali nejeden spisek o Havlíčkovi, po Ruseci přichází Polák. Práce polská stojí hodně nízk proti tomu, co Rusové napsali nedávno o Havlí- čkovi. Není spiskem ani tvořícím nové vědecké hodnoty, ani prací, shrnující výsledky dosavadního bádání o Havlíčkovi. Autor nezná ani celého Ha- vlička, ani nejdůležitější práce české o Havlíčko- vi. V každém směru práce Wegnerowiczova jest práce začátečnická, která by dobře dle příkazu Horácova byla mohla čekati ve stolku autorově ještě dlouho na své nové zpracování a otištění Tbk Dr. Čeněk Zíbrt: Z dějin českého knih tiskařství. V Praze, 1913. Edice Typografie předkládá prací Zíbrtovo první knihu svého nákladu, krásně upravenou. De- jiny českého knihtiskařství jsou thema oblíbené v částech i v celku u nás často zpracovávané. Zíbrt vytkl si úkol: tyto výsledky literatury, po náležité revisi její, provedené na bohatém kniž- ním materiálu, a doplněné studiem vlastním i ar- chivním, soustavně zpracovati a ve formě prosté a i laikům přístupné uveřejniti. Úkol vytčený se Zíbrtovi zdařil úplně. Jeho spisek vyhovuje těm vlastnostem, které klademe na vážný spis lidově poučný. Ve věci jest správný, formou je každému lehce přístupný. Jednu věc při vydání této knihy těžce nese- me: že není doprovozena ukázkami tisků a vůbe není illustrována. Obsahové bohatství předmětu přímo svádí k bohatosti illustrací a v knize, jinak vkusně upravené, není illustrace jediné. Nedal by se tento nedostatek napraviti při novém vydání Dr. Zd. Tobolka. práce?
Havlíček Rus Polák Horácův doktor Čeněk Zíbrt Zíbrtův jítjin Zíbrt Zdeněk Praha
23 article Bibliografie.
Bibliografie. Wallace. C. W. The Evolution of the Englisk Drama up to Shakespeare. New. York, 1912. 3.75 Wood, H. Faust-Studien. Ein Beitrag zum Ver- ständnis Goethes in seiner Dichtung. Berlin, 1912 6 M Bodley J. E. C. Cardinal Manning. The Decay of Idealism in France. The Institute of France. London, 1912. 9 shr.- Leuba J. H. A psychological Study of Religion. its Origin. Functiou and Future. New York, 1912. 2.— sil Meyer Reh. M. Nietzsche. Sein Leben und seine Werke. München. 1913. 10 M. Suali L. Introduzione allo studio della filosoli indiana. Pavia, 1912. 8 1. Thomsen Ant. David Hume. Sein Leben uni seine Philosophic. 1. Bd. Anlässlich des 200. Jahrestages seiner Geburt herausgegeben. Berlin- Charlottenburg, 1912, 12 Mí. Beck F. Americana paedagogica. Bericht úber eine Studienreise nach den Vereinigten Staaten von Nordamerika. Leipzig, 1912. 3 M. Feyel P. Histoíre politigue du XIXe sičcle. Vol. I. Paris, 1912. 6 f . Mc Kechine W. S. The new Democracy an lhe Constitution. London, 1912. 6 sh. Roguin E. Traité de droit civil comparé. Les successions. V. Questions communes. Paris, 1912 10 jr. Schirmacher K. Die Suffragettes. Weima 1912. 2.50 M.
Wallace Shakespeare Wood H Faust Studien Manning London Meyer Reh M Nietzsche L Introduzione Thomsen Hume Nordamerik Leipzig M Feyel P Histoíre I Paris Mc Kechine E droit V Questions Paris York Berlín New York München Pavia Charlottenburg Eina Beitraga zum Vera the institut of Franca den Vereinigten Staaten the Evolution of the Englisk Drama the Decay of idealismus in Franca stud of Religion . his Origina Functia and Future studio della filosoli the new Democracy
24 article
Sturm A. Die Einteilung des Rechts und di Abtrennung des internationalen Privatrechts sowie des Friedensrechts. Berlin, 1912. 4 M. Tittoni T. Sei anni di politica estera (1903— 1909). Roma, 1912, 5 Wolf Jul. Der Geburtenrückgang. Die Ratio- nalisierung des Sexuallebens in unserer Zeit. Jena, 1912. 7.50 M. Bourée H. De la surface aux ablmes. L'océano- graphie vulgarisée. Paris, 1912. 7 fr. 50 Ditmar. R. Der Kautschuk. Eine kolloidchemi- sche Monographie. Berlin, 1912. 6 M. v. Hanstein R. Biologie der Tiere. Leipzis 1913. 8 M. Houssay Fr. La forme et la vic. Paris, 1912. 40 í Ricker G. Grundlinien ciner Logik der Physio- logie als reiner Naturwissenschaft. Stuttgart, 1912. 3.60 M. Russo Ach. Lezioni di zoologia generale. Ca- tania, 1912. 10l Wilekens O. Grundzůge der tektonische Geologie. Jena. 1912. Mí. 3.50 Evžen Štern: Kollektivísm číli hospodářské tendence socialismu. V Praze, Ústřed. dělnické knihkupectví (Ant. Svěcený). Stanislav Mráz: Čekání na štít Phöeba. (Inter- mezzo z lyriky erá a srdce a romanzero z alb písní a pastelínu memoirů a cyklu evocace min- strela téhož.) V Praze. Nákladem vlastním.
Rechts M Tittoni T Dei M Bourée jít le L océano Paris M Houssay Le G Grundlinien M Russo Lezioni Wilekens O Štern Antonín Svěcená Mráz Berlín Rom 5 Wolf Jena Stuttgart Ca Praha Sturm A . die Einteilung Intrum der Tiere í Ricker Ústřed
25 article
Max Heinrichka: 100 Jahre deutsche Zukunit. Leipzig. Verlag von Vogel Vogel. Preis 1 mk. V. Mikulič: Dvě povídky. (Světová knihov- na č. 1057—1058.) V Praze. J. Otto. Cena 40 hal. Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského: Bč- sové. Svazek XII. V Praze, J. Otto. Cena K 3.—. MUDr. Ant. Wiesner: Radium a jeho po- užití v lékařství. V Praze, J. Otto. Cena 75 hal Úplný Adresář a popis polit. okresu novo- bydžovského. Sestavil a vydal Václav Kudrnáč. Turnově. Václav Kudrnáč. Dr. Josef Zavadil: Velehrady Děvín Nitra. V Kroměříži. Jindřich Slovák. Dr. Ad. Menzel: Naturrechtund Gozio- logie. Wien und Leipzig. Kaiserl. und königl. Hoí- Buchdruckerei und Hof-Verlag-Buchhandlung Ca Fromme. W. Roman Wegnerowiez: Karol Havlí- ček Borovský. (Z odrodzenia Czech na prze- lomie r. 1848.) Kraków, Wydawnictwa „Šwiat Slowiaňskiego Joséphin Péladan: Filosofie rozkože [Moderní bibliotéka. Sv. 5.) Na Král. Vinohradech F. Adámek. Cena K 1.— Nový, punou
Heinrichka Jahr Leipzig Verlag Vogel Preis V Mikulič Otta Dostojevský MUDr Antonín Wiesner Kudrnáč doktor Zavadil Jindřich Slovák Ada Menzel Fromm W Wegnerowiez Karol Havlit Král F Adámek Praha Turnov Velehrad Děvín Nitra Kroměříž Krakov Wydawnictwa Šwiat Slowiaňskiego Joséphin Naturrechtund Gozio Wien und Leipzig Buchdruckerei und HofVerlagBuchhandlung Ca
30 article
Nový gumový podpatek „BERSON“ ma právě barvu i tvar Vašeho koženého podpatin a jest vzorem zvlášť elegantní, jakostí nesmírně brvanlivý a jako pírko lehký. Nový gumový podpatek „BERSON“ chrání Vaše kožené podpatky před sešlapáním, udržuje obuvi Vaší trvale elegantní tvar a chráni, ježto jest vemi pružným, Vaše čivy a Vaši míchu. Nesčetné, zcela bezcenné, konkurenční výrobky chtějí napodobením vzoru a podobně znějí- cím jménem P. T. obecenstvo uvésti v omyl. Pravý, nový gum. podpatek„BERSON“ jest vypraven v eiegantním zlaceném kartoně na němž dá se zřetelně čísti slovo „BERSON-, Každý pravý, nový gu- mevý podpatek „Berson“ nese mimo tovedle uve- deno uznámku tovární. Žádejte výslovně gum. podpatek „BERSON“ dejte si jej jen od svého obuvníka a obchod- níka s obuví připevniti a odmítněte ve svém zájmu každý jiný výrobek Závody „Berson“, Vídeň. VI.l 1675
Berson Vaš Vídeň