ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a8126440-661b-11dc-b37e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 94, place 51, org 15, work 2
1 masthead
8. září 1901.
2 masthead
Císlo 248.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
usnesení kandidaturu ve venkovské skupině poděbradsko královoměstecké panu dru. Frant. Fiedlerovi, professoru české techníkya členu výboru českého odboru zemědělské rady v Praze. Z Ústí n. Orl. Důvěrníci národní strany svobodomyslné z okresu Ústí n. Orl. usnesli se navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm král. českého za venkovské obce žamberecké ústecké svého dosavadního zástupce p. Frant. Hovorku, rolníka a říšského poslance v Ne- mecké Rybné.
František Fiedler Hovorka Praha Ústí Orlický český odbor zemědělský rada
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klerikální výhybkáři. Tklivě dojímá umění, s jakým vyhýbá se pražský orgán kleri kální řeřavému kusu klerikální otázky v Če chách, plánu hierarchie totiž, rozděliti králov- ství české národnostně na české a německé diécese s úplným obětováním českých menšin na svůdný vzor a ulehčení politickému roztr- žení Čech podle přání německého. V pátok jsme prohlásili, že žádáme zřejmou, neklamnou odpověď, co jest pravdy na zprávách v českých listech z kruhů duchovenských uveřejňovaných o tom, že jest hotovou věcí církevní roz- dělení království podle národností tak, že ně- mecká diécese v sev. Čechách skládati se má z Chebska, z diécese litoměřické, z německýeh vikariátů diécese královéhradecké, že biskupem této výhradně německé diécese předurčen jest nově jmenovaný svělící biskup Frind, že toto církevně národnostní rozdělení Čech nabýti má dualistického výrazu jmenováním německého ge- nerálního vikáře v Praze. Opakovali jsme uji štění českého katolického kněze, že jsou učiněny všechny přípravy k uvedení tohoto plánu ve skutek, jakmile dojde ke změně na biskupském stolci v Litoměřicích, že souhlas všech církev- ních faktorů k tomu konci již sjednán v čet- ných konventiklech, řízených budoucím litomě- řickým biskupem drem. Frindem, hlasatelen evangelické zásady o inferioritě národa českého a že jest již postaráno o to, aby také litoměři- cká kapitula byla úplně zgermanisována tak, jako všechna duchovní správa v uzavřeném územi a tak jako mají býti potlačena jazyková rovná práva Čechů v severních Čechách v ko- stelích katolických. Co je na tom všem pravdy?
Čech Frind Čecho Čechy Chebsko Praha Litoměřice
7 article
Mohou tyto zprávy vyvrátiti způsobem zřejmým a neklamným příslušné a rozhodující kruhy du- chovní správy v Čechách? Tak zní naše olázka. Včerejší vydání orgánu páně arcibiskupova upra- vuje si otázku tuto následovně, jak píše: »N. L.« nás neustále vybizejí, bychom řekli ote- vřeně a upřímně, zdali dojde k roztržení diécesi českých či ne, když došlo ku jmenování dvou světících biskupů.« Potom následuje obvyklá nechutnost katolického orgánu, odkazujeť nás na eírkevní právo, to že vyjasní nám poměr svělicího biskupa k biskupu řádnému, jakož i poměr světícího biskupa k diécesi a jeho práva. Ke zřízení nové diécese jest prý zapo- třebí souhlasu císařova, papežova a biskupa. jehož se týká. Biskup světící jest prý pouze na výpomoc dán a z toho, že byl jmenován jeden Čech a jeden Němec, »nenásleduje ještě — píší »K. L.« — že by metropolita neměl práva poslati německého biskupa světícího do českých osad a nnopak. A kdyby byli po- sIláni jen do osad své národnosti, jdou tam v zastoupení jednohoa téhož metropolity, a nižádné dů- sledky by z tobo činěny býti ne- mohly. Ostatně nemá světící biskup práva, určovati si obor působnosti své, nýbrž ten, jehož pomocníkem jest. Myslíme, že to dostačí.«
Čo Němec K L Čechy pán
8 article
My zas myslíme, že nikoli a sice proto, že se neodpovídá ani na jediný odstavec našeho do- tazu, nýbrž že se našim dotazům dává podklad naprosto nenáležitý. Neptali jsme se, zdali dojde k rozlržení, když došlo ku jmenování dvou svě ticích biskupů, nýbrž ptali jsme se, je li pravdou, že jeden z obou nových světlcích biskupůa sice Němec dr. Frind jmenován býti má bisku- pem připravené německé diécese a ptali jsme se po věci nekonečně důležitější, to jest, je-li pravda, že tato nová německá diécese jest již do posledního vikariátu sestavena. Jen jedinou větou dotýká se list páně kardinálův vlastního předmětu sporu, an dí: »Zda se Opitza výhradně jen Opitz namáhá, aby došlo k utvo- ření diécesí českých a německých, zůstává in- differentním a hlas jeho marně volá. « Jest nej- výše podezřelé, že se katolický orgán neodvážil ani na přímé prohlášeni ve formě
Němec doktor Frind Opitz
9 article
»Výhradně Opitz se domáhá a marne jeho volání.« Ve znění, voleném listem arcibi- skupovým, marně ukrývá se jesuitská resle- vatio mentalis, připouštějící, že se vedle Opitze ještě někdo jiný domáhá. Jestliže se jen Opitz domáhá, pak jest ovšem jeho snažení marným, toť jisto — dokud se mu nevyšlo ochotně vstříc od těch, u nichž se domáhá. A že se tak stalo, to tvrdí právě uvedené námi hlasy ze zasvěce- ných kruhů duchovenských a zdal ae tak stalo, tážeme se my. A na to žádáme přesnou, neklamnou odpověď. Neptáme se po právech světicích biskupů a od koho závisí souhlas s utvořením nové diécese, nýbrž na to, zdali k tomu souhlasu dospěli biskupové hra- decký, litoměřický a arcibiskup pražský se svými úřady duchovními, kdyžtě se tvrdí, že rozdělo- vaci přípravné práce jsou již skončeny a z dal i kurie římská k tomu svůj sou- hlas dala. A k podezření, že tomu tak jest, máme i my, zejmena co se Říma týče zcela přímé důvody. Rozumějí nyní » Kat. Listy ?« — V záležitosti nových světících biskupů došlo nás toto sdělení: Šlo o světl cího biskupa pro diecési litoměřickou. Biskup Schöbel nejprve pomýšlel na rektora Kordáče, ale upustil od svého úmyslu hroze se následkův úrputně štvanice, již za včas zaran- žoval známý páter Opitz. Navrhl pak velmistra křižovniekého dra. Horáka. Kapitola, jakkol nyní celá téměř německá, s volbou tou sou- hlasila. Když věc hotová obvyklým způsobem předložena byla vládě, tu mistodrži te hrabě Coudenhove s horlivosti u něho vzáenou zasadil se proti kandidátu navrženému, že jest Čech a německé obyvatelstvo že by jim bylo popuzeno. Navrhoval kanovníka Frinda. Páter Opitz velké má slovo v praesidiální kan- celáři českého místodržitelství a rovněž v mini sterstvu u referenta kultu Huss areka. A ne
Opitz Schöbel Kordáč Coudenhove Frind Řím Čechy
10 article
lenil. Biskup Schöbel nedovedl však se cl a hodnosli svou srovnati, aby upustil od kandi- dáta, proti němuž nebylo jiného než český jeho původ. Tu v praesidiální kanc- e lár místodržitelské zrodil se plán, aby ka- novník Frind učiněn byl světícím biskupem pražským. Aby věc nebyla přílis okatou, měl se vedle něho státi biskupem také jeden kanovník český. U dobráckého, churavého a po měrů málo znalého arcibiskupa měl pan místo držitel práci snadnou. Tak zběhlo se, že a rei diecése pražská bude míti — čeho ještě neměla — hned tři světící bi skupy! Národnostní rozhranění Čech v ohledu církevním učinilo tu značný krok ku předu. Jest to dílo místodržitele hr. Coudenhova. — Dále píše se nám s jiné strany, z kruhů ducho- venských: Včerejší »Kat. Listy« odpovídají dětem — nejapným vykrucováním. O úkolech světícího biskupa vyzvěděti z církevního práva — nepadá přece ve věci tak vážné, o niž jde, naprosto na váhu. Jmenováni byli dva světící biskupové — ač mimo arcibiskupa mladého žije ještě jeden světící biskup Kalous. K čemu to »Kat. Listy« rozhodly, že jeden pro Němce a druhý pro Čechy. Což pak jsou naši hierarchové našim krajanům-Němcům kamenem úrazu ? Jest přece známo, že v otázkách národních jsou titéž až příliš ohební a ohledů plní. A pro koho jsou arcibiskup a biskup Kalous? Že by pověstný
Schöbel Coudenhove Kalous Němec Čechy
11 article
Frind měl býti pomocníkem biskupa litoměři- ckého — jak tvrdily »Kat. Listy« — přímo za- ráží; neboť taký pomocník měl v prvé řadě hledán býti mezi kněžstvem diecése litoměřické Ale — nacionálům německým šlo o jejich mi- láčka, pilného navštěvovatele pražského kasina — a tu Čech, zasloužilý Kordáč, musil ger- mánské klice Opilzově a soudruhů ustoupiti, aby z cizí diecése kanovník »dle srdce« našich ger mánských řvounů zaujati mohl místo zatím světí cího a později diecesanního biskupa. Z průběhu událostí zjevna jest čilost a agilnost německého kleru, který bojuje až do nejvyšších kruhů za osvědčeného nacionála, kdežto český klerus o věc ani se nestará a jmenováním národnostně vlaž- ného a spíše ctižádostivého Krásla se spokojuje. Že mladý a slabý arcibiskup nacionálům vsed na vějičku a počet biskupů v diecési své zčtyř- násobil, ač potřeba toho nebyla a není, jes důkazem, že naši Germánové mají za lubem rozdělení nejprve diecésní a pak celé církevní provincie české. Opitz, Frind consortes po- starají se už o další a hloupí »Čecháčkové« budou netušíce státi pojednou před hotovou věcí.
Frind Čo Germán Opitz Čecháčková
12 article
»Arcibiskupská kadilelnice« — jak případně »Rozvoj« nazývá »Kat. Listy«, lhostejnost če- ského kleru posiluje, jakoby jmenování Čecho- žrouta Frinda bylo dílem samého Pána boha k dobru naší vlasti české a nechce viděti ani slyšeti, co už vrabci cvrlikají po diecési — že jakožto následky jmenování Frindova dostaví se německý generální vikář a dále pak německý arcibiskup. České vikariáty po království ujměte se věci a na svých poradách usneste se na vhodné, důstojné, ale důrazné petici k arci- biskupovi, ať se mu, nezkušenému, v čas ote- vrou oči ! Nedávejte však sluchu »Kat. Listům«. abyste nezaspaly čas přihodný! — Rozdělené Č echy v cifrách. Páně Pradova »Deutsche Volksztg.« den za dnem se namáhá, aby dokázala, jaká to pošetilost, čini-l strana všeněmecká obtíže snaze ostatních Němcův, aby toto království rozděleno bylo na dvě ad- ministrativně samostatné části. Den za dnem při- náší list ten články, aby dokázal, jakého hříchu se Schönererovci dopouštějí na německém in- teressu, vzpírají-li se hlavnímu požadavku něme- ckému: národnostnímu rozdělení Čech. Včera vyslala »Volkszeitung« do boje za rozděleni Čech celé houřy číslie, jimiž snaži se dokázati, jak mnoho Němci v Čeehách u porovnání s námi daní platí a jaká by to byla výhoda, kdyby všechno to, co připlácejí Němci na polřeby zem- ské, zůstalo také v rukou německých. V článku tom praví se mezi jiným: »Čechy, nejbohatší země monarchie, jež každého roku odvede do státní pokladny asi o 200,000.000 korun více, než co zpotřebuje, trpí, pokud se týče finane zemských, nejvíce nedostatkem peněz. Čechové osvědčili se býti velmi špatnými hospodářia sice proto, že na zřeteli měli vždy jen národní moment, ne ale finanční a hospodařské zájmy celku,« Hluchá fráse. Bezpochyby že tak činil
Frind Frindův Němcův Němec Čecho Čechy Páně Pradov Deutsche Volksztg
13 article
Němci, když za osudné české passivity nastavěli si z českých peněz houfy škol a vůbec ve všech oborech tak se opatřili, že po letech jsme to ještě cítili. Za německého hospodářství prý sta- čila 26—39procentní přirážka zemská i nebylo třeba kontrahovati dluhů, kdežto dnes plati se v Čechách zemská přirážka 55 proc. a země má již 42.6 mill. K, zapsaných černou křídou v knihách Zemské banky. Letos na př. činí de- ficit při potřebě 50,293.879 K 6,000.000 K jež muzí země půjčkou si opatřiti. — Pravda, však »D. Volkszeitung« sama vysvětluje, co je příčinou tak horrendního vzrostu potřeb zem- ských. Že jsou to školy. Kde jen by byli se- brali »dobří němečtí hospodáři« peněz na školy, jichž zřízení diktovaly ohledy kulturní a kde by si byli opatřili peněz na přídavky učitelské, jež diktovány byly ohledy lidskosti? Lví podil na daních a přirážkách, jež se v Čechách odvá- dějí, mají prý Němci — tvrdí »Reichenb. Volks- zeitung«. A aby to dokázala, je tulihned s tvrze- ním jakéhosi pana Wiesra, jenž v národně-agi- tační brožuře, jaké nebývají z pravidla čirým a spolehlivými prameny statistickými, tvrdí, že prý osobní daně z příjmů platí v Čechách
Němec D Volkszeitung Wiesr Čechy zemský banka
14 article
Němci 576 proc. a Čechové jen 42.4. Nepopí- ráme, že Němci v Čechách jsou poměrně bohat- šími než my Čechové. Je to přirozeno, poněvadž mají ve svých rukou z valné části průmysl obchod, kdežto Čochové jsou po většině země- dělci a živnostníky. Však jakou cenu má takové soukromé počítání, jež z předu hned provádí se s určitou tendene!? Dle jakého kriteria roztřido- val pan Wieser národnostně daň z příjmů »,Dobrý znalec“ poměrů berních v Čechách,« pokračuje »D. Volkszeitung«, resp. pan Prade. »vypočetl, že ze 66,500.000 K přimých daní, z nichž se platí přirážky zemské, platí Němei 35,500.000 a Čechové jen 31,000.000 korun.« My opět dovolávati se můžeme »dobrých znalcůk, kteří tvrdí pravý opak: Čechové že zúčast- něni jsou na přímých daních 41,000.000 k a Němci pouze 25,000.000 Kl. Kdoe má pravdu?A proti tomu vypočítává » Volkszlg.«, mnoholi dostane se z toho všeho, pokud totiž jde o rozpočet zemský, Němcům. Nejhůře pr jsou Němci v tom ve školství. Dle výkazu zemiské skolní rady bylo v roce 1899 —1900 v Čechách 6807 německých a 10.276 českých tříd, jež vydržovány byly úhrnným nákladem 31,322.362 K. Stála tedy třída průměrně 1833 koruny. Jinými slovy, stálo německé školstv v Čechách 40 proc. a české 60 proc. obnosu na školství vydaného. A to prý je nespravedli- vostí. Kdo za to může, že v Čechách je bez mála dvakráte tolik dětí českých než německých Když prý všechno to se uváží, potom prýs teprve ukáže, jak naléhavá je potřeba, aby vy- hověno, bylo žádosti Němcův a zemský rozpočet aby byl rozdělen tak, aby, co Němci platí, také v jich, prospěch bylo užito . . . — Potud pan
Němec Čecho Wieser D Volkszeitung Prade Klement Němcův Čechy
15 article
Prade. Jsme rozhodnými odpůrci jakéhokoli dě- lení, poněvadž víme, kde by skončilo, kdyby v něčem, a byť to bylo třeba jen o vlas. upuštěno bylo od principu naprosté nedělitelnosti země, však v jednom připadě snad bychomsi dali říci: kdyby pan Prade byl tak laskav a dopomohl společně s nám témuž principu, jejž hlásá v zemi, ku platnosti též v říši. Vždyť sám praví z počátku své statě, že království české o 100 millionů zlatých ročné do státní pokladny zaplatí více, než zpo- třebuje. Nač tedy poctivým vý sledkem práce a potu krmit jiné Jak jinak by se nám dařilo, kdybychom peněz těch mohli si ponechat sami! Snad bychom se potom ani o domácí přijmy své děliti ne- musili, kdyby nám tolik peněz bylo vrýceno z pokladny státní. Nerozumí tomu pan Prade — Obranný orgán zemědělský domnívá se patrně, že čím tlustší písmo, tím pádnější důvod i protož nám hledí imponovati především co nejštědřejším plýtváním tiskařské černě. O- povídá nám vlastně plakátem do svých sloupeů zlomeným a je-li v něm ještě něco tučnějšího než písmo, jsou to nes—mysly »Obrany Země děleů«, jimiž nás častuje. Až do dneška zůstal nám orgán agrární dlužen vyvrácení našich vý- vodů, jimiž dokazujeme, že hnutí agrární jes jako hnutí stavovské, vystírající hmotný třídn blahobyt výše myšlenky národní, seslabením české posice v budoucí sněmov ně české. Tu setká se české zemské poselstvo se sjednoceným krajně nacionálním všeněmeckým šikem Wolfovců —
Prade
16 article
tendencí agrární naproti tomu jest rozdvojen českých poslaneckých řad takovým roztříděním, jehož spurnost jest patrna již z dnešního sta- noviska agrárniekého proti straně svobodo myslné, kterouž zrádně opustili. Jednotné vše německé poslanectvo německé na jedné, roze klané české na druhé, toť první nebezpečí agrár- ního hnutí. Zcela boz vyvrácení zůstavena dalšt naše námitka, že v nastávající sněmovně zaujme spor národnostní celou šíři jednání a že třídním socialismem zvlažnění agrárníci, kteří ani ve včerejším čísle svého orgánu netají se, že k usku tečnění svých agrárních cílů hledají a hledat budou spojenství s německými selskými poslanci kteří přece budou všeněmecké barvy, nemohou obstáti v tomto boji. Baz spojenectví s rolni ckými poslanci jiných národností v Rakousku není vlivuplná strana agrární možna, což na- značuje »Obrana Zemědělců« svým heslem »Agrárníci všech zemí spojte se!« a bez tohoto spojení jest program českých agrárníků ničím, spojení to pak není možno, vytrvá-li strana agrární při státoprávním ano při pouhém rovno- právném programu, neboť zástupci německýeh venkovských obcí, na rozdíl od našich agrár- niků výhradně nacionální, nebudou jinak s nimi ani mluvit. Nevyvrácena zůstala naše výtka, ž spojenectví, ano splynutí selského stavu s velko- statkáři v jedinou agrární frakci jest nejenom sebezapomenutím stavovským, nýbrž zhoubou právě rolnického programu českého, či jak do- kládá vůdce moravské agrární strany poslane
Baza Rakousko
17 article
Svozil, že »ůzké spojení rolnictva se šlechtou tak, jak chce strana agrární v Čechách, jest krokem ke smrti a ne kživotu. Tate fakta kteráž hoří jako světlárny na výstrahu rolni- ckému směru ve víru volebním, neshašeny dosud ani včerejším návalem větru tak zplna nabraných úst »Obrany Zeměděleů«. Praví-li orgán tento. že můžeme býti ujištěni, že agrárníci jsou stejně národní jako my, je takové rčení pouhá pleva, když skutek dokazuje opak a tvrzení, že neruši jednotu národa, vyvrací pouhé faktum, že vy- stupuje proti kandidátům národní jednolitosti kandidáty rozkolu. Před lely prý jsme se neptali, není-li neštěstím rozbíjeti jednolitost zastupitelstva národního, dí »Obrana Zemědělců«. Před lety byla živelní erupce, která odmetla staročeské punktace, štěstím národa a to, co rozbito, nebyla jednolitost národa, nýbrž zrada na jeho životě a celistvosti vlasti! Jsou mnohem šťastnějš a silnější, poněvadž samostatní národové, kteři lekají se agrární separace jako záhubně brány. Poslyšme jen, co pravil předseda uherského mi- nisterstva Koloman Szeli v poslední schůzi po- slanecké sněmovny proti možnosti agrárnich voleb do přištího sněmu uherského: » Najednou přicházejí čtyři anebo dvanáct lidí,« tak konči svou řeč šl. Szell, i pravi: »Poněvadž nám ne- bylo možno, vše, co v programu agrárním svém máme aneb většinu jeho provésti, držm spolu a spolčme se v separátn skupinu. Co stane se z jednoty této země, co z jejího státního a společenského života. když se tu seskupi mínění podle různých zájmů hospodářských, dle různý ch povolání, odvětví, dle různých vý- dělkových pramenů. Nám zde nic jiného nesmí na mysli tanouti, leč abychom v každé otázce hledali zásadu pravdy a společnýeh zájmů zesilení a rozvoje této země, nikoli však.
Tate Koloman Szel Čechy
18 article
abychom ji řešili jednostranně tím či onim směrem...« Tak mluvil Szell. A Uhrům přece neběží ojich národní existenci, oni nestojí před zejícím nebezpečím zániku, do jich sněmovny nevstupuje strana pangermánská, podporovaná vně i zevně, oni nemají co bojovati proti pro- gramu připojení své země k říši německé, kterýž program sdílí s Wolfovei celý mocný německ národ! A Uhři jsou přece také národem země dělským! A přece jest agrární separatismus pro ně ohrožující ranou. Pro nás je pak krutou po- hromou, poněvadž jest ke všemu pouhým před- stíráním, pouhou záminkou k lovu mandátů pro lidi neschopné i pouhých úkolů čistě zeměděl ského, natož pak politicko-národního programu — Projevená důvěra. Z Kulné Horyse nám oznamuje: Včera dopoledne dostavila se k posl. dru. Pacákovi osmičlenná deputace jež mu podala adresu důvěry 63 obcí na Kutno- horsku. Mluvčím deputace byl starosta okresníh výboru p. Výborný. — Klub voličů novoměstských. V pá tek dne 13. září t. r. koná se veřejná schůze klubovní, kteráž věnována bude důležitému zájmu zejmena hořejšího Nového města a zvlášte čtvrtě podskalské. Na program položen rozhovor »o tunelu a silnici vyšehradskou skalolu«, o kterémž projektu v nejbližších dnech rozhodovati bude sbor obecních starších. Poněvadž otázka tato má i pro okolní obce svoji důležitost, zvou se interessenti k účasten- ství. Schůze konati se bude v sále restaurac p. Němečka ve Vyšehradské třídě o 8. hodině večer. Rozhovor zahájí městský rada a stavítel pan Kovařovič. Hosté jsou vítáni. Správní výbor koná ve středu v restsurantu Brejškově schůzi.
Szell Uher Pacák Výborná Němeček Kovařovič Brejškův Uher
19 article
— Z Roudnice, 7. září. (Zvl. tlg. »N. L.«) Schůze lidu v Roudnici za skvělého průběhu nevídaného účastenství přijala následující reso- luci: Po vyslechnutí krásného referátu pana Schmídt-Beaucheza vyslovujeme sympatie slav- nému a rytiřskému národu francouzskému slibujeme i na dále úsilovně pěstovati styky česko-francouzské, které nezakládají se toliko na citovém přátelství a hlubokém obdivu k velké a šlechetné Francii, nýbrž i na společném zájmu proti společnému nepříteli, proti výbojnému hnut pangermánskému, jež stejně ohrožuje Franci a nás i celistvost Rakouska. — Spisovatel Alois Gallat zemřel Z Chrudimi došla nás telegraficky osudná zvěst. že zemřel tam včera odpoledne náhle oblíbený a stařičký pěstitel českého humoru Alois Gallat. Alois Gallat narodil se r. 1827 v Novém Bydžově.
Schmídt Beaucheza Gallat Roudnice Francie Rakousko Chrudim Nový Bydžov
20 article
Odbyv studia gymnasijní, vstoupil do státní služby jako úřadník, r. 1864 stal se městským koncipistou a r. 1882 ředitelem obecních úřado v Chrudimi. Již r. 1846 ve »Květech« byla otištěna deklamace jeho »Nářek školákův«. O té doby uveřejňoval tiskem deklamace, básně a novelly, jmenovitě věnoval se písemnictví humo- ristickému. Největšího rozšíření v kruzích spole čenských dosáhly dramatické burlesky jeho. v nichž výborným rozmarem známější dramata klassická travestoval a zároveň nejapnost hen pimprláckých parodoval. Gallat jest vůbec pů- vodcem tohoto odvětví českého humoru, v němžte nalezl dosti následovaíků. Práce jeho sebrané vyšly r. 1860 nákl. Stan. Pospíšila v Chrudimi a dočkaly se několika vydání, posl. r. 1893. Po 20 let vydával pravidelně každého roku o Sylvestru humoristicko-satirický »denníke »Sůva« a »Klapačka«, který se značné oblibě těšil. Také psal četné články z oboru samo- správy a zemědělského zákonoznalství pro chru- dimský »List hospodářský« a pracoval na mono- grafli města Chrudimi. Na tamější střední škole hospodářské vyučoval zemědělskému zákono- znalství a i o společenský rozkvět v Chrudimi získal si zásluh nemalých. Připomenouti ještě sluší, že jeho pílí, zjištěna byla provenience česká národnost i uvědomělost Jos. Ressla, čehož důkaz podal v brošurce, o stoleté slav- nosti narození Resslova vydaně. Čestná mu budiž pamět!
Gallat Pospíšil Sylvestr Sůva Ressl Resslův Chrudim Jos
21 article
— Rodinné zprávy. Slečna Berta Pichl- rova, dcera chefa firmy D. Pichler v Praze, za- snoubila se s p. Gustavem Bergmannem, pro kuristou téže firmy. — Slečna Marie Velebilova učilelka měšťanských škol ve Velvarech a pan Vilém Drda, definitivní učitel měšťanských škol ve Velva- rech a zatímní professor reálky v Lounech, slaví dnes sňatek o 11. hodině dopolední v chrámu Páně u sv. Jindřicha v Praze. — Z kruhů lekařských. Pan MUDr. Frant. Zahradnický, primář a operatér všeobecné okr nemocnice v Něm. Brodě, počne po návralu z cen opět dne 16. t. m. rady udíleti. — Pan MUDr. Václav Kafka, operatér, vrátil se do Prahy a ordinuje o pondělí dne 9. září v obvyklou hodinu na Betlem- ském nám. č. 2. — Úmrtí. V pátek zemřel pan Václav Slavík úřadník velímské továrny na čokoládu, cukrovinky kávové náhražky. Pohřeb bude zejtra odpoledne. — Zejtra o 1/23. hod. odpol. koná se pohřeb, náhle v 63. roce věku zemřelého pana Josefa Líp z israel. lázeň. dvora v Praze na hřbitov ve Straš nicích. — Uznání. Obecnímu staršímu panu E. Fat kovi vysloven byl za úspěšnou jeho činnost v úřadě hospodářského inspektora vřelý dík z jedno- hlasného usnesení správní rady ústředních jatek trhu dobytčího po přijaté zprávě o příznivém stavu zásob tohoto ústavu ve schůzi dne 28. srpna t.r. — Schůze Sokolstva a členů Národní jed- noty soveročeské v Pasekách nad Jizerou Tělocvičná jednota »Sokol« v Pasekách n. Jiz. spolu s damským odborem N. J. S. uspořádá v neděli dne 15. t. m. o 2. hod. odpol. v sále u pí. M. Souku- pově veřejnou přednášku »Výchova če- ského lidu a snahy Sokolstva«, kterou prosloví br.
Pichl D Pichler Bergmann Velebilův Drda svatý . Jindřich MUDr František Zahradnický Kafka Slavík Josef M Souka Praha Velvary Louny Německo Brod ský já Paseky nad Jizera Jizera Sokol
22 article
V. Kukaň, člen výboru Čoské obce sokolské a Nár- jednoty severo české. Poněvadž po přednášce konati se bude důležitý rozhovor o národní práci na po- mezí národnosiním v tomto, německým kapitálem ohroženém kraji, očekávají svolavatelé schůze, že v hojném počtu dostaví se jak členové sokolských jednot na Vysocku a Železnobrodsku, tak i členové Národní jednoty severočeské, zvláště ale nezorgani sované dosud české menšiny z okresu tannva ld- ského a roketnického. — Z české sekce lékařské komory. Dn 2. prosince t. r. budou se, jako příště každoročně. nifleti podpory z »Jubilejního podpůrného fondu císaře Františka Josefa I. pro příslušníky české sekce lékařské komory pro království české a jejich rodiny« Nárok na podporu z tohoto fondu mají jen oni pp. příslušníci české sekce lékařské komory, kteří upadl nezaviněným způsobem v hmotnou tíseň, aneb vdovy a sirotci, pozůstalí po příslušnících české sekce. Žádosti za podporu z tohoto fondu, opatřené úřad- ními doklady nemajetnosti, přijímá představenstvo včetně do 31. října t. r. Jen v případech zvláště na- lehavých může se ohled vzíti na žádosti i později podané. — Konfskace. Včerejší číslo »Humoristických Listů« bylo zabaveno pro tři drobnosti o Hilsnerově úlevě, vyšlo však zase v novém vydání. — Z Umělecké besedy. V archivu hudeb- ního odboru koná se revise, kteráž potrvá do 15 t. m. P. T. členové, jichž se týče, se žádají, aby vy- půjčené hudebniny v této době odevzdali. Pravideln půjčování počne 15. září t. r. Schůze správ- ního výboru koná se v pondělí dne 9. t. m.o 8. hod. večerní v místnostech besedních.
Hilsnerův P T Vysocko Železnobrodsko Čoský český sekec lékařský komora císař František Josef I
23 article
— K výpravé ditek z Pošumaví do Praby Dítky počtem 300 byly v pátek po příchodu svém zavedeny do Měšťanské besedy pražské, kde jmenem Národní jednoty pošumavské uvítal je pan ředitel Purghardt. V sobotu prohlédiy sobě dítky veškery památky pražské, sbírky musejní a byly pohostěny obědem vlasteneckou společností hostí »u Fleků«. Cestou po Ovocném trhu byly naše dítky obdarovány ovocem od bodrých našich žen na trhu pražském to v takové míře, že darů těch nedovedly ani unésti. Večeře poskytli: obec Baráčníků I., vlasten. spolek »Medák“, víastenecká společnost »u Primasů«, pan Schöbl. Snídaně: kavárna »Slavia« a »u červeného orla« v Celetné ulici. Večer navštívily dítky Národní divadlo. Dítky z Prapořiště pohostěny byly opětně spolky vyšehradskými, dítky ze Sekyřan spolky žiž- kovskými. Dítky sekyřanské navštívily též pletárnu Národní jednoty pošumavské v Melantrichově ulici
Primas Schöbl Pošumaví Celetná ulice Prapořiště Melantrichův baráčník I Slavia národní divadlo Sekyřany spolek žiž
24 article
kde vyřizovaly pozdrav od sester a matek svých. pracujících v Dol. Sekyřanech pro lento národní závod- Dítky byly zde hojně dary poděleny. Dnes v neděli uspořádá komitét na rozloučenou pro veškeré dítky ve velkém sále Měšťanské besedy přátelský večer se zábavním programem, k němuž pořadatelstvo veškery přátele menšin českých uctivě zve. Příspěvky peněžité budou kvitovány později. — Výstavy. Sbirky Národopisného musea českoslovanského jsou dnes v ne- děli obecenstvu bezplatně přístupny od 9—12 hodin. Ilustrovaný katalog lze dostati u vchodu za 40 kr. — Uměleckoprůmyslové museum ob- chodní a živnostenské komory v Praze (v nové bu- dově naproti Rudolfinu), Sanytrová ulice. Výstava vá- noční. Výstavní předměty přihlásiti dlužno nejděle do 31. října 1901; ku přihláškám později došlým nelze míti zřetele. Přihlašovací listy vydává neb na požádání zašle kancelář musejní. Sbírky musejní ote- vřeny jsou denně, vyjma pondělí, ve všední dny o 10—1 a od 3—5 hod., v neděli od 10—3 hodin. Knihovna otevřena jest denně vyjma pondělí od 10—12 hodin. — Výstavu akvarlí a terrarií v Jungman- nově třídě navštíví dnes ráno mezi 7. a 81/2 hodinou pošumavské děti v průvodu svých pp. učitelů. — Uznání vérné služby. Za příčinou 20let věrné a poctivé služby své obdržel vrchní číšník v kavárně »u arcivévody Štěpána« na Václavském náměstí v Praze, pan F r. Moravec od zaměstna- vatele svého, pana F. Haunera, jenž uznal pilnost věrnost jeho i vřelým přípisem, značný čestný da peněžitý, od Společenstva výčepníků v Praze a okol čestný dar 100 K ve zíatě a čestný diplom.
Štěpán Moravec F Hauner Dolo Sekyřany sanytrový ulice Jungman Václavský náměstí Praha živnostenský komora v Praga Rudolfinum
25 article
— Světoznámé krápnikové jeskyně v Po- stojně opatřeny budou novým elektrickým osvě- tlením a sice v celé své rozloze, fakže budou i ony oddíly, které až dosud pouze svíčkami se osvětlo- valy, elektricky osvětleny. Tím umožněno bude každému návštěvníku v kteroukoli dobu uviděti vzácnou podivanou, totiž jeskyně ve slavnostuím osvětlení, což dříve bylo možným pouze s velikým nákladem a to dvakráte do roka při jarních a pod- zimních slavnostech. Nyní pouhým otočením kliky vypínače zjeví se užaslému návštěvníku tisíceré ča- rovné krásy podzemní. Za tím účelem zřízena bude poblíž jeskyně zvláštní elektrárna se dvěma parními stroji, každý o 25—40 koňských silách ku pohonu dvou dynam, každé na 25.000 wattů, s akkumula- torovou batteril, sestávající ze 292 článků s kapacitou 90—121 amperových hodin. Elektrárna bude zaroveň obstarávati veřejné osvětlení městyse Postojny 8 obloukov. lampami a 50 žárovkami, jakož i dodávati proud ku pohonu vodárny, así 15 koňských sil, jakož i pro soukromé osvětlení asi 400 žároveka přenos síly. Provedení installace v jeskyni, jež ob- sahovati bude celkem 28 obloukových lamp a asi 1000 žárovek, jakož i stavba elektrárny a zařizení pro městys svěřeno elektrotechnické firmě Bartelmus, Donát a spol. v Brně.
Donát Brno Bartelmus
26 article
— Reformy poštovní a telefonní. V čele francouzských úřadů poštovních je neunavný státní podsekretář Mougeot, který již několikráte překvapil veřejnost svými reformami. Mougeot co možná mo- dernisuje a zdokonaluje francouzské poštovní, tele- grafní a telefonní úřady a mnohé z jeho oprav pokusů byly následovány cizinou. Novým podnikem p. Mougeota je zavedení bezprostředního spojení tele- fonního mezi abonenty, aniž by musili užívati prostřed- nictví centrálky a aby byli pojištěni proti nediskret- nosti, že by někdo nepovolaný, třeba úřadník v te- lefonní stanici, poslouchal jejich rozmluvy. Tohio by se dalo docíliti jistým zdokonalením aparátu, jež se již bezmála podařilo, a až budou odstraněny ještě malé překážky, bude možno abonentům přímo s dovolati jeden druhého. Aparát nový je velmi složitý a velmi důmyslný. Druhý reformační podník pana Mougeota týká se poštovnictví. Jedná se o zavedení mezinárodních známek. Na posledním mezinárodním sjezdu poštovním na podnět p. Mougeota bylo uva- žováno o zavedení mezinárodních poštovních známek pro všechny země, jež jsou členy poštovní unie. Zatím se otázka ta studuje. Některé nové francouzské poštovní známky byly vydány v téže barvě, jaké jsou podobné známky německé a anglické, to již je jakýsi krok k mezinárodní známce poštovní. Pan Mougeot zanáší se též myšlénkou zříditi v Paříži museum poštovní. K tomu účelu byl zakoupen v ulici Grevelle bývalý palác Martignacův, kde budou umí- stěny velmi bohaté sbírky poštovní správy státní. — Na zubním ambulatoriu — přednosta prof. dr. Edv. Nessel — začne se zase pravidelně ordinovati počínaje dnem 9. září.
Mougeot Mougeota profesor doktor Edv Paříž Martignacův
27 article
— Spálová nákaza vytrvale a epidemicky řádí v Barákově ulici na rozhraní Král. Vinohradů a Vršovic, kam patrně přestěhovala se z assanačníjo obvodu, podobně jako prostituce, která zaplavila pražská předměstí. Opatření, která proti spále se činí. jsou nedostatečná. Stalo se, že z vinohradské strany přišla jistá žena, jejíž šest dětí mělo spálu, do domu na straně vršovické, kde nakazila těžkou spálou ditě v bytě, do něhož vstoupila; kromě toho roznemohly se v témž domě ještě tři jiné děti na spálu. To jest zjištěný případ. Když žena ta nakazila bezpochyby ještě jiné děti, byl byt její asi po třech nedělích desinfikován. Opatření takové, jako desinfekce bytu, málo pomáhá. Zde třeba přikročiti rázněji k věci, aby nákaze pokud možno se zabránilo. V Barákově ulici jest množství bytů jednopokojových, v nichž bydlí 5 až 8 členů rodiny a kde se pere, vaříi suší prádlo. Neníli rodina četnou, má obyčejně několik podnájemníků. Můžeme si snadno představiti, jaká atmosféra v takovém bytu panuje a jak škod- livě musí působiti na celé okoli. Jest žádoucno, aby příslušné orgány věnovaly větší péči přeplňován bytů, nežli dosud se děje.
Král Barákův ulice Vršovice
28 article
— Z přirody. Chladný vítr zavál ze strništ ve vyšších polohách ještě poslední zbytky chudičké úrody svážejí do stodol, jen ve krajině pacovskéa pelhřimovské a v údolích podkrkonošských tu a tam žloutnoucí paličky lenu dozrávají. Ještě nedávno světle blankytný květ s rozvitými korunkami jen dopoledne zdobil svahy pahorků a úpatí horských, nyní již položeny hrstě lenu na strniště, aby s řádně vymáčely a vzácná vlákna snadněji vydaly. Tu a tam v Cechách spatříš nyní políčko konopn s lodybami vztýčenými, jež chovají v sobě vlákna ke zhotovování provazů i příze a plátna konopného. Konopě hlavatá, samičí, dává ještě dobrý ptačí zob, semenec. Na neúrodných půdách horských i po- hanka ještě na polích s větevnatou, srstnato lodyhou, s dlouhostopečnými brozny a mnohde ješt s okvětím bilým nebo růžovým. Křižáci přineslí v 15. st. tu rostlinu do Evropy; od té doby seje s na borách, protože špatnou půdou se spokojí. Z semena, k obilí počítaného, dělá se mouka a kru- pice; nyní již méně pro zrno, jako spíše píce pr dobytek a pro koně se seje. I tyto rostliny v nej- bližší době se sklidí. — Letošní srpen v celku teplým a příjemným vynikal počasím; bouře a lijáky stihaly sice neustále mnohé krajiny, ale pří pokroči- lých žních neměly valných škodlivých následků. Na
Křižák Cecha Evropa
29 article
sv. Vavřince i na sv. Bartoloměje bylo krásně, z toho jest dle starých pranostik naděje na dobrý podzím v prvních dnech však srpen hodně hřál, z čehož na hojnost sněhu v zimě počítati možno. Za časných jiter zvédají se mlhy na lukách a polocích, které stále pěkné počasí zvěstují. Pro září jest letos dnem věštebným sv. Jilji, který právě v neděli prvého září se slavíl: Je-li hezky na sv. Jiljí, lze očekávati po 4 neděle hezké počasí. Již nyní houfy vlašťovek i jiného ptactva jako létající závoje povětřím nad poli se vlní, ale na Panny Marie narození nastane úplné vlašťovek rozloučení. Rolníci přáli by si ovšem, aby na sv. Jiljí i pak několikráte v září pršelo, po- něvadž po hojných deštích v září osení se zimní daří. — Proto však přece ještě léto plnon vládu drží; ještě neodložilo jasného diademu květů a ze- leně. Na slunných pasekách, stráních, na březích potoků a řek, na mezích vzdálenějších, kam ruka lidská kosou nebo srpem nedosáhne, syté barvy pozdní květeny utěšeně září. Zde vonný ta- volník podél potoka s listem dlouhým, na spodu bíle hustě plstnatým a bílým květem se dosud ho- nosí, jiné pak druhy téže byliny na pastvinách se uskrovňují a v zahradách umělých se stkvěji. Tmavě
Vavřinec Bartoloměj Jilja Jiljí Marie