ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 80109e20-8fdd-11dd-8840-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: person 69, place 61, org 18, work 9
1 masthead
13. dubna 1913.
2 masthead
Příloha „Národnich Listůk
3 masthead
k číslu 100.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Národní hospodář.
6 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, dne 12. dubna 1913. Zkušenosti, které učinily obchodní a prů- myslové kruhy s naší obchodní politikou, jsou bohaty. Bohužel — až příliš bohaty. Do slávo- věnce této politiky, která tak důkladně do- vedla klástí překážky domácímu hospodářské- mu životu v jeho rozvoji a snažila se učinit vše, co mu škodí, nutno také přivinouti skro- mnější sice, ale přece jen neobyčejně char akteristické lístky dopravních našich poměrů námořních. Když došlo k pronikavé reorganisaci Lloy- du rakouského a když ochotně vyhovováno různým a dostí nákladným požadavkům se strany této společnosti na stát kladeným, bylo slibováno, že konečně tímto způsobem dosta- ne se naší říši dopravní společnosti námořní prvého řádu, která specielně bude s to, aby sloužila našim vývozním zájmům na blízkém východé. Tak motivovány příslušné požadav- ky vlády oproti parlamentu a tak opakovalo se do omrzení ve vídeňských listech. Rozumí se samo sebou, že při tom kladena byla váha na to, aby správa Lloydu jako dosud zůstala německou, ačkoliv i v tomto směru projevena alespoň z části dobrá vůle oproti národům ostatním a také k národu našemu. Bylo to ovšem v době, kdy se žádaly výhody a kdy hlasů českých poslanců bylo zapotřebí. Sou- časně odhodlal se stát k nákladným stavbám přístavním v Terstu, aby konečně toto jediné naše přístaviště vypraveno bylo takovým způ- sobem, jak toho jest zapotřebí a jak jest to také předpokladem rozvoje Terstu ve sku- tečný přístav obchodní. Ba dokonce mluveno o tom, že v důsledcích druhého spojení na Terst, které rovněž v této době se budovalo bude možno konečně odhodlati se k tarifní politice, která umožní i severním zemím těžiti z výhod námořního přístaviště našeho.
Lloyd Praha Terst
7 article
Pro obchod a průmysl zemí koruny české stále ještě nejdůležitějším přístavem mořským jsou Hamburk a Brémy. Účelná tarifní poli- tika německých drah a hlavně splavné Labe jsou zde rozhodujícími činiteli. Ovšem: i lab- ská doprava má svoje stíny a kdyby tarify drah do Terstu upraveny byly tak, aby alespoř z části paralysovaly levnost dopravy vodní. eventuelně účelnou tarifní politiku pruských a saských drah, jistě by se zdařilo svésti ale- spoň část našich doprav námořních z přístavě severu do přístavů jihu. Konaly se alespoň sve doby velmi zajímavé pokusy i v tomto směru a ukázalo se, že by přece jen bylo možno uči- niti z Terstu jakés takés ústředí námořní do- pravy naší říše. Předpokládalo by to ovšem aby tamní obchod poměrům novým se přizpů- sobil, aby zde založeny byly eventuelně i pří- slušné bursy pro jednotlivé druhy zboží, vy- budována potřebná skladiště atd. Vše to nejsou předpoklady, kterých by nebylo lze splniti. Když ne najednou, tedy alespoň postupnou prací. Rakouský Lloyd také skutečně po své reorganisaci zvětšil po- čet cest konaných specielně na blízký východ. zatím co reorganisovaná společnost Naviga- zione libera pokoušela se řešiti otázky do- pravy další a korrigovati specielně některé výstřelky společnosti pro dopravu rakousko- americkou.
Hamburk Brémy Terst blízký východ Naviga
8 article
Tím způsobem byly posíleny základy ma- lého sice obchodního loďstva tohoto státu, ale přece jenom loďstva, které by, řádně vedeno mohlo přinášetí našemu průmyslu pěkné úspě- Neobešto se to arciť vše bez stížností. Ale nešlo o věci dalekosáhlé a náš průmysl i ob- chod také konečné již něčemu přivykl. V tento pozvolný vývoj zapadly děje válečné. Adrie pvšem jimi přímo postižena nebyla. Také vý- voz na severní pobřeží africké a specielně do Malé Asie nikterak nebyl podvázán, uzavření Dardanel bylo krátké a spojenci ponechávali dopravní lodi v bezpečí a klidu. Ovšem až na některé případy, kdy vysloveně vezen byl do krajů, v nichž válečné drama se odehrávalo, materiál vojenský. Ale i těchto bylo velmi málo Navigazione libera měla již ostatně dobré zkušenosti. Využila velmi obratně situace, která se vyvinula válkou italsko-tureckoua její skvělá bilance za rok loňský jest nejlep- ším dokladem toho, jak možno obchodně tě- žiti ze situace.
Adrie Dardanely
9 article
Zatěžkací zkoušku své zdatnosti a působ- nosti měl ovšem prokázati rakouský Lloyd Přese všecky úhony, kterých utrpěl náš vývoz známými „činy“ naší politiky zahraniční, za- chovali jsme si dosti rozsáhlé obchodní styky s celou tureckou říší. Nutno také po pravdě konstatovati, že obchod v mimoevropských državách tureckých vyvijel se po celou dobu války normálně, že placeno bylo správně a že průmyslníci, kteří z počátku váhali svěřovati tamním obchodním kruhům své zboží, pozna- vše siťuaci, ochotně sjednávali nabízené jim pbchody. Postupovalo se ovšem s větší obe- rřetnosti, informace přisněji se posuzovaly, ale poněvadž na turecké straně dobře se vědělo, že měřítko jest přisné, povolovaly se také vý- hodnější platební podmínky, čímž vzájemné zájmy se zladily. Dobře vedená dopravní ná- mořní společnost by byla zajisté vycházela z jedině správného hlediska, že v těžkých do- bách, kdy obchod a průmysl jen s napjetím všech sil svoje posice uhajuje, jest nutnou pod- minkou, aby dopravní společnosti po všech směrech svým povinnostem dostály a že do- kázaly, jak dovedou i v stížených poměrech účoně říditi dopravní politiku. Jak dovedl Loyd tuto otázku řešiti, osvětluje několik příkladů.
Lloyd Loyd
10 article
Když napjetí na blízkém východu stávalo se hrozivějším, usilovali vývozci o to, aby co možno zrychleny byly zásilky. Důsledně i tedy, aby zboží objednané co možno nejdříve bylo v rukou odběratelů. Nikdo nevěděl, jak po- měry se dále yvinou, nebezpečí evropské rálky hrozilo a bylo tedy nutno zavčas vy- praviti vše, co jen bylo možno. Moře tehdy nikdo neohrožoval, plavba byla volna a z mi- noevropských držav tureckých neohlašovaly chy- se poruchy hlubší. Rakousko-uherský Lloyd volil cestu absolutní opatrnosti. Zboží, které mu svěřeno bylo k dopravě v měsíci září, říjnu i listopadu, ukládáno do skladišť a sklá- dáno na lodě. Čekalo se na vyjasnění poměrů. Reklamace průmyslníků, kteří Lloydu zboží svěřili, byly marny. V odpovědech poukazo- váno stručně na to, jak obtížny jsou poměry. Z nich prý není možno naloďovati zrychleněji. naopak, nutno prý šetřiti zvláštních opatrno- stí. Teprve když reklamace kruhů obchodních šířily se všeobecnou nevoli a když poměry byly neudržitelny, rozhodl se Lloyd, že bude zboží k dopravě před několika měsíci mu svě- řené také skutečně dopravovati.. Toto šle- chetné rozhodnutí stalo se v měsící březnu. tedy v některých případech až půl roku po- tom, kdy zboží k dopravě dodáno.
Lloyd blízký východ
11 article
Možno si snadno představiti, s jakou ocho- tou tovary před šesti měsíci zakoupené přijí- mali smyrenšti obchodnici, jak se ohražovali. jak zboží dávali k disposící a jak našemu prů- myslníku nezbylo, nežli eventuelně zboží pro- dati za každou cenu, jen aby nebylo třeba ně- sti nákladů zpětné dopravy. Veškeré náhradní reklamace u Lloydu zůstaly bezvýsledny, po- něvadž Lloyd se odvolával na pohodlnou vý- mluvu na válečné nebezpečí, na stížení dopra- vy, na hromadění zásilek atd. atd. Jak tako- výmto způsobem se podlamuje pověst našeho vývozu v těch zemích, které nám ještě zůstaly věrnými, netřeba dokládati. Ale Lloyd dovedl i po jiné stránce vy- užíti situace. Když uzavřeny byly Dardanely — a uzavření toto, jak každý, kdo noviny čte, ví, trvalo velmi krátkou dobu — stalo se, že některé lodi Lloydovy, plující do Malé Asie, anebo na pobřeží černomořská, nemohly do- dati zavčas zboží. Správa Lloydu lodi zavo- lala zpět a aby ani v nejmenším Lloyd do- pravně neutrpěl, účtováno velmi svědomitě těm, kdož své zboží Lloydu k dopravě ode- vzdali, zpětné dopravné z Dardanel do Ter- stu, takže šťastný zasilatel nesl nejen náklady dopravy do Dardanel resp. do místa, kam zbo- ží bylo určeno, nýbrž byl donucován také za- platiti dopravu zpětnou do Terstu, musil se odhodlati ku placení skladného Lloydu.A konečně: mohl se konejšiti šťastným vědo- mím, že jeho zboží bude ležeti ještě nějakou dobu, ovšem bezpečně, ve skladištích Lloydu.
Lloyd Lloydův Dardanely Asie Terst
12 article
Se zbožím se zde ovšem nezacházelo nijak milosrdně. že správa Lloydu má také trochu znáti poměry politické a že má těmto pomě- rům přizpůsobovati svoje plavby, bylo by snad trochu příliš žádáno. Rozhodně jest po- hodlnější účtovati tém, kdož dodali své zboží Lloydu k doprávě v nejlepším přesvědčení. že společnost pokud možno nejrychleji je do- praví, různé a různé poplatky, aby společnost sama nepřišla ke škodě. Veškery reklamace i proti tomuto postupu narážely na velmi znergické odpírání Lloydu. V jednom jediném případě poplatky zpětné dopravy odepsány v ostatních pak nabízeno vyrovnání 509. Jest to postup, který sotva odpovídá tomu. jaké oběti stát Lloydu přinesl jen proto, aby vytvořena byla společnost, která by v kaž- dém směru potřebám oašeho vývozu vyhovo- vala, vývoz náš podpořovala a jemu ještě no- vé dráhy razila. K tomu všemu se na příslušných úřad- ních místech mlčelo, jak již to u nás bývá. Pr tom jest arci zajímavo, že v Německu, které specielně na Blízký Východ rovněž neobyčej- ně mnoho vyváží, takovýchto stižností neby- lo vůbec a že příslušné linie dopravní říšsko- německé dovedly své plavby zaříditi tak, že naopak Německo v této době co nejintensiv- něji dodávalo, využívajíc nálady, která výše uvedenými dopravními poměry proti našemu zboží na Blizkém Východě se uplatňovala.
Lloyd Německo blízký východ
13 article
Nyní arci projektovány jsou různé ochranne akce, podnikají se ankety a jistě veškery stíž- nosti, z nichžto jen nepatrný výsek jsme tuto uvedli, budou předloženy i v cestě parla- mentní i prostřednictvím odborných korpo- rací. Ale škod, kterých náš průmysl utrpěl nenahradí mu asi nikdo. Bude zapotřebí znač- ných nákladů, než se podaři přesvědčiti naše odběratele na Blízkém Východě, že mohou spoléhati, že jim také skutečně zboží z Ra- kouska objednané bude dodáno, že nenasta- nou případy, jaké jsme právě vylíčili a pod. a pod. Snad se nám to i v tureckých državách podaří. Snad budou dokonce i „naši přátelé“ Albanci nadšení témifo nápravami. Nenávisti která proti Rakousku se šíří politicky a do- jde pochopitelně výrazu i hospodářsky na Bal- káně, ovšem nikdo nesmyje. A snad dokonce dočteme se ve videňských válečných žurná- lech, že „statečný národ Albanců“ jako od- běratel nám snadno dovede nahraditi to, c by snad od nás zakoupili Srbové anebo Bul- haři. Až tam jsme došli.
Srba blízký východ Rakousko Bala
14 article
Zatím válečné děje balkánské rychle blíží se ke konci. Otázka Skadru řešena bude asi způsobem, jak minule na tomto místě jsme uvedli, a jak také vyplývá z úzkostného úsili všech volmocí, aby zabráněno bylo válečné- mu požáru, který by snad vzplanouti moh nad Evropou. Jest přírozeno, že pak arci do- chází k výsledkům, které bolestně dotýkal se srdcí i myslí, výsledkům, které ve jménu německé a katolické politiky pomáhala úsilně tvořití politika tohoto státu. Jsme na bludných cestách. Stejně blud- ných jako roku 1864 a jakými jsme šli v do- bách annexe. Tvoříme si na Balkáně situaci proti sobě a nevíme, zda ve Vídni budou útě- chou slova, která o bojí Germánstva se Slo- vanstvem pronesl pan Bethmann-Hollweg. Ale konečně: dovedl-li hr. Berchtold přijímati na- učení o velkoněmeckém poslání Rakouska na východě z úst pana, Hardena, nemůže býti ne- spokojen s tím, co pronesl jeho „věrný stou- penec“ v říšském sněmu německém. Jiná ovšem otázka jest, jak bude prakticky tato politika možna ve státě, který má rozhodnou většinu Slovanstva. Ale tím konečně netřeba zatím se zabývati. Akce mírová činí viditelné pokroky, dříve anebo později dojde ku po- depsání prelimináře mírového a nevyřízené otázky budou ponechány pařížské konferenci. Bilance války pro Slovany jižní bude do- brou a bude jistě přesahovati očekávání, kte- rými provázen byl počátek válečných operací. Zbudou arcl hroty a trpkosti. A tato nespo- kojenost bude důvodem přesvědčení o tom, že snad bude třeba ještě jedné války, než na Balkáně sjednán bude pořádek definitivní.A
Bethmann Hollweg Berchtold Harden Evropa Balkán Vídeň St Rakousko Slovan
15 article
zdá se podle jednání petrohradského, žev koncertu mocí balkánských pak asi nebude scházeti Rumunsko, poněvadž jeho posledni přání na Balkáně bude splněno a mysl národa tím intensivněji obraceti se bude k těm kon- činám, kde mimo hranice království žijí Ru- Černá Hora ovšem pochodí nejhůře a úsil o okupaci Skadru nutno zatím se vzdáti. Byly by asi věci dopadly jinak, kdyby se bylo po- dařilo dobýti Skadru ještě před čtrnáctt dny. Snad zatím spokojí se Černá Hora s náhradou teritoriální a dokonce i peněžní. Ale zdá se. že tato trpká zkušenost posílí přesvědčení. že by bylo na čase, aby přestala dvě srbská království na Balkáně a aby spojením srb- ských samostatných držav urovnala se jim přímá cesta k moří. Jsme před likvidací vál- ky a jen jedna obava zbývá. Aby rozdělení dobytých teritorií mezi spojenci nevedlo k těžkým nedorozuměním a k rozporům, jež by snad rozbořily veliké dílo dosažené jed- notou. Doufejme, že mužové, řídící osudy svých národů v Bělehradě i v Sofiji, budou stejné moudrými jako umírněnými. Ne o oka- mžitý úspěch — o celé budoucno běžíl
Skadr Rumunsko Balkán Bělehrad království žít ruthenium
17 article
Důležitějši kursové varlace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohofo přehledut 12. 1V. 5.HlV. Živnostenská banka . . . . . 267.— 266.75 437.— Česká průmyslová banka . . . 437.— 658.— Pražská úvěrní banka . . . . 658.— Česká banka . . . . . . . . 409.— 409.— 437.— Zál. úvěr. ústav v Hradcí Král. 435.— 423.— Pozemková banka . . . . . . 424.— Česká zajišťovací banka . . . 256.— 265.— Kolínská chemická továrna . . 354.— 355.— 1022.— Alpská montanní společnost . » 1027.— Podolská cementárna . . . . 195.— 361.— Česká cukerní společnost . . . 350.— Elektrotechnická dříve Kolben. 444.— 445.50 Daňkova strojírna. . .ž. . . 446.— Českomoravská strojírna . . —.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 143.— Západočeské kaol. a šamotárny Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75 Kom. úp. Zem. banky (v K) 4/ %
Kolben Daňkův Maršner Hradce Královský živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka
18 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Pávodní zpráva „Národních Listů“.) —n. minulém týdnu řídila se nalada bursy dle toho, jak posuzována byla naděje na příštl mír na Balkáně, kterou určuje se i mezinárodní politická situace. Zprávy, že Srbsko na nátlak velmocí upustí od obléhání Skadru a že zastavilo dopravu vojska na bojiště albánské, byly příčinou čilejšího obchodu v některých hodnotách dividen- dových. Pevná tendence bursy ke konci týdne odůvodňována byla nejen nadějí na brzký již mír, nýbrž i značnžjším uvolněním na trhu peněz, pevností zahraničních burs, jakož i růz- nými speciálními důvody, jež během týdne půso- bíly na vydatné zotavení kursu mnobých akcií. Na trhu hodnot železářských zacho- valy si pevné smýšlení a zaznamenají nové vze- stupy téměř všechny papíry, do jmenované sku- piny náležející a sice na příznivé zprávy zabra- niční o příbuzných hodnotách. Výše končí Al- pínky, které poněkud tísněny byly zprávami o slabém odbytu železa v Belgii. Značně výše končí akcie Horní a důlní společno sti. o níž zvláší publikovány velmi příznivé zprávy. Také i akcie Zenica značně profitovaly zprá- vami mírovými. Ve větších položkách kupovány byly i v mi- nulém týdnu akcie Škodových závodů, kleré zejména na zprávy o zúčaslnění se na nové to- várně na děla v Úhrách obnosem 4 mil. K, jakož i na zprávy o značných objednávkách pro vojen- skou správu za stoupajících kursů byly brány z trhu. Na trhu hodnot dopravních poutaly k sobě pozornost akcie a prlority Jižní dráhy neboť otázka sanace — jak se všeobecně soudí — nacházi se na velmi dobrém postupu. Zájem po jmenovaných akciich zvláště ke konci týdne se zvýšil, když publikováno bylo, že ředitelé této dráhy odjeli do Paříže ku vyjednáváni. Takě i kryti kontreminy působilo na vzestup kursu.
Zenica Balkán Srbsko Belgie Paříž
19 article
Větší místní koupě v akciích Státní dráhy působily i na vzestup kursu jmenované dráhy. Zvýšena poptávka po akciích rak. Lloydu odůvodněna jest brzkým vyplávením divadendy. Zvláštní živostí — po delší již dobé klidu = vyznamenaly se v minulém týdnu hodnoty stuvební, což způsobeno jednak dobrými vy- hlídkami bilaněními, jednak i velmi příznivými a výnosnými projekty do bu zoucna, souvisícimi ze- jména s kohečnou dohodou videňské obce se sta- vební společností »Union« a prodeji t. zv. »Frei- hausu«. Též akcie rak, všeobecné stavební spo- lečnosti a společn. pro stavební potřeby » Unicne zůstaly po celý týdan hledány a sice na ohlašené již změny ve správní radě, v čemž spatřuje se značné sblížení obou společností. Současné se stavebními hledány i hodnoty cementái ské, mezi nimi zvláště akcie Golešovských ce mentáren, které jednány s 28 K kuponovou sráž kou a portlandských cementáren, které jednány s 54 K kuponovou srážkou. Trh petrolejářských hodnot utrpě zprávami o snížení cen petroleje, Karpatky koněi níže, kdežto Schodnica a Galicia získaly zprávami dividendovými- Zhodnot cukerních zvláštní pozornosti těšily se akcie choryatské cukerní společ- nosti, jimž zprávy dividendové ziskávají stále nové kupce, Hledány byly i akcie české cukerní společnosti, též i akcis uberské cukerní spoleě- nosti končí výše. Trh ukládacích hodnot zůstává zane- dbán i nadále a pro blízkou dobu lze asi sotva očekávati pronikavější vzestup. Naproti tomu renty po příznivém výsledku subskripce nové uherské půjčky a zejmýna po umístění nové želez- riční půjčky rakouské v Německu koncem týdne zpevnily. Na trhu valut a devis bylo další snížení záznamů. Důležitější kursové yarlace z minulého týdne seznati lze z následujícíbo přehledu
Lloyd Frei Německo
20 article
12./IV. 5./1V. 83.85 83.25 106.65 105.40 82.20 82.70 10 .55 102.— 624.40 618.50 817.50 898.50 2055.— 2053.— 266.50 266.25 436.50 435.50 658.50 659.— 709.40 703.20 Rakouská korunová renta . . . » zlatá Uherská korunová renfa . . . . » zlatá Rakouský úvěrní ústav . . . . Uherská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Živnostenská banka . . . .. Česká průmyslová banka . .. Pražská úvěrní banka . . . . . Státní dráha . . . . . . . . . Jižní dráha . . . . . . . . . . Buštěhradská lit. B . . . . . . Rakouský Lloyd . . . . . . . . Kralodvorská cementérna . . . Alpská báňská spol. . . . . . Poldina huť. . . . . . . . .. Pražská železářská společnost. Zbrojovka . . . . . . . . . . Mostecká uhlářská spol. . . . škodovy závody . . . . .. Haličsko-karpatská petrolějová Mladoboleslavský lihovar . . . Londýnská devisa . . . . . . Rišské marky . . . . . . .
Lloyd Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka Poldin huť
21 article
Významná transakce v českém průmyslu škrobařském. Jak jsme stručně již ve vče- rejším večerníku uvedli, bylo dlouho vedené jednání o fusi pěti nejvýznačnějších firem škrobařských na vysočině česko- moravské nyní také formálně skoncováno dne 21. dubna o 3. hod. odpol. koná se v zá- vodu firmy dr. Malinský v Ronově u Přiby- slavi ustavující valná hromada akciové společnosti „Akciové továrny Amy- lon“, v níž dotyčné firmy se slučují. Dle vy- hlášky v úřadních listech jedná se o tyto fir- my: dr. Malinský v Ronově (spolu se zá- vody v Nížkově a Přibyslavi, zaměstnává dle „Comp.“ na 50 dělníků a používá vodní parní hybné síly o 120 HP; majitelé fy.: dr. Frant. Malínský a Vladimír Malinský): Joseí Smeykal ve žďáře (40 dělníků, motoryo 70 HP). Václav Pojmann v Polné (70 dělníků): Josef Bauer v Pohledu u Nýn. Brodu (další závod v Hasově u Přibyslavi, majitelé Josef. Eduard a Oskar Bauerové; za- městnává na 30 dělníků a 40 HP vodní a parní síly); konečně „Továrna na výrob škroDu a dextrinu, společnost s o. v Pohledských Dvořácích u Něm. Brodu“ (kmenový kapitál 250.000 K). Pokud se týče jednotlivých oborů výrobnícl a místní rozlohy, budou patřiti k nové spo- lečnosti tyto závody: továrna na škrob a hro- znový cukr v Ronově, továrna na škrob, syrup a hroznový cukr ve ždáře na Mo- ravě. Továrna na syrup a hroznový cukrv Hesově, dvě továrny na škrob a dextrin v Polné, továrna na škrob a dextrin v Po- hledských Dvořácích, škrobárnav Nížkově, továrna na škrob, hospodářský lihovar a mlýn v Přibyslavi spolu s pol- ním hospodářstvím, živým i mrtvým inventá- řem a veškerými zásobami surovin i hotových výrobků. Jmenované tyto závody provozuji se na účet akciové společnosti se zpětným účinkem ode dne 1. září min. roku.
doktor Malinský Přib František Pojmann Bauer Josef Eduard Dvořák Hesův Ronov Nížkov Přibyslav Polná Brod Hasův u Přibyslav Německo akciový továrna Amy HP Joseum Smeykal
22 article
Všichni dosavadní majitelé zůstanou i na- dále v závodech společnosti činni. Akciový kapitál společnosti činí zatím 3,250.000 kor K soustřeďovací transakci této, kterou utvo- řen byl mohutný a pro celý příslušný průmysl vysočiny směrodatný podnik, vedla hlavné snaha dociliti lepších výsledků provozovacích úsporami na režii a snížením nákladů výrob- ních jednotnou produkcí velkých rozměrů Jak již oznámeno, zřizuje se nová akciová společnost za spolupůsobení Živnosten- ské banky v Praze. Český plzeňský pivovar. Vzhledem k ně- kterým dotazům z řad čtenářstva nás došlým sdělujeme, že výrobek českého plzeňského pi- vovaru, akc. spol. v Plzni, který ponese znám- ku „světovar“, uveden bude na trh1. květnem t. r. Na základě dosavadnícl zkoušek vyslovili se znalci o novém plzen- ském velmi příznivě. Pražská úvěrní banka. Dnem 16. t. m. po- čínaje vydávány budou u subskripčních míse akcie Bulharsko-české akciové spo- lečnosti pro průmysl cukerní proti předložení repartičních listů, resp. proti vrá- cení pokladničních stvrzenek. Clo na chmel ve Spojených státech severo amerických. Dle kabelové zprávy, došlé zdejší vý- vozní chmelařské firmy J. Sonnenschcin, není v no- věm návrhu celního tarifu Spoj. států obsažení žádná sleva na dosavadním cle pro chmel, zůstává nynější vysoké clo 16 centů z americké libry, což se rovná K 174.— za 100 ká. na dálo v platnosti. 139.—
J Sonnenschcin Praha Plzeň Bulharsko spojený stát úvěrní banka
23 article
Z Vídné, 12. dubna.
Vídný
24 article
Z trhu cukerního. V Praze, 12. dubna. Su- rovina. Mírné zotavení večerních burs zahranič- ních ustoupilo opět záznamům sestupným a při za- hájení dnešního našeho trhu za chabého smýšlen uváděne za pohotové K 22.35, na říjen-prosine K 22.80 z Ústi. Oslabení odůvodňováno dalším sní- žením záznamů amerických o 3 body a naléhavěi šimi vybídkami pro květen. První depeše hambur ská zněla chabě a také polední Magdeburg přinesl ústup záznamů o 21/2 a 5 fen. Na poledni nast burse převládalu pro staré zboží nálada slab pro novou kampaň klidná při cenách původnich Londýn zněl mírně ustáleně. Odpolední Hamburk byl uhájený, ale v záznamech o dalších 21/2 a 5 fen. Trh s raftnádami nemá nic nového. Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 5600 vyvezeno 4530 t. Zásoby činí 25.450 t proti 24.380 před týdnem a 11.360 t před rokem. Z Hamburku sděluje depeše Společnost pro obchod se zbožím ze dne 12. t. m. Včerejší závěrek ustálený. Dnešní zahájen chabé na chabý Londýn, jakož i snížení záznamů amerických o 3 body. Odpoledne převládala nálada mírně ustálená; trvající poptávka po nově kampani.
Praha Magdeburk Londýn Hamburk Terst
25 article
Z tehů peněžních 12. dubna. Víde ň. Důležíti sdělení polittcké povahy, která ministr financí dr šl. Zaleski učinil při zadávání půjčky v markách zástupcům vysoké finance německé, dále zprávyo ochoté Černé Hory, uvažovati o kompromisních ná- vrzích, vyvolaly naději na brzké uzavření míru mezi Tureckem a balkánskými spojenci. Opíraje se o tyto skutečnosti, měl obchod přechodně čilejší ráz a předmětem čilejší poptávky byly Kreditky, akcie státní dráhy, zejména opětně Lombardy a dále pak Alpinky. Obchod zabočil však později přes pevné berlínské záznamy do klidných vod, poněvadž bylo si všimáno zprávy „Reuterovy kanceláře“ o dopo- sud nejistém osudu Skadru a poněvadž podnikány byly realisace, s nimiž bylo spojeno lehké oslabení kursů. Na konec se však zase uplatnilo pevné smý- šlení na berlínský podnět. Pod dojmem včerejšího zadání půjčky se vydatně zotavily rakouské papi- rová renty, které stouply o 112%. Naproti tomu zla- ciněly devisy a valuty. Z českých papírů obchodo- vány Živnostenské za 267 K. České cukerní zlepšily se na 364 K. Chorvatské cukerní na 1588 K, v Kol- benkách došlo k obchodům za 449.75 K. Daňkovi znamenaly 445.50 K a západočeské kaolinky brány z trhu za 905.50 K. Na trhu eskomptním byl sta peněz nezměněný. Sazby za první akcepty ban- kovní činily 53/4 7.
Zaleski Reuterův K Daněk Černá Hora Turecko
26 article
Petrohrad. Na dnešní zprávy o zlepšen mezinárodní politické situace byla bursa pevná a čile obchodovány byly Malcevské, dále severn sklářské na zprávu o dividendě 7)/2 rublů. Kone pevný. Petrohradská bursa. Po dvoudenní přestávee zahájila bursa realisacemi, kterými byla karsová úroveň citelně snížena. Teprve v posledních dvon dnech na zprávy o pravděpodobném skončení ska- derského konfliktu nastalo uklidnění a kursy se mohly při mírných nákupech poněkud zpevniti. Vy- datné zotavení nenastlo s ohledem na Paříž, kde byl trh ruských průmyslových papírů rozladěn stá- lými realisacemi na účet petrohradský. Zejména prudký pokles akcií malcovských závodů přispěl k všeobecné zdrželivosti. Zdá se, že trh ruských hodnot jest přesycen, a příliš sláb, než aby se mohl vzchopiti k novému rozmachu. Spekulace uvažuje a srovnává zúročení s dnešními kürsy a přicházi k názoru, že očekávaní dividendy jen v některých případech ospravedlňují vyhlídky, kladené v další
Malcevský Petrohrad Paříž Kone
28 article
121.25 116.35 990.— 987.— 578.— 569.— 387.— 384.— 1058.— 1023.— 908.- 918.— 3428.— 34.7.— 955.— 940. 362.— 850.— 841.— 830.10 874.— 876.— 1234.— 1264.— 24- 12. 21.14
29 article
kursový vzestup. Na trhu bankovním zlevnily akcie diskontní banky přechodně o 4 r. na 474, za mezi- národní placeno 500, ale posléze kurs stoupnid na 507, Akcie ruské banky zlevnily přechodně o 3r
30 article
1178e 117.72
31 article
na 376, ale vyšinuly se opět na 332, azovsko-donská banka byla placena po 513 až 618, a za sibiřskou placeno po dividendové srážce 371/2 r. 558 až 562. Akcie privátní banky kolisaly kolem 278, volžsko- kamská přachodně zlevnila na 887 a rusko-asijská zachovala kurs 282. Z bank zemelných zlevnila- donská o 5 r. na 602, kdežto moskevská stoupl o 5 r. na 795, ostatní papíry zachovaly stejnou úroveň. Z pojlšťoven bylo placeno za Rosija 640, za ruskou transportní 113.50, za první pojišťovnu 1515 a za druhou 215. Na trhu dopravních hodnol stouply akcie voroněžské dráhy o 15 r. na 735, ro- stovské byly placeny po 2690 až 2810, rybinské po 282 až 285, jihovýchodní po 263.50 až 267 a se- verodoněcké se vyšinuly ze 318 až na 335. Na trhu průmyslovém ustoupily z naftových papírů Baku o 5 r. na 680, ale končí opět 684. za kaspijské pla- ceno 2475 až 2510. za Nobelovu naftu 850 až 860, za podily 16.200, mantaševské kolísaly kolem 691 za Lianozov placeno 285 až 295. Rakouská banka pro průmysl a obchod konala 5. t. m. valnou hromadu, jež se usnesla, aby z čí- stého získu, činicího 645.889 K (430.387 K) vyplá- cela se 5proc. dividenda, t. j. 20 K na akcii, reservnímu fondu přidělilo se 64.568 K a mimořád- němu ſondu reservnímu 87.500 K. Na nový účet převede se 38.100 K. V roce 1912 zvýšen byl akcio- vý kapitál banky z 8 na 10 mil. K. Předsedou správni rady zvolen byl opět tajný rada dr. Jindřich Prade.
doktor Jindřich Prade Bak donský banka
32 article
Také francouzská půjčka? Jak sděluje „Iafor- mation“, zkoumá francouzské ministerstvo finaneí podklady a podmínky pro novou půjčku. Roz- hodnuti dosud se nestalo. Také francouzské vy- dání „Daily Mail dovídá se, že nová půjčka bu- de pravděpodobně činiti 2 miliardy franků při 35procentní míře úrokové. Z toho připadnel miliarda státnímu pokladu, 500 mil. ministerstvu války, 300 milionů franků užije se pro Marokko a 200 mil. franků pro Iadočínu. Nakladatelské družstvo „Máj“, česká ak- ctová společnost v Praze, konala včera v Obchod- ní komoře valnou hromadu za druhý rok činnosti společnostiPo zahájení schůze podal předseda pře- hledný obraz činnosti v budoucnu. Ředitel závodu p. Šaloun přednesl výroční zprávu, která do- týká se především všeobecných h ospodářských záležitosti a uvádí dále: Trpěli jsme ze dvou stran. Jednak nedostatkem kapitálu a velkou drahotou úvěru, jednak velmi citelným klesnutím koupě- chtivosti českého obecenstva, které v hospodář- ské depresi počalo své potřeby omezovati u kni- hy a časopisu. Velmi jest litovati, že různým vli- vům podařilo se nyní již dokonale zameziti pro- dej časopisů a knih ve školách, k nemalé škodé nakladatele a literatury, která nyní v obci čtenář- ské nemá inteligentního dorostu a k žádnému pro- spěchu knihkupců sortimentních, poněvadž slu- dentstvo nechodi kupovati ke knihkupcům, nýbrž nekupuje knih a časopisů vůbec. Dále vypočítává zpráva jednotlivé obory působnosti družstva.
Šaloun Maroko Praha Iadočín
33 article
Správní výbor přičiňoval se o hospodářské pro- spívání závodu a jest přesvědčen, že sémě, za- seté vzroste časem v silný a krásný strom. Je k tomu potřeba vytrvalosti a podpory všeho člen- stva, k němuž vznáší prosbu, by ve vlastním zájmu podepřelo společný náš podník odebíráním knih vlastního našeho akladu i hojným používáním služeb našeho knihkupectvi. Ve své těžké a rod- povédné prácí hospodářské nepouští správní vý- bor se zřetele vyšší cil. k němuž podnik náš mi- řit zbudovati na základech, hospodářskými úspě- chy upevněných podnik kulturní, který by, neod- vislý na vše strany, prospíval mravně českému spisovatelstvu i české literatuře. A o součinnost v této ideální prácí správní výbor všecko člen- stvo prosi. — Dále aděleno, že družstvo docílilo koncese knihtiskařské. — Pan nám. Ll- bích z Pardubic vyslovil poděkování správnímu výboru za jeho horečnou činnost. — Rozvaha vykazuje následující položky: I. Aktiva: Inventáí 6325 K 06 h. Zásoby knih, her, špalíčků, kreseb atd. 370.251 K 66 h. Vydání za publikace chysta- né 31.001 K 94 h. Pohledávky 33.296 K 74 h. Účet transitní 7673 K 53 h. Vklady 2423 K. Členská podíly 6000 K. Pokladniční hotovost 1413 K 71 h. Celkem 458.385 K 64 h. — II. Pasiva: Zemský ju- bilejní úvěrní fond živnostenský 11.105 K. 30 b. Bankovní úvěr 115.825 K. Směnky vydané 24.961 kor. 43 h. Věřitelé, nakladatelě, subskribenti atd.
Pardubice bilejní úvěrní fond živnostenský 11.105 Inventáí
34 article
45.359 K 23 h (= 197.250 K 96 h). III. Akciový ka- pitál: 1200 akcil po 200 K — 240.000 K. IV. Fon- dy: Fond reservní 1674 K 15 h. Fond pro ztráty ze znehodnocení zboží na skladě 9957 K 59 h 11.631 K 74 h. V. Zisk: Zůstatek z loňského účtů 441 K 96 h. Čístý zisk 9060 K 96 h — 9502 K 9. hal. Celkem 458.385 K 61 h. Čistý zisk takto byi rozdělen: 10% — 906 K fondu reservnímu. 5590 kor. na odpis znehodnocení skladu, zvláštnímu foudu na znehodnocení 5860 kor., na odpis ne- dobytných pohledávek 700 K. zbytek převeden na nový účet. Dividenda se tentokráte nebude vypláceti. Výročni zprávy i návyh na rozdělení zisku byly jednomyslně schváleny. — Do správ- ního výboru zvoleni pp.: Bohuslav Josef. JUDr rada zem. soudu a spisovatel. Guth Jiři, Phidra gyntn. profesor a spisovatel. Kronbauer Rudolf J.- JUDr., fin. komisař, redaktor a spisovatel. Rů- žička Vladislav. MUDr., profesor c. k. české uni- versity. Náhradník správ. výboru: Zyka-Borotjn- ský Jaroslav, tajemník Č. O. S., spisovatel. Do- zorčí rada pp.: Císler Josel, MUDr., univ, profe- sor a spisovatel. Némec Joseí. JUDr., zemský ad- vokát. Rosenkranc Bohuslav, komerční rada, vel- koobchodník atd. Náhradník člena doz. rady: Lie- bich Jan, knihkupec a nakladutel. Valné hromadv se zúčastnilo 70 akcionářů, zastupujících 346 akcií se 262 hlasy.
Bohuslav Josef Guth Phidra Kronbauer JUDr Vladislav Zyka Jaroslav Rosenkranc Fon Borotjn Č . O . S Liebich Jan JUDr rada Císler Josel MUDr
35 article
Ústřední záložna učitelstva českoslovanského v Praze konala dne 6. t. m. XI. řádnou valnou hro- madu v místnostech Zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. Českém za předsednictve pana L. Horáka. Přes nepřiznivé a neutěženě po- měry na trhu peněžním, do kterých stěžovánosi u nás obecně, vykazuje záložna výsledky velice uspokojivě a značný vzestup oproti roku loúskému. Členů měla záložna 4668. Zůstatek vkladů ke dni 31. prosince 1912 činil 2.978.680 K 27 h. V roce 1912 půjčeno bylo 6,210.807 K 65 h. splaceno 6.807.274 K 49 h; zůstatek půjček činil 3,643. 467 K 98 h. Závodní podíly obnášely 516.500 K, reservní foudy 89.438 K 91 h. Peněžní obrat vykazoval 21.834.400 K 19 h. Čistý zisk činil 39.727 K 30 b. Z něho bylo uděleno spolku Učitelských domá 600 K. Podpůrněmu fondu při Z. Ú. S. 200 K. Bol- zanovu samostatnému sirotčinci 200 K. Ústřední Matici školské 50 K. České zemské komísi pro ochranu dětí a pěči o mládež 50 K. Ústav ravido- ván byl dne 29. listopadu 1912 úřadně potvrzeným revídeníem Jednoty záložen jak po stránce účet- nické, tak i hospodářské, dle výslovného projeva revise jest úvěr u ústavu přimo podivuhodně levný a hospodářství úplně uspokojivě. Do předslaven- stva na nové třielí zvoleni byli jednomyslně vesměs dosavadní lunkcionáři, pp. Lad. Horák, Xaver Mei- nich. Josef Staněk a Boh. Zelenka. Za Z. Ú. . vyslán do představensiva rovněž bývalý jeho zá- stupce, p. V. Jrava. Do dozorčí rady zvoleni byli na tři roky pp. J. Borkert a V. Pivnička, na 2 roky p. A. V. Obst. Za Z. Ú. S. vyslán do dozorčí rady P. K. V. Tuček. Nábradniky členů dozorčí rády zvolení na 3 roky pp. Řehoř Josa. Váňa Jos., Vätter K. Z. Ú. S. za náhradníka zvolil p. F. Šimonka.
L Horák Ú S K Bol Mei Staněk Boh Zelenka V Jrava J Borkert V Pivnička A V Obst P K V Tuček Joso Váňa K Z Ú S F Šimonek Praha
36 article
Revisí účtů byli pověření pp. Ant. Ferra. Fr. Pol- pšn. Rud. Sekera. Spolek asekuračních úřadníků v Praze konal dne 5. dubna v restavrantu Choděrově svou 34. výroční valnou hromadu, již u přítomnosli 20 členů zabájil předseda jeho pan Ant. K. Nový. Zpráva jednatelská, p. Jindř. Stýblem předne- sená, uvádí na důkaz osvědčené platné čianosti dobročinného zpolku, že týž za dobu (rvání svého poskytl již 835 členům spl. výpomocí 141.239 K nespl. podpor členům, jich vdovám a sirotkůmv 975 případech 90.252 K — což zajisté plného uzná- ni zasluhuie. I v minulém roce uděleno bylo opět 31 členům spl. výpomocí 7921 K a nespl, podpor členům, vdovám a sirotkům v 74 případech 7240 K. Jmění vykazuje spolek již 141.121 K 38 h. Roz- množení jeho lze připočísti darům přiznivců a při- spěvkům členstva. Valná část pak získána bylaz výtěžků koncertních akademil od roku 1889 ve velké dvoraně žolínské každoročně pořádaných. kteréž za lu dobu dobročinaýu účelěm spolku jit
Pol Choděrův Antonín Jindřichův Stýblo Praha