3
masthead
9. února 1913. Číslo 39.
4
article
potřebuje se tudíž na změkčení 100 mě čist
káranské vody 11.77—12.87 kg vápna a 5.3
kg. žíhané sody.
Když vápno přidávati se bude v podobě
vápenné vody a soda v 1%ním roztoku, za-
potřebí bude na 100 m vody nasyceného roz-
toku vápenné vody 9—10 m3 a 5.32 hl. roz-
toku sody.
Počítáme-li 1 kg sody kalcinované ve
velkém 16 h a 1 kg čistého vápna 6 h, čin
výlohy za chemikalie potřebné na změkčen
100 m. K 1.51.
Změkčuje-li se voda žíravým louhem
sodou, zapotřebí bude na 1m a 1° němec.
tvrdosti 6.25, nejvýše však 12.5 gr hydrátu
sodnatého, dle toho, chceme-li získati dvoj-
uhličitan neb uhličitan sodnatý, a 19 gr ží-
hané sody 1002% ní.
Bude turíž zapotřebí na 100 m3 vody
k úplné neutralisaci a přeměnění volné kyse-
liny uhličité na uhličitan sodnatý 3.45 kg
hydrátu sodnatého, k odstranění tvrdosti po-
míjející a přeměnění hydrátu sodnatého na
uhličitan sodnatý 11.25 až 12.63 kg. hydrátu
sodnatého, a k odstranění tvrdosti trvalé 5.32
kg. žíhané sody. Zapotřebí bude tudíž k změk-
čení 100 m vody káranské celkem 14.7 až
16.08 kg. hydrátu sodnatého a 5.32 kg. sody.
V praxi je zapotřebí přidávati hydrátu
sodnatého jen tolik, aby se veškeren hydrát
vázal jen jako dvojuhličitan, takže skutečně
na 100 m vody káranské bude zapotřebí
7.35—8 kg. hydrátu a 5.32 kg. sody.
K změkčování káranské vody upotřebiti
pak možno s prospěchem žíravého louhu tak
zvaného 80stupňového, který obsahuje asi
60 hydrátu a 8—10 uhličitanu sodnatéhoa
prodává se ve velkém 1 q asi za 25—27 K
Na 100 m vody připustí se roztoku 1 % ního
louhu 1.33 m3 čili 13.3 hl. a 1% žíhané sody
4 hl.
kg
m 3
hektolitr
5
article
Náklad za chemikalie na změkčení 100m
činí 4—4.2 K.
Změkčování hydrátem sodnatým a sodou
postupuje velice hladce a rychle, voda změkči
se již průběhem 15 minut i když chemikalie
se přidají za studena.
Změkčování toto může se zvláště dopo-
ručiti prádelnám, a to z toho důvodu, že hy-
drát sodnatý se přemění za studena ve dvoj-
uhličitan a ten pak teplem skýtá uhličitan
sodnatý či sodu, a prádelny nemusí při pran
více přidávati sodu aneb jen menší množství.
Přidá-li se na 100 m 13.3 kg. 60 % ního louhu,
utvoří se při změkčení a zaváření vody 10.55
kg. 100ní sody bezvodé či Solvayovy, čili
okrouhle 28.4 kg. prodejné vodnaté sody.
Jak změkčování vody sodou a vápnem.
tak změkčování sodou a louhem vyžaduje pe-
člivé obsluhy a správného provádění. Nyní
kdy do potrubí vtéká ještě voda různě smí-
chaná, nutno i každodenním rozborem se pře-
svědčiti o složení vody, aby přítok chemikali
mohl býti přesně určen.
Solvayův
kg
6
article
Ku připouštění chemikalií sestaveno jes
mnoho přístrojů, kteréž automaticky přidávaji
potřebné reagencie a filtrací sedlinu oddělují
Velká část přístrojů těchto vyráběna byla do-
sud v Německu, ale v poslední době německé
konkurenci účelně čelí svými dobrými pří-
stroji systému Desroumaux také Pražská ak-
ciová strojírna. Přístroj tento samočinně vy-
rábí nejen vápennou vodu, nýbrž obstarává
mísení chemikalií s vodou a filtraci změkčené
vody. Konstrukce jeho jest jednoduchá, ná-
klad mírný, obsluha skoro žádná.
V poslední době velice sobě razí cestu
změkčování vody umělými zeolity (permutity)
Zeolity (puchavce) jsou vodnaté minerály
v nichž nalézá se kyselina křemičitá, kysličník
hlinitý a kysličník žíravin neb žíravých ze-
min. Známe 2 druhy zeolitů, a to podvojné
křemičitany hlinité, kde vedle křemičitanu
hlinitého se nalézá křemičitan žíravin neb ží-
ravých zemin, a křemičito-hlinitany žíravin
aneb žíravých zemin, kde kysličník křemičitý
jest pomocí hlinitého vázán přímo na zásadu,
tvoře křemičito-hlinitany. Sloučeniny druhé
jsou pak velice labilní, a můžeme v nich snad-
no zásadu jednu zaměniti jinou organickou
neb minerální aneb opačně, rozkládají se již
za chladu velice snadno kyselinami a pouští
lehce svou vodu. Nalézají se hojně v ornici,
kde převádějí minerální látky ve sloučeniny
schopné asimilace rostlinám, neboť spojují se
snadno s organickými látkami v komplikova-
né, lehce rozložitelné sloučeniny.
Německo
7
article
Tato schopnost vyměňovací může být
ještě stupňována, když tyto zeolity uměle vy-
rábíme tavením nějakého hlinitého minerálu
se sodou neb potaší a křemenem. Taveninu
loužíme vodou, aby rozpustný křemičitan se
odstranil. Dle Ganse a Kolba vyrábí se umělé
zeolity takovým způsobem, aby na 2, 3, 4 mo-
lekuly kysličníku křemičitého připadla 1 mo-
lekula kysličníku hlinitého, 1 molekula ky-
sličníku sodnatého neb jiné zásady a 5—8 mo-
lekul vody.
Umělých zeolitů užívá se nyní v průmyslu
k různým účelům, jako k změkčování vody
k odstraňování alkalií, železa a manganu z vo-
dy, k zachycování zlata ve vodě mořské atd
Umělé zeolity jsou krystalické, zrnité neb šu-
pinovité, porovitě a pro vodu snadno pro-
stupné látky. Výroba umělých zeolitů jest pa-
tentem chráněna a jich zpracováním se za-
bývá společnost s r. omez. zvaná „Permutit-
Filter“ v Berlíně. Umělé zeolity slují v ob-
chodě Permutit.
Upotřebení permutitu či umělých zeolitů
jest velmi jednoduché. Chceme-li vodu změk-
čovati, filtrujeme tvrdou vodu permutitem hli-
nitosodnatým. Voda protéká filtrem, změkne
úplně, aniž jest potřebí nějakých chemických
přísad k ní přidávati. Pochod chemický při
tomto změkčování záleží v tom, že nerozpust-
ný křemičito-hlinitan sodnatý se mění v ne-
rozpustný křemičito-hlinitan vápenatý a kře-
mičito-hlinitan hořečnatý, a do roztoku vod-
ního vchází na místo vápníku a hořčíku z per
mutitu natrium.
Gans
Kolb
Berlín
PermutitFilter
8
article
Rychlost filtrační a velikost filtru se říd
dle tvrdosti vody. Při správném upotřeben
získá se voda tvrdosti O.
Při delším upotřebení se veškeré natriun
v permutitu nahradí vápníkem a hořčíkem
filtr se úplně opotřebí, takže jest zapotřebi
jej regenerovati či obnoviti. Toto děje se tím
že filtr se propírá zředěným roztokem dena-
turované kuchyňské soli. Pro levnost a snad-
nou obsluhu zavádějí se filtry tyto v různých
českých továrnách. V Praze změkčuje dle do
slechu vodu permutitem s dobrým výsledken
firma Joss Löwenstein.
Sůl, potřebnou k regeneraci filtru, posky
tuje vláda podnikům nezdaněnou.
Zvláště vhodné jsou tyto filtry pro prá-
delny, neboť při tomto způsobu změkčován
z pomíjející tvrdosti se tvoři uhličitan sodnatý
čili soda, potřebná pro prádelny, čímž se ná-
klad na regeneraci kychyňskou solí kryje
úsporou na sodě.
K vůli zajímavosti budiž uvedeno, že uži-
vá se permutitu ještě k jiným účelům. Ta
permutitu vápenatého k odstranění alkali
z vody, dále permutitu manganatého, napuště-
ného manganistanem draselnatým, k odstra-
nění železa a manganu z vody, ba dle práce
Kolbovy možno i sloučeniny zlata, stříbra
cinu, permutítem zachycovati a tak dobývati
Dr. Boh. Kraft.
Oprava: Ve článku ze dne 2. února t. r. při slo
žení vody byla data tvrdosti trvalé a pomijejíc
přehozena, a má zníti správně:
8.99
10.10
tvrdost pomijející . .
2.87° . .
tvrdost trvalá . . . ..
Joss Löwenstein
Kolbův
Boh
Kraft
Praha
9
article
Dr. FRANT. HORAK.
Dr. FRANT. HORAK.
Praha a její učitelstvo.
Přese všecky dohady a spory o tom, č
vlastně je učitelstvo škol národních, zda státu
či země neb obcí, možno říci aspoň o praž-
ském učitelstvu určitě, že náleží fakticky
po právu městu Praze. Nenáleží mu sice už tal
cele, jako na prahu nové éry zákonodárstv
školského v letech sedmdesátých, než ještě říš-
ský centralismus vzal hlavnímu městu jeho do-
savadní rozhodující vliv na školství národní
avšak i potom, když stát osedlal si učitelstve
svými orgány, ponechal přece starost o hmot
nou jeho existenci, tedy o jeho fysickou zdat
nost a sílu výhradně městu samotnému, kdežto
mimo Prahu uložena povinnost ta společně
okresům a zemi.
Po vydání obecního statutu pro král. hlav
město Prahu v letech padesátých ovládlo fak-
ticky školskou správu v Praze městské zastu-
pitelstvo, přejavši veškeré školské náklady
domohlo se tak rozhodujícího vlivu, zejména
též na jmenování učitelstva i na jeho hmotné
zaopatření, jež samostatně vlastním nákladem
regulovalo. Tehdy náleželo učitelstvo pražské
vskutku zcela městu a proto také městská
správa po odstranění dřívějšího úmorného by-
rokratismu se vším porozuměním a s nepoměr-
ně větší lehkostí, než dálo se až dosud, hmotno
poměry učitelstva svého upravovala a to po-
stupně až do let sedmdesátých, kdy centra-
lismus v nových zákonech opět oživl a dosa-
vadní slibný vývoj hmotných učitelských po-
měrů v Praze rázem přerušil.
doktor
František
Horak
Praha
10
article
Učitelstvo vůbec hořelo po vymaněn
školy z rukou „feudálů a církve“, avšak záhy
pocítilo ruku „centralistické byrokracie“, kte
rá neměla od církve příliš daleko. „Okršláci“
se sice činili, avšak jako orgánové centráln
vlády, podřízení c. k. okresním hejtmanům
chránící především školu před „politickými
náboženskými a národnostními rejdy“, neměl
co do sledování vlastních účelů školy dosta-
tek potřebné neodvislosti. Za to mladé auto-
nomii, plné síly a nadšení, která mohla v prv-
ním svém rozmachu postaviti národní školu
vskutku do platných služeb národa, svázány
ruce a vybrány kapsy. Byl-li sledován cíl, aby
škola byla autonomii a tím i národu pokud
možno odcizena, pak se to také povedlo, ze-
jména v Praze, kde autonomie byla jižv
plném uvědomění, ale důsledky toho uškodily
též učitelstvu.
Nové školské zákony odňaly totiž městu
nejprve vlastní školskou správu, kterouž pře-
nesly na c. k. okresní školní radu, učitelstvu
pak vyměřily služební požitky zcela nedosta-
tečné. Zachovaly sice městskému zastupitel-
stvu prozatím neobmezené právo pracsentačno
při jmenování učitelstva a vyhradily jemu ne-
jen plnou rovnováhu v okresní školni radě.
ale i celou působnost t. zv. rozmnožených
okresních školních rad, jež výhradně starati
se měly o věcné potřeby a vůbec školské
náklady, než hned na to omezeno praesen-
tační právo města na pouhé terno okresn
školní rady, zřízena pro Němce v Praze
zvláštní okresní školní rada a snížen v obou
okresních radách počet zástupců města n
pouhou třetinu všech členů.
Němec
Praha
11
article
Jestliže vyhrazena za to městu formálně
vůbec správa školství pražského, pak s druhé
strany oklestěna správa tato na pouhé trosky
dřívějších oprávnění městského zastupitelstva
a přinesla ve skutečnosti městu téměř vý-
hradně jen starosti o veškeré školské náklady.
V hlavních městech zemí jiných neodvá-
žila se ovšem vláda na školskou autonomi
měst těchto sáhnouti.
Což divu, že zlomení vlivu města Prahy na
školskou správu způsobilo passivní odpor
městské representace, jímž zasaženo hlavně
učitelstvo, které vyňato byvši téměř zcela ze
sféry vlivu městské správy, ztratilo tím záro-
veň dosavadní její zájem o svou hmotnou exi-
stenci. Ježto pak město nuceno bylo i na dále
o platy učitelstva výhradně samo se starati, po-
čalo toto pociťováno býti jako tísnivé bře-
meno. Vskutku pak, ač zákon zůstavil městu
volnost vyměřiti učitelstvu platy vyšší nad zá-
konné minimum, nepoužila již správa města v
své resignaci této volnosti, ale přispěla přece
učitelstvu aspoň dobrovolnými přídavky z pou-
hé nutnosti do té doby, než zákon ustanov
platy přiměřenější.
Praha
12
article
Passivní odpor proti novým školským zá-
konům sice časem utuchl, ale odcizení učitel-
stva městu zůstalo, jak svědčí o tom čtyřiceti-
letá historie bojů o dobrovolné učitelské pří-
davky, které zákon podnes nedovedl nahraditi
A nyní téměř po půl století po několi-
kerém novellování zákona o právních svazcích
učitelstva z roku 1875 přikročeno konečně na
sněmu k vypracování zákona nového. Nadešla
tedy příhodná chvíle též pro revisi dosavad-
ního poměru městského zastupitelstva k praž-
skému učitelstvu a té příležitosti také ono po-
užilo, zakročivší peticí u zemského sněmu, aby
po příkladu hlavních měst zemí jiných vydán
byl též pro Prahu zákon zvláštní, v němž by
jak výjimečné pražské poměry co do školské
správy i školských nákladů, tak i zvláštní po-
měry drahotní, sociální a služební vůbec došly
náležitého zřetele a oprávněné nároky městn
i jeho učitelstva svého splnění.
Žádalo pak městské zastupitelstvo přede-
vším, aby aspoň dřívější jeho neobmezené
praesentační právo bylo jemu opět vráceno
čili aby omezení práva tohoto na pouhé terne
okresních školních rad, kteréžto omezení čin
z téhož práva v praxi téměř bezcennou for
malitu, bylo opět zrušeno; pro učitelstvo praž
ské pak žádalo městské zastupitelstvo vyšš
platy zvláštní, jak odůvodněny jsou histori-
ckým vývojem i zvláštními pražskými poměry.
Praha
13
article
Konečně vzhledem k vydanému heslu, aby
Praha, chce-li míti zvláštní zákon pro své uči-
telstvo, také sama spojený s tím vyšší náklad
hradila, upozornilo městské zastupitelstvo, že
Praha nechce žádných podpor od země pro své
školství vlastní, nýbrž jenom spravedlivou úle-
vu pražskému poplatnictvu ve formě snížen
zemských přirážek, aby nemuselo toto i n
dále přispívati měrou tak příliš vysokou, dosu
asi 11 milionů ročně, na školství venkovské.
když samo školství pražské vyžaduje na témž
poplatnictvu přes 4 miliony ročního nákladu.
Ovšem do tě doby, než se tak stane, ohradile
se zastupitelstvo městské proti tomu, aby
Praze odpírány byly i ty nepatrné příspěvky.
které země dle zákona z roku 1905 městu
Praze z milionových jeho dávek vraceti jes
nvoee
povinna.
Avšak školská sněmovní komise přídržujíc
se při sdělávání návrhu nového zákona celkem
úzkostlivě zastaralého textu zákona z roku
1875, pokud neodolatelný tlak nevynutil si nut-
ných změn a tonouc stále v obavách, aby ne-
překročila mez daného jí úkolu, požadavky
města Prahy i jejího učitelstva až dosud prost
ignorovala. Tak zejména ojedinělé a ponížujíc
omezení praesentačních práv městského zastu
pitelstva nejen že i nadále má býti zachováno
ale ještě rozšířeno i na jmenování učitelstv
zatímního, ba dokonce i na učitelky industriál-
ní, jichž volbu vykonává měst. zastupitelstv
až dosud neomezeně.
Praha
14
article
Tedy na cestě bezohledného osekáván
skrovných práv městské autonomie má být
dále postupováno, kdežto k sanaci týchž práv
není prý školská komise kompetentní
Na politickém programu českých stran
podtržen jest rozvoj samosprávy jako základny
snah státoprávních vůbec a přece ubíjena jest
napořád autonomie ve svých detailech. Nen
ovšem jinak ani možno, když na př. radikáln
autonomisté čeští, pracujíce takřka proti ně-
meckým centralistům pro sesílení pravomoc
orgánů vládních, prosadili zvláštní ustanoven
o tom, aby jmenování výpomocného učitelstva
dělo se jedině se svolením c. k. okresních škol-
ních inspektorů, ač již sama vláda postaral
se pro tyto své orgány o pravomoc tak ši-
rokou, že bez nich takřka nic ve školství dít
se nemůže, i byla starost ona při nejmenšín
zcela zbytečnou. Ostatně není těžko rozhod-
nouti, zdaž pod egidou vlády vyzíská více
učitelstvo české, či německé.
Také co do požitkův učitelstva pražskéh
ignoruje až dosud školská sněmovní komise
skutečný stav v Praze, vytvořený dobrovol-
nými přídavky, takže navrženým zákonem ne-
vyzískalo by učitelstvo pražské takřka ničeho
kdežto učitelstvu venkovskému dostati se ma
zvýšení dosavadních jeho platů nepoměrn
většího.
Nen
Praha
15
article
Není tedy opět pro spravedlivé požadavky
hlavního města na sněmu prozatím dostateč-
ného porozumění, naopak nejen v kruzích ně-
meckých, ale i na české straně agituje se proti
vydání zvláštního zákona pro Prahu, jímž by
mohla aspoň částečně odčiněna býti stará
křivda, způsobená městu Praze starými škol-
skými zákony jak omezováním práv městského
zastupitelstva, tak odpíráním učitelstvu praž-
skému takového zabezpečení hmotného, na
jaké má toto dle velkoměstských poměrů plné
nároky. Na německé straně je tento odpor
proti Praze pochopitelným, neboť Němcům, an
na německém učitelstvu pražském jako ne-
dosti německém, ač není namnoze mocno an
českého jazyka, nijak nezáleží, ale povážlivým
je odpor tento na české straně, svědčíc o tom
jak daleko jde nechuť venkova proti královské
metropoli, i je tím povážlivější, že postrádá
věcného podkladu.
Němec
Praha
16
article
Město Praha vydržovalo až do roku 1905
národní své školství výhradně samo, od téhož
roku požívá sice zemského příspěvku, ale jen
v nepatrné výši asi 3% čtyřmilionového škol-
ského nákladu, kdežto mimopražským okresům
hradí země přes 80% školských výdajů, ke
kterémužto účelu odvádí Praha asi 11 milionů
ročně, čili téměř čtvrtinu školského nákladu
země.
A přece nemá Praha ani tolik vlivu ve
školské správě, co mají ho okresy venkovské
které svým početným zastoupením v okresních
školních radách vskutku mohou školskou sprá-
vu ovládati.
V tom jest též odpověď oněm „přízniv-
cům“ královské Prahy z tábora německého
českého, kteří neostýchají se volati, aby Praha
vedle těch milionů, které odvádí na školstvi
venkovské i vlastní, a které ji ještě nově pro
zvýšení platů venkovského učitelstva budou
na bedra vloženy, zaplatila si také ještě nějaký
ten stotisíc korun na zvláštní platy učitelstva
pražského sama bez účasti země, ač i ten ne-
patrný zemský příspěvek dostává Praha ze
svých vlastních dávek, zemi odváděných.
Praha
17
article
Patrno, že neběží zde o důvody finanční.
nýbrž jednak o důvody politické u Němců, jed-
nak o řevnivost stavovskou na straně české,
kteréžto dva různé tábory spojily se zde za
účelem dosažení téhož cíle. Avšak požadavky
města Prahy jsou poměrně tak spravedlivé
tak skromné, že nelze ani zásadnímu odpůrei
města opravdově důvodnost jich zneuznati, ze-
jména nelze přece předpokládati, že by ně-
která z českých politických stran, neb i jen
část její delegace setrvala v odporu proti po-
žadavkům, jichž splnění bylo by jen splátkou
na velký dluh městu Praze i přímo postulátem
nejen vnitřní restaurace městské školské au-
tonomie, ale i povznesení významu královské
metropole dle intencí politických zásad ce-
lého národa.
Splněním požadavků těchto bylo by však
i dosavadní nepřirozené odcizení učitelstva mě
Němec
Praha
18
article
Školství.
Školství.
stu zmírněno, neboť spravedlivým rozšířením
vlivu města na učitelstvo bylo by toto s mě-
stem opět sblíženo a to na prospěch školy
učitelstva samotného, ježto zájem města o in-
stituce ty bude přirozeně tím větší, čím více
vlivu dostane se onomu na tyto a právě v tom
předpokladu projevilo městské zastupitelstv
veškeru ochotu ke zvláštním obětem na zvlášt
ní úpravu požitků učitelstva pražského, jal
byla tato v osnově zákona městským zastupi
telstvem předložené, navržena.
Městské zastupitelstvo král. hlavního mě-
sta Prahy, donuceno nabytými zkušenostu
více než od čtvrt století, kdy tolik jeho úsil
o restituci školské autonomie města aspoř
zrušením omezení jeho praesentačních práv
rozmnožením zástupců města v okresních škol-
ních radách atd. o tvrdé neporozumění se roz-
bilo a kdy zápas města o úlevu pražskému
poplatnictvu v milionových dávkách jeho n
školství mimopražské sluchu nedošlo, dospěle
již k úvahám, aby pro případ, že by na dosa-
vadní dráze bylo i dále proti němu postupo-
váno a na místě reklamovaných práv opět jen
uvalení nových milionových kontribucí na
školství pro celou zemi, z nichž samo opě
ničeho by nemělo, se jemu dostalo, odvržen by
konečně dekorativní cár „výjimečného posta
vení města Prahy ve školské správě“, když
nemá znamenati více, než výjimečná břemena
a když skrývá se pod ním jenom kdysi hrdá
nyní však osekaná a zubožená školská auto-
nomie.
Praha
19
article
Pak nebylo by zajisté možno upříti hlav
království aspoň tolik vlivu na školskou sprá
vu a při tom poměrně aspoň tolik podpory ze
mě, jakých požívá i ten poslední okres ven-
kovský, a již to bylo by oproti stavu nynějšímu
pro královskou Prahu v obojím směru zisken
velikým.
Bohdá, že rozpomenou se aspoň synove
vlastní na své povinnosti vůči máti měst, aby
konečně deroucí se jí v mysl reminiscence na
neblahý pasivní odpor z let sedmdesátých mi-
nulého století upadnouti mohly s klidem v za-
sloužené zapomenutí.
Praha
20
article
Literatura.
Literatura.
Kniha vzpomínek. (Pavla Moudrá: Do divčíc
let, nákl. Jos. Pelela). Kouzlo vzpomínkové litera-
tury spočívá jako kouzlo lyriky vůbec: v umění re-
produkčním. Vyvolati v duši čtenářově náladu v ta-
kové plné životnosti, v jaké ji chutná zasněný autor,
toť úkolem reprodukčního umění, který vidíme
splněný v nové knize vzpomínek Pavly Moudré
U této spisovatelky především pozorujeme, ž
všechny podmínky k oprávnění jejího vystoupení
jsou dány. Jako u lyrického básníka nalézáme i uní
duši pozornou a vnímavou, která neobdržela na-
darmo této hřivny vzácných vlastností, nýbrž do-
vedla jí nové bohatství vytěžiti. Kdyby nebyla spl-
něna tato základní podmínka, pozbylo by celé o-
statní postavení autorčino pro nás zvláštní zají-
mavosti. Literární interessy, které na konec zbý-
vají u autorů, jichž reprodukční umění je skrovné.
odpadají tu, kde autorka celkem málo uznávaných
belletristických prací sbírá všechny své síly, aby
zabrala hlubokou brázdu do role skutečného živo-
ta. Tím větší odvahy lze si ceniti u Moudré, že
zkusila podati vůni života v malebném oparu po-
zadí, na němž by se rýsovaly poměry zašlých gene-
rací, beze všech zvláštních do popředi vystupují-
cích zámyslů historických. Již její „Rod dětství“
který vydala k předloňským vánocům, vyplnil sku-
tečnou mezeru ve vzpomínkové literatuře, podávaje
vkusně a úpravně vyložené bohatství vzpomínek.
nastřádaných z nejkouzelnějšího věku. Kniha „Do
dívčích let“ je poutavější, ačkoli na druhé straně
pozbyla již té nevyumělkované prostoty a naivnosti.
Pavel Moudrá
21
article
což odpovídá porušenému charakteru, vyrůstajícímu
již ve styku se světem. Mnohem více literárních
prostředků již tu vystřídáno, aby rozvětvující s
koruna dětského života byla zachycena ve vší čle-
nitosti. Psychologie již tu rozšířila a prohloubil
svůj úkol, a proto netřeba se diviti, že malebnost
pozadí zúžila svůj rámec a hrdinka vystoupila smě-
leji na scénu, aby přijímala snad méně dojmů do
otevřené náruče své žiznící duše, ale za to prosí-
vala je tím intensivněji. Partie, jako o první zpo-
vědi, o mučivém rozmýšlení pohlavních záhad, jsou
toho dokladem. Ostatek, vzpomínky na Vyšší dívči
školu a klášterní školu u Uršulinek, na nichž s
dokumentuje klikatá, násilně zkroucená cesta v
výchově dívek, jaká byla v letech sedmdesátých
nastoupena i v rodinách dosti národně uvědomě-
lých. — je zajímavým příspěvkem k vylíčení po-
měrů v pražské společnosti z druhé polovice minu-
lého století, která při každém utužení reakce nejra-
ději upouštěla od svých národních povinností. Do-
vedení celé historie dospívajícího dívčího srd
k tušení největšího zázraku mládí: láska uzavírá
knihu v jednotnou, malebně nastíněnou hru rozví-
jejících se citů. Autorka ve volbě literárních pro-
středků sáhla snad dále, než bylo potřebí, vyvrcho-
lila historii dospívajícího srdce rozvinutou lyrickou
scénou, v níž s mystickým vytržením vzdává mládi
oběť svému bohu; čtenář však cítí jedno: že takto
pocítiti své mládí možno toliko duši, určené k nej-
krásnějším úkolům v životě. Antonin Veselý.
W. Roman Wegnerowiez: Karol Havli-
ček Borovský. (Z odrodzenia Czech na przelomiie
r. 1848.) Kraków 1913.
Ostatek
Veselá
W Wegnerowiez
Karol Havel
Krakov
22
article
Malý spisek p. Wegnerowiczův jest ukázk
zájmů, které se o Havlíčka jeví v mimočeském
světě slovanském. Rusové v posledních měsícíc
vydali nejeden spisek o Havlíčkovi, po Ruseci
přichází Polák. Práce polská stojí hodně nízk
proti tomu, co Rusové napsali nedávno o Havlí-
čkovi. Není spiskem ani tvořícím nové vědecké
hodnoty, ani prací, shrnující výsledky dosavadního
bádání o Havlíčkovi. Autor nezná ani celého Ha-
vlička, ani nejdůležitější práce české o Havlíčko-
vi. V každém směru práce Wegnerowiczova jest
práce začátečnická, která by dobře dle příkazu
Horácova byla mohla čekati ve stolku autorově
ještě dlouho na své nové zpracování a otištění
Tbk
Dr. Čeněk Zíbrt: Z dějin českého knih
tiskařství. V Praze, 1913.
Edice Typografie předkládá prací Zíbrtovo
první knihu svého nákladu, krásně upravenou. De-
jiny českého knihtiskařství jsou thema oblíbené
v částech i v celku u nás často zpracovávané.
Zíbrt vytkl si úkol: tyto výsledky literatury, po
náležité revisi její, provedené na bohatém kniž-
ním materiálu, a doplněné studiem vlastním i ar-
chivním, soustavně zpracovati a ve formě prosté
a i laikům přístupné uveřejniti. Úkol vytčený se
Zíbrtovi zdařil úplně. Jeho spisek vyhovuje těm
vlastnostem, které klademe na vážný spis lidově
poučný. Ve věci jest správný, formou je každému
lehce přístupný.
Jednu věc při vydání této knihy těžce nese-
me: že není doprovozena ukázkami tisků a vůbe
není illustrována. Obsahové bohatství předmětu
přímo svádí k bohatosti illustrací a v knize, jinak
vkusně upravené, není illustrace jediné. Nedal by
se tento nedostatek napraviti při novém vydání
Dr. Zd. Tobolka.
práce?
Havlíček
Rus
Polák
Horácův
doktor
Čeněk Zíbrt
Zíbrtův
jítjin
Zíbrt
Zdeněk
Praha
23
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Wallace. C. W. The Evolution of the Englisk
Drama up to Shakespeare. New. York, 1912. 3.75
Wood, H. Faust-Studien. Ein Beitrag zum Ver-
ständnis Goethes in seiner Dichtung. Berlin, 1912
6 M
Bodley J. E. C. Cardinal Manning. The Decay
of Idealism in France. The Institute of France.
London, 1912. 9 shr.-
Leuba J. H. A psychological Study of Religion.
its Origin. Functiou and Future. New York, 1912.
2.— sil
Meyer Reh. M. Nietzsche. Sein Leben und
seine Werke. München. 1913. 10 M.
Suali L. Introduzione allo studio della filosoli
indiana. Pavia, 1912. 8 1.
Thomsen Ant. David Hume. Sein Leben uni
seine Philosophic. 1. Bd. Anlässlich des 200.
Jahrestages seiner Geburt herausgegeben. Berlin-
Charlottenburg, 1912, 12 Mí.
Beck F. Americana paedagogica. Bericht úber
eine Studienreise nach den Vereinigten Staaten
von Nordamerika. Leipzig, 1912. 3 M.
Feyel P. Histoíre politigue du XIXe sičcle.
Vol. I. Paris, 1912. 6 f .
Mc Kechine W. S. The new Democracy an
lhe Constitution. London, 1912. 6 sh.
Roguin E. Traité de droit civil comparé. Les
successions. V. Questions communes. Paris, 1912
10 jr.
Schirmacher K. Die Suffragettes. Weima
1912. 2.50 M.
Wallace
Shakespeare
Wood
H Faust
Studien
Manning
London
Meyer Reh
M Nietzsche
L Introduzione
Thomsen
Hume
Nordamerik
Leipzig
M Feyel
P Histoíre
I Paris
Mc Kechine
E droit
V Questions
Paris
York
Berlín
New York
München
Pavia
Charlottenburg
Eina Beitraga zum Vera
the institut of Franca
den Vereinigten Staaten
the Evolution of the Englisk Drama
the Decay of idealismus in Franca
stud of Religion . his Origina
Functia and Future
studio della filosoli
the new Democracy
24
article
Sturm A. Die Einteilung des Rechts und di
Abtrennung des internationalen Privatrechts sowie
des Friedensrechts. Berlin, 1912. 4 M.
Tittoni T. Sei anni di politica estera (1903—
1909). Roma, 1912, 5
Wolf Jul. Der Geburtenrückgang. Die Ratio-
nalisierung des Sexuallebens in unserer Zeit. Jena,
1912. 7.50 M.
Bourée H. De la surface aux ablmes. L'océano-
graphie vulgarisée. Paris, 1912. 7 fr. 50
Ditmar. R. Der Kautschuk. Eine kolloidchemi-
sche Monographie. Berlin, 1912. 6 M.
v. Hanstein R. Biologie der Tiere. Leipzis
1913. 8 M.
Houssay Fr. La forme et la vic. Paris, 1912.
40 í
Ricker G. Grundlinien ciner Logik der Physio-
logie als reiner Naturwissenschaft. Stuttgart, 1912.
3.60 M.
Russo Ach. Lezioni di zoologia generale. Ca-
tania, 1912. 10l
Wilekens O. Grundzůge der tektonische
Geologie. Jena. 1912. Mí. 3.50
Evžen Štern: Kollektivísm číli hospodářské
tendence socialismu. V Praze, Ústřed. dělnické
knihkupectví (Ant. Svěcený).
Stanislav Mráz: Čekání na štít Phöeba. (Inter-
mezzo z lyriky erá a srdce a romanzero z alb
písní a pastelínu memoirů a cyklu evocace min-
strela téhož.) V Praze. Nákladem vlastním.
Rechts
M Tittoni
T Dei
M Bourée
jít le
L océano
Paris
M Houssay
Le
G Grundlinien
M Russo
Lezioni
Wilekens O
Štern
Antonín
Svěcená
Mráz
Berlín
Rom
5 Wolf
Jena
Stuttgart
Ca
Praha
Sturm A . die Einteilung
Intrum
der Tiere
í Ricker
Ústřed
25
article
Max Heinrichka: 100 Jahre deutsche Zukunit.
Leipzig. Verlag von Vogel Vogel. Preis 1 mk.
V. Mikulič: Dvě povídky. (Světová knihov-
na č. 1057—1058.) V Praze. J. Otto. Cena 40 hal.
Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského: Bč-
sové. Svazek XII. V Praze, J. Otto. Cena K 3.—.
MUDr. Ant. Wiesner: Radium a jeho po-
užití v lékařství. V Praze, J. Otto. Cena
75 hal
Úplný Adresář a popis polit. okresu novo-
bydžovského. Sestavil a vydal Václav Kudrnáč.
Turnově. Václav Kudrnáč.
Dr. Josef Zavadil: Velehrady Děvín
Nitra. V Kroměříži. Jindřich Slovák.
Dr. Ad. Menzel: Naturrechtund Gozio-
logie. Wien und Leipzig. Kaiserl. und königl. Hoí-
Buchdruckerei und Hof-Verlag-Buchhandlung Ca
Fromme.
W. Roman Wegnerowiez: Karol Havlí-
ček Borovský. (Z odrodzenia Czech na prze-
lomie r. 1848.) Kraków, Wydawnictwa „Šwiat
Slowiaňskiego
Joséphin Péladan: Filosofie rozkože
[Moderní bibliotéka. Sv. 5.) Na Král. Vinohradech
F. Adámek. Cena K 1.—
Nový, punou
Heinrichka
Jahr
Leipzig
Verlag
Vogel
Preis
V Mikulič
Otta
Dostojevský
MUDr
Antonín
Wiesner
Kudrnáč
doktor
Zavadil
Jindřich Slovák
Ada
Menzel
Fromm
W Wegnerowiez
Karol Havlit
Král
F Adámek
Praha
Turnov
Velehrad Děvín Nitra
Kroměříž
Krakov
Wydawnictwa
Šwiat Slowiaňskiego Joséphin
Naturrechtund Gozio
Wien und Leipzig
Buchdruckerei und HofVerlagBuchhandlung Ca
30
article
Nový gumový podpatek „BERSON“ ma
právě barvu i tvar Vašeho koženého podpatin
a jest vzorem zvlášť elegantní, jakostí nesmírně
brvanlivý a jako pírko lehký.
Nový gumový podpatek „BERSON“ chrání
Vaše kožené podpatky před sešlapáním, udržuje
obuvi Vaší trvale elegantní tvar a chráni, ježto jest
vemi pružným, Vaše čivy a Vaši míchu.
Nesčetné, zcela bezcenné, konkurenční výrobky
chtějí napodobením vzoru a podobně znějí-
cím jménem P. T. obecenstvo uvésti v omyl.
Pravý, nový gum. podpatek„BERSON“
jest vypraven v eiegantním zlaceném kartoně
na němž dá se zřetelně čísti slovo „BERSON-,
Každý pravý, nový gu-
mevý podpatek „Berson“
nese mimo tovedle uve-
deno uznámku tovární.
Žádejte výslovně gum. podpatek „BERSON“
dejte si jej jen od svého obuvníka a obchod-
níka s obuví připevniti a odmítněte ve svém
zájmu každý jiný výrobek
Závody „Berson“, Vídeň. VI.l
1675
Berson
Vaš
Vídeň