2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. dubna 1913. číslo T00.
T 00
4
title
Politický přehled.
5
article
Země české.
Země české.
„Neue Fr. Presse“ o páteční konferencí
zástupců Svazů, českého i německého.
Způsob, jakým hájí „Neue Fr. Presse“ ně-
mecké stanovisko v jednání o hospodářské za-
sedání sněmu, jest průzračným i příznačným
pro naprostou nesprávnost tohoto stanoviska.
List tvrdí, že Češi žádali pro sebe všechno, ale
nechtěli o žádném, ani sebe menším ústupku
se své strany ani slyšeti; na každý i nejkraj-
nější návrh německé ochoty odpovídali prý
svou stereotypní výmluvou, že rozpočet jest
nedělitelným celkem, a že jedině jako celek
může býti vyřízen. To se nesrovnává se sku-
tečností, neboť pro sebe Češi nežádal
nic, nýbrž požadavky jejich týkají
se výhradně zemského hospodář-
ství, učitelů a možno zajisté dodati, také
zdravého, čistého politické h
rozumu.
Každý německý poslanec, kdyby v sou-
kromí a sproštěn jsa od svazového šiboletu
dotázán byl na své svědomí a přesvědčení
nemohl by jinak odpověděti, leč že řešení je-
diné položky spotřeby a protilehlého titule
úhrady mimo bilanci a kalkul ostatního roz-
počtu jest budžetně technickým nesmyslem,
nemožností, stejně jako ukrajování rozpočtu,
anebo úhrady na výdaje řádným rojednáním
rozpočtu nepovolené bez indemnity za platy
již zemským výborem v zájmu nerušeného
chodu zemského hospodářství vykonané. Ně-
mecký úmysl platiti homeopathickými dávka-
mi posloupného povolování finančních pro-
středků zemskému hospodářství, řádně povo-
leným rozpočtem nezaloženému ani indemni-
tou neschválenému za národně-politickéú-
stupky jest absurdum. ke kterému nemůže při-
stoupiti žádná většina na světě už proto, aby
mu neposkytla divadlo svého krocení bičem
cukrem — jichž se jí dostává od menšiny.
Neue
Čech
Francie . Presse
6
article
Praví-li pak „N. Fr. Pr.“, že na německou ná-
mitku, prý oprávněnou, že vyřízení celého roz-
počtu by znamenalo vzdáti se obstrukce, tudíž
krok dalekosáhlé důležitosti, který musí býti
vykoupen na politickém poli, Češi neměli jiné
odpovědi než pokrčením ramen, dlužno odpo-
věděti, že němečtí poslanci dosud neměli tak
čestné příležitosti upustiti od
obstrukce, jako tentokráte po
titulem úpravy učitelských platů
a jest oprávněnou otázkou, zdali se
jim hned tak brzy zase naskytne.
Promeškali okamžik velikého triumfu, jakým
jest vždy oprava politického omylu v dahém
okamžiku, upraveném šťastnou shodou okol-
ností, kdy jejich krok od obstrukce byl by bý-
val uvítán jednosvornějším, než sami tuší, za-
dostučiněním nejen učitelstva, ale všech vrstev
obyvatelstva v království obou jazyků, jemuž
jedovatá ropucha obstrukce sedí na živném
prameni, temenícím v zemském rozpočtu.
Na místě opravy jednoho zásadního omy-
lu vystoupili však němečtí zástupci s jiným,
ještě osudnějším, řkouce k českým zástupcům:
„Pánové, naše obstrukce nás pálí na jednom
místě, na jednom sice, ale za to po čertech
buďte tak laskavi, sejměte nám mezi lopatka-
mi vesicator zemského učitelského Vereinu
Pak můžete jít zase domů a my budeme pro-
vozovat svou ideálně pohodlnou obstrukci
dále!“ To je požadavek tak groteskní, že u-
pouštíme od jeho bližšího karakterisování a tá-
žeme se jenom, který krok byl politicky dů-
vodnější a také čestnější, onen, jaký žádali
Češi na Němcích či ten, který očekávali Něme
od Čechů?!
Projev nedůvěry německo-nacionálnímu
Čech
Němec
Čecho
Francie
8
article
Na voličské schůzi, v pátek v Duchcově ko-
nané, kritisoval posl. Knirsch velmi ostře po-
Jitiku německého Verbandu na odůvodnění svého
stanoviska ve Verbandu a svého konečného vy-
stoupení z něho. Knirsch odsuzuje jednání něme-
cko-nacionálního Verbandu oproti vládním před-
lohám co nejrozhodněji a dovozuje, že povolnost
Němců se na nich ještě hořce vymstí. Návrh posl.
Damma o údělech zemím bude podán ještě jednou
plenu, a kdyby měl býti odsunut, musí prý
Němec
Damm
Duchcov
9
article
všichni němečtí poslanci z Čech přejíti do nejkraj-
nější obstrukce. Říd. učitel Klee jměnem učitelstva
protestoval proti odkladům s opravou učitelských
platů a žádal odloučení hospodářských
otázek od politických, i hrozil, že, ne-
dojde-li ke splnění učitelských požadavků, ochab-
ne tím píle v povolání učitelů a dostaví se násled-
ky pro mládež. Učitel Weigert navrhoval resoluci.
aby otázka učitelských platů byla řešena na říšské
radě i na zemském sněmu, což schváleno. N
konec schválena resoluce, kterouž zástupci veške-
rých svobodomyslných stran německých, na schůzi
přítomní, vyslovují posl. Knirschovi nejúplnější
důvěru a prohlašují, že dosavadní politika něme-
eko-nacionálního svazu v ohledu nacionálním a
svobodomyslném nepožívá důvěry něme-
ckého voličstva města Duchcovaa
očekává rozhodnější jeho postup ve všech otáz-
kách, zejména pak týkajících se zájmů pracujícího
lidu.
Klee
Weigert
Čechy
Duchcovao
10
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
11
article
Výklad pana Sazonova.
Výklad pana Sazonova.
Literární bureau zahraničního ministerstva
projevuje v obou svých nynějších vídeňských
orgánech „Reichspostu“ a „N. W. Tagbl.“ pln
uspokojení nad výkladem pana Sazonova o vě-
cech balkánských a zvláště o Skadru. Bylo by
prý ještě spokojenější, kdyby byl p. Sazonov
své veto do Cetyně poslal o nějaký měsíc
Toto uspokojení literárního bureau úplně
chápeme. Ale nesprávným zdá se nám v něm
jeden odstavec. Ředitel literárního bureau
v něm píše, že podobně, jako má Rakousko
své životní zájmy na březích Adrie a v Albá-
nii, kterých musí vší mocí hájiti, tak má i Ru-
sko své zájmy na Marmoře a v průlivech, jež
nechce zadati ani Bulharsku. V těchto zá-
jmech, ruském a rakouském je rozdíl. Pro
ruský černomorský obchod jsou průlivy ovšem
životním zájmem. Ale nikdo v Rakousku ne-
uvěří, že životním zájmem Rakouska jest po-
nechati adriatické pobřeží od ústí Bojany až
ke Korfu v moci příštího státečku albánského.
poněvadž každý zde ví, že srbský přístav na
Adrii byl by nejpohodlnější branou rakouské-
ho obchodu a průmyslu na Balkán, který je
nám nyní zavřen šovinistickou politikou ma-
darskou. Samostatná Albánie i se Skadrem
pod rakouským a ovšem i italským protekto-
rátem stane se bezednou kapsou, do níž Ra-
kousko bude sypati miliony, kterých my ne-
máme nazbyt a z kterých bude těžiti jen šťast-
nější Italie.
Sazonov
N W Tagbl
Adrie
Bojan
Skadr
Cetyně
Rakousko
Albý
Marmora
Bulharsko
Balkán
Albánie
13
article
Úpadek staroruské strany v Halíčí.
Při všeobecných volbách do haličského
sněmu r. 1908 bylo zvoleno 21 maloruskýc
poslanců, z nichž bylo 10 Starorustů, 8 ukra-
jinských demokratů a 3 ukrajinští radikálové
Strana staroruská byla tehdá ještě jednotná
měla na venkově mezi lidem množství přivr-
ženců a domohla se při volbách pěkného úspě-
chu. Ale po dvou letech ve straně nastal roz-
kol; rozštěpené frakce začaly se navzájem po-
tírati a obě, jak radikální Dudykovičova, tak
umírněná Korolova, rychle klesaly. Náhoda
tomu chtěla, že několik staroruských zemských
poslanců v brzku zemřelo. Při doplňovacích
volbách nebyl zvolen už ani jediný Starorus
a všechny uprázdněné ruské mandáty přešly
do rukou ukrajinských. Dnes z bývalých deseti
staroruských poslanců zbylo ve sněmě pět
kteří jsou rozděleni ve dvě skupiny. Skupi-
na Dudykevičova čítá tři poslance, ve skupině
Korolově zbyli jen dva (dr. Korol a Trač)
Nyní dr. Korol svou skupinu rozpustil a při-
hlásil se za hospitanta v ukrajinském klubě
který ho dne 3. t. m. příjal. Posl. Tra č bude
za ním následovati. V táboře staroruském
zbyli ve sněmu tedy jen tří poslanci a tak
jejich dnové jsou sečteni, neboť bude-li přijata
volební reforma, nedostane se z nich do sněmu
bezpochyby už ani jediný.
Korolův
Korol
Trač
doktor
Posl
Halíčí
Skupi
Starorustus
14
article
Stíhání dalmatských Slovanů.
Stíhání dalmatských Slovanů.
Také v Dubrovníce měli svou domácí
oslavu slovanských vítězů na Balkáně. Při té
oslavě přečetl soudní rada Ivo ryt. Griso-
gono báseň, kterou sám sepsal na počest
křesťanských vítězů na Balkáně. Z
to dostal se do disciplinárního vyšetřování
a byl z trestu přeložen z Dubrovníka na ve-
nek. — Okresní hejtmanství v Šibeníku
oznámilo starostovi Krateljovi jako chefov
místní policie, že všechny demonstrace a manl-
festace jsou ve městě zakázány. Není dovo-
leno vyvěšovati prapory, zdobiti domy, pořá-
dati průvody atd. na neurčitou dobu, patrně
tak dlouho, než budou v Albanii zabezpečeny
„životní zájmy“ rakouské. Podobný zákaz vy-
dán také ve Šplitu.
Iva
Kratelj
Balkán
Šibeník
Albánie
Slovan
15
article
Hr. Zichy nástupcem Lukácsovým
Hr. Zichy nástupcem Lukácsovým
„Slov. Den.“ zaznamenává pověst, že dr-
Lukács nepřečká nový proces s Désym
a bude nucen podati demisi. Jeho nástupcem
v ministerském předsednictvu stane se prý hr.
Jan Zichy, který nedávno vystoupil z Lu-
kácsova kabinetu pro špinavou aferu 4,800.000
korun, věnovaných vládní straně na poslední
volby.
Zich
Lukácsův
Lukács
Hradec
17
article
Aféra Fr. Wimmera na Cetyní.
Aféra Fr. Wimmera na Cetyní.
Pan major Frant. Wimmer, král. černohorský
dvorní kapelník, poslal nám následující vysvětlen
události v jeho domě, jež v naší veřejnosti způso-
bila sensacii
Na Cetyni, 7. dubna 1913.
Pravda je, že v mém bytě vykonána byla úřad-
ní prohlídka. Dr. Karel Willer, člen vídeňského vě-
deckého klubu, dobrý přítel Černé Hory a ctite
krále Nikoly, od něhož byl vyznamenán řádem Da-
nilovým, autor mnoha sympatických článků o Čer-
né Hoře, uveřejněných v některých listech něme-
ckých, požádal písemně mého syna Mirka, jenž ny-
ní mešká na Cetyni a s nímž je dobře znám, ab
mu zodpověděl následující otázky:
1. Kolik Černá Hora má brigád vojska a jak s
jmenují?
2. Kolik Černohorců se vrátilo z Ameriky do
vlasti, aby bojovali proti Turkům?
3. Kolik Černohorců ve válce padlo, kolik jie
ubito, kolik raněno?
4. Kteří vyšší důstojníci padli, t. j. byli ubit
nebo raněni?
5. Která místa v sandžaku novopazarském jsou
v mocí Černohorců?
6. Jsou-li Medová a Lješ obsazeny Černohore
nebo Srby?
Wimmer
Cetyně
František
doktor
Willer
Mirek
Turek
Černohorec
Srba
Francie
Černá Hora
Amerika
18
article
7. Komu po válce připadne Peč a činí-li si Srb-
sko nárok na toto město?
8. Komu připadne Prizren?
Mimo tyto otázky byly ještě dvě rázu finanční-
ho, jež můj syn odložil, protože by se sám prve
musel o nich informovati. Na uvedených osm otá-
zek odpověď slíbil a učinil ji podle úřadních
černohorských zpráv. To všecko nejsou na Černé
Hoře žádné tajnosti. Tak podrobná zpráva o orga-
nisaci černoherského vojska byla v „Glasu Crno-
gorca“ uveřejněna v květnu 1910. Také o padlých
jsou úřadní tištěné výkazy. Bylo zřejmo, že tazatel
potřebuje informaci ke svým literárním účelům,
on také tázanému řekl, že žádaného poučení potře-
buje k přednášce, ktercu chce uspořádati ve Víd-
ni. Skutečně také tu přednášku na thema „Černá
Hora před válkou a za války“ měl ve vídeňském
vědeckém klubu dne 27. března t. r. K zodpovědění
těchto otázek p. Willer nepotřeboval mého syna
a mohl se obrátiti na kteréhokoli Černohorce, kaž-
dý by mu je byl zodpověděl úplně a veřejně, ne-
boť ty věci nejsou žádným tajemství
vůbec, tím méně tajemstvím státním
Můj syn Mirko přes to došel do administrační-
ho oddělení ministerstva vojenství, oznámil, oč mu
jde, a požádal přítemné úřadníky, aby mu oněch
osm otázek k účelu uvedenému zodpověděli, co
oni učinili. Můj syn odpovědi napsal a rovnou še
k zástupci ministra, koienství, ministru spravedlno-
stí p. Dušanu Vukolcl, aby se ho otázal, může-li
to poslati.
Srb
Willer
Černohorec
Mirka
Vukolcl
Peč
Prizren
Glas Crna
Černá Hora
19
article
Pan ministr byl právě v kanceláři zabave
důležitým hovorem s několika pány. Můj syn, aby
ho nevyrušil, vyhledal jeho tajemníka p. Milovana
Saičiče, vyložil mu, oč jde, a prosil, aby ho panu
ministru ohlásil na druhý den. Spisek se zodpově-
děnými otázkami odevzdal p. Saičiči, jenž jej o-
chotně přijal a slíbil, že a p. ministrem o tom pro-
mluví a mého syna podle jeho přání na druhý den
ohlásí. To bylo před vládní budovou v přítomnosti
mncha svědků.
Na to v 8 hod. večer dostavil se do mého bytu
strážník a v 10 hod. přišli plnomocník policejního
ředitelství, sekretář ministerstva vnitra a dva ce-
tvňští měšťané jako městská komise.
Úřadníci vykonali prohlidku, odnesli s sebou
mou soukromou korespondenci a opis článku
vzetí Bardaňolu a o hodině s půlnoci se vzdálili.
Druhý den o 10. hod. ranní syn můj byl po-
volán na policejní ředitelství a tam vyslýchán. Se-
psán s ním protokol, jejž podepsal, a vydáno m
úřadní prohlášení, že na něm žádn
viny nenalezeno.
To bylo vše. Syn můj a žena má ani na oka-
mžik svobody zbavení nebyli. Cokoli o tom jiného
přišlo do veřejnosti, je zlomyslná lež kavárenských
povalečů, na prvém místě dopisovatele „Zastavy“
Dopisovatel mne podezírá ze styků s cizími vyslan-
ci. Pravda je, že jsem na všech vyslanectvech n
Milovan Saičič
Saičič
Zastava
20
article
Cetyní přijímán. Mé společenské postavení a mé
jméno jako žurnalisty, který se zabývá pouze váž-
nými věcmi, získaly mi na Četyni jméno a zjednaly
mi přístup do všech vyšších kruhů na Černé Hoře.
Rumunské zadostučinění Rusku.
Ruská vláda učinila rumunské oznámení, že
ruský občan Petr Vasiljev, jenž přešel rumunskou
hranici za pokojným úmyslem obchodním, byl na
rumunské půdě ztýrán žandarmy a rumunským
obchodníkem, a žádala za potrestání těchto lidí.
Rumunská vláda následkem toho oba žandarmy
disciplinárně propustila ze služby a nařídila, aby
všichni tři mučitelé byli odevzdání soudu. O tom
ruská vláda uvědoměna.
O turecké válečné náhradě.
Zaznamenali jsme podle petrohradské zprávy
»Golosu Moskvy«, že Delcassé přesvědčil Sazo-
nova o spravedlivosti nároku balkánských spo-
jenců na válečnou náhradu od poraženého Ture-
cka. Ruský vyslanec v Paříži, pan lzvolský, ob-
držel již od svého ministra pokyn, aby na konfe-
renci, která se dne 20. t. m. sejde v Paříži, hájil
stanovisko balkánských spojenců. Francouzská
vláda bude jednati v úplném souhlasu s ruskou-
Pozdrav Rusek Černohorkám.
Ruské ženy v Petrohradě poslaly černohor-
ské královně Mileně následující telegram:
Vaše Veličenstvo! Račte přijmouti a předati
dcerám drahé Černé Hory od ruských žen city
nadšení za to, že jsou matkami, vychovavšími své
slavné vlasti junácké syny. Živté bůh! Ať žije
Černá Hora ve veliké slovenské rodině, ať žije
nerozborná tvrz věrnosti všech bratří za jednoho
a jednoho za všechnyl
Vasiljev
Delcassé
Sazo
Černohorka
Milena
Černá hoře
Rusko
Paříž
Petrohrad
Černá Hora
Golos Moskva
21
article
Poláci a východní otázka.
Vzájemná závislost neřešené, ale stále jen ji-
třené otázky polské a otázky slovanského sblí-
žení je patrna a byla nejen na pražském sjezdě roku
1908 s důrazem vyzdvižena. Tyto dni se jí dotkl
také kníže Trubeckoj v „Russké Molvě“, který
v článku „Nacionalisté a východní otázka“ provedl
paralelu mezi ruským šovinismem a německým
pronikáním na Balkán. Ústupky Ruska v balkán-
ských věcech vzbudily prý sice v kruzích ruských
„patriotů“ rozhořčení, ale „patrioti“ si nepomyslili,
že vlastně příčinou ústupků byla jich šovinistická
vnitřní politika, ne diplomatické omyly. Síla Ra-
kouska opírá se o potlačování Poláků v Rusku.
Ruský šovinismus je podporou Němců proti Rusku.
Jediným a opravdovým klíčem k ovládnutí Darda-
nel je rozřešení otázky polské a odstranění polsko-
ruského antagonismu.
K těmto slovům připomíná varšavský „Dzieň“
že s podobnými názory přijel též Delcassé do Pe-
trohradu, že stejně smýšií i president Poincaré a
ministr Pichon. V tom duchu píše i „Temps“. Lid
francouzský se ohlíží po svém ruském spojencia
vidí, že otázka polská stojí v cestě plnému rozvi-
nutí ruských sil. „Dzieň“ nechce přeceňovat těchto
zjevů, ale chce bedlivě pozorovat, zda povedou ne-
jen k projevům novinářským, leč budou provázeny
i konkretnými návrhy nápravy státní politiky, aby
prý se neopakovala historie pražského sjezdu, kde
bylo slovanské dorozumění tak skvěle začato, ale
později v Petrohradě šlo všechno jakoby podle
přání pruského krále.
Polák
Trubecký
Němec
Poincaré
Pichon
Temps
Balkán
Rusko
Petrohrad
Russký Molv
22
article
Polská národní rada v Poznaňsku.
Poznaňští Poláci přikročili po způsobu Haliče
a Čech k založení Národní rady. Před týdnem se
konala porada představitelů Kola polského posla-
neckého a delegátů ústředního výboru voličského,
která schválila tyto stanovy Národní rady pro
velkoknížectví Poznaňské. Národní rada jest před-
stavitelkou polské společnosti v Němcích, bude
zaujímat poradní stanovisko vůči stávajícím pol-
ským instilucím a sbírat na národní účely. Národní
rada bude se skládat z 5 členů kola říšského sně-
mu a 5 členů kola pruského sněmu, jakož i z 9
delegátů ústředního výboru voličského. Její pravo-
moc sahá na všechny záležitosti politické, spole-
čensko-hospodářské a ústředně-osvětové. Politické
záležitosti vyřizuje plenum rady, kdežto ostatní
záležitosti zvláštní komise, k nimž budou povolá-
váni odborníci. Řízením přípravných prací pověřen
předseda ústředního výboru volebního, P. dr.
Wolazlegier.
Ústřední výbor volební vydal právě prohlá-
šení o kandidaturách do pruského sněmu a dopo-
ručuje v něm, aby byli volení co nejvíce za po-
slance ti, kteří současně nejsou členy říšského sně-
mu, poněvadž přetěžování poslanců dvěma man-
dáty, parlamentním a sněmovním, se neosvědčilo
Slovanská manifestace v Kyjevě.
Studenti vysokoškolských škol a národní spol-
ky v Kyjevě uspořádali v pondělí slovanskou ma-
aifestaci. Ohromný dav pod prapory shromáždil s
u pomníku Bohdana Chmelnického. Několik řeč-
níků mluvilo o těsné. duševní jednotě Rusů s bal-
kánskými Slovany. Po zazpívání carské hymny dav
se odebral k bulharskému konsulátu, z něhož vy-
věšen bulharský prapor. Řečníci pozdravili konsu-
la, jenž stál v okně, a po řečech žádalí ho, aby
o manifestaci podal zprávu všem jihoslovanským
krajanům a ubezpečil je, že ruský národ je zajedno
Polák
Čo
Němec
doktor
Wolazlegier
Chmelnický
Rus
Poznaňsko
Halič
Kyjev
škola a národní společenskýka
23
article
se slavnými bojovníky za svobodu. Konsul krátkou
řečí poděkoval, načež se manifestanti odebrali
k památníku cara Alexandra II. Zde třikráte za-
zpívána carská hymna a „Věčnaja pamjať“ caru
Osvoboditeli, při čemž davy poklekly. Opět pro-
neseny řeči, plné slovanského citu a sympatií.
V davu bylo několik tisíc osob. Třetím jeho zasta-
vením byla městská duma. I před ní proneseno
několik vlasteneckých a slovanských řečí. Mani-
jestace se odbyla v nejlepším pořádku, policie
nebyla přítomna
Biskup jako reformátor pozemkového vlast-
nictví.
24
article
Poslanec hosudarstvenné dumy, biskup Ni-
kon, je sice členem pravice, ale od obvyklých
renkčních monarchistů pravého křídla liší se tím.
že je proniknut zásadami křesťanského socialismu.
Reakční pravice záhy vystihla nebezpečí, které
pro ni mohou znamenati snahy tohoto pravoslav-
ného demokrata, proto se postarala o to, aby bi-
skup Nikon obdržel diecézi kdesi daleko na Si-
biři a musil se vzdát mandátu. Ale biskup Nikon
chce svoje duchovní pastýřství spojit se zákono-
dárnou činností a vypracoval právě se svými stou-
penci, selskými pozlanci, návrh o pozemkovém
zřízení v Rusku, za který bohatí velkostatkáři
z pravice mu nebudou vděčni. Jeho návrh schcee
spravedlivě a mírně rozřešit pozemkovou otázku
ve prospěch státu a velkých i malých majitelů
pozemků; toho se má dosáhnouti tím, že všechny
velkostatky o výměře přes 500 desjatin měly by
platit o 109 větší daň. Toto opatření prý bude
mít za následek, že velkostatkáři buď rozprodají
své majetky, anebo zavedou intensivnější hospo-
daření. Kromě toho navrhuje, aby »jinorodci« ne-
měli práva v pohraničních guberniích nabývat
pozemků a v ostatních guberniích aby mohli vlád-
nout pozemky jen po jisté maximum. Výjimku
připouští pro Polsko a Finsko. Dosavadní »jino-
rodci« majitelé v pohraničních guberniích dosta-
nou lhůtu do 3 let prodat své majetky, jinak bu-
dou po 3 letech převzaty státem za skutečnou
cenu. Agrárná reforma, navrhovaná biskupem Ni-
konem, nemá arci naději stát se zákonem, poně-
vadž neuspokojí ani pravici ani levici ani střed
ale může sehrát propagační úlohu v selských
vrstvách, žádostivých země.
Slovanské hnutí a spolčovací i shromažďo-
vací právo na Rusi.
Rusko
Polsko
Finsko
Nikon
25
article
Petrohrad začíná zakládat po způsobu českých
Národních jednot nebo německých Bundů organi-
sace pro jednotlivé národní oblasti, které časem
mohou hrát dosti důležitou úlohu, jak vidět z do-
savadní činnosti Haličsko-ruské jednoty v Petro-
hradě, jejíž schůze s řečí hr. Bobrinského stala se
významnou událostí dne, nebo z činnosti Západo-
ruské jednoty, která mnoho přispěla k rozdě-
lení cholmské gubernie a k většímu zaintereso-
vání Rusů životem jich krajanů na jich západním
pomezí národnostním. V sobotu 12. dubna k těmto
jodnotám přidružila se ještě Všeruská rusko-
černohorská dobročinná jednota (Vaerossijskoje
russko-černogorskoje obščestvo), která bude se
zajímat zvláště o styky Rusů s Černou Horou.
Těžko prorokovat, jaké bude mít úspěchy nová
jednota. Poslední »memorandum« ruského zahra-
ničního ministra nesvědčí přiliš o tom, že by
oficiální Rusko bylo nadšeno nynější politikou
černohorského krále. A poslední zákaz manife-
staci, vydaný petrohradským gradonačalstvem,
svědčí o tom, že oficiální Řusko nechce si přílii
zahrávat s dvojsečnou zbraní veřejných projevů,
výjimečným stavem zakázaných. V tomto omezení
svobody shromážďování budou asi slavofilsky i re-
volučně naladění Rusové rovnoprávni.
Rus
Petrohrad
Petrahradit
Rusko
26
article
Tříletá vojenská služba ve Francil.
»France Militalre« sděluje, že ministerstvo vo-
jenství se zabývá již velmi vážně otázkou doda-
tečného ubytování, vzhledem ke tříleté vojenské
službě. Sboroví a místní velitelé byli vyzváni, aby
v nejbližší dobé zjistili ubytovací poměry a roz-
sah stájí i potřebu přístaveb a novostaveb. Stejná
opatření mají býti učiněna úřady vojenské zdra-
votní služby a intendancemi. Sboroví velitelé mají
kromě toho zaslati ministerstvu návrhy, pokud jde
o rozšíření nebo zřízení střelnic a cvičist dle po-
třeby pro nový stav vojska jak uvnitř země, tak
zvláště na hranicích a pro reorganisaci jízdy no-
vého zákona o kadrech.
Z toho lze souditi, že předloha o tříleté vo-
jenské službě pokládá se za zabezpečenou.
Politická stávka v Belgil.
Ježto všechny pokusy, přiměti klerikální vládu
belgickou k ústupkům v otázce volební reformy
ve smyslu všeobecného a rovného hlasovacího
práva bez plurality hlasů neměly výsledku, bude
v pondělí sociálně-demokratickým dělnictvem za-
hájena generální stávka, kterou morálně i hmotně
podporuje také liberální strana.
Vyhlídky stávky posuzují se posud různě.
ježto klerikální dělnictvo vesměs v práci vytrvá,
organisátoři stávky však očekávají, že dojde k ta-
kovému ochromení hospodářského života, které
donuti vládu ku povolnosti, a získávají spojene-
ctví také za hranicemi. Tak vydalo vedení so-
ciálně-demokratické strany v Essenu provolání
k rýnsko-vestiálským horníkům, aby nepracovali
Franca
Essen
27
article
B. KILTEš-
Vliv mody na průmysl a obchod.
Je známo, jak důležitou roli hrály v historii ženy
přímo neb nepřímo, co způsobily neblahých poli-
tických převratů, i jak působily blahodárně. Avšal
méně známo bude, že věčné „cherchez la femme“
platí i pro převraty v průmyslu a obchodu. Jen
několik ukázek, jak mocně zasahuje v tom ohledu
žena v náš život. Sotva někdo tuší, jaký převrat
v textilnictví vyvolá, dají-li dámy přednost lát-
kám bavlněným před vlněnými, přijdou-li do mody
látky lehké místo těžkých nebo hedvábné místo
vlněných atd. Bohužel, že rozhodnou se dámy pro
tu či onu modu bez rozmyšlení, neboť poslouchají
v tom ohledu příkazů jiných. Jednou musí nevy-
hnutelně nositi klobouky ohromné, jindy zase
malinké a dámy poslouchají na slovo. Některé
radostně, jiné váhavě, dle toho, jak jim nová moda
sluší, ale poslouchají všecky. Kdo však jim to
nakazuje? Kdo zná ta zákulisní tajemství? My
víme jen, že přicházejí k nám modní příkazy
B KILTEš
28
article
Paříže a některé že vítr k nám zavane dokonce
z Ameriky. Jisto je, že není každá moda bezúčel-
ná, nahodilá, není bez příčiny. Ale vždy má velké
následky, ať se zrodila kdekoliv a z jakéhokoliv
důvodu. Nikdo netuší, jak velký význam to má
pro obchod i průmysl, rozhodnou-li se ženy na
příklad nositi na šatech a na kloboukách hodně
stuh, řasnaté oděvy, hodně krajek, ozdoby korá-
lové atd. Jsou to hned miliony a miliony metrů.
ký div tedy, že továrnící i obchodníci chválili si
doby krinoliny a tuniky. Ovšem, tehdy zase otcům
a manželům prázdnily se rychleji kapsy a šedi-
věly vlasy, kdežto nyní si my libujeme a textil-
níci naříkají. Nynější moda úzkých sukní a jedno-
duchých šatů měla v zápětí mnohem menší spo-
třebu látek jak na šaty, tak na spodničky, bavl-
něných, vlněných i hedvábných. Pod úzkými
sukněmi je sotva místo na košili a spodky, vše
ostatní jen zbytečně by „kazilo linii“. —
V továrnách na damská sukna v okolí Rou-
baixu musíla býti následkem nynější malé spo-
třeby látek omezena práce na 30 proc. Nejvíce
však utrpěly továrny na látky spodničkové, jež,
Roa
Paříž
Amerika
29
article
aby mohly zůstat v chodu, musily zavésti výrobu
zboží trikotového, které je opět v poslední době
oblíbenější. Také do punčochářství vnikly nové
proudy. Ta tam je doba důkladných punčoch ba-
vlněných neb vlněných, všecko je tenoučké.
ozdobné, koketní. V Americe dokonce napadlo
některým herečkám punčochy vůbec zavrhnouti
nahraditi je malováním na kůži nohou. Ujme-li se
tato moda, jistě ji využije obchod a za deštivého
počasí objeví se pod vykasanými sukněmi na
lýtkách kromě květin také různé reklamy. Snad
dokonce napadne ženám zdobiti tělo tetováním
tím nahraditi šaty. To by ovšem mělo dalekosáhlé
následky; nemyslí však, že k tomu dojde, nebot
tetování nemůže se tak snadno každý rok měniti
a aby ženy nosily jednu ozdobu celá léta, je nemy-
slitelno. Dost strachu nahnaly továrníkům a ob-
chodníkům pokusy o zavedení mužského oděvu
u dam.
Amerika
30
article
Kožešníci si za to nemohou naříkati. Dřív
se nosily kožešiny jen v zimě, kdežto nyní i v létě
a mnohem objemnější. Teď nestačí kolem krku
kožich jednoho zvířete, ale musí jich býti několik.
nebo aspoň několik ocasů. Také rukávníky na-
byly takových rozměrů, že je třeba několik ko-
žíšků, aby byl ušit rukávník pro malé ručky
ovšem, slouží také za skladiště různých věcí
často i za budku pro psíka. Není divu, že tato
moda měla v zápětí vzestup cen kožešin a ukrutné
pronásledování nevinných tvorů, obdařených
pěknými kožíšky, takže některým hrozilo vy-
mření. Došlo to tak daleko, že vlády zemí,v
nichž se zvěř lovila, zakázaly lov, aby zvířata
nevyhynula úplně. Avšak jako každé zlo, měla
tato moda za následek něco dobrého. Nedostatel
pravých kožešin vedl nevyhnutelně k tomu, aby
se hledala náhrada. Chemikové vynašli způsoby.
jak se dají kožichy obyčejných lišek, kun a krá-
líků proměniti v kožešiny na pohled vzácné. T
vedlo k zdokonalení chovu králíků zejménav
Belgii a Francii. Má to také tu dobrou stránku.
že chudině dostane se tak laciného a dobrého
masa.
Belgie
Francie
31
article
Rovněž nynější velká poptávka po peří vzáe-
ných ptáků vedla k výrobě per umělých Nejdřív
se napodobila pouze barva, nyní se ve Francii dě-
lají také z obyčejných per drahá pěkná péra tal
dovedně napodobená, že by snad ani ptáci sam
jich nerozeznali. Každému bylo nápadno, že tal
náhle tolik rajčích per vlaje na hlavách dam
mnohý snad si myslel, že se podařilo rajky pěsto-
vati v oborách, avšak tomu dosud není tak, naopal
rajky čím dál tím více se uchylují do pralesů, kde
močály a zimnice chrání je před bezohlednými pro-
následovateli. I peří jiných ptáků se napodobí
Jak skvostné napodobeniny kolibříků lze vyrábět
umělým zbarvením per vrabčíchl
Když se, drahé dámy, již musíte peřím zdo
bit, proč nevolite peří dravců, tím byste si získaly
zásluhu o mnoho roztomilých tvorů, jichž ročně
na tisíce upadá v jejich spáry. Proč líbí se ván
zrovna kolibříci, rajky a jiní nevinní tvorové pra-
lesů, jimž vaše záliba byla ortelem úplného zá-
niku, kdyby technikové a chemikové nebyli jin
přišli na pomoc důmyslnýmí imitacemi.
Francie
32
article
Když chcete peří, tak rozhodně radím k
pštrosím neb k vůli nim alespoň jeho nositel ne-
musí ziskuchtivost obchodníků zaplatit smrtí, na
opak podporuje se ušlechtilý chov pštrosů. Škod
že u nás se jim nedaří, mohli bychom si popřát
pštrosího vejce na měkko, jež by stačilo pro celou
rodinu a bylo by dobrodiním v nynější nouzi. J l
zábavná byla by podivaná, kdyby se na trhu pro-
dávala pštrosí pečínka a drůbkyl
Moda paruk a copů povznesla svého času ne
bývale vlásenkářský cech. Později se ovšem ome-
zila spotřeba paruk jen na divadla, cirky a na po-
měrně malý počet ješitných holohlavců, ale v po-
slední době velkých účesů přišly zase k platnost
jak celé účesy, tedy také jakési paruky, tak faleš-
né copy i jednotlivé kadeře. Potají rozmnožovala
ovšem i dříve, leckterá žena nebohatou syou kštie
vlasy přikoupenými, ale to byly celkem výjimky
kdežto v posledních letech stalo se to modou samo-
zřejmou.
Právě proto, že moda má tak ohromný vliv
na průmysl a obchod, stalo se mnohdykráte, že byla
vyvolána jednotlivci, náležejícími těmto kruhům.
J l
33
article
Tak jistý továrník měl na skladě velkou zásobu
zluté hedvábné látky, kterou sikdo nechtěl. Obrá-
til se na známou vynikající herečku a zvukem zlata
přiměl ji k tomu, že dala si k premiéře ušíti z této
látky šaty. Herečka, která se z počátku zdráhala
továrníkovi vyhověti, měla neobyčejný úspěch a
ještě větší úspěch měl továrník, který zbavil se z
krátko celé své zásoby, neboť každá žena chtěla
míti šaty z oné žluté látky. Moda je začarovaný
kruh, v němž těžko rozeznati příčinu a následek
„Běda mužům, kterým žena vládne“, říkali naš
předkové, „běda světu, jemuž moda vládne“, mů-
žeme říci my. Obě vládnou stále a budou vlád-
nouti i v budoucnosti. Jelikož jsme proti modě
malomocni a všecky revoluce i ženami proti ní ve-
dené vyzněly na prázdno, hleďme si tuto vládky í
nakloniti, hleďme jejího vlivu využiti k dobrému.
K vám, mladé, krásné, a půvabné dámy, zejménase
obracím, neboť vy smíte cokoliv obléci, vám
všecko sluší. Odhodlejte se dělati modu na pro-
spěch strádajících malých, podporujte náš domácí
průmysl. Noste naše domácí výšiv ky
krajky, naše lněné, vlněné i hedváb-
nélátky, zdobte se našimi šperky gra-
nátovými a perlefovými a zmírňujte
tak bídu v našich horách! Vždyť i ozdoby
méně fantastické a nápadné jsou vkusné, vkus-
nější mnohdy nežli ty, jež nám diktuje cizina.
34
article
Máme tolik zdatných výtvarných
umělkyň, absolventek našich uměleckých škol
jistě nejedna z jejich prací se vám líbí, nuže
kupujte jejich práce, dávejte jim chuť k
pracím novým, které mohou i do ciziny pronik-
nout. Což by nemohla také jednou cizina od nás
modu převzíti?
Kupujte a noste lněné látky. Jaou z naš
rostliny, naším lidem zpracované a zdobte je výšiv-
kami a krajkami naší výroby, ale hleďte při tom,
aby vydané peníze dostaly se co mož-
ná přímo těm, jejichž oči prací tou
seslábly a jejichž ruce se při ní una-
víly. — V poslední době vyskytla se v tom směru
řada mnohoslibných náběhů a podniků, jest naš
povinností podporovati je.
Jaa
35
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Vinohradské divadlo. V pátek 11. dubna
1913 poprvé: Tři aktovky od Karla Šípka.
(Klavír. Žert. Režisér K. Faltys. — Vlasy. Ro-
dinný obrázek. Režisér A. Jiřikovský. — Z lásky
otcovské. Veselohra. Dle sujetu francouzské
aktovky od Eugena Labiche. Režisér Václ. Štech.)
Vinohradské divadlo, jež poslední dobou pro-
jevuje zvýšený zájem o domácí písemnictví, dopu-
stilo se uvedením páně Šípkových hříček na
scénu uměleckého přehmatu. Poměrně nejsnesitel-
nější ze tří těch trapných bezvýznamností zdá se
mi aktovka prvá, pojednávající s jistou dávkou
ironie o starém mládenci, nešťastném proto, že
naň nežárlí manžel, jehož mladá žena k němu
přicházívá hrát na čtyři ruce. Rozvleklá satira,
nadepsaná »Vlasy«, zakládá se na nejnižším druhu
komiky, totiž na motivu tělesné vady (pleš), ne-
povznáší se výše nežli k maloměšťáckému líčení
pražské domácnosti a utápí se v titěrné triviál-
nosti, stěží stravitelné v humoresce, natož na je-
řišti. Zastaralou pařížskou frašku »Z lásky otcov-
ské« snaží se autor příblížit našemu vkusu tím.
že děj (dle divadelní cedule) umisťuje v současné
Praze a že mluvu přizpůsobuje dialektu pražských
předměstí. Nemíním dotýkati se páně Šípkových
zásluh, jichž si získal svými libretty: pro jeho vý-
znam jakožto autora dramatického je mi však pří-
značno, že své veselohry traktuje jako »povedenée
anekdoty, vypravované u stolu ve více méně ve-
selé společnosti (dokladem: postava i příběhy On-
dřeje Žežuly v druhém kuse): místo aby své gen-
rové kresbičky a své šablonovitě karikované po-
stavy učinil zajímavými, ponižuje a pomlouvá je
u diváctva, stupňuje jich nesympatické vzezření
a kombinuje jejich bezútěšnou malichernost mrzu-
O. F.
tým šosáctvím.
Šípek
Žert
K Faltys
A Jiřikovský
Labiche
Václ
Štech
Šípkův
Žežula
Praha
vinohradský divadlo
36
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Na letenské stráni, kde podle mé slabé
paměti už ledacos pěkného se našlo, jako na
příklad na zvětralých vrstvách skály před
lety jistým učencem pravý chilský ledek a