ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc9b7d10-8f0a-11dd-928b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 66, person 33, work 5, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 9. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 39.
4 article
Harannl avečerní listy předplácí se V Praza v administrac a . . . : s K = s dvojí donáško a něsle , něrtleta : . vo fliálkách nnlsle . . . .. s. Poštoa: dvoji nás Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 nách, s přílohou pro venkov 422 stranách. Příští číslo „Národních Listů njde v pondělí dne 10, února v ob- vklou hodinu polední. oupeřství Italie s Rakouskem v Albanii. Ještě hřímají děla u Skadru. Drino- de. Čataldže a Gallipole, na zítří zaduní mi znovu u albánské Janiny — ale „na ksdě“ vyslanců kabinetů velmocí v Lon- tně již vzniká pěkně přihořklé nedoroz- nění o „kůži medvědí“, jež slove: A l b a- nie. A sice ani ne tak mezi Rakouskem Řuskem, jako mezi spojenci — trojspol- mými: mezi Rakouskem a Italiil čo znalci poměrů dávno Rakousku před- vrídali, že mu z jeho lásky k Albanii ni- i nepokvetou růže štěstí, nýbrž spíš Mláčí nepřízně a škody, již dnes se na- tje. Že na Černé Hoře a v Srbsku k vůli šínské politice Rakouska plno je trpko- ánikdo se nepodiví; ale že tak záhy s sne pro Albánsko mračiti na Vídeň kojspolkový spojenec apenin- ni. že již dnes počne Italie sočiti na r a- uský protektorát nad kat- lekými kmeny severní Alba- sie a naléhati na jeho zrušení: toho by se ipřed skončením války přece sotva kdo
List Praha Rakousko Albánie Drina Lon Černá hoře Srbsko Vídeň
5 article
Všechna veřejnost italská svorně dnes : Pryč s rakouským katolickým pro- šíorátem z Albanie, jenž prý měl rozum tcorávnění, pokud Albanie byla neodluč- r částí Turecka a tedy podrobena pan- i Islamu. Tehdy prý křesťanům v Alba- shrozilo neustálé nebezpečí s hůry, i bylo sjsto zapotřebí, aby se jim dostávalo o- zmy a záštity proti libovůli osmanských dců některou mocí křesťanskou. To iod 17. století panovníci habsburští ja- ilo čísařové římští, kteří ve smlouvách nir s Tureckem od časů císaře Matyáše 1616) vymiňovali si na sultánech ture- ch právo k ochraně kátolíků v západ- končinách osmanské říše, tedy zejmé- v hornatině albánské. Leč toto „staro- právo“ panovníků rakouských dne e názoru italského zánikem panstv mmanského samo sebou bere za své. „Nad samostatnou Albanií, vy- pněnou navždy z podruží půlměsíce, není šebe zřizovati a udržovati žádného kato- kckého protektorátu“, zní argumentac talského sokovství; „byla by to holá z by- ečnost, nad to by se pak takový oje- žnělý a výhradný protektorát ne- lalsrovnatspospolitou ochra- mou velmocí, která bude ve zřízení mvé samostatné Albanie zajištěna ... Zřetelně a sonorně ohlašuje se dnes iz Říma do Vídně, „že Italie neuzná estrpí žádného, jakkoli utvá- ného protektorátu nad ital- kými katolíky, v Albánsku ži- ltími, jakož i nad jich ústavy, školami lřeholemi, dnes již v Albanii působícími bo budoucně se tam usazujícími.“ Tak by bylo Rakousko svým vlastním sbrým spojencem apeninským ve zdraví tveno a rázem sproštěno všech dalších rtektorských starostí a obětí, věnova- rch Albánsku a jeho — „italským katolí- .A že ty starosti rakouských vlád
Matyáš Albánie Turecko Řím Vídeň Rakousko Italia
6 article
katolickou věc v Albanii bývaly nemalé a vyžadovaly obětí velmi nákladných, o tom teprve dnes v hořkosti pochopitelné nad italským nevděkem zpovídá se vídeňská „Reichspost“ velmi zajímavě. Po dobu pa- desáti let rakouské vlády ve Skadru vy- držují svým nákladem biskupství a semi- nář. z něhož dnes na sto světských kněží působí po venkově; každý z nich požívá od rakouské vlády subvenci ročních 600 korun, dle okolností též více. Školství jest většinou v rukou jesuitů, z ltalie získa- ných, a vyučuje se na 15 školách. Rakou- skem vydržovaných, albánsky a — ital- s ky! 8000 katolíků ve Skadru zbudovalo Rakousko kathedrálu, dva větší kostelyi arcibiskupský palác, dále chlapecký sirot- činec, řízený školskými bratry a spojený s pensionátem pro syny pohla- várů horských kmenů albánských, velkou divčí školu, řízenou školskými sestrami, divčí sirotčinec atd. Kdežto Rakousko na své útraty vzdělávalo tedy albánskou mlá- dež ve školách, italskými jezuity řízených. vláda italská budovala v jižní Italii světské albánské školy, v nichž se ovšem vyučo- valo nejen jazykem, nýbrž i duchem ital- ským. Jistý cestující charakterisoval nedáv- no v „Zeitu“ rozdíl mezi dvojími školami stručně: v rakouských školách po Albán- sku se učí italsky a trochu německy, všu- de v nich pak spatřuje se obraz papežův. V italských školách za to se učí albánsky a vlašsky a ve všech viší obrazy italského krále, Cavoura a Garibaldiho ...
Cavour Garibaldi Albánie Rakousko Albán
7 article
Včerejší „Reichspost“ pak ulevuje si proti těmto italským školám a proti Italii touto polemickou otázkou: „Čeho učinila Italie, která již tak dlouho s Ra- kouskem v Albanii soupeří, pro církev ka- tolickou? Jediné dílo proznačuje italské smýšlení: vlašská škola ve Skadru stala se takovou posadou nevěry a bohaprázdnoty. že musil arcibiskup nade všemi rodiči, kte- ří děti do té školy posílali, vyřknouti klatbu (exkomunikaci). Bylo-li již takové soupeřství mezi oběma velmocemi za vlády půlměsíce — trvalo-li přes vazby trojspol- ku — Bůh suď, jak se nyní věci vyvinou, až bude po rovném přání Rakouska a Ita- lie Albánsko zreformováno na samostatný, novodobý stát. Začíná to, jak vidíme, pro starodávný protektorát Rakouska nad ka- tolíky Albanie trochu ako po struhadle. I když podaří se koncertu velmocí sfor- movat jen poněkud obstojně hranice příšti Albanie, nastane pak vlastní svízel teprve s jejím vnitřním ustrojením a vybavením — na něž aby se opatřil zrovna nějaký „strýček z Ameriky“. „Neboť Albanii nedostává se takořka všech podmínek k jednotnému spořádané- mu systému vládnímu“, doznává sama ta „Reichspost“ pojednou, aby Italům zkazila laskominy „Lid jest chud, cesty a doprava jsou prabídny, a než bude si moci země sama hraditi své potřeby, zajisté uplynou desítiletí! A což bude teprv státi námahy, než vyhladí se zakořeněný nemrav krevní ponisty! Po všem tom ale následuje toto mrav- ní naučení: „A proto nutno si především v zájmu katolíků přáti, aby vliv Rakousk při nové úpravě poměrů Albánska zůstal neztenčen.
Italia bůh Italos Rakousk Albánska Albánie Rakousko Amerika Lido
8 title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
9 article Situační.
Situační. Čm. Ze Sofije, 8. února. (Zvláštní teleg „Nár. Listů“.) Odjezd králů do Odrinu j přirozeným důsledkem nové války: hlavní velitel patří k armádám. Odjezd znamená však také, že prozatím není vyhlídek na dobrovolný mír. Stanovisko Bulharska v té příčině mně vykládá jeden státník tak- to: Evropa si přeje omezení války prosto- rové i časové a my jame ji vyšli vstříc. Přišlo se k nám s formuli: Turecko o- devzdá osud Odrinu do rukou velmocí a vy povolíte sultánu církevní suverenitu ve městě. Dali jsme svůj souhlas. Zdá se však. že v Cařihradě velmoci ho neobdržely. Jsme ochotní vyjednávat i prostřed vá- lečného hlomozu. Mladofurci však chtějí válce. Nová krev, jež bude prolita, padá na ně. Informace z diplomatických kruhů potvrzují, že Porta odmítá sprostředkující návrh velmocí. Návrh vyšel z inicia tivy Rakouska, ale zdá se, že nemá plné pod- pory trojdohody. Válka tedy bude po- kračovat v rozměrech a směrech, jež jsem vám naznačil včera. Danev odjíždí zítra do hlavního stanu. Boje na čataldžské čáře. Ze Sofije, 8. února. (Ag. Telég. Bulg.
Port Bulharsko Evropa Turecko Cařihrad Rakousko Sofij
10 article
Turecké vojsko na čataldžské čáře postoupilo včera třem směry. Jedna kolena, šest praporů, po- stupovala, podporována jsouc dělostřele- ctvem z pevnůstky Ghiavur-T abi a dělostřelbou dvou křižníkůa dvou torpédových člunů, je zakotveny byly před Bujuk- Čekmedže, o 9. hod. ranní proti bul- harskému vojsku, jež obsadilo posice u Arnautköie. Energickým úto- kem odrazilo bulharské vojsko nepřítele k mostu Bujuk-Če k- medžskému. Druhá kolona, dva prapory, jež předevčírem vytrhla z Bakše- köje, ustoupila včera před střelbou děla palbou pěchoty přes Karasu, an iž by vyčkala útok, k němuž se bulharské vojsko chystalo. Ko- nečně jeden nepřátelský pluk soddílem kulometů a horskou baterií postoupil ze vsi Guk- čeli a byl bulharským vojsklem napaden bodékosvýmm, útokem Tento pluk donucen byř k ústupu, jenž dál se v největším nepořádku. Zanechal všechny své mrtvé a raněné na bojišti. Mimo to ztroskotaly vš ech ny pokusy Turků, aby na čáře Je- niak5j-Lazarköj v pásmu der- korském přešli k ofensivě, turecké vojsko vrátilo se d svých původních posic. Po cely den podnikaly bulharské aeroplány vý- zvědné lety nad čataldžskou čarou. V bombardování Drinopole pokračuje sesúspěchem. Boj o Skader. Z Cetyně, 8. února. (K. c.) Boj dnes byl zahájen v 10 hodin ráno kanonádou ze všech našich posic, rozvinula se prudká bítva, při níž Černohorci útočili na veškeré turecké posice kolem Skadru. Dva turecké monitory na skaderském jezeru byly hned na počátku boje donuceny dělostřelbou k útěku. Jeden byl při tom potopen, druhý se stěží zachránil. Pokud do přítomné chvíle došly zprávy, dobyly srhské oddíly Bussatu a Spleče a postupují útokem
Bujuk Turek Černohorec Bakša ko Guk Drinopol Cetyně
11 article
na Brdici. černohorská vojska obsadila znovu Bardanjol, dále Museliny a Gajtany Boj dosud trvá. Z Milána, 8. února. »Corr. dela Serae oznamuje z Muričanu: Ze Skadru sem došly zprávy, že Srbové a Černohorci zahájiii všeobecný útok na Skader. 12.000 mužu srbského vojska, kteří postupovali přes. Drin ve dvou kolonách, napadlo Brdku. V boji použiváno jest 150 těžkých děl a četná děla rychlopalná. Jakmile Brdka bude vzata, pod- niknou Černohorci všeobecný útok na Taraboš.
Srba Černohorec Brdek Milán muža
12 article
Prizren a Skadar.
Prizren Skadar
13 article
Sl—k. Z Bělehradu, 8. února. (Zvl. tel. zpr. »Nár. Listů«.) Zprávy vídeňského tisku, že Rakousko-Uhersko přeje si, aby kromě Skadru také Prizren připadl Albanii, vzbu- dily ve zdejší veřejnosti nové vzrušení. Dl mých informací na příslušných místech ne- odpovídají tyto zprávy skuteč- nosti. Ohlednč Prizrenu řekla mi do- tyčná osobnost, že monarchie přeje j ej Srbsku, uznávajíc, že má pro n velký význam, ačkoliv není městem čistě srbským. O Skadru není dosud nic jisto. Zdá se, že nepřipadne Černé Hoře, ale opak neni dosud vy- loučen. Domnělý obsah smluv balkánského spolku. Sl-k. Z Bělehradu, 8. února. (Zvl. telg- zpr. »N. L.«). Poněvadž zdejší i cizí tisk je pln dohadů o obsahu smlouvy či smluv bal- kánského spolku, dotázal jsem se jistého balkánského vyslance, zda opravdu proniklo již něco podstatného ze smluv do veřejnosti. Jeho odpověď zněla: »Všechno to j sou smyšlenky a bajky. Smlouvy jsou dosud v tajnosti, do níž je zasvěceno jen několik málo lidí. Ve smlouvách jsou všechny eventuálnosti předvídány. Různé štvanice v tisku na všech stranách nemohou na podstatě balkánského spolku nic změniti.
Bělehrad Rakousko Uhersko Albánie Srbsko
14 article
Hl. Z Bělehradu, 8. února. (Zvl. telg- »N. L.«). Zasvěcený aktivní politik s roz- hořčením označil za tendenční a lživé vý- mysly zprávy, jakoby Srbsko uzavíralo ně- jaký zvláštní spolek s Reckem, namířený snad proti ostatním spojencům. Srbsko i ostatní spojenci trvají nezlomně na balkánském svazu, který zůstane svorný a pevný nadále. Schůzka krále Mikuláše s Malisory. Z Cetyně, 8. února. Schůzka krále Mikuláše s vůdci katolických Malisorů Grudě měla za účel získat 3000 Malisorů na pomoc k oblehání Skadru. Není známo, zda docíleno bylo dohody. Protest konsulů v Drinopoli. Z Cařihradu, 8. února. Jak se proslýchá. protestovali konsulové v Drinopoli energicky u velvyslanců proti způsobu, jakým se stříli na Drinopol a který odporuje principu lid- skosti. Podle zpráv časopisů rokovali včera ministři hned po selamliku v jedné mešitě o situaci tureckého loďstva. Bulharsko se svou armádou postačí. Sl—k. Z Bělehradu, 8. února. (Zvl. tlgr. zpráva »Nár. Listů«.) Na dotaz Srbska, bude-li třeba zvýšiti počet srbského pomoc- ného vojska, odpovědělo Bulharsko, že ni- koliv.
Mikuláš Bělehrad Srbsko Cetyně Cařihrad Drinopol Bulharsko
15 article
Posily anatolské.
16 article
M. Z Kolína n. R., 8. února. Jest po- zorovati, že Turecko chystá se ku poslednímu napětí sil. Ve vojen- ských kruzích je domněnka, že i případná překvapení na bojišti nejsou vyloučena. Ana- tolské vojsko táhne v oddílech městem k Čataldži a různým místům na Marmarovém
Kolín Turecko Čataldži
17 article
V drobném prodejit rauná čislo o sobě . . za gh večerní Ve fliálkách na venkově: reslo. . . . . . . 5 k Inseráty plati se hotově napřed- demsecm v sia přijíma Tam nacházeji se tás redakce. tiskárna, a xpedice Eukoplay so novracei
18 article
moři. Budou nyní vypravovány nekonečné kolony s proviantem. Válečná kontribuce. Z Bělehradu, 8. února. (K. k.) Naprot zprávám, že Srbsko zavedlo na pohraničních místech jako na příklad v Gevghelli, Bitolji a Drači celní poplatky z některých před- mětů, konstatuje se na příslušném místě, že nejde o cla, nýbrž o válečnou kontribuci, již vybírati může Srbsko dle mezinárodního práva. Caříhradské zprávy o nepříteli. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Úřadní zpráva praví: Nepřítel ustupuje stále od Čataldže. Došlo při tom k četným srážkám, které skončily ústupem nepřátel- ského vojska. Zejména u vsi Pulay byl boj hodně rozhořčený. Válečná loď »Idzlalje«, která kotví před Bujuk-čekmedžem, střílela ze svých děl na nepřátelské vojsko. Drino- pol jest bombardována dnem i nocí, aniž však bombardování působí značné škody. Zmužilost a energie tureckého vojska jest hodna vší chvály. Na nepřátelské vojsko, které na výšinách jižně od vsi Kamilo zři- zuje v okolí Gallipole opevnění a zá- kopy, střílí se z děl pozemního vojska i vá- lečných lodí. Princ Abdul Halím k armádě. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Princovi Abdulovi Halimu bylo dekretem do- voleno, aby se zúčastnil války v 10. sboru armádním. žádost o moratorium. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Následkem četných insolvencí konali zdejší obchodníci včera poradu. V časopisech se praví, že žá- dají o moratorium. (Viz poslední zprávy.)
Drač Pulay Kamila Abdul Abdulov Halima Bělehrad Srbsko Cařihrad Drina Gallipola opevněný
19 title
Ze školské komise.
20 article Jednání o úpravě učitelských platů.
Jednání o úpravě učitelských platů. Plenum permanentní komise školské pracuje přímo parou, jakoby již v době nejbližší měl jeho elaborát býti předložen sněmu. Včera vyřídilo 88 68.—95., tedy 28 paragrafů. Nejprve dojednány předpisy o vdovských a sirotčích pensích učitel- ských, a přijata pro ně zásada, že vdovy a siroty po učitelích mají právo na zaopatření v případě, kdyby manžel nebo otec sám měl právo na odpo- čivné. Vdově po učiteli, který zemřel nedokončiv 5. vpočítatelný rok služby, náleží jako odbytné čtvr- tina ročního vpočítatelného služného, jehož zemřelý manžel naposled požíval; zemřel-li učitel v době po 5 až 10 letech služby, náleží vdově pense 409% služ- ného manželova. Při tomto předpisu (8 70.) bylo zpravodajskému komitětu uloženo, by proň připra- vil nový text, a to se zřetelem na usnesení minulé schůze, že do pense vdovy po řádně zatímně usta- noveném učiteli se má započísti část jeho provi- sorní služby.
21 article
Vdova po učiteli, který se oženil teprve na od- počinku, nebo vdova, jejíž společenství manželské bylo její vinou zrušeno rozvodem, nemá práva na pensí. Kdyby se vdova po učiteli znova provdala, pomine její právo na pensi. Při tomto předpisu (s 72.) navrhl posl. dr. Koldínský souhlasně s přáním organisace učitelské, by vdově, jež požívala pense a která znova se provdá, bylo možno vyhraditi si odpočivné po prvním manželovi pro případ, že by druhého manžela přežila, nebo aby si mohla vyhra- diti odbytné. Tento návrh byl však zamítnut, ač byl odůvodněn poukazem na fakt, že vdovám po stát- ních úřednících právo takové náleží. Dále přijala komise předpisy o zaopatření si- rotků po učitelích, a to v podstatě takto: pro děti manželské nebo manželstvím legitimovaně přísluší vdově příspěvek na vychování a to pro každé dítě jednou pětinou vdovské pense; příspěvek na vycho- vání ditěte přestane, jakmile dítě dokoná 24. rok života nebo dnem, kdy se dříve zaopatřilo, jak zní přijatý § 74. předlohy: posl. Trojan — na základě požadavku, vysloveného učitelskými organisacemi — žádal, aby tento předpis byl doplněn bližším usta- novením o tom, kdy sluší sirotka považovati za za- opatřena. Když však bylo poznamenáno, že dle dosavadní praxe o tom rozhoduje zemský výbor se zemskou školní radou, což je lepší, než kdyby otáz-
doktor Koldínský Trojan
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, S.února. — (Kronika.) Studentský souboj roze- li onehdy někde v Královské Oboře. lánete-li studentský, rozumí se buršácký. k studenti souboje nepěstují. A hned je a sadě řeč o buršáckých neplechách, pit- lic a řežích, o buršáctví vůbec. Kde se mlo? Je-li vše pravda, co se tak mluví o buršáctvu na německých universitách? Ajné zvědavosti! Nemáme u nás buršáky vlisce. O způsobu a významu toho druhu vlkařské činnosti studentské máme svoje znéni. Ne tuze lichotivé. Řekni buršák zíme hned pijan, rváč, nezpůsoba v jedné nbi. Ale jsme takový živel ustrašený. Ne- dvěujeme tuze vlastním slovům. Hádáme z neustále s vlastním svědomím a také vm případě si nejsme jisti, zdali naposle zm buršům nekřivdíme? Snad mají tak šklivou pověst jen u nás? Snad je všechno strannická pomluva, co se o nich mluví? šaje snad jsou ctěni a váženi? Zaslechi se něco o slavné minulosti studentských ko německých. Za dob napoleonských, zválky osvobozovací hrály prý pěknou roli jich stuhy a odznaky! Jakéhos vyššího po- léceni prý tu došly! Tak a podobně. Jist kburšáctví není včerejší instituce, má svou ninulost. Ovšem minulost ne právě povzná- ietí, jak svědčí Paměti Magistra Laughardta. Kniha o životě a osudech starého buršáka bjvala kdysi v Německu velmi oblíbeno četbou. A je vlastně dosud, jak svědčí no a zase novější vydání.
Laughardt Praha Německo
23 article
Memoirenbiblíothek: Magister F. Ch. Laug- da Leben und Sehicksale, Stuttgart, Rob. Lart Magister Laughart není zrovna žádnou chloubou německého písemnictví. A dokonce už neplatí za autora mravně povzbudného výchovného. Ale muž mnoho zažil, je bystrý pozorovatel a zpravodaj milovný pravdy. An vlastní vinu a neřest nepokrývá věru pláští- kem licomíry a možno tudíž jeho vypravo- vání brát za věrný obraz života v něme- ckých městech universitních na sklonku osm- náctého století. A poněvadž Laughardt jako student vymetl hezkou řadu universitních škamen mezi Rýnem a Labem a všude velmi horlivě s mladými druhy spolkařil, může jeho spis platit za dílo dokumentárné aspoň v naší otázce. Svoje studíe zahájíl Laughardt v Gies- senu, malém universitním hnízdě hessenském Měli tu zvláštní veršovaný kodex, jak musí pravý kysenský burš vypadat: Wer ist ein rechter Burseh? Der, so am Tag schmauset, des Nachts herumschwärmt, wetzt . .. der die Philister schwänzt, die Professoren prellt der stets im Karzer sitzt, einhertritt wie eir Schwein, der überall besaut, nur von Blamagen rein. und den man mit der Zeit, wenn er genug resp- nieret, zu seiner höchsten Ehr aus Giessen relegieret. das ist ein firmer Bursch: und wer's nicht alse miacht. nicht in den Taglnein lebt, nur seinen Zweck be- tracht. ins Saufhaus niemals kommt, nur ins Kollegium, was ist das für ein Kerl? Das ist ein Drasti- kum ...
F Ch Rob Laughart herumschwärmt Laugalsko Stuttgart Rýn Labe Dera Leben und Sehicksale SF Ehr aus Giessen man mit der Zeit
24 article
Kdo je pravý burš? Kdo za dne hoduje v noci hýří, kordisko brousí, šosáky podvádí, pro- fesory napaluje, v karceru je jak doma, jak prase si vyšlapuje, za svinstvo nikoli, jen za hanbu se stydí a pro svůj chvast kolikrát byl vězněn a ko- nečně na svou čest z Giessenu vypovězen — tot burše vzor: a kdo to dělá jinak a nežije den ke dni, jen úkolů si hledí a místo do pijáren do po- slucháren bloudí, jaký to chlap? .. . Toť kůze velbloudíl (Překlad bez nároků na cenu.) Mravům odpovídal i zevnějšek burše. — Co se šatů dotýče, stály kysenského burše hrozně málo starosti: v neděli jako za všedního dne vězí ve své haleně (ein Flausch) Zřídka kdy vedle toho bývá pánem také ně- jakého kabátu. Pak ještě kožené spodky boty. A poněvadž se spodky jen zřídka kdy dostanou do prádla, vypadají jako u řez- níka .. Hlavní zaměstnání a zábava? Rvačka. — Jak malá universita, tak časté jsou rvačky. A přečasto končívají dost choulo- stivě. Za mého času (kolem 1780—90) bylo obyčejem, bít se na veřejné ulici a to tak aby předem bylo jisto, že věc nezůstane utajena. Výzevce postavil se před okna sou- peřova, zatřískal sekáčem o dlažbu a řval: »Pereat N. N.! Dolů s ním! s prasákem! psí krvíl pereat! pereatl« Načež objevil se soupeř a bitka začala. Pedell se dostavil, vytasil s s inhibicí, odvedl rváče do karceru a bylo po komedii . ..
N N Giessen
25 article
O vzniku »buršáckých« spolků jsou jen dohady. Prý se vyvinuly ze starých »burs«, zřízení opatřovacích pro chudou mládež stu- dující. O bursách je řeč už ve třináctém, čírnáctém věku. Kterak z těch tichých skromných útulků došlo časem na burácivé. dobývavé cechy, postrach pokojných měste- ček, snad teprv pilná monografie vysvětlí. Zatím je jisto, v polovině osmnáctého věku bylo buršáctví po německých městech už v nejhojnějším rozkvětu. Mělo své pevné přády«, ať psané či nic, a těmi se považo- valo za obec úplně samosprávnou. Spolkový »koment« aspoň, mimo svůj vlastní majestát, neuznával žádnou jinou vrchnost. Jeho para- grafy přecházely buršům do krve spíše ce- stou příkladu a živého podání, než písme- nou a učeným návodem. — Viděl jsem chlapíky a obdivoval se
26 article
jim a dělal po nich jako opice, co mi na nich připadalo hrdinstvím! zaznamenává pi- satel z doby svých buršáckých' začátků. Vida, že nosí klobouk většinou napříč, nosil jsem ho také tak a líbilo se to! Na neště- stí, hned jak můj otec odjel, odbýván ko- mers (slavnostní pitka!). Byl jsem účasten a za trest bylo mi vyprázdnit deset mázů. protože jsem neznal z paměti žádnou ko- mersovou píseň . .. Za to získal mladík na místě na třicet bratříčků, s nimiž měl příště právo si tykat. A to byla velká čest. Navykl si pomalu. zcela jinak si vyšlapovat. Spolkovým du- chem nadouvá se značně i osobní sebevě- domí. A koment ukládal členům vědemi přímo nehorázné. Starší kámarád, notný rváč, nazval jednou písatele mimochodem »vyžleteme (fuchs, lišče, nezralý tvor), Nesměl si to dát — Přátelé mi namluvili, že to nesmím strpět. Vyprosil jsem si takové oslovy. Vy- smál se mi do tváře. Nazval jsem ho za t hlupákem. Načež on pozvedl ruku jako k poličku, ale přátelé ho zadrželi, domlou- vajíce mu, že je »desavantagé« Studentské rytířství německé mělo tehdy ještě francouzskou terminologii. Dnes v te věci je asi už jiný pořádek. Slovo značilo. že uražený nesmí sám urážet. Bylo to velmi rozumné. Duetto nadávek nemělo by jinak konce, zvláště, jsou-li rytíři trochu nachme- leni. Nezbývalo, než vyrovnat věc po ry- tířsku. Na pozejtří smluvena chvíle očisty. Rychle ještě několik šermířských lekcí a když se sokové postavili, škrábnut sice Laukhart trochu do ramene, ale za to jeho chvastavý sok byl hanebně pošramocen. O té doby měl nováček už mezi svými, na čem pořádnému buršovi nejvíc sejde, kapitálné zrenomés.
27 article
líbit. Studentské »řády« měly svou romantiku. Na myšlenku připadli v Jeně. Odtud rozší- řila se neplecha »řádů« rychle po ostatních universitách. R. 1778 byly už řády v Göt- tinkách, v Dobrosoli, v Erlankách, ve Frank- furtě, v Giessenu, Marburce a j. Podle je- najského vzoru utvořen v Kysenu »řád přá- telství« (l'ordre de l'amitié). Heslo znělo »amitii«, mělo značku X X (vivat Amicitia). Líbilo se strašně. Bylo v tom něco tajem- ného. Také z počátku bylo vše přísně ta- jeno. Členové se poznávali podle zvláštních odznakú. Nikdo jiný neměl práva je nosit. Nikdo také nebránil a tak znenáhla tajný spolek docela — zreřejněl. A podstata řádů? — Jakási spleť dětinství, nesmyslu a domýšlivosti. Zákony byly tak hanebně, tak páté přes deváté sestaveny, že se v tom nikdo nevyznal. Vůbec bláznovská myšlenkal Hejno mladíků založí si společnost za tím účelem, zjednávat sobě navzájem svrchova- nou úctu. Vrchním společnosti je studenta ten má neobmezenou moc, jakou kdysi mi- val generál jezovitů . . . Cil sdružení: sobě a svým na universitě zabezpečovat čest a vážnost, rozuměj, tak se postavit, aby nejen ostatní spolužáci, ale i představení učitelé měli před pány sřádovými bratry«, pořádný strach. Stanovy zavazují ku přá- telství, ukládaji vzájemnou pomoc, povinnost správně odvádět daň, hradit společné vý- lohy, poslouchat vrchního, půjčovat soudru- hům, kteří nemají, ale dluhy správně platit a bít se, jakmile se potřeba ukáže. Kdo se prohřeší proti předpisům, je vyhozen. Chu- dáci, mrzáci a zbabělci se nepřijímají . .. Tak a podobně četlo se ve stanovách »amicistů«. Jiné řády měly jiná jména. Na - př. »Juviolabilisté«, »Desperatisté«, »Reno- misté« a p. Byl také přád sv. Okna«, ale ten prý měl tak zbrklé stanovy, že v kru-
Chu Desperatista Jena Göta Dobrosoli Erlanky Giessen Rena