24. března 1907.

Císlo 83.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 3.

Posl. Prášek: My jsme musili hájiti proli vám zájmy venkova a nemohlí jsme připustiti, aby teprv 4 venkovští řemeslníci, 4 rolníci a 4 dělníci platil tolik, jako jeden měšťák nebo předměšťák pražský. Posl. Anýž: Ačkoliv pan kol. Zázvorka mne apostrofoval dříve, než jsem se ujal slova, ubezpečuji, že budu mluviti stručně, ale pravdivě. Myslím, že pro situaci, ve které se nalézáme, má kráká řeč bude velice charakteristickou. Za řeči posl. dra. Pippicha při zmínce o posl. Ratajovi poznamenal jsem, že tento pán nemluvil pravdu a že jeho slova nemají váhy, protože v jiném případě také pravdu nemluvil, důkazy sliboval, důkazů však nepodal ... Posl. Zázvorka: On vám je neslíbil! Posl. Anýž: ... a následkem toho byl prohlášen za člověka nečestného. Posl. Zázvorka: Vy jste jich už nečestných nadělali, to by se s nimi Vltava zastavila! Posl. Anýž: Roku 1902 v rozpočtové ko- misi na říšské radě obvinil posl. Rataj českou žurnalistiku, že z disposičního fondu vládního přijímá podpory. Já zde mám o tom celý pro- tokol. Posl. Zázvorka: Já jsem mu říkal tehdy aby s vámi neměl, on ale neposlechl. Posl. Kratochvíl: Ten je jako pejsek! Posl. Anýž: Spolek českých žurnalistů vy- slal tehdá své dva vídeňské členy k p. Ratajoví, aby ho požádali za vysvětlení, které jsou to časo- pisy a aby podal o svém tvrzení důkazy. Posl. Rataj řekl: Já neuznávám spolek českých žur- nalistů za kompetentní, aby v této věci zakro- čil . .. Posl. Rataj: jako poslanec ..

Posl. Anýž: Spolek tedy nastoupil tu cestu, že svolána byla konference všech redaklorůa vydavatelů českých časopisů v Praze, na které byly zastoupeny časopisy: „Čas“, „Hlas Ná- roda“, „Katolické Listy“, „Národní Listy“, „Národní Politika“, „Politik“, „Právo Lidu“ „Lidové Noviny“, „Hlas“, „Moravská Orlice“a „Plzeňské Listy““ . .. Posl. Rataj: Celé křižácké tažení. Posl. Anýž: V této poradě stalo se usnesení, aby dva delegáti byli posláni do Vídně, aby se otázali p. Rataje, jaké důkazy má pro své těžké obviňování české žurnalistiky. Já jsem byl po- věřen tímto úkolem a kol. Kummer z „Politik“. Přijeli jsme do Vídně, měli jsme poradu a po- žádali p. Rataje, aby také přišel. Přítomen byl též poslanec Zázvorka a bývalý předseda našeho klubu dr. Pacák. Vyzvali jsme p. Rataje, aby důkazy podal. Pan Rataj nemohl vůbec jmeno- vat žádných fakt, která by ho oprávňovala k výroku, jejž učinil v rozpočtovém výboru. Ne- chci charakterisovat toto jednání pana Rataje, ale uvádím je na doklad toho, jakého význam mají slova, která zde včera pronesl. Posl. Rataj: Já jsem vám odpověď odepřel. Posl. Anýž: Usvědčim vás, želžete, ještě dnes. Když jsme se z Vídně vrátili a novou poradu svolali, stalo se usnesení, které bylo ve všech časopisech uveřejněno; Zní takto: „Přítomní vydavatelé a odpovědní redaktoři českých listů vyslechnuvše 2. března 1902 zprá- vu delegátů svých, do Vídně vyslaných a po- znavše podrobný protokol, e jednání s posl. Ra- tajem dne 21. února ve Vídní sepsaný, ozna- mují české veřejnosti výsledek svých kroků:

„Panposl. Jan Rataj, vyzvánby od našich delegátů za přítomnosti svědků (poslanců Pacáka, Kramá- ře, Choce a Zázvorky), aby obyinění českých žurnálů dokázal a výslovně aby jmenoval listy české, které přijímají podporu z disposičního fondu, nemohl podati důkazů žádných, j en se nemužně vytáčel asvou řeč v roz- počtovém výboru ze dne 7. února t. r. jen všelijakým způsobem vy- krucoval. Následkem toho my vy- davatelé a odpovědní redaktoři českých listů máme právo proje posl. Rataje před českou veřej- ností co nejrozhodněji odmítnouti a nazvati jednáni jeho nečestným, zástupce lidu nedůstojným. Důsledně s timto prohlá- šením my vydavatelé a odpovědní redaktoři českých listů zacho- váme se k posl. Ratajovi tak, jak toho za svou urážku české žurna- listiky zasluhuje.“ (K poslancům agrár- ním obrácen:) „Může-li míti takový to člověk mezi vámi nějaké váhy ještě, pak vám k tomu gratuluji.“ (Výborně a potlesk. Hluk.) Posl. Zázverka: Slova, pronesená p. redakterem Anýžem, vypadaji tak, jakoby všechno to, jak to řekl, bylo schopno vrhali špatné světlo na toho, kdo rekl o části české žurnalistiky, že je podplatnou. Posl Rataj to pronesl a nepopíral toho, a kdyby mě byl uposlechl a nemluvil se zástupci listů, zejména vel- kých listů, kteři přijdou a mají imunitu, za kterou se mehou schovati. Posl. Anýž: To se nikdy nestalo! Posl. Zázvorka: Neříkejme to. Záslupci tisku. aspoň některé jeho části, jsou autokrati, přes jich rozum nikdo nevyrostl, ti si nedají od nikoho nlc tici, a s lakovými lidmi se příti, je zbytečnost.

Posl. Anýž: Příti? Zde se jedná o důka zyl Posl. Zázverka: Měl jsem příležitost také sly- šeti, jakým způsonem se podplácení to dělo, a kdy- bych byl chtěl vyhledati člověka, který byl při tom účasten, aby dokázal, komu se to stalo, byl bych mu musil zabezpečití další existenci. Posl. Anýž: To jsou vytáčky, imperti- nentní klepyl Posl. Zázvorka: Snažím se mluviti pravdu. Hlasy na lavicích mladočeských: Snažím! Sna- Posl. Zázvorka: Dosud mně nikdo lež nevytkl To by se mohlo a každém z vás říci, páni! Podkla k tomu těžkému nařčení, který jsem nerad slyšel, měl příležilost slyšeti také kolega Choc z úst hodnověr ných. Posl. Anýž: Jen s tím na veřejnost! Posl. Zázvorka: Chápu, že pan kolega Anýž se rozčiluje. Posl. Anýš: I nerozčiluje! Post. Zázvezka: Chápu, že se hájí, ale varoval bych ho před lím, aby říkal, když někdo nemá mož- nest podati důkazů, které jsou- Posl. Anýž: To je to! Když takové listy jsou jest povinností říci, které Posl. Zázvorka: Ale, prosím, když toho člověka nemám možnost přivésti! Posl. Anýž: Tak to nemáte říkat! Posl. Kralochvíl: Podati důkazy a nemluvil! Posl. Zázvorka: Pane Kratochvile, vy tomu ne- rozumíte! Chápu, „e se pan Anýž ohra žuje, ale pro- sím, aby netvrdil, nepodařílo-li se někomu podali důkazy, že jest lhářem, poněvadž by mohlo někdy dojti k nepříjemné kontroversi. Posl. Anýž: Ať dojde, ať se to řekne veřejně. ven s tím! Posl. Zázvorka: Chápu jednání p. redaktora Aný- te, ale hanět kolegu pašeho prolo, že měl kuráž Híci. 4o mnoho lidí říká, to nemá. Kdyby byl posiechi sane žímí

a nemluvil s vámi, byla věc jednodušším způsoben uklidněna. Bydlo zde vysloveno politování z řad mladoče- ského poselstva, že došlo k této debatě. Nepřetva- řujeme se, když říkáme, že nám v první řadě to ne- bylo milé, poněvadž jeme měli od počátku usneseno. zkráceným jednáním umožniti projednání rozpočtua všech věcí, které dopouští krátká lhůta projednat Byla zde vyslovena různá slova a věty, které, kdyby se rozebíraly, nejnepříjemněji by se dotkly pánů z vaší strany. Jde z leho pro vás naučení . .. Posl. Kralochvíl: Pro vásl Posl. Zázvorka: 1 pro vás, pane Kralochvíle, po- něvadž vy potřebujete naučení jako soli. Jde z toho pro vás naučení, že nemáte své nepřátele podceňovat a do budoucna si važle této rady, a chcete-li mít svatý pokoj, chovejte se k agrárníkům uctivě! (Vše- obecná veselost.) Zpravodaj posl. dr. Fiedler (v doslovu): Po trap- ných výjevech, jichž svědky jsme právě byli, poklá- dám za nutno omezili svoji úvahu na míru nejnut- nější. Cítím sám velmi dobře, že věcná úvahao předmětu tak prosaickém, jakým jsou zemské finance v tomto rozechvěném ovzduší sotva by nalezla vlíd- ného sluchu. Rozpočtové debaty v lomto sněmu mívaly často směrodatný význam pro rozvoj veškeré politiky v Ra- kousku. Odtud vydávaly ohlas, podle kterého se stra- ny na říšské radě řídily, odtud diktován poslancům postup, jak mají postupovati tam. Význam dnešní debaty — nechci pronésti svůj úsudek, charakteri- sovali jej páni z německého tábora — politický vý- znam této debaty není žádný.

Jindy měli jsme alespoň možnost přičítali kles- nulí významu rozpočtové debaty na vrub vládě tím, že nepopřává sněmu doslatečného času, německým stranám, že nepřejí si, aby se zde jednalo. Dnes mu- síme však doznati, že klesnutí významu našeho sně- mu zavinili jsme docela sami. Dobře podotkl jeden řečník z německé strany, že opraz, získaný z celého tohoto jednání byl, mírně řečeno, naprosto neulěšený. Bývá zvykem rozpočtových zpravodajů v zá- věreční řeči podali obraz celého jednání rozpočto- vého. Úkol můj jest dnes snadný, neboť mohu celou řadu projevů pominouti, poněvadž rozpočtová debala nesouvisela naprosto s politickou situací. Musím však přece opraviti něco, co v tomio sě- mu neustále se opakuje. Řečník vyvrací se známou již bystrostí a při plné eleganci formy trefnou řiznosti různé námitky, výtky a kritiky, jež učinili proti ná- vrhům většiny zejména poslanci Glöckner, dr. Bach- mann, dr. Urban a jiní po stránce hospodářské i poli- tické a obhájiv takto brilantním způsobem slanovisko svoje i těch, jejichž jménem mluví, ukončuje svoji řeč — jejíž obsah pro nedostatek místa prozalím aspoň nuceni jsne odložiti — důtklivým vyzváním, aby rozpočet došel schválení sněmu. (Následuje hlučná pochvala. Rečníkovi se hojně gratuluje.) Sněmovna usnáší se, že zahájí o roz- počtu podrobné rokování. Schůze se na t přerušuje. Konec schůze o 5. hod. 50 min. Příští schůze v úterý o 10. hod. dopol. Na jedna- cím pořadu jsou: 1. Pokračování jednání o rozpočtu.

2. Ústní zpráva komise pro úpravu poměrův úřadní- kův okresních výborů. 3. Druhé člení zprávy komise školské o přistoupení učitelů na evangelických sou- kromých školách s právem veřejnosti k pensijnínu fondu učitelskému č. t. 480. 4. Druhé čtení zprávy ko- mise pro záležilosti okresní a obecní ve příčině žá- dosti města Liberce za vydání zem. zákona o výpůjčco 960.000 K, č. t. 491. 5. Druhá zpráva o zodob. zádosti obce liberecké za povolení půjčky 2.400.000 K, č. t. 532. 6. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obec- ní záležitosti o udělení práva veřejnosti okresní ne- mocnici v České Kamenici, č. t. 553. 7. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní a komise zemědělské o změně zákona ze dne 8. ledna 1901 o stavebním řá- du pro království české, č. t. 516. Konference předsedů klubů u nejvyššího maršálka zemského. Včera dopojedne konala se v zasedaci síni zemského výboru na pozvání nejvyššího maršálka knižete Lobkovice porada předsedů klubů sněmovních. Zúčastnili se jí po- slanci: dr. Škarda, dr. Steidl, dr. Baxa, Kubr. prine Ferdinand Lobkovic, dr. Eppinger, dr- Schücker, kníže Fürstenberg, dr. Herold (z Mo- stu), Iro a Zuleger. Nejvyšší maršálek pravil úvodu rozpravy, že vzhledem k tomu, že sněm zemský zasedati bude pouze ještě2 dny, míní dáti na jednací pořad jenom záleži- tosti nesporné a že k vůli dohodě o nich pozval předsedy klubů k poradě, ač sobě ovšem jinak vyhražuje právo, které předsedovi sněmu dává jednací řád. Dále pravil nejvyšší maršálek, že po rozpočtu zamýšlí dáti na jedna- e! pořad tyto záležitosti: 1. Před- lohu o úpravě poměrů úřadníků okresních. 2.

Předlohu o přístupu učitelů evangelických sou- kromých škol do pensijního fondu učitel- ského. 3. Povolení žádaných zápůjček městu Liberci. 4. Prohlášaní nemocnice v české Kamenici za veřejnou. 5. Osnovu melioračních zákonů. 6. Záležitost pense ředitele Košťála; dále projevil nejvyšší maršálek ochotu, že by dal na jednací pořad: 7. Záležitost pensiono- vání ředitele Zemské banky dra. Lošťáka a usta- novení ředitelského rady dra. Tilšera za ředitele. 8. Osnovu zákona o zavedení volební povin- nosti pro říšskou radu. 9. Zpráva komise pro veřejné práce. 10. Zprávy legitimačního výboru o vydání některých poslanců. Ke slovu přihlásil se posl. dr. Škarda, který poukázal na potřebu, aby Zemská banka měla řádně ustanoveného druhého ředitele. Dr. Eppin- ger prohlásil však jménem německých stran, že záležitost tuto pokládají za politickou a jakkoliv uznávají ředitelského radu dra. Tilšera za úpln způsobilého pro úřad ředitele, že musí naléhati, aby na místo ředitele Zemské banky vypsán byl konkurs, poněvadž žádají, aby v tak důležitém ústavu zemském, jako jest Zemská banka, za- sedala v ředitelství také osobnost národnosti ně- mecké. Dr. Schücker upozornil, že sněmovní komise pro záležitesti Zemské banky se loni usnesla, aby na řečené místo vypsán byl kon- kurs, že usnesení to bylo sice později revoto- váno, ale že Němci přece trvají na vypsání kon- kursu. Nejvyšší maršálek prohlásil, že tuto zále- žitost na jednací pořad nedá, poněvadž mezi stranami není o ní souhlasného mínění. Pokud jde o otázku zavedení volebni povinnosti pro říšské volby, pro- hlásil dr. Škarda, že klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné žádá, aby se na jednací pořad nedávala a kdyby přece se dala, že by klub jejímu provedení činil překážky.

Dr. Eppinger vyslovil důrazné přání, aby osnova zákona tohoto se ještě nyní sněmem projednala, dodav, že zodpovědnost za neprojednání ponese strana, která se vyřizení osnovy vzpírá. Totéž stanovisko sdíleli zástupcové ostatních stran ně- meckých. Poslanec Kubr prohlásil za poslance agrární, že důrazně naléhají na projednání osnovy zákona o volební povinnosti pro říšské volby a nedojde-li k němu, že si vyhražují vol- nost jednání proti jiným předlohám. Dr. Baxa vyslovil souhlas se stanoviskem dra. Škardy. Nejvyšší maršálek prohlásil, že osnovu zákona o volební povinnosti na jednaci pořad nedá, poněvadž se o ní zástupcové stran nedohodli. Potom bylo jednáno o tom, má-li býti na jednací pořad dána zpráva komise pro veřejné vráce. Poslanec Iro činil proti tomu námltky

že ve zprávě obsažen jest též návrh na stavbu místní dráhy manětinsko-plzeňské; trať její, jal jest projektována, nevyhovuje některým něme- ckým obeím okresu manětinského, pročež by poslanec Iro nemohl souhlasiti s tím, aby zpráva komise pro veřejné práce byla projed- nána, leč v tom případě, kdyby ta část zprávy, jež týká se dráhy manětínsko-plzeňské, byl z projednání vyjmuta. Dr. Škarda doporučoval, aby zpráva tato sněmem projednána byla. Nejvyšší maršálek sdělil pak, že po přání poslance Ira pojedná s zpravodajem poslancem inž. drem. Kaftanem že podle výsledku jednání další zařídí. Dále bylo usneseno, aby přípravné zprávy výboru legitimačního byly dány na jednaní pořad. Dr. Škarda a dr. Steidl přimlouvali se, aby ještě nyní projednána byla také záležitost úpravy paměrů nemocniěních lékařů, jakož i správních úřadníků a zřízenců nemocnie. Ježto však ko- mise pro obecní a okresní záležitosti příslušný referát dosud nevyřídila, sdělil maršálek, že nyní přání tomu nemůže vyhověti. Žádosti poslance Zulegera, aby na jednací pořad poslední schůze sněmovní dána byla také osnova zákona o změnu stavebního řádu pro venkovské obce, aspoň pokud se týče sušáren chmele, bylo jednomyslně vyhověno. Tím byla porada skončena.

Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl včera před sezením sněmu schůzi za předsednictví svého předsedy posl. dra. V. Škardy. Ve schůzi rokovalo se o slano- visku, jaké by klub zaujmouti měl k osnově zákona o volební povinnosti pro říšské volby. kdyby osnova tato dána byla na jednací pořad sněmovní. Po delší debatě bylo usneseno žádati, aby se osnova ta na pořad sněmovní nedávala, a že klub, kdyby se tak stalo, bude jejímu projednání činiti překážky. Předseda dr. Škarda byl zmocněn, aby v tomto smyslu učinil prohlá- šení v konferenci předsedů klubů. V další roz- pravě bylo poukázáno na různé záležitosti, jichž projednání je pilné a ještě v tomto zasedání žádoucí. Předseda dr. V. Škarda byl zmocněn aby se jich projednání jménem klubu domáhal Deputace českého obchodního pomocnictva. vedená pp. bývalým poslancem Karbusem a L Duxem, intervenovala včera ve sněmovně u místo- držitele v záležitosti náležitého nedělního klidu pro obchodní pomocnictvo. Místodržitel prohlásil deputaci, že její požadavky důkladně projedná. — V téže záležitosti byla včera u místodržitele deputace německého obchodního pomocnictva.

Politické zprávy domácí. Ze Záhřeba, 20. března. (Zákon o míst- ných jménech.) Chorvatským místným jmé- nům vede se za Litavou stejně, jako slovanským jménům v Rakousku. V Rakousku je komolí, na- rážejíce je na kopyto německé, neb vlašské; z Litavou je dříve poněmčovali, nyní je madaršti Nynější chorvatská vláda, aby učinila přítrž ta- kovému nešvaru, podala chorvatskému sněmu návrh, jak by se ustálily úřadní názvy míst v království chorvatském. Dle návrhu toho, jenž byl dnes sněmem schválen, každé místo (město, ves, samota) může míti jen jedno úřadní jméno. Jméno určí vláda v dorozumění s tou kterou obcí neb stoličnou správou. Evidence místných jmen přikazuje se zemskému statistickému úřadu.

Zvláštní komise zjistí dříve správné názvy mísl a dá je zapsati do matriky. V úřadních listinách, na pečetích, štampilkách a na úřadních štítech. v učebních knihách, na mapách a v tiskopisech, určených pro veřejnost, smí se užívati jen úřadně zjištěných místných názvů a psáti se smějí jen pravopisem, jehož použito v matrice. V listinách a tiskopisech obchodních atd. možne vedle názvu úřadního uvésti v závorkách také názvu staršího, neb jinak všeobecně užívaného, ale lišíčího se od názvu úřadního. Podnět k vy dání tohoto zákona dal vládě posl. dr. Vrba Z Pešti, 21. března. (Národnostn hnutí mezi uherskými Němci.) Appo- nyův školský zákon hnul konečně i uherskými Němci, kteří dosud šli slepě za každou uherskou vládou. Ústřední výbor německé lidové strany v Uhrách, vydal provolání, obsahující národní, politický a hospodářský program strany. I Němei dovolávají se v tomto programu starého národ- nostního zákona z r. 1868 a žádají, aby se přesně prováděl a moderně doplnil. Žádá se, aby Němci mohli svobodně užívati svého jazyka ve správě obecní a stoliční, protestuje se proti ome- zování němčiny ve chrámech a školách a proti sestátnění obecních a konfesijních škol, dokud stát nebude zřizovati školy s vyučovacím jazy- kem všech národností, v Uhrách přebývajících. Mimo to žádá se v provolání všeobecné volebn právo, reforma stoličného zřízení a zjednodušení nič. státní správy.

Politické zprávy zahraničně.

V Praze, 23. března. Zprávy z Ruska. Admirálský úřad v Sevastopolu oznámil ve- řejně, že sevastopolský přístav od 2. dub. nov. počtu bude uzavřen následkem revolučního terroru, hrozeb, vražd a násilných skutků, na úřadních osobách. Také státní dílny budou uzavřeny a kdy zas budou otevřeny, bude záviseti od dal- šího chování dělnictva. Není pochybnosti, že přes 2000 dělníků, po většině ženatých a s terro- risty nesouhlasících, bude vinou několika set bezvousých soudruhů vydáno v šanc hladu. Moskevský advokát Ždanov, za- tčený pro důvodné podezření, že byl členem loupežné bandy, která přepadala peněžné ústavy, nabízel 25.000 rublů záruky, bude-li vyšetřován na svobodě. Soud nabídku jeho zamítl. Ždanov se stal známým advokátem r. 1905, kdy ob- hajoval vraha velikého knížete Sergěje, Kalajeva. Ve Varšavě zatčena banda ne- zletilých loupežníků. Šestnáctiletý byl vůdcem, nejmladšímu členu je třináct let. Všech bylo devět. Operovali revolvery a dýkami. Pumy dosud pracují na všech stranách. V Minsku učiteli obchodního učiliště vržena puma přede dvéře bytu; pachatelé, dva jeho nezletilí žáci, zatčeni — Pumy vypátrány v žaláři v Jekateřinoslavi, v kobě, kde bylo společné zavřeno několik téžkých zločincůa

expropriatorů. — V Uřě nalezena puma, ob- sahující několik liber pyroxylinu a třaskavé rtuti. Výbuch byl by strašný. — V Grodně krejčí Rosenberg našel na chodbě před svým bytem pumu se zapáleným doutnákem, jejž uhasil. Na Vasiljevském ostrově v Petrohradě dělníci si řekli, že nebudou platit činže z bytů. Majitelé domů následkem toho všem dali výpověď. Dělníci přes výpověď sedí ve svých bytech. Domácí žalují a žádají, aby neplatící nájemníci úřadní mocí byli vyvedeni. Dělníci se obrátili na gradonačalníka, aby se jich zastal proti tyranům a přinutil je, aby je měli v bytech i když činže neplalí. Návštěva italského krále v Řecku. Z Athén se oznamuje, že tam přibude 8. dubna italský král. Vyslanectví italské v Athé- nách dostalo již vyrozumění v tomto smyslu Vláda a athénské městské zastupitelství konaji velké přípravy k důležitému uvítání italského krále.

Volební ruch. O seznamech voličských k volbám do rady říšské jednala včera na základě usnesení městské rady pražské zvláštní komise presidiální na radnie staroměstské za předsednictví p. starosty dra. Groše, přítomnosti obou náměstsků pp. dra. Štycha a Jirouska a městských radních pp. dra. K. Černohorského a J. Červeného Komise konstatovala nejprvé, že výtky, se- znamům voličů činěné, nesou se zvláště k tomu že v seznamech objevují se osoby zemřelé, vy- stěhovalé a dále, že nejsou vyloučeni ze sezna- mu voličové, kteří bydleli v domech sbořených. ně domy ty již před delší dobou byly sbourány. K výtkám těmto podala kancelář katastru vysvětlení v tom smyslu, že na základě výtahů z úmrtního protokolu vylučují se lístky voličů z katastru, že však stává se, že zemře volič mimo Prahu, v kterémžto případě nejčastěji vůbec katastr o úmrti se nedozví. Jsou dále též případy, že vdova hlásí se k pobytu tímtéž kon- skripěním lístkem, jejž měl její manžel, v němž ale není úmrtí jeho vůbec vyznačeno. Dojde-li takovýto lístek znovu od policie, resp. popisního úřadu, vyhotoví se na jméno manžela znovu lístek pro katastr, což jest ovšem nesprávné, ale vinu toho nesou úřady, jež připouštějí, aby u nich hlášení na základě takovéhoto nespráv- ného lístku konskripěního se dělo. V příčině odhlašování voličů, kteří se vy- stěhují nebo přestěhují, není zde zákonné povin- nosti i budou vždy v tomto eměru závady, do- kud povinnost taková zákonem stanovena ne- bude.

Co se týče opomenutého vyloučení domů sbořených, vyskytuje se nejvíce ve IV., V. a Vl. části města a bylo zaviněno kanceláří katastru voličů, která omlouvá nedopatření to velkým chvatem a spěchem, s kterým bylo spojeno vy- hotovení seznamů voličských, jež musily býti do polovice března 1907 nejen ve 3 stejno- pisech vyhotoveny, nýbrž dle zákona též tiskem vydány, s čímž byla spojena mimo jiné práce též neobyčejně namáhavá korektura chyb ti- skových. Poněvadž pak kanceláří katastru pro práce přípravné k volbám přidělen musí být vedle sil z domácího úřadnictva, ad hoc přiká- zaných, ještě též vždy zcela nový, nezapraco- vaný personál, k tomu cíli nově přijatý, dále pak poněvadž ani dosavadní kancelářské mistnosti katastru pro personál více než 70 lidí čítající naprosto nepostačovaly, bylo nutno najati nové, větší místnosti a při stěhování katastru lístko- vého byl nedopatřením nezpracovaný a nepře- hlédnutý dosud materiál lístkov, ze IV., V.

VI. čásli zařaděn mezi látku již přehlédnutou a pak hned započato se psaním seznamů. Tím se stalo, že na Hradčanech, v. Josefově a na Vyše- hradě voliči v domech sbouraných vyloučeni ne- byli. Přehlédnutí to stalo se tím, že v návalu práce při přestěhování materiál prrohlédnutý s ne- prohlédnutým omylem byl smíchán. V komisi bylo konstatováno, že musilo se pracovati v největším chvatu, ježto zákon o vo- lební opravě došel sankce teprve dne 26., resp. 30. ledna 1907, nařízeni místodržitelství ku přl- pravným pracím pro volby došlo 4. února 1907. a vypsání voleb stalo se 19. února 1907. Doba. stanovená k vyhotovení seznamů, jež dnem 14. března 1907 musily býti vyloženy, byla dle dosavadních zkušenosti naprosto nedostatečná, aby v ní mohlo být přikročeno k soupisu voličů po domech. Soupis takový konán byl posledně v roce 1896, před tím, než byly první volby v V. kurii bývalé říšské rady. Ku provedení jeho byla tehdá vyměřena doba dvou měsíců, ale uká- zalo se, že čas ten nikterak nepostačoval, ježto množství majitelů domů a nájemníků musilo být předvoláno za účelem doplnění listin sčítacích, oprav jmén a příjmení i jiných důležitých dat a že dokonce od 500 majitelů domů přes veškeré urgence vyplněné listiny vůbec nemohly býti vymoženy.

Komise presidiální uznala, že ježto nebylo vládou nikterak na to pomýšleno, aby pro soupis voličů a nucené jeho provedení před volbami byla opatřena náležitá sankce, byl by ani letos soupis nevykazoval lepších úspěchů, nehledíe ani k tomu, že daná lhůta šesti neděl byla by k řádnému zpracování materiálu soupisem se- braného pro tak velkou komunu, jako je Praha, vůbec nedostačovala. Jak nedokonalé jsou dosavadní předpisy o hlášení, vidno též z toho, že každý měsíc do- dávané výkazy policejních úředů o osobách, které nejsou povinny hlásiti se u popisného úřa- du městského, které tedy nedrží samostatný byt. obsahují obyčejně pět až šestkrát tak velký po- čet osob se přihlásivších, než osob se odhlá- sivších, čehož následek pak je, že velké množ- ství osob vystěhovalých v katastru zůstáváa v evidenci jest vedeno. Ve směru tom jedině přísnější zákonné předpisy o hlášení a odhlá- šení a nejsvědomitější dozor nad jich provádě- ním, zejména se strany policejních úřadů a or- gánů mohlo by do věci přivésti nápravu. Komise presidiální, uvažujíc veškeré tyto okolnosti, uznala, že opravy hledaných vad pro tyto volby nutno jest ponechati reklamačnímu řízení, při němž stranám reklamujícím vychází se vstříc s obvyklou ochotou a liberálnosti a usnesla se, aby po vykonaných volbách přikro- čeno bylo k reorganisaci kanceláře katastru vo- ličů a porotců, zejména se zřetelem na voličstvo do rady říšské, za kterouž příčinou bude ko- mise v poradách svých pokračovati.

Schůze národního klubu „Král. Vyšehrad“ koná se dnes dopoledne o 10. hodině v hostinci p. Pfistra „u Kotvy“ na král. Vyšehradě. Jednati se bude o volbách do rady říšské. Poněvadš lhůta reklamační končí již dne 27. t. m., jest nutno, aby pp. voliči přesvědčili se včas, zda jsou do seznamu volebního zaneseni neb ne. Mohou tak učiniti též v kanceláři volební v ho- stinci „Nový Koutek“, Botičská ulice (vedle „Děkanky“) od 9. hoď. ráno do 6 hod. večer. Tyto volební kanceláře obstarají ku přání rekla- mace a nutno k tomu účelu předložiti nějaký doklad o stáří. Schůzi voličů 4. okresu pražského svolal na pátek večer Národní klub na král. Vyšehradě do sálu hostince „Na Bojišti“. Velký sál sotva stačil pojmoutí voliče, kteří se do schůze té do- stavili. Schůzi předsedal ob. starší slavitel pan Hodek a krátkou řečí odůvodnil její účel. Na to udělil slovo přihlásivšímu se p. dru. Peyrovi. kterýž v delší řeči odůvodnil, aby za kandi- dáta prohlášen byl dr. Karel Černo- horský, který svou minulostí poskytuje zá- ruku, že bude neohroženě hájiti zájmy národní a svobodomyslné. Poukazuje na popularitu, jaké se dr. Černohorský v celém okresu těší a soudí, že jméno tohoto kandidáta dovede soustředil veškeré příslušníky národní strany svobodomysl- né a vůbec veškeré národně-smýšlející voliče.

V témž smyslu vyslovil se p. M. Prinn, kterí je přesvědčen, že dr. Černohorský upřímně bá- jiti bude zájmů všech vrstev a zejména takéi zájmy živnostníků. V těchto volbách nesmí se ostatně národ tříditi dle různých stavů a ze- jména stav živnostenský dovede zájny národní stavěti na místo nejpřednější. Vítá Jandidaturu dra. Černohorského a ujišťuje, že se voličové svobodomyslní přičiní, aby také skutečně byl zvolen. K dotazu pana Škramlíka, zda v tomto okresu kandiduje také p. V. Vaníček. přihlásil se tento ke slovu a v delší řeči kladl váhu na to, aby se všichni přívrženci národní strany svobodomyslné seskupili kolem osoby dra. Černohorského a této kandidatuře pomohli k vílězství. Na to usneseno jednomy slné, uby dožádán byl výkonný výbor národní strany svobodomyslné za schválení télo kandidatury. Potom ujal se slova přítomný dr. Černohor- ský a rozvinuv obšírně úkoly příští dele- gace české i své osobní mínění o povinnostech poslance na radě řišské prohlásil, že bude-i jeho kandidatura výkonným výborem schválena, že ji přijme a pro případ svého zvolení vždy v úzkém styku s voličstvem setrvá. Prohlášení toto přijato bylo s bouřlivým souhla- sem a zvolena 6členná deputace, sestávajíeí z pp. M. Prinna, stav. Hodka, dra. Peyra, sta- vitele Libánského, Šeferny a Kapuciána, která má předsedovi výkonného výboru dru. Škardovi a předsedovi volebního výboru dru. Heroldov ztlumočiti přání voličů 4. volebního okresu, aby za tento okres pražský kandidován byl dr. Karei Černohorský.

Z Lihně. Reklamační kaneelář sdru- žených národních korporací v čele s Občanským klubem, pro nastávající říšské volby, nalézá se v hostinci „u Bartuňků“, naproti zámku. Tamtéž úřaduje se po celý den. Veškeré dotazy i infor- mace s ochotou se vyřizují. Pp. poplatníci se důtklivě žádají, aby nahlédli do volebního se- znamu, vyloženého v kanceláři reklamačnía přesvědčili se, zda v seznamu zanešeni jsou. Z Vysočan. Seznam voličů jest vyložen v městské úřadovně od 19. března do 1. dubna od 9—12 hod. dopol. a od 2—5 hod. odpol. Bližší ve vyhláškách. IV. výkaz přispěvků k volebnímu fondu národní strany svobodomyslné. Inž. Josef Kindl, Praha, 500 K inž. Frant. Zvěřina, Praha, 50 K. MUDr. Ant. Frič Praha, 100 K, Josef Rádský, Turnov. 50 K, Frant. Maršner, Vinohrady, 50 K, dr. Ostadal Zdenko. Pra chatice, 10 K. Antonín Kubeš. Praha, 20 K dr. Šchauer Antonín, Praha, 100 K. St. Hyble a V. Kačera, Košťálov, 50 K, nejmenovaný 100.01 K. V. Pelly. Police n./M., 20 K. právovárečné měšťan- stvo Hradec Králové, 20 K. Josef Bartoň, cís. rada, Náchod, 300 K. Cyr. Bartoň, továrník, Náchod, 300 k. nejmenovaný 50 K, arch. Fr. Šafránek, Libeň, 10 k nejmenovaný 2000 K celkem 4.630 K. S připořtením obnosů vykázaných per 10.607 K, úhrnení 15.237 K Dr. Černohorský, předseda fin. odboru. R. Kecilk, pok ladník.

Poselství Pomocného komitétu pro české školství ve Vídni všem dobrým českým srdcín vzemích koruny české i za hraniceni Není-li a nemůže-li býti našemu národu lho- stejno, odnárodňují-li se nám po krajinách ná- rodně smísených desítky českých duší, anebo mrzačí-li se nenárodní výchovou ve školách cizo- jazyčných, jak nedotýkalo by se každého uvš- domělého Čecha, volají-li k nám desetitisicová českých dětí a dětiček z města na Dunaji úpěn- livě o pomoe: »Pomozte a nedejte za- hynouti nám ni budouctml« Dosud pouze jediná česká škola spolku »Komenského«: 7třídní chlapecká a 7třídní dívč v X. okresu, dále 2 opatrovny a 5 jazykových škol, kam chodí české děti ze škol německých ve středu a v sobotu odpoledne, pomáhají jazy- kem mateřským — po lidsku! — odchovávati něco přes 1000 hochův a dívek. Avšak za ja- kých těžkých poměrův! Až srdce zabolí, usly- šíme-li, jak jest možno, aby téměř za čtvrtsto- letí svého trvání nedomohla se škola »Komen- ského« ještě ani práva veřejnosti, že ubobé děti, škole odrůstajíel, musejí zajížděti pořád a pořád ještě hromadně do jihomoravské Bre- elavě ke zkouškám, aby nabyly propouštěcího vysvědčení! — — Proto budiž heslem všech dobrých Čechů. přispěti dle svých sil, aby nejen naše jediná soukromá škola obecná ve Vídni byla zabezpe- čena, ale aby se co nejdřive mohlo přikročiti ke zřízení nových škol obecných, po případé i odborných škol a kursů pokračovacích pro tisíce českých učňův, ano i školy střední. Bez národní obětavosti, dobře zorganisované i v nej- zapadlejší naší dědince, nebylo by to vánk možno-