1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 13. dubna 1913.
Praha
4
article
laranní a večerní llety
předplácí se
V Praze v udministraei
aa měsie, . . . . . 9 K —
na čtvrt lsta . . . . 8 K —h
s dvaji denáškou
a másle. . . . .
na čsvrt leta : . . . 7 K esh
ve šliálkácht
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštoui
ns másla, . .
sa dvrt lsta . . . . 9 K enh
s dvojí násllkou
sa měsle
rie: : : : k 2
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
stranách, s přílohou pro venkov
o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 14. dubna v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
article
Balkánští spojenci.
Balkánští spojenci.
Dosti nejistoty trvá ještě v nynější me-
zinárodní situaci. Bulharská vláda vyvrac
zprávu, že se dohodla s Rumunskem a
zprávy, které docházejí z Černé Hory.
svědčí, že tvrzení o projektované náhradě
20 milionů, které by Černá Hora přijala za
Skader, jsou předčasné. Je-li tomu tak.
prospěje to ovšem morální váze Černé Ho-
ry i jejího panovníka, a to i tenkrát, když
Skader nedostane, poněvadž ustoupiti pře-
sile je přec jenom něco jiného, nežli by bylo
přijmouti zmíněný kompromis. Vedle těch-
to nerozřešených otázek nastává však vel-
ká a těžká chvíle i celému balkánskému
svazu, jenž musí už co nejdříve přistoupiti
ke konečnému rozdělení dobytého územ
a úpravě všech s tím souvisících záleži-
tostí.
Prosíme a zaklínáme balkánské Slo-
vany, aby o těchto věcech jednali loyalně
bratrsky a s onou umírněností, která do-
sud řídila jejich vzájemné styky. Prosíme
je, aby pamatovali, že každý spor mezi
nimí musil by v přítomné době znamenati
přímo katastrofu pro slovanské nadšení.
které se mezi námi ostatními tak velko-
lepým způsobem projevilo za války a do-
jista i Jihoslovanům bylo velkou podpo-
rou. My sice chceme příjati dodatečný vý-
klad p. Bethmanna-Hollwega, že mluvilo
konfliktu mezí Slovanstvem a Germán-
stvem jen proto, aby působil na sněm
avšak ona slova přec jenom byla promlu-
vena s místa příliš autoritativního, než aby
hned na to mohla prostě býti vzata z den-
ního pořádku. I když bychom však nemy-
slili na tuto perspektivu, přece považujeme
za nutné, aby vnitřní svazky mezi Jiho-
slovany zůstaly, a aby jihoslovanští náro-
dové měli opravdu tu velkou zásluhu opro-
ti ostatnímu Slovanstvu, že dovedli vzbu-
dit takový pocit solidarity mezi Slovany
jakého nebylo ještě nikdy před tím.
Skader
Jihoslovan
Germán
Rumunsko
6
article
Tím více si přejeme, aby nyní všecka
ta energie, kterou nastřádali a tak slav-
ným způsobem ukázali, nebyla snad obrá-
cena na hájení nároků jedněch z nich proti
druhým. A tu se nám zdá, že včerejší vy-
líčení dra. Daneva, kterého si Slované
váží jako jednoho z nejlepších a kterého
znají jako zastance srbsko-bulharské jed-
noty — bylo snad přece jen poněkud ostré.
My nepopíráme, že velmi těžkým a trpkým
pro Bulharsko bylo jak rozhodnutí konfe-
rence velvyslanců v Petrohradě pro od-
stoupení Silistrie Rumunsku, tak zabrání
Soluna Řeky, kteří ho nedobyli, nýbrž jen
do něho vešli, protože turecký velitel byl
víc diplomatem než vojákem a tím, že vy-
jednal kapitulaci raději s řeckým korunním
princem, jenž byl vzdálen 24 kilometry.
než s Bulhary, kteří byli vzdáleni jen 4
kilometry, pokusil se vehnati !n mezi
spojence. Ale dojista i dr. Danev í ostatní
předáci bulharští nezapomenou, jak těžkou
obětí bylo zase pro Srbsko, že si musilo
dáti zabrániti přístupu k moři, který je
přece jeho životní otázkou a jak těžké
Danev
Slovan
Bulhar
Bulharsko
Petrohrad
Silistrie
Rumunsko
Srbsko
7
article
oběti musí přinésti Černá Hora v otázce
skaderské i Řecko v jižní Albanii. Tím, že
se má utvořiti samostatné Albansko, ne-
jenom balkánská otázka zůstala nedokon-
čena, nýbrž donuceni i tři ze spojenců k
obětem, na které nutno míti zření. Všecky
smlouvy uzavřené před válkou přirozeně
nemohly počítati s jejím překvapujícím
skvělým výsledkem. A proto snad nen
nesprávno žádati, aby při úpravě poměrů
mezi spojenci nevedla je písmena zá-
vazků, nýbrž onen krásný duch jed-
notnosti, kterým si dobyli úcty celé
Evropy i svých nepřátel a vděčnosti celého
slovanského světa. Doufejme, že také se
strany Srbska bude toto opravdu slovanské
řešení umožněno, že jednání mezi Srbskem
a Bulharskem bude se díti s naprostou
loyálností, a sice přímo od národa k ná-
rodu, a že nebude ani hledáno prostředků
jiných, ani využitkováno stejných pocitů
druhých spojenců.
Vyhraná válka je přece jenom jednou
částí velkých úkolů obou jihoslovanských
národů. Druhou, nyní nastávající, je smírné
rozřešení trvajících sporů o uzavření pevné
jednoty, neboť jen tak bude Balkán scho-
pen veliké civilisační práce, která na něho
čeká a splní svou jednotou a silou naděje
které do něho klade všecko Slovanstvo.
Řecko
Albánie
Evropa
Srbsko
Bulharsko
Balkán
8
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Situační z Bulharska.
čm. Ze Sofije, 12. dubna. (Zvl. teleg.
»Nár. Listů«.) Vyslanci nemohli ani dnes
odevzdati vládě nové návrhy velmocí,
protože ruský neobdržel ještě patřičné in-
strukce. Nicméně vládní kruhy mají pevnou
naději, že během příštího týdne
předběžný mír bude podepsán
Tato vyhlídka sesílena je dnes došlou zprá-
vou od Skadru, že Srbové stahuj
zpět svá vojska. Krom toho zprávy.
donesené Danevem z Petrohradu, posílily
všeobecnou dobrou náladu. Rusko
bude trvati na tom, aby Srbsko dostálo
závazkům spojenecké smlouvy t. j.
aby se uchýlilo z okupovaných jim části
Makedonie, jež mají připadnout Bulharsku
Ochrida, Bitolje, Prilep, Veles. Možno také,
že rozhodčí soud ruského cara ohledně vila-
jetu skopljského přiřkne Bulharsku i město
Debru. Konečně podle mínění Daneva
i Solun není docela ztracen.
Každým způsobem za dobrý příznak
může pokládati se i soukromá zpráva, dnes
sem došlá, že sto bulharských vojáků, již
přišli tylo dni do Velesu, nesetkali se se
žádným protiveustvím se slrany tamější
srbské posádky. Celkem dnes situace — ne
pouze mezinárodní, ale i slovanská — jeví
se utěšitelně vyjasněnou. Nemálo k tomu
přispělo i otevřené prohlášení ruské vlády
v otázce skaderské.
Bylo by hříchem zamlčeti před Ruskem.
že i zde chování jeho vlády v různých
otázkách — zpočátku Odrin, potom přístup
Bulharů na Marmarské moře, otázka Der-
steru a Skadru — otřáslo silně náladu a
víru nejpřesvědčenějších rusofilů. Slyšely se
vášnívé hlasy: Lépe jíti s Rakouskem! Jsem
jist, že tato okamžitá nálada zvrátí se, paklí
jmenovitě otázka makedonského území bude
rozřešena podle litery spojenecké úmluvy.
Bylo by velikým neštěstím ne pouze pro
nás Čechy a pro Slovanstvo, ale především
pro Srby, kdyby posvátný žár okamžité
Srba
Bitolj
Prilep
Veles
Bulhar
Skadr
Čecho
Balkán
Bulharsko
Sofijá
Petrohrad
Rusko
Srbsko
Makedonie
Debra
marmarský moře
Dera
Rakousko
9
article
vítězoslávy nechal je zapomenouti veliké
mety blízké budoucnosti.
„Samouprava“ o albanské otázce.
Slk. Z Bělehradu, 12. dubna. (Zvl. tel
»N. L.«) Vládní »Samouprava« praví dnes.
že albanská otázka — zatím pouze o hra-
nicích — jest jednou z nejtěžšícha
nejsložitějších otázek, s níž bude
se mučit evropská diplomacie. V historii
není příkladu, aby plémě bez kultury a ná-
rodnosti dostalo svůj samostatný, národní
stát a to jen proto, že na tom má zájem
jedna velmo c. Pro nás nemůže býti lho-
stejnou věcí, pokud chce Evropa vyjíti vstříc
těmto zájmům; my to musíme věděti, aby-
chom se mohli dle toho zachovati. My slí-li
Evropa v zájmu svého míru vy-
jíti vstříc těmto zájmům na naš
újmu, ať se nám nezazlí, že se
bouříme a činíme opatření opa-
trnosti, jež považujeme potřeb-
nými pro své životní zájmy.
Bělehrad
Evropa
10
article
Srbská posila u Skadru.
Srbská posila u Skadru.
Sl—k. Z Bělehradu, 12. dubna. (Zvláštní
telegram »Národních Listů«.) Naproti zprá-
vám, že Srbsko odvolává své vojsko o
Skadru, mohu prohlásiti, že Srbsko nezmě-
nilo svého hlediska, že skaderská otázkaje
věcí Černé Hory a jen ona rozhodne, má-li
srbská posila být odvolána před uzavřením
míru.
Povděk nad ruským communiqué. —
Boykotové hnutí v Srbsku.
Z Vídně, 12. dubna. Ze zdejších zahra-
ničních kruhů dostalo se nám této infor-
mace: Tady učinilo communiqué ruského
ministra zahraničních záležitostí Sazonova
ve příčině věcí a poměrů balkánských do-
jem nejpříznivější a bylo uvítáno na místech
rozhodujících s nevšedním povděkem jako
důkaz a svědectví shody politiky, kterou
sledují kabinely vídeňský a petrohradský.
Bylo ukazováno také k tomu, že jest mezi
zahraniční politikou ruskou a rakouskou
pokud se týká nového stavu na Balkáně
zjednaného válkou spojených států proti Tu-
recku, paralela v ten smysl, že Rusko jako
Rakousko setrvaly důsledně a pevně na sta-
novisku zůstaviti spojeným státům balkán-
ským ovoce jejich těžkých bojů a je svorně
napomenouti, aby úspěch a výsledky zá-
pasů svých nekalily sam domácími rozbroji.
Konečně bylo zdůrazněno, že kabinet vídeň-
ský právě v poslední době osvědčil, že ne-
provozuje žádnou politiku protislovanskou
na Balkáně.
Ve zdejších zahraničních kruzích oddá
vají se naději, že boykotové usnesen
bělehradské zůstane pouze demonstrací
nebude vtěleno ve skutek. Patrně budes
k tomu pracovati-
Sazonov
Bělehrad
Srbsko
Černá Hora
Vídeň
Balkán
spojený stát
Rusko
Rakousko
11
article
Odškodné Černé Hoře.
Odškodné Černé Hoře.
Z Mílána, 12. dubna. Dle římské zprávy
„Secola“ dohodlo se již Rakousko
Německo a Anglie na odškodnění Čern
Hoře. Černá Hora obdrží 50 mil. lir půj-
čkou, která úplně postačí na hospodářské
potřeby. Odškodnění, které se dostane Černé
Hoře přidělením území, vylučuje Taraboš a
Medvu. Za to obdrží Černá Hora čás
novopazarska a mimo to kraj sever-
ně od Dakovice.
(Viz poslední zprávy.)
Secol
Černá hoře
Mílat
Rakousko
Německo
Anglie
Čern hoře
12
article
Nová rakouská půjčka
v Německu.
Nová rakouská půjčka
v Německu.
Způsobem do jisté míry překvapujícím
— možno dodati hned — za daných poměrů
velmi vhodným rozřešena byla palčivá otázk
nové státní půjčky rakouské, o níž znenadání
hned včera bylo vydáno úřadní komuniké.
Oficiální zpráva ta přišla téměř bezprostředně
po skončení subskripce na novo
uherskourentu, u níž musilo býti již sá-
hnuto k typu 41/4 procentnímu a hned po zprá-
vách, ohlašujících úřadně „skvělý“ úspěch
subskripce uherské. K superlativům v dobrém
smyslu jistě není nejmenší příčiny, podíváme-li
se jen na podmínky emisní, míru úrokovou
subskripění kurs. Jaký byl skutečný výsledel
subskripce uherské, ze všech těch úřadních
poloúřadních zpráv vlastně jasně seznati ne-
lze. Můžeme jen tolik říci na základě infor-
mací ze skutečně zasvěcených kruhů, že ciíry
které se na př. udávaly pro úpisy u pražských
ústavů (7—8 mil. K), jsou silně přehnány. Lze
tedy snad jen všeobecně tolik říci, že půjčka
byla o něco přepsána a šťastně umístěna a že
z politických motivů musila se o formální ú-
spěch pilně příčiniti i sousední říše německá
ač konec konců šlo jen o celkový obnos ne-
patrný. K jásotu tedy absolutně není příčiny.
Německo
13
article
Také skoncování půjčkové trans
akcerakouské — ač nelze upříti, že sta-
lo se za daných poměrů způsobem co možná
nejméně závadným — nemůže objektivního po-
zorovatele naplniti pocity nějakého zvláštního
uspokojení, nebo dokonce hrdosti. Finanční
ministr zadal železniční státní půjčku v jme-
novité částce 122.8 mil. říšských marek sku-
pině říšsko-německých bank: půjčka
je 44procentní — po 30 letech stává se opět
v Rakousku poprvé, že emittuje nová půjčka
státní za vyšší sazby než 4 proc. Půjčka zn
na cizi, říšsko-německou měnu, protože je
výhradně určena pro německý trh, kde bude
vyložena k subskripci ještě tento měsíc.
Finanční ministr k uzavření železniční
investiční půjčky měl zmocnění v rozpočto-
vém provisoriu na 1912, jakož i v provisoriu
na běžný rok. Provisorium na r. 1912 zmocňo-
valo jej k emisi půjčky pro investiční účely
v částce 129.2 mil. K, na r. 1913 pak 130 mil.
korun. Zmocnění na r. 1912 dosud nebylo
plně vyčerpáno, takže z tohoto titulu bylo
možno ještě zbytek zadati; kromě toho mohl
plně kontrahovati obnos 130 mil. K na r. 1913
povolený. Nynější půjčkou opatřuje se tedy
jen úhrada pro investice železniční; ovšem
pokud na tento účel byly již jisté platy vy-
konány, skýtá výnos nynější půjčky i mož-
nost refundace jich a tedy posílení pokladní
hotovosti státní. Částka 122.8 mil. mk znač
při kursu 118 okrouhle 145 mil. K; ovšem sku-
tečný výnos její bude menší, poněvadž bude
vydána za kursu značně pod pari. Jaký bude
emisní kurs, nebylo dosud definitivně umlu-
veno, patrně však bude celkový výnos vyšši
než 130 mil. K. Tím bude tedy úvěrová po-
třeba rakouské finanční správy, pokud je zá-
konodárnými sbory povolena, vyčerpána, a
dle dosavadních disposic nepomýšlí se zatím
na kontrahování nových půjček ještě v tomta
roce.
Rakousko
14
article
O motivech, které vedly k nynějšímu.
dosti překvapujícímu rozřešení otázky rakou
ské půjčky, která již po delší dobu vážne
stíny vrhala na náš trh rent, informuje sna
nejlépe stať vládního „Fremdenblattu“:
„Tytéž motivy, které vedly fin. ministra k to-
mu, že loni v prosinci rak. pokladní poukázky
umístnil v Americe, byly také tentokráte směro-
datnými. Předevšíma úvaha, že přítok z ahra-
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni
. . za lh
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotové napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tůž
rodakce, tiskárna a expediee
„Národnich Listů“.
Rukopisv se nevraceii
Fremdenblatta
Amerika
15
article
ničné valuty bude míti v zápětí posílení zá-
soby devis Rakousko-uherské banky, následkem
čehož lze čekalí ulehčení peněžních poměrů. Ka-
ždou, k posílení naší politiky valutové čelíci trans-
akci nutno za všech okolností vítati. Nejvíce vý-
znamno je však, že nyní uzavřená 41/2 ní půjčka
značí speciální typ. totiž půjčku želez-
niční. Ve veřejnosti vzplanula živá diskuse o
tom, zda nová půjčka má být 4ní nebo 412 %ní.
Při tom namnoze vysloven názor, že jiná než
412zní půjčka za dnešních poměrů sotva byla by
možnou, a právem se při tom poukazovalo na stou-
pající tendenci úrokové míry pevně zúročitelných
papírů v cizině. Této tendenci vyhovuje také ra-
kouská finanční správa, avšak způsobem, který
každým směrem zaručuje šelření rentového
trhu. Utvořením zmíněného spec. typu zůstane
totiž millardový kmen 4% ní renty ne-
dotčen. Ohled na rentový trh jeví se tedy nejen
v umístění nové půjčky v německé říši, nýbrž
především také v tom, že úskalí úrokové míry nové
půjčky bylo šťastně obepluto utvořením zmíněného
speciálního typu. A je-li nová železniční půjčka
umořitelnou, odpovídá to také jen všeobec-
ně platným názorům, že půjčka, která slouží opa-
tření prostředků pro účely železniční, má přimě-
řeně k opotřebení těchto investicí býti umořitel-
nou. Umořování nynější půjčky započ-
ne teprve po 5 letech tak, že půjčka má
býti v dalších 60 letech úplně umořena. Při tomto
ustanovení byla směrodatnou úvaha, že tato doba
odpovídá průměrně době amortisace oněch inve-
sticí, které touto půjčkou mají býti opatřeny. Ne-
lze pochybovati, že nynější transakce musí býti
ve veřejnosti veskrze příznivě posuzována. Přede-
vším právě v úvaze, že usnesený speciální typ
neprejudikuje volbě typu příštích státních půjček.
Rakousko
Ka
16
article
moment to, který při posuzování nynější transakce
jistě nutno vysoko ceniti. A rovněž tak nutno
všeobecně schvalovati, že finanění správa, vyho-
vujíe posadavkům zdravé politiky úvěrové, pro-
středky pro investice potřebné opatřuje umořitel-
nou půjčkou.
Potud ovšem nutno souhlasiti s oficiálním
výkladem, že — hledíme-li jen na desolátn
poměry našeho rentového trhu a vycházíme-li
jen s hlediska všemožného ohledu naň — je
způsob, jakým ryt. Zaleski nynější skutečně
palčivou otázku rozřešil, vpravdě nejvhodnější.
Není o tom sporu, že umístěním půjčky v cizi-
ně i úpravou její na měnu cizí v prvé řadě
zmizí tlak, jaký pod dojmem dlouho již ohla-
šované 412 procentní renty rakouské — di-
lem i uměle jen momenty čistě technickými —
na našem trhu ukládacím byl vyvolán. Lze
čekati vzestup na našem trhu rentovém —
a bylo jej viděti již na včerejší burse — když
nastala jistota, že od vydání 41/2% ního typu
renty zatím na dohlednou dobu upuštěno. Ne-
boť o tom není pochybnosti, že zave-
dení 41/2 procentního typu renty u nás bude
Zaleski
17
article
míti dalekosáhlé důsledky pro ostatní pouze
4procentní titry, resp. „šťastné“ majitele
jich. — Ovšem nebezpečí tohoto znehod-
nocení gros našich papírů není nynějří trans-
akcí zažehnáno, nýbrž jen na čas oddále-
no. A vyvstane s novou hrozivostí, jakmile
jednati se bude o úhradu příští potřeby úvě-
rové, o jakou dík našemu velkolepému úča-
stenství v rozmíšce balkánské, nebude v krát-
ce nouze. A bude se jednati o obnosy jiné, než
jaké nyní jsou na řadě. Tedy již s tohoto hle-
diska nesluší nynější transakci ryt. Zaleského
ukvapeně přeceňovati. Daleko horším momen-
tem však je, že tak nepatrnou poměrně potře-
bu hraditi můžeme jen za tak vysoký úrok —
a sazba faktická přes 5% je jistě přest všecky
námitky a vytáčky výmluvným měřítkem úvě-
ruhodnosti našeho mocnářství — a že i k tomu
nám pomáhati musily průhledné ohledy politi-
cké.... Díváme-li se tedy na věc s širšího
hlediska hospodářsko-politického, při čemž
ostatně nemůže zůstatí lhostejným ani stále
větší zjevné zadlužování se v cizině, věru,
k nadšení „Fremdenbl.“ máme daleko, da-
leko...
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 12. dubna.
8— (Kronika.) V poutavé zprávě Lu
dvíka de Rougemont, jak si pobýval mez
australskými divochy, podškrtli jste si epi-
sodku. Ubíral se jednou krajem se svoji
ženou, domorodkou. Kraj byl nepřátelský
žena nevědomky probřešila se proti míst-
nímu právu. Měla za trest připadnout v ma-
jetek náčelníka kmene. Aby uhájil věrnou
průvodkyni, vidi se Evropan nucena podstou-
piti osobní zápas s náčelníkem. Divoch má
v souboji přednost. Metne několikrát oště-
pem, Evropan obratně uhne ráně. Řada n
Evropanu. Má štěsti. Hned na poprvé šípem
zraní nebezpečného soupeře do stehna.
Jaký účin na straně nepřátelskél
— Vyskočil spíše překvapením než bo-
lestí. Také bojovníci jeho mocné byli pře-
kvapeni. Krev tekla, cti a zákonu učiněno
bylo zadost. Jamba (žena Evropanova) oka-
mžitě mi vrácena. . . .
Uvažte rozpolohu! Divoši, lidožrouti
nepřátelský kmen! V jich středu neznámý
vetřelec, odkázán na sebe sama. Mohli by
nezvaného hosta krátce povalit, odpravit
sníst. Nic by nebránilo. Zatím však, co ne-
počínajt? Podrobují se nějakému zákonu
A čistě mravnímu! I pro cizince platí. Nen
nikde nikoho, kdo by bděl, aby zákon by
zachován, ale — zachovává se.
Hrdinovi dobrodružství šipu později vy-
svitl pravý význam zažité události.
— Čestné chování jejich dlužno přičíst
vrozenému smyslu pro poctivý boj a obdivu
větší síly. . ..
Život, hra sil. Moc, převaha sil, rozho-
dují o právu v životě. I divoch rozeznává
ten zákon v přírodě. Klaní se mu.
— Náčelník, když se vzpamatoval, při-
stoupil ke mně, pozdravuje vřele, zapome-
nuv vyňati můj šíp z krvácejícího stehna.
Rougemont
Evropan
Vyskočil
Evropanův
Hrdina
Praha
Jamba
19
article
Stali jsme se neilepšími přáteli
byli jsme s Jambou po několik dní jeh
hosty.
Skutečný gentleman, ten divoch! V zá-
jmu vyššího řádu podrobuje se ochotně pří-
kazu zákona, zapomíná vlastní o sobn
bolest a strast, zařizuje se způsobně a ra-
dostně dle vyššího poznatku.
Tak cestou přes divočiny australské
přichází k vám světlo do zmatků našeho
kulturného života. Nechodí věci jinakv
oblastech kultury než venku v přírodě. Slla
všude rozhoduje. V přírodě neshoda živlů
vyrovná prostě zápas na život a smrt. V tom
je surovost přírody. V kultuře je proces
zkrácen, nebo řekněme, zjemněn. Zde.
silou inteligence možno rozpozna t zákon
a předejít zápasu. Jenže, přečasto, po-
znání zklame. Vznikl zmatek a pro potaz
zákona třeba se vrátit — k surové pravde
přírody.
Tak bylo s věcí Balkánců.
Po staletích útisku oznámili Evropě
svou vůli. Cítí se silni a schopni dost, aby
nadále sami si spravovali své záležitosti
žádají své právo. Evropa nechápe. Přijal
prohlášení s úšklebkem. Což zbývalo? Pod-
stoupili bez okolků nutnou v přírodě
zkoušku sil.
Vyjevila skvěle plné právo jejich
pravdu.
Nové jednání. Odpůrci znovu se roz-
pakují uznat plné právo. Balkánci požádán
o příměří. Ihned svolují na důkaz své kul-
turnosti. Zmatky, pletichy, partiky. Evropa
nejeví pořád schopnost, rozpoznat pravý stav
věcí, odhadnout správně poměr sil a schop-
ností mezi soupeři.
Nová nutnost, odvolat se ku přírodě
Tentokrát, bohdá — definitivná.
Nic platno, v Evropě jako v Australii
Rozpoznat pravý stav sil, rozuměj poměr
práva, vždy těžký úkol. Pro divochy
v Evropě, jako v Australii, jak vidět.
Jamba
Balkánec
Evropa
Austrálie
20
article
Ludvík de Rougemont mezi Australany
Jste milovníky toho druhu četby. Hltali jste
vždy zprávy proslulých objevitelů nových
končin a světů. Cestopis slavného Benátčana
Marka Pola, denník kapitána Cooka, prvniho
objezdce zeměkoule, až po statečné podni-
katele výprav doby nejnovější, Stanleye.
Nanseny, Nordenskjöldy, Sven Hediny! Cotu
bylo slavných jmen a činů, jež s povděkem
jste vítali. Četba svrchovaně poučná a nej-
napínavější zároveň. Něco však bez okolků
přiznáváte. Vyjma snad první světodějnou
výpravu Columbovu, žádné z těch světozná-
mých cestopisných děl tak mocně nezaujalo
mysl hodnotou obsahu, jako spis de Rouge-
montův.
— De Rougemont? De Rougemont? , .
Znáte z paměti jména světových ob-
jevitelů. O Rougemontovi jste neslýchali.
A jest-li přece, tož leda náhodou a zcela
mimochodem. O. Liwingstonu, Stanleyovi.
Rougemont
Australan
Benátčan
Pol
Cook
Stanley
Nansen
Nordenskjöld
Sven Hedin
jít Rouge
Stanleyův
21
article
Nordenskjöldu a jiných mluví všechen vzdě-
laný svět. O de Rougemontovi se nemluvíl.
A přece má se vše, jak se má. Knih
jeho je poutavější a obsažnější, bohatší po-
znatky a zkušenostmi než díla nejslavněj-
ších cestopisců, kteří podnikali své výpravy
s velikými prostředky, po rozsáhlých při-
pravách, s podporou mocných vlád, štědrých
panovníků, učených společností, doprovázeni
sympatiemi všeho vzdělaného světa. Co
proti nim znamená dobrodružství neznámého
chudého trosečnika, který mlád stroskotal
někde v australských vodách a zachyti
s nouzí holý život na pustém ostrově! Po
létech úžasného strádání podařílo se nešťast-
níku »zachránit« se mezi australské lido-
žrouty. Vpraviv se v život divoké přírody.
evropský kulturník znenáhla podivuhodnou
energií a schopností překonává zde svízele
vyšine se za náčelníka kmene a postoupiv
na bohorovného věštce domorodců, strávi
tak celý téměř lidský život v končinácha
poměrech panenské přírody, v okolnostec
pravěkého člověka. Na sklonku let šedesá-
tých odešel z Evropy, v letech devadesátých
jako unavený stařec se vraci, nikým nevítán.
nečekán, nepoznáván, leda prozřetelností n
tolik uchráněn, aby mohl sepsat svoji prostou,
nelíčenou, ale za to tím úžasnější zprávu
o všem podivuhodném, co zažil.
A vzdělaný svět?
Nordenskjöld
Rougemont
Evropa
22
article
Což dělat! Přijal zprávu na vědomí
jako se takové věci přijímají. Kniha vyšla
snad se o ní tu onde mluvilo i psalo. Byla
dokonce i přeložena do jiných jazyků.“) Leč
další, vydatnější, širší pozornosti, jaké byste
se nadáli, nevzbudila. Časem vědomost on
docela zanikla. Sami leda náhodou bliže jste
se seznámili s její obsahem.
Za to o Stanleyích, Nansenech, Norden-
skjöldech mluví se dále. Je ich díla jdou
z ruky do ruky, světový tisk už se posta-
ral, aby nebyla zapomenuta vzdělaným svě-
tem. Co je vzdělanému světu po zprávě
neznámého trosečníka? Žádné ministerstv
osvěty, žádná učená společnost, žádná a kade-
mie, aniž která korunovaná hlava nebo jiný
mocný činitel neměli zájmu, aby jejich
jméno vyslovováno bylo zároveň s jeho pa-
mětí.
Takový je běh světských věcí.
Ani o jménu a pověsti kulturného činu
nerozhodují vlastní cena a hodnota, leč — jiní
činitelé. Pouhá hra sil, přečasto klamná
a zradná.
Také šip Evropana v soubojí s divo-
chem mohl se minout cílem. De Rougemon
byl tělesně obratný a sílný, měl na své
straně rozhodnou převahu kulturníka. Leč
všecka tělesná síla a inteligence nebyly by
pomohly, kdyby náhoda byla chtěla. Na
štěstí šíp trefil, bylo vyhráno. Vnějš
známka pravého poměru sil mocně
pohnula myslí divochů. Bylo rozhodnuto.
Stanleye
Nansen
Norden
Evropan
Rougemon
23
article
*) Český překlad v pěkné úpravě u Vilímka
Škoda jen, že slovesná forma překladu nezvyšuje
nijak poutavost četby.
A chodi-li věci jinak v ústředí evro-
ském, nejpokročilejším
— Status quo musí být zachování od-
povídala autorita evropské diplomacie na
první přihlášku Balkánců.
Všecky vnější známky zdály se
činitelům rozhodčím nasvědčovat, že moc,
síla a schopnost a tudíž i všecko právo jsou
dosud na straně staré velmoci Turecka.
Klamali se. Jsou věci toho světa, o kterých
bývá tak těžko, se neklamat!
A jestli v povznešených sférách mezi-
národního života hlavy nejosvícenější tak
lehko podlehají klamu v nějších zná-
mek, jakž teprv ve prostém občanském
životěl
Je-li vůbec možno, aby prostý dav
soudil jinak o právu a pravdě, nežli dle
vnějších známek? Možno-li, aby v očích
širokého světa někdo jiný mohl míti právo
a pravdu, než právě ten, kdo té chvíle po-
živá obecné důvěry, je držitelem iména,
místa, úřadu a vůbec všeho co znamená
moc?
A výrazem moci nejzřetelnějším ve
dravém proudu vzdělanosli co jiného se jeví
prostému oku, než — peníze? Je-li jaký
div, pakli všechen smysl nejvyšší snahy,
otázka samého práva a pravdy běžnému
úsudku světa obrací se prostě v otázku —
peněz?
Pod povrchem vnějšího zdání kultur-
ného života idey práva a pravdy vedou
svůj zápas o byti po věčném zákoně volné
přírody.
Třicet let strávil de Rougemont v nej-
krutějších podmínkách života. Tisickrát ohro-
žen, tisíckrát vítězil. Podivuhodná mravní
sila a vysoké kvality Evropana dodávaly mu
nezdolnosti. Bez nich, co byla by mu platna
bývala ta chvilka vnějšího zdání, která
na oko rozhodla o jeho osudu, šíp, který
náhodou trefil?
Vilímek Škoda
Balkánec
Rougemont
Evropan
Turecko