Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělství

3

Obohod

4

Průmyal

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 83. ze dne 24. března 1907.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 23. března. Od 26. května 1900 stanovena Francouzskou bankou diskontní sazba směnečná na 3 proc. sazba tato platila nepřetržitě až do 21. března t. r. Veliká potřeba peněz, která od r. 1900 se sbíhala do Paříže z celého světa, ať pro prů- mysl ať pro státní úvěry, neměla vlivu na dis- kontní politiku banky, která tak úzce souvisí se světovým hospodářstvím. Úvěrní operace ruské značné požadavky vnitřní, přiliv potřeby ně- mecké, anglické i americké — vše to neotřáslo nízkou sazbou. Teprve v době, kdy obyčejně v normálních poměrech diskontní sazba velikých cedulových bank následkem ulevení frhů peněz bývá sestupnou, sahá banka francouzská k opa- tření, které specielně u ni má ráz ochrany na- lehavé a nutné. Tím více, že ve Francii není sympatií pro přesuny v stanovení sazby diskontní a že do dnes její finanční svět jest ovládán ná- zory, které vyslovil Pereire na známé anketě bankovní r. 1865 návrhem, že nesmí býti ban- kovní diskont stanoven výše 4 proc. Z tohoto tradičního důvodu setrvává banka na 3 pro. po řadu let, líšíc se takto naprosto od cedulo- vých bank ostatních, určujících sazbu dle po- třeby doby a situace a měnicích sazbu v časech pohnutějších několikráte v roce. Slný sklon francouzského obecensiva k ukládání peněz hodnotách pevně zúročitelných jest jedním z mo- tivů názorů uvedených.

Praha Paříž Francie

8 article

Tento postup diskontní politiky francouzké banky nutil arci k tomu, aby banka alespor z části si vytvořila jinou ochranu proti eventu- elnímu odplývání zlata ze země v dobách zvý- šené potřeby peněz. Hráz tato nalezena do jisté míry v známé její prémiové zlaté politice. Banka totiž si vyhražuje pro případ nutnosti místo zla- tem platiti bankovky ve stříbře. Ve chvíli, kdy nutno chrániti zlatý poklad banky, vydává banka zlato pouze oproti dokladu, že ho bude použito k zaplacení dovezeného obilí nebo bavlny. Dle sdělení presidenta německé banky říšské citovaného Lotzem, užila banka modu tohoto specielně v r. 1898, kdy mimo uvedený připad vydávala pouze zahraniční zlaté mince za mě- nivou prémii 7—8%0 Timto obmezením ve vydávání zlata menší se okruh, z kterého možno čerpati pro vývoz jeho. Postupu tohoto užila banka opětně, nicméně jest zřejmo z výsledků, že přece jen zásoba zlata se zmenšíla. Když s podzimem minulého roku zasypána byla Evropa vysokými a značnými požadavky Unie a když specielně dále rostl příliv finančních směnek Unie severoamerické do Londýna, od- mítala banka přijímati akcepty tyto a ve chvilich tísně sama vypomohla ze svých bohatých zások zlatem anglické bance. Čtenáři pamatují se za- jisté ještě na tento řídký úkaz spojenecké ochoty a činorodé sympatie.

Lotz Evropa Londýn anglický banka

9 article

Ale ani vyšší sazba Londýna, ani zpevnéný diskont Berlína, ani politika odmitání francouz- ské banky nedovedly položiti hráze vzedmutým vlnám americké potřeby peněz. Vzepjetí prů- myslu a rozmach spekulace ve Spojených stá- tech vyžadují tak značných obnosů a tak nalé- havě, že oproti nutnosti této ochrana zpevnění sazeb nestačí. Americký průmysl stojí před ne- odkladnými obrovskými investicemi, kterých zmenšiti nechce. Přese všechny pokusy a obrany klesl zlatý poklad francouzské banky od pod- zimu r. 1906 do dneška o téměř 300 mil. fr. — obnos i pro banku francouzskou závažný a veliký. Ve Francii jest mínění veřejné velmi citlivo pro otázku bankovní politiky a proto je fakt tento předmětem četných interpelací v parla- mentu. Nieméně se zdálo, že banka francouzská z důvodů politických zůstane při sazbě 3 proe. a podá Anglii i nadále ruku pomocnou. Právě tyto politické motivy diskontní politiky francouz- ské banky byly hlavním důvodem, proč nevě- řeno zprávám o nastávajícím zvýšení diskontní sazby směnečné v Paříži. Konečně však železná nutnost prolomila dosavadní váhání a banka stanoví i pro směnky vyšší sazbu úrokovou.

Londýn Berlín Francie Anglie Paříž

10 article

Kdyby k tomuto faktu nepojilo se pranie dalšího, byl by sám o sobě dokladem, že slunce konjunktury překročilo poledne. Poměry na burse novoyorské budí neustále oprávněné a hluboké obavy. Ne snad proto, že by zaměstnanost prů- myslu samého polevovala, nýbrž proto, že není dosti pohotových prostředků, jak jsme již minule ukázali. Že banka francouzská teprve nyní, když byla všech prostředků běžných bezvýsledně užila, sahá k zvýšení diskontu směnečního, ukazuje jak prudce se hlásí americká potřeba peněz. Ne- přijímání amerických směnek, ztížení lombardo- vání amerických hodnot zvýšením sazby z lom bardu a zřejmý odpor proti uvádění amerických papírů do Francie, to vše ukázalo se nedosta- tečným. Země, která je zdrojem pro levné kapi tály celému světu, nucena sáhnouti k prostředku krajnímu.

Francie

11 article

To děje se jen z příčin vysoce vážných důležitých. »Temps« charakterisuje situaci banky velmi případně: »Směnečné kursy stá- vají se pro nás nepříznivými. Z dovozeů zlata, jimiž jsme byli, stáváme se vý vo ze jeho. Možno věděti, jaké množství zlata jsme dovezli v lednu 1905? 49 milionů V lednu 1906 ? 59 milionů. Ale během ledna 1907 klesl tento dovoz na celých 13 mil. fr. Na druhé straně vyvezli jsme v lednu 1905 pouze 8 mil.; v lednu 1906 dokonce jen miliony; v lednu 1907 ale stoupl vývoz tento na 2613 mil. fr. Tak stojí proli dovozním pře- bytkům zlata loni ve výši 55 mil. fr. vý vozn přebytek 131% mil. fr. Není arci přičin vzru- šovati se z této změny, která jest ještě velmi snesitelnou oproti bohatství našich zlatých zásob. Zlaté poklady Banque de France dosáhly 14. března 2,613.500.000 fr. — byly ovšem již tehdy o 164 mil. fr. nižší než v březnu 1906 a o 28113 mil. fr. menšími roku 1905. Při tom stoupl oběh bankovek ze 4337.5 mil. fr. 16. března 1905 na 4791 5 mil. fr. 16. březn 1907. Plus oběhu ve srovnání se stavem zlatého pokladu stouplo tedy z 1560 na 2178 mil. fr.«

Banque jít Franca

12 article

Dle posledního výkazu klesl zlatý poklad na 2610.45 mil. fr. Poměr zlatého pokladu k oběhu bankovek činí dle posledního výkazu 75.199 proti 75.01 v týdnu předehozím, 82.64% pře rokem a 90.03 před dvěma léty. Čísla tato osvětlují situaci banky nejlépe, Zvýšením diskontní sazby směnečné nastu- puje Banque de France dráhu samostalné ochrany a tím ubirá i onu podporu, kterou byla dosud svou nízkou sazbou Anglii. Není poch yby prolo o tom, že ředitelství banky anglické bude nu- ceno uvažovati o situaci, utvořené ro zhodnutím banky francouzské. A tak připravuje se nutně všeobecná ochrana proti nezměrným požadavkům Spojených států, ochrana, která uepe Unii potřebný a živný zdroj- A neuepe-li, stíži alespoň podstatně příliv peněz. Jinými slovy: Unie bude tim naléhavěji nucena uvažovati, jak uvésti rovnováhu mezi prostředky a cily. Co bylo možno učinili na rozšiření oběhu bankovek za daných nepružných poměrů cedulo- vého bankovnictví Unie, se stalo. Restrikce plána znamená alespň částečné zehmuření výhledů zaměstnanosti pro budoueno. A protože americký ruch tak úzce souvisí se spekulací, padnou stíny teho již do přitomna. Rozhodnutí banky fran- couzské jest s tohoto hlediska vážným přízna kem doby a situace.

Franc Anglie spojený stát

13 article

Na naše poměry domáci ovšem vlivu znač- nějšího miti nebude. Žijeme svým — možno snad říci — chráněným do jisté míry životem a jest důležitým faktem, že zaměstnanost našeho průmyslu vyvěrá ze zvýšené spotřebnosti do- mácí. To znamená, že eventuelní oslabení — kterého nejsou ale dosud známky pražádné — nebude náhlým a nepřinese otřesů. Jen tam může reakce hlouběji se zaříznouti, kde vzestup zaměstnanosti vyplynul z přesunů na trhu mezi- národním. Na druhé straně arci vyvstává nám nebezpečný faktor: sehmuřeni vyhlidek na do- hodu s Uhrami a možnost zmenšení odbytišté (nebo aspoň stížení odbytu) pro průmysl, který uvyknul počítati s větším trhem. To vše vyblze k účinné politice pracovní již nyní. Upozorňo- vali jsme na nutnost její opětně a opětné a či- níme tak zase a zase. K vážným úvahám nutí vývoj trhu peněz v tomto témdni, k napjetí sil a úsilí.

Uhry

14 article

Na domácí náš trh situace mezinárodní vlivu neměla. Máme své domáci »události« a zájmy, které tak úzce souvisí s naším životem hospodářským. Emise nových akeií bankovních stojí tu na prvém místě. Tři z existujících bank uvádějí nové své akcie. Živnostenská banka zvyšuje svůj kapitál na 30 mil. K vy- dáním nových akcil za 5 mil. K, nucena rostoucí působnosti a činnosli svou. Data, která o roz- voji našeho největšího ústavu sdělena na valné hromadě, jsou velmi pozoruhodna a nezůstala zajisté bez hlubokého příznivého dojmu na naše interesovaně kruhy. Nenl pochyby o tom, že subskripce nových akcií Živnostenských bude hladce provedena. Úspěšně pokračuje i sub- skripce nových akcií České průmyslové banky, která zvyšuje svůj kapitál z 8 na 10 mil. K. Souvisejíc s rozvojem domácím po- stupuje banka velmi intensivně i ziskala si za- sloužené důvěry. V posledním roce speciálně uvedla se v nové obory působnostní a získala si nemalé zásluhy reorganisací První české po- jišťovací společnosti na život. A konečně

živnostenský banka Český průmyslový banka

15 article

Ústřední banka českých spořite- len zvyšuje svůj kapitál na 10 mil. K. Rozv j této banky byl nejrychlejším z dosavadnícha ze střediska českých spořitelen vyrostla ve sta- tečné slovanské středisko jich v této tíši. No- vými filišlkami v Terstu a ve Lvově ukazuje, jak pevně zakotvila mimo hranice naše v ze- mích slov anských. Z nových bank Česká banka v tomto témdni uvedla svoji subskripei. Prospektem, který učinil dobrý dojem a který zvýšen fak- tem, že banka vyrůstá z dobré a ustálené zá- kladny První české diskontní společnosti. A konečně přinesl týden nutnou sanaci Zajišťovací bank y. Její naléhavost nebyla tajemstvím pro toho, kdo kriticky čítal zprávy její. Byli jsme z těch, kdož naléhali na vyjas- nění situace banky této. Bylo zřejmo, že vysoké ztráty v San Francisku a Valparaisu nemohou přejíti bez hlubších důsledků: banka nyní roz- hodla se odepsati 25% svého akciového kapitálu a redukovaný takto akciový kapitál 1.8. mil. K zvýšiti na 3 mil. K. Tím má býti podniku skytnut nový základ do budouena. Akci tuto nutno vítati a jsme přesvědčeni, že bude akcionáři přijata se zadostučiněním po prudkých kursovních přesunech dosavadních. Snad mohlo k ní i dokonce býti přistoupeno dříve. Současně se ale ukazuje, že naše kritika stručných bule- tinů ústavu byla hodně oprávněna.

K Rozv Terst Lvov San Francisko český spořitelna Český banka

16 article

Zájem našeho domácího trhu sou- střeďoval se za této situace pochopitelně k akciím bankovním a současně k akciím stroji- ren, které v tomto témdni publikovaly výsledky předchozího roku. Česko-moravská stro- jírna zvýšila ovšem svoji dividendu, nikoli cel na úroveň, která byla možna. Tím ovšem se vnitřní hodnota akcií podstatně zvyšuje a možno bilanci podníku nazvati jednou z nejlepších. Akcie strojírny této hledány po celý týden za 830.—, za tento kurs ale nebylo zboží. Také bilanční výsledky strojírny dříve Dan- kovy zplna uspokojovaly a po zvýšení divi- dendy placeny akcie tyto za zvýšený kurs 172.- oproti 467.— z počátku týdne, moment při vše- obecné depressi trhů peněžních velmi význačný. Z akcií bankovních jednány akcie Zaji- šťovací banky za 140.—, Hospodář- ské úvěrní za 384.50, zatím co za akcie Živnostenské banky podáváno 243.— aniž ale bylo zboži. Za akcie Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové nabi- zeno 451.—, ale nedošlo k obchodům. Jmak těšily se z průmyslových papirů znaě- něním interesu akcie Podolské cemen tárny, které placeny 203.—. Za akcie Ko lín- ské továrny na umělá hnojiva nabí zeno 411.— a za akcie České cukern společnosti 130.— a 132.—

dan Hradec Králové Českomoravský stro Zaj živnostenský banka

17 article

Na trhu ukládacím panovalo smýšlení klid- né a obchod soustředoval se zvláště na úpisy Zemské banky král. českého.

18 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vídně, 23. března. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Reforma bursovního zákonodárství v Německu tvoří opět předmět živých diskusí. Není to poprvé. Bursovní zákon, který nabyl platnosti 1. ledna 1897. hned z počátku budíl odpor zúčastněných kruhůa neminulo od té doby roku, aby různé korporace ob- chodní proti němu neprotestovaly. Avšak moc kon- servativních a agrárních stran v Německu je nezdolná a tak otázka opravy bursovního zákona německého jest jednou z nejsmutnějších kapitol v hospodářských dějinách moderního Německa. Již r. 1901 uznala vláda nulnost opravy. Avšak teprve v únoru 190k byla podána dotyčná předloha sněmu a, v komiai okleštěna, přijata v květnu 1905. Do plena se však nedostala, až teprve zasc 30. listopadu 1906. Jak zná- mo, byl však sněm rozpuštěn a naděje interesentů na její vyřízení znovu se rozplynuly. Nyní jsou to dvě příčiny, které nutí vládu, že sama ohlašuje re- formu bursovního zákonodárství. Výsledek říšských voleb přinesl porážku stran, které byly proli reformě a nad to zavázal vládu, aby konečně učinila něco pro střední výrobní a obchodní vrstvy. Mimo to jsou

Vídeň Německo

19 article

to poslední události na burse, drahota peněz a pokles rent, které obrátily znovu pozornost k bursovnímu zákonodárství. Je třeba si tu uvědomit, jakým smě- rem působil bursovní zákon z roku 1897. Byl slvořen zvláště proto, aby učinil zadost předsudku mocné agrární strany protí ihůtnímu obchodu s obilím, byl však rozšířen také na bursy na cenné papíry, když tehdy zpronevěra deposit a úpadky bank v cizině o- brálily nevoli širokých kruhů proli burse. Zákon stanovil zákaz lhůtních obchodů důlními a průmyslo- vými hodnolami a pro ostatní lhůtový obchod sta- novil zřízení rejstříku bursovního. Obchody, uza- vřené s firmou, v restříku nezanešenou, nebyly platny a postrádaly všeho právního podkladu. Tato dvě hlav- ni ustanovení bursovního zákona vedla k dalekosáh- lým důsledkům a jich působení bylo zřejmé již po několika letech trvání zákona. Ve dvou směrech jeví se vliv bursovního zákona: na bursu samu a trh peněz a na organisační tendence v německém ban- kevnictví. Zákon omezuje lhůtový obchod, chtěl ome- zili spekulaci a také uchrániti široké kruhy obecen- stva, finančně slabšího, před ztrátami ze spekulace.

20 article

V obou směrech zákonu se to nejen nepodařilo, nýbrž situace se jen zhoršila. Obchod za hotové proslě po- staven do popředí všech bursovních obratů a při tom nepovedlo se nikterak spekulační činnost omeziti. Spekulace za hotové však váže obrovské peněžní pro- středky v bankách, poněvadž banky jsou nuceny po- skylovati svým klientům na tyto spekulace stálý velký úvěr, čímž trh peněz vyčerpává se právě v do- bách vzoslupu konjunktury, kdy stejně nastává na- pjetí. Mimo to při spekulaci za hotové jest kolísání kursů mnohem ostřejší a rychlejší, než při obchodech lhůtních a tenio fakt dá se v Berlíně dobře dokázati Je zajímavo, že tyto účinky bursovního zákona při- znal sám jeden z agrárních vůdců, Kardorff, a že sám vyslovil požadavek znovuzavedení lhůtového obcho- du průmyslovými hodnolemi. Vysoký diskont letošní který nyní stačí kde který stav a poslední prudké otřesy na berlínské burse jsou v neposlední míře dů- sledkem nešťastného německého buřsovního zákono- dárství.

Berlín

21 article

Bursa sama zákoném z r. 1897 trpí značně slejně tak ovšem jako vysokými sazbami bursovní daně které napolo ochromily spekulační činnost spekulace z povolání, znemožnily arbitráži cenných papírů a vypudily spekulaci z velké části do ciziny. Vedle kolkového zákona a bursovní daně měl také bursovní zákon význačný vliv na organisaci bankovnictví v Ně- mecku. Přispěl totiž značnou měrou k urychlení kon- centručního hnutí v německém bankovnictví tím že činil exislenci soukromých bankéřů stále oblíž- nější, že urychloval úpadek toholo stavu, souštřeďuje současně všechno spekulující obecenstvo v několika velkobankách, především berlínských. Soukromí ban- kéři nebyli s to, uspokojiti potřebu peněz, vzniklou zavedením spekulace za hotově, a tak ztráceli stále více půdu ve venkovském spekulujícím obecenstvu. které obracelo se raději k místním filiálkám berlin- ských bank. A tato koncentrace v bankovnictví urych- lovaná pochybeným poplatkovým a bursovním zá- konodárstvím, měla nový nepříznivý následek pro bursu. Velké banky staly se totiž pro své četné klienty bursou pro sebe, kompensujíce v sobě zakázky k koupi a prodeji, což vyplácelo se jim zvláště dor. 1900, do kdy tyto obchody byly osvobozeny od kolku. Na bursu dostávaly se jen zbytky těchto kompensac a tak bursa trpí již po léta nedostatkem obchodů, který někdy dosahuje takového stupně, že je sotv možno provésti úřadní záznam některého papíru.

Bursa

22 article

Až do nedávna ve vládních kruzích Německa přijímána vlídně parola o „jedovatém stromu“, kte- rým jest bursa. Teprve v poslední době nastal jakýsi obrat a sám císař prohlásil nutnost reforem ve pro- spěch burs. Ovšem reforna nebude pronikavá, bude kompromisem a je ještě otázkou, dosáhne-li schválení sněmu přes prohlášení Kardorffovo. Ale už změna náhledů je něčím, co netřeba podceňovati. Pro nás věc není bez významu. Bursovní zákonodárství u nás má zapolřebí reforem stejné jako v Německu a přes te neschází ještě hlasů, které přály by si další omezení spekulační činnošti. Bude-li v Německu provedena reforma, bude u nás snadněji, domáhali se pozornosti zákonodárných kruhů pro nedostatky bursovního zá- kona našeho. V minulém týdnu bursa trpěla značnou zdrželi vosti spekulace, která odůvodněna byla ovšem do- statečně stále nepřiznivým stavem trhu peněz — jenž došel ostrého výrazu ve čtvrtek zvýšením diskontu v Paříži — nepříznivým průběhem vyjednávání s Uhrami a konečně ústupem kursů vůdčích báňských a důlních hodnot v Berlíně. Skoro všude převládala spiše tendence sestupná. Na trhu hodnot dopravních nenastaly značnější poklesy, ochablé byly zvláště akcie jižní dráhy na berlínské prodeje a akcie Lloydu následkem silnější nabídky odebíracích práv.

Lloyd Německo Paříž Uhry Berlín

23 article

Z akcií bankovních poměrně nejpevnější byly akcie úvěrního ústavu, které získaly příznivou bi- lancí Škodových závodů. Úvěrní ústav má akcií Ško- dových závodů za 6 mil. korun nominale, které ode- psal již na polovinu. Tento majetek značí ludiž l- tentní reservu asi 3 mil. kor. Pevné byly též akcie Banky pro země rakouské, které kupovány na účet Paříže Hodnoty důlní a železářské podléhaly vlivu Ber- lína. Vyjednávání o prodloužení svazu oceláren s nedaří a proto nastal ostrý sestup blňských hodno v Berlíně, který přenesl se i na bursu naši. Nejvíce při tom utrpěly akcie alpské báňské společnosti, kter opět klesly pod 600.—. Jinak na trhu hodnot prů- myslových nebyly obraty značné a všeobecné smý- šlení klonilo se k ochablosti Trh hodnot ukládacích jevil rovněž značnou ochablost a nastaly zde nové sestupy kursů. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestaveníi 23. března 16. březní 98.65 98 95 116.40 116 65 112.— 112.75 94.— 94. 65 180 — 181.25 669.50 680.50 446.50 458.50 789.25 805.— 552.— 558.50 1050.— 1066.— 242.50 243. 75 662. — 673. 75 Rak. korunová renta Rak. zlatá renta Uherská zlatá renta . . o Uherská korunová renta Turecké losy . . . Rak, kreditky Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav Živnostenská banka Společnost státní dráhy.. Jižní dráha . . . . . . .

Škodův Pevná Paříž Berlín Ško Bank pro země úvěrní ústav živnostenský banka státní dráha

24 title

135 — 148.50

25 article

Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost! Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . . .

mostecký uhlářský společnost Schodnica

26 article

Na dnešních bursách nastala nová de- routa, která byla všeobecná a která tonto- kráte zastihla také velice citelně bursu vídeň- skou. Příčin toho jest několik, žádná však nedá se označiti za rozhodující. Týká se to zvláště Vídně. která až dosud zachovávala jak oproti událostem v Novém Yorku, tak eproti deroutám v Berlině podivu- hodnou samostatnost t. i. poměrnou pevnost. Teprve dnes ztratila Vídeň hlavu a prodeje na bursách měnily se chvilemi v úplnou paniku. Příčiny poklesů, jal řečeno, byly různé. Včerejší bursa novo-yorská pro- padla znovu tlaku kontreminy, ke které zřejmě při- dává se nyní také širší spekulující obecenstvo. K to- muto podnětu přistupuje nově vystouplá starosto daiší situaci na trhu peněz. Mluví se dosti určitě o novém zvýšení diskontu v Paříži, t.j na 4%, které má prý nastati příští čtvrtek. Zdá se. že francouzská banka shledává poslední své opatření nedostatečným a že chee je ještě zostřiti. Ostatně i kdyby vážně o zvýšení v Paříži se nejednalo, přece pouhý fakt, že pověsti ty se udržují, dokazuje nové vypuknutí pesimismu spekulace. V posledních dnech k tomu všemu přídružila se starost, vzbuzená nastá- vajícím ultimovým vyrovnáním. Zdá se přece,ž engagementy spekulace jsou značné, prolože docházi všude k mnohým exekutivním prodejům a protože prodeje z obavy před sazbami prolongačními s množí. Dosud ovšem nědošlo nikde k vážným pří- padům nesnází jednotlivých spekulaci, dnes všal dešly zprávy o obtížích londýnské firmy mezinárod- ního významu. Vše to dohromady působilo na bursy tekovým nepříznivým dojmem; že všude nastaly pře- kotně prodeje, které stlačily kursy všech hodnot ne- obyčejně. Zvláště aměrické hodnoty utrpěly dnes na cvropských bursách velké ztráty kursově, zvláště

Vídeň Nový York Berlín Paříž francouzský banka

27 article

Berlíně, kde také budilo trapnou pozornost, že velké berlínské banky neučiniy ničeho, aby zabránily pa- nice. Je zajímavo, že dnes zakousko-uherská banka hráta vděčnou roli uklidňovatele, podporovatel světového trhu peněz. Rakousko-uherská banka do- dala totiž anglické bance za 6 mil. korun zlata německé říšské bance za 18 mil. kor. zlala. Toulo transakcí pomohla naše cedulová banka nejen Irh peněz v Londýně i Berlíně, ale pomohla také sobě. obdrževši za své zlato devisi šterlinkové a markové- Jak známo, bojuje rak. -uher. banka, již po delší dobu s úspěchem proti stoupání kursu devis- tím, že dodává trhu devisy ze své zásoby. Tyto zásoby ovšem jsou nyní vyčerpány a banka obnovuje je dobrovolným vývozem zlata, který je moudřejší, než očekávání vý- vozu proti vůli banky. Jak se z Londýna oznamuje. očekávají se tam značné dovozy zlata i odjinud a je proto naděje, že anglická banka nebude nucena svou diskontní sazbu zvýšiti. Pozornost obrací se nyní ovšem na banku francouzskou, jejíž opětovné zvýšení diskontu způsobilo by další znepokojení spe- kulace a ještě větší napjetí na trzích peněz. Zdá se. že tato druhá vlna derouty, zalivší všechny bursy. nezmizí tak rychle jako první, poněvadž obecenstv je znepokojeno a papíry na trhy proudící nenalézají pikde ochotné kupce.

Berlín Londýn uherský banka říšský banka anglický banka

28 article

Berlín, Prudký sestup kursů na burse ameri- cké způsobil nové značné prodeje i na burse zdejší. Nejvíce kromě hodnot amerických, z nichž kanadské samy utrpěly ztrátu 10%, postiženy byly akcie vl ného trhu, najmě železářské podniky a všecky hod noty trhu kasovního. Rovněž akcie domácích bank byly značně pod včerejší niveau stlačeny. Z rakou- ských titrů akcie dráhy jižní prodávány pro účet ví deňský i pařížský. Kreditky rovněž značně nižší Realisacemi-trpěly neméně ruské hodnoty. pro nět v Paříži byla nálada chabá. Ke konci byla burs pevnější na snížení soukromého diskontu o 1/2 %. Peníze k ultimu 79%. Vídeň. Značné poklesnutí kursů, které již včera konstatováno bylo na konci polední bursy, stupňo- valo se na dnešní začáteční burse v hotovou paniku.

Berlín Paříž Vídeň

29 article

Ined při zahájení byl takový nával nabidky, že kursy započaly hluboko pod včerejšími závěry. Oboje kre- ditky, akcie státní dráhy a alpinky byly o 6 K slabší. pra žsko-železářské o 32 K, magnesitové o 38 K také ostatní papíry byly hluboko pod včerejší kursy rabízeny. Později nálada, jakož i obchod byly nej- výše pohnuté. Neustálé prodeje mistní i venkovské dále prodeje kontreminové a exekuce v Pešti se stří- daly s dočasnými zpětnými nákupy a úhradami, takže kursy prudce kolísaly, ale stále převládal směr negativní, protože nabídka s krátkými přestávkam vždy více se sesilovala. Příčinou intensivního po- klesnutí byly sesílené obavy ve příčině situace novo- yerské a berlínské, dále úvaha, že jest možno nov zvýšení diskonta v Paříži a že také ústřední banky v Berlíně a Londýně sáhly k podobnému opatření Také události v Rumunsku působily nepříznivě

Pešť Paříž Berlín Londýn Rumunsko

30 article

Realisace podporovány byly také nastávajícími svátky. Obavy, které byly chovány ve příčině berlín- ských kursů, se dnes splnily, nebot zprávy odtamlud oznamovaly hotovou paniku a zvláště americké kursy ubpěly velké ztráty. Na polední burse byla opěí beuřlivá nabídka a kursy znovu značně klesly V kulise a ve šraňku utrpěly papíry rovněž ztráty Z hlavních papírů v kulise především alpinky klesly o 18 K, kreditky, akcie länderbanky a unionky po- zbyly 10 K, uherské kreditký 11 K, bodenkreditky 14 K, bankovního spojku 6 K, anglobanky 3 K, uher ské eskomptní banky a uherské hypoteční banky 5 k Akcie státní dráhy byly o 10 K nižší, lombardky o 8 K, rýmavsko-muráňskě o 15 K pod včerejším záznamy. Ve šraňku zvláště akcie pražsko-železářské utrpěly největší ztrátu na kursu; klesly o celých 8 korun. Akcie magnesitové klesly o 55 K, tabákov o 25 K, zbrojovsky o 20 K, Lloydu o 12 K, ka- patky o 10 K, západočeské uhelné o 7 K, mostecko- uhelně o 10 K a kobercově o 5 K. Ruská půjčka byla 11% nižší. Na konci provedeny byly malo intervenění a úhradní nákupy, které způsobily, lehké

Lloyd

31 article

23. března

32 article

16. březn

33 article

zetavení, zvláště když z Londýna ohlášeny byly pevně kursy americké a když v Berlíně nastalo uklid- nění. Trh k ukládání byl rovněž slabší. Na oskom- ním trhu stav peněz nezměněn, 47 /2s 0. Praha. Na dnešní burse jevit se zájem pro akcie a při čilejším obchodě placeno za kom. dl. úpisy České zemské banký K 99.25, dále došlo k zá- věrkám akcií Zajišťovací banky za K 140.—, akcií Hosp. úvěrní banky za K 381.25, akcií Podolské c- mentárny za K 203.— a akcií sfrojírny Daňkovy za K 472.—. Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky K 243.——, České společnosti pro průmysi cu- kerní K 132.— K emisi nových akcií Živnostenské banky. Z kruhů čtenářů našeho listu docházejí nás do- tazy, zda není emisní kurs nových akcil Živno- stenské banky 235.— stanoven vysoko. Jak známo, provedena po přání zvláště záložen emise přede dvěma léty za kurs 225.—. Při stanovení skutečné vnitřní hodnoty té kleré akcie nutno nejen bráti zření k zůročení prů- měrnému, jaké akcie tohoto kterého podniku určitých obdobích skytají svými dividendami, nýbrž třeba také vzíti v úvahu celkovou situaci ústavu, především nutno bráti zření na stav záloh ústavu, o který běží. Uvážime-li, že re- servní fondy Živnostenské hanky činily koncem roku 1906 celkem 6,973442 K, jeví se s ku- tečná vnitřní cena akcie Živno- stenské banky obnosem K 256. , ne hledě ovšem při tom k reservám latentním. Nové akcie nabízeny jsou v kursu 235.—, jeví se tedy subskripění cena o 21 korun nižší než vnitřní hodnota skutečná. S tohoto hlediska usu- zováno, nutno považovati emisní kurs nových akcií za výhodný pro subskribenty. Není po- chyby, že fakt tento má také značný vliv na dobře postupující subskripci.

Londýn Berlín Praha živnostenský banka Český společnost Živno

34 article

Úztřední hozpodářská společnost pro české kraje ve vévodství slezském v Opavě vydala právě výroční zprávu za r. 1906, z níž vyjímáme: Ve společnosti bylo sdruženo koncem r. 1906 119. místních hospo- dářských spolků se 3605 členy, 3 včelařskými spolky se 160 členy a Jednota českých hospodářských spole- čenstev se 73 družstvy, tody celkem 3897 členů; připojená družstva Jednoty čítala kromě toho 6331 členů, tak že celá organisace vzlahuje se více než na 10.000 osob. Subvence na zvolebení hovězíhoa drobného dobytka rozděleny byly dle zvláštního klí- če, dle něhož připadá na společnost 24% subvencí na chov hovězího dobytka, 21.25% na chov drobného dobytka všech subvencí pro Slezsko. Pomocí těchto subvencí podporována byla jednotlivá hospodářská odvětví s celým úsilím, a to přiděleno bylo 12 býků na něž společnost přispěla obnosem 3283 K 32 h. tudíž na jednoho býka průměrně 269 K 44 h; sub- vencovala 23 býků obnosem 1460 K. Pořádala jednu přehlídku dobytka (v Jílovci), při níž uděleno bylo na 13 premit 195 K, 2 stát. stříbrné, 3 stát. bronzové medalle, 4 pochval. díplomy. Poradata krajinskou vý- stavu v Jaktaři. Na premiování 13 vzorně zařízených chlévů věnováno bylo 900 K. Společnost rozdělil 800 q odpadkové soli za náhradu dovozného. Ke zvolební chovu vepřového dobytka přidělila společnost 13 kanců a 3 sviňky, subvencovala 2 kance a1 svini celkovým obnosem 1783 K 70 h. Očkování vepřů proti července provedeno bylo v 58 obcíchu 3446 kusů; z očkovaných vepřů zhynulo pouze 0.06 na červenku. Králikářství podporováno bylo udělová- ním premi, na vzorné králíkárny. Ke zvelebení ry- bářství rozdávala společnost kapří násadu za 1/2 ceny kupní, a to 292.5 kg dvouroční a 23 kop jednoroční.

Opava Slezsko Jaktař pro český kraj 13 kanec kg

35 article

Na zlepšení chovu slepic přiděleno bylo 23 kohoutko a 3 slepičky, ponejvíce vlašky za poloviční kupní cenu. Pěstování rostlin věnována byla značná po- zornost, a to přidělením po 3 druzích zemáků na pokusy do 23 obcí; nejlépe osvědčily se svato- václavské od Nolče. Na pokusném poli v Kateřinkách činěny byly rozsáhlé pokusy s obilninami, okopani- nami a různými pícninami. Ze strojených hnojiv osvědilo se nejlépe používám kainitu ku bramborům Lnářství podporováno bylo přidělením originálního ruského parnavského semene za poloviční kupní cenu, a to 16 obcím 40 tunek. Pěstění pice na polích pedporováno udělením 29 premií na vzorné polní louky v obnosu 483 K. Melioracím věnována zvláštní pozornost zakládáním drenážních družstev. a to v Polance, Velkých Kunčicích, Dětmarovicích. Radvanicích, Porubě, Jilešovicích a Heřmanicích Celkem působí dosud v oblasti společnosti 39 drenáž- ních družstev. Družstvu ve Stěbořicích zřízeny pře- dem odvodněné louky na svažinové povodňování.

Nolč Kunčik Kateřinka Polanka Dětmarovice Radvanice Poruba Jilešovice Heřmanice Stěbořice

36 article

Nákup spolkových strojů hospodářských podporován subvencováním a uděleno na zakoupení 34 strojo 2000 K subvence zemské t. j. 25% nákladu. Pro roz- sažnější podporování sadařství vysázeno ve školc v Kateřinkách asi 5000 pláňat a objednány pro hosp. spolky 1624 stromky. Kromě toho vypracovány byly plány pro zařízení některých škol. zahrad. Z ovocné školky společnosti bude možno od příštího roku do- dávati ročně přes 4000 ovocných stromků, Ku pod- porování zalesňování přiděleno bylo 43 hospodářským spolkům 362.000 lesních sazenek za sníženou cenu 2 K za 1000. O odborné vzdělání rolnictva starala se společnost vydáváním měsíčního časopisu ve 2000 vý- tiscích a předplácením „Moravského Hospodáře“; dále pořádáním 59 hospodářských přednášek a jed- neho 4denního kursu dobytkářského, 4 kursů ště- pařských, jednoho kursu drůbežnického a 8denního kursu melioračního. Veškeré kursy byly dobře navští- veny. Kromě toho přiděleno 17 hospodářským spol- kům 289 hospodářských kněh a všem spolkům při- dělen bezplatně spis inspektora Hrbáčka-Vrly „O ne- plodnosti domácích zvířat“. Zvláště dobře vydařila se pořádaná oxkurse 240 rolníků na hospodářskou vý- stavu do Prahy a ke shlédnutí zcelování pozemkůa vzorných hospodářství na Moravě. Výprava tato zů- stane dlouho v blahé paměti všech účastníků. K otázce zrušení oukerni daně v Anglii. Po- mýšlí-li angiická vláda na snížení nebo dokonce zrušení cukerní daně, není ještě plně známo. V inter- esovaných kruzích pokládá se snížení cukerní daně za možně, ale ne pravdě podobné. Otázka tato souvisí s brusselskou konvencí a vláda anglická se dosud neobírla možností vypověděti konferenci. Rozhodným bude asi za daných poměrů přání francouzské vlády. aby konvence byla zachována. Dle toho nel ze

Hrbáček Vrla Kateřinka Praha Morava Anglie spolek 362.000 lesní sazenek hospodářský společenský

37 article

431.— 1117.50 1015.— 525.— 533.— 536.50 2446.— 707.— 541.— 241 85. 117 95

38 title

Znepokojení burs.

39 article

442.— 1116.— 1031.— 556.— 619.50 560. 25 259).— 732.— 560.— 241.80 117 91

40 article

se, dle zprávy našeho zenorálního konsulátu v Lon-

Lon