1
masthead
13. dubna 1913.
2
masthead
Příloha „Národnich Listůk
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, dne 12. dubna 1913.
Zkušenosti, které učinily obchodní a prů-
myslové kruhy s naší obchodní politikou, jsou
bohaty. Bohužel — až příliš bohaty. Do slávo-
věnce této politiky, která tak důkladně do-
vedla klástí překážky domácímu hospodářské-
mu životu v jeho rozvoji a snažila se učinit
vše, co mu škodí, nutno také přivinouti skro-
mnější sice, ale přece jen neobyčejně char
akteristické lístky dopravních našich poměrů
námořních.
Když došlo k pronikavé reorganisaci Lloy-
du rakouského a když ochotně vyhovováno
různým a dostí nákladným požadavkům se
strany této společnosti na stát kladeným, bylo
slibováno, že konečně tímto způsobem dosta-
ne se naší říši dopravní společnosti námořní
prvého řádu, která specielně bude s to, aby
sloužila našim vývozním zájmům na blízkém
východé. Tak motivovány příslušné požadav-
ky vlády oproti parlamentu a tak opakovalo
se do omrzení ve vídeňských listech. Rozumí
se samo sebou, že při tom kladena byla váha
na to, aby správa Lloydu jako dosud zůstala
německou, ačkoliv i v tomto směru projevena
alespoň z části dobrá vůle oproti národům
ostatním a také k národu našemu. Bylo to
ovšem v době, kdy se žádaly výhody a kdy
hlasů českých poslanců bylo zapotřebí. Sou-
časně odhodlal se stát k nákladným stavbám
přístavním v Terstu, aby konečně toto jediné
naše přístaviště vypraveno bylo takovým způ-
sobem, jak toho jest zapotřebí a jak jest to
také předpokladem rozvoje Terstu ve sku-
tečný přístav obchodní. Ba dokonce mluveno
o tom, že v důsledcích druhého spojení na
Terst, které rovněž v této době se budovalo
bude možno konečně odhodlati se k tarifní
politice, která umožní i severním zemím těžiti
z výhod námořního přístaviště našeho.
Lloyd
Praha
Terst
7
article
Pro obchod a průmysl zemí koruny české
stále ještě nejdůležitějším přístavem mořským
jsou Hamburk a Brémy. Účelná tarifní poli-
tika německých drah a hlavně splavné Labe
jsou zde rozhodujícími činiteli. Ovšem: i lab-
ská doprava má svoje stíny a kdyby tarify
drah do Terstu upraveny byly tak, aby alespoř
z části paralysovaly levnost dopravy vodní.
eventuelně účelnou tarifní politiku pruských
a saských drah, jistě by se zdařilo svésti ale-
spoň část našich doprav námořních z přístavě
severu do přístavů jihu. Konaly se alespoň sve
doby velmi zajímavé pokusy i v tomto směru
a ukázalo se, že by přece jen bylo možno uči-
niti z Terstu jakés takés ústředí námořní do-
pravy naší říše. Předpokládalo by to ovšem
aby tamní obchod poměrům novým se přizpů-
sobil, aby zde založeny byly eventuelně i pří-
slušné bursy pro jednotlivé druhy zboží, vy-
budována potřebná skladiště atd.
Vše to nejsou předpoklady, kterých by
nebylo lze splniti. Když ne najednou, tedy
alespoň postupnou prací. Rakouský Lloyd
také skutečně po své reorganisaci zvětšil po-
čet cest konaných specielně na blízký východ.
zatím co reorganisovaná společnost Naviga-
zione libera pokoušela se řešiti otázky do-
pravy další a korrigovati specielně některé
výstřelky společnosti pro dopravu rakousko-
americkou.
Hamburk
Brémy
Terst
blízký východ
Naviga
8
article
Tím způsobem byly posíleny základy ma-
lého sice obchodního loďstva tohoto státu, ale
přece jenom loďstva, které by, řádně vedeno
mohlo přinášetí našemu průmyslu pěkné úspě-
Neobešto se to arciť vše bez stížností. Ale
nešlo o věci dalekosáhlé a náš průmysl i ob-
chod také konečné již něčemu přivykl. V tento
pozvolný vývoj zapadly děje válečné. Adrie
pvšem jimi přímo postižena nebyla. Také vý-
voz na severní pobřeží africké a specielně do
Malé Asie nikterak nebyl podvázán, uzavření
Dardanel bylo krátké a spojenci ponechávali
dopravní lodi v bezpečí a klidu. Ovšem až na
některé případy, kdy vysloveně vezen byl do
krajů, v nichž válečné drama se odehrávalo,
materiál vojenský. Ale i těchto bylo velmi
málo
Navigazione libera měla již ostatně dobré
zkušenosti. Využila velmi obratně situace,
která se vyvinula válkou italsko-tureckoua
její skvělá bilance za rok loňský jest nejlep-
ším dokladem toho, jak možno obchodně tě-
žiti ze situace.
Adrie
Dardanely
9
article
Zatěžkací zkoušku své zdatnosti a působ-
nosti měl ovšem prokázati rakouský Lloyd
Přese všecky úhony, kterých utrpěl náš vývoz
známými „činy“ naší politiky zahraniční, za-
chovali jsme si dosti rozsáhlé obchodní styky
s celou tureckou říší. Nutno také po pravdě
konstatovati, že obchod v mimoevropských
državách tureckých vyvijel se po celou dobu
války normálně, že placeno bylo správně a že
průmyslníci, kteří z počátku váhali svěřovati
tamním obchodním kruhům své zboží, pozna-
vše siťuaci, ochotně sjednávali nabízené jim
pbchody. Postupovalo se ovšem s větší obe-
rřetnosti, informace přisněji se posuzovaly, ale
poněvadž na turecké straně dobře se vědělo,
že měřítko jest přisné, povolovaly se také vý-
hodnější platební podmínky, čímž vzájemné
zájmy se zladily. Dobře vedená dopravní ná-
mořní společnost by byla zajisté vycházela
z jedině správného hlediska, že v těžkých do-
bách, kdy obchod a průmysl jen s napjetím
všech sil svoje posice uhajuje, jest nutnou pod-
minkou, aby dopravní společnosti po všech
směrech svým povinnostem dostály a že do-
kázaly, jak dovedou i v stížených poměrech
účoně říditi dopravní politiku. Jak dovedl
Loyd tuto otázku řešiti, osvětluje několik
příkladů.
Lloyd
Loyd
10
article
Když napjetí na blízkém východu stávalo
se hrozivějším, usilovali vývozci o to, aby co
možno zrychleny byly zásilky. Důsledně i tedy,
aby zboží objednané co možno nejdříve bylo
v rukou odběratelů. Nikdo nevěděl, jak po-
měry se dále yvinou, nebezpečí evropské
rálky hrozilo a bylo tedy nutno zavčas vy-
praviti vše, co jen bylo možno. Moře tehdy
nikdo neohrožoval, plavba byla volna a z mi-
noevropských držav tureckých neohlašovaly
chy-
se poruchy hlubší. Rakousko-uherský Lloyd
volil cestu absolutní opatrnosti. Zboží, které
mu svěřeno bylo k dopravě v měsíci září, říjnu
i listopadu, ukládáno do skladišť a sklá-
dáno na lodě. Čekalo se na vyjasnění poměrů.
Reklamace průmyslníků, kteří Lloydu zboží
svěřili, byly marny. V odpovědech poukazo-
váno stručně na to, jak obtížny jsou poměry.
Z nich prý není možno naloďovati zrychleněji.
naopak, nutno prý šetřiti zvláštních opatrno-
stí. Teprve když reklamace kruhů obchodních
šířily se všeobecnou nevoli a když poměry
byly neudržitelny, rozhodl se Lloyd, že bude
zboží k dopravě před několika měsíci mu svě-
řené také skutečně dopravovati.. Toto šle-
chetné rozhodnutí stalo se v měsící březnu.
tedy v některých případech až půl roku po-
tom, kdy zboží k dopravě dodáno.
Lloyd
blízký východ
11
article
Možno si snadno představiti, s jakou ocho-
tou tovary před šesti měsíci zakoupené přijí-
mali smyrenšti obchodnici, jak se ohražovali.
jak zboží dávali k disposící a jak našemu prů-
myslníku nezbylo, nežli eventuelně zboží pro-
dati za každou cenu, jen aby nebylo třeba ně-
sti nákladů zpětné dopravy. Veškeré náhradní
reklamace u Lloydu zůstaly bezvýsledny, po-
něvadž Lloyd se odvolával na pohodlnou vý-
mluvu na válečné nebezpečí, na stížení dopra-
vy, na hromadění zásilek atd. atd. Jak tako-
výmto způsobem se podlamuje pověst našeho
vývozu v těch zemích, které nám ještě zůstaly
věrnými, netřeba dokládati.
Ale Lloyd dovedl i po jiné stránce vy-
užíti situace. Když uzavřeny byly Dardanely
— a uzavření toto, jak každý, kdo noviny čte,
ví, trvalo velmi krátkou dobu — stalo se, že
některé lodi Lloydovy, plující do Malé Asie,
anebo na pobřeží černomořská, nemohly do-
dati zavčas zboží. Správa Lloydu lodi zavo-
lala zpět a aby ani v nejmenším Lloyd do-
pravně neutrpěl, účtováno velmi svědomitě
těm, kdož své zboží Lloydu k dopravě ode-
vzdali, zpětné dopravné z Dardanel do Ter-
stu, takže šťastný zasilatel nesl nejen náklady
dopravy do Dardanel resp. do místa, kam zbo-
ží bylo určeno, nýbrž byl donucován také za-
platiti dopravu zpětnou do Terstu, musil se
odhodlati ku placení skladného Lloydu.A
konečně: mohl se konejšiti šťastným vědo-
mím, že jeho zboží bude ležeti ještě nějakou
dobu, ovšem bezpečně, ve skladištích Lloydu.
Lloyd
Lloydův
Dardanely
Asie
Terst
12
article
Se zbožím se zde ovšem nezacházelo nijak
milosrdně. že správa Lloydu má také trochu
znáti poměry politické a že má těmto pomě-
rům přizpůsobovati svoje plavby, bylo by
snad trochu příliš žádáno. Rozhodně jest po-
hodlnější účtovati tém, kdož dodali své zboží
Lloydu k doprávě v nejlepším přesvědčení.
že společnost pokud možno nejrychleji je do-
praví, různé a různé poplatky, aby společnost
sama nepřišla ke škodě. Veškery reklamace
i proti tomuto postupu narážely na velmi
znergické odpírání Lloydu. V jednom jediném
případě poplatky zpětné dopravy odepsány
v ostatních pak nabízeno vyrovnání 509.
Jest to postup, který sotva odpovídá tomu.
jaké oběti stát Lloydu přinesl jen proto, aby
vytvořena byla společnost, která by v kaž-
dém směru potřebám oašeho vývozu vyhovo-
vala, vývoz náš podpořovala a jemu ještě no-
vé dráhy razila.
K tomu všemu se na příslušných úřad-
ních místech mlčelo, jak již to u nás bývá. Pr
tom jest arci zajímavo, že v Německu, které
specielně na Blízký Východ rovněž neobyčej-
ně mnoho vyváží, takovýchto stižností neby-
lo vůbec a že příslušné linie dopravní říšsko-
německé dovedly své plavby zaříditi tak, že
naopak Německo v této době co nejintensiv-
něji dodávalo, využívajíc nálady, která výše
uvedenými dopravními poměry proti našemu
zboží na Blizkém Východě se uplatňovala.
Lloyd
Německo
blízký východ
13
article
Nyní arci projektovány jsou různé ochranne
akce, podnikají se ankety a jistě veškery stíž-
nosti, z nichžto jen nepatrný výsek jsme tuto
uvedli, budou předloženy i v cestě parla-
mentní i prostřednictvím odborných korpo-
rací. Ale škod, kterých náš průmysl utrpěl
nenahradí mu asi nikdo. Bude zapotřebí znač-
ných nákladů, než se podaři přesvědčiti naše
odběratele na Blízkém Východě, že mohou
spoléhati, že jim také skutečně zboží z Ra-
kouska objednané bude dodáno, že nenasta-
nou případy, jaké jsme právě vylíčili a pod.
a pod. Snad se nám to i v tureckých državách
podaří. Snad budou dokonce i „naši přátelé“
Albanci nadšení témifo nápravami. Nenávisti
která proti Rakousku se šíří politicky a do-
jde pochopitelně výrazu i hospodářsky na Bal-
káně, ovšem nikdo nesmyje. A snad dokonce
dočteme se ve videňských válečných žurná-
lech, že „statečný národ Albanců“ jako od-
běratel nám snadno dovede nahraditi to, c
by snad od nás zakoupili Srbové anebo Bul-
haři. Až tam jsme došli.
Srba
blízký východ
Rakousko
Bala
14
article
Zatím válečné děje balkánské rychle
blíží se ke konci. Otázka Skadru řešena bude
asi způsobem, jak minule na tomto místě jsme
uvedli, a jak také vyplývá z úzkostného úsili
všech volmocí, aby zabráněno bylo válečné-
mu požáru, který by snad vzplanouti moh
nad Evropou. Jest přírozeno, že pak arci do-
chází k výsledkům, které bolestně dotýkal
se srdcí i myslí, výsledkům, které ve jménu
německé a katolické politiky pomáhala úsilně
tvořití politika tohoto státu.
Jsme na bludných cestách. Stejně blud-
ných jako roku 1864 a jakými jsme šli v do-
bách annexe. Tvoříme si na Balkáně situaci
proti sobě a nevíme, zda ve Vídni budou útě-
chou slova, která o bojí Germánstva se Slo-
vanstvem pronesl pan Bethmann-Hollweg. Ale
konečně: dovedl-li hr. Berchtold přijímati na-
učení o velkoněmeckém poslání Rakouska na
východě z úst pana, Hardena, nemůže býti ne-
spokojen s tím, co pronesl jeho „věrný stou-
penec“ v říšském sněmu německém. Jiná
ovšem otázka jest, jak bude prakticky tato
politika možna ve státě, který má rozhodnou
většinu Slovanstva. Ale tím konečně netřeba
zatím se zabývati. Akce mírová činí viditelné
pokroky, dříve anebo později dojde ku po-
depsání prelimináře mírového a nevyřízené
otázky budou ponechány pařížské konferenci.
Bilance války pro Slovany jižní bude do-
brou a bude jistě přesahovati očekávání, kte-
rými provázen byl počátek válečných operací.
Zbudou arcl hroty a trpkosti. A tato nespo-
kojenost bude důvodem přesvědčení o tom,
že snad bude třeba ještě jedné války, než na
Balkáně sjednán bude pořádek definitivní.A
Bethmann
Hollweg
Berchtold
Harden
Evropa
Balkán
Vídeň
St
Rakousko
Slovan
15
article
zdá se podle jednání petrohradského, žev
koncertu mocí balkánských pak asi nebude
scházeti Rumunsko, poněvadž jeho posledni
přání na Balkáně bude splněno a mysl národa
tím intensivněji obraceti se bude k těm kon-
činám, kde mimo hranice království žijí Ru-
Černá Hora ovšem pochodí nejhůře a úsil
o okupaci Skadru nutno zatím se vzdáti. Byly
by asi věci dopadly jinak, kdyby se bylo po-
dařilo dobýti Skadru ještě před čtrnáctt dny.
Snad zatím spokojí se Černá Hora s náhradou
teritoriální a dokonce i peněžní. Ale zdá se.
že tato trpká zkušenost posílí přesvědčení.
že by bylo na čase, aby přestala dvě srbská
království na Balkáně a aby spojením srb-
ských samostatných držav urovnala se jim
přímá cesta k moří. Jsme před likvidací vál-
ky a jen jedna obava zbývá. Aby rozdělení
dobytých teritorií mezi spojenci nevedlo
k těžkým nedorozuměním a k rozporům, jež
by snad rozbořily veliké dílo dosažené jed-
notou. Doufejme, že mužové, řídící osudy
svých národů v Bělehradě i v Sofiji, budou
stejné moudrými jako umírněnými. Ne o oka-
mžitý úspěch — o celé budoucno běžíl
Skadr
Rumunsko
Balkán
Bělehrad
království žít ruthenium
17
article
Důležitějši kursové varlace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohofo přehledut
12. 1V. 5.HlV.
Živnostenská banka . . . . . 267.— 266.75
437.—
Česká průmyslová banka . . . 437.—
658.—
Pražská úvěrní banka . . . . 658.—
Česká banka . . . . . . . . 409.—
409.—
437.—
Zál. úvěr. ústav v Hradcí Král. 435.—
423.—
Pozemková banka . . . . . . 424.—
Česká zajišťovací banka . . . 256.—
265.—
Kolínská chemická továrna . . 354.—
355.—
1022.—
Alpská montanní společnost . » 1027.—
Podolská cementárna . . . . 195.—
361.—
Česká cukerní společnost . . . 350.—
Elektrotechnická dříve Kolben. 444.—
445.50
Daňkova strojírna. . .ž. . . 446.—
Českomoravská strojírna . . —.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 143.—
Západočeské kaol. a šamotárny
Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4/ %
Kolben
Daňkův
Maršner
Hradce Královský
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
18
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pávodní zpráva „Národních Listů“.)
—n. minulém týdnu řídila se nalada bursy
dle toho, jak posuzována byla naděje na příštl
mír na Balkáně, kterou určuje se i mezinárodní
politická situace. Zprávy, že Srbsko na nátlak
velmocí upustí od obléhání Skadru a že zastavilo
dopravu vojska na bojiště albánské, byly příčinou
čilejšího obchodu v některých hodnotách dividen-
dových. Pevná tendence bursy ke konci týdne
odůvodňována byla nejen nadějí na brzký již mír,
nýbrž i značnžjším uvolněním na trhu
peněz, pevností zahraničních burs, jakož i růz-
nými speciálními důvody, jež během týdne půso-
bíly na vydatné zotavení kursu mnobých akcií.
Na trhu hodnot železářských zacho-
valy si pevné smýšlení a zaznamenají nové vze-
stupy téměř všechny papíry, do jmenované sku-
piny náležející a sice na příznivé zprávy zabra-
niční o příbuzných hodnotách. Výše končí Al-
pínky, které poněkud tísněny byly zprávami
o slabém odbytu železa v Belgii. Značně výše
končí akcie Horní a důlní společno sti.
o níž zvláší publikovány velmi příznivé zprávy.
Také i akcie Zenica značně profitovaly zprá-
vami mírovými.
Ve větších položkách kupovány byly i v mi-
nulém týdnu akcie Škodových závodů, kleré
zejména na zprávy o zúčaslnění se na nové to-
várně na děla v Úhrách obnosem 4 mil. K, jakož
i na zprávy o značných objednávkách pro vojen-
skou správu za stoupajících kursů byly brány
z trhu.
Na trhu hodnot dopravních poutaly
k sobě pozornost akcie a prlority Jižní dráhy
neboť otázka sanace — jak se všeobecně soudí —
nacházi se na velmi dobrém postupu. Zájem po
jmenovaných akciich zvláště ke konci týdne se
zvýšil, když publikováno bylo, že ředitelé této
dráhy odjeli do Paříže ku vyjednáváni. Takě
i kryti kontreminy působilo na vzestup kursu.
Zenica
Balkán
Srbsko
Belgie
Paříž
19
article
Větší místní koupě v akciích Státní dráhy
působily i na vzestup kursu jmenované dráhy.
Zvýšena poptávka po akciích rak. Lloydu
odůvodněna jest brzkým vyplávením divadendy.
Zvláštní živostí — po delší již dobé klidu =
vyznamenaly se v minulém týdnu hodnoty
stuvební, což způsobeno jednak dobrými vy-
hlídkami bilaněními, jednak i velmi příznivými a
výnosnými projekty do bu zoucna, souvisícimi ze-
jména s kohečnou dohodou videňské obce se sta-
vební společností »Union« a prodeji t. zv. »Frei-
hausu«. Též akcie rak, všeobecné stavební spo-
lečnosti a společn. pro stavební potřeby » Unicne
zůstaly po celý týdan hledány a sice na ohlašené
již změny ve správní radě, v čemž spatřuje se
značné sblížení obou společností. Současné se
stavebními hledány i hodnoty cementái
ské, mezi nimi zvláště akcie Golešovských ce
mentáren, které jednány s 28 K kuponovou sráž
kou a portlandských cementáren, které jednány
s 54 K kuponovou srážkou.
Trh petrolejářských hodnot utrpě
zprávami o snížení cen petroleje, Karpatky koněi
níže, kdežto Schodnica a Galicia získaly zprávami
dividendovými-
Zhodnot cukerních zvláštní pozornosti
těšily se akcie choryatské cukerní společ-
nosti, jimž zprávy dividendové ziskávají stále
nové kupce, Hledány byly i akcie české cukerní
společnosti, též i akcis uberské cukerní spoleě-
nosti končí výše.
Trh ukládacích hodnot zůstává zane-
dbán i nadále a pro blízkou dobu lze asi sotva
očekávati pronikavější vzestup. Naproti tomu
renty po příznivém výsledku subskripce nové
uherské půjčky a zejmýna po umístění nové želez-
riční půjčky rakouské v Německu koncem týdne
zpevnily.
Na trhu valut a devis bylo další snížení
záznamů.
Důležitější kursové yarlace z minulého týdne
seznati lze z následujícíbo přehledu
Lloyd
Frei
Německo
20
article
12./IV. 5./1V.
83.85 83.25
106.65
105.40
82.20
82.70
10 .55
102.—
624.40 618.50
817.50 898.50
2055.—
2053.—
266.50 266.25
436.50
435.50
658.50
659.—
709.40
703.20
Rakouská korunová renta . . .
» zlatá
Uherská korunová renfa . . . .
» zlatá
Rakouský úvěrní ústav . . . .
Uherská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Živnostenská banka . . . ..
Česká průmyslová banka . ..
Pražská úvěrní banka . . . . .
Státní dráha . . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . . . .
Buštěhradská lit. B . . . . . .
Rakouský Lloyd . . . . . . . .
Kralodvorská cementérna . . .
Alpská báňská spol. . . . . .
Poldina huť. . . . . . . . ..
Pražská železářská společnost.
Zbrojovka . . . . . . . . . .
Mostecká uhlářská spol. . . .
škodovy závody . . . . ..
Haličsko-karpatská petrolějová
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa . . . . . .
Rišské marky . . . . . . .
Lloyd
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
Poldin huť
21
article
Významná transakce v českém průmyslu
škrobařském. Jak jsme stručně již ve vče-
rejším večerníku uvedli, bylo dlouho vedené
jednání o fusi pěti nejvýznačnějších
firem škrobařských na vysočině česko-
moravské nyní také formálně skoncováno
dne 21. dubna o 3. hod. odpol. koná se v zá-
vodu firmy dr. Malinský v Ronově u Přiby-
slavi ustavující valná hromada akciové
společnosti „Akciové továrny Amy-
lon“, v níž dotyčné firmy se slučují. Dle vy-
hlášky v úřadních listech jedná se o tyto fir-
my: dr. Malinský v Ronově (spolu se zá-
vody v Nížkově a Přibyslavi, zaměstnává dle
„Comp.“ na 50 dělníků a používá vodní
parní hybné síly o 120 HP; majitelé fy.: dr.
Frant. Malínský a Vladimír Malinský): Joseí
Smeykal ve žďáře (40 dělníků, motoryo
70 HP). Václav Pojmann v Polné (70
dělníků): Josef Bauer v Pohledu u Nýn.
Brodu (další závod v Hasově u Přibyslavi,
majitelé Josef. Eduard a Oskar Bauerové; za-
městnává na 30 dělníků a 40 HP vodní a parní
síly); konečně „Továrna na výrob
škroDu a dextrinu, společnost s
o. v Pohledských Dvořácích u
Něm. Brodu“ (kmenový kapitál 250.000 K).
Pokud se týče jednotlivých oborů výrobnícl
a místní rozlohy, budou patřiti k nové spo-
lečnosti tyto závody: továrna na škrob a hro-
znový cukr v Ronově, továrna na škrob,
syrup a hroznový cukr ve ždáře na Mo-
ravě. Továrna na syrup a hroznový cukrv
Hesově, dvě továrny na škrob a dextrin
v Polné, továrna na škrob a dextrin v Po-
hledských Dvořácích, škrobárnav
Nížkově, továrna na škrob, hospodářský
lihovar a mlýn v Přibyslavi spolu s pol-
ním hospodářstvím, živým i mrtvým inventá-
řem a veškerými zásobami surovin i hotových
výrobků. Jmenované tyto závody provozuji
se na účet akciové společnosti se zpětným
účinkem ode dne 1. září min. roku.
doktor
Malinský
Přib
František
Pojmann
Bauer
Josef
Eduard
Dvořák
Hesův
Ronov
Nížkov
Přibyslav
Polná
Brod
Hasův u Přibyslav
Německo
akciový továrna Amy
HP
Joseum Smeykal
22
article
Všichni dosavadní majitelé zůstanou i na-
dále v závodech společnosti činni. Akciový
kapitál společnosti činí zatím 3,250.000 kor
K soustřeďovací transakci této, kterou utvo-
řen byl mohutný a pro celý příslušný průmysl
vysočiny směrodatný podnik, vedla hlavné
snaha dociliti lepších výsledků provozovacích
úsporami na režii a snížením nákladů výrob-
ních jednotnou produkcí velkých rozměrů
Jak již oznámeno, zřizuje se nová akciová
společnost za spolupůsobení Živnosten-
ské banky v Praze.
Český plzeňský pivovar. Vzhledem k ně-
kterým dotazům z řad čtenářstva nás došlým
sdělujeme, že výrobek českého plzeňského pi-
vovaru, akc. spol. v Plzni, který ponese znám-
ku „světovar“, uveden bude na trh1.
květnem t. r. Na základě dosavadnícl
zkoušek vyslovili se znalci o novém plzen-
ském velmi příznivě.
Pražská úvěrní banka. Dnem 16. t. m. po-
čínaje vydávány budou u subskripčních míse
akcie Bulharsko-české akciové spo-
lečnosti pro průmysl cukerní proti
předložení repartičních listů, resp. proti vrá-
cení pokladničních stvrzenek.
Clo na chmel ve Spojených státech severo
amerických. Dle kabelové zprávy, došlé zdejší vý-
vozní chmelařské firmy J. Sonnenschcin, není v no-
věm návrhu celního tarifu Spoj. států obsažení
žádná sleva na dosavadním cle pro chmel,
zůstává nynější vysoké clo 16 centů z americké
libry, což se rovná K 174.— za 100 ká. na dálo
v platnosti.
139.—
J Sonnenschcin
Praha
Plzeň
Bulharsko
spojený stát
úvěrní banka
23
article
Z Vídné, 12. dubna.
Vídný
24
article
Z trhu cukerního. V Praze, 12. dubna. Su-
rovina. Mírné zotavení večerních burs zahranič-
ních ustoupilo opět záznamům sestupným a při za-
hájení dnešního našeho trhu za chabého smýšlen
uváděne za pohotové K 22.35, na říjen-prosine
K 22.80 z Ústi. Oslabení odůvodňováno dalším sní-
žením záznamů amerických o 3 body a naléhavěi
šimi vybídkami pro květen. První depeše hambur
ská zněla chabě a také polední Magdeburg přinesl
ústup záznamů o 21/2 a 5 fen. Na poledni nast
burse převládalu pro staré zboží nálada slab
pro novou kampaň klidná při cenách původnich
Londýn zněl mírně ustáleně. Odpolední Hamburk
byl uhájený, ale v záznamech o dalších 21/2 a 5 fen.
Trh s raftnádami nemá nic nového.
Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 5600
vyvezeno 4530 t. Zásoby činí 25.450 t proti 24.380
před týdnem a 11.360 t před rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 12. t. m.
Včerejší závěrek ustálený. Dnešní zahájen
chabé na chabý Londýn, jakož i snížení záznamů
amerických o 3 body. Odpoledne převládala nálada
mírně ustálená; trvající poptávka po nově
kampani.
Praha
Magdeburk
Londýn
Hamburk
Terst
25
article
Z tehů peněžních 12. dubna. Víde ň. Důležíti
sdělení polittcké povahy, která ministr financí dr
šl. Zaleski učinil při zadávání půjčky v markách
zástupcům vysoké finance německé, dále zprávyo
ochoté Černé Hory, uvažovati o kompromisních ná-
vrzích, vyvolaly naději na brzké uzavření míru mezi
Tureckem a balkánskými spojenci. Opíraje se o
tyto skutečnosti, měl obchod přechodně čilejší ráz
a předmětem čilejší poptávky byly Kreditky, akcie
státní dráhy, zejména opětně Lombardy a dále pak
Alpinky. Obchod zabočil však později přes pevné
berlínské záznamy do klidných vod, poněvadž bylo
si všimáno zprávy „Reuterovy kanceláře“ o dopo-
sud nejistém osudu Skadru a poněvadž podnikány
byly realisace, s nimiž bylo spojeno lehké oslabení
kursů. Na konec se však zase uplatnilo pevné smý-
šlení na berlínský podnět. Pod dojmem včerejšího
zadání půjčky se vydatně zotavily rakouské papi-
rová renty, které stouply o 112%. Naproti tomu zla-
ciněly devisy a valuty. Z českých papírů obchodo-
vány Živnostenské za 267 K. České cukerní zlepšily
se na 364 K. Chorvatské cukerní na 1588 K, v Kol-
benkách došlo k obchodům za 449.75 K. Daňkovi
znamenaly 445.50 K a západočeské kaolinky brány
z trhu za 905.50 K. Na trhu eskomptním byl sta
peněz nezměněný. Sazby za první akcepty ban-
kovní činily 53/4 7.
Zaleski
Reuterův
K Daněk
Černá Hora
Turecko
26
article
Petrohrad. Na dnešní zprávy o zlepšen
mezinárodní politické situace byla bursa pevná a
čile obchodovány byly Malcevské, dále severn
sklářské na zprávu o dividendě 7)/2 rublů. Kone
pevný.
Petrohradská bursa. Po dvoudenní přestávee
zahájila bursa realisacemi, kterými byla karsová
úroveň citelně snížena. Teprve v posledních dvon
dnech na zprávy o pravděpodobném skončení ska-
derského konfliktu nastalo uklidnění a kursy se
mohly při mírných nákupech poněkud zpevniti. Vy-
datné zotavení nenastlo s ohledem na Paříž, kde
byl trh ruských průmyslových papírů rozladěn stá-
lými realisacemi na účet petrohradský. Zejména
prudký pokles akcií malcovských závodů přispěl
k všeobecné zdrželivosti. Zdá se, že trh ruských
hodnot jest přesycen, a příliš sláb, než aby se mohl
vzchopiti k novému rozmachu. Spekulace uvažuje
a srovnává zúročení s dnešními kürsy a přicházi
k názoru, že očekávaní dividendy jen v některých
případech ospravedlňují vyhlídky, kladené v další
Malcevský
Petrohrad
Paříž
Kone
28
article
121.25 116.35
990.—
987.—
578.—
569.—
387.— 384.—
1058.— 1023.—
908.-
918.—
3428.—
34.7.—
955.— 940.
362.— 850.—
841.— 830.10
874.— 876.—
1234.—
1264.—
24- 12.
21.14
29
article
kursový vzestup. Na trhu bankovním zlevnily akcie
diskontní banky přechodně o 4 r. na 474, za mezi-
národní placeno 500, ale posléze kurs stoupnid na
507, Akcie ruské banky zlevnily přechodně o 3r
31
article
na 376, ale vyšinuly se opět na 332, azovsko-donská
banka byla placena po 513 až 618, a za sibiřskou
placeno po dividendové srážce 371/2 r. 558 až 562.
Akcie privátní banky kolisaly kolem 278, volžsko-
kamská přachodně zlevnila na 887 a rusko-asijská
zachovala kurs 282. Z bank zemelných zlevnila-
donská o 5 r. na 602, kdežto moskevská stoupl
o 5 r. na 795, ostatní papíry zachovaly stejnou
úroveň. Z pojlšťoven bylo placeno za Rosija 640,
za ruskou transportní 113.50, za první pojišťovnu
1515 a za druhou 215. Na trhu dopravních hodnol
stouply akcie voroněžské dráhy o 15 r. na 735, ro-
stovské byly placeny po 2690 až 2810, rybinské
po 282 až 285, jihovýchodní po 263.50 až 267 a se-
verodoněcké se vyšinuly ze 318 až na 335. Na trhu
průmyslovém ustoupily z naftových papírů Baku
o 5 r. na 680, ale končí opět 684. za kaspijské pla-
ceno 2475 až 2510. za Nobelovu naftu 850 až 860,
za podily 16.200, mantaševské kolísaly kolem 691
za Lianozov placeno 285 až 295.
Rakouská banka pro průmysl a obchod konala
5. t. m. valnou hromadu, jež se usnesla, aby z čí-
stého získu, činicího 645.889 K (430.387 K) vyplá-
cela se 5proc. dividenda, t. j. 20 K na akcii,
reservnímu fondu přidělilo se 64.568 K a mimořád-
němu ſondu reservnímu 87.500 K. Na nový účet
převede se 38.100 K. V roce 1912 zvýšen byl akcio-
vý kapitál banky z 8 na 10 mil. K. Předsedou
správni rady zvolen byl opět tajný rada dr. Jindřich
Prade.
doktor
Jindřich Prade
Bak
donský banka
32
article
Také francouzská půjčka? Jak sděluje „Iafor-
mation“, zkoumá francouzské ministerstvo finaneí
podklady a podmínky pro novou půjčku. Roz-
hodnuti dosud se nestalo. Také francouzské vy-
dání „Daily Mail dovídá se, že nová půjčka bu-
de pravděpodobně činiti 2 miliardy franků při
35procentní míře úrokové. Z toho připadnel
miliarda státnímu pokladu, 500 mil. ministerstvu
války, 300 milionů franků užije se pro Marokko
a 200 mil. franků pro Iadočínu.
Nakladatelské družstvo „Máj“, česká ak-
ctová společnost v Praze, konala včera v Obchod-
ní komoře valnou hromadu za druhý rok činnosti
společnostiPo zahájení schůze podal předseda pře-
hledný obraz činnosti v budoucnu. Ředitel závodu
p. Šaloun přednesl výroční zprávu, která do-
týká se především všeobecných h ospodářských
záležitosti a uvádí dále: Trpěli jsme ze dvou stran.
Jednak nedostatkem kapitálu a velkou drahotou
úvěru, jednak velmi citelným klesnutím koupě-
chtivosti českého obecenstva, které v hospodář-
ské depresi počalo své potřeby omezovati u kni-
hy a časopisu. Velmi jest litovati, že různým vli-
vům podařilo se nyní již dokonale zameziti pro-
dej časopisů a knih ve školách, k nemalé škodé
nakladatele a literatury, která nyní v obci čtenář-
ské nemá inteligentního dorostu a k žádnému pro-
spěchu knihkupců sortimentních, poněvadž slu-
dentstvo nechodi kupovati ke knihkupcům, nýbrž
nekupuje knih a časopisů vůbec. Dále vypočítává
zpráva jednotlivé obory působnosti družstva.
Šaloun
Maroko
Praha
Iadočín
33
article
Správní výbor přičiňoval se o hospodářské pro-
spívání závodu a jest přesvědčen, že sémě, za-
seté vzroste časem v silný a krásný strom. Je k
tomu potřeba vytrvalosti a podpory všeho člen-
stva, k němuž vznáší prosbu, by ve vlastním zájmu
podepřelo společný náš podník odebíráním knih
vlastního našeho akladu i hojným používáním
služeb našeho knihkupectvi. Ve své těžké a rod-
povédné prácí hospodářské nepouští správní vý-
bor se zřetele vyšší cil. k němuž podnik náš mi-
řit zbudovati na základech, hospodářskými úspě-
chy upevněných podnik kulturní, který by, neod-
vislý na vše strany, prospíval mravně českému
spisovatelstvu i české literatuře. A o součinnost
v této ideální prácí správní výbor všecko člen-
stvo prosi. — Dále aděleno, že družstvo docílilo
koncese knihtiskařské. — Pan nám. Ll-
bích z Pardubic vyslovil poděkování správnímu
výboru za jeho horečnou činnost. — Rozvaha
vykazuje následující položky: I. Aktiva: Inventáí
6325 K 06 h. Zásoby knih, her, špalíčků, kreseb
atd. 370.251 K 66 h. Vydání za publikace chysta-
né 31.001 K 94 h. Pohledávky 33.296 K 74 h. Účet
transitní 7673 K 53 h. Vklady 2423 K. Členská
podíly 6000 K. Pokladniční hotovost 1413 K 71 h.
Celkem 458.385 K 64 h. — II. Pasiva: Zemský ju-
bilejní úvěrní fond živnostenský 11.105 K. 30 b.
Bankovní úvěr 115.825 K. Směnky vydané 24.961
kor. 43 h. Věřitelé, nakladatelě, subskribenti atd.
Pardubice
bilejní úvěrní fond živnostenský 11.105
Inventáí
34
article
45.359 K 23 h (= 197.250 K 96 h). III. Akciový ka-
pitál: 1200 akcil po 200 K — 240.000 K. IV. Fon-
dy: Fond reservní 1674 K 15 h. Fond pro ztráty
ze znehodnocení zboží na skladě 9957 K 59 h
11.631 K 74 h. V. Zisk: Zůstatek z loňského účtů
441 K 96 h. Čístý zisk 9060 K 96 h — 9502 K 9.
hal. Celkem 458.385 K 61 h. Čistý zisk takto byi
rozdělen: 10% — 906 K fondu reservnímu. 5590
kor. na odpis znehodnocení skladu, zvláštnímu
foudu na znehodnocení 5860 kor., na odpis ne-
dobytných pohledávek 700 K. zbytek převeden na
nový účet. Dividenda se tentokráte nebude
vypláceti. Výročni zprávy i návyh na rozdělení
zisku byly jednomyslně schváleny. — Do správ-
ního výboru zvoleni pp.: Bohuslav Josef. JUDr
rada zem. soudu a spisovatel. Guth Jiři, Phidra
gyntn. profesor a spisovatel. Kronbauer Rudolf J.-
JUDr., fin. komisař, redaktor a spisovatel. Rů-
žička Vladislav. MUDr., profesor c. k. české uni-
versity. Náhradník správ. výboru: Zyka-Borotjn-
ský Jaroslav, tajemník Č. O. S., spisovatel. Do-
zorčí rada pp.: Císler Josel, MUDr., univ, profe-
sor a spisovatel. Némec Joseí. JUDr., zemský ad-
vokát. Rosenkranc Bohuslav, komerční rada, vel-
koobchodník atd. Náhradník člena doz. rady: Lie-
bich Jan, knihkupec a nakladutel. Valné hromadv
se zúčastnilo 70 akcionářů, zastupujících 346 akcií
se 262 hlasy.
Bohuslav Josef
Guth
Phidra
Kronbauer
JUDr
Vladislav
Zyka
Jaroslav
Rosenkranc
Fon
Borotjn
Č . O . S
Liebich Jan
JUDr rada
Císler Josel
MUDr
35
article
Ústřední záložna učitelstva českoslovanského
v Praze konala dne 6. t. m. XI. řádnou valnou hro-
madu v místnostech Zemského ústředního spolku
jednot učitelských v král. Českém za předsednictve
pana L. Horáka. Přes nepřiznivé a neutěženě po-
měry na trhu peněžním, do kterých stěžovánosi
u nás obecně, vykazuje záložna výsledky velice
uspokojivě a značný vzestup oproti roku loúskému.
Členů měla záložna 4668. Zůstatek vkladů ke dni
31. prosince 1912 činil 2.978.680 K 27 h. V roce
1912 půjčeno bylo 6,210.807 K 65 h. splaceno
6.807.274 K 49 h; zůstatek půjček činil 3,643. 467 K
98 h. Závodní podíly obnášely 516.500 K, reservní
foudy 89.438 K 91 h. Peněžní obrat vykazoval
21.834.400 K 19 h. Čistý zisk činil 39.727 K 30 b.
Z něho bylo uděleno spolku Učitelských domá
600 K. Podpůrněmu fondu při Z. Ú. S. 200 K. Bol-
zanovu samostatnému sirotčinci 200 K. Ústřední
Matici školské 50 K. České zemské komísi pro
ochranu dětí a pěči o mládež 50 K. Ústav ravido-
ván byl dne 29. listopadu 1912 úřadně potvrzeným
revídeníem Jednoty záložen jak po stránce účet-
nické, tak i hospodářské, dle výslovného projeva
revise jest úvěr u ústavu přimo podivuhodně levný
a hospodářství úplně uspokojivě. Do předslaven-
stva na nové třielí zvoleni byli jednomyslně vesměs
dosavadní lunkcionáři, pp. Lad. Horák, Xaver Mei-
nich. Josef Staněk a Boh. Zelenka. Za Z. Ú. .
vyslán do představensiva rovněž bývalý jeho zá-
stupce, p. V. Jrava. Do dozorčí rady zvoleni byli
na tři roky pp. J. Borkert a V. Pivnička, na 2 roky
p. A. V. Obst. Za Z. Ú. S. vyslán do dozorčí rady
P. K. V. Tuček. Nábradniky členů dozorčí rády
zvolení na 3 roky pp. Řehoř Josa. Váňa Jos., Vätter
K. Z. Ú. S. za náhradníka zvolil p. F. Šimonka.
L Horák
Ú S
K Bol
Mei
Staněk
Boh
Zelenka
V Jrava
J Borkert
V Pivnička
A V Obst
P K V Tuček
Joso
Váňa
K Z Ú S
F Šimonek
Praha
36
article
Revisí účtů byli pověření pp. Ant. Ferra. Fr. Pol-
pšn. Rud. Sekera.
Spolek asekuračních úřadníků v Praze konal
dne 5. dubna v restavrantu Choděrově svou 34.
výroční valnou hromadu, již u přítomnosli
20 členů zabájil předseda jeho pan Ant. K. Nový.
Zpráva jednatelská, p. Jindř. Stýblem předne-
sená, uvádí na důkaz osvědčené platné čianosti
dobročinného zpolku, že týž za dobu (rvání svého
poskytl již 835 členům spl. výpomocí 141.239 K
nespl. podpor členům, jich vdovám a sirotkůmv
975 případech 90.252 K — což zajisté plného uzná-
ni zasluhuie. I v minulém roce uděleno bylo opět
31 členům spl. výpomocí 7921 K a nespl, podpor
členům, vdovám a sirotkům v 74 případech 7240 K.
Jmění vykazuje spolek již 141.121 K 38 h. Roz-
množení jeho lze připočísti darům přiznivců a při-
spěvkům členstva. Valná část pak získána bylaz
výtěžků koncertních akademil od roku 1889 ve
velké dvoraně žolínské každoročně pořádaných.
kteréž za lu dobu dobročinaýu účelěm spolku jit
Pol
Choděrův
Antonín
Jindřichův
Stýblo
Praha