5
article
attentátu. Carnotův tragický skon dokazuje, že-
útočnickou manií nebývají ušetření také již ani
hlavy republik svobodných. I ve volném státě
Washingtonově po třikrát již byla zvednuta zbran
vražedná proti náčelníku státu. Již před 36 letv
stal se její obětí šlechetný president Abraham
Lincoln, jenž provedl velké a svízelné dílo
zrušení otrokářství a k vůli němu musil vybo-
jovati krvavý dlouholetý, ale boj vítězný s ji-
nými státy Unie, jež hmotně na zachování otro-
kářství interesovány, raději se odštěpiti chtěly.
Fanatický stoupenec poražených státův, here
Booth odemstil se ale za krátko Lincolnovi
životem! Sotva že Lincoln podruhé byv zase
zvolen nastoupil úřad předsedy republiky, byl —
6 týdnův na to — dne 14. dubna 1865 v di-
vadle Fordově ve Washingtonu Boothem za-
střelen.
Vrah jeho, John Withes Booth, bratr pro-
slulého amerického herce Edvina Bootha, vy-
švihl se k pažení lože, v níž Lincoln seděl,a
vystřelil na něj z pistole. Prchl pak, podpo-
rován zmatkem obecenstva, přes jeviště z di-
vadla a unikl až do státu Virginie, kdež se
skrýval na jisté farmě. Oddíl jízdy vypátral ho
tam ale ve stodole, a když se nechtěl vzdáti,
zastřelil ho. Mrtvola jeho byla prý pohřbena
v moře.
Carnotův
Washingtonův
Abraham Lincoln
Booth
Lincoln
Fordův
John
Withes
Edvin Booth
di
Washington
Virginie
6
article
Také proti druhému presidenta Spojenýc
státův, jenž se stal obětí attentátu, užito bylo
olova a prachu. Tehdy sklálo muže neméně
šlechetného, byť nikoli stejně jako Lincoln ge-
niálního, presidenta Garfielda. A sklálo jej
z příčin nepolitických. Útočník Guileau —
náboženský fanatik — mstil se Garfieldovi
prostě za to, že nebyl jím jmenován konsulem
v Marseilli.
Attentát ten, jenž měl co do provadení
leccos obdobného s attentátem nynějším, spáchán
byl r. 1881 dne 2. července o 9. hod. ranní
v čekárně pro dámy železnice baltimorsko-
potomacské ve Washingtonu. President chtěl jeti
do Long-Branchu k své choti. Odtud chtěl na-
vštívit několik svých přátel na Hudson- Riveru
ve Williamstownu ve státě Massachusetts. Ve
chvíli, když naň vystřeleno, byl po boku presi-
denta senátor Blaine. Mimo to bylo v čekárni
as padesát dam. Vrah střelil dvakrát; oba
výstřely zasáhly oběť, jeden do pravé ruky,
druhý do pravého boku blíže ledvin.
Pachatel byl zatčen hned po výstřelech želez-
pičními zřízenci, byl útlé postavy, a s 30 l e ty
a půl šesté stopy vysoký. Garfield dopraven
nejprvé do soukromé místnosti v nádraží, po-
zději pak v ambulančním voze v průvodu silné
policejní stráže do »bílého domu«, úřadníh
sídla presidenta Spojených států. Vězení, ve
kterém vrah uvězněn, bylo střeženo dvěma
setninamí vojska, neboť rozhořčení lidu bylo
tak značné, že hrozeno ztrestati vraha na místě.
Lincoln
Garfield
Guileau
Branch
Blain
Marseille
Washington
Longa
HudsonRivera
Massachusetts
spojený stát
7
article
Vrah udal, že se jmenuje Charles Guiteau
že jest advokátem v Chicagu; pocházel z fran-
couzské rodiny kanadské. Po několik neděl již
potloukal se kolem obydlí presidentova, nebot
chtěl stůj co stůj dostat místo konsula. Když
ho zatýkali, pravil; »Já nejsem ničím a Arthur
(dosavadní mistopředseda republiky) je teď presi-
dentem. Mám tu psaní, to odevzdejte gen. Sher
manovi. Vysvětlím všo, odveďte mne na policejní
stanici.«
President k polednímu nabyl opět vědomí
a diktoval pak tajemníku telegram své chot
následujícího obsahu: »President žádal mne.
abych Vám sdělil, že byl těžce raněn; jak ne
bezpečná jest jeho rána, nemůže sám dosu
udat; jest při smyslech a doufá, že ho brzy
navštívíte. Pozdravuje Vás.« Odpoledne byl- Gan-
field poprvé lékaři ohledán. Rány z venčí krvá-
eely jen málo, avšak byly obavy před vnitřnín
zakrvácením.
Okresní lékař uveřejnil následujíeí bulletin
»Nalezl jsem presidenta pět minut po poraněn
jeho dávicího a ve mdlobách. Dal jsem mu pro
posilnění aromatický amoniak a silný likér. Pro-
středky ty pomohly. President nabyl opět vědomi.
Když jsem se ho tázal, cíti li bolesti, odpověděl.
že v pravé noze. Na to jsem ohledal rány
Guiteau
Arthur
Chicago
Gan
8
article
výspy půvabnému údoli — dost nedůvěřivě z
prvu vítali přichozí, hledající nocleh a občer-
stvení a nechtějící rozumét ani po vlašsku ani
po německu. V tom si Reziané nezadají s ostat-
nimi Slovany. Svůj rodný jazyk šetří úzkost-
livě pro sebe z obavy, aby snad cizince ne-
urazili. Ostatně zdá se, nejsou v Resii návštěvami
cizinců nikterak tuze znepokojováni. Městečko
přes poměrnou výstavnost je chudé, mužské
obyvatelstvo tráví rok většinou ve světě za vý-
dělkem. Hostince jsou prázdny. My dva turisté i se
svým vůdcem byli jsme jedinými hosty v trat-
torii, kde jsme zasedli ke stolu i ve protějším
»albergo«, kde nám dali nocleh.
Až po večeři, při sklence dobrého schianti-
když už první ostych minul a hosté k důvěr
nějšímu dotazu se prohlásili za bratry Slovany
z Prahy, zvedl se potichu hostinský, starší muž.
otevřené slovanské tváře, s lehkým stínem zá-
dumčivosti v pohledu, a na chvilku vytratil se ze
síně. Vrátil se a po chvili položil před každého
z nás sešitek. Otisk stati pana Adolfa Černéh
ze »Slovanského Přehledu« »O Rézií a RRézi
ánech«. Znali jsme brošuru a na její popud
vlastně dali jsme si dnešní zajímavou turun
prázdninový program. Teď teprve praskly ledy
Z pana hostinského vyloupl se ctihodný
vlastenec, uvědomělý Slovan, roztoužený nad
mohutností slovanského kmene, jemuž vlastně
by náleželo panovati světu. A jaký úděl mu př-
padá! Brzy jsme zvěděli všechny podrobnosii
smutného stavu malého, odstrčeného, zapomenu-
tého nárůdku. I paní hostinská, tichá, stara
žena oživla ze své zamlklosti. Horlivě snášel
starý pán zvědavým hostům, kde co zdálose
mu pozoruhodným dokladem domácího samo-
bytného života. Nebylo toho arci mnoho. Ne-
kolik knih, nějaký obraz neb rodinný dokument.
Rezianý
Adolf Černéh
RRézi
Hostinka
Praha
Slovan
9
article
Obyvatelé Resie nemají ani historie, ani litera-
turg, nemají škol, aniž jaké pamštky vlastní
kultury národní. Všechen veřejný, úřadní a ob-
čanský život je vlaský. Jediné místo, kde slovu
domácímu popřána volnost, je kostel. Hledě
k panujícím názorům a poměrům, není témě
divu, že vláda italská nedopřává nějaký cípeček
samosprávy slovanskému kmeni, jehož celou
vlastí je jedinké údolí, ovšem překrásné, ob-
klíčené dokola věncem nebetýčných hor, jehož
všechna ethnografie pak směstnána je do zdí
jediného městečka a sedmi vesnic.
prstem. Pokus, nalézti směr rány, se
nezdařil.
Všechny kanceláře ve Washingtonu byly
zavřeny, ministři dleli neustále v sbílém domes.
U vraha nalezeny dopisy, ve kterých vyslovuje
úmysl, zastřelit presidenta. Ve Washingtonu byla
rozšířena pověst, že attentát byl výsledkem
spiknuti. Šířila se též pověst, že vrah má spolu-
vinníky a že popis jich nalezá se v rukou po-
licie. Ale to vše, všeliké domněnky o spiknutí
a spoluvinnících ukázaly se býti právě jen
smyšlenkami. Garfields na tři měsíce trpěl hrozně
následky své rány, až v září dokonal. Guiteau
odsouzenbyly 21. ledna 1882 k smrti a byl
30. června téhož roku popraven pro vazem.
ol
an
Telegramy.
Resie
Washington
10
article
Z Buffala, 6. zárí. (C.-B.) O 8. hiodin
15. minut večer. Lékaři, již ošetřují raněného
vydali tuto podrobnější zprávu: Asi o 4. hod
odpoledne bylo střeleho na presídenta Mac
Kinleye. Jedna kule zasáhla hořejší část pran
kosti, ale odrazila se, Druhá kule vniklado
břicha pět palců pod levou prsní bradavkou
113 palce v levo od střední čáry. Břicho bylo
kuli proraženo. Směr, jak letěla kule, by
zjištěn. Kule vnikla do žaludku, z předu jej
prorazivší, Stěna žaludeční byla pečlivě hedvá-
bím zašita a na fo ohledána zadní strana žalu
deční, jež shledána rovněž proraženou a týmž
způsobem sešíta. Další běh kule nemohl bst
zjištěn přes pečlivě ohledání. Rána ve břiše
byla beze škody uzavřena. Nebylo zjíštěno ni-
jaké jiné poranění vnitřností a jiných orgáno
břišních. Nemocný přestál operaci dobře. O vy
sledku operace nemůže se říci ale ještě nie
určitého. Okamžitý stav nemocného bud
naději, že se opět pozdravl.
Mac Kinley
Kule
Buffalo
11
article
V 10 hodin 40 min. večer: Nemocný zo-
tavuje se uspokojivě, teplota 100 (ovšem roz
uměny jsou tu stupně Fahrenheitovy. ! Pozn.
red.), tepna 124, dech 24.
Z Buffala, 7. září. (C.-B.) Ve zprávě
lékaři vydanéo 11. hod. rannl, se praví: Pr
sídent Mac Kinley nemá bolestí, leží klidně
Teplota 100.2, tepna 120. Útočník sluje Lev
Czolgosz, jest německo-polského původu a na
rozen v Detroitu. Udal, že nemá spoluvinniků.
Anarchistické spisy přesvědčily prý ho, že vláda
Unie jest naprosto spatná. Nejlepším prostred-
kem učiniti přítrž tomuto stavu, bylo mu za
vrazditi presidenta. Nejeví se nijaké příznaky.
že Czolgosz by byl pomaten na mysli. V Chi
cagu bylo zatčeno 5 anarchistů podezřelých,z
jsou jeho spoluvinníky
Z Nového Yorku, 7. zářI. (Zvl. teleg.
Rána na prsou není povážlivá, za to poranění
na přiše jest ovšem velmi vážné. Ale proto ne-
musí smrt nastat. Tim, že žalucek byl na obou
stranách proražen, nent ještě zranění smrtelné.
Fahrenheitův
Kinley
Czolgosz
Buffalo
Detroit
Nový York
12
article
Známo, že žaludek snése mnoho řezů a ze
přece se může i život zachovati. Střeva nebyl
poškozena. Naštane-li infekce, ovšem se nevíi
nastalali by, byla by smrt jistá, avšak zdá se.
že na infekci nedojde. Mac Kinley nenaříká si
na přílišné bolesti. I to, že kulka nebyla nale-
zena, nevzbuzuje velké obavy. Mlá se proto za
to, že Mac Kinloy bude na živu zaehiován.
K l6ží jeho byli povolánijiž čelní chirurgově.
Z Nov. Yorku, 7. záři. Sděluje se, ze
Mac Kinley byl blízkými přibuznými za-
přisahán, aby ustoupil z politického života. Jeden
z nich pravil, že má tüšení, že Mac K i nl e
bude mítí stejný osud jako Lincbřn, který
jak povědomo, brzy po svém zvolení byl za
vražděn v divadle
Mae KinTey odpověděl: »Politiky s
nevzdám, ale slibuji ti, že budu co nejméně
choditi dol divadla.
Z Paříže, 7. září. Francouzskýt výslanee
ve Washingtonu C am blo n, meškající nynli v
Francii, pravil před několika dny v rozmluv
s redaktorem jednoho listu, že následkem ame-
rického zvyku, podávati ruku, president se ještě
stahe obětía attentátug a a
Z Buffala, 7. září. (C.-B.) M isto-
předsledia Rolsseviel ti byl slem po-
volá n. Chot Miac Kinleje, která jest tě 2 e
— Jeme nepatrný člunekj v cizím mon
povzdechl starý vlastenec, upíraje pohled zá-
dumčivě klmodravým naproti štítům horským.
— Nikdo o nás neví, sami jsme ztratil
paměť své minulosti. Jen s jazykem dědů pře-
chází vědomí přislušnosti naší k veliké rodině
s otce na syňa . .
A vědomí slovanské zdá se býti vskutk
silně zakotvěno v rodověm podání, jak svědči
jméno ctihodného patrioty — A n' to n io
Giusti — přece k původu muže neslovan
skému ukazujíeí.
Mac Kinley
Mac Kinloy
Mac
York
Paříž
Washington
Francie
Mae KinTey
Buffalo
Chot Miac Kinlea
Mac Kinley
13
article
Bylo něco dojemného v bolestných tužbách
starcových. Snažili jsme se obraceti hovor
k otázkám utěšenějším. To přece tak radostně
překvapuje, jak se spolu tak bez velikých
obtíží dohovořujeme! Co chvíli mohli jsme se
upozorňovati
— To říkáte vy Reziané tak a my Češi —
mále m tak! . ..
Zvuky, slova, celé obraty! Opravdu, nějaká
z nepaměti věků vyhrabaná, živá, svého
zvláštního rázu čeština] Pan Giusti sám po-
važuje resiánštinu za podřečí srbské. Pobyl
za obchodem delší dobu v Srbsku, přiuči
se srbskému písmu, vyevičil v něm i svého
syna, který je někde ve světě a tím způsobem
leď otec a syn v rodném jazyku si dopisují.
»Ruský professor«, jak pana de Courtenay zde
jmenují, jenž právě nějaký den před naším pří-
chodem opustil město, studuje pilně jazyk
i mravy lidu. Vydal už pěkné příspěvky ku pří-
štímu Slovníku resiánského jazyka. Mnoho jsme
se zajímavého dověděli. Údolíčko se svými sedmi
vesnicemi stálo by věru za delší pobyt. Zkussi
to někdo, kdo máš trochu času na zbyt. Ne-
polituješ,ooea
on
Druhého dne opouštěli jsme Resii opačnou
stranou. Po pěkné silnici malebnou horskou kra-
jinou odvážel nás k nejbližší stanici pontébsko-
benátské dráhy čiperný vozka, mladý Resian,
plný slovanské bodroty a neposedné jižní letory.
Tím směrem souvisí Resie s ostatním vzdělaným
světem. V nádražní restauraci resiutské byl nám
čiperný vozataj ještě výborným tlumočníkem.
Z těch končin je Resie dostupna i pohodlnějším
pasažérům, kteří by zatoužili seznali z blízk
kraj i lid zajímavé končiny slovanského světa.
Čech
Giusti
Courtenay
Zkussi
Srbsko
14
article
nemocna, nebyla dosud zpravena o vra-
žedném attentátu, spáchaném na jejího chotě.
Z Washingtonu, 7. září. (C. -B.) Očekává
se, že členové kabinetu se co nejdříve odeberou
do Buffala. Kabinetní rada roznodne o vykoná-
vání exekutivy pro nejbližší čas. V Clevelandu
byly zatčeny dvě osoby, které prý jsou zúčastněny
attentátu. Jedna z nich prý slíbila
policii, že udá několik účastníku
attentátu. Policie myslí, že podně
k útoku vyše! z Clevelandu. Anar-
chisté v Chicagu popírají, že běží o anarchi-
stické spiknutl.
Washington
Buffalo
Cleveland
Chicago
15
article
Z Buffala, 7. září. Pokus vraždy proti pre-
sidentu Mac Kinleyovi byl spáchán bezprostředně
po hudební produkci. Ačkoli president pečlivě
byl střežen úřadníky tajné policie, přece byl vy-
dán v šanc takovému útoku, poněvadž stál n
kraji vyvýšeného místa. Množství lidu tlačilo s
různými vehody sině a každou chvíli stávala se
llačeníce větší. Předseda výštavy Milbourne stál
po jeho pravé, tajemník jeho Cortolion po levé
straně, když útočnik se blížil. Dotlačil se množ-
stvím lidu až na dvě stopy přeď presidenta, jenž
s úsměvem se klaněl. Útočníkovu pravici za-
krývala páska nebo kapesník. Pojednou sly-
šena byla rána z revolveru. Na-
stalo úplně tich o. Presiděnt zůstal ještě
s nejistým, zmateným pohlodem státi, pak ustoupil
krok zpět a bledost pokryla jeho tvář. Obrátí
se a šel pevným krokem k své židli, sňal klo-
bouk a zakryl si obličej rukama. Ryehle byl
mu rozepnuta vesta. Mac Kinlev pravil kolem
stojícím, by zůstali klidnými. »Ale vždyt jste po-
raněn,« pravil sekretář, načež Mac Kinley od-
větil: »Ne, nemyslím, že jsem těžce zasažen,«
a po chvili dodal: »Nepřehánějte, až podát
zprávu mé paní o této přihodě!« Po tomto tichu
následovalo opět velké vzrušení. Dva úřadníci
tajné policie vrhli se na útočníka, srazili jej
k zemi, spoutali jej a snažili se jej odzbrojil.
Milbourne
Mac Kinlev
Mac Kinley
Buffalo
Mac Kinley
16
article
Úločník vyvlekl však přece rám
z pout a pokusil se opět naMacKin-
leye vystřeliti. Mac Kinley vyňal sí sám
z rány jednu z kulí, která zasáhla hrudní kost,
smekla se a zůstala vězeti v kůži a pravil jed-
nomu policejnímu úřadníku: »Myslím, že mám
v téle ještě jinou kuli.« Na to došlo ve stavení,
v němž bylo shromážděno obrovské množství
lidu, k hrozným výstupům. Povstal
hrozný křik a povyk. Mužově sna-
žili se proraziti sobě cestu k vra-
hoví. Ženy a děti křičely a plakaly.
Teprve ponenáhlu se panika utišovala.
Z Nového Yorku, 7. zářI. (C. B.) Všecky
noviny zátracují s největším rozhořčením
Czolgoszův zločin a žádají, aby zlosyn — nenl-l
choromyslný — byl náležitě potrestán.
»Sun« píše: Osení, jež zrálo k této poli-
tické vraždě, nevzešlo pouze ze zrna cizího.
Úločník
Mac Kinley
Sun
Nový York
17
article
Toto sémě rozsívá se ve Spojených obeích den
za dnem a nepadne vždy do kamení. Ať ptají
se teď Američané u lůžka milovaného presi-
denta, jak dlouho ještě potrvá toto ďábelske
dílo — vražda, v Americe,
Z Londýna, 7. září. (Zvl. tel. »N. La.«)
Dle zpráv sem z New Yorku došlých, popírai
také anarchisté v Patersonu, známém t
americkém středisku anarchistického hnutí
sídle četných emigrantův, že by útočník
Z Buffala, 7. zářI. (Zvl. tel. »N. L. )
Pravi se, že útočník na Mac Kinleye chyti pre-
sidenta za pravou ruku proto, že mu chtěl mí-
řití na srdce, nicméně rána srdce přece minula.
Presidenta ošetřuje šest lékařův. Nepochybně
povolán bude k němu i z New-Yorku Mac Burne,
jeden z nejproslulejších chirurgův. Z New- Yorku
jsou expresním vlakem do Buffala tři hodiny
cesty. Ostatně i v Buffalu, městě universitním,
sídli několik výborných chirurgův. Okolnost, že
útok tak nerušeně mohl býti vykonán, překva-
puje tím více, an Mac Kinley byl stále střežen
25 detektivy v civilu. Úločník musil býti po
zatčení v policejní budově uvězněn ve sklepě
poněvadž byla obava, že davy budovu pře-
padnou a budou ho hledati, by ho Iyncho-
Z Londýna, 7. září. (Zvl. tel.) »Daily
Express« sděluje z Nov. Yorku ze v čerej
ška: Útočník prohlásil, že do výstavy přiše
již s úmyslem Mac Kinleye usmrtiti a vykonat
tak »přikázání jeho politické víry.«.
Američan
Paterson
Prav
Mac Burne
Úločník
York
Amerika
Londýn
New York
Buffalo
NewYork
Daily Express
18
article
Zde v Nov. Yorku na zvěst o attentátu
svolána ihned Morgonem porada velkýchf
nančníků do místností »Union Lezque Clubu«.
jež večer ještě usnesla se, aby zejtra (v sobotu)
byla bursa uzavřena, poněvadž baissierové po-
kusí se vyvolati paniku. Soudí se, že baissierové
budou se při tom odvolávati, že by pro případ
smrti Mac Kinleyovy zhoršila se mezinárodní
situace tím, poněvadž Rosevelt, jenž tak n
více než tři léta přejal by funkci předsedovu,
znám jest jako šovinista a stoupe-
nec vál ky.
Pokus vraždy buffalské vyvolal tu hlasy
po potlačení anarchismu, jemuž v Unii přiznává
prý se přílišná svoboda slova. Nepochybně
dojde prý ku projevům proti anarchistům v Nov.
Yorku a Chicagu.
Senátor H omma, hlavní původce prvolní
volby Mac Kinleyovy i jeho znovuzvolení, na kteréž
»trusty« a »ringy« s ním v čele milliony dol-
larů věnovaly, zvolal, slyše o attentátu: »Mů
bože, jest to přiliš strašné. Nemohu ani dát
výraz pravým citům svým !«
Z Nového Yorku, dne 7. září. (C.-B.
Zdejší velkoobchodníci sestoupili se ráno o 9.
hodině k poradě, aby zamezili paniku na burse.
Členové clearingového sdružení sešli se dnes
před otevřením fondové bursy. Po ní prohlásil
úřadník sdružení, že sdružené banky ovládaji
situaci úplně.
s. Z Kralovce, 7. září. Vilém u II.
podána zpráva o attentátu ještě v noci. Pr
dnešní vyjíždce ku přehlídce gardového sboru
vypatal Vilém II. velmi smuten a zaražen.
znal
Mac Kinleyův
Rosevelt
York
H omme
bůh
Kralovec
Vilém
Vilém II
York
Chicago
Nový York
Union Lezque klub
20
article
Projevy soustrasti-
Z Paříže, 7 září. (C.-B.) Ministr zahra-
ničních záležitostí Delcassé odebral se dnes do-
poledne k americkému vyslanci Horaci Porterovi,
by mu jmenem vlády francouzské tlumočil
hnus nad attentátem, spáchaným proti Mac Kin-
levovi a přání brzkého pozdravení presidentova.
Z Paříže, 7. září. (Zvl. telegrm. » N. L.k)
Dle » Goulois« projevil Loubet v depeši k Mae
Kinleyovi naději, že brzy bude veškeré nebez-
pečí odstraněno. První vyslanecký rada Blaneh,
jenž přijímá depeše, projevil minění, že útočník
jest choromystný.
Z Bernu, 7. září. (Zvl. telegrm. »N. L..«)
Spolková rada projevila Mac Kinlevovi soustrast
a přání po brzkém uzdravení. Okolnost, že ani
hlava Spojených státův, kdež anarchisté od let
požívali svobodného, nerušeného útulku, nebyla
ušetřena jich útoku, vzbudila zde hluboký
dojem.
Z Londýna, 7. září. (Zvl. teleram » N. L.e)
Anglické listy odsuzují jednomyslně attentát.
Lordmayor poslal depeši, v níž americkému lidu
projevuje sdílnost svou a rozhořčení nad atten-
tátem.
Z Patlže, 7. září. (C.-B.) Ministři, vyšsí
úřadníci a Kynikající osobnosti pařížské odevzdali
své navštívenky na americkém výslaneetví. Pr
sident Loubet poslal Mac Kinlevi z Rambouil-
letu telegram, v němž projevuje své rozhořčen
nad zločinem a přání, bý se president Mlac Kinley
záhy zase pozdravil.
Z Vidně, 7. září, (C.-B.) Ministr zahrani-
čných věcí hr. Goluchowski nařídil wash-
ingtonskému vyslanci, aby vyslovil vládě Spoje-
ných obcí v nejhlubší účasť rakousko-uherské
vlády a přání, by se president Mac Kinley záhy
pozdravil.
Horak Porter
N L
Mae Kinley
Mac Kinlev
Ministr
Mac
Kinlevi
Mlac
Goluchowský
Paříž
Bern
spojený státův
Londýn
Rambouil
Mac kinolev
Blaneh
21
article
Telegram podobného obsahu zaslal ministn
také zdejšímuamerickému vyslanci Mac Hormi-
ckovi, jenž dlí, v Karlových Varech a odbor-
ného přednostu bar. Gagerna poslal ke správci
americkéhovyslanectva zdejšího úřadní návštěvou,
aby vyslovil účasť a přání, by se president Míae
Kinley pozdravil
Odborný přednosta hr. Liüt zo we zapsal
se do archu vyloženého na americkém vyslane-
ctví. Ministerský předseda dr. K örber poslal
tam svou navštívenku
Americký vyslanec Mac Hormick vrací se
z Karlových Varů do Vídně.
Z Pešti, 7. září. (C.-B.) Ministerský před-
seda S zed ln zaslalž americkému vyslanci o Mae
Hormickovi telegram, ve němž vyslovujer rozhoř-
čení a politování nad buffalským anarchistickým
attentátem a vyslovuje naději, že hanebný zločin
nebudo miti horších následků.
Z Norderneye, 7. září. (Wolff.) Říšský
kanclér hr. Bülow telegrafoval státnímu tajem-
níku Havovíive Washingtoně: Přijměte výraz
upřímné účašti se zármutkem, jenž stihl vládu
a lid Spojených obcin mrzkým zločinem. Bůh
chraň těžce ohrožený život presidentův.
Z Vídně, 7. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.)
Zdejší vyslanec Spojených státův, Rohert S. Míae
Cormich, vrátí se z Karlových Varů ještě dnes
v noci. Zástupce jeho, legační rada dr. Hrdlička,
obdržel zvěst o attentátu v 1 hod. v noci ce-
stou soukromou, úřadně pak teprve dnes o po-
lední.
Mac
Gagerna
Míae
doktor
Mac Hormick
Wolff
Bülow
Hrdlička
Karlová Vary
Vídeň
Pešť
spojený státův
Havovíive Washington
Rohert S . Míae Cormich
22
title
Politické zprávy domácí.
23
article
Jak zvofen p. Apollinár Javorský
Jak zvofen p. Apollinár Javorský
do haličského sněmu.
Ústřední výboristančíkovský kandidoval
předsedu »Polského kola« v okresu zločevském,
ruském. Voličů se nikdo nepotázal, jsousli sikan-
didátem spokojeni. Kandidáty v Haliči voličům
diktují. Oznámi se jim, koho zvoliti musejí
lístky se dajíi jen těm voličům, kteří budou hla-
sovati pro»úřadníhok kandidáta. Systém nepři-
mých voleb v selských obcích dopouští ne-
sčislnou řadu neplech, podvodův a násilí. Z
voliště ohlásí se budova okresního hejtmanství.
Když se voličové dostaví, budova jest už obklo-
pena vojskema četnicivemta. Telegram o
výsledku voleb dne 5. t. m. pyšně oznámil, že
vojsko sice bylo vysláno na všecka voliště,
avšak nikde nemělo příčiny zakročiti.
V noci přéde dnem voleb přijeli do Lvova
všichni ruští volitelé ze zločevského okresu,
aby své hlasy odovzdáli zemskému náměstníku
hr. Pininskému. Bylo jich sto, mezi nimi 20
duchovních. K náměstníku odebrala se depu-
tace, v níž byli: sduchovní D. Taňačkevič ze
Zakomaři, bývalý poslanec na říše ké radě, du-
chovní T. Petrovský z Rykova, duchovní. N. Ja-
novič z Kalného a sedláci : K. Zacharčuk z La-
ckého, S. Krupský- z— Manajeva, — T. — Procik
z Grabkovec a S. Jurkevič, obecní s starosta
z Urleva.
D Taňačkevič
Petrovský
Rykův
K Zacharčuk
Procik
Grabkovec
S Jurkevič
Halič
Lvov
Zakomař
24
article
Volitelé zločevštíoznámili skrze doputaci
c. k. náměstníkovi, že přicházejí žádat, aby
směla být ohlá šienj a kandidatura ruského
kandidáta Kondráta Zacharčuka a aby byla ku
hlasování připuštěna.
C. k. náměstník Pininský nemohl jinak od-
pověděti, nežli že není žádně příčiny, aby kan-
didatura Zacharčukovas nebyla připuštěna. l o Na
to mu deputace vysvětlila, co ji přimělo k tak
neobyčejnému kroku: A falešné seznamy voličů,
podvody a terfor přio volbách volitelů, výsměch
a hrozby těch, kdož jsou povoláni k ochraně
veřejného pořádku. Ruské obyvatelstvo zločevské
protestovalo proti všem nešvarům písemně i te-
legraficky u c. k. okresního hejtmana, a c. k.
zemského náměstnictva, u c. k. ministerstv
vnitra, ale protesty neměly žádného výsledku.
Protože pak voličové důvodně se obávají, žeo
zejtřejších volbách budou zas uráženi, ano snad
i trýzněni, rozhodli se, že se hromadně ode-
berou k c. ki náměstníkovi a v jeho ruce ode-
vzdají své hlasy pro ruského kandidáta Kondráta
Zacharčuka.
Když náměstník odpověděl, že to být ne-
může, poněvadž zákon takového volení nezná,
všechna hromadná deputace odevzdala v ruce
náměstníkovy volební legitimace, prohlásila, že
se volby zdrží a v ruce jeho odevzdala pamětný
spis o zlořádech, které v zločevském okrese
provázely zvolení či vlastně jmenování pana
Apollináře Javorského zemským poslancem.
Kondrát Zacharčuk
Apollinář
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. září.
Ještě ozvěna sjezdu slovanských
novinářů v Dubrovníce.
V »Mocr. BĚI.« počala vycházeti aí řa
článkův o »ruskopolském smíru«. Číánek 3. je
věnován resoluci prof. Zdzechovského, dubrov-
nickému sjezdu predložené a polskými účastníky
podporované tak, že hrozili hromadným odcho-
dem, nebudeli přijata. Jak známo, krakovský
professor vioté resoluci doporučil Slovanům
sblížení na základě »slavjanofilských ideí Mickie-
viče, Lva Tolstého, Čičerina a Vladimíra Sol-
věva. Skutečné slavjanofily Zdzechovský nazval
slovanožrouty. Jaké je slavjanofilství muža
Zdzechovským za vzor vzatých, článek roz-
Samo jmeno Mickievičovo prozrazuje, jak
slavjanofilství p. Zdzechovský měl na mysli.
Tvůrce »Dziadů« nenáviděl Rusko a hlásal jehe
záhubu. V jeho snech vznášel se fantastický
obraz Polsky sod mořa do mořa«, ostatní Slo-
vané byli při ní leda přílepkem.
Lev Tolstoj byl vždycky odpůrcem Slova-
nův a musil jím býti, když je mu každé vla-
stenectví hřichem, odporujíeím křesťanskému
učení. Jen nepřítel může slabým a rozptýle-
ným slovanským národnostem doporučovati, aby
zanechali patriotismu. Slované jsou v takovém
položení, že každé, byť nepatrné oslabení patrio-
tismu, láskyl k své vlasti a národnosťi, hron
jim záhubou. Poláci to dobře vědí, oni zbož-
ňují svou národnost, u nichc i matka boží je-
»polskou královnou«. Očevidno, že prof. Zdze-
chovský doporučoval Slovunům učení Lva Tol-
stého proto, že tento veliký romanopisec je pro
»zničení jednoty a velikosti Ruska«, jak napsal
v předmluvě ke knize Zdzechovského.
V Mocr
profesor
Zdzechovský
Tolstý
Čičerin
Sol
Tolstoj
Slovan
Polák
Zdze
Praha
Rusko
Polsko
Slovun učený Lev Tolo
26
article
Stařičký ruský učenec B. N. Čičerin znám
je svýmí zvláštními názory na poměr Ruska
k někdejšímu královstvi polskému. Tyto názory
vyjadřoval v rozličných statich a uvedl v sou-
stavu svého politického učení. Avšak myslime)
že sám Čičerin podivil by se, kdyby niěkde
v jeho spisech hledal určitá pravidla pro poli-
fický život Slovanů, kteří nyní prožtvají zvlástní
stadium svého rozvoje, jež od ních vyžaduje
neobyčejně silného národního védomní, lkteré by
schopno bylo i skútku.
Co pak se týče nebožtíka Vladimtra Solo
věva, on přivlekl k sobě pozornost Polákůva
professora Zdzechovského ne svou filosofii, n-
brž svými známými názory na katolictví a na
Poláky. Avšak pro všechny ostatní Slovany
tyto názory a mínění Solověva nikdy nemohou
míti přítažlivosti. Jen Chorvaté a z části Sle-
vinci mohou souhlasiti, a to jen do jisté míry,
s Poláky co se týče úlohy katolické církve,
Dá-liž se mysliti, aby Srbové, Bulhaři, Rusové,
ano i značná část Čechův a Slovákův se svým
tradicemí kyrilometodějskými a husitskými, mohli
si jen představit možnost rozvoje Slovanstna
v duchu takových ideí Solověva?
Na tomto sjezdě ukázalo se, proč Poláci
v poslední době zúčastňovali se slovanských
sjezdů. Jejich jednání na dubrovnickém sjezdé
ostatní Slované odsuzují stále víe.
Čičerin
Zdzechovský
Polák
Chorvat
Srba
Bulhar
Rus
Čechův
Slovákův
Slovan
Rusko
Slovan
Vladimtra Solo
28
article
Rusko a Rakousko na Balkáně.
»Hoocru« vždycky přály rakouskosuher-
skému vlivu na Balkáně, pokud vyplývá z blíz-
kého sousedství a někde i z nerozlučnost
zájmů Rakousko-Uherska se státy balkánským
a pokud Rakousko-Uhersko Joyalně se drží v
svém kruhu. Rakouskoruská dohoda z r. 1897
o statu quo na Balkáně nenašla si nadšeně jšího
chvalořečníka a obhájce nad »HoBocru«.
Ilze si představiti, jak petrohradskému
listu bylo, když nedávno »Pesther Lloyd« a po
něm celá smečka officiosů peštských i vídeň-
akých zahájily boj proti ruské politice na Balkáně
Klevety jejich byly už vyvráceny, mfrumilovnos
Ruska dokázána. Není už Rusům třeba takové
útoky odrážeti.
S rukama sepjatýma»HoBocru« stojí na
mořem ve Vídni a Pešti prolitého inkoustu a roz-
jimají:
Tak zv. vliv skládá se z rozličných si.
Lloyd
Kleveta
Rusko
Rakousko
Balkán
RakouskoUhersko
Uhersko
Ilha
Vídeň
Pešť
Rakouskoruská dohoda
29
article
Ruský vliv zakládá se na náboženství, na ná-
rodním příbuzenství, na historických vzpomia-
kách, na sousedství; rakouský projevuje se
hlavně v oblasti hospodářské a obchodní. Z
tato léta nestalo se nic, co by zmenšilo ruský
u rakouský vlív. Obat státy zachovaly si sví
posice a nemají žždné přičiny záviděti nebo ne-
důvěřovati si. Jich vlivy pracují bézmála rovno-
běžně, jejich zájmy se nesrážejí, aěkoli maďar-
ským publicistům, jak vidno, chtělo by se ob-
noviti nešťastnou éru konfliktů a vrátiti se kle-
tům osmdesátým. Račte dovolitic co získá Ra-
kousko-Uhersko návratéma ke konfliktům s Ru-
skem ?Na tyto otázky nejlépe odpovídají vý-
sledky jeho politiky v Srbsku a Bulharsku. Jeko
vliv nezvětšil se ani o zblo, ale za- to nenávist
balkánského obyvatelstva k rakousko-uherské
politice vzrostla na nejvyšší stupeň. Jestliže tato
nenávisť poněkud vochabla, za to Rakousko-
Uhersko děkovati může jen své dohodě s Ru-
skem z r.1897: Možno říci, že ne Rusko,
nýbrž Rakousko-Uhersko má prospěch z těo
dohody, jež pro Rusko byla hevýhodna už proto,
že níkdy v Rusku nebyla populárná a způso-
bila ochlazení k balkánským záležitostem.
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Rusko
Rakousko
30
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Pardubic. (ZvI. telet. zpráva »N. L.e)
Důvěrníci národní strany svobodomyslně zemské
skupiny pardubické shromáždili se včera k po-
radě o kandidátovi poslanectví pro nastávajíeí
volbu do zemského sněmu království českého.
Z usnesení porady této zaslán byl rektorovi vr-
sokého českého učení technického p. prof. J. V.
Hrázskému telegram tohoto obsahu: Jedno-
myslným usnesením důvěrníků skupiny měst
Pardubice-Holice- Chlumec nabízí se Vaší Slovut-
nosti kandidatura na sněm královatví českého.
Prosíme, abyste kandidaturu tuto, která nadše-
ného souhlasu došla, příjati ráčil. Čeněk Vl alh-
čura, předseda Politického klubu v Pardubi-
cích, dr. Horák, jednatel Politřckého klubuv
Pardubicích, Karel Frič, starosta města
Chlumce, dr. Václav Bauer, místopředseda
Politického klubu v Chlamci, dr. Alexandr
Vaníček, náměštek starostův v Holicíct.
Z Kutné Hory. Městská rada král. hor-
ního města Hory Kutně souhlasně s místními
důvěrníky národní strany svobodomyslné navr-
huje za kandidáta poslanectví na sněmu zem-
ském za král. horní mésto Kutnou Horu sta-
rostu města pana Macháčka, dosavadního
poslance.
Z Roudnice. Zástupcové obcí roudnických
spolu s důvěrníky národní strany svobodomyslná
z okresu roudnického, usnesli se navrhnouti za
kandidáta poslanectví na sněmě král. českého
za okresy mělnický a roudnický pana Karla
Štolce, rolníka ve Spomyšli, svého dosavad-
ního poslance.
Z Králova Městoe. Důvěrníci národn
strany svobodomyslné se zástupei okresního
zastupitelstva nabídli na základě jednomyslného
profesor
Hrázský
Čeněk vládní
doktor
Horák
Frič
Bauer
Vaníček
Macháček
Štolc
Pardubice
Holice
Chlumec
Pardubi
Chlamec
Kutná Hora
Roudnice
Spomyšl
Politřcký klubuv Pardubice
městský rada král . hora