2
masthead
T. Příloha „Národních Listů
6
article
Mezinárodní výstava v Mnichově.
Mezinárodní výstava v Mnichově.
= Glaspalast je zase naplněn tisíci obrazy,
rytinami, sochami, kresbami, zase je kolbištěm,
na němž skoro všichni národové evropšti měří
svoje výtvarné síly. Mimo tuto internacionálu
má Mnichov v této chvíli čtyři nebo pět roz-
hodně zajímavých, rozměrných i pozoruhodných
výstav uměleckých. Ale o tom všem se v hovoru
se zdejšími i cizími málo dovíte. Jejich interes,
jehož ohlas, možná však že spíše buditel, na-
lezáte ve všech listech, zaletuje za město, kde
stojí nové Prinzregenttheater, nový div mni
chovského světa, kam se sice asi mnoho Mni-
chovanů dosud nedostalo, o kterém však mluví
s posvátnou úctou, čekajíce nejspíše, až pro ně
hrleny nynější dvacetimarkové ceny, jež
prau snad bavorská šlechta, jistě pak všichni
zvědaví cizinci. Tedy i zde, v tomto bodrém
Mnichově, který dost pohodlně dosud žil ze
svého piva a uměleckého trhu, počíná divadelní
tarantela, která jinde už dávno víři tak, že
sotva komu zbude chvílenka pro jiný než di-
vadelní zájem.
Mnichov
7
article
Ostátně je známo, že mezinárodní výstavy
v Mnichově (lefošní jest už osmá) nejsou pro
Mnichovany. Tito mají sice podivnou, skoro až
fetišskou úctu, neb aspoň obdiv, pro umělce,
zvláště malíře, ale o to, co tito robí, starají se
pramálo a jenom když povstanou v obci umě-
lecké ony roztržky, sváry a bouře, o jaké ani
jinde není nouze, nebo když se dočtou ve svých
novinách, že ta neb ona skupina umělců se
zbláznila, pak se rozehřejou o několik, ale ne
mnoho stupňův a s jakýmsi napjetím čekají,
jak to vše dopadne. V Mnichově má jen cizi-
nec, v tisícových houfich sem zapadající, hle
daný zájem o to, co na poli umění výtvarného
zde bylo vykonáno, neb co se právě děje. Z
takových poměrů, kdy možno cizince též jinam
přilákat, není divu, že se tvoři v Němcích jiná
a nová střediska a z těchto že ohlašují světu,
kterak Mnichov jako umělecké ohnisko bledne
upadá. Nás tyto poměry se už více nedotýkají.
Mnichovan
Němec
Mnichov
8
article
Mnichov, jeho akademie a její professoři, jeho
ateliery a jeho život umělecký pozbyl dnes
skoro všechnu svoji, druhdy mocnou přítažli-
vost. Česká obec umělecká v Mnichově sevrká
se den ode dne.
Nemýlím-li se, jsou mezinárodní umělecké
výstavy mnichovským vynálezem a jistě byly
dlouho zdejší specialitou. Tvořily jakýsi odborný
pendant k světovým výstavám všeobecným.
Těmto prž se odzvoní brzo umíráčkem; obávám
se však, že mnichovským internacionálám mno-
hem dříve, budou-li takové, jaké jsou. Za osm-
nácte let, co je znám, nezměnily svoji fysio-
gnomii; v organisaci a v technice neučinily
žádného pokroku. Stále totéž rozdělení, táž směs
dobrého a prostředního, totéž unavující množ-
ství, tytéž přeplněné stěny, nepohodlné katalogy,
totéž mizerné světlo, nebo lépe táž mizerná tma
v třetině místností a totéž schema výstavní. Je-
nom v berlinském Skleněném paláci nalezlo to
vše, při jubilejních a mezinárodních výstavách
nápodobení — ovšem že náležitě seslaběného.
Vídeňská secese zatím zavedla úhlednost a umě-
lecký vkus do výstav, subtilní takt a zvláštní
půvab ve vystavování, Drážďany a Benátky uká-
zaly, co znamená pro internacionály číselné ob-
mezení a přísný výběr. Vídeňské výstavy činí
dojem uměleckého kabinetu distingovaného ama-
téra, benátské a drážďanské podobají se vybra-
ným galeriím, mnichovské, vedle nich, podržely
ráz výstav téměř kunstvereinských, od nichž
původně vyšly.
To vše nepravím na úkor vynikajících jed-
notlivců nebo výborných skupin národních. Jsou
zde vzdor tomu všemu, jako byli pokaždě.
Mnichov
Drážďany
Benátky
9
article
Patřít na šlěstí k typickým zjevům mnichov-
ských internacionál, zrovna tak jako, v posled-
aích letech, souborné výstavy zesnulých nebo
appartních umělců, v nich umístěné. Hans
Marée a Hans Thoma takovými kollektivními
výstavami dobyli si druhdy zde uznání svého
významu, letos platí ony jen třem zemřelým
A. Böeklinovi, W. Leiblovi a N. Gysisovi,
z nichž ale jenom druhá obsahuje celého
umělce se vší jeho jemnocitnou energií a uvá-
žlivě omezenou sestředěnosti. Kdo Böcklinovu
velikost již dříve neznal a nemiloval, zde by
sotva nabyl o ní jasné představy.
Asi čtvrtina prostorů výstavního paláce
nese označení »Münchener Künstlergenossen-
schaft und Deutschland« a pod tímto titulem
krčí se nejslabší oddělení celé výstavy. Domácí
paní, Künstiergenossenschaft, sotva asi ze zdvořilé
skromnosti vykládá zde svoji uměleckou osláb-
lost a deroutu; proč ostatní Německo paraduje
takměř pouze nominálně, a číselně i kvalitou se
ztrácí v tom barevném moři, povědět neumím.
Marée
Thoma
A Böeklin
W Leibl
N Gysis
Böcklinův
Německo
Münchener Künstlergenossen
schaft und Deutschland
10
article
Mohu jen faktum konstatovat. Druhou čtvrtinu
zabírají dva spolky mnichovské, Secession
Luitpoldgruppe, neštěstí pro representaci ně-
meckého umění. Secesse se při tom drží na
svém jednou dobytém stupni, nepřinášejíc ani
nových proudů, ani nových jmen, ani v celku
nových překvapení, má stále tytéž dominující
zjevy ve Stuckovi, Uhdeovi, Herteřichovi, Sam-
bergrovi a jiných, z nichž jen Exter a Slevogt
mění svoji fysiognomii ve směru k ozdravěnía
ustálení. Luitpoldgruppe, v níž to mnohem méně
kvasí a nikdy nehrozilo revolucí, vystupuje
s karakterem pěkného širokého klidu, malebné
přivětivosti a příjemné seriosnosti. Kryjí-li se
pojmenování Secesse a Künstlergenossenschaftu
zároveň s dvěma směry uměleckými (o čemž
však nejsem přesvědčen), pak Luitpoldgruppe,
jak se zde presentuje, značí juste millieu, ne
ve smyslu opatrného šosáctví, nýbrž ve vý-
znamu zlaté stezky střední. Je-li který úzkost-
livec v Secessi zastrašen a polekán nějakou
nezvyklostí nebo extravagancí, zde se může
uklidnit; kdo s hrůzou a zděšením objevil
v Künstlergenossenschaftu uměleckou prázdnotu
a slábnoucí potenci, zde se může osvěžiti.
Vídeň se nepočitá k Německu a tamější
horkokrevníci od let horují o jejím rakouském
umění. Ale jenom ti. Pro všechnu cizinu, vně
i zevně hranic mocnářství, jest její umění jen
vídeňské, a není to věru titul špatný nebo sni-
žující, neboť vystihuje dobře jeho karakteristické
stránky: lehkou, hravou mysl, femininní vkus,
poddajnou asimilisaci a vlahou něžnost popěv-
kového lyrismu. Dnes, na zdejší výstavě, není
rozdilu mezi třemi vídeňskými exponujícím
wpolky. Miním, v celkovém obraze. Secesse,
Herteřich
Sam
Secess
Künstlergenossenschaft
Uhde
Vídeň
Německo
Miní
Secession Luitpoldgruppe
11
article
Hagenbund i stará Künstlergenossenschaft sama
už, od níž se první dvě skupiny kdysi ve hněvu
odtrhly, splývají skoro v jediné těleso. Secesse
má z nich při tom nejvíce vkusu, ale také
nejvíce podlehá cizím impulsům. Beze sporu
stojí v čele pro svoji živou pohyblivost a agil-
nost, i proto, že v jejich talentech vyslovuje
se specificky vídeňská nálada nejhlasitěji. Vídeň
reprenentuje na internacionále Cislajtanii, Uhry
ve dvou velkých sálech Translajtanii. Tenkráte
nechali velké, historické, nabubřele pompósní
mašiny, jimiž se marně pyšnili na minulé vý
stavě, doma, přes to však se celkový dojem
mnoho nezlepšil. Máte pocit mnoha úsilného
chtění, ale buď neurovnaných nebo nedostateč-
ných sil, a mnoha poctivé námahy, ale také
čirého napodobení, a nejsvěžejší a nejumělečtějš
obraz má datum 1873 a jmeno dočista ne-
známé: Szinyci-Merse Pál.
O ostatních národech rakousko-uherského
mocnářství ani slechu. Scházeji Poláci, scházej
Češi jako skupiny i jaho jednotlivci. Čeští na-
vštěvovatelé výstavy to nemohou pochopit, jako
jim už dříve nešlo na rozum, proč na žádné
internacionále nebylo českého oddělení. Letos
by bylo málem k němu došlo, přece se však ne-
uskutečnilo. V poslední chvíli všechno dlouhé
jednání se rozbilo, už jenom o otázku místa. Dá-
vali nám příliš malou pro nás plochu — při
padla potom Vídni. Že však přece aspoň tak
daleko se dospělo, značí přec jen pokrok vý-
voje. Dosud platil i pro umělecké mezinárodní
výstavy princip státového, politického rozčlenění.
Künstlergenossenschaft
Cislajtanie
Uher
Pál
Polák
Čech
Vídeň
Hagenbund
SzinyceMers
12
article
Toliko Němci, jako domácí páni, si upra-
vili ve svém obvodu rozdělení místní, oddělen
mnichovské, düsseldorfské, štuttgartské, berlín
ské a jiné. Belgie vystavuje jednotně, Švýcary
rovněž, Rusko taktéž, Anglie také. Nadále se to
udržeti nedá, i kdyby kde státní moc a správa
buď vedla své umělce na internacionály, aneb jim
při tom byla jen pomocna. Umění se národně
difereneuje. Snad to ještě všady není nad slunee
jasné, jakýsi společný, evropský amalgam je jistě
patrný, ale pod ním pracuje národní individua-
lita jako mocný kvas a ta dá domácímu umění
jeho konečnou formu. Nezavrou-li mezinárodní
výstavy dříve, nadejde v nich stav, který bude
přesně odpovídati umělecké situaci v etnograf-
cké mapě Evropy: nebude v nich, ve výstavách
i v národech a kmenech více řevnivosti, o kolik
umělců má více a o kolik tisíc obrazů více pro-
dukuje, nýbrž o to, kdo kde etickou osobnos
národa energičtěji, rázovitěji a důrazněji dovede
umělecky přivésti k platnosti. Dnes se už roz-
štěpují Angličané a Skoti, zejtra dojde na Flamy
a Valony, pozejtří na rakouské Němce a Slo-
vany. Teď jsou mezinárodní výstavy spíše mezi
státní, teprve až národnostní moment dojde
obeslání a rozdělení výstav k platnosti, pak
budou do opravdy internacionální.
Potom také se musí upravit i administra-
tivní a technické cesty a procedury, jež dnes
jsou ještě na závadu souborné exposici českého
umění na internacionalních výstavách.
V Mnichově, 29. srpna.
Němec
Švýcar
Angličan
Skot
Belgie
Rusko
Anglie
Evropa
Mnichov
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pokračovací školy hospodářské.
Píše Vladimír Švácha.
Rodičové namnoze značné sumy peněz vě-
nují na studie synův i dcer svých, především
na studie povšechné; syny posilají do
reálek a gymnasií, dcery do pensionátův a škol
klášterních. Za to těměř nic nevěnují na jich
vzdělání odborné. Leckde věnují něco
rolníci však odborným studiím svých synů
dcer nechtějí rozumět. Z dětí svých namnoze
jen »pány« chtějí míti. O zpozdilosti tohoto ná-
hledu mnoho napsáno, nepomáhá to však nijak.
Hospodářství odevzdáno bývá obyčejně nejméně
nadanému dítěti, na což ukazováno bývá jako
na příčinu úpadku stavu selského. My máme
u věci té náhled jiný. Kam s ditětem nejhlou-
pějším? Snad na studie? Či k řemeslu? Divn
by se divali na to učitelé, kdybyste poslali jim
do škot hlupáčka a divně by se divali i řeme-
slníci, kdybyste stav jejich zásobovali silami ta-
kovými. Také k obchodu se nehodí. Rolníci
též s ním nejsou spokojeni.
Jaká tu pomoc? Snadná. Kdo nemá nadání
od přírody, tomu třeba něco rozumu uštědřit
uměle, ve školách. Ovšem nemíníme tím,
dáti ho »na studie«. Tam rozhodně patří jen
hlavy nejnadanější. Ale do škol odborných s ním
V té věci pokračují řemeslnici a obchod-
níci. Intelligence těchto stavů rychle stoupá.
Za to mezi rolníky pokulhává.
Švácha
14
article
Však kolik rolníků jde na studie, aby p
ních zase rolnictví se věnovali? Jakmile rolni-
cký synek do města se dostane, chce zůstati
již »pánem«. V Rakousku zaměstnávají se polním
hospodářstvím jistě 2/s obyvatelstva — a školy
odborné? Několik vyšších, z nichž vychází úřad-
nictvo pro velkostatky a učitelé hospodářských
škol; několik středních a zimních; co je to
pro ohromný ten počet zemědělského obyva-
telstva?
Podle zákona mohou býti po venkově zři-
zovány pokračovací školy hospo-
dářské. Zde mohli by býti vzděláváni oni
»hlupáčkové«, s kterými rodičové neví si rady,
zde stali by se z nich lidé věděníchtiví, kteři
stavu rolnickému hanbou by nebyli.
Průmyslové školy pokračovací ujaly
se a prospívá jich veliká řada v zemích našich.
Živnostenské spolky značné sumy peněz na zři-
zování a vydržování jich obětují. Patrna tu
snaha po zvelebení stavu i schopnost, podstou-
piti značné oběti k dosažení toho cíle. Za to
nepatrně jen jeví se smysl pro zvýšení vzdělání
a uvědomění stavu u zeměděleů. Politicky
se organisují, kulturně nikoliv. Sami pomáhati
si nedovedou, ba zdá se nám velmi často, že
nechtějí si pomoci, Souditi tak možno z uvedené
liknavosti při zřizování škol hospodářských.
V roce 1889 pro 2,955.000 zemědělského oby-
vatelstva v Čechách a na Moravě bylo 36 kur-
sův a věnováno jim jenom 1700 zl., pro
572.000 živnostníků věnováno na pokračovací
kursy 60.000 zl.l
Víme velmi dobře, že návštěva hospodář-
ských škol vyšších a středních omezena je pouze
na ty, kdož zámožni jsou. Zimní hospodářské
školy pak trpí velmi často nedostatkem žactva
Rakousko
Čechy
Morava
učitel hospodářský škola
15
article
proto, že možna je zde výmluva na nepohodli.
vzdálenost, nedostatek laciných a vhodných bytů
snad i neschůdné cesty a pod. Jisto jest, že
jsou to pouhé výmluvy. Jsou však skutečně
mnozí venkované zemědělští, kteří nemohou syny
poslati do zimní školy hospodářské z uvedených
příčin. Míníme tím nejchudší, t. j. domkáře,
chalupníky ano i hospodářské dělníky. A přece
synové i těchto namnoze zabývati se budou
obděláváním půdy. I jim potřebí je jisté vzdě-
lanosti.
16
article
Zaměstnání mnohého úřadníka tak jedno-
tvárně jest, že s podivením hledíme někdy na
to, k čemu žádá se příprava k tomu ze střední
školy. Rovněž tak mnohé řemeslo jednotvárnou
práči žádá. A přece nikdo nestaví se proti tomu,
aby dostalo se jim řádného vzdělání jak odbor-
ného, tak i všeobecného. Stav zemědělců zat
tak různé práce zabírá, že k dokonalému vyho-
vění všem požadavkům potřeb jest značné zku-
šenosti i vzdělání. V dobách dřívějších jinak to
dopadalo: Málo druhů plodin se pěstovalo, vše
doma musilo se zužitkovati a zase vše pěsto
vati z nedostatku dopravních prostředků. Pře-
bytky z hospodářství byly téměř na obtíž. Dřive
všude jen jednoduchých nástrojů se užívalo
k obdělávání nebo nejvýše ručních strojů. Ted
bez strojů parních málokde se pracuje. Dříve
úhoření, teď umělé hnojení, dříve pastvy, ted
umělé krmení, dříve daně malé a mzda nízká,
sem nebylo nic přivezeno z cizích zemí — jaký
dnes rozdíl v tom
V naší době, poměrně velmi činné rolník
není pouze rolníkem, ale zároveň bývá členem
spolkův odborných, politických, ochranných, ná
rodních, členem sborů zákonodárných nebo sa
mosprávných, obchodníkem, zahradníkem, lesní
kem, průmyslníkem, účetním a j. v. a v ničem
nesmí pokulhávati, chce li stačiti konkurenci vše
obecné. K tomu nestačí již dnes to, čemu nauč
se synek od tatíka doma při koních; ani obecná
škola nestačí tu se svým učením.
17
article
O této věci velmi často mluví i píše se
v době poslední jak mezi rolníky a řemeslníky
tak i v učitelstvu. Tak na př. v r. 1898 v ko
misi zemědělské na sněmu král. českého refe
roval posl. Fišera o předloze zemského výboru
o pokračovacích školách hospodářských. V roz-
hovoru projeveny různé náhledy, až konečně
usneseno doporučiti sněmu, aby zemský výbor
po šetření a po úradě se zemědělskou radou
podal o tom zprávu, zejmena o otázce snížení
návštěvy školní na 12 let a nahražením jí po-
vinnou návštěvou škol pokračovacích, buď ho
spodářských neb řemeslných. Že otázka ta ne-
byla tak vyřízena, nedivíme se. Proud mocný
jest u nás pro zvýšení vzdělání, kdežto
tímto návrhem mělo býti vzdělání rozhodně
sníženo. Kdo chce dosáhnouti lepšíeh
vědomostí, nesmí býti pro z krácen í povinné
návštěvy školní.
Fišer
18
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Proposice »Mistrovství zemí koruny české ve
hře kopané pro rok 1901—1902«, vypsaného »Slavil«,
opravují se: V č. 9. rozhodují soudcové, usta-
novení »Slavif«, kteří jseu zároveň soudci Č. S. F.-
a č. 10. hraje se dle pravidel footballových, při-
jatých Českým svazem footballovým. Konec přihlášek
jest ve čtvrtek 12. září u Mil. Horáčka, sekretáře
»Slavie« na Král. Vinohradech, v Hálkově tř. č. 84
** Dnes v neděli koná se zahájení podzimní
footbaliové saisony sportovního klubu »Slavie« na
Letné na novém závodním hřišti. Celá doba prázdnin
věnována zřízení hřiště a domku, odpovidajícího vý-
znamu »Slavie«. Veškeré práce jsou skončenya
hřiště nově upravené vzbuzuje značný zájem našeho
sportovního obecenstva. Důležitosti a významu dne
pro neůnavné studenty, ve »Slavii« sdružené, odpo-
vídá zajímavý jeho program. Dopoledne od 9—12 hod.
otevřena jest klubová výstavka, přístupná dopoledne
návštěvníkům lacinějších míst. Odpoledne mají pří-
stup návštěvníci míst dražších. Zároveň možno dnes
prohlédnouti veškeré místnosti v klubovém domku
»Slavie«. Opatření toto nutno bylo učiniti pro za-
chování pořádku.
Odpoledne o 1/23. hodině počne athletický mee-
ting. Program: I. Trojskok. II. Kop míče. III. Vy-
rovnávaci běh na 100 yardů. IV. Házení disku.V
Běh na 1000 yardů. VI. Běh na 120 vardů s pře-
kážkami. VII. Běh štafetový na 300 m. VIII. Vrhání
oštěpu. Závodníci, účastnící se jednotlivých čísel,
oznámeni budou čísly svých přihlášek na tabuli,
k oznamování výsledků na hřišti umístěné. Pak ná-
sledují zápasy A-team coníra B- team, Citeam proti
Diteam »Slavie«, a stačí-li doba, zápas A-teamu
proti B-teamu »Slavie« ve hře »polo« na kole
Vchody na břiště, pro lacinější i pro dražší místa.
jsou pouze z Letenských sadů.
Horáček
Král
Hálkův
Citeam
Č . S . F
Letná
Slavia
Diteam
19
article
** Věstníku S. K. Šlavie č. 6 právě vyšlo.
Obsabuje program otevření nového hříště a klubovny
se jmény závodníků, popsání cykl. závodův v Ber
líně o mistrovství světa, užitečný článek »Athletický
training« a rubriku »Bez názvu«. Kromě toho přináší
fotografie Rudolfa Vejtruby—-Kolesy, jenž byl druhým
o mistrovství světa v Berlíně. — Příští neděli dne
15. září sehraje A-team prvý mezinárodní zápas
v Praze proti F. C. Allemannii z Phorzheimu
(jižní Německo). Jihoněmecká mužstva těší se dobré
pověstí. Allemannia utkala se na jaře letošního roku
s »Manheimer F. C. 96« s výsledkem nerozhodným
1:1 (5 hráčův z M. F. C. 96 hrálo na podzim
v kombinovaném mužstvu jihoněmeckém se »Slavil«
3: 3). Lze tedy očekávati zápas zajímavý. V den
28. září (na sv. Václava) chystá klub překvapení
sportumilovnému obecenstvu.
* S. K. »Slavia« žádá pány fotografy-amateury
za laskavé věnování snímek fotografických z foot
balových zápasův pro klubový archiv (adressa Pho
Václav Sladký v Praze, Vyšehradská tř. č. 29—II.)
Zoyklistakého ruoh u.
** Závodů cyklistických v Lochovicích zúčastnil
se minulé neděle též Jar. Lada (S. K. Slavie) a doby
v jlzdě hostí 2. ceny za Vondřichem z Prahy.
** Neunavný závodní jezdec rozhodně velkého
slohu, Lucien Lesna, zabájil opětně training na
pařížské závodní dráze v parku aux Princes. Zúčastní
se již dne 15. t. m. závodu 24hodinového, jenž bude
vybojován v Berlíně.
* Američti závodní jezdci nejpřednější třídy
jak se zdá, mají nyní spadeno na evropské závodní
dráhy a — fondy. Po značných úspěších majora Tay
lora, nepřekonatelného černocha, ohlašuje se nyní
příjezd jiného vynikajícího závodníka amerického do
Evropy. Jest to Walthour, nejslavnější tamější
závodní jezdec na velké vzdálenosti. Týž hodlá ještě
v tomto měsíci v Paříži startovati.
S K
Vejtruba
Kolesa
Allemannie
M F C
Václav
Sladká
Vondřich
Lucien Lesna
Berlín
Praha
Německo
Lochovice
Evropa
Paříž
Slavia
Phorzhei
20
article
Plování
** V Opatiji budou míti ještě 15. října zajímavý
sportovní den, velké závody v plo vání, k nimž
dle zpráv časopiseckých došly již hojné přihlášky
zejmena z Pešti, z Berlína a Vratislavi i jiných
ještě měst německých, z Opatije, Bukurešti, Vídně
i odjinud. Z nejzajímavějších budou asi následujíeí
čísla pořadu: plování o rakouské mistrovství ve
slané vodě na 1000 m. (dosud 2 přihlášky), plování
na znak, 50 m. (7 přihlášek), potápění (8 při-
hlášených), plování po prsa, na 300 m., plován
dívek, pánů, přes 30 let, skok atd.
Listárna red. „Sport, věstníku“.
** Ct. klub cyklistů Brandýs n. L. V ti-
skárně »N. L.« tiskne se výhradně jen tento list.
Došlo pozdě, takže nebylo lze vaše objednání jinal
sprostředkovati.
Čís. 248.
Šachy-
193/201
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Jan
Pešť
Berlín
Vratislav
Opatije
Bukurešť
Vídeň
Příbram
21
article
(Z turnaje časopisu „Strategie“.) Heslo: „Tempora
mutantur“.
Bílý: Kd7 Dbs Je5 g7 Pdsf
Černý: Kg5 Jh6 Pf5 mat 2. tahem
Hrána korrespondenčně do července 1901.
Černý: S. Sebedev.
Bílý: N. Kalinsli.
Hra pěšcem dámy.
1. d2—d4 d7—d5 2. c2—c4 Jb8—c6 3. Jb1—c
e7—05 4. c4Xd5 Jc6xd4 5. c2—e2 Jd4—f5 6. e3—e
Jf5—d6 7. 2—f4 f7—f6 8. f4Xe5 f6xe5 9. Dd1—h5-
Jd6—f7 10. Sf1—c4 Jg8—f6 11. Dh5—e2 Sf8—c5 12.
Se1—e3 Se5xe3 13. De2e3 Jf7—d6 14. Sc4—d3
0—0 15. Jg1—f3 Jf6—g4 16. De3—e2 Dd8—e8 17
0—0—0 Sc8—d7 18. h2—h3 Jg4—f6 19. g2—g4
b7—b5 20. Vd1—e1 b5—b4 21. Je3—b1 c7—c6 22.
d5ce Sd7Xce 23. Jb1—d2 Va8—d8 24. De2—h2
Jfexet 25. Jd2e4 Vf8Xf3 26. Je4d6 Vds)de 27
Vele5 De8—f7 28. Ve5—f5 Df7—c7! 29. Sd3—c4-
Sc6—d5 30. Dh2- c2 Ví3f5! 31. Sc4d5 Vd6xd5
32. Dc2)c7 Vd5—c5+ 33. Dc7Xc5 Ví5c5+ 34.
Kct—d2 Ve5—a5 35. Vh1—al b4—h3 36. a2—a3
Va5—c5 37. Kd2—d3 Vc5—c2 38. Va1—h1 g7—g
39. Vh1—g1 Ve2b2 40. Kd3—c3 Vb2—h2 41. Kcs
b3 Vh2xh3 42. Kb3—b4 Kg8—g7 43. a3—a4 Kg7—f
44. Kb4—b5 h7—h5 45. g1Xh5 Vh3xh5+ 46. Kb5—
a6 Vh5—h7 47. Vg1—f1+ Kf6—e5 48. Vf1—e1—
Ke5—f1 49. Ve1—f1+ Kf4—e3 50. Vf1—e1+- Ke3—d4
51. Ve1—e8 Vh7—g7 52. a4—n5 g6—g5 53. Ve8—d8-
Kd4—c5 54. Vd8—d7 Vg7—g6+- 55. Ka6Xa7 g5—gí
56. a5—a6 g4—g3 57. Vd7—dí Vg6—g7+ 58. Ka7—
b8 Kc5—c6 a bilý se vzdal.
Černý: N. N.
Bílý: T. Sika.
22. a2.—a3 22. c6—c5
1. 62—e4 1. e7—5
23. Vel—e5 23. c5—c4
2. Jg1—f3 2. gb8—ee
24. Vfl—e1 24. c4xKds
3. Sf1—b5 3. Jc6—d4
25. Dg3xd3. Ihned věží
Stará obrana
na e7 nelze pro d3—de
veterána šachového mistra
25. Sd5—e4
Birda, jenž ji analysoval
Opět hrozí
26. Dd3—b3.
následovně: 4. Jxd4, ex
Ve7 vyhráti
d4: 5. Sc4, h5! 6. 0—0,
26. Se4xc2.
Černá
S Sebedev
Jd
dh
jít 2e3
Vds
Dc
Kb
Vd
Vg
N N
Jc
h 5
Virginie
Kb
e 1
e 1 +
Ka
Vela
Jxd
Kd 7 Dbs
Jf 7
1 + Kf 6
1 + Kf 4
kg 5 jh
Jb
c 6
c e 7 — 05 4 . c 4 Xd
c 2
Jf 5
Jd
Jg
e 2 Sf
c 5
d 6 14
e 2 Dd
Sd 7
c 7
c 5 + 33
7 Xc 5
vědět 5 c 5 + 34
5 35
c 5 37
c 2 38
kg
c 5 54
c 5 1
e 1 24
Sf 1
Sd 5
22
article
Sf8—c5; 7. d3, c6; 8. f4.
Na Ves pokračoval by bíly
d5; 9. ed, ed; 10. Sb5-,
VXe8 DXKe8; 28. fsl
Kí8; 11. Jd2, Sg4; 12. Jf3,
27. Db3—b4 27. Sc2—e4
Vh6 se stemou hrou.
28. f2—f3 28. h7—he.
4. Jf3Xd4 4. e5xd
29. Sg5—h4 29. g7—g5
5. d2—d3. Bílý měl hráti
30. 8h4—f2 30. Dd7—.
5. Dd1—h5, Jf6; 6. De5-
Černý již ne-
De7: 7. DXd4, DXe4—
má dostatečné obrany.
8. DXe4-, JXe4; 9. 0—0
31. Sf25d4 31. Se4—d3
a překazil černému ro-
32. Sd4—c3! 32. Vc8—ds.
chádu hrozbou Vel, mohl
Kryje jak hro-
míti pak lepší hru.
zící Dd4, tak Ve7.
5. c7—c6
33. Ve5—e8+ 33. Vd8xes
6. Sb5—c4. Na S—ad
34. Ve1xe8— 34. Kg8—h7
Da5-+
35. Db4—d4! 35. Sd3—c4.
6. d7—d
Brání Dh8+-,
7. Jb1—d2 7. Jg8—fe
Kg6. Ve6-,
8. Jd2—fl.
Slabé, lepší
36. Ve8—h8+ (2) Nešťast-
Jd2—f3.
ná přehmátka! Bílý za-
8. d6—d5
mýšlel 36. Dh8-, Kge;
9. Jf6XKd5
9. e4xd5
37. Vg8+, Kh5; 38. g4—,
10. Sf8—de
10. Jf1—g3
11.—0—0
fg; 39. hg+, Kh4; 40.
11. 0—0
Se1+. Dg3—; 41. Sxg3-
12. Dd1—f3 12. Sc8—e6
a ve chvatu chytne Ves!
13. Dds—d7.
13. Sc1 —ds.
Jinak dříve vyhrál.
Černý získal
36. Kh7—g6
rozhodně lepší hry a jest
37. Vh8—g8+ 37. Kg6—h5
tudíž nepochopitelno, proč
38. g2—g4— 38. Kh5—h4
později nehrál na útok na
39. g4f5— 39. Dc7—fl
bílé křídlo krále.
14. h2—h3 14. Va8—es.
Kí
jít 5
Černá
jít 7
JX
Jf
Dc
Jf
DXd
DX
Vela
Kh
Virginie
Dd 7
dh 8 +
Vg 8 +
d 7
Kh 7
c 5
Sb 5
Jd 2
b 4 27
Jf
Dd 4
c 7
c 6 33
Sb 5 — c 4
23
article
40. Dd4xf4+ 40. g5Xf4
41. Vg8—g4+ 41. Kh4—h5
Proč ne f7—f5
15. Jg3—e4 15. Sd6—e7
Jediné; na
16. D3—3 16. f7—f
KXh3 následuje mat v e
17. Ví8—f7
17. Sd2—h6
tazích a sice; 42. Sei,
Vg7; 43. VXg7, h5; 44
18. Se7Xg5
18. Je4 — g5
19. Sh625 19. b7—b5.
VĚ7. Sf7; 45. VXf7 jakk.
Ještě nyní
46. Vh7 a příštím tahem
útok zahájený tahem f5—ft
42. Vg4xf4 42. Kh5—g
získal černému rozhodu-
43. Sc3—d2 43. Kg5—t6
jící převahu.
20. Še4Xd5 20. Se6xd5
44. Kg1—f2 44. Kr6—g7
45. Sd2—c3+- 45. Kg7—h7
21. Va1—e1 21. Ve8—c8.
Černý raději
46. Ví4—g4 46. V17—d7.
Na VXcf5 jde
začíná s útokem na křidle
Vg7- a černý ztratí věž.
dámy a poskytuje bílému
47. f5—f6 47. Sc4—e
vhodnou přiležitost, aby
se zmocnil útoku na dru-
48. Vg4—g7+ 48. VdTxkg
49. 16«g7 a vyhrál.
hém křídle.
na neděli, dne 8. září. Den od začátku roku 251.
do konce roku 115. — Východ slunce o 5. hodině
26 min. ráno, západ slunce o 6. hod. 29 min. večer
Východ měsíce o 12. hodině 29 min. v noci.
západ měsíce o 3. hod. 55 min. odpol.
Katolíků svátky: Narození P. Marie.
Evangelíků památné dni: Muč. litoměř.
Pravoslavných: Adriana.
Na pondělí, dne 9. září. Den od začátku roku 252.
do konce roku 114. — Východ slunce o 5. hodině
27 min. ráno, západ slunce o 6. hod. 27 min. večer
— Východ měsíce o 1 hodině 38 minut ráno
západ měsíca o 4. hod. 29 min. odpol.
Katolíků svátky: Gorgona.
Evangelíků památné dni: Roháče z Dubé
Pravoslavných: Poemona.
Povětrnost.
m. Z Vídně. 7. září. (Zvl. telgr. »Nár. Listů«.
Nejnižší tlak vzduchu 750—755 mm. nad západ
ním Irskem, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm
nad jižním Švédskem.
Očekávatilze při severních větrec
a střídavě podmračné obloze počas
chladnější, z rána mlhavé.
Kh
Sd
VXf
Kristus
Marie
Adrian
Gorgona
Roháč
Vg
VXg
Kh
Virginie
Vg 7
Dubá
Vídeň
Irsko
Švédsko
Sf
vh 7
d 7
Sd 2
d 2 43
c 3 +45
h 7 21
mm
29
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
325 metrů nad mořem.
Dne 6. a 7. září 1901
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 732.2 7340 735.2
Teploměr C. + 9.4 + 82 + 156
Vlhko. . . 89 88
Obloha . čená jasná mrakem
Síla větru . slabý slabý slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 12.6-
na slunci . . + 25.2
Teplota nejnižší ve stínu . . + 5 2
při zemi . . + 29
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru za bod. v km. 205
Srážky v mm. 05.
+ 82 + 156 vlhko
mm
30
article
(Zasláno.)
Většina nemocí má původ svůj z nachladnutí.
Bezpečně a jistě se uchrání, kdo koupí si následující
čisté vlněné speciality: pletená ohřívátka kolen, ce-
lých noh, břišní neb křižové pasy, obřívátka celého
těla, prsou a zad, kukle, dále z Jägrovy normální vlny
punčochy, ponožky, trika, nátělníčky, spodky a vesty.
Veškeré věci obdržíte v továrním velkozávodé
„Pošumavských pletáren, založ. Národní Jednotou Po-
šumavskou“. Praha, Melantrichova ul. č. 2 (ulice od
Můstku na Staroměstské náměstí), a to levněji než
všude jinde!
NB. Většinu z jmenovaných specii, jako na př.
s vlněným beránkem spodky, trika a v předu zapínací
nátělníčky, těžké pletené křížové pasy, ohřívátka noh,
prsou a celého těla, jsou jedině ve výše jmenované
české továrně k dostání!
Zboží zasílá se též na výběr, nehodící přijme se
zpět. Žádejte cenníky!
21170
přírodní
alkallcká
Jägrův
Praha
Melantrichův ulice
staroměstský náměstí
národní Jednota
35
article
LEČIVÉ ROSTLINY.
LEČIVÉ ROSTLINY.
Skvostué tabnle barvotiskové a 145 obrazů v tertu.
Menší vydání 1 zl. 20 kr. se 27 barev. tabulemi, vázané zl.
2.80, velké vydání se 72 barevnými tabulemi 5 zl.
Nakladatel 1. L. KOBER v Praze, Vodičkova ullce
ezapomeňte
poslední
týden před vylosováním 500 skvost-
ných bezplatných premií v úhrnné
ceně 4000 K (mezi nimiž celý výtisk
Sedláčkových Hradů a zámků) mezi
odběratele letošního ročniku
Vodičkův
Sedláčkův
Praha
39
article
Spepc
Spepc
které právě vyšlo.a
Vede a vydává K. Rožek (K. Egor). — Výchází 5.
každého měsíce.
Spolupracovníci 1. čísla jsou: Jiří Karásek. J. Opol-
ský, N. Otomar, M. Marten, Em. šl. z Lešehradu,
Rowalski, K. Rožek (K. Egor), Fr. Soldan, Ot. Theen,
Jan z Wojkowicz, O. Ženith a mnoho jiných.
Předplatné ročně jen 6 K 50 hal. — Stran 32 velké
8 a premie zdarma.
Adresa: Administrace „Srdee“, Žamberk (Pěčín).
Redakce tamtéž.
21007
K Rožek
K Egor
Výcházet
Karásek
M Marten
em
Rowalski
Soldan
Otakar
Jan
Wojkowicz
Ženith
Lešehrad
Francie
Žamberk
Pěčín
40
article
Antikvární učebnice
Antikvární učebnice
pro veškery ústavy v Praze i na
venkově nabízí levně antikvariát
A. Storoh syn v Praze,
Staroměstské náměstí číslo 20.
Objednávky vyřízují se přesně dle předepsnných
vydání obratem pošty.
21100
Knihy nové vždy na skladě.
Stropy rovné a klenute
s beton
Mosty a propůstkey
z betoni
Nádrže vodn
z betonte
Zdě vodní a jezy
s betont,
Zazdívky turbin
* betonu.
Podníkatelstei staveb betonových a továrny stavebníck
výrobků
A Storoh
Praha
staroměstský náměstí
Most