ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5e552890-8f39-11dd-ad0e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 110, org 12, place 54, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
9. února 1913. číslo 39.
4 article
ka ta byla předem určena pevným předpisem zá- kona, odvolal posl. Trojan svůj návrh. Dále přijala komise předpisy o zaopatření si- rotků, kteří nemají rodičů; dle včerejšího usnesení náleží jim stejné odbytné, jaké by dostala vdova — nemá-li nárok na pensi — při pensijní oprávněnosti pak konkretální pense, rovná polovině příslušné vdovské pense. Kdyby však úhrn normálních sirot- čích příspěvků, který by byl náležel vdově, byl větší než pense sirotčí, dostane se částky takto pře- bývající sirotkům jako přídavku k pensi sirotčí. a to podle počtu sirotků, pensijně oprávněných avšak pense sirotčí i s přídavky nesmí býti větší. než by byla celá příslušná pense vdovská. Když by se vdova po učiteli znova provdala, dostane se dě- tem po učiteli tom konkretální pense na místě pří- davků na vychování, pokud na ni mají nárok. Dále schválila komise předpisy o používáni bytu nebo požitku příbytečného po zemřelém učiteli a zahrady nebo pozemků jemu přikázaných, jakož i o pohřebném, jež ustanoveno čtvrtinou vpočítatel- ného ročního služného zemřelého učitele a náleží vdově po něm, po případě dětem, po případě pří- buzným do 4. stupně; se svolením zemského výboru může zemská školní rada povoliti pohřebné i ci- zím osobám, jež učitele ošetřovaly a pohřbily, ze- mřel-li učitel ten bez dědiců a příbuzných. Potom schválila komise předpisy o platech učitelů do pensijní pokladny: učitelé jmenovani definitivními zaplatí do pensijní pokladny v prvém roce 20% služného do pense vpočítatelného, a po- zději taktéž 20% z každého zvýšení služného, z funkčního a osobního přídavku a z té části přídavku aktivitního, která se počítá do pense: mimo to platí učitelstvo do pensijní pokladny v každém dalším roce 4% svých ročních příjmů, vpočitatelných do pense.
Trojan
5 article
Dále přijala komise předpisy o vrácení pensii- ních příspěvků učitelstva a o zvláštních příjmech. jež se pensijní pokladně přikazují, jsou to zemsk přebytky školního knihoskladu, interkaláry z míst uprázdněných a pokuty; ostatek potřebné úhrady pensijní pokladny musí doplatiti země. Komise vyřídila ještě V. část osnovy, obsahující předpisy o úpravě vyučování náboženství a o od- měnách za ně. Vesměs byly přijaty návrhy zpravo- dajského komitétu, jež jsou v podstatě tyto: zvlášt- ní učitelé náboženství na obecných školách usta- novují se buď s remuneracemi nebo stálými platy; se stálým platem jen v případě, že vyučování ná- boženství vyžaduje 16 hodin týdně: zvláštní učitel náboženství je povinen vyučovati až 22 hodiny týd- ně; do počtu těchto hodin počítají se i exhorty,a to každá jako 2 hodiny. Zvláštní učitel náboženstvi ustanovuje se pro určitou školu, ale může mu býti uloženo, by také na jiných školách vyučoval nábo- ženství, a to až do plného počtu povinných hodin. Místa zvláštních učitelů náboženství systemisuje zemská školní rada, jež rozhoduje též o tom, do- stane-li se jim remunerace nebo stálého platu. Stále platy zvláštních učitelů náboženství jsou stejné jako ostatních učitelů, remunerace zvláštních učitelů ná- boženství nebo světských učitelů, vyučujících nábo- ženství, vyměřuje se částkou 80 h na školách obec- ných a částkou 100 h na školách měšťanských ročně za jednu týdenní hodinu. Částka ta se dvakrát, a to po každém 10. roce zvyšuje o 10 K: základem re- munerace duchovenstva ve správě duchovní i svět- ského učitelstva je peníz 1 K 80 h za každou ho- dinu, ve které se vyučovalo. Ježto celá předloha čítá 130 paragrafů, zbývá komisi vyříditi ještě 35 paragrafů vlastní osnovy zákona o úpravě učitelských platů. Pak následuj ještě dodatky.
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. „Panslavísmus“.
8 article
V II. svazku 1. sešitě berlínské „Zeit- schrift für Politik“, vydávané pro politiku s hledisk vědeckých, vyšla zevrubná kritická a historická studie říš. posl. dra. Zděnka To- bolky pod titulem „Panslavismu s“. Úvaha obsahuje v prvním svém oddílu Vývojpanslavistické myšlenky,v kapitole 1. Panslavismus před vel- kou francouzskou revolucí, odnáší se k středověkým prvopočátkům myšlenky slo- vanského uvědomění v X. století, v 2. kap. Vliv idejí francouzské revoluce na panslavismus vykládá význam Do- brovského, Durycha, Japelje, Jungmanna, Ko- pitara, v 3. Myšlenka slovanské vzá- jemnosti pod vlivem snah o něme- ckoujednotu dochází na Šafaříka, Kollára, Gaje, Pavloviče, Holého, Štúra, Smoléra, Scez- něvského, Kostomarova, Sevčenka. Ve 4. Če- ská oposice proti Kollárově slo- vanské vzájemnosti zevrubně projed- nává se postavení Havlíčkovo ke Kollá- rovi, načež v drobnějších kapitolách pojednává se o slovanské vzájemnosti u Bulharů, Poláků a zvlášť široce pak v kap. 7. Myšlenka panslavismu a Rusové projednáni no- sítelé myšlenky vzájemnosti v národě ruském Bronevskij, Karazin, Kajvarov,
Durych Japelj Jungmann ko Šafařík Kollár Gaj Pavlovič Holý Štúr Smolér Scez Kostomarov Sevčenko Kollárův Havlíčkův Bulhar Polák Rus Kajvarov Zeit
9 article
Rumjancev, Karamzin, Keppen, Po- godin, Lamanský, Lopatin. Volodi- mirov. V tomto odstavci vymezuje autor po- jetí slovanské myšlenky, jak k němu dospěl pokrokoví Rusové, zejména pokud se týče ře- šení polského problému: „Chtěli by z Ruska učiniti slovanský stát nejen co do zahraničné, nýbrž i co do vnitřní poli- tiky. Proud tento zove se neoslavismem. Neoslavismus znamená však toliko v Rusku něco nového a jest reakcí proti snahám staršího směru ruského, který nedovedl si představiti pod slovan- skou vzájemností, leč poruštění a přestoupení ku pravoslaví. Ostatní Slované dospěli k názoru po- krokových Rusů již dávno. Přesvědčení, že slovan- skou vzájemnost uskutečniti lze jenom na základě naprosté rovnosti a svobody všech slovanských ná- rodů, rozšířeno bylo především v Čechách, jak jsme již dříve dovodili, od r. 1848.
Rumjancev Karamzin loupen Lopatin Rus Slovan Rusko Čechy
10 article
Druhý díl Tobolkovy studie podává histo- ricko-kritický přehled slovanských sjezdí pražského (1848), moskevského (1867) a slo- vanských konferencí počátkem 20. věku. Zá- věrek, věnovaný této poslední kapitole, zmi- ňuje se o známém díle „Slovanstvo obraz jeho přítomnosti a budouc- nosti“, vzniklém z nového slovanského hnut tohoto století r. 1912. Autor lituje, že se vy- davatelé jeho omezili pouze na kulturní otáz- ky Slovanstva a že hospodářské otázky ve smyslu pražských přípravných konferencí do svého programu nepřevzali. Píšet: Vydání díla „Slovanstvo“ dokazuje, že se slovanská vzájemnost počíná v čin vtělovati, do- kazuje však také, že Slované v otázce slovanské vzájemnosti utkvěli na kulturním poli a že slovan- ská vzájemnost až dosud jest záležitostí především slovanského učeneckého světa. Tím vysloveno také stanovisko celé práce Tobolkovy, jejímž účelem jest na základě po- drobných českých prací autorových, poučit forum světového časopisu ebrlínského o otázc začasté zúmyslně před světem zatemňované.
Tobolkův Slovan
11 article
„Zneužití mocí úřadní“. Nesmírný poprask tropí v krajinských listech německých Šchulverein s historkou, která se při- hodila v Plzni jeho zásilce, adresované: „Deutsche Privat-Volkschule in Pilsen, Bhm.“. Zásilka zaslána totiž do Vídně zpět s poznámkou, že adresát listo- nošům v Plzni neznám. Jest očividno, že postup tento jest naprosto korektní, neboť adresa na sou- kromníka má býti vždy zevrubná, aby se vyhnulo všem omylům. Jestliže z této příčiny spílá Schul- verein poštovním úřadníkům a listonošům plzeň- ským, chová se jenom podle zpupné velkohubosti druhé, vlastně první přirozeností pánského náro- da. Když poštovní úřadníci němečtí vracejí české dopisy se zevrubnými adresami, připojujíce drzé poznámky o nesrozumitelnosti a „neobvyklo- sti“ českého jazyka a přelepují je nacionálními markami Bundů — to je patrně výkon úřadní po- dle německé pragmatiky.
Bhm Bunda Plzeň Vídeň Deutsche Privat Volkschule in Pilsen
12 article
Z Moravy.
Morava
13 article
7. února 1913.
14 article
(Dr. Bulín kandidátem pro sněm.) Hrubá střelba už z tábora lidovo-pokrokového začala — ale nejhrubšího kalibru použilo se proti těm, kdož nejsou v milosti orgánu z Rudolfské ulice č. 6. Jednou dostane severomoravský mladočeský redaktor, po druhé odnese to ostravský Skýpala. jindy zase docent dr. Hodáč a hlavní houfnice je namířena na dra. Bulína. Dr. Bulín má troufalost věru velikou. Měl již odvahu jako poslanec říšský — nesouhlasiti s politickými avanturami dra. Stránského. Byl dán na index, začalo se o něm povídati to, co je nejhorším obviněním u nás na Moravě, že je totiž klerikálem. Rozumí se, že to není pravda. Dr. Bulín má však ještě další zločin. On uchází se o zemský mandát — bez dovolení dra. Stránského a dokonce ve skupině, kde Strán- ský chtěl kandidovati sám. Ta smělost musí býti ztrestána a to tím více, že dr. Bulín měl odvahu podati na orgán z Rudolfské ulice žalobu jménem napadaného českého úřadníka. Je známo, jaksi pání pisatelé zprávy té pomohli: nepamatovali se. že tu lokálku psali. Dr. Bulín řekl o takovém žur- nalismu ostrý úsudek — a proto je „počestným ad- vokátem“, jenž je smýkán způsobem, který každý slušný člověk, i je-li jinak Bulfnovým protivníkem. odsuzuje. A poněvadž by střelba z Rudolíské ulice nepostačila, zřídila se domněle filiální nadávac stanice v Jihlavě, odkudž se dnes orgány západo- moravské munící proti dru. Bulínovi zásobují.
Bulín Skýpal doktor Hodáč Stránský Bulfnův Rudolfský ulice Morava Rudolíský ulice Jihlava
15 article
Věc je tak průhledná, že ji dobře voličové skupiny třebíčské pochopí a poznají velmi snadno, odkud jde ten volební kal a ta volební špína. Voličové se diví jednomu: dr. Stránský dá se vyhlásit za kan- didáta městskou radou ve Vel. Byteši a Tišnově a politickým spolkem v Novém Městě, kde to asi s městskou radou dobře nejde. To je v pořádku — ale když politický spolek třebíčský, městská rada tamže a v Náměští prohlásí za kandidáta dra. Bu- lína — ten postup je nesprávný, to jsou konser- vativci atd. atd., krátce to jsou špatní lidé, kteří zasluhují výprasku. Dr. Bulín je ostřílený politik jehož neopustí klid ani vůči sebe sprostším nájez- dům těch, které Morava pomalu a očivtdně odsta- vuje. Sebe větší teror dnes již nezabrání tomu. aby se slušní lidé a to svobodomyslní, seskupil
Stránský doktor Bulín Vela Byteš Tišnov Nový město Morava
16 article
k práci ve prospěch české svobodomyslné Moravy kterou nebudou zaprodávati klerikálům, jako kdysi učinil veliký politik veliké linie za mandát, zra- div ji P. Holbovi a dru. Koudelovi, aby ovšem po- tom jim vynadati dal za to, že ho tonoucího za- chránili. Brát jednou mandát od kleri- kálů a vyhlásit sociální demokraty za škůdce národa, a po druhé od soci- álních demokratů a vyhlásit kleriká- ly za zrádce národa — je sice prohnaná chy- tristika, ale není to pokrokovost, kterouž se nej- více ohání dnes strana lidovopokroková.
P Holba Koudela Morava
17 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
18 article Národní milice v Haličí.
Národní milice v Haličí. Měli jsme několikrát příležitost refero- vati o přípravách polských radikálných stran k novému povstání proti Rusku. Zvláštn ústřední výbor některých socialistickýcha demokratických stran polských sbírá pří- spěvky na polský válečný fond, z něhož se mají platiti výlohy na vycvičení lidu ve zbra- ni, aby byl připraven k novému boji proti Ru- sku. Poněvadž Kolu polskému se zdálo pová- žlivým, svěřiti takovou bojovnou činnost taj- nému výboru, ale proti všeobecné bojovné ná- ladě, která zachvátila v Haliči všechny pol- ské kruhy, kromě konservativců, na odpor se postaviti nechtělo, svěřilo dozor a vrchní ve- dení této bojovné nálady Národní radě, která skutečně utvořila zvláštní komisi, jež má pe- čovatí o vytvoření jakési milice z oněch ha- ličských Poláků, kteří nejsou vázáni službou vojenskou. Tak jsou nyní v Haliči dva výbory které pečují o vojenský výcvik lidu: onen starší tajný výbor a komise Národní rady polské.
Polák Halič Rusko národní rada
19 article
„Poln. Korresp.“ uveřejňuje nyni zprávu o organisaci komise při Národní radě. V čele komise, která má asi 70 členů, stojí předseda Národní rady ryt. Cienski. Komise dělí se v pět odborů. V prvém odboru, zvaném „vá- lečná pohotovost“, je předsedou starosta pol- ského sokolského svazu Fr. Fišer. V čele finančního odboru stojí posl. dr. Adam, v če- le tiskového odboru dr. Milewski, čtvrtý odbor má účel vzdělávací a pátý má hájiti pol- skou pozemkovou državu. Komise Národn rady organisuje mládež ve městech i na ven- kově. Ve městech tvoří se sokolské a junácké (skautské) družiny, ve vsích „Bartošovy houf- ce“. Všechny tyto družiny konají vojenská cvi- čení, zatím prý bez zbraně. V témž smyslu. jako komise Národní rady, pracuje také stálí tajný výbor radikálných skupin, který orga- nisuje hlavně dělníky, tvoře mezi nimi dru- žiny střelecké a mezi sedláky střele- ckélegie nebo selské houfce.
Poln Fišer doktor Adam Milewský rada Bartošův Francie národní rada ský sokolský svaz
20 article
K tomuto referátu dodává „Poln. Korr.“ že vojenská lidová organisace v Haliči nemá rázuútočného a nemá také za účel způ- sobiti nějakou mezinárodní zápletku. Naopak i radikální strany prý tvrdí, že nepomýšlejí na povstání v žádném státě. (Starší resoluce přijaté v Zakopaném a v redakci „Kur. Lwow- ského“ mluvily ovšem jinak! Pozn. red.) Běži prý jen o organisace osob, schopných k vo- jenské službě, tedy o ruch, který podle vzoru francouzských žákovských batalionů a angli- ckých skautů pronikl už do všech zemí. Polá- ci, kteří vždycky vynikali vojenským duchem chtějí i nyní pěstovati vojenské ctnosti a státi se činitelem, který by se v případě meziná- rodní zápletky mohl státi silou, rozumí se vždycky v duchu dokonalé loyality k monarchii habsburské. Příklad polský působil však také na Ukrajince, kteří po způsobu polském organi- sují vojensky své příslušníky v Haliči a Bu- kovině. I v krajinách maloruských možno prý nyní pozorovati na všech vojenských cviči- štích a jiných vhodných prostorech mladé mu- že, konající vojenská cvičení, vše to ovšem s vědomím a svolením úřadů. caru.
Poln Ukrajinec Halič Zakopané
21 title
Za hranicemi.
22 title
Posel od černohorského krále k ruskému
23 article
Asi týden tomu, co z Cetyně odjel do Petrohradu ruský vojenský agent gen. Pota- pov. Účel jeho cesty byl tajen. Nyní se doví- dají „Birževyja Vědomosti“, že jel jako posel od krále Mikuláše k caru Mikuláší, aby mu vyložil, že Černá Hora bez Skadru nemůž být a že jeho nabytí je podmínkou dalšího trvání Černé Hory.
Mikuláš Mikulášet Petrohrad
24 article
Král Mikuláš už před tímto poselstvím učinil pro evropskou veřejnost prohlášení té- hož smyslu. Pravil, kdyby Černá Hora nedo- stala Skadru, že se dobrovolně spojí v jeden stát se Srbskem. Že by černohorský krá skutečně tak učinil, kdyby byl diplomacií do- nucen, o tom nelze pochybovati, neboť by provedl pouze to, co již na počátku jeho dlou- hého panování bylo jeho ideou a o čem se pevně smluvil s tehdejším knížetem srbským Michalem. Hrabě Berchtold a vídeňská žurnalistika potřebují Skadru a jiných měst severní Alba- nie pro příští velkou Albanii, jejímž úkolem bude bránit, aby se neutvořilo velké Srbsko když ale Rakousko utiskne Černou Horu tak že jí učiní další státní trvání nemožným, s ta- ne se vlastním přičiněním Rakou- ska to, čeho se bojí a co zažehná- vá: slitím Černé Hory se Srbskem Veliká Srbije bude uskutečněna.
Mikuláš Michalus Berchtold Skadr Černá Hora Srbsko Albánie Rakousko
25 article
Ještě vídeňská aféra Rusa Alěchina. Ruská byrokracie je v Rakousku pověst- ná, ale rakouská v Rusku neméně. V Rusku žasnou nad bezkonečnou psavostí rakouských úřadů. Inž. Alěchin udal „Novému Vremeni“ že bezvýsledné jeho vyšetřování při zemském hrdelném soudě ve Vídni vedlo k popsání 260 archů papíru. V tyto protokoly byla zanesena všecka jeho životopisná data, ale nejen jeho. nýbrž i jcho rodičů, ženy, dědečka a babičky s obou stran, a také všech ostatních blízkých příbuzných. Protože všecky tyto rodinné po- drobnosti nepodaly důkazu, že by Alěchin byl vyzvědačem, soudní vyšetřovatel několikrát mu radil, aby se dobrovolně přiznal a jmeno- val své spoluvinníky, což by značně mohlo zmírniti rozsudek nad ním, jenž jinak může znít i na šibenici. Inž. Alěchin rád by byl vyhověl dobrému dru. Šaupovi, jenž ho vy- šetřoval, ale nemohl se ani přiznat, ani spolu- vinníky jmenovat když na vojenské vyzvě- dačství vůbec aní z daleka nemyslil. Aby ho přes to povzbudil, soudní vyšetřovatel dal mu tuto klasickou odpověď: „Vyzvědačstvímv Rakousku nazýváme každé nabývání zpráv o Rakousku.“ Na to inž. Alächin, nyní že roz- umí, proč byl zatčen, neboť podle pověděné definice každý cizí turista, přijede-li do Ra- kouska, může býti pokládán za špehouna. Jinak p. Alěchin nemusí litovati svého vídeňského dobrodružství. Od rakouské vlády dostane 5000 K náhrady a ruské ministerstvo komunikací ho povýšilo a přeložilo ze Sibiř k jihoruským drahám.
Rus Alěchin Šaup Ing Rakousko Rusko Vídeň Alächin Sibiř
26 article
Otázka uníversitní profesury dra. Verguna. Dr. Vergun v „Novém Vremeni“ opra- vuje, co napsala „Rěč“ o tom, proč ho petro- hradská universita nepřipustila k magisterské zkoušce. Píše: Ačkoli jsem nevystudoval vy- sokou školu v Rusku, jako doktor filosofie vídeňské university mám podle ruského univ. statutu plné právo, abych byl připuštěn k ma- gisterské zkoušce v Rusku. Historicko-filolo- gická fakulta petrohradské university neode- přela toho haličským Židům, ale uznala za dobré odmítnouti mně, haličskému Rusovi Ostatně fakulta odmrštila mne bez udání ja- kéhokoli důvodu. Také není správné, co „Rěč“ napsala o tom, že i ve Vídni se mi pro- fesura nezdařila. Na doporučení mého učitele akademika Jagiče filosofická fakulta vídeňské university zvolila mne za lektora ruského ja- zyka a literatury, ale rakouské ministerstvo osvěty mne nepotvrdílo z té příčiny, že jsem jako panslavista byl posazen do rakouského žaláře a kromě toho nechtěl jsem se vzdáti spolupracovnictví v „Novém Vremeni“. Důvod rakouského ministerstva osvěty jest i pro nás velmi zajímavý. Pro vědecké i politické kruhy naše bylo by velmi poučno, kdyby dr. Vergun veřejně prohlásil, kým a v jaké formě byla mu poslední podmínka oznámena. Také by bylo zajímavo dověděti se, klade-li rakouské ministerstvo kandidátům universitní profesury podobné podmínky často a jakou soukromou kvalifikaci kromě věde- cké kandidát univ. profesury ještě musí míti aby byl vídeňským ministerstvem osvěty po- tvrzen. Volba starosty v Moskvě. Bělokamenná Moskva provádí zátoč levo se vší důsledností. Při posledních volbách do hosudarstvenné dumy zvolila jen kadety
doktor Vergun Rus Nový Vremit Rusko Vídeň Moskva Jagič filosofický fakulta
27 article
zbavila tak dumu vynikajícího okťabristského politika A. J. Gučkova, při nyněších vo bách do městské dumy (rady) zase podala v prospěch pokrokového kandidáťa na sťolec starostenský o 5 hlasů více než ve prospbe dosavadního, „hlavy města“, N. J. Gučkov Podle ruských zákonů mohla však vláda ae oběma kandidáty vybrati si osobu sobě příjem- nější, rozhodovat tedy ve prospěch N. J. Guč- kova proti knížeti G. E. Lvovu. Ale tomato rozhodnutí, které by ovšem mělo neblahý vliv na městskou samosprávu, předešel N. J. Guč- kov tím, že se kandidatury definitivně vzdal. Kandidatura knížete Lvova vzbuzovala jistou dobu v Moskvě rozpaky, poněvadž kupeck a průmyslová Moskva nyní vede ostré tažení proti odumírající šlechtické Moskvě, ale m konec přece z politických příčin zvítězil kníž Lvov nad kupcem Gučkovem.
A J Gučkův N J Gučkov Gučkov Guča Lvov Moskva
28 article
Na rozcestí.
29 article
Generální zpověď polsko-ruská pokračuje. Na obou stranách častěji ozývají se hlasy, vo- lající po nápravě. Zaznamenáváme tenáokrátu polský hlas Boleslava Koskowského, kte- rý v „Kurjeru Warszawském“ začal zpovídai Rusy z jich slovanské politiky. Činí to s váž- ností a důkladnou přípravou. Vytýká Rusům. že ani v dnešní době rusko-germánského na- pětí nedovedou zaujati správné stanovisko Němcům a pod útokem proti germanismu oby- čejně myslí jen Rakousko. Slovanům takové ohraničení pojmu „Drangu“ nedostačuje. Slo- vané vědí, že v Rakousku německý žival ne- tvoří od několika desítiletí rozhodujícího č- nitele, že mají-li dnes ještě rakouští Němci vliv větší, než odpovídá jich počtu a kulturní síe děkují za to jediné sousední říši, a co se týče balkánské expanse, zde vystupuj Rakouskove značné míře jako německý exponent. Tudí „německé nebezpečí“ pro slovanský celek l prý ne v Rakousku, ale v Německu. Rusové obyčejně na to zapomínají; jes ve světlých chvilích i Menšikov z „Nového Vre- mene“ chápe, že svobodné Polsko mezi kn- skem a Německem bylo by pro Rusko vý- hodou. Obyčejně ruská politika slouží Něze- cku nebo přímo favorisuje německý živelv Polsku a na Litvě. Ruskou politiku v Polilr řídili více —manni, —dorffi, —hardti a —rvt- gové než —ovi a —ovští! Za takových ponkl rozmohl se v království Polském živel a- mecký tak, že tam tvoří 5 proc. obyvatelat (450.000), kdežto v Haliči, tedy v „německín státě, tvoří Němci jen 1.1 proc. I v novýk předlohách proti zakupování země Neruryv pohraničních guebrniích Němci, neruští pod- daní, jsou postaveni na roveň Polákům, ruským poddaným. (Němci z besarabské gubernieji si zaručili protekci nacionalistického poslance, aby proti ním zákon nebyl obrácen) Prusko, stát Slovanům nejnebezpečnější, vzro- stlo pod protektorátem ruským.
Koskowský Rus Němec Menšikov Polák Rakousko Německo Polsko Rusko Litva Halič Prusko polskýruský Slovan bezpečný
30 article
Mluví se dnes o historické chvíli obratl v polské otázce. P. Koskowski je pessimiston Soudí, že nikdo v úřadním a vlivném Rusku na „slovanský“ obrat nemyslí. Viděli prý jsme před lety, jak se chovají k polské otázce oficiál. ní kruhy, když jsme byli svědky fiaska neosle- vismu. Ruská reakce, síla dosudvelíká, sskse álná, dědičná, cítí se bližší k Němcům než ke přátelské Francii. Na poli theoretickém občan vidíme kn. Trubeckého nebo Struveho, usile- jících o spravedlnost pro Poláky, ale v prarl komu jde o polskou věc? V jiném článku p. Kosowski takto určuje poměr polský k Němcům: „Co se týče polski úlohy v boji s Němci, opožděně nám v (é ví dávají Rusové lekce. Od počátků historickéh Polska zadržujeme na sobě, jediné na soli strašné břímě německého pudu na východ. ! těch bojích byly Plovce, byl Grunwald, aleží více bylo krvavých poražených a vyrvaril předních stráží, a to proto, že za námi nebilo „slovanské solidárnosti“, že germanismus ne považovali v Rusku za nepřítele všeho pv mene slovanského, jak teď píše „Goloe Moskvy“. I po diplomatických porážkách Gn- čakova, zaviněných Pruskem, následovaly akty prospěšné Němcům. „Vzájemné pojištění“ znlí- ště na polském základě stalo se příkazem po- litíky rusko-německé. Zůstaneme tudíž jako dříve v boji s Němectvem osamoceni, jsosce podporováni jen z daleka, poněvadž v jinjc podmínkách, šťastnými ve výběru obrannýcl
Němec Trubecký Struve Polák Kosowský Rus Grunwald Gnaeus Rusko Francie Polsko Prusko Goloe Moskva
31 article
zích soudruhů nenazýván jinak, nežli »řá- dem všiváků«. Řády měly všelijakou neplechu na svě- domí. Nejen studující to odnášeli a ústavy Také občané, obce a města trpěla. Spolkář- ská bujnost zpychlé mládeže ohrožovala vše- chen veřejný řád. Úřady zakročovaly. Nepo- mohlo však mnoho- — Vždycky se najde bohatší student má své přátele, kuratorium nebo zeměpán mohou vydávat výnosy jaké chtějí, mohou vyšetřovat i tresty ukládat. Všecko jen při- spívá k většímu »renomé« řádu . .. Časem studentské spolky na německých universitách byly vládami docela zakázány Ale věc už měla svou živou tradici, ta kvetla si pod povrchem dál a zachovala se v slávě až na náše časy. Je dnes »historickou institucí« tak mocnou, že i statečné vlády rády před ní, jak známo, kapitulujíj n s Ostatně nebylo na všech universitách stejně. Někde mělo převahu sprosťáctví, jinde měly vrch mravy uhlazenější. Místní poměry padaly na váhu. V Goettinkách na příklad Laukhart objevil zcela nový svět. Měl tam kamaráda, který ho uváděl do poměrů. — Nu, bratříčku! Jak pak tu je s ko- mentem? — š6íl, bratře, tuze šóflI Chlapi zde čerta znají, co je koment: komersují při víně a punčí, kořalku chlastají z broušených skle- nic, chodí denně k vlásenkáři, mažou se po- mádami, polejvají se levandulí, nosí hed- vábné punčochy, navštěvují koncerty profe- sora Gatterera, ližou fiflenám pracky, krátce brácho, šófl koment! . .. V Goettinkách mohly se ctí obstát také leda synkové prachovějších rodin. Panovaly tu podivné obyčeje. — Ježto zde nezřídka profesoři dochá- zejí na dozor do studentských obydlišť, patř
Nepa
32 article
jaksi k dobrému tónu, takové pány obča k návštěvě si vyprositi a pěkné outratysi způsobit . .. Goettinky měly pověst, že se tu stu- dent lehko dostane do domů, obeznámí se s rodinami. Pokládáno to za výborný pro- středek, aby mladí lidé svoje způsoby trochu obrousili. Pisatel o té věci vyjadřuje se dost skep- ticky. — Jenže si nejsem jist, jestli způsoby v goetinských rodinách jsou opravdu tak vzácné, aby se na nich mladý člověk mohl vyleštit! A potom bývají dvéře studentům otevírány jen v takých domech, kde pěstují zábavu rádí na útratu — studentů. V jiných domech bývá zrovna jako na jiných mi- stech: student je tu vyloučen . .. Veseleji bylo už ve Štrasburku. Tak po jiné stránce byly tu věci lépe opatřeny Sousedství s francouzským živlem mělo svu výchovný vliv. — Nejraději jsme obcovali s francouz skými důstojníky. Pánové mají svrchovaně jemný způsob a mravy tak úhledné a vábné že se pranic nedivím, jestli francouzský ka- det u ženských snadno i německého hraběte vypíchne, jak se často stává a . A pak pojem o cti!
Štrasburk
33 article
— Čest francouzského důstojníka jedině v tom záleží, aby přesně a správně zastával své povinnosti, jako bylo ve starých Athe- nách a v Římě, kde byl vážen jenom, kdo nejpečlivěji plnil, co mu náleželo. Toť vlastn point d'honneur . .. Vedle toho je ovšem i nevlastní pojem cti. A ten dle výkladu starého buršáka zá- leží v neustálých rvačkách pro všelijaké hlouposti. Zvláště pro slovné půtky. — Urážlivé slovo ihned zavdá příčinu k souboji. Proto pánové spolu navzájem co nejzdvořileji zacházejí. Tyka sobě není u nich zvykem , . A tu jsme asi u tajemství vší buršácké romantiky. Je to vlastně výraz touhy po rytířském mravu a smýšlení. Mladi lidé proto tak horlivě kolem sebe mlátí, aby od sebe odpudili všecku — hrubost a neurvalost. Rvačka jako — zušlechťovací prostředek Mají věci své stránky, jak vidět.
Řím
34 article Hudba. Rich. Wagnera „Tristan a Isolda“.
Hudba. Rich. Wagnera „Tristan a Isolda“. Z hudebních dramat Wagnerových je „Tristar a Isolda“ nejsubjektivnější v tom směru, že svým vznikem i svým poetickým obsahem nejtěsněji sou- visí s vnějšími poměry i vnitřním stavem umělco- vým. Komposice dramatické básně i hudby spadá do let padesátých, tedy do doby Wagnerova exilia. Wagner, jemuž tehdy jako saskou vládou stihané- mu revolucionáři byly německé země uzavřeny měl svoje bydliště v Curychu a v okolí a zde pra- coval na svém „Prstenu Nibelungů“. Ale ne- dostatek všeho osobního styku s německými scé- nami, a i jiné důvody ukazovaly stále menší naději. že by „Prsten Nibelungů“, hudebně-dramatická tetralogie novotářského směru, v dohledné dob mohla dojíti provedení za předpokladů, bez jich splnění Wagner nehodlá velkolepě koncipované dílo svoje vůbec připustiti k reprodukci. A zatím Wagner sám žil ve velmi tísnivých poměrech mohl očekávati zlepšení svého finančního stavu jedině z provozování nového nějakého díla. Proto rozhodl se přerušiti na čas komposici „Prstenu Nibelungů“ a vrhnoutí se na skladbu díla, které by bylo, jak sám praví „vzhledem ke svým scénickým požadavkům a svému menšímu objemu lehčí a spíše proveditelné“. Wagner pokročil tenkrát — bylo to v červnu 1857 — až k druhému aktu „Siegírieda“ kdy dal na čas Niebelheimu vale. Sám o tom pěkně povídá v jednom z dopisů, adresovaných Lisztovi: „Dovedl jsem svého mladého Siegfrieda do krásné lesní samoty: tam nechal jsem ho po
Rich Wagner Tristan Isolda Wagnerův Nibelung Liszt Siegfried Curych Tristar Isolda
35 article
Iipou a s vřelýmí slzamí jsem se s ním rozloučil . Stálo mne to tuhý, zlý boj, než jsem tak daleko došel.“ Byly to tedy vnější poměry, pro které viděl Wagner pausu ve skládání „Ringu“ a obrátil se ku práci nové. Ale uvídíme dále, že byly to později vnitřní vlivy, duševní stav a citové rozpoložen Wagnerovo, jež daly směr i obsah tomuto novému dílu, jímž bylo drama „Tristan a Isolda“. Starobylá kelticko-írancouzská pověst o Tri- stanovi, jejíž nejstarší literární zpracování bylo polovice 12. století (Chrétien de Troyes), byla z těch, jež dávno již zaujaly mysl Wagnerovu a jejíž dramatické zpracování v duchu jeho zvolna klíčilo. Pověst ta doznala zpracování v četných literatu- rách středoevropských. I v naší staré literatuře máme epos „Tristram“, jehož vznik klade literárn historie do 14. století. V německé literatuře pro- slavil se touto látkou Gottíried ze Strassburku. jehož báseň líčí v 30 zpěvích dobrodružství a osudy Tristana a Isoldy. Z nové doby nejznámnější jes Immermannova kytice romancí o Tristanu a Isoldě Wagnerovi za podklad ku zdramatisování pověsti nesporně sloužilo epos Gottfrieda ze Strassburku.
Wagner Wagnerův Tristan Isolda Tristram Immermannův Gottfried Chrétien jít Troyes
36 article
Někteří z přepjatých Wagneriánů, kteří bayrouth- ského místra ve všem všudy chtějí míti původním a neodvislým od jakýchkoliv vlivů, činilí pokusy přesvědčiti svět, že Wagner nepřevzal od starého básníka německého více, než jména postav. Ale srovnání eposu Gottíriedova a dramatické básně Wagnerovy ukazuje zcela nezvratně, že Wagner čerpal z eposu onoho i hlavní momenty vnějšíha děje. Tento vnější děj sám je v „Tristanu“ tal nepätrný, že lze jej vypověděti dosti stručně. Nej- dříve třeba říci, co předcházelo vlastnímu dra- matu na scéně se odehrávajícímu a co z úst postav dramatu se dovídáme. Tristan zabil v půtce Mo- rolda, snoubence Isoldina a sám těžce zraněn, uchýlil se, zastíraje pravé své jméno zkomoleným Tantris k Isoldě, aby svým uměním rány jeho vy- léčila. Isolda vráti Tantrise životu, ale zároveř pozná v něm toho, jenž jí ženicha odňal. Oba však řízením osudu hned při prvním setkání vzplanou
Wagner Gottíriedův Wagnerův Tristan Isoldin Isolda Tantris
37 article
sobě láskou, ale hned první okamzik lásky lnv bolem a trýzní: mrtvý Morold staví se mezi mi- lující. Tristan, který opustí Isoldu, nechce sín si doznat, že ji miluje a v jistém zpupném pohrdžni vlastními city vrací se k ní, aby jako věrný vastl svého krále (Marke) přivedl mu ji jako nevěstn Isolda jej následuje, poněvadž tohoto námluvčího, jejž sama miluje, bezmocně následovati musí. Na lodi plující do Kornvallu ke králi Markemu na- cházíme Tristana a Isoldu, když po předehře, ji in nuce v tónech podává celou psychologii draza- tu, rozhrne se opona. Isolda pocituje jednáni Ine stana, jenž ji jako nevěstu odváží do náruče jinlka jako potupu, kterou chování družíny Tristasovy (úvodní zpěv mladého lodníka, výsměšný pepěvck Kurwenalův) jen ještě zostřuje. Každá krůpěj krneae v ní vzbouří, vidí v Tristanu zradu svojí ládky a chystá hrůznou pomstu, k níž smrt Moroldeva jest ji pouhou vnější záminkou. Další průběá vpěj- šího děje jest již zcela průhledný: Isoláa zve k sobě Tristana a volá ho k zodpovědnosti za smrt
Tristan Isolda Kornvall družína Tristasův
38 article
Moroldovu, Tristan nabízí ji svůj meč k vykoná- ní odplaty, Isolda odmítá a nabízí Tristanovi po-p hár, jenž má oběma přinésti shlazení viny a smrt Oba vyprázdní pohár, ale v něj Brangšna, věrně oddaná a milující svoji paní služka, zamění za ná-a poj smrtící nápoj lásky a jeho působením přizašea vají si Tristan a Isolda svoji láskui a žijí jí dálej l této lásce, plné sžírající touhy a vnitřních bo-b lů a útrap. Vnější katastrofu přinese dějství dru- dr hé, kde král Marke stane se svědkem lásky Tri- stana a Isoldy a kde Tristan klesá, smrtelně rantn mečem Melotovým, jehož ráně Tristan dobrovolat se vydá. Vládnelli v obou prvních dějstvích láska nastupuje v dějství závěrcčném vládu majestit smrti. Tristan, umírající, a horečnými vidinami za.z ujatý i věrný jeho do posledního dechu Kurwenahn čekají Isoldu, jež může jediné vrátiti Tristanon život. Isolda skutečně příchází, Tristan nedbajea ran, spěchá jí vstříc, klesne jí v náruč, ještě jednonao jméno Isoldino přejde jeho rty a pak klesá, vyv dechnuv naposledy, Marně přináší Kurwenal, jenl
Tristan Isolda Melotův Tristan dobrovolat Isoldin Tristan Isolda