ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0273210-8f28-11dd-8b28-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: work 3, person 71, place 53, org 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. dubna 1913. číslo T00.
T 00
4 title
Politický přehled.
5 article Země české.
Země české. „Neue Fr. Presse“ o páteční konferencí zástupců Svazů, českého i německého. Způsob, jakým hájí „Neue Fr. Presse“ ně- mecké stanovisko v jednání o hospodářské za- sedání sněmu, jest průzračným i příznačným pro naprostou nesprávnost tohoto stanoviska. List tvrdí, že Češi žádali pro sebe všechno, ale nechtěli o žádném, ani sebe menším ústupku se své strany ani slyšeti; na každý i nejkraj- nější návrh německé ochoty odpovídali prý svou stereotypní výmluvou, že rozpočet jest nedělitelným celkem, a že jedině jako celek může býti vyřízen. To se nesrovnává se sku- tečností, neboť pro sebe Češi nežádal nic, nýbrž požadavky jejich týkají se výhradně zemského hospodář- ství, učitelů a možno zajisté dodati, také zdravého, čistého politické h rozumu. Každý německý poslanec, kdyby v sou- kromí a sproštěn jsa od svazového šiboletu dotázán byl na své svědomí a přesvědčení nemohl by jinak odpověděti, leč že řešení je- diné položky spotřeby a protilehlého titule úhrady mimo bilanci a kalkul ostatního roz- počtu jest budžetně technickým nesmyslem, nemožností, stejně jako ukrajování rozpočtu, anebo úhrady na výdaje řádným rojednáním rozpočtu nepovolené bez indemnity za platy již zemským výborem v zájmu nerušeného chodu zemského hospodářství vykonané. Ně- mecký úmysl platiti homeopathickými dávka- mi posloupného povolování finančních pro- středků zemskému hospodářství, řádně povo- leným rozpočtem nezaloženému ani indemni- tou neschválenému za národně-politickéú- stupky jest absurdum. ke kterému nemůže při- stoupiti žádná většina na světě už proto, aby mu neposkytla divadlo svého krocení bičem cukrem — jichž se jí dostává od menšiny.
Neue Čech Francie . Presse
6 article
Praví-li pak „N. Fr. Pr.“, že na německou ná- mitku, prý oprávněnou, že vyřízení celého roz- počtu by znamenalo vzdáti se obstrukce, tudíž krok dalekosáhlé důležitosti, který musí býti vykoupen na politickém poli, Češi neměli jiné odpovědi než pokrčením ramen, dlužno odpo- věděti, že němečtí poslanci dosud neměli tak čestné příležitosti upustiti od obstrukce, jako tentokráte po titulem úpravy učitelských platů a jest oprávněnou otázkou, zdali se jim hned tak brzy zase naskytne. Promeškali okamžik velikého triumfu, jakým jest vždy oprava politického omylu v dahém okamžiku, upraveném šťastnou shodou okol- ností, kdy jejich krok od obstrukce byl by bý- val uvítán jednosvornějším, než sami tuší, za- dostučiněním nejen učitelstva, ale všech vrstev obyvatelstva v království obou jazyků, jemuž jedovatá ropucha obstrukce sedí na živném prameni, temenícím v zemském rozpočtu. Na místě opravy jednoho zásadního omy- lu vystoupili však němečtí zástupci s jiným, ještě osudnějším, řkouce k českým zástupcům: „Pánové, naše obstrukce nás pálí na jednom místě, na jednom sice, ale za to po čertech buďte tak laskavi, sejměte nám mezi lopatka- mi vesicator zemského učitelského Vereinu Pak můžete jít zase domů a my budeme pro- vozovat svou ideálně pohodlnou obstrukci dále!“ To je požadavek tak groteskní, že u- pouštíme od jeho bližšího karakterisování a tá- žeme se jenom, který krok byl politicky dů- vodnější a také čestnější, onen, jaký žádali Češi na Němcích či ten, který očekávali Něme od Čechů?! Projev nedůvěry německo-nacionálnímu
Čech Němec Čecho Francie
8 article
Na voličské schůzi, v pátek v Duchcově ko- nané, kritisoval posl. Knirsch velmi ostře po- Jitiku německého Verbandu na odůvodnění svého stanoviska ve Verbandu a svého konečného vy- stoupení z něho. Knirsch odsuzuje jednání něme- cko-nacionálního Verbandu oproti vládním před- lohám co nejrozhodněji a dovozuje, že povolnost Němců se na nich ještě hořce vymstí. Návrh posl. Damma o údělech zemím bude podán ještě jednou plenu, a kdyby měl býti odsunut, musí prý
Němec Damm Duchcov
9 article
všichni němečtí poslanci z Čech přejíti do nejkraj- nější obstrukce. Říd. učitel Klee jměnem učitelstva protestoval proti odkladům s opravou učitelských platů a žádal odloučení hospodářských otázek od politických, i hrozil, že, ne- dojde-li ke splnění učitelských požadavků, ochab- ne tím píle v povolání učitelů a dostaví se násled- ky pro mládež. Učitel Weigert navrhoval resoluci. aby otázka učitelských platů byla řešena na říšské radě i na zemském sněmu, což schváleno. N konec schválena resoluce, kterouž zástupci veške- rých svobodomyslných stran německých, na schůzi přítomní, vyslovují posl. Knirschovi nejúplnější důvěru a prohlašují, že dosavadní politika něme- eko-nacionálního svazu v ohledu nacionálním a svobodomyslném nepožívá důvěry něme- ckého voličstva města Duchcovaa očekává rozhodnější jeho postup ve všech otáz- kách, zejména pak týkajících se zájmů pracujícího lidu.
Klee Weigert Čechy Duchcovao
10 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
11 article Výklad pana Sazonova.
Výklad pana Sazonova. Literární bureau zahraničního ministerstva projevuje v obou svých nynějších vídeňských orgánech „Reichspostu“ a „N. W. Tagbl.“ pln uspokojení nad výkladem pana Sazonova o vě- cech balkánských a zvláště o Skadru. Bylo by prý ještě spokojenější, kdyby byl p. Sazonov své veto do Cetyně poslal o nějaký měsíc Toto uspokojení literárního bureau úplně chápeme. Ale nesprávným zdá se nám v něm jeden odstavec. Ředitel literárního bureau v něm píše, že podobně, jako má Rakousko své životní zájmy na březích Adrie a v Albá- nii, kterých musí vší mocí hájiti, tak má i Ru- sko své zájmy na Marmoře a v průlivech, jež nechce zadati ani Bulharsku. V těchto zá- jmech, ruském a rakouském je rozdíl. Pro ruský černomorský obchod jsou průlivy ovšem životním zájmem. Ale nikdo v Rakousku ne- uvěří, že životním zájmem Rakouska jest po- nechati adriatické pobřeží od ústí Bojany až ke Korfu v moci příštího státečku albánského. poněvadž každý zde ví, že srbský přístav na Adrii byl by nejpohodlnější branou rakouské- ho obchodu a průmyslu na Balkán, který je nám nyní zavřen šovinistickou politikou ma- darskou. Samostatná Albánie i se Skadrem pod rakouským a ovšem i italským protekto- rátem stane se bezednou kapsou, do níž Ra- kousko bude sypati miliony, kterých my ne- máme nazbyt a z kterých bude těžiti jen šťast- nější Italie.
Sazonov N W Tagbl Adrie Bojan Skadr Cetyně Rakousko Albý Marmora Bulharsko Balkán Albánie
13 article
Úpadek staroruské strany v Halíčí. Při všeobecných volbách do haličského sněmu r. 1908 bylo zvoleno 21 maloruskýc poslanců, z nichž bylo 10 Starorustů, 8 ukra- jinských demokratů a 3 ukrajinští radikálové Strana staroruská byla tehdá ještě jednotná měla na venkově mezi lidem množství přivr- ženců a domohla se při volbách pěkného úspě- chu. Ale po dvou letech ve straně nastal roz- kol; rozštěpené frakce začaly se navzájem po- tírati a obě, jak radikální Dudykovičova, tak umírněná Korolova, rychle klesaly. Náhoda tomu chtěla, že několik staroruských zemských poslanců v brzku zemřelo. Při doplňovacích volbách nebyl zvolen už ani jediný Starorus a všechny uprázdněné ruské mandáty přešly do rukou ukrajinských. Dnes z bývalých deseti staroruských poslanců zbylo ve sněmě pět kteří jsou rozděleni ve dvě skupiny. Skupi- na Dudykevičova čítá tři poslance, ve skupině Korolově zbyli jen dva (dr. Korol a Trač) Nyní dr. Korol svou skupinu rozpustil a při- hlásil se za hospitanta v ukrajinském klubě který ho dne 3. t. m. příjal. Posl. Tra č bude za ním následovati. V táboře staroruském zbyli ve sněmu tedy jen tří poslanci a tak jejich dnové jsou sečteni, neboť bude-li přijata volební reforma, nedostane se z nich do sněmu bezpochyby už ani jediný.
Korolův Korol Trač doktor Posl Halíčí Skupi Starorustus
14 article Stíhání dalmatských Slovanů.
Stíhání dalmatských Slovanů. Také v Dubrovníce měli svou domácí oslavu slovanských vítězů na Balkáně. Při té oslavě přečetl soudní rada Ivo ryt. Griso- gono báseň, kterou sám sepsal na počest křesťanských vítězů na Balkáně. Z to dostal se do disciplinárního vyšetřování a byl z trestu přeložen z Dubrovníka na ve- nek. — Okresní hejtmanství v Šibeníku oznámilo starostovi Krateljovi jako chefov místní policie, že všechny demonstrace a manl- festace jsou ve městě zakázány. Není dovo- leno vyvěšovati prapory, zdobiti domy, pořá- dati průvody atd. na neurčitou dobu, patrně tak dlouho, než budou v Albanii zabezpečeny „životní zájmy“ rakouské. Podobný zákaz vy- dán také ve Šplitu.
Iva Kratelj Balkán Šibeník Albánie Slovan
15 article Hr. Zichy nástupcem Lukácsovým
Hr. Zichy nástupcem Lukácsovým „Slov. Den.“ zaznamenává pověst, že dr- Lukács nepřečká nový proces s Désym a bude nucen podati demisi. Jeho nástupcem v ministerském předsednictvu stane se prý hr. Jan Zichy, který nedávno vystoupil z Lu- kácsova kabinetu pro špinavou aferu 4,800.000 korun, věnovaných vládní straně na poslední volby.
Zich Lukácsův Lukács Hradec
16 title
Za hranicemi.
17 article Aféra Fr. Wimmera na Cetyní.
Aféra Fr. Wimmera na Cetyní. Pan major Frant. Wimmer, král. černohorský dvorní kapelník, poslal nám následující vysvětlen události v jeho domě, jež v naší veřejnosti způso- bila sensacii Na Cetyni, 7. dubna 1913. Pravda je, že v mém bytě vykonána byla úřad- ní prohlídka. Dr. Karel Willer, člen vídeňského vě- deckého klubu, dobrý přítel Černé Hory a ctite krále Nikoly, od něhož byl vyznamenán řádem Da- nilovým, autor mnoha sympatických článků o Čer- né Hoře, uveřejněných v některých listech něme- ckých, požádal písemně mého syna Mirka, jenž ny- ní mešká na Cetyni a s nímž je dobře znám, ab mu zodpověděl následující otázky: 1. Kolik Černá Hora má brigád vojska a jak s jmenují? 2. Kolik Černohorců se vrátilo z Ameriky do vlasti, aby bojovali proti Turkům? 3. Kolik Černohorců ve válce padlo, kolik jie ubito, kolik raněno? 4. Kteří vyšší důstojníci padli, t. j. byli ubit nebo raněni? 5. Která místa v sandžaku novopazarském jsou v mocí Černohorců? 6. Jsou-li Medová a Lješ obsazeny Černohore nebo Srby?
Wimmer Cetyně František doktor Willer Mirek Turek Černohorec Srba Francie Černá Hora Amerika
18 article
7. Komu po válce připadne Peč a činí-li si Srb- sko nárok na toto město? 8. Komu připadne Prizren? Mimo tyto otázky byly ještě dvě rázu finanční- ho, jež můj syn odložil, protože by se sám prve musel o nich informovati. Na uvedených osm otá- zek odpověď slíbil a učinil ji podle úřadních černohorských zpráv. To všecko nejsou na Černé Hoře žádné tajnosti. Tak podrobná zpráva o orga- nisaci černoherského vojska byla v „Glasu Crno- gorca“ uveřejněna v květnu 1910. Také o padlých jsou úřadní tištěné výkazy. Bylo zřejmo, že tazatel potřebuje informaci ke svým literárním účelům, on také tázanému řekl, že žádaného poučení potře- buje k přednášce, ktercu chce uspořádati ve Víd- ni. Skutečně také tu přednášku na thema „Černá Hora před válkou a za války“ měl ve vídeňském vědeckém klubu dne 27. března t. r. K zodpovědění těchto otázek p. Willer nepotřeboval mého syna a mohl se obrátiti na kteréhokoli Černohorce, kaž- dý by mu je byl zodpověděl úplně a veřejně, ne- boť ty věci nejsou žádným tajemství vůbec, tím méně tajemstvím státním Můj syn Mirko přes to došel do administrační- ho oddělení ministerstva vojenství, oznámil, oč mu jde, a požádal přítemné úřadníky, aby mu oněch osm otázek k účelu uvedenému zodpověděli, co oni učinili. Můj syn odpovědi napsal a rovnou še k zástupci ministra, koienství, ministru spravedlno- stí p. Dušanu Vukolcl, aby se ho otázal, může-li to poslati.
Srb Willer Černohorec Mirka Vukolcl Peč Prizren Glas Crna Černá Hora
19 article
Pan ministr byl právě v kanceláři zabave důležitým hovorem s několika pány. Můj syn, aby ho nevyrušil, vyhledal jeho tajemníka p. Milovana Saičiče, vyložil mu, oč jde, a prosil, aby ho panu ministru ohlásil na druhý den. Spisek se zodpově- děnými otázkami odevzdal p. Saičiči, jenž jej o- chotně přijal a slíbil, že a p. ministrem o tom pro- mluví a mého syna podle jeho přání na druhý den ohlásí. To bylo před vládní budovou v přítomnosti mncha svědků. Na to v 8 hod. večer dostavil se do mého bytu strážník a v 10 hod. přišli plnomocník policejního ředitelství, sekretář ministerstva vnitra a dva ce- tvňští měšťané jako městská komise. Úřadníci vykonali prohlidku, odnesli s sebou mou soukromou korespondenci a opis článku vzetí Bardaňolu a o hodině s půlnoci se vzdálili. Druhý den o 10. hod. ranní syn můj byl po- volán na policejní ředitelství a tam vyslýchán. Se- psán s ním protokol, jejž podepsal, a vydáno m úřadní prohlášení, že na něm žádn viny nenalezeno. To bylo vše. Syn můj a žena má ani na oka- mžik svobody zbavení nebyli. Cokoli o tom jiného přišlo do veřejnosti, je zlomyslná lež kavárenských povalečů, na prvém místě dopisovatele „Zastavy“ Dopisovatel mne podezírá ze styků s cizími vyslan- ci. Pravda je, že jsem na všech vyslanectvech n
Milovan Saičič Saičič Zastava
20 article
Cetyní přijímán. Mé společenské postavení a mé jméno jako žurnalisty, který se zabývá pouze váž- nými věcmi, získaly mi na Četyni jméno a zjednaly mi přístup do všech vyšších kruhů na Černé Hoře. Rumunské zadostučinění Rusku. Ruská vláda učinila rumunské oznámení, že ruský občan Petr Vasiljev, jenž přešel rumunskou hranici za pokojným úmyslem obchodním, byl na rumunské půdě ztýrán žandarmy a rumunským obchodníkem, a žádala za potrestání těchto lidí. Rumunská vláda následkem toho oba žandarmy disciplinárně propustila ze služby a nařídila, aby všichni tři mučitelé byli odevzdání soudu. O tom ruská vláda uvědoměna. O turecké válečné náhradě. Zaznamenali jsme podle petrohradské zprávy »Golosu Moskvy«, že Delcassé přesvědčil Sazo- nova o spravedlivosti nároku balkánských spo- jenců na válečnou náhradu od poraženého Ture- cka. Ruský vyslanec v Paříži, pan lzvolský, ob- držel již od svého ministra pokyn, aby na konfe- renci, která se dne 20. t. m. sejde v Paříži, hájil stanovisko balkánských spojenců. Francouzská vláda bude jednati v úplném souhlasu s ruskou- Pozdrav Rusek Černohorkám. Ruské ženy v Petrohradě poslaly černohor- ské královně Mileně následující telegram: Vaše Veličenstvo! Račte přijmouti a předati dcerám drahé Černé Hory od ruských žen city nadšení za to, že jsou matkami, vychovavšími své slavné vlasti junácké syny. Živté bůh! Ať žije Černá Hora ve veliké slovenské rodině, ať žije nerozborná tvrz věrnosti všech bratří za jednoho a jednoho za všechnyl
Vasiljev Delcassé Sazo Černohorka Milena Černá hoře Rusko Paříž Petrohrad Černá Hora Golos Moskva
21 article
Poláci a východní otázka. Vzájemná závislost neřešené, ale stále jen ji- třené otázky polské a otázky slovanského sblí- žení je patrna a byla nejen na pražském sjezdě roku 1908 s důrazem vyzdvižena. Tyto dni se jí dotkl také kníže Trubeckoj v „Russké Molvě“, který v článku „Nacionalisté a východní otázka“ provedl paralelu mezi ruským šovinismem a německým pronikáním na Balkán. Ústupky Ruska v balkán- ských věcech vzbudily prý sice v kruzích ruských „patriotů“ rozhořčení, ale „patrioti“ si nepomyslili, že vlastně příčinou ústupků byla jich šovinistická vnitřní politika, ne diplomatické omyly. Síla Ra- kouska opírá se o potlačování Poláků v Rusku. Ruský šovinismus je podporou Němců proti Rusku. Jediným a opravdovým klíčem k ovládnutí Darda- nel je rozřešení otázky polské a odstranění polsko- ruského antagonismu. K těmto slovům připomíná varšavský „Dzieň“ že s podobnými názory přijel též Delcassé do Pe- trohradu, že stejně smýšií i president Poincaré a ministr Pichon. V tom duchu píše i „Temps“. Lid francouzský se ohlíží po svém ruském spojencia vidí, že otázka polská stojí v cestě plnému rozvi- nutí ruských sil. „Dzieň“ nechce přeceňovat těchto zjevů, ale chce bedlivě pozorovat, zda povedou ne- jen k projevům novinářským, leč budou provázeny i konkretnými návrhy nápravy státní politiky, aby prý se neopakovala historie pražského sjezdu, kde bylo slovanské dorozumění tak skvěle začato, ale později v Petrohradě šlo všechno jakoby podle přání pruského krále.
Polák Trubecký Němec Poincaré Pichon Temps Balkán Rusko Petrohrad Russký Molv
22 article
Polská národní rada v Poznaňsku. Poznaňští Poláci přikročili po způsobu Haliče a Čech k založení Národní rady. Před týdnem se konala porada představitelů Kola polského posla- neckého a delegátů ústředního výboru voličského, která schválila tyto stanovy Národní rady pro velkoknížectví Poznaňské. Národní rada jest před- stavitelkou polské společnosti v Němcích, bude zaujímat poradní stanovisko vůči stávajícím pol- ským instilucím a sbírat na národní účely. Národní rada bude se skládat z 5 členů kola říšského sně- mu a 5 členů kola pruského sněmu, jakož i z 9 delegátů ústředního výboru voličského. Její pravo- moc sahá na všechny záležitosti politické, spole- čensko-hospodářské a ústředně-osvětové. Politické záležitosti vyřizuje plenum rady, kdežto ostatní záležitosti zvláštní komise, k nimž budou povolá- váni odborníci. Řízením přípravných prací pověřen předseda ústředního výboru volebního, P. dr. Wolazlegier. Ústřední výbor volební vydal právě prohlá- šení o kandidaturách do pruského sněmu a dopo- ručuje v něm, aby byli volení co nejvíce za po- slance ti, kteří současně nejsou členy říšského sně- mu, poněvadž přetěžování poslanců dvěma man- dáty, parlamentním a sněmovním, se neosvědčilo Slovanská manifestace v Kyjevě. Studenti vysokoškolských škol a národní spol- ky v Kyjevě uspořádali v pondělí slovanskou ma- aifestaci. Ohromný dav pod prapory shromáždil s u pomníku Bohdana Chmelnického. Několik řeč- níků mluvilo o těsné. duševní jednotě Rusů s bal- kánskými Slovany. Po zazpívání carské hymny dav se odebral k bulharskému konsulátu, z něhož vy- věšen bulharský prapor. Řečníci pozdravili konsu- la, jenž stál v okně, a po řečech žádalí ho, aby o manifestaci podal zprávu všem jihoslovanským krajanům a ubezpečil je, že ruský národ je zajedno
Polák Čo Němec doktor Wolazlegier Chmelnický Rus Poznaňsko Halič Kyjev škola a národní společenskýka
23 article
se slavnými bojovníky za svobodu. Konsul krátkou řečí poděkoval, načež se manifestanti odebrali k památníku cara Alexandra II. Zde třikráte za- zpívána carská hymna a „Věčnaja pamjať“ caru Osvoboditeli, při čemž davy poklekly. Opět pro- neseny řeči, plné slovanského citu a sympatií. V davu bylo několik tisíc osob. Třetím jeho zasta- vením byla městská duma. I před ní proneseno několik vlasteneckých a slovanských řečí. Mani- jestace se odbyla v nejlepším pořádku, policie nebyla přítomna Biskup jako reformátor pozemkového vlast- nictví.
24 article
Poslanec hosudarstvenné dumy, biskup Ni- kon, je sice členem pravice, ale od obvyklých renkčních monarchistů pravého křídla liší se tím. že je proniknut zásadami křesťanského socialismu. Reakční pravice záhy vystihla nebezpečí, které pro ni mohou znamenati snahy tohoto pravoslav- ného demokrata, proto se postarala o to, aby bi- skup Nikon obdržel diecézi kdesi daleko na Si- biři a musil se vzdát mandátu. Ale biskup Nikon chce svoje duchovní pastýřství spojit se zákono- dárnou činností a vypracoval právě se svými stou- penci, selskými pozlanci, návrh o pozemkovém zřízení v Rusku, za který bohatí velkostatkáři z pravice mu nebudou vděčni. Jeho návrh schcee spravedlivě a mírně rozřešit pozemkovou otázku ve prospěch státu a velkých i malých majitelů pozemků; toho se má dosáhnouti tím, že všechny velkostatky o výměře přes 500 desjatin měly by platit o 109 větší daň. Toto opatření prý bude mít za následek, že velkostatkáři buď rozprodají své majetky, anebo zavedou intensivnější hospo- daření. Kromě toho navrhuje, aby »jinorodci« ne- měli práva v pohraničních guberniích nabývat pozemků a v ostatních guberniích aby mohli vlád- nout pozemky jen po jisté maximum. Výjimku připouští pro Polsko a Finsko. Dosavadní »jino- rodci« majitelé v pohraničních guberniích dosta- nou lhůtu do 3 let prodat své majetky, jinak bu- dou po 3 letech převzaty státem za skutečnou cenu. Agrárná reforma, navrhovaná biskupem Ni- konem, nemá arci naději stát se zákonem, poně- vadž neuspokojí ani pravici ani levici ani střed ale může sehrát propagační úlohu v selských vrstvách, žádostivých země. Slovanské hnutí a spolčovací i shromažďo- vací právo na Rusi.
Rusko Polsko Finsko Nikon
25 article
Petrohrad začíná zakládat po způsobu českých Národních jednot nebo německých Bundů organi- sace pro jednotlivé národní oblasti, které časem mohou hrát dosti důležitou úlohu, jak vidět z do- savadní činnosti Haličsko-ruské jednoty v Petro- hradě, jejíž schůze s řečí hr. Bobrinského stala se významnou událostí dne, nebo z činnosti Západo- ruské jednoty, která mnoho přispěla k rozdě- lení cholmské gubernie a k většímu zaintereso- vání Rusů životem jich krajanů na jich západním pomezí národnostním. V sobotu 12. dubna k těmto jodnotám přidružila se ještě Všeruská rusko- černohorská dobročinná jednota (Vaerossijskoje russko-černogorskoje obščestvo), která bude se zajímat zvláště o styky Rusů s Černou Horou. Těžko prorokovat, jaké bude mít úspěchy nová jednota. Poslední »memorandum« ruského zahra- ničního ministra nesvědčí přiliš o tom, že by oficiální Rusko bylo nadšeno nynější politikou černohorského krále. A poslední zákaz manife- staci, vydaný petrohradským gradonačalstvem, svědčí o tom, že oficiální Řusko nechce si přílii zahrávat s dvojsečnou zbraní veřejných projevů, výjimečným stavem zakázaných. V tomto omezení svobody shromážďování budou asi slavofilsky i re- volučně naladění Rusové rovnoprávni.
Rus Petrohrad Petrahradit Rusko
26 article
Tříletá vojenská služba ve Francil. »France Militalre« sděluje, že ministerstvo vo- jenství se zabývá již velmi vážně otázkou doda- tečného ubytování, vzhledem ke tříleté vojenské službě. Sboroví a místní velitelé byli vyzváni, aby v nejbližší dobé zjistili ubytovací poměry a roz- sah stájí i potřebu přístaveb a novostaveb. Stejná opatření mají býti učiněna úřady vojenské zdra- votní služby a intendancemi. Sboroví velitelé mají kromě toho zaslati ministerstvu návrhy, pokud jde o rozšíření nebo zřízení střelnic a cvičist dle po- třeby pro nový stav vojska jak uvnitř země, tak zvláště na hranicích a pro reorganisaci jízdy no- vého zákona o kadrech. Z toho lze souditi, že předloha o tříleté vo- jenské službě pokládá se za zabezpečenou. Politická stávka v Belgil. Ježto všechny pokusy, přiměti klerikální vládu belgickou k ústupkům v otázce volební reformy ve smyslu všeobecného a rovného hlasovacího práva bez plurality hlasů neměly výsledku, bude v pondělí sociálně-demokratickým dělnictvem za- hájena generální stávka, kterou morálně i hmotně podporuje také liberální strana. Vyhlídky stávky posuzují se posud různě. ježto klerikální dělnictvo vesměs v práci vytrvá, organisátoři stávky však očekávají, že dojde k ta- kovému ochromení hospodářského života, které donuti vládu ku povolnosti, a získávají spojene- ctví také za hranicemi. Tak vydalo vedení so- ciálně-demokratické strany v Essenu provolání k rýnsko-vestiálským horníkům, aby nepracovali
Franca Essen
27 article
B. KILTEš- Vliv mody na průmysl a obchod. Je známo, jak důležitou roli hrály v historii ženy přímo neb nepřímo, co způsobily neblahých poli- tických převratů, i jak působily blahodárně. Avšal méně známo bude, že věčné „cherchez la femme“ platí i pro převraty v průmyslu a obchodu. Jen několik ukázek, jak mocně zasahuje v tom ohledu žena v náš život. Sotva někdo tuší, jaký převrat v textilnictví vyvolá, dají-li dámy přednost lát- kám bavlněným před vlněnými, přijdou-li do mody látky lehké místo těžkých nebo hedvábné místo vlněných atd. Bohužel, že rozhodnou se dámy pro tu či onu modu bez rozmyšlení, neboť poslouchají v tom ohledu příkazů jiných. Jednou musí nevy- hnutelně nositi klobouky ohromné, jindy zase malinké a dámy poslouchají na slovo. Některé radostně, jiné váhavě, dle toho, jak jim nová moda sluší, ale poslouchají všecky. Kdo však jim to nakazuje? Kdo zná ta zákulisní tajemství? My víme jen, že přicházejí k nám modní příkazy
B KILTEš
28 article
Paříže a některé že vítr k nám zavane dokonce z Ameriky. Jisto je, že není každá moda bezúčel- ná, nahodilá, není bez příčiny. Ale vždy má velké následky, ať se zrodila kdekoliv a z jakéhokoliv důvodu. Nikdo netuší, jak velký význam to má pro obchod i průmysl, rozhodnou-li se ženy na příklad nositi na šatech a na kloboukách hodně stuh, řasnaté oděvy, hodně krajek, ozdoby korá- lové atd. Jsou to hned miliony a miliony metrů. ký div tedy, že továrnící i obchodníci chválili si doby krinoliny a tuniky. Ovšem, tehdy zase otcům a manželům prázdnily se rychleji kapsy a šedi- věly vlasy, kdežto nyní si my libujeme a textil- níci naříkají. Nynější moda úzkých sukní a jedno- duchých šatů měla v zápětí mnohem menší spo- třebu látek jak na šaty, tak na spodničky, bavl- něných, vlněných i hedvábných. Pod úzkými sukněmi je sotva místo na košili a spodky, vše ostatní jen zbytečně by „kazilo linii“. — V továrnách na damská sukna v okolí Rou- baixu musíla býti následkem nynější malé spo- třeby látek omezena práce na 30 proc. Nejvíce však utrpěly továrny na látky spodničkové, jež,
Roa Paříž Amerika
29 article
aby mohly zůstat v chodu, musily zavésti výrobu zboží trikotového, které je opět v poslední době oblíbenější. Také do punčochářství vnikly nové proudy. Ta tam je doba důkladných punčoch ba- vlněných neb vlněných, všecko je tenoučké. ozdobné, koketní. V Americe dokonce napadlo některým herečkám punčochy vůbec zavrhnouti nahraditi je malováním na kůži nohou. Ujme-li se tato moda, jistě ji využije obchod a za deštivého počasí objeví se pod vykasanými sukněmi na lýtkách kromě květin také různé reklamy. Snad dokonce napadne ženám zdobiti tělo tetováním tím nahraditi šaty. To by ovšem mělo dalekosáhlé následky; nemyslí však, že k tomu dojde, nebot tetování nemůže se tak snadno každý rok měniti a aby ženy nosily jednu ozdobu celá léta, je nemy- slitelno. Dost strachu nahnaly továrníkům a ob- chodníkům pokusy o zavedení mužského oděvu u dam.
Amerika
30 article
Kožešníci si za to nemohou naříkati. Dřív se nosily kožešiny jen v zimě, kdežto nyní i v létě a mnohem objemnější. Teď nestačí kolem krku kožich jednoho zvířete, ale musí jich býti několik. nebo aspoň několik ocasů. Také rukávníky na- byly takových rozměrů, že je třeba několik ko- žíšků, aby byl ušit rukávník pro malé ručky ovšem, slouží také za skladiště různých věcí často i za budku pro psíka. Není divu, že tato moda měla v zápětí vzestup cen kožešin a ukrutné pronásledování nevinných tvorů, obdařených pěknými kožíšky, takže některým hrozilo vy- mření. Došlo to tak daleko, že vlády zemí,v nichž se zvěř lovila, zakázaly lov, aby zvířata nevyhynula úplně. Avšak jako každé zlo, měla tato moda za následek něco dobrého. Nedostatel pravých kožešin vedl nevyhnutelně k tomu, aby se hledala náhrada. Chemikové vynašli způsoby. jak se dají kožichy obyčejných lišek, kun a krá- líků proměniti v kožešiny na pohled vzácné. T vedlo k zdokonalení chovu králíků zejménav Belgii a Francii. Má to také tu dobrou stránku. že chudině dostane se tak laciného a dobrého masa.
Belgie Francie
31 article
Rovněž nynější velká poptávka po peří vzáe- ných ptáků vedla k výrobě per umělých Nejdřív se napodobila pouze barva, nyní se ve Francii dě- lají také z obyčejných per drahá pěkná péra tal dovedně napodobená, že by snad ani ptáci sam jich nerozeznali. Každému bylo nápadno, že tal náhle tolik rajčích per vlaje na hlavách dam mnohý snad si myslel, že se podařilo rajky pěsto- vati v oborách, avšak tomu dosud není tak, naopal rajky čím dál tím více se uchylují do pralesů, kde močály a zimnice chrání je před bezohlednými pro- následovateli. I peří jiných ptáků se napodobí Jak skvostné napodobeniny kolibříků lze vyrábět umělým zbarvením per vrabčíchl Když se, drahé dámy, již musíte peřím zdo bit, proč nevolite peří dravců, tím byste si získaly zásluhu o mnoho roztomilých tvorů, jichž ročně na tisíce upadá v jejich spáry. Proč líbí se ván zrovna kolibříci, rajky a jiní nevinní tvorové pra- lesů, jimž vaše záliba byla ortelem úplného zá- niku, kdyby technikové a chemikové nebyli jin přišli na pomoc důmyslnýmí imitacemi.
Francie
32 article
Když chcete peří, tak rozhodně radím k pštrosím neb k vůli nim alespoň jeho nositel ne- musí ziskuchtivost obchodníků zaplatit smrtí, na opak podporuje se ušlechtilý chov pštrosů. Škod že u nás se jim nedaří, mohli bychom si popřát pštrosího vejce na měkko, jež by stačilo pro celou rodinu a bylo by dobrodiním v nynější nouzi. J l zábavná byla by podivaná, kdyby se na trhu pro- dávala pštrosí pečínka a drůbkyl Moda paruk a copů povznesla svého času ne bývale vlásenkářský cech. Později se ovšem ome- zila spotřeba paruk jen na divadla, cirky a na po- měrně malý počet ješitných holohlavců, ale v po- slední době velkých účesů přišly zase k platnost jak celé účesy, tedy také jakési paruky, tak faleš- né copy i jednotlivé kadeře. Potají rozmnožovala ovšem i dříve, leckterá žena nebohatou syou kštie vlasy přikoupenými, ale to byly celkem výjimky kdežto v posledních letech stalo se to modou samo- zřejmou. Právě proto, že moda má tak ohromný vliv na průmysl a obchod, stalo se mnohdykráte, že byla vyvolána jednotlivci, náležejícími těmto kruhům.
J l
33 article
Tak jistý továrník měl na skladě velkou zásobu zluté hedvábné látky, kterou sikdo nechtěl. Obrá- til se na známou vynikající herečku a zvukem zlata přiměl ji k tomu, že dala si k premiéře ušíti z této látky šaty. Herečka, která se z počátku zdráhala továrníkovi vyhověti, měla neobyčejný úspěch a ještě větší úspěch měl továrník, který zbavil se z krátko celé své zásoby, neboť každá žena chtěla míti šaty z oné žluté látky. Moda je začarovaný kruh, v němž těžko rozeznati příčinu a následek „Běda mužům, kterým žena vládne“, říkali naš předkové, „běda světu, jemuž moda vládne“, mů- žeme říci my. Obě vládnou stále a budou vlád- nouti i v budoucnosti. Jelikož jsme proti modě malomocni a všecky revoluce i ženami proti ní ve- dené vyzněly na prázdno, hleďme si tuto vládky í nakloniti, hleďme jejího vlivu využiti k dobrému. K vám, mladé, krásné, a půvabné dámy, zejménase obracím, neboť vy smíte cokoliv obléci, vám všecko sluší. Odhodlejte se dělati modu na pro- spěch strádajících malých, podporujte náš domácí průmysl. Noste naše domácí výšiv ky krajky, naše lněné, vlněné i hedváb- nélátky, zdobte se našimi šperky gra- nátovými a perlefovými a zmírňujte tak bídu v našich horách! Vždyť i ozdoby méně fantastické a nápadné jsou vkusné, vkus- nější mnohdy nežli ty, jež nám diktuje cizina.
34 article
Máme tolik zdatných výtvarných umělkyň, absolventek našich uměleckých škol jistě nejedna z jejich prací se vám líbí, nuže kupujte jejich práce, dávejte jim chuť k pracím novým, které mohou i do ciziny pronik- nout. Což by nemohla také jednou cizina od nás modu převzíti? Kupujte a noste lněné látky. Jaou z naš rostliny, naším lidem zpracované a zdobte je výšiv- kami a krajkami naší výroby, ale hleďte při tom, aby vydané peníze dostaly se co mož- ná přímo těm, jejichž oči prací tou seslábly a jejichž ruce se při ní una- víly. — V poslední době vyskytla se v tom směru řada mnohoslibných náběhů a podniků, jest naš povinností podporovati je.
Jaa
35 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vinohradské divadlo. V pátek 11. dubna 1913 poprvé: Tři aktovky od Karla Šípka. (Klavír. Žert. Režisér K. Faltys. — Vlasy. Ro- dinný obrázek. Režisér A. Jiřikovský. — Z lásky otcovské. Veselohra. Dle sujetu francouzské aktovky od Eugena Labiche. Režisér Václ. Štech.) Vinohradské divadlo, jež poslední dobou pro- jevuje zvýšený zájem o domácí písemnictví, dopu- stilo se uvedením páně Šípkových hříček na scénu uměleckého přehmatu. Poměrně nejsnesitel- nější ze tří těch trapných bezvýznamností zdá se mi aktovka prvá, pojednávající s jistou dávkou ironie o starém mládenci, nešťastném proto, že naň nežárlí manžel, jehož mladá žena k němu přicházívá hrát na čtyři ruce. Rozvleklá satira, nadepsaná »Vlasy«, zakládá se na nejnižším druhu komiky, totiž na motivu tělesné vady (pleš), ne- povznáší se výše nežli k maloměšťáckému líčení pražské domácnosti a utápí se v titěrné triviál- nosti, stěží stravitelné v humoresce, natož na je- řišti. Zastaralou pařížskou frašku »Z lásky otcov- ské« snaží se autor příblížit našemu vkusu tím. že děj (dle divadelní cedule) umisťuje v současné Praze a že mluvu přizpůsobuje dialektu pražských předměstí. Nemíním dotýkati se páně Šípkových zásluh, jichž si získal svými libretty: pro jeho vý- znam jakožto autora dramatického je mi však pří- značno, že své veselohry traktuje jako »povedenée anekdoty, vypravované u stolu ve více méně ve- selé společnosti (dokladem: postava i příběhy On- dřeje Žežuly v druhém kuse): místo aby své gen- rové kresbičky a své šablonovitě karikované po- stavy učinil zajímavými, ponižuje a pomlouvá je u diváctva, stupňuje jich nesympatické vzezření a kombinuje jejich bezútěšnou malichernost mrzu- O. F. tým šosáctvím.
Šípek Žert K Faltys A Jiřikovský Labiche Václ Štech Šípkův Žežula Praha vinohradský divadlo
36 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Na letenské stráni, kde podle mé slabé paměti už ledacos pěkného se našlo, jako na příklad na zvětralých vrstvách skály před lety jistým učencem pravý chilský ledek a