ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 7ffd3d30-8fdd-11dd-9fcb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 29 celkem · entity: person 94, place 52, org 7, work 1
1 masthead
43. dubna 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k čísla 10d.
4 masthead
živ
5 masthead
ota.
6 masthead
Strana9.
7 article
OBSAH: Josef Penížek: Hrabě Julius Andrássy. (Jeho živ a jeho doba.) Školství: F. V. Moravec: Dětský chorobinee Lékařství: Dv. r. prof. dr. Em. Maixner : Páče o tuberkulosní u nás. Literatura. Bibliografie.
Penížek Julius Andrássy F V Moravec profesor doktor em Maixner Páč
8 article Hrabě Julius Andrássy.
Hrabě Julius Andrássy. Jeho život a jeho doba. Část druhá a třetí: Andrássy jako ministr zahra- ničních záležitostí. Část první byla v „N. L.“ v záři a říjnu r. 1910. Napsal Jos. Penížek. Dovršeno je veliké, trojdílné dílo.*) Roz- sáhlá monografie o hrabětí Juliu Andrássyovi největším státníku, kterého měli Maďaři druhé polovině minulého věku. O buřiči sběhu, chefu vlády uherské a zahraničním mi- nistru monarchie v dobách důležitých, památ- ných a historických. O muži, který silnou vůl a silnou rukou formoval útvary vlastního národa, také však útvary a posice celé říše. Leží před námi poslední svazek knihy nad jiné zajímavé a pozoruhodné. Jakkoli je věnována jménem toliko čelnému člověku jed- nomu, líčí ve skutečnosti a to nejdůkladněji a nejzevrubněji jeho věk a čas, znázorňuje nám poměry a zápasy v Předlitavsku a Za- litavsku, vykládá nám diplomatické a válečné boje na celém kontinentě. Knihy zajímavé a pozoruhodné nejen pro tyto momenty, právě vypočtené, ale hlavně materiálem obrovské ceny: zápísky soukromými a listinami stát- ními. Autorovi otevřeny nejen archiv rodiny Andrássyovy, nýbrž též archivy vídeňský berlínský. Čerpal odtamtud oběma rukama.
Julius Andrássy Andrássy Penížek Maďar Předlitavsko
9 article
Nabral mnoho, velmi mnoho. Podrobností ne- známých, nepovědomých, neobjevených do- sud. Padají s nich paprsky, jimiž osvětluje se leckterá fase zápolení národa českého ve státě. Tyto pověřené detaily dodávají spisu jeho vzácného půvabu a rázu. Také však svě- žesti a pestrosti. Tento spis má vady a chy- by, ale suchým a nudným není. Také není pez- barvým. Naopak je strannickým a tendenč- ním. Že je v duchu a smyslu maďarském zo- snován, nezazlí mu nikdo. Že je přízniv Ně- mecku a knížeti Bismarckovi, pochopí kaž- dý, kdo má na mysli, že Maďaři, zvláště po r. 1866, hledali pomoc a podporu v Pruskua také ji našli, jako ji měli za války „bratrské“ mezi říší habsburskou a stoupající dynastií hohenzollernskou. Že je velmi vlažným, ba chladným a mrazivým k Němcům rakouským. vysvětluje se faktem, že Němci ti, jakkoli ve- řejně horovali pro spolek s Maďary proti Slo- vanům zdejším a zahraničním, potaji žárlili na hr. Andrássye, vidouce v něm vetřelce.
Bismarck Maďar Němec Andrássy
10 article
jenž uchvátil místo, jimi považované nedo- tknutelnou výhradou, a dělajíce mu políže, kde jen mohli. Že nepřeje nám, že o nás roz- šiřuje báchorky, jako bychom byli dostávali peníze od knížete Gorčakova, jako bychom byli vůbec nepřátelé a škůdci, kazimírovéa spiklenci, nás nepřekvapuje nikterak. Tomu jsme navykli již. Máme po stránce té tvrdou kůži a nějaká rána pomluvy víc — nebolí hru- bě. Že náš osud sdílejí historičtí šlechticové a němečtí konservativci, o kterých se hlásá. že jsou nepřející závistníci Maďarů, kdo by se divil u historika, který netají nikde strach. že by nadvláda jejich, stojící slabými pilíři na sypké půdě, mohla by nějakým obra tem nahoře, nějakým nárazem z venku, nějakým podkopem zdola být otřesena, ne-li zničena. Než také na Rusy a na všechny Jihoslovany duje ledový sever. Stále a soustavně. Mně je ta nepokrytost milejší nežli pře- tvářka, nežli maska. Mně je ta zabarvenost milejší nežli bezbarvost. Odečtu si napřed, co je subjektivního. Potom mi to v četbě nevadi.
Gorčakov Maďar Jihoslovan
11 article
Na velikém prostranství před parlament- ním palácem uherským, jehož věže se shlí- žejí v Dunaji, pod ním tekoucím, stojí pomník hr. Jul. Andrássye. Vysoko na koni. Pomníl pěkný, dobrý, imposantní, nejlepší v Pešti. Snad znají čtenáři obraz berlínského kon- gresu, malovaný Wernerem na objednávku Kn. Bismarek je tam v centru diplomatův evropských. Andrássy, Šuvalov a Beaconsfiel jsou sice v popředí, ale přece jen jako druho- řadí. Německý kancléř vyniká nade všechny Na něj soustřeďuje se pozornost diváka. Tento Wernerův obraz je na reliefu po- mníku Andrássyova transponován do maďar- štiny. Na tomto reliefu je také zobrazen kon- gres berlinský. Avšak aktéři jeho jsou sesku- peni jinak. Genius loci postavil do prostřed státníka maďarského. Druzí, ostatní jsou figu- rami vedlejšími. Stejně je v knize Wertheimerově. Vím každý Homér miluje svého Achilla, každý pě- vec bohatýrského eposu svého hrdinu. Nevy- čítám dokonce, že biograí hr. Andrássye plaší všechny chmury a stíny s jeho čela. že jej halí v nimbus a gloriolu. že na jeho po- stavu shromažďuje slunce a světlo, přízeňa pohodu. Že na jeho rány lije balšám a klade bavlnu, nasycenou hojivými mastmi. Že od- vrací vše, co by mohlo památku jeho zatemnit a zkalit. Ale přece jsem měl často dojem, že svoje úsilí, vyvýšiti jej, stupňuje přespříliš.
Jula Andrássy Šuvalov Beaconsfiel Wertheimerův Achilles Dunaj Pešť Kněžná Bismarek Něva
12 article
Tak, že vážnost přeskakuje v komičnost. My- slím, že by hr. Andrássy sám protestoval proti této přemíře chvály a slávy nejrozhodněji. Byl sebevědomým, hrdým a pevným, ale je- šitným, marnivým a ctižádostivým nebyl. Do- cela pak již nezdobil se cizím peřím. Naproti prvnímu dílu jeví druhý a třet viditelný pokrok formální. Vypravování dějů je klidnější, jasnější nežli bylo dříve. Zpraco- vání pramenů je pronikavějším a kritičtějším. Přes to nemohu potlačiti svůj úsudek, že hmota tlačila pisatele, že jej zdolala, dusila. ochromovala, že někdy nebyl s ni, že se ne- povznesl nad ni k onomu umění, které bych nazval reliefovým a které je těžkým a sví- ) von Wertheimer: Graf Julius Andrássy I. und III. Stuttgart. Deutsche Verlagsanstalt, 1913 Str. 420 a str. 386. zelným tomu, jehož ruce i hlava jsou znaveny a zmořeny sbíráním látky, dokumentů, do- kladů. Tuto práci může neodvisle, samostatně a zdárně vykonati druhý, jenž dovede vyrobit ze suroviny rafinádu. Pro každého, kdo se jakkoli zabývá poli- tikou, jsou tři knihy o hr. Andrássydvi, plníci půldruha tisíce stran, lekturou potřebnou, užitečnou, nezbytnou.
Andrássy Wertheimer Stuttgart Deutsche Verlagsanstalt Graf Julius
13 article
První počátky hr. Andrássye jako ministra záležitostí zahraničních. — Spolčování s Anglii, Německem a Ru- skem. — Vnitřní změny v obou polovi- nách říše a v diplomacii. Když na podzim r. 1871 nastalo veliké bolestné umírání v přírodě, počalo veliké a bolestné také v politice rakouské. Morana kosila stejně nemilosrdně osoby jak věci. ministry jako systémy. S hr. Karlem Hohen- wartem a jeho druhy Schaefflem a Habietin- kem padl též určitý směr, o kterém Schaeffle řekl důvodně, že byl sám dobrý a zdravý, ale provedení jeho že bylo špatné a chybné. Jak hr. Hohenwart ve svém nitru snášel porážku vyrovnací akce, s jeho jmenem v Čechách spojené, jak propuštění z úřadu, který by nastoupil s nadějí, že stane se smírcem mez českým národem a Rakouskem, jak strosko- tání celého plánu pacifíkačního, nevíme Tento státník byl diplomat, jenž dovedl ta- jiti profannímu zraku svoje city a myšlenky Nebyl hovorným a sdílným. Byl velmi vybí- ravým ve volbě lidi, se kterými vůbec mlu- vil. Ale bylo mi řečeno, že, přišed domů z audience, na které podal demisi a na které tato byla přijata, řekl ke svojí choti: „Pošli pro drožku, pojedeme do Pratru!“ Schaeffle nebyl tak klidným. Byl choleričtějším. Střílel ještě do zadu. Pravé salvy prskavek vypáli na ústupu. Zlobil, dráždil a bodal hněvivé a zlobně, kde mohl koho. Trvalo hezky dlou- ho, nežli se smířil s osudem svým. Habietinek ve své resignací byl tichý jako pěna. O Jire- čkovi nebylo slechu, ni vídu.
Andrássy Moran Hohen Hohenwart Schaeffle Anglie Německo Čechy Rakousko Pratr
14 article
V listopadu přestěhoval se hr. Andrássy z Pešti do Vídně. Sotva tu byl, jakoby se by pytel rozsypal se změnami na čelných mí stech: ve vnitřní správě obou polovin říše v paláci zahraničního úřadu, v diplomacii ra kouské. V čelo cislajtánské vlády postavili kní žete Adolfa Auersperga. Zemského president salepurského. Člověka schopností praminimál ních. Slyšel jsem o něm úsudek: „JJcho jazyl a jeho nohy jsou těžké a nehybné.“ Byl figu- rantem. Byl fakticky nulou. Jedničkami v ka- binetě byli Lasser, Glaser, Unger, Stremayr — muži bez odporu velmi nadaní a schopní, Las- ser ze všech velikán největší. Ministerstvo. dosazené 26. listopadu, mělo program nega- tivní a positivní. Protičeský a protipolský Proti Čechům namířena byla část, jejíž struč- ný smysl byl: konec vyrovnávání s vámi Proti Polákům, domáhajícím se vydatné auto- nomie pro Halič, místa dvě: dosavadní, cen- tralistická ústava bude nejen zachována, nýbrž ještě vybudována — to bylo jedno, chcete- něco, pojďte si pro to do Vídně, kde je pro všechny požadavky forum jedině kompetentní Byla to vláda výhradně německá. Dvě neděle před tím ustavili v Uhrácl kabinet Lonyayův. Bylo lo nedochůdče. Ze- mřelo brzy úbytěmi finančními. Za krachua za ostudy. Čtvrtý rok samestatnosti uherské byl touto katastrofou smutně znamenán.
Andrássy Auersperg Lasser Glaser Unger Stremayr Čecho Polák Lonyayův Pešť Vídeň Halič
15 article
Hr. Andrássye neviděli rádi v paláci Kaunicově na Míčovém náměstí. Neměl tam přátel, ani politických, ani osobních, vyjímaje bar. Orczye, který mu prokázal neocenitelné služby, dokud ještě byl uherským minister- ským předsedou. Byl mu průkopníkem, byl kontrolorem hr. Beusta, byl vyzvědačem a zpravodajem hr. Andrássye, nota bene, jak lze zjistiti přečetnými citáty z jeho listů relaci, bdělým, pozorným, věrným, věcným spolehlivým. K tomu cele oddaným hr. An- drássyovi a národu maďarskému, jehožto zá- jmů hájil sice pokojně, ale rozhodně a vy- datně. Vidíme, seč jest jediný čelný funkcio- nář v určitém resortu, je-li k čemu. My če- chové jsme takového zástupce v zahraničním úřadě neměli nikdy.
Andrássy Kaunicův Orczy Beust Hradec míčový náměstí
16 article
Hr. Beust nerad se loučil s Vídní a nera šel vyslancovat do Londýna. Pořáde myslil, že je nepohřešitelným a nepostrádatelným, po- řáde věřil, že ho zavolají zpět, pořáde kul pikle proti svému nástupci. Ba ještě z hlavního města anglického házel smolné věnce na jeho doškový krov paličskými staťmi, jež uveřej- ňoval ve mnichovské „Allgemeine Zeitung“ ve vídeňském „Fremdenblattě“ a „Tagblattě“ Více nežli nepříjemnost způsobiti se mu všal nepodařilo. Zůstal do smrtí revenantem, pro- puštěným ministrem, čekajícím reinstalace svojí. Čím více se přesvědčoval, že doufá mar- ně, tím více se roztrpčoval, tím více otravo- val sebe a politické studnice. Jeho domýšli- vost byla stejně bezmezná jako jeho mstivost Jsou lidé, kteří dlouho ještě dívají se n rudý západ, když slunce již zašlo. Tak jed- nali odborní chefové a dvorní radové, kteři pět let navykli si pracovati s Beustem. Byl mu věrni také po jeho smrti, za hrob. Dělali hr. Andrássovi pasivní resistenci. Víděli v něm dizáka ve smyslu dvojím. Maďara jednak. laika jinak, jenž nenáležel cechu diplomati- ckému. Zapomněli, že byl vyslancem vlády Ko- šutovy v Cařihradě. Jediný se mu hned při- klonil, jenž uměl se nahnouti k novému mini- strovi jako slunečnice k vycházející stálici. Odborný chef Hoímann, byrokrat prázdný, ale obratný a hladký jako úhoř, obeznalý ve ví- deňských salonech a redakcích, indiskretní chlubil a mluvka. Později se stal společným ministrem financí a potom intendantem dvor- ních divadel, o kterém ubezpečovalo se, že rozumí jedné věci toliko, že umí prohlížeti ko- šilky baletkám operním. Pravil o sobě, že má tolik řádů, že by jimi naplníl nejen celá prsa- nýbrž také celá záda.
Beust Tagblatta Maďar Hradec Vídeň Londýn ko Cařihrad rudý západ SF
17 article
Bismarck a Gorčakov chovali se ke h Andrássovi zprvu reservovaně, upiatě, vy- čkávavě. Do Berlína dán jako vyslanec An- drássyův intimus hr. Károlyi, z Paříže odvo- lán kníže Richard Metternich, proti kterému byl první president republiky francouzské. Thiers, docela zjevně pro jeho spojení s Na- poleonem III. a pro jeho smýšlení protirepu- blikánské, a nahrazen hr. Apponyem, jejž vy- střídal hr. Beust. Pozorujme: v pátém roce po vyrovnán rakousko-uherském měli Maďaři již zahraničn úřad a vyslanectvo berlínské a pařížské ob- sazeno svými lidmi. Počátečně usiloval hr. Andrássy o spo- lek anglicko-německo-rakouský, kterým za- brániti chtěl alianci německo-ruské, po- kládané jím největší pohromou pro národy evropské, a kterou pokládal silnou dost, aby potlačila ve Francii všechny choutky odvet- né. A tu jest opravdu poutavým pohled na státníka smýšlením maďarského, jak cestou přes Berlín a pro spolek trojcarský přiblížil se Rusku do té míry, že jeho životopiseco něm napsal: Zklamal všechny, kdož od něho čekali, že střemhlav se vrhne do válečné akce proti Rusku. Tentýž Andrássy, jenž nastupuje svoji funkci rakouského kancléře, zvolal: Svět užasne nad mojí rusofilskou politikou! Knížeti Bismarckovi byl plán trojdohody německo-rakousko-ruské velevítán, jak muj hr. Andrássy připravoval. Byl pevně přesvěd- čen, že byla by spolehlivou baštou proti váleč- ným úmyslům Francie. Nezamlčoval, že s plá- ny takovými počítá, že ho znepokojuje mož- nost opětného útoku západního souseda na mladé císařství německé. Jeho tužbou a snahou bylo, by se republika ve Francii ustálila. Roz- poznával, že by každá monarchie tamější po- kusila se upevniti trůn diversí druhé války proti Německu.
Bismarck Gorčakov Ana Károlyi Metternich Thiers Beust Maďar Andrássy Roza Berlín Paříž Francie Rusko Německo
18 article
Proto přál hr. Andrássovi všeho zdaru když ucházel se o přízeň Ruska. Podporova jej. Věděl, že cokoli vyzíská po té stránce h Andrássy, bude nepřímo prospěchem Něme- cka. Mohl se bezpečiti, že hr. Andrássy přá- telství s Ruskem by neuzavíral bez Německa jakkoli sám se obával, že by Německo mohl- se spolčiti s Ruskem bez Rakouska. Gorčakov nedůvěřoval tomuto po jedné stránce. Měl na ně důminku, že má zálusky na Bosnu a Srbsko. Byv upokojen však o tom počal poddávati se námluvám Andrássyovým Konec konců byla svatba rusko-rakouská za pobytu císaře Františka Josefa. Ještě něčeho děsil se kn. Bismarck, jenž po letech na říšském sněmě německém se du- šoval, že Němci bojí se toliko boha, ničeho jiného na světě. Strachoval se vyrovnání dyna- stie rakouské s Poláky, strachoval se autono- mie království haličského a národních kon- cesí, pro Poláky rakouské, z ní plynoucích Řekl sám sebě a řekl také berlínskému vy- slanci hr. Károlovi, že rozšíření samosprávy haličské bylo by nebezpečím pro Prusko protože by vyburcovalo jeho potlačované Po- láky. Hr. Andrássy konejšil sice kolegu něme- ckého, ale poslal mu vzkaz po generálu Schweinitzovi, vyslanci německém, že jest ochoten obětovati přátelství s Německem, to- muto základu politiky svojí, ještě jiné věci nežli vyrovnání haličské, že však nelze na druhé straně žádat od něho, by Poláky, „tytc jediné Slovany, nesmýšlející panslavsky“, vy- plemenil anebo vháněl do náručí Čechům. Bu- diž tu hned doloženo, že všechny slechy o vy- rovnání s Poláky umlkly, že všechny pokusy o ně byly zastaveny a že němečtí centralisté zbujněvše a zpyšněvše tím, plesali a jali se ve- lebiti hr. Andrássy, když císař František Jose odejel do Berlína ke schůzce s císařem Vílé- mem I. a carem Alexandrem II.
Andrássy Gorčakov Andrássyův František Josef Bismarck Němec Polák Schweinitz Čecho Jose Rusko Německo Rakousko Bosna Srbsko Prusko Hradec Berlín Nout
19 article
Zabrániti spolku rusko-francouzskému byl druhý účel spolku trojcarského a schůzky trojcarské. Kn. Bismarck a hr. Andrássy byl zajedno v diagnosi, že na Rusi teprve nyní po- čínají chápati, co vyvedli, dovolivše Německu povaliti Francii a umožnivše mu tak, vyhoup- nouti se rázem a nerušeno na první vojenskou velmoc evropskou, a počínají temně tušiti, že lato chyba osudná nesmí být opakována, ba že v zájmu Ruska sama, by seslabením Fran- cie jakýmkoli, buďsi vojenským, buďsi diplo- matickým, nebylo posilňováno Německo ještě víc. Kn. Bismarck postihl, že válečná odvaha Francie stoupne, bude-li míti spojence ru- ského, a hr. Andrássy mu tvrdil muziku, před- povídaje, že spolek samoděržavného cara s francouzskou republikou bude míti v zápětí neblahé následky pro celý svět. Proto účin- kovalo na kn. Bismarcka, jako kdyby bylo z čista jasna vedle něho uhodilo, když car jeho kancléř, nežli se vydali na cestu do Ber- lína, prohlásili: Spolek s Německem a s Ra- kouskem chceme, ale žádného nového sesla- bení s Francii nestrpíme. Tento projev zkalil kn. Bismarckovi všechen humor a zkazil mu radost nad kongresem tří císařů dokonale. Taktika hr. Andrássye kopulovat Rusk s Německem a Rakouskem zároveň, zamlou- vala se mu přirozeně velice. Jemu mohlo být jen potěchou, že měl záda kryta jak Ruskem tak Rakouskem. Ale zdali bylo prospěchem Rakouska, nad Německem držet ochranný štíi proti Francii a při tom ještě přitahovati m Rusko, je jiná věc. Hr. Andrássy pracoval soli- dárně pro Německo, co chvíli ochotné vy- přáhnout ze trojky a táhnouti vůz jenom párem — s Ruskem. Nebyl by se věru kn. Bismare rozpakoval ani minutu obětovati Rakousko kdyby mu byla hrozila ztráta Ruska.
Bismarck Andrássy Rusk Bismare Rus Německo Francie Rusko Rakousko Hradec spolek samoděržavný car
20 title
Školství.
21 article Dětský chorobinec.
Dětský chorobinec. Proslavená ruka profesora Deyla, stejně bezpečně, rychle a úspěšně pracující, jde-lio navrácení zraku nebo o záchranu nešťastných dětí organisováním výchovných ústavů, tato věru šťastná ruka překvapila nás novým úspěšným dílem, kdy v přítomných těžkých poměrech, v době všeobecné stagnace dopl- nila nám organisaci ústavů pro zvláštní péči o nebohou mládež hned dvěma důležitými ústavy t. j. výchovnou slepců a v poslední době právě otevřeným Ústředním dět- ským chorobincem Ještě před rokem byla krásná myšlenk zřízení dětského chorobince šedou theorií když dne 5. února m. r. velezasloužilý pra- covník v oboru ochrany mládeže, zemský se- kretář dr. Ant. Tůma, přišel do České zem- ské komise pro ochranu dětí s návrhem, aby založila dětský chorobinec, zdálo se, že za- znívá to krásná sice, leč vzdálená hudba bu- doucnosti a to tím spíše, čím patrněji bylo, že komise sama nemá dost hmotných prostředků a že ani Němci, kteří s neobyčejnou péčí horlivostí pomocné ústavy pro svoji ubohou mládež budují, dosud chorobince dětského postrádají. A hle, uplynul rok, a předseda Če- ské zemské komise prof. dr. Deyl oznamuje pří valné hromadě české veřejnosti, že dět- ský chorobinec je úplně zařízen, dobře vypra- ven a že má již ubohé děti v opatrováníl V době, kdy je potřebí největšího úsilí. aby byla někde zřízena pobočka, překvapila nás komise hned zřízením krásného, důleži- tého ústavu a je zajisté na místě, abychom tu věnovali trochu pozornosti jeho vzniku. úkolu a zařízení. Návrh na zařízení dětského chorobinee objevil se u nás ve veřejnosti poprvé, kdy jednalo se o vypracování návrhů, jak upotře- biti podílu ze společných pokladen sirotčích.
Deyl doktor Antonín Tůma Němec profesor Český země
22 article
Již tehdy v motivech ku příslušnému zákonu zemskému a to ve zprávě zem. výboru ze dne 14. listopadu 1901 uváděl dr. Tůma, že velmi citelnou je v král. Českém také potřeba zvláštního chorobince dětského, v němž by se dostalo potřebného opatření dětem, jejichž neduh dle zákonných předpisů přijetí jich do veřejné nemocnice nedovoluje, nebo jich pro- puštění z veřejné nemocnice nutným činí právem stěžoval si, že při velikém počtu chu- dých dětí, jež takového ošetřování ústavního těžce postrádají, nemáme dosud ani jediného ústavu, sloužícího tomuto účelu. Česká zemská komise pro ochranu dětí péči o mládež ujala se ku popudu dra. Tůmy tohoto návrhu hlavním přičiněním prof. dra Deyla a navrhovatele velmi rázně a získavši velmi vydatnou podporu hmotnou půjčkou zemského výboru, zakoupila pro dětský cho- robinec dům čp. 1476-II. v Praze, v Kateřin- ské ulici, a adaptovavši zatím jen zadní část tohoto domu, zařídila velmi pečlivě a účelně vypravený ústav pro 25 chovanců, pravých dětských nebožáků.
doktor Tůma profesor Deyl Praha Kateřina ský ulice
23 article
A věru, mezi nešťastnými, zvláštní ochra- ny a péče potřebnými dětmi, jsou snad nej- ubozší právě ty, jež budou v novém tomto ústavě opatrovány. Kde již vypovídá službu věda lékařská, nemohoucí vyléčiti chorob ne- zhojitelných a kde i vychovatelství může omeziti svoji působnost snad jen na pouho- pouhý dozor a ošetřování, poněvadž dítě je pro jakoukoliv výchovu naprosto nezpůsobi- lé, tam tedy, kde jinak by dítě připadlo obci na obtíž a bylo v rodině nesnesitelným bře- menem, tam nastoupiti má svoji působnost dětský chorobinec, aby se nešťastnému dítěti dostalo lidské ochrany a péče. Zde v novém ústředním chorobinci naleznou ochrany a péče děti, jež musí odmítnouti kterýkoli jiný zvlášt- ní výchovný ústav pro děti nešťastné, na př. slepé, hluchoněmé, slabomyslné, mrzáčkové pod., protože chudáci byli by i v těchto ústa- vech na překážku. Vždyť osud na ně tak za- nevřel, že pouhé pomyšlení na dvojnásobné ubožáky, kteří jsou na př. zároveň slepí idiotní, nebo zmrzačelí i neplnosmyslní, trvale choří i hluchoněmí, blbí, rachitičtí a hlucho- němí a pod., naplniti musí každého děsem.
24 article
Tito nešťastní tvorové v nejlepším pří- padě byli doposud zařazováni do některého ústavu pro děti abpormální, na př. do Erne- stina a pod., ale byli tam vlastně jen na pře- kážku chovancům jiným, výchovy schopným Většinou však byly tyto děti, různými těžký mi nezhojitelnými chorobami ztížené, po celý svůj bědný život nejtěžším břemenem svých domovských obcí a rodin. I jest zajisté příka- zem prosté humanity, aby o ně bylo účelně postaráno ve zvláštním ústavě, kdy by mohlo býti využito všeho, co by krutý osud jejich zmírnilo. Jsou arci v Čechách chorobince okresn nebo městské, které výjimečně i děti příjaly ale tyto ústavy jsou určeny pro dospělé cho- robné osoby a ostatně je jich dosud tak málo že nestačí ani svému vlastnímu účelu. Jest tedy potřeba dětského chorobince zajisté na- prosto evidentní, o čemž ostatně svědčí i ta okolnost, že brzy po tom, kdy založila choro- binec Česká zemská komise, vznikl druhý ústav podobný a to při chorobincí pro do- spělé v Břevnově v Domě milosrdenství (Vin centinum). Česká zemská komise pro ochranu mlá- deže založením dětského chorobince vyko- nala opětně zdatný krok ku předu na cestě kterou svým programem si vytkla, aby ko- nečně zřízeno bylo u nás tolik zvláštních ústa- vů, kolik je třeba, aby veškeré druhy abnor- mální mládeže došly potřebné a účelné, zvlášt- ní péče. V tomto programu, který komise vy- trvale sleduje a jehož jednotlivé články jsou
Ernesto Čechy Břevnov dům milosrdenství kočnít
25 article
Výchovna pro lehce abnormní v Hradci Krá- lové. Výchovna pro mládež mravně vadnou v Jilemnici, Ozdravovna v Toušení a j. v.- v tom uvědomělém a promyšleném diferenco- vání jest neobyčejný pokrok oproti nazírán dřívějšímu, kdy všechny abnormální nešťastné děti byly odkázány prostě péči filantropické. vlastně almužnické a kdy tato charitativni péče byla konečně považována za úplně do- stačitelnou. Zemská komise, zcela ve smyslu moderního nazírání na odbornou péči o děti zvláštní péče potřebné vytvořuje ústavy spe- ciální a přibližuje se tak postupně k onomu idešlnímu budoucímu stavu, kdy bohdá bude o všechny naše ubohé děti postaráno odbor- nou pěčí a výchovou ve zvláštních, účelně zařízených ústavech. Že pak ústavy řečené bylo možno zříditi a že mohlo v poměrně krátkém čase dojíti i k založení dětského cho- robince, o to ovšem neobyčejnou a trvalou zásluhu získal si přísedící zemského výboru poslanec K. Adámek, který prozíravě s plným pochopením přičinil se, aby užilo s přebytků fondu sirotčího na pomoc ke zřizo- vání výchovných ústavů.
K Adámek Hradec Jilemnice
26 article
Jak blahodárným je chorobinec dětský. o tom možno bylo se přesvědčiti hned v ně- kolika málo dnech jeho působení. Nejpečlivěj- ším výběrem zařazeno do ústavu zatím deset ubožáčků, jež všichni zdáli se naprosto k vý- chově nezpůsobilými. Neuvěřitelno, jaké ob- tíže a svízele nastaly, kdy prvních deset cho- vanců přijato. Byly to děti, neschopné udržo- vati nejprimitivnější čistotu, zubožené, hnus- ným hmyzem znečištěné, ječící a hořekující jako poplašené, naprosto zanedbané, vzbuzu- jící dojem nejtrapnější. A hle, dnes, kdy jsme ústav navštívili, děti jsou upravené, příchylné, klidně, zdravě vypadají a dokonce dvě z nich. kdy posílily sytou stravou, pookřály čistotou a povzbudily se laskavostí — objevily se jako výchovy schopné, poměrně čiperné, ačkoliv odevzdány a přijaty byly jako zcela nejubožší tvorové, navždy neschopní, aby vůbec k jaké- koliv práci byli vychováni. O zařízení ústavu pečlivě a horlivě se staral předseda komise prof. dr. Deyl. L- kařská jeho odborná znalost, praktická zku- šenost, získaná při zařizování jiných ústavů. na př. výchovny slepých a neobyčejně pilná všímavost všeho, co v ústavě se připravovalo, to vše spolupůsobilo, že chorobinec rychlea dokonale zřízen. Velikou, nedoceněnou zásluhu získala si při zařizování hospodyňského a vy- pravení celého ústavu paní Hrušo vá, vdova po řediteli panství, která zcela ne- zištně, ochotně, s krajní obětovností přejala na se úkoly vyhražené odborné a zkušené ženě hospodyni, a která, poctěna jsouc za ve- liké své zásluhy, volbou stálé referentky cho- robince v zemské komisi, jest ústavu dobrou hospodyní a dětem pravou matkou, jako je jim prof. Deyl pečlivým otcem.
profesor doktor Deyl Hruša
27 article
Ústav je arci dosud jen v útvaru přechod- ném. Bude-li dosti hmotné podpory, bude možno jej rozšíříti, po případě vybudovati vel- ký ústav nový. Ale i tak je radostno, že se konečně zdařilo zříditi útulek pro ty ubo- žáky, již by jinak zůstali bez ochrany. A ra- dost naše se zvyšuje, připomeneme-li si, že bude konečně u nás postaráno o výchovua zvláštní odbornou péči také pro děti mr zá- čky. Dosud byl jen ústav Růžencové Výroby v Praze, zřízený pro zmrzačelé dívky, zaměst- návané hlavně výrobou mešních rouch a p. Nyní však organisace našich českých ústavů pro děti nebohé bude doplněna velikým ústavem proléčbu avýchovu mrzá- ků, který v nejbližší době bude otevřen za vyšehradskou branou v domě, zvaném „Pol- sko“. Nový tento ústav zřídil Spolek pro léčbu a výchovu mrzáků, jenž chce pečovati o děti tělesně znetvořené, jichž pohyblivost tělesná a výkonnost jednotlivých údů jest následkem vrozených nebo získaných defektů soustavy kostí, svalové nebo nervové trvale obmezena, a které ve svých rodinných a soci- álních poměrech zůstaly doživotně odkázány na pomoc a milosrdenství jiných. Je tedy účelem řečeného spolku, poskytovati dětem tělesně zmrzačelým, avšak dušev ně zdravým, přiměřené léčení jejich vad tě- lesných zároveň s individuální všeobecnou školní výchovou a odborným vzděláním, ja- kož i praktickým výcvikem pro vhodné ži- votní povolání, které by jim zabezpečilo sa- mostatnost v životě a možnost sebeobživy ve věku dospělém. A tak skoro současně vejdou v život dva ústavy blahodárné, jež znamenají veliký po- krok na poli dosud u nás zanedbávaném, na poli praktické, uvědomělé, odborné péčeo mládež, ústavy sice příbuzné, ale přece v pod- statě odlišné.
Pol Praha
28 article
Kdežto ústav pro výchovu mrzáků bude moci vycvičené svoje chovance propustiti do praktického života, aby poctivou a dovednou prací se vyživovali a stali se tak platnými členy národa, nastanou dětskému chorobinci v budoucnu starosti, kam s chovanci, až do- spějí věku 18 let, kdy úkoly zemské komise ustávají. Do té doby bude nutno, aby probudil se zájem lidumilný a byly zařizovány choro- bince pro dospělé ve větším počtu, než dosud se děje. Stal se u nás arci podstatný krok ku předu tím, že zemský výbor využil oslav ju- bilejních ku probuzení zájmu o lidumilstvía dosáhl tak, že od jub. roku 1898 ze šesti cho- robinců vzrostl jich počet na 36 — a ještě by dále se zmáhal, kdyby nebyla nešťastná poli- tika německé obstrukce nezasáhla svou drs- nou rukou bezohledně i sem na pole huma- nity . .. Doufejme, že najde se u nás dosti poroz- umění pro důležitost českého lidumilství a že brzy bude o nešťastné choré a také o ubohou mládež všude postaráno a tím konečně otázka chudinská rozřešena. Zatím doporučiti je českým lidumilům nově zřízený dětský chorobinec co nejvřelei k vydatné podpoře; neboť jen při dostatečné hmotné pomoci může konati svůj velikýa F. V. Moravec. krásný úkol.
F V Moravec
29 article Lékařství.
Lékařství. Péče o tuberkulosní u nás. Za příčinou stavby jubilejního sanatoria na Pleši přednesl na valné hromadě dne 7. dubna předseda Českého zem. výpomocného spolku dv. rada prof. dr. Em. Maixner. Ve svých pamětech č. Z. V. S. zaznamená 1. listopad min. roku jako velmi důležitý den; neb v něm započala se stavba lido- vého sanatoria na Pleši a tím se chystá jedna z nejdůležitějších fás spolkové činnosti. Tam, kde v lesním úkrytu Plešské výšiny vládlo dosud ticho, jetí se dnes živý ruch: na jejím jižním svahu vynořují se již ostře zá- kládní rysy budovy mohutné, která daleko do dědiny vyhlížeti a šírému okolí malebně vé- voditi bude. Stavba při známé energii a obe- zřelné péči pana architekta Blechy rychle postupuje a chováme naději, že v letních měsících budoucího roku č. Z. V. S. trpícím otevře důstojný útulek, útulek, který po hy- gienické a aesthetické stránce splní veškeré požadavky.
profesor doktor em Maixner Blech Plešský výšina