Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

24. března 1907.

4

Císlo 95.

Císlo 95

5 article

Petie podáno bylo 32, mezi nimi petice o vý- plate fvinkvenálek učitelských a o změně zákonných předpisů o právních poměrech učitelů (podané posl Anýžem) a 20 petic za zřízení státního gymnasia Pardubicích (podaných posl. drem. Horákem) Spisů došlých sněmu bylo 7, mezi nimi zpráv komise školské o peticích učitelských jednot obou národností za vydání nového zákona, kterým upra- vuje se disciplinární řád pro učitelstvo obecných i měšťanských škol v král. českém — zpráva komise školské o návrhu posl. Houry a soudruhů na změnu 8§ 32., 51., 66. a 75. zákona ze dne 27. ledna 1903 z. z. č. 16 o úpravě právních poměrů učitelů a o pe- ticích v téže záležitosti sněmu podaných — a zpráva komise školské o návrhu posl. JUDra. Voj. Horáka soudr. na zřízení státního gymnasia v Pardubicích. Návzhy a dotary. Posl. Blahovee a soudr. podali návrh na zvýšen zemské a státní subvence vodnímu družstvu ve Lhotě Dubské v okresu volyňském.

Houra Horák Posl Pardubice Lhota státní gymnázium Pardubice

6 article

Posl. Březnovský a soudr. podali k místodržiteli tanto dotaz: Již častěji bylo si stěžováno na zby- tečnou a namnoze bezdůvodnou příkrost, se kterou úřady poplatkové vymáhají poplatky z převodů ne- movitostí. V poslední době opět několik vyskytlo se případů, ve kterých úřady jmenované, zejménav Praze, poplatky z převodů nemovitostí již za tři az čtyry měsíce po vydání platebních příkazů exekučně vymáhají, zamítnuvše i sebe důvodnější žádosti za po- volení lhůt, jimiž by se poplatky za dvě až tři čtvrt- letí zaplatily. Nehledě k tomu, že neústupnosti takové není potřebí, dokud není ohrožena knibovní před- nost, kteréž poplatky již podle zákona požívají, ne- ústupnost taková — zejména vkládá-li se poplatek do pozemkových knih, což vzhledem k zákonné před- nosti jest naprosto zbytečno — snadno může poplat- níka zničiti, poněvadž exekučním dobýváním a ze- jména vnucenou správou obrací se veškeren výtěžek z domu na daně a na vymáhaný poplatek, následkem čehož úrokování knihovních pohledávek uvázne, tak že dostaví se pak výpověď, žaloba a exekuční vy- máhání pohledávek těch, jehož koncem je naposledy nucený prodej. Z veškerých těchto důvodů táží se se podepsaní: hodlá-li V. E. naříditi, aby vymahání poplatků z převodu nemovitostí konalo se se šetrností co možno největší?

Posl Březnovská Praha

7 article

Posl. dr. Šamánek a soudruzi podali k místo držiteli dotaz o nedodržení jazykové rovnoprávnosti u úřadů jazykově smíšených. Dotaz zní: Dne 22. února t. r. v 35. sezení sněmu ráčil V. E odpověděti na dotaz mnou v 16. schůzi 2. vý- ročního zasedání podaný, o nedodržování jazykové rovnoprávnosti u státních úřadů v okresích smíše ných. Uvádíte tam, že svá tvrzení neopírám o žádný konkretní případ. Toto tvrzení vaše jest postaven vašeho nedůstojné, neboť vám musí býti známo na sta, ba na tisíce připadů, o kterých se nejenom po- slanci, nýbrž i veřejný tisk a jednotlivci zmínili Těch případů je taková spousta, že by je nevyčer paly ani denně podávané inturpelace všemi českým poslanci.

Posl doktor Šamánek

8 article

Dovoluji si Vaší Excellenci učiniti tento návrh Pošlete do Liberce aneb jiných smíšených okresů člověka, jenž umí jen česky. Ten nenajde ani jednoho úřadu česky označeného, bude všude s největší ne- vlídností přijat a když se ho někdo ujme, musí pu- tovati po celém úřadě, než mu někdo porozumí. To jest denní zjev u c. k. úřadů, nemluvě u samospráv- ných. Měl byste, Excellence, za možné mysliti si, že u c. k. krajského soudu v Liberci není jediné orien- tační tabulky české, že v pozemkové knihy a ob- chodní rejstřík nemůže Čech nahlédnouti, protože příslušných kanceiářích není jediného člověka, který vám rozumi? To se přihodilo mně dne 21. t. m. o půl 11. hod. předpolední, když jsem ve své záleži- tosti, jež se týče statku č. 53 v Doubí, informovati se chtěl. Ani pan gruntovní, ani p. přednosta pro obchodní rejstřík, ani žádná z úřadních osob, tam se nalezajících, nerozuměla mým českým otázkám. Na tom nebylo dosti: pan císařský rada Wolomitzer obchodním rejstříku dovolil si tu smělost, že žádal na mne, abych mu to řekl německy. Uvádím v inter pelaci ze dne 22. t. m. další případ, jak zacházelo se s p. J. Mrázem na c. k. hlav. berním úřadě. Snad mně promine V. E., když končím!? Tato nevšíma vost, se kterou V. R. se chová vůči všem českým steskům ze smíšených okresů, nutí nás k těmt otázkám: 1. Jest V. E. ochotna obsazovati veškerá míst úřadnická v král. českém osobami obou řečí zna lými?

J Mráz V E Liberec Čechy Doubí

9 article

2. Nemá li V. E. k provedení tohoto spravedli vého požadavku dostatečné moci, jaká opatření hod a učiniti, aby v tomto směru bylo trvajícím zákonům zadost učiněno? Posl. dr. Baxa a zoudruzi podali dotaz k místo držiteli o nešetření rovnoprávnosti jazykové u drah v král. českém. Posl. Laub a soudruzi podali na místodržitele dotáz o nezachovávání jazykové rovnoprávnosti c.k celním úřadem v Liberc. Bez prvního čtení byly komisím přikázány ná vrhy, jichž navrhovatelé o to požádali.

Posl doktor Baxa Laub

10 article

Jednací pořad. Potom přešlo se k jednacímu pořadu: k roz- pravě o řádném rozpočtu zemském na rok 1907. Posl. dr. Urban pravil, že vlada se važně za- bývá myšlenkou, předložiti novému zastupitelstvu lidu projekt na sanaci zemských financí. Proto jest třeba zabývatí se nyní finanční situací země. Řečník potom pravil, že namnoze souhlasí s finančně politi ckými názory zpravodaje o rozpočtu poslance dra Fledlera a s jeho míněním o nápravě financí zem- ských. V mnohých otázkách ma však řečník mínění jiné. Řečník souhlasí s drem. Fledlerem v úsudku, že zemský sněm nemůže rozřešiti otázku sanace zemských financí, poněvadž stát má všecky prameny příjmů v rukou a poněvadž země má málo samo- správného Gnančního práva. Proto lze sanace zem- ských financí dosíci pouze za souhlasu vlády. Rovněž města trpí velica finančními nesnázemi Jejich dluhy dostoupily závratné výše. V roku 1904 bylo v obcích v kralovství českém předepsáno 6 milionů korun daní statních, 36 milionů K přirážky zemské a přiražek obecních a okresních 46 mil. K přirážky činí celkem 12u% přímých daní. Poukáznl na vzrůst slátních daní přímých a nepřímých; ony vzrostly o 20 mil. a činí v Předlitavsku 312 mil. tyto o 80 mil. a činí 793 mil. korun. Situace je ta ková, že z přirážek ku daním přímým nemůže země žíti Kdybý se jimi měly hraditi potřeby země, mu- sila by již po 7let býti vybírána přírážka o 189% vyšší, t. j. 73procentní. Nyní musila by se ročně ještě o 4% zvyšovati, aby se vybovělo vzrůstajícím potřebám žemě; po 11 lelech činila by plných 100. To byla by katastrofátní politika, jíž by se nikdo nemohl zastávati. Řečník by připustil přirážku k dani z movitého jmění, ač by její výnos nebyl veliký, činilť by pro zemi 2 míl. K.

Posl doktor Urban Fledler Předlitavsko

11 article

Správno je, co řekl zpravodaj, že zemi prospěli může pouze podíl z výnosu daní nepřímých. Pouká- zav na odvislost úpravy těchto daní od rakousko- uherského vyrovnání, jež bez souhlasu Uher nelze změniti nebo zrušiti, pravil řečník, že nesouhlas s žádostí zpravodaje prof. dra. Fledlera, aby každé zemi bylo zůstaveno právo ukládati nové daně vý- robní a dávky spotřební, zastávaje se centralismu státní politiky fieanční a připouštěje, aby stát daně vybíral, zemím pak poskytoval úděly. Pokud jde o náklady školské, soudí řečník, že by je měly do určité výše hraditi země, ostatek stát. Přijmy statu, nikoli nahodilé, nýbrž soustavně, zvý- šily se o 100 mil. kor., a těch dlužno užíti pro sanaci zemských financí. Pravidelné rok za rokem se opě- tující vydaje země měly by se vésti jako řádný rozpočel, jiné, na stavby atd., jako mimořádný, který bý se hradil půjčkami. Bylo by tedy třeba zákona. který by na př. přebytky drah odkazoval zemím. Takovému zákonu jsou u nás na závadu vnitřní politické poměry. Němci by k němu stanovili pod- mínku: aby uvnitř rozpočtu bylo provedeno národ- nostní rozdělení, jako tomu je při zemědělské radě moderní galerii umění, při hasičském fondu atd. Řečník představuje si národnostní rozdělení rozpočtu tak, že by se napřed ustanovily náklady na zaležitosti společné, pro ústřední šprávu, pro zemské statky. pro pensijní fond a pro vojenství, ostatek by se rozdělil na položky německé a české. Taková úprava rozpočtu byla by dobrá pro oba národy, nebot zmenšily by se třecí plochy. Roztřídění rozpočtu na podkladu národnostním nečimilo by obtíže; řečník se dosáhlo ršem. veliké.

profesor doktor Němec

12 article

Tak dospělo by se k národnostnímu rozdělení země ač jiným způsobem, nežli jaký byl dosud navrho- ván rozhraničením okresů, zřízením rozhraničných krajských zastupitelstev, zřízením národnostních kurii ve sněmu atd. Až budou příště zvolení vesměs noví poslane němečtí, myšlenka národnostního rozdělení země zůstane jejich vůděí hvězdou. (Hlučný souhlasu přátel řečníkových.) Posl. Kalina (generální řečník pro) praví, že bylo chybou, že neměli jsme pracovního programu jako Němci, u nichž jest solidarita tak pevná, že dnes ve svých hlavních názorech neliší se dr. Urban v níčem od posl. Ira, anebo od kufž. Fürstenberga. Nemobl býti drahocenný čas mařen více než se stalo za nynějšího zasedání. S počátku byly dvě dvouhodinné schůze týdně a nyní, kdy sněmu vy- měřeno jest již jen několik hodin, zasedá denně o rána do večera. Z materiálu, který zem. výborem byl předložen, nebylo projednáno nic. Také jednání v komisích nebylo mnoho platno, poněvadž složení jejich jest takové, že jedna třetina — a jsou to oby- čejně velkostatkáři — svou nepřítomností znemožnil jednání. Nejsmutnějším zjevem jest nešvar podávání návrhů. Mluví-i se o disciplině českých stran, mělo by se tomu rozuměti tak, že se mají všecky české strany vynasnažiti o využití drabého času ve sně- movně a nepomáhati nejvyššímu maršálkovi, by drobným materiálem ubíjel věci důležité. Při tako- vém nesjednoceném postupu českých stran může pak dojíti k tak smutným výjevům, jako jsme byli svědky ve dnech minulých. Je jasno, že se musí zde státi brzká náprava.

Posl Kalina Němec doktor Urban Ir Fürstenberg

13 article

Úmorné formality při zahajování, sněmu nechť se předláží na konec schůze, které ať jsou časlěji svo- lávány. Dvě dvouhodinné schůze v týdnu, to je hřích na zemských financích, uvážíme ji, že každý den slojí nejméně 4000 korun. Odpomoci tomu lze tím, že by rozpočtová komise byla svolána dříve nežli sněm, aby mohla klidně pracovati. To ovšem těsně souvisí se změnou jednacího řádu, pro niž není dosud ani komise. Také interpelační právou nás hluboce kleslo. Nehospodárnost časová zavinila, že čeští poslanci jsou dnes na tom hůře nežli před šesti lety. Jen tak se mohlo státi, že tento staro- slavný sněm dostal se do zajetí německé menšiny Dnes nelze projednat nejnepatrnější věci, aby pání z druhé strany hned neprohlásili: Chceme národ- nostní i administrativní rozdelení. Když už takový střízlivý politik, jako je dr. Urban, s vervou prohlá- sil, že myšlenka národnostního rozdělení je pevně zakořeněna ve všech německých srdcích, pak musíme konečně jednou učiniti opatření proti velikému ne- bezpečenství, hrozícímu z této strany a vzchopiti se k odporu. (Výborně!) Musíme prohlásiti, že k rozdělení nedojde u nát nikdy, leč přes mrtvolu českého národa. (Výborně Potlesk na českých lavicích, odpor u Němců.) Je přímo skandálem, že již dnes i justice snížila se n pouhou vychovatelku politické nespravedlnosti, kdyí celý vládní aparát komandován je diktátem něme- ckého šovinismu.

Urban Němec

14 article

Je to otázka jmenování soudců, která není jen věcí několika set právních praktikantů anebo auskul tantů, nýbrž otázka politické a státní mravnosti. Že jsme svědky takového znemravňovaní, je vinnou je- diného člověka v království českém. Má-li některý národ štěstí, že má takového presidenta nejvyššího soudu v zemi, tedy úřadníka ve vykonávání svého úřadu neodvislejšího než sám ministerský předseda úřadníka, který je dle jména sice Čech, ale smýšle- ním zuřivý Němec ... Posl. Pacber: Němec není; ce je, to nevím. ale Němec rozhodně není.

Němec Posl Čechy

15 article

Posl. Kalina: Dokáži vám, chcete-li, jakým je Němcem. Posl. Pacher: Tak ho rozdělme na českou německou půlku. Posl. Kalina: To nejde jen tak; Herodes dnes již není a pan Wesselly není žádné betlemské neviňátko. (Veselost.) Ostatně bychom vám ho rádi dali celého, jen abychom se ho zbavili. Tedy má-li národ štěstí, že dostal takového presidenta, jak po- tom může miti ještě důvěru ve spravedlnost? Ve jmenování úřadnictva spočívá systém našemu národu krajně neprátelský; při posledním jmenování bylo přeskočeno Němci 15 i 20 českých úřadníků, kteři mají nejlepší kvanfikaci a mají za sebou již řadu le poctivé služby. Dnes nepřijímají se již do soudních služeb jako právní praktikanti leč Němci, anebo synové vysokých úřadníků. Pan president Wesselly dokonce si přeje, aby každý praktikant byl vojákem. Známá jsou jeho směšna slova: »Takoví hezké pánové a nebyli vo- jákami.« (Veselost.) Řečník přechází ku projevu sněmovny v záleži tosti rakeusko-uherského vyrovnání a uvadí v té věc stanovisko své strany. Že sněm království českého dostal se do rukou Němců, k tomu nemalou měrou přispěla naše histo rická šlechta.

Posl Kalina Němec Herodes Wesselly

16 article

Ale myšlenka všenbecného volebního práva pro klestí si cestu také do snému i přes odpor velko statkářů, bude-li jen snaha demokratických zástupeů lidu poctivá a upřímná. Heslem lidových poslancu českých bude i v budoucnosti nedělitelnost zemé nezkrácená práva. Řečník polemisuje pak s posl. drem. Bachman- nem a Kasprem, jemuž dokazuje, že nebyly německé okresy při rozdílení subvencí poškozeny, a konči na- dějí, že v nastávající době předvolební čeští poli tikové vynasnaží se o politickou výchovu našeho lidu, který pak vyšle do sněmu řádné zástupce a že pak bude možno také provésti skutečnou a zdravou koncentraci pracovních sil. (Pochvala a potlesk) Nejvyšší maršálek zemský přerušuje schůzi 2. hod. odpol. O 3. hod. 30 min. odpolední nejvyšši maršálel zemský ji opětně zahajuje a sděluje, že ke kratké věcné poznámce přihlásili se ke slovu poslanci dr. Škarda, Březnovský a dr. Grégr.

Hesl Bachman Kaspr doktor Škarda Březnovská Grégr

17 article

Posl. dr. Škarda: Pan mluvčí strany agrární prokázal mně i mým kolegům, i naší straně v rozpočtové de- batě pozornost a učinil nám tolik poklon, že po- važuji za svoji povinnost, abych obvinění, která zde byla pronesena, v krátké věcné opravě při- vedl na pravou míru. Poslanec za venkovské obce okresu turnovského vyčetl straně naši, že my hned v prvých sezeních sněmu podali jsme dotazy p. kolegou Březnovským, které byly na- mířeny proti straně agrární, že dotazy ty byly útoky proti straně agrární a že také jsou urážkou této strany. Mám čest býti předsedou klubu sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné a chci krátce o věci se zmíniti a na ni poukázati. V do- tazech těch způsobem zcela klidným a slušným uváděn byl obsah stížností, uvedených v časo- pisech veřejných, ve kterých zejména, pokud se týče přísedicích zemského výboru, vytýkáno, že čeští přísedící, tedy nikoli přísedící jedné nebo druhé strany, která na sněmu je zastoupen (Slyšte, slyšte!), za své úřadování počítajísi různé diety do desetitisíců za výkony, které ne- mají žádné váhy a které jsou, jak v časopisech bylo označeno, jako nějaká procházka do Prahy po velikém božíhodovém obědě. Bylo třeba, aby věci se vyšetřily, aby veřejnost viděla a zvěděla jsou-li ty výtky správné, čili nie.

Posl doktor Březnovská Praha

18 article

Podobně bylo také v interpelaci, která s týkala zemědělské rady. Také v ni nebyl nikdo jmenován, nýbrž pravilo se, že ve veřejných listech je si stěžováno proti členům Zemědělské rady, nechť zemský výbor věc vyšetří a shledá-l něco nesprávného, ať to odstraní. Pánové! Dobře jsem pročetl tu interpelae a mohu vám říci, že zcela klidně jste ji mohl podepsat i vy. (Výborně!) Co se týká výroku, který zde učinil jede pan poslanec, že časopis „Mladoboleslavské Listy“ jsou mým orgánem, opravují ten výrok v ten smysl, že časopis ten mým orgánem není Já žádné útoky ani proti p. posl. za venkovské

19 article

obce turnovské ani proti p. poslanci za venkov- ské obce novobenátské do časopisu toho jsem nedal, žádných nepsal, žádných útoků neinspi- roval a o nich vůbec nevěděl, až teprve když jsem dostal list onen do ruzy. Z téže strany bylo nám vytýkáno, že jsme měli nějaké příčiny tutlati a zamlčovati nepo- řádky, které se vyskytly v zemských ústavech. Mohu zde jménem svým a ostatních pánů ko- legů, kteří náleží k naší straně, konstatovati. jak p. zem. přísedící Žďárský to musí zde po- tvrditi, že každý návrh, kterž byl učiněn za úče- lem opravy a odstranění nepořádků v zemských ústavech, jsem loyalně podporoval, že jsem ne- jednou prohlásil, že každý návrh opravní, ať byl učiněn z té nebo oné strany, Čechů i Němců, vždy našel ve mně svého zastánce, ano že jsem šel někde i dále ve svých návrzích, než sám zpravodaj. Nabídku, kterou mi zde učinil pan kolega abych si s ním vyměnil referát, opravaji věcně. že to nezáleží v mé pravomoci, jak on sna myslí, nýbrž že dle jednacího řádu přináleží nejvyššímu panu maršálkovi referáty přidělo- vati. Kdyby se ale mělo přání pana kolegy Žďár- ského, které zde vyslovil, uskutečniti, a já re- ferát jeho měl převziti, podotýkám, že bych se referátu toho nebál; že bych ho vedl spravedlivě. řádně a též nestranně! (Výborně! Potlesk !).

Čecho Němec Žďár

20 article

Posl. Březnovský: A bez cestování! Posl. dr. Škarda: Poslanec za venkovské obce písecké ve včerejší své řeči útočil na naši stranu způsobem, který nepokládám důstojným tohoto slavného sněmu. (Tak jest!. Výborně!) Jsa si vědom správného jednání svého, svých kolegů a celé naší strany, mohu zde klidně útoky ty odmítnouti. (Výborně!) Nenazývám útokyt jménem, kterého by zasluhovaly, z respektu k místu, na ktorém stojím. Kolegům mým a mně byla zde činěne výtka, že nekonáme svoji povinnost! Pánové Dovoluji si nejprve poukázati na činnost kolegy Adámka, svého dobrého přítele. Na tom nezá leží, jestli pan kolega každého dne sedí v kan celáři zemského výboru, ale na tom, jak referát svůj ovládá, jak jej vede. (Tak jest! Výborně!) Jakou působnost tento pan kolega vykazuje, dokazuje jeho celá činnost. (Výborně!) Kolik pochvalných uznání dostalo se mu od všech komisí a to nejen od členů naší strany, ale i, pánové (obrácen k agrárníkům), od strany vaší i německé za horlivéslužby, kte- ré zemi prokázal. Byl zde dotčen též můj přítel dr. Herold. Nemám příčiny něco tajiti a říkati, že jest prav- da, že jest zde každého dne ve svém úřadě. Má též své zaměstnání, ale celý svůj referát, který jest mu přikázán, plní horlivě, takže nikdo mu nemůže proto činiti nějaké výčitky a jest to za- jisté jedno, jestli práce svého referátu koná doma, anebo ve své kanceláři. Jest to faktema potvrditi to může i pan nejvyšší maršálek, že referát svůj náležité ovládá. Mohu, pánové, zde otevřeně říci, že když přijdou letní měsíce a my odjíždíme na prázdniny, jest to dr. Herold, který po namahavé práci na říšské radě přichází sem a přejímá naše úřady a koná je tak jak potřeba a zákon káže.

Posl doktor Adámek Herold Moha

21 article

Co se týče plnění mých povinností, mohu si vzíti za svědky nejen všechny členy zemského výboru, ale i pana maršálka, všechno úřadníctvo, ano i celou českou veřejnost, že od té doby, co mám čest zasedati na tomto sněmu a v zemském výboru, konám své povinnosti věrně, svědo- mitě, nestranně a obětavě. Na to jsem byl vždy hrd, že nikdo nemůže mi vyčísti chybu v mém úřadování. Mohu vám, pánové, ukázat i dopisy, kterých se mi dostalo od stran českýeh německých, i od stoupenců strany, vaš (obrácen k agrárníkům), že jsem vždy věrně obětavě konal svou povinnost a vyhovoval žá- dostem, ať byly pronášeny s té či oné strany. (Výborně!) V úřadě neznám žádnéhio strannictví neb zřetelů, neznám té či oné strany, znám jen po- vinnost sloužiti poctivě a ne- stranně, jak zákon žádá.

22 article

Mé úřadování uvedeno bylo v souvislost s činnosti mého bratra dra. Vladimíra Škardy jako advokáta. Prohlašuji zde zcela roz- hodně a mohu se dovolávati svědectví celého zemského výboru, veškerého úřadnictva, že ni- kdy jsem se neodvážil soukromé své záleži- tosti spojovati se svým úřadem a vy- hledávati svého prospěchu. Toprve dnes jsem se musil informovat o výtce, kterou mi zde pan posl. za venkovské obce písecké vrh včera ve tvář. Konstatuji, že věc tato není z mého referátu, nýbrž z referátu dra. Herolda (Slyšte!). Já o celé věci ničeho nevě- děl. Jde tu o záležitost, která se vlekla téměr 10 let. Bratr můj dr. VI. Škarda byl ustanoven okresním výborem berbunským za zástupce obce Trubska (Slyšte!), tedy konal po- vinnost, která naň byla vznesena veřej- ným úřadem Jednalo se zde o spory, Eterých bylo přes 30, a to o spory starousedlíků v obci Trubsku kteří si přivlastnili osobní majetek. Do věei samé a vyřízení tět věcí jsení se nikdy ne- pouštěl. Kdo konal práce své, jako já je vedu poctivě, může klidně, maje čisté ruce, hleděti útokům těm vstříc.

Škarda Herold doktor VI Trubska

23 article

Bylo zde útočeno také proti naší straně, ale platí tu příslovi „Mnoho nepřátel, mno- ho cti“. Naše strana ví, že koná svou povin- nost, byť i často těžké doby, jako nyní v době předvolební, nastaly. Útočte na nás, jak chcete. my se útoků vašich nebojíme. Mi- žeme klidně jíti před voličstvo a říci mu, jak jsme pracovali. Opravuji věcně slova p. řečníka, který zde pravil, že národ musí na nás svolati kletbu za naše jednání. Já pravím, nohrozte, pánové! Kdo zná činnost naší strany, musí doznati, že jsme se vždy snažili zachovati jakýsi modus vivendi mezi českými stranami. Nezapírám (obrácen k agrárníkům), že valná část rolnictva stojí z vámi, ale konstatuji též, že velká část rol nictva je posud také v řadách na- šich (Tak jest!). S otevřeným hladím můžeme vstoupiti do volebního boje. Nebudeme užívati žádných pro- středků, které by odpovídaly vašim cílům. Pa- matujte však, pánové, že budete-li pokračovat tou cestou, na kterou jste zašli, nebudete spasiteli, ale hrobaři, poněvadž stavíte venkov proti městu, zemědělstv proti živnostníkům, poněvadž vná šíte do vrstev národa rozpor a pak můženastatibojvšech proti všem Národ paE Bude ve svém celfu oslaben. Upozorňuji vás ještě jednou, že tímto způ- sobem pracujete jen proti sobě. N- vnášejte boj do našeho lidu, nebot se dožijete smutných zkušeností Prohlašuji, že v životě soukromém vyvodím z toho konsekvence, ale ve svém úřadě ne- znám žádného rozdílu mezi stra- nami, a že vždy jen poctivě a věrne chci plniti a plním své povinnosti (Výborně! Potlesk. Rečníku se blahopřeje.)

24 article

Poslanec Březnovský (ve věcné opravě): Za to, že jsem podal slušně napsanou inlerpelaci, byl jsem nazván nastrčenou figurou. Byl-li kdo nastrčenou figurou, byl to pan poslanec Rataj, který včera pracně pře- četl napsané mu klepy. (Odpor u po- slanců agrárních.) S panem Ratajem ovšem ne mohu polemisovati, poněvadž od té doby, kdy nazval celou českou žurnalistiku úplatnou a ne- dokázař toho, považuji ho za bídného l hát a na eti utrhače. (Výborně!) Chci jen několika slovy reagovati na to, e řekl poslanec Žďárský, ač-lí to všecko zase ne- popře, jako to zbaběle zapřel včera, když byl v kuloarech volán k zodpovědnosti. (Hluk na straně agrární.) Poslanec Zdárský: Vy lžete! Nic jsem n zapřell Pošlanec Březnovský: Vy jsťe to ha- nebně odvolal! Byl jsem, prosím. při tom, řekl jste, že to bylo jen tak vyličen v staročeských listech ! Poslanec Žďárský: To není pravda! Poslanec Březnovský: Teď lžete z a se Poslanec Zďárský: Vy lžetel Poslanec Zázvorka: Co do toho, co mele Václav.

Březnovská Rataj Žďárský Zázvorka Václav

25 article

Poslanee Březnovský: Nemohu se přidržet způsobu, k jakému se snížil přísedící poslane Žďárský, když napadl muže, kterého ct celý národ! Chci jen stručně vysvětliti celou záležitost. Řečník předčítá pak svůj dotaz n důkaz, že v něm nebylo nic uráž livé ho Nikdo v něm nebyl jmenován, pokračuje, ale první se přihlásil pan Žďárský! To potv zuje staré přísloví, že »Koho to s vrbí nejvlce se škrabe!« Pan Žďárský pravil. že o mé práci ničeho neví; za to o jeh práci dobře ví zemská pokladna. Já byl několikráte zvolen do obecního za- stupitelstva a když jsem potřeboval informue o různých ústavech pro veřejné své působení. projel jsem celou střední Evropu. Projel jsem j já, prostý řemeslník, ale za své pení ze, vy zemane Ždárskýl Účelu, který jsem sledoval svojí interpelacl jsem přece jen dosáhl a jsem tomu vděčen, že zachránil jsem tím zemskou po- kladnu před ztrátou dalších mnoh ti stc! (Pochvala u Mladočechů, odpor na strane sgrární.)

Žďárský Poslanee Březnovská Evropa

26 article

Posl. dr. Eduard Grégr (ve věcné opravě): Dovolte mi krátkou poznámku k očistění mé vlastní osoby, nikoliv ale strany k níž náležím. O straně nebudu souditi já, ale bude o ní souditi historie, ale jsem přesvědčen že budou to listy sloužící ken cti strany, kterou jste tak hanebně napadl. Nebyl jsem ve čtvrtek ve sněmovně, když mne pan Žďárský napadl způsobem, který ne mohu pojmenovati, poněvadž bych nenalezl vý razu parlamentního a nechci užíti neparlament ního, jehož tak zhusta užívají páni se strany agrární. Dověděl jsem se o tom od přátel a veřejných novin. Slenografických protokolů jsem neviděl a také dosud jich v rukou nemám bylo mi ostatně řečeno, že jednotliví řečníci kteří v debatě nedovedou na uzdě držeti svoj jazyk, řeči své si pak opraví. Odvolávám s tudíž jen na noviny, poněvadž vím, že noviny jsou čteny obecenstvem a ne stenografické pro- tokoly a že široké obecenstvo vždyeky věří jen novinám. Pan Ždárský mluvil o mě činnosti úřadní když jsem byl přísedícím zemského výboru, činnosti, které jsem se vzdal již před 6 léty To jest skutečně novum, že přísedící zemského výboru si dovoluje po tak dlouhé době útoky proti svému předchůdci. Ke cti taková method ovšem straně neslouží. Pan Žďárský dovolil si ty útoky, aby od- vrátil veřejnou pozornost od své vla stn osoby — jinými slovy chtěl říci: »Já vyko návám pořádně svou povinnost, ale můj před- chůdce, to byl vlastně ten nedbalec, to byl ten darebák.« (Hlasy: »Ano tak to znělo!«) Tat methoda jest skutečně nová, ale hned se ujala a pan posl. Rataj včera v ní již pokračoval.

Posl doktor Grégr Žďárský Rataj

27 article

Ten už se dal také do ostatních přisedicích naš strany, ale nejen to, on nezůstal jen u živých. ale vrhl se i na mrtvé a plnými hrstmi vrh l pomluvu do hrobu zemřelého našeho kolegy Jandy. Vidíme, že jsou také hyeny parla mentní, které neušetří ani mrtvo a hladově trhají z nich dobre jméno. Posl. Žďárský mi vytýkal nedbalost v úřa a nekonání povinnosti, To odůvodnil zvláště tím. že jsem nevykonal tolik výletův cest jako on. To jest ovšem pravda. Nej- lépe to dokazuje, že jsem si z a 12 let ne- napočítal tolik diet jako on za 5 let. Konal jsem cesty jen tehdy, když nejv- maršálek mi to nařídil, anebo když jsem viděl, že je toho nutná praktická potřeba Ale podníkat zbytečné výlety na útraty zemské, z toho bych si byl jist dělal svědomí. Také řekl pan Žďárský, že bylo mnoho vad v zem. ústavech. Na tuto výtku dal nejlepš odpověď včera p. rektor Hlava. Řekl, že je siee- mnoho křiklavých vad, ale že dnes jso zrovna tak jako byly tehldy. Jediným důvodem toho jest nedostatečnost zem. finane a přátelé vědí, že jsem již tehdy cítil tento ne- dostatek. Tak bylo za mné a tak je tom i dnes. To všechno je však maliéherné proti tomu, z čeho mne obvinil p. Žďárský ke konci své řeči. To týká se mé osobní cti, méh dobrého jměna, mé poctivosti. (Tak jest! Výborně!) Mohu-li býti na něco hrd, co získal jsem si během 40letě činnosti své ve službách ná- roda, pak je to moje osobní čest, m nezištnost. To jsou pro mne největi poklady, to je také jediné dědic tvl

Janda Posl Žďárský

28 article

které mohu zanechat svým dětem (Výborně! Výborně! Dlouhotrvající pochvala.) A na to bylo zde drzou ruko sáhnuto. Byl jsem nařčen z trestu- hodné úplatnosti. Pánové, to je veliká obžaloba. Kdo četl to v novinách, musil si roz- hodně mysliti, že na tom přece jest aspoň zrnko pravdy, jinak že by to nemohly dotyčné firmy fici. Ale prohlašuji svým čestným jménem, že se mi nikdy nestalo, aby mi byla některá firma poslala dary. Nestalo se mi to patrně proto, že před- pokládaly, že by u mne nepochodily. (Výborně!) U pana Žďárského to patrně nepřed- pokládaly. Ale nehledě ani k tomu: pan Žďárský by mohl věděti, že nějaké uplácení ne- bylo ani možné. Nastoupiv svůj úřad, po- žádal jsem nejv. maršálka, aby o dodáv- kách nerozhodoval sám referent, nýbrž zvláštní komise. (Slyšte, slyšte!) Tehdy byla zvolena pětičlenná komi se, složená ze tří přísedicích, jednoho úřadník zemské účtárny a jednoho úřadníka zem. výboru. Tato komise zkoumala všechny oferty a rozhodovala o všech dodáv- kách. Zajisté každý rozumný člověk uváží, že by leda blázen byl mi něco nabídl, poněvadž uplativ mne, byl by musil uplatiti v šech pět členů komise. (Tak jesti) To měl p. Ždárský vědět, než pronesl svou strašlivou obžalobu. On však dopustil- se činu. který by každého jiného musil naplniti hněvem.

Žďárský

29 article

Můj čistý štít poházel blátem po mluvy a táži se vás, co mám dělat, ja k o mohu žádat satisfakci? Kdyby někd z vás, jda veřejnou ulicí, byl napaden u lič níkem a poházen od něho blátem co byste dělali? Či byste nabrali také bláta, házeli na něj anebo byste zavolali policii, kdyby to ovšem šlo a on nebyl chráněn immu- nitou. Nemám prostředku jiného než odplivnouti si s opovržením a jít dále svou cestou, což je také m odpověď panu Ždárskému. (Výborně Dlouhotrvající pochvala.) Přisedící zem. výboru posl. Žďárský: Před forem tohoto sněmu rozpoutalo se divadlo zarmucující ka- ždou poctivou duši českou. Prohlašuji přodem, že my česká strana agrární nejsme původci a vyvolavateli divadla toho. S naší strany je to pouze obrana nikoliv útok. Bylo dotčeno se i mé cti. Pánové říkají. že v interpelaci té nebyl nikdo jmenován, ale druhý den ohlásili ve svých časopisech, o koho běží. Naše strana ugrární to nebyla, která v národě našem tak neurvalý boj vzbouřita. Za řeči pana dra. Pippicha byl včera pronesen drem. Zimmerem výrok: »Mohl jste býti rád, že jste se mohl očistiti.« Pak odpoví- dám dru. Grégrovi. Já jsem měl trpěti, aby na mě byla ta nádoba špíny vylita jen k vůli tomu, abych se mohl v tomto slavném sněmu z té špíny očistili. S žádné strany nebyl podán žádný důkaz proti mně Tím, co se mluví o mých cestách, touto trapnou zi- ležitostí (Hlasy na lavicích mladočeských: Vý- borně! Výborně!) slavný sněm zabývati nebudu.

Ždárský Pippich Zimmer Grégr

30 article

Musil jsem se dotknouti referatu svého, jakým jsem jej shledal, abych ukázal, proč ty mé výkony jsem podniknouti musil. Jestli p. rektor Hlava pravil, že jsou v ústavech těch zlořády dosavad, jako bývaly za mého předchůdce, mínil tím snad přeplnění ne- mocnými, nedostatečné místnosti atd., ale správni záležitosti zajislé už takové nejsou. Posl. Březnovský: Vždyť vy nevíle, co se tam děje- Posl. Zázvorka: Václave. Václave, vás se půjde zeptat. Vy na to posvítite, já bych vám řeki číml. Posl. Žďárský: Musím se také trochu obírati vý roky p. rektora Posl. Zázvorka: Jen do něho, on to zasloužíl Posl. Žďárský: Pan rektor zminil se, že je treba. aby v Bohnicíen byl ustanoveu ředitel ústavu. Je tam 60 nemocných. Nevím, jak bych mohl před zem- ským výborem zodpověděti, kdybych chtěl navrhinouti aby bylo systemisováno místo ředitele pro tuto ko- lonii. Je tam dr. Růžička, zajistě náležilé kvahíiso- vaný lékař. Posl. rektor Hlava: Ale jest tam jsko prímář, ne jako ředitel Posl. Zďárský: Jest tam jako primář a pří 60 nemocných nemůže tam seděti ředitel s vysokou gáží zvláště když tam nemá ani byt Posl. rektor Hlava: Ale při stavbě tam má býtih Posl. Žďárský: K tomu jest stavební komitét. do kterého bývají povoláváni také psychiatři! O t jest tedy postaráno. Mluvilo se zde o rozvášněném boji. Jest li některý z vůdců strany svobodomyslně zahájil tento způsob boje, se šputnou se potazal.

Posl Zázvorka Václav Růžička Žďárský

31 article

Mohl bych mnoho mluviti oproti řečníkům, ktei dnes se slova uchopili, ale jest nám bolno, že ta- kový boj strany inteligence . .. Posl. Kratochvíl: Hyenismus Posl. Zázvorka: Kratochvíle, vy nekřičte, vy přece nejste inteligent, vás se to netýká, to je k smníchu Posl. Žďárský: O své řeči opakujl, že vím, c jsem řekl, i nemohu jiného říci, než, že celou čtvrteční řeč, kterou jsem pronesl, pronesl jsem z ce- lého přesvědčení a nemohu na ni niceho měniti ničeho sleviti. Budete li chtíti dnes, nebo zejtra vy- stoupiti proti nám a bránili nám v práci . . Posl. Březnovský: V dielách Posl. Žďárský: kterou, ať jest to v kterémkoli oboru, podle nejlepšího svého svědomí vykonáváme, nepovede se vám! Jako stranník a jako dobry syn svého národa jsem povinen vytrvati proti každému, nejen proti nepřátelům našeho národa venkovským. ale i proti škůdcům jeho vlastním. (Potlesk na straně a grární.) Posl. Rataj: Pan přísedící zemského výboru dr. Skarda snažil se vyvrátiti včerejší má tvrzení o pá- nech přísedících mladočeské strany. Nevyvrátil nie ani to, že záležitost obce Trubské byla v jiné kan- čeláři projednávána, na věci ničeho nemění. Panu dru. Grégrovi odpovídám na slova, jako bych se byl dopustil hyenismu, mluvě o zesnujém bývalém před- sedovi Jandoví, že byli jsme vyprovokovámi a nebylo vyhnutí mluviti o něm. Pan poslanec Březnovský stéžoval si, že úži jsem ve své řeči výrazu, že je nastrčenou figurkou.

Posl Kratochvíl Zázvorka Březnovská Žďárský doktor Skard Grégr Trubská

32 article

Po jeho věcné opravě dnešní mám to přesvědčení dnes. Předhodil také, že na mně lpí skvrna lhářea na cti utrhače, že své doby jsem obvinil žurnalistiku z úplatnosti. Také jsem již řekl, že trvám na prohlá- šení, které jsem ve Vídní ve výboru rozpočtovém učinil. Chlubil-li se pan posl. Březnovský, že byl již několikráte volen do městského zastupitelstva i do parlamentu, myslím, že i šašků v parlamentě jest zapotřebl Posl. Březnovský: Ale lhářů ne Posl. Zázvorka: To vy obstaráte oboji! To jest při jednom Posl. Prášek: Opravují věcně výrok pana příse dícího dra Skardy, který mluvil o tom, že agrárníc jsou ti, kteří staví venkov proti městům, rolník proti živnostnictvu a dělnictvu navzájem. Jestli ně- kdo dovedl postaviti zájmy města nad zájmy ven- kova a celého národa, byli to pánové z mladočeské strany, kteří ve svých projevech i na řišské radě shromážděních voličských vyslovili se v nejaktnál- nějších otázkách našich proti nám, na příklad pro otevření hranic srbských — — (Hlučná veselost na straně mladočeské a hlasy: To se vám povedlo snad jen proto, aby závody Škodovy mohly dostat dodávku pár kanonů. A strana ta Volá: Budte svorni, totiž dělejte to, co chceme my, měšťacía bude dobře! Pro mne svornost znamená zase: Dě- lejte vy váichni, co chci já. A jak jste vypadali ve volební reformě?! Chtěli jste, aby jeden poslane městský připadl na 20, nebo 30 tisic obyvatelů, ale venkovský na 60—80 tisíe Posl. Kralochvíl: To jste vy udělali, vy jste žádali, aby byl oddelen venkov od mest.

Posl Březnovská Zázvorka Prášek Skard Škodův Vídeň