2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. dubna 1913. Číslo 100.
4
article
Se stavbou tou počíná se druhé desftiletí
činnosti spolkové a plní se v 2. odstavci sta-
nov vytkoutý úkol: aby spolek v mezích své
působnosti pečoval o zakládání sanatorií. Dří-
ve nebylo možno úkolu toho se odvážiti: bylo
spolku pečovati široce založenou propagjan-
dou a uvědomováním širokých vrstev obyva-
telstva o důležitosti boje proti tuberkulose
bylo starati se o zakládání odboček spolko-
vých, o založení dětského sanatoria a výpo-
mocné stanice.
V úvahu přichází však nejvážnější okol
nost, že spolek při své relonstrukci nemě
prostředků; neb přetvořiv se ze spolku, který
měl za úkol výbradně stavbu sanatoria, pře-
vzal fond 35.000 K, který by nebyl stačil an
k zakoupení potřebného pozemku.
V prvých letech naší činnosti neměli jsme
ani naděje, že by před uplynutím 20 let možno
bylo o stavbu sanatoria se pokuslti; pozvolno
se finanční poměry tak upravovaly, že výbor
jal se myšlenkou horlivěji zabývati a požádal
pana prof. Kříženeckého, by plán a
skizzy stavební vypracoval; úkolu toho pod-
jal se týž s neobyčejnou obětavostí a velkou
nezištností, takže než uplynul rok, staveb. plán
c. k. mistodržitelství k schválení předložen býti
mohl. Velký zájem a péče o zbudování sana-
toria, které projevil pan dv. rada Pele př
časté přiležitosti, uspíšily posudek zdravotn
rady a plány byly s malými změnami spolku
vráceny, aby konal další přípravné práce.
Oběma pánům dovoluje sobě výbor své
upřímné díky tlumočiti.
Dva důležité momenty byly nám nápo-
mocny, aby myšlenka stavby již v prvém de-
sítiletí uzrála: Jedním byl velkomyslný da
knížat Colloredo - Mannsfeldo-
vých, kteří věnovali spolku lesnatý poze-
mek, hodicí se výtečně ke stavbě sanatoria
a druhým vyrůstající sympatie nejširších
vrstev obyvatelstva.
profesor
Kříženecký
Pele
Colloredo
5
article
Po celé desítiletí, co se mně dostalo cti
v čelo č. Z. V. S. důvěrou výboru postavenu
býti, spolek této sympatii se těšil. Jí a pod-
poře sl. zemského výboru na přímluvu pří-
zaivce spolkového pana přísedícího Adám-
ka bylo možno zakoupiti villu a prostrannou
zahradu po zesnulém prof. Albertovi a zří-
diti zde sanatorium pro děti, které, byvši po-
stupně upravováno a rozšiřováno, hostí 100
dětí: při této sympatii obecenstva ke spolku
mohl se spolek odvážiti toho, zakoupiti dům
sloužící umístění výpomocné stanice a tuber-
kulosního musea.
Již během r. 1912 byto patrno, že spolel
ke stavbě lidového sanatoria na Pleši záhy
přikročí; byl rok ten zvláště příznivý co do
zdrojů příjmových. Vděčíme za příznivé utvá-
ření se těchto zdrojů našemu finančnímu vý-
boru a zvlášť našemu ideálnímu střadateli, po-
kladníku spolkovému p. řed. Kosákovi.
R. 1912 končil pokladní hotovostí 486.00
K a bylo přes velké výdaje spolkové do po-
kladny během tohoto roku odvedeno 113.000
korun. Ale již také r. 1913 rozvárá před námi
dobré naděje. Připojíme-li k uvedeným 486.000
K výtěžek II. loterie, páčený ve výši 90.000 K
nezúročitelnou půjčku 50.000 K sl. z. výboru.
kterou opět přízni pana přísedícího Adám-
ka a přímluvě pana místopředsedy p. dv.
Dvořáka děkujeme, přislíbenou podporu
ze státního infekčního fondu, posléze praeli-
minovaný příjem v obnosu asi 80.000 K, be
za to míti, že výdajné jmění na konci r. 1913
vzroste na 750.000 K. Při tom podmínky, kter
pan architekt Blecha poskytl, jsou přízznivy
Proto výbor, maje na mysli veškeré tyte
příznivé podmínky, požádal v říjnové schůzi
p. arch. Blechu, aby v listopadu m. r. stavbu
zahájil.
důvěra
profesor
Albert
Kosák
Dvořák
Blech
6
article
Uvádím, že celý rozpočet i s vmitřním za-
řízením byl při velmi pečlivé úvaze stavebního
komitétu a pp. prof. Kříženeckého, arch
Blechy a p. stav, rady Havlíčka vypočten n
1,200.000 K, t. j., náklad za jedno lůžko bud
při počtu nemocných 120 obnášeti 10.000 K
Spolku nebylo zapotřebí kupovati poze-
mek a při rozměru terrainu, kterým sotva
jiné sanatorium honositi se bude, snížil se vý-
dej za lůžko zajisté o 400—500 korumn. Kdy
výbor přistoupil ke zpracovvání plánů a k se-
stavení rozkladu, musil na mysli chovatti pod-
minky účelnosti, hygienickké vzornosti, pohodl
pro nemocné a spořivosti. Pokud se týče po-
slední podmínky, nedal se vypočtený nákdau
zmenšiti.
profesor
Kříženecký
Blech
Havlíček
7
article
Před 5 lety, kdy jsme počali myšlenko
stavby vážněji se obírati, vypočtli jsme náklad
na 900.000 K. Ronpor mezi tehdejším a ny-
nějším rozpočtem se snadno vysvětluje: pra-
covní síly, materiál a doprava citelně se zdra-
žily, některý materiál bude nutno z dálky do-
vážeti, bylo natno silnici k sanatoriu stavěti:
pak vysoké c. k. místodržitelství nakázalo ně-
které změny, kterými stavba se rovněž aadra-
žila. Výbor i znalci uvadujíce o účelnosti.
hygienické vzorosti stavby a pohovdlí, na
lteré klienti sanatoria oprávněný nárok mají.
došli ku přesvědčení, že vybudování a zaří-
zení sanatoria laciněji provedeno býti nemůže-
Při VII. konferenci tuberkulosní ve Vídní
r. 1907 hájil generální sekretář mezinárodního
sdružení proti tuberkulose s některými členy
myšlenku, že lze v lidovém sanatoriu lůžko
za 5000 K poříditi. Již tehdy rozvánější mu-
žové pověděli, že za 500.000 K (t. j. náklad na
sanatorium o 100 postelích) lze sice moderí
pensionát se sadem, ale nžkolí hygienicky za-
řízené sanatorium postaviti. Při té příležitosti
bylo pověděno, že tak zvaná laciná sanadtoria
nejsou ničím jiným, než prostým obývacím do-
mem, který opatřen jest veškou jídelnou, te-
hárnami a malým sadem, nebo se skládá z ba-
ráků, které řadou let byvše zamořeny bacily
tuberkulosy, odstraněny býti musí. Zde nel
kásti velkých hygienických požadavků. Ten-
krát bylo také pověděno, že čelnější lidová
sanatoria v Německu při velké opatrnosti říš-
ských obyvafelů vyžadovala již před 10 lety
většího nákladu — tak v Grabensee náklad na
lůžko obnášel 8400 K, v Belitzu 9600 K, ve
Vídeň
Německo
Belitzu 9600 K
8
article
Friedrichshejmu 10.000 K.
Nelze také Francouzům vytýkati, že pe-
nězi na humanitní účely plýtvají, a tažme se
jak velkého nákladu k zařízení větších fran-
couz. sanatorií bylo třeba, tu čteme, že úsla
Angicourtu o 148 lůžkách stál 1,240.000 .
jedno lůžko 8352 fr.; ve Bligny o 245 lůžkác
stál 2,230.000 fr., jedno lůžko 9329 fr.; v Nan-
teville o 118 lůžkách stál 1,200.000 fr.; jedno
lůžko 10.115 fr.; v Moutigny o 75 lůžkách stál
800.000 fr., jedno lůžko 10.421 fr.; v St. Feyre
o 102 lůžkách 1,200.000 fr., jedno lůžko 11.400
franků.
Z postedních čísel vyplývá, že stavba
zařízení Plešského sanatoria s číslicemi fran-
couzských sanatorií se kryje. Zde třeba vzpo-
menouti některých položek, jež stavba sana-
toria státi bude a stála:
1. Nová silnice k sanatoriu . . . 16.000 K
2. Vodovod . . . . . . . 18.000 K
3. Ústřední topení . . . . . . 45.547 K
4. Parní kotle . . . . . . . 24.170 K
5. Elektrická stanice . . . . . 8921 K
5375 K
6. Parní stroj . . . . . . . .
7. Dodávka aparátů pro prádelnu 9825k
3. Kanalisace domovní a vodovod 29.062
Francouz
St . Feyre
Plešský
K 3
9
article
156.900
156.900
Sám pan arch. Blecha dal rozpočet na
655.806 K, dohromady potřebný náklad 812.30e
korun. K tomu přijdou výlohy na odvod de-
jektů a očišťovací stanici, zakládání sadu
pěšin a náklad na vnitřní zařízení.
Kdo řadu sanatorií viděl, přišel ku po-
znání, že na celém světě komise nesvede divu
aby za jistých mánimálních cen vybudovala
sanatorium, které by byť v hrubých rysech vy
hovovalo požadavkům moderní bygieny. Sa
natorium není káznicí a vyžaduje jistého po
hodlí pro pohyblivé nemocné.
Ustanovivše se na rozpočtu 1.2 mil., při
blíželi jsme k budoucnosti: rozšíření ústavu
možnému zařízení dětského sanatoria, asylu
pro těžké souchotináře a bylo nutno, aby jisto
instalace ve větších rozměrech provedený
byly. To se týká kuchyně, prádelny, topení
elektrického pohonu, desinfekční stanice atd.
tím pozdější nová lůžka stanou se lacinější
Spolek musel se rozhodnouti pro tento náklad
chtěl-li se podjati solidní stavby, musel sob
počínati, jakoby stavěl novou nemocnici; musi
dbáti přesných hygienických pravidel a to p
účel sám i pro hygienickou odchovu nemoc
ných. Proto velká péče o čistotu a hygiem
domu, která nakazuje zakulacení rohů, omyl
né stěny, omytný nábytek, neprůdyšnou podla
hu, zvláštní ventilační zařízení.
arch
Blech
10
article
Sanatorium nelze laciněji stavěti než ne
mocnici, uvažujeme-li o následujícím:
Nemocnice nalézá se v samém městě neb
na jeho periferii a může tudíž využitkovat
rozmanitá zařízení, která obyvatelstvu slouží
tak vodovodu, osvětlení, kanalisace, zásobo
vání viktualiemi jest snadnější. Sanatorium ma
isolovanou polohu: musí si zaříditi svoji sou
stavu osvětlení, své zásobení vodou, svůj sy
stém odvodu splašek a dejektů i jich oči
šťování, svoji desinfekční stanicí. Sanatoriun
musí miti laboratoře, přijímací a vyšetřovac
síň, musí míti inhalační a desinfekční prostory
operační síň, zaříditi se pro vodoléčbu; mus
míti prostranné jídelny, denní prostory, lehár
ny s veškerým zařízením. Nemocnice mají vel
ké sály, sanatoria vyžadují pokoje o 1, 2,4
6 lůžkách. Ona musí míti zvláštní dům pro ří
dícího lékaře.
Zbytečného přepychu v Plešském sanato
riu nebude, neb hygienická opatření a pohodli
které nemocnému poskytnouti chceme, nejso
přepychem. Léčení v sanatoriích vyžaduje ně
kolik měsíců a tu máme závazek starati se
pohodlí, veselejší dojmy i zábavu nemocných
Mně vybývá jen málo slov k této úvaze
a to jest otázka, jak se vyjímati budou výlohy
za ošetřování. Za podklad mně slouží vyúčto-
vání, jak mi předloženo bylo v sanatoriu nan
tevilleském, poblíže Lyonu, chovajícím 118
lůžek. Summárně zní výlohy:
Stravování . . . . . . . . 81.399 f
Výtop . . . . . . . . . . 14.649 f .
Služné salažry . . . . . . „ 46.254 fr.
Lékárna . . . . . . . . . 2054 f
Daně a pojištění . . . . . . 3189 fr.
Doprava . . . . . . . . .
2158fr.
Lyon
11
article
Povšechné výdaje, osvětlení, prá-
delna, desiníekce . . . . . 28.106
5283 f
Kancelář, pošta, telegraf . . . .
183.092 f
Přijde na hlavu denně 4 fr. 25 cts.
Kéž obecenstvo naše, porozuměvši sna-
hám naším, uzná, že spolek v přítomné době
potřebuje zvýšené podpory, a neodříká po-
moci své v hojné míře zejména nyní, kdy na
finance spolkové zvláště velké požadavky
jsou kladeny nákladnou, ale účelnou stavbou
sanatoria, které zabezpečuje přístřeší tolika
českým, plicními neduhy nemocným lidem na
13
article
Literatura.
Literatura.
(Cestopisné črty.) Naše nečetná literatura
cestopisná počítá v nové době mezi své zdárné
pěstitele také ženy. Od doby Boženy Němcové
jsou to hlavně spisovatelky Gabriela Preissová
Anna Řeháková, které ukládají ve formě prostých
črt nebo již hotových povídek své bohaté cestovní
zkušenosti. Sympatický zjev Anny Řeháko vé
který jsme ještě nedávno poznali v této rubrice
ze skromné, ale upřímné knihy „Z různých kon-
čin“, ohlašuje se nám znovu druhým rozmnoženým
vydáním cestopisných obrazů „Na Sicilii“, kte-
ré illustrované, v pěkné úpravě pořídilo naklada-
telství Josefa Rösslera v Lounech. Autorka ná-
leží sice k starší generaci, avšak je to dáma roz-
hodně velmi úctyhodná. Pěkné vědomosti všeho
druhu, kterými dovede poutavě před námi rozvi-
nouti celý význam míst, jež ličí, jistě nejsou na
překážku vznícené vnímavosti čtenářově, naopak
ji podporují a dovedou jí dáti pravý, trvalý pod-
klad. Náš čtenář je tu, abychom tak řekli, v do-
brých rukou, všude, kde je třeba, předvádí se mu
cestovní dojem v důkladném historickém osvětlen
a na mnoha místech, kde jde o důležité otevřené
otázky, pozorujeme, že pilná ruka cestovatelky.
která neustále je aspoň v duchovním styku s před-
mětem své knihy a sledováním všech jeho aktualit.
doplňuje jaksi své původní dojmy, mnoho dnes.
po tolika letech od své první návštěvy Sicilie.
dovedla příčiniti. Sčetlost v autorech klassických
moderních dodává této lektuře zvláštní zajímavosti
Němcová
Preissová
Řeháková
Řeháko
Rössler
Sicílie
Louny
14
article
Kniha je připsána památce Ot. Sklenářové-Malé.
jejíž je Anna Řeháková nadšenou ctitelkou.
„Dojmy od moře“, zápisky námořního lé-
kaře, které napsal H. Bezděk fnákladem A
Píšy v Brně) nejsou ovšem pravou cestopisnou
lekturou, jak nám naznačuje již podtitul. Je to pří-
jemná směs drobných pokusů beletristických,
střídajících se s ukázkami cestopisného feuilleto-
nu, směs prodchnutá společným ovzdužím, v naš
Otakar
Řeháková
H Bezděk
Píša
Brno
15
article
Iiteratuře téměř novým: ovzduším života na ra-
kouských válečných lodích. Pokud nám známo,
snad jen G. Preissová dotkla se tohoto ovzduší ně-
kterými náměty svých jižních novel, teprve Bezděk
však uvádí je do naší literatury v celém dosahu
genru, jenž vychází z autopaie. Bezděk není, bo-
hužel, duch příliš tvořivý, ačkoli na některých
ukázkách zdá se nám jakoby v něm ožívala vloha
našeho nedávno předčasně zesnulého mladého vy-
právěče O. Frevna: tento dojem je ovšem příli
prchavý. Bezděk má co říci (použii jistě mnoho
autobiografického materiálu) a dovede to více
méně říci v slušném výběru slov: vlastního tvo-
ření hotových osudů lidských je však ve svých
beletristických pokusech dalek a lyrické ladění
vzpomínek mu rozhodně nesluší. Povídky a obráz-
ky z lodního života, které nám předkládá, jsou
jistě založeny na vážném názoru světovém, kritika
lohoto života svědčí jistě o člověku zásad velmi
pokrokových a k jinému cíli snad náš autor ani
nechce směřovati. Jeho feuilletony, čistě cesto-
pisné, jako „Na Plitvická jezera“. „Benátky“a
„Tři hřbitovy“, zůstávají ovšem přes svůj moder-
nější nátěr za shora zmíněnou knihou A. Řehá-
kové.
G Preissová
Bezděk
Benátky
16
article
(Z literatury překladové.) Vlna no-
voklasicismu, která v posledních letech přelila se
k nám přes hranice, dosáhla u nás aspoň toho
že se stala předmětem vážné diskusse. Třebas
její dočasní nositelé nepochodili, stalo se přece
jakýmsi úkolem chvíle, poučiti se při této příle-
žitosti o dobrém vyzkoušeném klasickém útvaru
umění vypravovatelského: novele. To dobře po-
chopili čelní naši kritikové, z nichž jeden na př.
vyzýval nejpovolanější podnik, jenž mohl nás po-
učiti o vývoji novely: 1000 novel Vilímkových.
aby se ujal tohoto úkolu. Zatím jiné překladové
sbírky pochopily důležitost novoklasicistického
směru pro náš vývoj literární. Melicharův „Vý-
květ světových literatur“ vydal G. Kellerův „Epi-
zram“ a Capuanova „Markyze Roccaverdina“. Ne-
dávno pak v druhé řadě této pozoruhodné knihov-
ny (rediáuje ji O. Šimek) vyšla novela od Prospera
Meriméea: „Venuše Illská“ (z franc. pře-
ložil a úvod napsal Otokar Šimek; str. 61 za 40 hl.
Tato kouzelná drobnůstka je pozoruhodná pro
součastníka Stendhalova, jenž žil v 1. 1804—1870.
le vypravována beze všeho balastu licně a tvoři
i napinavou zápletku v zasahování tajemné moi
do lidských osudů, neřešíc nikterak tohoto pro-
blému, nýbrž ponechávajíe vysvětlení celé udá-
losti vůli čtenářově. Vypravuje ji archaeolog, kte-
rý na své studijní cestě zabloudí na panství ven-
kovského archaeologického diletanta, v jehož do-
ně odbývá se právě svatba. Černá bronzová so-
cha Venuše, vzácná to vykopávka statkářova, za-
náhne podivuhodným způsobem do svatby, která
by byla jinak velmi konvenční venkovskou svat-
bou: brutálního mladého sportovce, který si běř
tivku jinak zajímavou toliko pro penize. Symboli-
ká situace, kdy Alfons, chtěje si ještě před od-
ezdem k zásnubům zahráti v mtč se svými druhy
Vilímkův
Melicharův
Vý
G Kellerův
Epi
Capuanův
Markyz
O Šimek
Illská
Šimek
Stendhalův
Venuš
Alfons
Prospero Meriméea
17
article
ohroženými ve hře ciím soupeřem, navléká zá-
nubní prstem na prst Venuši, vrhá přízračné svět-
lo na ostatní narážky, v nichž se podává vlastní
ápletka této historie. Současně ovšem dána mož-
ost k vysvětlení zcela střízlivému: je tu výhrůž-
ka přemoženého soupeře ve hře: avšak nejistotn
štenáře, kolfsajícího mezi oběma řešenimi, je udr-
tována okouzlující mocí vypravovatelského umě-
ní Mériméeova až do konce a naše fantasie do-
vede si na pozadí dovedně sestavených fakt vy-
malovati strašlivý výjev, kterak zlomyslná anti-
ká bohyně úskočně zadrževši prsten, který se ji
cela náhodně ocitl na prstě, jde si ve svatební
noci pro svou kořist a drtí ubohého smrtelníka ve
vém kovovém objetí
Laichterova Sbírka krásného písemnictví při-
esla ve svém XVII. svazku dvě novely německé-
o klaseického autora Konráda Ferd. Meyera-
Svatbu mnichovu a Výstřel z kaza-
elny (přeložila Hedvika Pacovská). Meyer,
ěhož vůdčí duch německého novoklasicismu. Panl
Ernst, tak rád voli příklady mistrovské techniky
ovelistické, může nás poučiti o vyspělém stupni
ohoto slovesného útvaru v době moderní. „Svat-
ba mnichova“ je mistrovská rámcová novela, v niž
ořesně dle požadavku Erstova nacházíme na pra-
rém místě rozhodný osudný okamžik, jenž sbíráv
jobě celou dynamiku děje. Svrchovaně tvořivá
noc vypravovatelského umění působí na nás již
e samého zarámování. Veliký exulant, božský
ante, usedá ve společnosti, která je mu cizí,
vyzván, aby vypravoval něco pro zábavu, tvoři
svou povídku před očima posluchačů, vybíraje si
nich modely ke svým osobám. Tato nádherná
bra vtipu a duchaplné dlalektiky, která často se
soustředí k tomu, aby vydrážděnou pozorností od-
halila celé charaktery posluchačů, okouzluje nás
Venuš
Mériméeův
Laichterův
Ferd
Meyer
Pacovská
Panl Ernst
18
article
steině jako nás strhuje vlastním obsahem vypra-
vování, v němž náhodné zakutálení prstenu k cizí
divce jako prst osudu otevře oči hrdinovi a od
základu ho promění. Mnich, který úskokem umí-
rajícího otce stane se obratem ženichem nešťastné
nevěsty bratrovy, osudnou shodou okolností(v
nichž uklouznuvší prsten v tlačenici u stánku zlat-
níkova hraje svou osudotvornou rolil je přiveden
k dívce jiné, k níž vzplane opravdovou láskou,
hyne se svou novou nevěstou o svatebním veselí
zahuben pomstou uražené cti. Rozkošnou idyli-
ckou zásnubní povídkou je „Výstřel z kazatelny“
na němž jakoby spočíval odlesk zlatého úsměvu
aušorova krajana G. Kellera. Aní tu neod-
počinula mistrovská ruka Meyerova. Osudotvornou
moc zastupuje tu sice skutečná osoba, v podobě
podivínského jenerála, který svými rozmary bouří
krev ve svých pravověrných krajanech, avšak
rozhodný obrat v povaze málo odvážného milen-
ce je tu velmi pravdivě vyznačen. Postava faráře.
vášnívého střelce, který ani při odchodu do ko-
stela darované pistole neodloží a dokonce v
vzrušené chvíli svého kázání z ní vystřelí, což
dobrodinec, jenerál, si uměl vypočítati, když ce-
lou aféru záměnou pokažené a nenabité pistole za
dobrou a nabitou spískal, tato polomythická, polo-
historická osoba tvoří tu znamenitou napínavou
zápletku, jejtž veselé rozřešení všemocnou rukou
vlastního inspirátora určuje šťastný osud obou mi-
lenců, farářovy dcery a mladého vikáře. Vidno
z toho všeho, jak humoristická zápletka v rukou
mistrovských je vždycky těsně spiata s neobyčej-
ným charakterem, jehož vášeň jako na př. v tomto
případě neodolatelně groteskně kontrastuje s jeho
povoláním.
(Překlady všech tři těchto znamenitých sva-
tebních novel, mistrovských ukázek klasické no-
vely, jsou velmi pěkné.
G Keller
Aní
Meyerův
19
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Zofka Kvedrova: Vlada a Marja. [Slu
nečnice, knihovna. Noviny. Roč. 3. Sv. 6.) V Pra
ze, Grosman a Svoboda. Cena K 2.—.
Vladimír Knaflič: Vseučilišče v Trst
Spomenica slovenski javnosti.) Gorica, A. Gabršček
Cena 30 vin.
Jan Osten: Lidé řádní a ledajací. (P -
vidky a novelly.) V Praze, Ústřední zemědělské
knitkupectví (A. Neubert.) Cena K 3.80.
Dr. Antonin Hartl: H. G. Schauer. (Literárn
studie.) V Praze, Pokroková Revue. Cena K 1.20
JUDr. Otakar Frankenberger: Scelování po-
zemků a jeho důležitost pro rolni.
ctvo. V Praze, Ústřední zemědělské knihkupectv
[A. Neubert). Cena K 2.80.
Prof. Ludwig Fleischner: „Leitíaden de
Bürgerkunde für zweiklassige Han
delsschulen. Wien, Alíred Hölder, k. u. k
Hof- und Universitäts-Buchhändler.
JUDr. Jaroslav Flala: Reforma české h
zákona honebniho. V Praze, Klub koncept-
ního úřadnictva zemského výboru království Če-
ského. Cena K 4.—
Iška Posnerová: Kuchařská příručka
pro rodinu o třech i více členech.
Praze, Ústřední zemědělské knihkupectví (A
Neubert). Cena K 1.30.
Ferdinand Ambrož: Praktická příruč ka
pravopisu českého. V Praze. Nákladem
vlastním. Cena K —. 50.
Vlad
Marja
Knaflič
Vseučilišč
A Gabršček
Osten
A Neubert
doktor
Hartl
H G Schauer
JUDr
Frankenberger
profesor
Fleischner
Flal
če ský
Iška Posnerová
Neubert
Ferdinand Ambrož
Gorica
30
Praha
Wien
Alíréd Hölder
Hof
und UniversitätBuchhändler
Trst
ústřední zemědělský knihkupectv [ A . Neubert
Leitíaden jít Bürgerkunde
23
article
Dva díly se 45 zpěvy. Díl I. za K 5.50, díl II.z
K 3.40, každý díl skvostně vázaný o 1 K vice.
Doporučujeme dále:
Černohorská srmáda. Líčí Jos Bra
dáč. Se 44 obrazy a mapkou. Přečtete-li
tuto knihu, bude Vám teprve jasným juná-
cký boj černohorský
Balkánská cařice. Drama o 3 děj-
stvich. Napsal Nikola I., král čer
nohorský
Bro
Nikola I
25
article
Horský věnec. Báseň letra Petroviče
Nje goše, vladyky černohorskeho ..
Smrt matky Jugovičů. Dromatická b
seň Iva Vojnoviče
n Černé j oře. Napsal Ign. Hořica
Smutné i vesnlé z Sosny a Herce-
goviny. Ze zápisků mladeho důste jníka
Napsal 1gu. Hořica
Belehradské povídky. Napsal S. Ma
tavulj
ře chvilich klidu. O lásce v ži-
voté v Hercegovině. Dvé knihy her
g. povídek S Čoro v iče
Dalmatské povídky od Jos. D. Kon-
ráda. Dva s azky za
Z bratrských vlastí. Povídky Jos. D.
Kouráda
Básně Silv. Strat. Kranjče ice .
Sulharské povídky. Napsal Ei i n-Pe
lvana Vazovat
Petrovič
Jugovič
Vojnovič
Hořica
S ma
Silva
Kranjec
Hercegovina
Jos
S Čoro
29
article
Obrázky z tureckého Arménska.
Napsal A. Aharonlan
Jmarovo dětství. Napsal Mu' Allim
Nádžiefendi. (Moderní belletric t-
recká)
ovzduši haremů a pouští. Velké
obrazové dílo cestopisné od Frant. K le-
menta. Se 108 obrazy
Skv. váz . . . .
Z divanu Hafize. Orient. pocsie . . .
Azylndé. Román Pierra Lotiho . .
skv. váz.
Chent. Historický román z rusko turecké
války od Rafhho. (Novoarménština) . ..
ojmy evropské a turecké. Listy
Lady M. W. Montagueové
la vojně v Kali a v Evropě. Vylíčil
K —.g0
K 7.—
K 10.—
K 2.10
K 1.80
V. K. Vereščagin
Skv. váz. . . . . K 2.
A Aharonlan
Alli
František
Skv
Loti
Ruska
Rafh
M W Montagueová
Vereščagin
Kali
Evropa
Skv
36
article
Kronika celého tažení kře-
u sťanských států balkánských
proti půlměsíci. S 331 obrazy, z nichž je 52
velkých obrazů celostr., 17 map a 262 obrazů
v textu. Úplné dílo za 5 kor., poštou (nefr.)
K 5.20.
o Již jen menší zásoba na skladě!
Veškera zde uvedená díla lze koupiti nebo obje
31618
nati v každém knihkupect í
Karlov
57
article
HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod, zař pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografv amatéry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1. 0. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvěti“. Denné kon-
cert. Emil Ročák.
31366
Adrie
Emil
Václavský já
K 1
75
article
lnžen
hospodářských strojů
začátečník, obou zemských jazyků mocný
se hledá pro pražskou továrnu. Nabídky
s udáním stáří, do avadního aměstnánía
a požadavků pod značkou »Inženýr ho-
spodářských strojů« do Všeobecné
insertní kanceláře Praha, Příkopy, bazar 27.
25536
90000900001000/900009000°
též na splátky kouponé, donud nedo-
placené neb kdekoliv zastavené a přene
chám tyto po případé opět na mírné splátky
Praha
všeobecný inzertní kancelář