ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81550610-8f0e-11dd-ace1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 53, person 45
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 13. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 100.
4 article
laranní a večerní llety předplácí se V Praze v udministraei aa měsie, . . . . . 9 K — na čtvrt lsta . . . . 8 K —h s dvaji denáškou a másle. . . . . na čsvrt leta : . . . 7 K esh ve šliálkácht na měsle . . . . . 2 K 80 Poštoui ns másla, . . sa dvrt lsta . . . . 9 K enh s dvojí násllkou sa měsle rie: : : : k 2 Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 stranách, s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 14. dubna v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Balkánští spojenci.
Balkánští spojenci. Dosti nejistoty trvá ještě v nynější me- zinárodní situaci. Bulharská vláda vyvrac zprávu, že se dohodla s Rumunskem a zprávy, které docházejí z Černé Hory. svědčí, že tvrzení o projektované náhradě 20 milionů, které by Černá Hora přijala za Skader, jsou předčasné. Je-li tomu tak. prospěje to ovšem morální váze Černé Ho- ry i jejího panovníka, a to i tenkrát, když Skader nedostane, poněvadž ustoupiti pře- sile je přec jenom něco jiného, nežli by bylo přijmouti zmíněný kompromis. Vedle těch- to nerozřešených otázek nastává však vel- ká a těžká chvíle i celému balkánskému svazu, jenž musí už co nejdříve přistoupiti ke konečnému rozdělení dobytého územ a úpravě všech s tím souvisících záleži- tostí. Prosíme a zaklínáme balkánské Slo- vany, aby o těchto věcech jednali loyalně bratrsky a s onou umírněností, která do- sud řídila jejich vzájemné styky. Prosíme je, aby pamatovali, že každý spor mezi nimí musil by v přítomné době znamenati přímo katastrofu pro slovanské nadšení. které se mezi námi ostatními tak velko- lepým způsobem projevilo za války a do- jista i Jihoslovanům bylo velkou podpo- rou. My sice chceme příjati dodatečný vý- klad p. Bethmanna-Hollwega, že mluvilo konfliktu mezí Slovanstvem a Germán- stvem jen proto, aby působil na sněm avšak ona slova přec jenom byla promlu- vena s místa příliš autoritativního, než aby hned na to mohla prostě býti vzata z den- ního pořádku. I když bychom však nemy- slili na tuto perspektivu, přece považujeme za nutné, aby vnitřní svazky mezi Jiho- slovany zůstaly, a aby jihoslovanští náro- dové měli opravdu tu velkou zásluhu opro- ti ostatnímu Slovanstvu, že dovedli vzbu- dit takový pocit solidarity mezi Slovany jakého nebylo ještě nikdy před tím.
Skader Jihoslovan Germán Rumunsko
6 article
Tím více si přejeme, aby nyní všecka ta energie, kterou nastřádali a tak slav- ným způsobem ukázali, nebyla snad obrá- cena na hájení nároků jedněch z nich proti druhým. A tu se nám zdá, že včerejší vy- líčení dra. Daneva, kterého si Slované váží jako jednoho z nejlepších a kterého znají jako zastance srbsko-bulharské jed- noty — bylo snad přece jen poněkud ostré. My nepopíráme, že velmi těžkým a trpkým pro Bulharsko bylo jak rozhodnutí konfe- rence velvyslanců v Petrohradě pro od- stoupení Silistrie Rumunsku, tak zabrání Soluna Řeky, kteří ho nedobyli, nýbrž jen do něho vešli, protože turecký velitel byl víc diplomatem než vojákem a tím, že vy- jednal kapitulaci raději s řeckým korunním princem, jenž byl vzdálen 24 kilometry. než s Bulhary, kteří byli vzdáleni jen 4 kilometry, pokusil se vehnati !n mezi spojence. Ale dojista i dr. Danev í ostatní předáci bulharští nezapomenou, jak těžkou obětí bylo zase pro Srbsko, že si musilo dáti zabrániti přístupu k moři, který je přece jeho životní otázkou a jak těžké
Danev Slovan Bulhar Bulharsko Petrohrad Silistrie Rumunsko Srbsko
7 article
oběti musí přinésti Černá Hora v otázce skaderské i Řecko v jižní Albanii. Tím, že se má utvořiti samostatné Albansko, ne- jenom balkánská otázka zůstala nedokon- čena, nýbrž donuceni i tři ze spojenců k obětem, na které nutno míti zření. Všecky smlouvy uzavřené před válkou přirozeně nemohly počítati s jejím překvapujícím skvělým výsledkem. A proto snad nen nesprávno žádati, aby při úpravě poměrů mezi spojenci nevedla je písmena zá- vazků, nýbrž onen krásný duch jed- notnosti, kterým si dobyli úcty celé Evropy i svých nepřátel a vděčnosti celého slovanského světa. Doufejme, že také se strany Srbska bude toto opravdu slovanské řešení umožněno, že jednání mezi Srbskem a Bulharskem bude se díti s naprostou loyálností, a sice přímo od národa k ná- rodu, a že nebude ani hledáno prostředků jiných, ani využitkováno stejných pocitů druhých spojenců. Vyhraná válka je přece jenom jednou částí velkých úkolů obou jihoslovanských národů. Druhou, nyní nastávající, je smírné rozřešení trvajících sporů o uzavření pevné jednoty, neboť jen tak bude Balkán scho- pen veliké civilisační práce, která na něho čeká a splní svou jednotou a silou naděje které do něho klade všecko Slovanstvo.
Řecko Albánie Evropa Srbsko Bulharsko Balkán
8 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Situační z Bulharska. čm. Ze Sofije, 12. dubna. (Zvl. teleg. »Nár. Listů«.) Vyslanci nemohli ani dnes odevzdati vládě nové návrhy velmocí, protože ruský neobdržel ještě patřičné in- strukce. Nicméně vládní kruhy mají pevnou naději, že během příštího týdne předběžný mír bude podepsán Tato vyhlídka sesílena je dnes došlou zprá- vou od Skadru, že Srbové stahuj zpět svá vojska. Krom toho zprávy. donesené Danevem z Petrohradu, posílily všeobecnou dobrou náladu. Rusko bude trvati na tom, aby Srbsko dostálo závazkům spojenecké smlouvy t. j. aby se uchýlilo z okupovaných jim části Makedonie, jež mají připadnout Bulharsku Ochrida, Bitolje, Prilep, Veles. Možno také, že rozhodčí soud ruského cara ohledně vila- jetu skopljského přiřkne Bulharsku i město Debru. Konečně podle mínění Daneva i Solun není docela ztracen. Každým způsobem za dobrý příznak může pokládati se i soukromá zpráva, dnes sem došlá, že sto bulharských vojáků, již přišli tylo dni do Velesu, nesetkali se se žádným protiveustvím se slrany tamější srbské posádky. Celkem dnes situace — ne pouze mezinárodní, ale i slovanská — jeví se utěšitelně vyjasněnou. Nemálo k tomu přispělo i otevřené prohlášení ruské vlády v otázce skaderské. Bylo by hříchem zamlčeti před Ruskem. že i zde chování jeho vlády v různých otázkách — zpočátku Odrin, potom přístup Bulharů na Marmarské moře, otázka Der- steru a Skadru — otřáslo silně náladu a víru nejpřesvědčenějších rusofilů. Slyšely se vášnívé hlasy: Lépe jíti s Rakouskem! Jsem jist, že tato okamžitá nálada zvrátí se, paklí jmenovitě otázka makedonského území bude rozřešena podle litery spojenecké úmluvy. Bylo by velikým neštěstím ne pouze pro nás Čechy a pro Slovanstvo, ale především pro Srby, kdyby posvátný žár okamžité
Srba Bitolj Prilep Veles Bulhar Skadr Čecho Balkán Bulharsko Sofijá Petrohrad Rusko Srbsko Makedonie Debra marmarský moře Dera Rakousko
9 article
vítězoslávy nechal je zapomenouti veliké mety blízké budoucnosti. „Samouprava“ o albanské otázce. Slk. Z Bělehradu, 12. dubna. (Zvl. tel »N. L.«) Vládní »Samouprava« praví dnes. že albanská otázka — zatím pouze o hra- nicích — jest jednou z nejtěžšícha nejsložitějších otázek, s níž bude se mučit evropská diplomacie. V historii není příkladu, aby plémě bez kultury a ná- rodnosti dostalo svůj samostatný, národní stát a to jen proto, že na tom má zájem jedna velmo c. Pro nás nemůže býti lho- stejnou věcí, pokud chce Evropa vyjíti vstříc těmto zájmům; my to musíme věděti, aby- chom se mohli dle toho zachovati. My slí-li Evropa v zájmu svého míru vy- jíti vstříc těmto zájmům na naš újmu, ať se nám nezazlí, že se bouříme a činíme opatření opa- trnosti, jež považujeme potřeb- nými pro své životní zájmy.
Bělehrad Evropa
10 article Srbská posila u Skadru.
Srbská posila u Skadru. Sl—k. Z Bělehradu, 12. dubna. (Zvláštní telegram »Národních Listů«.) Naproti zprá- vám, že Srbsko odvolává své vojsko o Skadru, mohu prohlásiti, že Srbsko nezmě- nilo svého hlediska, že skaderská otázkaje věcí Černé Hory a jen ona rozhodne, má-li srbská posila být odvolána před uzavřením míru. Povděk nad ruským communiqué. — Boykotové hnutí v Srbsku. Z Vídně, 12. dubna. Ze zdejších zahra- ničních kruhů dostalo se nám této infor- mace: Tady učinilo communiqué ruského ministra zahraničních záležitostí Sazonova ve příčině věcí a poměrů balkánských do- jem nejpříznivější a bylo uvítáno na místech rozhodujících s nevšedním povděkem jako důkaz a svědectví shody politiky, kterou sledují kabinely vídeňský a petrohradský. Bylo ukazováno také k tomu, že jest mezi zahraniční politikou ruskou a rakouskou pokud se týká nového stavu na Balkáně zjednaného válkou spojených států proti Tu- recku, paralela v ten smysl, že Rusko jako Rakousko setrvaly důsledně a pevně na sta- novisku zůstaviti spojeným státům balkán- ským ovoce jejich těžkých bojů a je svorně napomenouti, aby úspěch a výsledky zá- pasů svých nekalily sam domácími rozbroji. Konečně bylo zdůrazněno, že kabinet vídeň- ský právě v poslední době osvědčil, že ne- provozuje žádnou politiku protislovanskou na Balkáně. Ve zdejších zahraničních kruzích oddá vají se naději, že boykotové usnesen bělehradské zůstane pouze demonstrací nebude vtěleno ve skutek. Patrně budes k tomu pracovati-
Sazonov Bělehrad Srbsko Černá Hora Vídeň Balkán spojený stát Rusko Rakousko
11 article Odškodné Černé Hoře.
Odškodné Černé Hoře. Z Mílána, 12. dubna. Dle římské zprávy „Secola“ dohodlo se již Rakousko Německo a Anglie na odškodnění Čern Hoře. Černá Hora obdrží 50 mil. lir půj- čkou, která úplně postačí na hospodářské potřeby. Odškodnění, které se dostane Černé Hoře přidělením území, vylučuje Taraboš a Medvu. Za to obdrží Černá Hora čás novopazarska a mimo to kraj sever- ně od Dakovice. (Viz poslední zprávy.)
Secol Černá hoře Mílat Rakousko Německo Anglie Čern hoře
12 article Nová rakouská půjčka v Německu.
Nová rakouská půjčka v Německu. Způsobem do jisté míry překvapujícím — možno dodati hned — za daných poměrů velmi vhodným rozřešena byla palčivá otázk nové státní půjčky rakouské, o níž znenadání hned včera bylo vydáno úřadní komuniké. Oficiální zpráva ta přišla téměř bezprostředně po skončení subskripce na novo uherskourentu, u níž musilo býti již sá- hnuto k typu 41/4 procentnímu a hned po zprá- vách, ohlašujících úřadně „skvělý“ úspěch subskripce uherské. K superlativům v dobrém smyslu jistě není nejmenší příčiny, podíváme-li se jen na podmínky emisní, míru úrokovou subskripění kurs. Jaký byl skutečný výsledel subskripce uherské, ze všech těch úřadních poloúřadních zpráv vlastně jasně seznati ne- lze. Můžeme jen tolik říci na základě infor- mací ze skutečně zasvěcených kruhů, že ciíry které se na př. udávaly pro úpisy u pražských ústavů (7—8 mil. K), jsou silně přehnány. Lze tedy snad jen všeobecně tolik říci, že půjčka byla o něco přepsána a šťastně umístěna a že z politických motivů musila se o formální ú- spěch pilně příčiniti i sousední říše německá ač konec konců šlo jen o celkový obnos ne- patrný. K jásotu tedy absolutně není příčiny.
Německo
13 article
Také skoncování půjčkové trans akcerakouské — ač nelze upříti, že sta- lo se za daných poměrů způsobem co možná nejméně závadným — nemůže objektivního po- zorovatele naplniti pocity nějakého zvláštního uspokojení, nebo dokonce hrdosti. Finanční ministr zadal železniční státní půjčku v jme- novité částce 122.8 mil. říšských marek sku- pině říšsko-německých bank: půjčka je 44procentní — po 30 letech stává se opět v Rakousku poprvé, že emittuje nová půjčka státní za vyšší sazby než 4 proc. Půjčka zn na cizi, říšsko-německou měnu, protože je výhradně určena pro německý trh, kde bude vyložena k subskripci ještě tento měsíc. Finanční ministr k uzavření železniční investiční půjčky měl zmocnění v rozpočto- vém provisoriu na 1912, jakož i v provisoriu na běžný rok. Provisorium na r. 1912 zmocňo- valo jej k emisi půjčky pro investiční účely v částce 129.2 mil. K, na r. 1913 pak 130 mil. korun. Zmocnění na r. 1912 dosud nebylo plně vyčerpáno, takže z tohoto titulu bylo možno ještě zbytek zadati; kromě toho mohl plně kontrahovati obnos 130 mil. K na r. 1913 povolený. Nynější půjčkou opatřuje se tedy jen úhrada pro investice železniční; ovšem pokud na tento účel byly již jisté platy vy- konány, skýtá výnos nynější půjčky i mož- nost refundace jich a tedy posílení pokladní hotovosti státní. Částka 122.8 mil. mk znač při kursu 118 okrouhle 145 mil. K; ovšem sku- tečný výnos její bude menší, poněvadž bude vydána za kursu značně pod pari. Jaký bude emisní kurs, nebylo dosud definitivně umlu- veno, patrně však bude celkový výnos vyšši než 130 mil. K. Tím bude tedy úvěrová po- třeba rakouské finanční správy, pokud je zá- konodárnými sbory povolena, vyčerpána, a dle dosavadních disposic nepomýšlí se zatím na kontrahování nových půjček ještě v tomta roce.
Rakousko
14 article
O motivech, které vedly k nynějšímu. dosti překvapujícímu rozřešení otázky rakou ské půjčky, která již po delší dobu vážne stíny vrhala na náš trh rent, informuje sna nejlépe stať vládního „Fremdenblattu“: „Tytéž motivy, které vedly fin. ministra k to- mu, že loni v prosinci rak. pokladní poukázky umístnil v Americe, byly také tentokráte směro- datnými. Předevšíma úvaha, že přítok z ahra- V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . za lh Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotové napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tůž rodakce, tiskárna a expediee „Národnich Listů“. Rukopisv se nevraceii
Fremdenblatta Amerika
15 article
ničné valuty bude míti v zápětí posílení zá- soby devis Rakousko-uherské banky, následkem čehož lze čekalí ulehčení peněžních poměrů. Ka- ždou, k posílení naší politiky valutové čelíci trans- akci nutno za všech okolností vítati. Nejvíce vý- znamno je však, že nyní uzavřená 41/2 ní půjčka značí speciální typ. totiž půjčku želez- niční. Ve veřejnosti vzplanula živá diskuse o tom, zda nová půjčka má být 4ní nebo 412 %ní. Při tom namnoze vysloven názor, že jiná než 412zní půjčka za dnešních poměrů sotva byla by možnou, a právem se při tom poukazovalo na stou- pající tendenci úrokové míry pevně zúročitelných papírů v cizině. Této tendenci vyhovuje také ra- kouská finanční správa, avšak způsobem, který každým směrem zaručuje šelření rentového trhu. Utvořením zmíněného spec. typu zůstane totiž millardový kmen 4% ní renty ne- dotčen. Ohled na rentový trh jeví se tedy nejen v umístění nové půjčky v německé říši, nýbrž především také v tom, že úskalí úrokové míry nové půjčky bylo šťastně obepluto utvořením zmíněného speciálního typu. A je-li nová železniční půjčka umořitelnou, odpovídá to také jen všeobec- ně platným názorům, že půjčka, která slouží opa- tření prostředků pro účely železniční, má přimě- řeně k opotřebení těchto investicí býti umořitel- nou. Umořování nynější půjčky započ- ne teprve po 5 letech tak, že půjčka má býti v dalších 60 letech úplně umořena. Při tomto ustanovení byla směrodatnou úvaha, že tato doba odpovídá průměrně době amortisace oněch inve- sticí, které touto půjčkou mají býti opatřeny. Ne- lze pochybovati, že nynější transakce musí býti ve veřejnosti veskrze příznivě posuzována. Přede- vším právě v úvaze, že usnesený speciální typ neprejudikuje volbě typu příštích státních půjček.
Rakousko Ka
16 article
moment to, který při posuzování nynější transakce jistě nutno vysoko ceniti. A rovněž tak nutno všeobecně schvalovati, že finanění správa, vyho- vujíe posadavkům zdravé politiky úvěrové, pro- středky pro investice potřebné opatřuje umořitel- nou půjčkou. Potud ovšem nutno souhlasiti s oficiálním výkladem, že — hledíme-li jen na desolátn poměry našeho rentového trhu a vycházíme-li jen s hlediska všemožného ohledu naň — je způsob, jakým ryt. Zaleski nynější skutečně palčivou otázku rozřešil, vpravdě nejvhodnější. Není o tom sporu, že umístěním půjčky v cizi- ně i úpravou její na měnu cizí v prvé řadě zmizí tlak, jaký pod dojmem dlouho již ohla- šované 412 procentní renty rakouské — di- lem i uměle jen momenty čistě technickými — na našem trhu ukládacím byl vyvolán. Lze čekati vzestup na našem trhu rentovém — a bylo jej viděti již na včerejší burse — když nastala jistota, že od vydání 41/2% ního typu renty zatím na dohlednou dobu upuštěno. Ne- boť o tom není pochybnosti, že zave- dení 41/2 procentního typu renty u nás bude
Zaleski
17 article
míti dalekosáhlé důsledky pro ostatní pouze 4procentní titry, resp. „šťastné“ majitele jich. — Ovšem nebezpečí tohoto znehod- nocení gros našich papírů není nynějří trans- akcí zažehnáno, nýbrž jen na čas oddále- no. A vyvstane s novou hrozivostí, jakmile jednati se bude o úhradu příští potřeby úvě- rové, o jakou dík našemu velkolepému úča- stenství v rozmíšce balkánské, nebude v krát- ce nouze. A bude se jednati o obnosy jiné, než jaké nyní jsou na řadě. Tedy již s tohoto hle- diska nesluší nynější transakci ryt. Zaleského ukvapeně přeceňovati. Daleko horším momen- tem však je, že tak nepatrnou poměrně potře- bu hraditi můžeme jen za tak vysoký úrok — a sazba faktická přes 5% je jistě přest všecky námitky a vytáčky výmluvným měřítkem úvě- ruhodnosti našeho mocnářství — a že i k tomu nám pomáhati musily průhledné ohledy politi- cké.... Díváme-li se tedy na věc s širšího hlediska hospodářsko-politického, při čemž ostatně nemůže zůstatí lhostejným ani stále větší zjevné zadlužování se v cizině, věru, k nadšení „Fremdenbl.“ máme daleko, da- leko...
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. dubna. 8— (Kronika.) V poutavé zprávě Lu dvíka de Rougemont, jak si pobýval mez australskými divochy, podškrtli jste si epi- sodku. Ubíral se jednou krajem se svoji ženou, domorodkou. Kraj byl nepřátelský žena nevědomky probřešila se proti míst- nímu právu. Měla za trest připadnout v ma- jetek náčelníka kmene. Aby uhájil věrnou průvodkyni, vidi se Evropan nucena podstou- piti osobní zápas s náčelníkem. Divoch má v souboji přednost. Metne několikrát oště- pem, Evropan obratně uhne ráně. Řada n Evropanu. Má štěsti. Hned na poprvé šípem zraní nebezpečného soupeře do stehna. Jaký účin na straně nepřátelskél — Vyskočil spíše překvapením než bo- lestí. Také bojovníci jeho mocné byli pře- kvapeni. Krev tekla, cti a zákonu učiněno bylo zadost. Jamba (žena Evropanova) oka- mžitě mi vrácena. . . . Uvažte rozpolohu! Divoši, lidožrouti nepřátelský kmen! V jich středu neznámý vetřelec, odkázán na sebe sama. Mohli by nezvaného hosta krátce povalit, odpravit sníst. Nic by nebránilo. Zatím však, co ne- počínajt? Podrobují se nějakému zákonu A čistě mravnímu! I pro cizince platí. Nen nikde nikoho, kdo by bděl, aby zákon by zachován, ale — zachovává se. Hrdinovi dobrodružství šipu později vy- svitl pravý význam zažité události. — Čestné chování jejich dlužno přičíst vrozenému smyslu pro poctivý boj a obdivu větší síly. . .. Život, hra sil. Moc, převaha sil, rozho- dují o právu v životě. I divoch rozeznává ten zákon v přírodě. Klaní se mu. — Náčelník, když se vzpamatoval, při- stoupil ke mně, pozdravuje vřele, zapome- nuv vyňati můj šíp z krvácejícího stehna.
Rougemont Evropan Vyskočil Evropanův Hrdina Praha Jamba
19 article
Stali jsme se neilepšími přáteli byli jsme s Jambou po několik dní jeh hosty. Skutečný gentleman, ten divoch! V zá- jmu vyššího řádu podrobuje se ochotně pří- kazu zákona, zapomíná vlastní o sobn bolest a strast, zařizuje se způsobně a ra- dostně dle vyššího poznatku. Tak cestou přes divočiny australské přichází k vám světlo do zmatků našeho kulturného života. Nechodí věci jinakv oblastech kultury než venku v přírodě. Slla všude rozhoduje. V přírodě neshoda živlů vyrovná prostě zápas na život a smrt. V tom je surovost přírody. V kultuře je proces zkrácen, nebo řekněme, zjemněn. Zde. silou inteligence možno rozpozna t zákon a předejít zápasu. Jenže, přečasto, po- znání zklame. Vznikl zmatek a pro potaz zákona třeba se vrátit — k surové pravde přírody. Tak bylo s věcí Balkánců. Po staletích útisku oznámili Evropě svou vůli. Cítí se silni a schopni dost, aby nadále sami si spravovali své záležitosti žádají své právo. Evropa nechápe. Přijal prohlášení s úšklebkem. Což zbývalo? Pod- stoupili bez okolků nutnou v přírodě zkoušku sil. Vyjevila skvěle plné právo jejich pravdu. Nové jednání. Odpůrci znovu se roz- pakují uznat plné právo. Balkánci požádán o příměří. Ihned svolují na důkaz své kul- turnosti. Zmatky, pletichy, partiky. Evropa nejeví pořád schopnost, rozpoznat pravý stav věcí, odhadnout správně poměr sil a schop- ností mezi soupeři. Nová nutnost, odvolat se ku přírodě Tentokrát, bohdá — definitivná. Nic platno, v Evropě jako v Australii Rozpoznat pravý stav sil, rozuměj poměr práva, vždy těžký úkol. Pro divochy v Evropě, jako v Australii, jak vidět.
Jamba Balkánec Evropa Austrálie
20 article
Ludvík de Rougemont mezi Australany Jste milovníky toho druhu četby. Hltali jste vždy zprávy proslulých objevitelů nových končin a světů. Cestopis slavného Benátčana Marka Pola, denník kapitána Cooka, prvniho objezdce zeměkoule, až po statečné podni- katele výprav doby nejnovější, Stanleye. Nanseny, Nordenskjöldy, Sven Hediny! Cotu bylo slavných jmen a činů, jež s povděkem jste vítali. Četba svrchovaně poučná a nej- napínavější zároveň. Něco však bez okolků přiznáváte. Vyjma snad první světodějnou výpravu Columbovu, žádné z těch světozná- mých cestopisných děl tak mocně nezaujalo mysl hodnotou obsahu, jako spis de Rouge- montův. — De Rougemont? De Rougemont? , . Znáte z paměti jména světových ob- jevitelů. O Rougemontovi jste neslýchali. A jest-li přece, tož leda náhodou a zcela mimochodem. O. Liwingstonu, Stanleyovi.
Rougemont Australan Benátčan Pol Cook Stanley Nansen Nordenskjöld Sven Hedin jít Rouge Stanleyův
21 article
Nordenskjöldu a jiných mluví všechen vzdě- laný svět. O de Rougemontovi se nemluvíl. A přece má se vše, jak se má. Knih jeho je poutavější a obsažnější, bohatší po- znatky a zkušenostmi než díla nejslavněj- ších cestopisců, kteří podnikali své výpravy s velikými prostředky, po rozsáhlých při- pravách, s podporou mocných vlád, štědrých panovníků, učených společností, doprovázeni sympatiemi všeho vzdělaného světa. Co proti nim znamená dobrodružství neznámého chudého trosečnika, který mlád stroskotal někde v australských vodách a zachyti s nouzí holý život na pustém ostrově! Po létech úžasného strádání podařílo se nešťast- níku »zachránit« se mezi australské lido- žrouty. Vpraviv se v život divoké přírody. evropský kulturník znenáhla podivuhodnou energií a schopností překonává zde svízele vyšine se za náčelníka kmene a postoupiv na bohorovného věštce domorodců, strávi tak celý téměř lidský život v končinácha poměrech panenské přírody, v okolnostec pravěkého člověka. Na sklonku let šedesá- tých odešel z Evropy, v letech devadesátých jako unavený stařec se vraci, nikým nevítán. nečekán, nepoznáván, leda prozřetelností n tolik uchráněn, aby mohl sepsat svoji prostou, nelíčenou, ale za to tím úžasnější zprávu o všem podivuhodném, co zažil. A vzdělaný svět?
Nordenskjöld Rougemont Evropa
22 article
Což dělat! Přijal zprávu na vědomí jako se takové věci přijímají. Kniha vyšla snad se o ní tu onde mluvilo i psalo. Byla dokonce i přeložena do jiných jazyků.“) Leč další, vydatnější, širší pozornosti, jaké byste se nadáli, nevzbudila. Časem vědomost on docela zanikla. Sami leda náhodou bliže jste se seznámili s její obsahem. Za to o Stanleyích, Nansenech, Norden- skjöldech mluví se dále. Je ich díla jdou z ruky do ruky, světový tisk už se posta- ral, aby nebyla zapomenuta vzdělaným svě- tem. Co je vzdělanému světu po zprávě neznámého trosečníka? Žádné ministerstv osvěty, žádná učená společnost, žádná a kade- mie, aniž která korunovaná hlava nebo jiný mocný činitel neměli zájmu, aby jejich jméno vyslovováno bylo zároveň s jeho pa- mětí. Takový je běh světských věcí. Ani o jménu a pověsti kulturného činu nerozhodují vlastní cena a hodnota, leč — jiní činitelé. Pouhá hra sil, přečasto klamná a zradná. Také šip Evropana v soubojí s divo- chem mohl se minout cílem. De Rougemon byl tělesně obratný a sílný, měl na své straně rozhodnou převahu kulturníka. Leč všecka tělesná síla a inteligence nebyly by pomohly, kdyby náhoda byla chtěla. Na štěstí šíp trefil, bylo vyhráno. Vnějš známka pravého poměru sil mocně pohnula myslí divochů. Bylo rozhodnuto.
Stanleye Nansen Norden Evropan Rougemon
23 article
*) Český překlad v pěkné úpravě u Vilímka Škoda jen, že slovesná forma překladu nezvyšuje nijak poutavost četby. A chodi-li věci jinak v ústředí evro- ském, nejpokročilejším — Status quo musí být zachování od- povídala autorita evropské diplomacie na první přihlášku Balkánců. Všecky vnější známky zdály se činitelům rozhodčím nasvědčovat, že moc, síla a schopnost a tudíž i všecko právo jsou dosud na straně staré velmoci Turecka. Klamali se. Jsou věci toho světa, o kterých bývá tak těžko, se neklamat! A jestli v povznešených sférách mezi- národního života hlavy nejosvícenější tak lehko podlehají klamu v nějších zná- mek, jakž teprv ve prostém občanském životěl Je-li vůbec možno, aby prostý dav soudil jinak o právu a pravdě, nežli dle vnějších známek? Možno-li, aby v očích širokého světa někdo jiný mohl míti právo a pravdu, než právě ten, kdo té chvíle po- živá obecné důvěry, je držitelem iména, místa, úřadu a vůbec všeho co znamená moc? A výrazem moci nejzřetelnějším ve dravém proudu vzdělanosli co jiného se jeví prostému oku, než — peníze? Je-li jaký div, pakli všechen smysl nejvyšší snahy, otázka samého práva a pravdy běžnému úsudku světa obrací se prostě v otázku — peněz? Pod povrchem vnějšího zdání kultur- ného života idey práva a pravdy vedou svůj zápas o byti po věčném zákoně volné přírody. Třicet let strávil de Rougemont v nej- krutějších podmínkách života. Tisickrát ohro- žen, tisíckrát vítězil. Podivuhodná mravní sila a vysoké kvality Evropana dodávaly mu nezdolnosti. Bez nich, co byla by mu platna bývala ta chvilka vnějšího zdání, která na oko rozhodla o jeho osudu, šíp, který náhodou trefil?
Vilímek Škoda Balkánec Rougemont Evropan Turecko