5
article
usnesení kandidaturu ve venkovské skupině
poděbradsko královoměstecké panu dru. Frant.
Fiedlerovi, professoru české techníkya
členu výboru českého odboru zemědělské rady
v Praze.
Z Ústí n. Orl. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné z okresu Ústí n. Orl. usnesli se
navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm
král. českého za venkovské obce žamberecké
ústecké svého dosavadního zástupce p. Frant.
Hovorku, rolníka a říšského poslance v Ne-
mecké Rybné.
František
Fiedler
Hovorka
Praha
Ústí
Orlický
český odbor zemědělský rada
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klerikální výhybkáři. Tklivě dojímá
umění, s jakým vyhýbá se pražský orgán kleri
kální řeřavému kusu klerikální otázky v Če
chách, plánu hierarchie totiž, rozděliti králov-
ství české národnostně na české a německé
diécese s úplným obětováním českých menšin
na svůdný vzor a ulehčení politickému roztr-
žení Čech podle přání německého. V pátok
jsme prohlásili, že žádáme zřejmou, neklamnou
odpověď, co jest pravdy na zprávách v českých
listech z kruhů duchovenských uveřejňovaných
o tom, že jest hotovou věcí církevní roz-
dělení království podle národností tak, že ně-
mecká diécese v sev. Čechách skládati se má
z Chebska, z diécese litoměřické, z německýeh
vikariátů diécese královéhradecké, že biskupem
této výhradně německé diécese předurčen jest
nově jmenovaný svělící biskup Frind, že toto
církevně národnostní rozdělení Čech nabýti má
dualistického výrazu jmenováním německého ge-
nerálního vikáře v Praze. Opakovali jsme uji
štění českého katolického kněze, že jsou učiněny
všechny přípravy k uvedení tohoto plánu ve
skutek, jakmile dojde ke změně na biskupském
stolci v Litoměřicích, že souhlas všech církev-
ních faktorů k tomu konci již sjednán v čet-
ných konventiklech, řízených budoucím litomě-
řickým biskupem drem. Frindem, hlasatelen
evangelické zásady o inferioritě národa českého
a že jest již postaráno o to, aby také litoměři-
cká kapitula byla úplně zgermanisována tak,
jako všechna duchovní správa v uzavřeném
územi a tak jako mají býti potlačena jazyková
rovná práva Čechů v severních Čechách v ko-
stelích katolických. Co je na tom všem pravdy?
Čech
Frind
Čecho
Čechy
Chebsko
Praha
Litoměřice
7
article
Mohou tyto zprávy vyvrátiti způsobem zřejmým
a neklamným příslušné a rozhodující kruhy du-
chovní správy v Čechách? Tak zní naše olázka.
Včerejší vydání orgánu páně arcibiskupova upra-
vuje si otázku tuto následovně, jak píše: »N.
L.« nás neustále vybizejí, bychom řekli ote-
vřeně a upřímně, zdali dojde k roztržení diécesi
českých či ne, když došlo ku jmenování dvou
světících biskupů.« Potom následuje obvyklá
nechutnost katolického orgánu, odkazujeť nás
na eírkevní právo, to že vyjasní nám poměr
svělicího biskupa k biskupu řádnému, jakož
i poměr světícího biskupa k diécesi a jeho
práva. Ke zřízení nové diécese jest prý zapo-
třebí souhlasu císařova, papežova a biskupa.
jehož se týká. Biskup světící jest prý pouze
na výpomoc dán a z toho, že byl jmenován
jeden Čech a jeden Němec, »nenásleduje ještě
— píší »K. L.« — že by metropolita neměl
práva poslati německého biskupa světícího do
českých osad a nnopak. A kdyby byli po-
sIláni jen do osad své národnosti,
jdou tam v zastoupení jednohoa
téhož metropolity, a nižádné dů-
sledky by z tobo činěny býti ne-
mohly. Ostatně nemá světící biskup práva,
určovati si obor působnosti své, nýbrž ten,
jehož pomocníkem jest. Myslíme, že to dostačí.«
Čo
Němec
K L
Čechy
pán
8
article
My zas myslíme, že nikoli a sice proto, že se
neodpovídá ani na jediný odstavec našeho do-
tazu, nýbrž že se našim dotazům dává podklad
naprosto nenáležitý. Neptali jsme se, zdali dojde
k rozlržení, když došlo ku jmenování dvou svě
ticích biskupů, nýbrž ptali jsme se, je li pravdou,
že jeden z obou nových světlcích biskupůa
sice Němec dr. Frind jmenován býti má bisku-
pem připravené německé diécese a ptali jsme
se po věci nekonečně důležitější, to jest, je-li
pravda, že tato nová německá diécese jest již
do posledního vikariátu sestavena. Jen jedinou
větou dotýká se list páně kardinálův vlastního
předmětu sporu, an dí: »Zda se Opitza
výhradně jen Opitz namáhá, aby došlo k utvo-
ření diécesí českých a německých, zůstává in-
differentním a hlas jeho marně volá. « Jest nej-
výše podezřelé, že se katolický orgán neodvážil
ani na přímé prohlášeni ve formě
Němec
doktor
Frind
Opitz
9
article
»Výhradně Opitz se domáhá a marne
jeho volání.« Ve znění, voleném listem arcibi-
skupovým, marně ukrývá se jesuitská resle-
vatio mentalis, připouštějící, že se vedle
Opitze ještě někdo jiný domáhá. Jestliže se jen
Opitz domáhá, pak jest ovšem jeho snažení
marným, toť jisto — dokud se mu nevyšlo
ochotně vstříc od těch, u nichž se domáhá.
A že se tak stalo, to tvrdí právě
uvedené námi hlasy ze zasvěce-
ných kruhů duchovenských a zdal
ae tak stalo, tážeme se my. A na to žádáme
přesnou, neklamnou odpověď. Neptáme se po
právech světicích biskupů a od koho závisí
souhlas s utvořením nové diécese, nýbrž na to,
zdali k tomu souhlasu dospěli biskupové hra-
decký, litoměřický a arcibiskup pražský se svými
úřady duchovními, kdyžtě se tvrdí, že rozdělo-
vaci přípravné práce jsou již skončeny a z dal
i kurie římská k tomu svůj sou-
hlas dala. A k podezření, že tomu tak
jest, máme i my, zejmena co se Říma týče
zcela přímé důvody. Rozumějí nyní » Kat.
Listy ?«
— V záležitosti nových světících
biskupů došlo nás toto sdělení: Šlo o světl
cího biskupa pro diecési litoměřickou.
Biskup Schöbel nejprve pomýšlel na rektora
Kordáče, ale upustil od svého úmyslu hroze
se následkův úrputně štvanice, již za včas zaran-
žoval známý páter Opitz. Navrhl pak velmistra
křižovniekého dra. Horáka. Kapitola, jakkol
nyní celá téměř německá, s volbou tou sou-
hlasila. Když věc hotová obvyklým způsobem
předložena byla vládě, tu mistodrži te
hrabě Coudenhove s horlivosti u něho
vzáenou zasadil se proti kandidátu navrženému,
že jest Čech a německé obyvatelstvo že by jim
bylo popuzeno. Navrhoval kanovníka Frinda.
Páter Opitz velké má slovo v praesidiální kan-
celáři českého místodržitelství a rovněž v mini
sterstvu u referenta kultu Huss areka. A ne
Opitz
Schöbel
Kordáč
Coudenhove
Frind
Řím
Čechy
10
article
lenil. Biskup Schöbel nedovedl však se cl
a hodnosli svou srovnati, aby upustil od kandi-
dáta, proti němuž nebylo jiného než český jeho
původ. Tu v praesidiální kanc- e lár
místodržitelské zrodil se plán, aby ka-
novník Frind učiněn byl světícím biskupem
pražským. Aby věc nebyla přílis okatou,
měl se vedle něho státi biskupem také jeden
kanovník český. U dobráckého, churavého a po
měrů málo znalého arcibiskupa měl pan místo
držitel práci snadnou. Tak zběhlo se, že a rei
diecése pražská bude míti — čeho
ještě neměla — hned tři světící bi
skupy! Národnostní rozhranění Čech v ohledu
církevním učinilo tu značný krok ku předu.
Jest to dílo místodržitele hr. Coudenhova. —
Dále píše se nám s jiné strany, z kruhů ducho-
venských: Včerejší »Kat. Listy« odpovídají
dětem — nejapným vykrucováním. O úkolech
světícího biskupa vyzvěděti z církevního práva
— nepadá přece ve věci tak vážné, o niž jde,
naprosto na váhu. Jmenováni byli dva světící
biskupové — ač mimo arcibiskupa mladého žije
ještě jeden světící biskup Kalous. K čemu to
»Kat. Listy« rozhodly, že jeden pro Němce a
druhý pro Čechy. Což pak jsou naši hierarchové
našim krajanům-Němcům kamenem úrazu ? Jest
přece známo, že v otázkách národních jsou titéž
až příliš ohební a ohledů plní. A pro koho jsou
arcibiskup a biskup Kalous? Že by pověstný
Schöbel
Coudenhove
Kalous
Němec
Čechy
11
article
Frind měl býti pomocníkem biskupa litoměři-
ckého — jak tvrdily »Kat. Listy« — přímo za-
ráží; neboť taký pomocník měl v prvé řadě
hledán býti mezi kněžstvem diecése litoměřické
Ale — nacionálům německým šlo o jejich mi-
láčka, pilného navštěvovatele pražského kasina
— a tu Čech, zasloužilý Kordáč, musil ger-
mánské klice Opilzově a soudruhů ustoupiti, aby
z cizí diecése kanovník »dle srdce« našich ger
mánských řvounů zaujati mohl místo zatím světí
cího a později diecesanního biskupa. Z průběhu
událostí zjevna jest čilost a agilnost německého
kleru, který bojuje až do nejvyšších kruhů za
osvědčeného nacionála, kdežto český klerus o věc
ani se nestará a jmenováním národnostně vlaž-
ného a spíše ctižádostivého Krásla se spokojuje.
Že mladý a slabý arcibiskup nacionálům vsed
na vějičku a počet biskupů v diecési své zčtyř-
násobil, ač potřeba toho nebyla a není, jes
důkazem, že naši Germánové mají za lubem
rozdělení nejprve diecésní a pak celé církevní
provincie české. Opitz, Frind consortes po-
starají se už o další a hloupí »Čecháčkové«
budou netušíce státi pojednou před hotovou věcí.
Frind
Čo
Germán
Opitz
Čecháčková
12
article
»Arcibiskupská kadilelnice« — jak případně
»Rozvoj« nazývá »Kat. Listy«, lhostejnost če-
ského kleru posiluje, jakoby jmenování Čecho-
žrouta Frinda bylo dílem samého Pána boha
k dobru naší vlasti české a nechce viděti ani
slyšeti, co už vrabci cvrlikají po diecési — že
jakožto následky jmenování Frindova dostaví se
německý generální vikář a dále pak německý
arcibiskup. České vikariáty po království ujměte
se věci a na svých poradách usneste se na
vhodné, důstojné, ale důrazné petici k arci-
biskupovi, ať se mu, nezkušenému, v čas ote-
vrou oči ! Nedávejte však sluchu »Kat. Listům«.
abyste nezaspaly čas přihodný!
— Rozdělené Č echy v cifrách. Páně
Pradova »Deutsche Volksztg.« den za dnem se
namáhá, aby dokázala, jaká to pošetilost, čini-l
strana všeněmecká obtíže snaze ostatních Němcův,
aby toto království rozděleno bylo na dvě ad-
ministrativně samostatné části. Den za dnem při-
náší list ten články, aby dokázal, jakého hříchu
se Schönererovci dopouštějí na německém in-
teressu, vzpírají-li se hlavnímu požadavku něme-
ckému: národnostnímu rozdělení Čech. Včera
vyslala »Volkszeitung« do boje za rozděleni
Čech celé houřy číslie, jimiž snaži se dokázati,
jak mnoho Němci v Čeehách u porovnání s námi
daní platí a jaká by to byla výhoda, kdyby
všechno to, co připlácejí Němci na polřeby zem-
ské, zůstalo také v rukou německých. V článku
tom praví se mezi jiným: »Čechy, nejbohatší
země monarchie, jež každého roku odvede do
státní pokladny asi o 200,000.000 korun více,
než co zpotřebuje, trpí, pokud se týče finane
zemských, nejvíce nedostatkem peněz. Čechové
osvědčili se býti velmi špatnými hospodářia
sice proto, že na zřeteli měli vždy jen národní
moment, ne ale finanční a hospodařské zájmy
celku,« Hluchá fráse. Bezpochyby že tak činil
Frind
Frindův
Němcův
Němec
Čecho
Čechy
Páně Pradov
Deutsche Volksztg
13
article
Němci, když za osudné české passivity nastavěli
si z českých peněz houfy škol a vůbec ve všech
oborech tak se opatřili, že po letech jsme to
ještě cítili. Za německého hospodářství prý sta-
čila 26—39procentní přirážka zemská i nebylo
třeba kontrahovati dluhů, kdežto dnes plati se
v Čechách zemská přirážka 55 proc. a země
má již 42.6 mill. K, zapsaných černou křídou
v knihách Zemské banky. Letos na př. činí de-
ficit při potřebě 50,293.879 K 6,000.000 K
jež muzí země půjčkou si opatřiti. — Pravda,
však »D. Volkszeitung« sama vysvětluje, co je
příčinou tak horrendního vzrostu potřeb zem-
ských. Že jsou to školy. Kde jen by byli se-
brali »dobří němečtí hospodáři« peněz na školy,
jichž zřízení diktovaly ohledy kulturní a kde by
si byli opatřili peněz na přídavky učitelské, jež
diktovány byly ohledy lidskosti? Lví podil na
daních a přirážkách, jež se v Čechách odvá-
dějí, mají prý Němci — tvrdí »Reichenb. Volks-
zeitung«. A aby to dokázala, je tulihned s tvrze-
ním jakéhosi pana Wiesra, jenž v národně-agi-
tační brožuře, jaké nebývají z pravidla čirým
a spolehlivými prameny statistickými, tvrdí, že
prý osobní daně z příjmů platí v Čechách
Němec
D Volkszeitung
Wiesr
Čechy
zemský banka
14
article
Němci 576 proc. a Čechové jen 42.4. Nepopí-
ráme, že Němci v Čechách jsou poměrně bohat-
šími než my Čechové. Je to přirozeno, poněvadž
mají ve svých rukou z valné části průmysl
obchod, kdežto Čochové jsou po většině země-
dělci a živnostníky. Však jakou cenu má takové
soukromé počítání, jež z předu hned provádí se
s určitou tendene!? Dle jakého kriteria roztřido-
val pan Wieser národnostně daň z příjmů
»,Dobrý znalec“ poměrů berních v Čechách,«
pokračuje »D. Volkszeitung«, resp. pan Prade.
»vypočetl, že ze 66,500.000 K přimých daní,
z nichž se platí přirážky zemské, platí Němei
35,500.000 a Čechové jen 31,000.000 korun.«
My opět dovolávati se můžeme »dobrých znalcůk,
kteří tvrdí pravý opak: Čechové že zúčast-
něni jsou na přímých daních 41,000.000 k
a Němci pouze 25,000.000 Kl. Kdoe má
pravdu?A proti tomu vypočítává » Volkszlg.«,
mnoholi dostane se z toho všeho, pokud totiž
jde o rozpočet zemský, Němcům. Nejhůře pr
jsou Němci v tom ve školství. Dle výkazu
zemiské skolní rady bylo v roce 1899 —1900
v Čechách 6807 německých a 10.276 českých
tříd, jež vydržovány byly úhrnným nákladem
31,322.362 K. Stála tedy třída průměrně 1833
koruny. Jinými slovy, stálo německé školstv
v Čechách 40 proc. a české 60 proc. obnosu
na školství vydaného. A to prý je nespravedli-
vostí. Kdo za to může, že v Čechách je bez
mála dvakráte tolik dětí českých než německých
Když prý všechno to se uváží, potom prýs
teprve ukáže, jak naléhavá je potřeba, aby vy-
hověno, bylo žádosti Němcův a zemský rozpočet
aby byl rozdělen tak, aby, co Němci platí, také
v jich, prospěch bylo užito . . . — Potud pan
Němec
Čecho
Wieser
D Volkszeitung
Prade
Klement
Němcův
Čechy
15
article
Prade. Jsme rozhodnými odpůrci jakéhokoli dě-
lení, poněvadž víme, kde by skončilo, kdyby
v něčem, a byť to bylo třeba jen o vlas.
upuštěno bylo od principu naprosté nedělitelnosti
země, však v jednom připadě snad bychomsi
dali říci: kdyby pan Prade byl tak
laskav a dopomohl společně s nám
témuž principu, jejž hlásá v zemi,
ku platnosti též v říši. Vždyť sám praví
z počátku své statě, že království české o 100
millionů zlatých ročné do státní
pokladny zaplatí více, než zpo-
třebuje. Nač tedy poctivým vý
sledkem práce a potu krmit jiné
Jak jinak by se nám dařilo, kdybychom peněz
těch mohli si ponechat sami! Snad bychom
se potom ani o domácí přijmy své děliti ne-
musili, kdyby nám tolik peněz bylo vrýceno
z pokladny státní. Nerozumí tomu pan Prade
— Obranný orgán zemědělský domnívá
se patrně, že čím tlustší písmo, tím pádnější
důvod i protož nám hledí imponovati především
co nejštědřejším plýtváním tiskařské černě. O-
povídá nám vlastně plakátem do svých sloupeů
zlomeným a je-li v něm ještě něco tučnějšího
než písmo, jsou to nes—mysly »Obrany Země
děleů«, jimiž nás častuje. Až do dneška zůstal
nám orgán agrární dlužen vyvrácení našich vý-
vodů, jimiž dokazujeme, že hnutí agrární jes
jako hnutí stavovské, vystírající hmotný třídn
blahobyt výše myšlenky národní, seslabením české
posice v budoucí sněmov ně české. Tu setká se
české zemské poselstvo se sjednoceným krajně
nacionálním všeněmeckým šikem Wolfovců —
Prade
16
article
tendencí agrární naproti tomu jest rozdvojen
českých poslaneckých řad takovým roztříděním,
jehož spurnost jest patrna již z dnešního sta-
noviska agrárniekého proti straně svobodo
myslné, kterouž zrádně opustili. Jednotné vše
německé poslanectvo německé na jedné, roze
klané české na druhé, toť první nebezpečí agrár-
ního hnutí. Zcela boz vyvrácení zůstavena dalšt
naše námitka, že v nastávající sněmovně zaujme
spor národnostní celou šíři jednání a že třídním
socialismem zvlažnění agrárníci, kteří ani ve
včerejším čísle svého orgánu netají se, že k usku
tečnění svých agrárních cílů hledají a hledat
budou spojenství s německými selskými poslanci
kteří přece budou všeněmecké barvy, nemohou
obstáti v tomto boji. Baz spojenectví s rolni
ckými poslanci jiných národností v Rakousku
není vlivuplná strana agrární možna, což na-
značuje »Obrana Zemědělců« svým heslem
»Agrárníci všech zemí spojte se!« a bez tohoto
spojení jest program českých agrárníků ničím,
spojení to pak není možno, vytrvá-li strana
agrární při státoprávním ano při pouhém rovno-
právném programu, neboť zástupci německýeh
venkovských obcí, na rozdíl od našich agrár-
niků výhradně nacionální, nebudou jinak s nimi
ani mluvit. Nevyvrácena zůstala naše výtka, ž
spojenectví, ano splynutí selského stavu s velko-
statkáři v jedinou agrární frakci jest nejenom
sebezapomenutím stavovským, nýbrž zhoubou
právě rolnického programu českého, či jak do-
kládá vůdce moravské agrární strany poslane
Baza
Rakousko
17
article
Svozil, že »ůzké spojení rolnictva
se šlechtou tak, jak chce strana
agrární v Čechách, jest krokem
ke smrti a ne kživotu. Tate fakta
kteráž hoří jako světlárny na výstrahu rolni-
ckému směru ve víru volebním, neshašeny dosud
ani včerejším návalem větru tak zplna nabraných
úst »Obrany Zeměděleů«. Praví-li orgán tento.
že můžeme býti ujištěni, že agrárníci jsou stejně
národní jako my, je takové rčení pouhá pleva,
když skutek dokazuje opak a tvrzení, že neruši
jednotu národa, vyvrací pouhé faktum, že vy-
stupuje proti kandidátům národní jednolitosti
kandidáty rozkolu. Před lely prý jsme se neptali,
není-li neštěstím rozbíjeti jednolitost zastupitelstva
národního, dí »Obrana Zemědělců«. Před lety
byla živelní erupce, která odmetla staročeské
punktace, štěstím národa a to, co rozbito, nebyla
jednolitost národa, nýbrž zrada na jeho životě
a celistvosti vlasti! Jsou mnohem šťastnějš
a silnější, poněvadž samostatní národové, kteři
lekají se agrární separace jako záhubně brány.
Poslyšme jen, co pravil předseda uherského mi-
nisterstva Koloman Szeli v poslední schůzi po-
slanecké sněmovny proti možnosti agrárnich
voleb do přištího sněmu uherského: » Najednou
přicházejí čtyři anebo dvanáct lidí,« tak konči
svou řeč šl. Szell, i pravi: »Poněvadž nám ne-
bylo možno, vše, co v programu agrárním svém
máme aneb většinu jeho provésti, držm
spolu a spolčme se v separátn
skupinu. Co stane se z jednoty této
země, co z jejího státního a společenského života.
když se tu seskupi mínění podle různých
zájmů hospodářských, dle různý ch
povolání, odvětví, dle různých vý-
dělkových pramenů. Nám zde nic jiného
nesmí na mysli tanouti, leč abychom v každé
otázce hledali zásadu pravdy a společnýeh
zájmů zesilení a rozvoje této země, nikoli však.
Tate
Koloman Szel
Čechy
18
article
abychom ji řešili jednostranně tím či onim
směrem...« Tak mluvil Szell. A Uhrům přece
neběží ojich národní existenci, oni nestojí před
zejícím nebezpečím zániku, do jich sněmovny
nevstupuje strana pangermánská, podporovaná
vně i zevně, oni nemají co bojovati proti pro-
gramu připojení své země k říši německé, kterýž
program sdílí s Wolfovei celý mocný německ
národ! A Uhři jsou přece také národem země
dělským! A přece jest agrární separatismus pro
ně ohrožující ranou. Pro nás je pak krutou po-
hromou, poněvadž jest ke všemu pouhým před-
stíráním, pouhou záminkou k lovu mandátů pro
lidi neschopné i pouhých úkolů čistě zeměděl
ského, natož pak politicko-národního programu
— Projevená důvěra. Z Kulné Horyse
nám oznamuje: Včera dopoledne dostavila se
k posl. dru. Pacákovi osmičlenná deputace
jež mu podala adresu důvěry 63 obcí na Kutno-
horsku. Mluvčím deputace byl starosta okresníh
výboru p. Výborný.
— Klub voličů novoměstských. V pá
tek dne 13. září t. r. koná se veřejná schůze
klubovní, kteráž věnována bude důležitému
zájmu zejmena hořejšího Nového města a zvlášte
čtvrtě podskalské. Na program položen rozhovor
»o tunelu a silnici vyšehradskou
skalolu«, o kterémž projektu v nejbližších
dnech rozhodovati bude sbor obecních starších.
Poněvadž otázka tato má i pro okolní obce
svoji důležitost, zvou se interessenti k účasten-
ství. Schůze konati se bude v sále restaurac
p. Němečka ve Vyšehradské třídě o 8. hodině
večer. Rozhovor zahájí městský rada a stavítel
pan Kovařovič. Hosté jsou vítáni. Správní
výbor koná ve středu v restsurantu Brejškově
schůzi.
Szell
Uher
Pacák
Výborná
Němeček
Kovařovič
Brejškův
Uher
19
article
— Z Roudnice, 7. září. (Zvl. tlg. »N. L.«)
Schůze lidu v Roudnici za skvělého průběhu
nevídaného účastenství přijala následující reso-
luci: Po vyslechnutí krásného referátu pana
Schmídt-Beaucheza vyslovujeme sympatie slav-
nému a rytiřskému národu francouzskému
slibujeme i na dále úsilovně pěstovati styky
česko-francouzské, které nezakládají se toliko
na citovém přátelství a hlubokém obdivu k velké
a šlechetné Francii, nýbrž i na společném zájmu
proti společnému nepříteli, proti výbojnému hnut
pangermánskému, jež stejně ohrožuje Franci
a nás i celistvost Rakouska.
— Spisovatel Alois Gallat zemřel
Z Chrudimi došla nás telegraficky osudná zvěst.
že zemřel tam včera odpoledne náhle oblíbený
a stařičký pěstitel českého humoru Alois Gallat.
Alois Gallat narodil se r. 1827 v Novém Bydžově.
Schmídt
Beaucheza
Gallat
Roudnice
Francie
Rakousko
Chrudim
Nový Bydžov
20
article
Odbyv studia gymnasijní, vstoupil do státní
služby jako úřadník, r. 1864 stal se městským
koncipistou a r. 1882 ředitelem obecních úřado
v Chrudimi. Již r. 1846 ve »Květech« byla
otištěna deklamace jeho »Nářek školákův«. O
té doby uveřejňoval tiskem deklamace, básně a
novelly, jmenovitě věnoval se písemnictví humo-
ristickému. Největšího rozšíření v kruzích spole
čenských dosáhly dramatické burlesky jeho.
v nichž výborným rozmarem známější dramata
klassická travestoval a zároveň nejapnost hen
pimprláckých parodoval. Gallat jest vůbec pů-
vodcem tohoto odvětví českého humoru, v němžte
nalezl dosti následovaíků. Práce jeho sebrané
vyšly r. 1860 nákl. Stan. Pospíšila v Chrudimi
a dočkaly se několika vydání, posl. r. 1893.
Po 20 let vydával pravidelně každého roku
o Sylvestru humoristicko-satirický »denníke
»Sůva« a »Klapačka«, který se značné oblibě
těšil. Také psal četné články z oboru samo-
správy a zemědělského zákonoznalství pro chru-
dimský »List hospodářský« a pracoval na mono-
grafli města Chrudimi. Na tamější střední škole
hospodářské vyučoval zemědělskému zákono-
znalství a i o společenský rozkvět v Chrudimi
získal si zásluh nemalých. Připomenouti ještě
sluší, že jeho pílí, zjištěna byla provenience
česká národnost i uvědomělost Jos. Ressla,
čehož důkaz podal v brošurce, o stoleté slav-
nosti narození Resslova vydaně. Čestná mu
budiž pamět!
Gallat
Pospíšil
Sylvestr
Sůva
Ressl
Resslův
Chrudim
Jos
21
article
— Rodinné zprávy. Slečna Berta Pichl-
rova, dcera chefa firmy D. Pichler v Praze, za-
snoubila se s p. Gustavem Bergmannem, pro
kuristou téže firmy. — Slečna Marie Velebilova
učilelka měšťanských škol ve Velvarech a pan Vilém
Drda, definitivní učitel měšťanských škol ve Velva-
rech a zatímní professor reálky v Lounech, slaví
dnes sňatek o 11. hodině dopolední v chrámu Páně
u sv. Jindřicha v Praze.
— Z kruhů lekařských. Pan MUDr. Frant.
Zahradnický, primář a operatér všeobecné okr
nemocnice v Něm. Brodě, počne po návralu z cen
opět dne 16. t. m. rady udíleti. — Pan MUDr. Václav
Kafka, operatér, vrátil se do Prahy a ordinuje o
pondělí dne 9. září v obvyklou hodinu na Betlem-
ském nám. č. 2.
— Úmrtí. V pátek zemřel pan Václav Slavík
úřadník velímské továrny na čokoládu, cukrovinky
kávové náhražky. Pohřeb bude zejtra odpoledne. —
Zejtra o 1/23. hod. odpol. koná se pohřeb, náhle
v 63. roce věku zemřelého pana Josefa Líp
z israel. lázeň. dvora v Praze na hřbitov ve Straš
nicích.
— Uznání. Obecnímu staršímu panu E. Fat
kovi vysloven byl za úspěšnou jeho činnost
v úřadě hospodářského inspektora vřelý dík z jedno-
hlasného usnesení správní rady ústředních jatek
trhu dobytčího po přijaté zprávě o příznivém stavu
zásob tohoto ústavu ve schůzi dne 28. srpna t.r.
— Schůze Sokolstva a členů Národní jed-
noty soveročeské v Pasekách nad Jizerou
Tělocvičná jednota »Sokol« v Pasekách n. Jiz. spolu
s damským odborem N. J. S. uspořádá v neděli dne
15. t. m. o 2. hod. odpol. v sále u pí. M. Souku-
pově veřejnou přednášku »Výchova če-
ského lidu a snahy Sokolstva«, kterou prosloví br.
Pichl
D Pichler
Bergmann
Velebilův
Drda
svatý . Jindřich
MUDr
František
Zahradnický
Kafka
Slavík
Josef
M Souka
Praha
Velvary
Louny
Německo
Brod
ský já
Paseky nad Jizera
Jizera
Sokol
22
article
V. Kukaň, člen výboru Čoské obce sokolské a Nár-
jednoty severo české. Poněvadž po přednášce konati
se bude důležitý rozhovor o národní práci na po-
mezí národnosiním v tomto, německým kapitálem
ohroženém kraji, očekávají svolavatelé schůze, že
v hojném počtu dostaví se jak členové sokolských
jednot na Vysocku a Železnobrodsku, tak i členové
Národní jednoty severočeské, zvláště ale nezorgani
sované dosud české menšiny z okresu tannva ld-
ského a roketnického.
— Z české sekce lékařské komory. Dn
2. prosince t. r. budou se, jako příště každoročně.
nifleti podpory z »Jubilejního podpůrného fondu
císaře Františka Josefa I. pro příslušníky české sekce
lékařské komory pro království české a jejich rodiny«
Nárok na podporu z tohoto fondu mají jen oni pp.
příslušníci české sekce lékařské komory, kteří upadl
nezaviněným způsobem v hmotnou tíseň, aneb vdovy
a sirotci, pozůstalí po příslušnících české sekce.
Žádosti za podporu z tohoto fondu, opatřené úřad-
ními doklady nemajetnosti, přijímá představenstvo
včetně do 31. října t. r. Jen v případech zvláště na-
lehavých může se ohled vzíti na žádosti i později
podané.
— Konfskace. Včerejší číslo »Humoristických
Listů« bylo zabaveno pro tři drobnosti o Hilsnerově
úlevě, vyšlo však zase v novém vydání.
— Z Umělecké besedy. V archivu hudeb-
ního odboru koná se revise, kteráž potrvá do 15
t. m. P. T. členové, jichž se týče, se žádají, aby vy-
půjčené hudebniny v této době odevzdali. Pravideln
půjčování počne 15. září t. r. Schůze správ-
ního výboru koná se v pondělí dne 9. t. m.o
8. hod. večerní v místnostech besedních.
Hilsnerův
P T
Vysocko
Železnobrodsko
Čoský
český sekec lékařský komora
císař František Josef I
23
article
— K výpravé ditek z Pošumaví do Praby
Dítky počtem 300 byly v pátek po příchodu svém
zavedeny do Měšťanské besedy pražské, kde jmenem
Národní jednoty pošumavské uvítal je pan ředitel
Purghardt. V sobotu prohlédiy sobě dítky veškery
památky pražské, sbírky musejní a byly pohostěny
obědem vlasteneckou společností hostí »u Fleků«.
Cestou po Ovocném trhu byly naše dítky obdarovány
ovocem od bodrých našich žen na trhu pražském
to v takové míře, že darů těch nedovedly ani unésti.
Večeře poskytli: obec Baráčníků I., vlasten. spolek
»Medák“, víastenecká společnost »u Primasů«, pan
Schöbl. Snídaně: kavárna »Slavia« a »u červeného
orla« v Celetné ulici. Večer navštívily dítky Národní
divadlo. Dítky z Prapořiště pohostěny byly opětně
spolky vyšehradskými, dítky ze Sekyřan spolky žiž-
kovskými. Dítky sekyřanské navštívily též pletárnu
Národní jednoty pošumavské v Melantrichově ulici
Primas
Schöbl
Pošumaví
Celetná ulice
Prapořiště
Melantrichův
baráčník I
Slavia
národní divadlo
Sekyřany spolek žiž
24
article
kde vyřizovaly pozdrav od sester a matek svých.
pracujících v Dol. Sekyřanech pro lento národní závod-
Dítky byly zde hojně dary poděleny. Dnes v neděli
uspořádá komitét na rozloučenou pro veškeré dítky
ve velkém sále Měšťanské besedy přátelský večer se
zábavním programem, k němuž pořadatelstvo veškery
přátele menšin českých uctivě zve. Příspěvky peněžité
budou kvitovány později.
— Výstavy. Sbirky Národopisného
musea českoslovanského jsou dnes v ne-
děli obecenstvu bezplatně přístupny od 9—12 hodin.
Ilustrovaný katalog lze dostati u vchodu za 40 kr.
— Uměleckoprůmyslové museum ob-
chodní a živnostenské komory v Praze (v nové bu-
dově naproti Rudolfinu), Sanytrová ulice. Výstava vá-
noční. Výstavní předměty přihlásiti dlužno nejděle
do 31. října 1901; ku přihláškám později došlým
nelze míti zřetele. Přihlašovací listy vydává neb na
požádání zašle kancelář musejní. Sbírky musejní ote-
vřeny jsou denně, vyjma pondělí, ve všední dny o
10—1 a od 3—5 hod., v neděli od 10—3 hodin.
Knihovna otevřena jest denně vyjma pondělí od
10—12 hodin.
— Výstavu akvarlí a terrarií v Jungman-
nově třídě navštíví dnes ráno mezi 7. a 81/2 hodinou
pošumavské děti v průvodu svých pp. učitelů.
— Uznání vérné služby. Za příčinou 20let
věrné a poctivé služby své obdržel vrchní číšník
v kavárně »u arcivévody Štěpána« na Václavském
náměstí v Praze, pan F r. Moravec od zaměstna-
vatele svého, pana F. Haunera, jenž uznal pilnost
věrnost jeho i vřelým přípisem, značný čestný da
peněžitý, od Společenstva výčepníků v Praze a okol
čestný dar 100 K ve zíatě a čestný diplom.
Štěpán
Moravec
F Hauner
Dolo
Sekyřany
sanytrový ulice
Jungman
Václavský náměstí
Praha
živnostenský komora v Praga
Rudolfinum
25
article
— Světoznámé krápnikové jeskyně v Po-
stojně opatřeny budou novým elektrickým osvě-
tlením a sice v celé své rozloze, fakže budou i ony
oddíly, které až dosud pouze svíčkami se osvětlo-
valy, elektricky osvětleny. Tím umožněno bude
každému návštěvníku v kteroukoli dobu uviděti
vzácnou podivanou, totiž jeskyně ve slavnostuím
osvětlení, což dříve bylo možným pouze s velikým
nákladem a to dvakráte do roka při jarních a pod-
zimních slavnostech. Nyní pouhým otočením kliky
vypínače zjeví se užaslému návštěvníku tisíceré ča-
rovné krásy podzemní. Za tím účelem zřízena bude
poblíž jeskyně zvláštní elektrárna se dvěma parními
stroji, každý o 25—40 koňských silách ku pohonu
dvou dynam, každé na 25.000 wattů, s akkumula-
torovou batteril, sestávající ze 292 článků s kapacitou
90—121 amperových hodin. Elektrárna bude zaroveň
obstarávati veřejné osvětlení městyse Postojny
8 obloukov. lampami a 50 žárovkami, jakož i dodávati
proud ku pohonu vodárny, así 15 koňských sil,
jakož i pro soukromé osvětlení asi 400 žároveka
přenos síly. Provedení installace v jeskyni, jež ob-
sahovati bude celkem 28 obloukových lamp a asi
1000 žárovek, jakož i stavba elektrárny a zařizení
pro městys svěřeno elektrotechnické firmě Bartelmus,
Donát a spol. v Brně.
Donát
Brno
Bartelmus
26
article
— Reformy poštovní a telefonní. V čele
francouzských úřadů poštovních je neunavný státní
podsekretář Mougeot, který již několikráte překvapil
veřejnost svými reformami. Mougeot co možná mo-
dernisuje a zdokonaluje francouzské poštovní, tele-
grafní a telefonní úřady a mnohé z jeho oprav
pokusů byly následovány cizinou. Novým podnikem
p. Mougeota je zavedení bezprostředního spojení tele-
fonního mezi abonenty, aniž by musili užívati prostřed-
nictví centrálky a aby byli pojištěni proti nediskret-
nosti, že by někdo nepovolaný, třeba úřadník v te-
lefonní stanici, poslouchal jejich rozmluvy. Tohio by
se dalo docíliti jistým zdokonalením aparátu, jež se
již bezmála podařilo, a až budou odstraněny ještě
malé překážky, bude možno abonentům přímo s
dovolati jeden druhého. Aparát nový je velmi složitý
a velmi důmyslný. Druhý reformační podník pana
Mougeota týká se poštovnictví. Jedná se o zavedení
mezinárodních známek. Na posledním mezinárodním
sjezdu poštovním na podnět p. Mougeota bylo uva-
žováno o zavedení mezinárodních poštovních známek
pro všechny země, jež jsou členy poštovní unie.
Zatím se otázka ta studuje. Některé nové francouzské
poštovní známky byly vydány v téže barvě, jaké
jsou podobné známky německé a anglické, to již je
jakýsi krok k mezinárodní známce poštovní. Pan
Mougeot zanáší se též myšlénkou zříditi v Paříži
museum poštovní. K tomu účelu byl zakoupen v ulici
Grevelle bývalý palác Martignacův, kde budou umí-
stěny velmi bohaté sbírky poštovní správy státní.
— Na zubním ambulatoriu — přednosta
prof. dr. Edv. Nessel — začne se zase pravidelně
ordinovati počínaje dnem 9. září.
Mougeot
Mougeota
profesor
doktor
Edv
Paříž
Martignacův
27
article
— Spálová nákaza vytrvale a epidemicky
řádí v Barákově ulici na rozhraní Král. Vinohradů a
Vršovic, kam patrně přestěhovala se z assanačníjo
obvodu, podobně jako prostituce, která zaplavila
pražská předměstí. Opatření, která proti spále se činí.
jsou nedostatečná. Stalo se, že z vinohradské strany
přišla jistá žena, jejíž šest dětí mělo spálu, do domu
na straně vršovické, kde nakazila těžkou spálou ditě
v bytě, do něhož vstoupila; kromě toho roznemohly
se v témž domě ještě tři jiné děti na spálu. To jest
zjištěný případ. Když žena ta nakazila bezpochyby
ještě jiné děti, byl byt její asi po třech nedělích
desinfikován. Opatření takové, jako desinfekce bytu,
málo pomáhá. Zde třeba přikročiti rázněji k věci,
aby nákaze pokud možno se zabránilo. V Barákově
ulici jest množství bytů jednopokojových, v nichž
bydlí 5 až 8 členů rodiny a kde se pere, vaříi
suší prádlo. Neníli rodina četnou, má obyčejně
několik podnájemníků. Můžeme si snadno představiti,
jaká atmosféra v takovém bytu panuje a jak škod-
livě musí působiti na celé okoli. Jest žádoucno, aby
příslušné orgány věnovaly větší péči přeplňován
bytů, nežli dosud se děje.
Král
Barákův ulice
Vršovice
28
article
— Z přirody. Chladný vítr zavál ze strništ
ve vyšších polohách ještě poslední zbytky chudičké
úrody svážejí do stodol, jen ve krajině pacovskéa
pelhřimovské a v údolích podkrkonošských tu a tam
žloutnoucí paličky lenu dozrávají. Ještě nedávno
světle blankytný květ s rozvitými korunkami jen
dopoledne zdobil svahy pahorků a úpatí horských,
nyní již položeny hrstě lenu na strniště, aby s
řádně vymáčely a vzácná vlákna snadněji vydaly.
Tu a tam v Cechách spatříš nyní políčko konopn
s lodybami vztýčenými, jež chovají v sobě vlákna
ke zhotovování provazů i příze a plátna konopného.
Konopě hlavatá, samičí, dává ještě dobrý ptačí zob,
semenec. Na neúrodných půdách horských i po-
hanka ještě na polích s větevnatou, srstnato
lodyhou, s dlouhostopečnými brozny a mnohde ješt
s okvětím bilým nebo růžovým. Křižáci přineslí
v 15. st. tu rostlinu do Evropy; od té doby seje s
na borách, protože špatnou půdou se spokojí. Z
semena, k obilí počítaného, dělá se mouka a kru-
pice; nyní již méně pro zrno, jako spíše píce pr
dobytek a pro koně se seje. I tyto rostliny v nej-
bližší době se sklidí. — Letošní srpen v celku
teplým a příjemným vynikal počasím; bouře a lijáky
stihaly sice neustále mnohé krajiny, ale pří pokroči-
lých žních neměly valných škodlivých následků. Na
Křižák
Cecha
Evropa
29
article
sv. Vavřince i na sv. Bartoloměje bylo krásně, z toho
jest dle starých pranostik naděje na dobrý podzím
v prvních dnech však srpen hodně hřál, z čehož na
hojnost sněhu v zimě počítati možno. Za časných
jiter zvédají se mlhy na lukách a polocích, které
stále pěkné počasí zvěstují. Pro září jest letos dnem
věštebným sv. Jilji, který právě v neděli prvého září
se slavíl: Je-li hezky na sv. Jiljí, lze očekávati po
4 neděle hezké počasí. Již nyní houfy vlašťovek
i jiného ptactva jako létající závoje povětřím nad
poli se vlní, ale na Panny Marie narození nastane
úplné vlašťovek rozloučení. Rolníci přáli by si ovšem,
aby na sv. Jiljí i pak několikráte v září pršelo, po-
něvadž po hojných deštích v září osení se zimní
daří. — Proto však přece ještě léto plnon vládu
drží; ještě neodložilo jasného diademu květů a ze-
leně. Na slunných pasekách, stráních, na březích
potoků a řek, na mezích vzdálenějších, kam ruka
lidská kosou nebo srpem nedosáhne, syté barvy
pozdní květeny utěšeně září. Zde vonný ta-
volník podél potoka s listem dlouhým, na spodu
bíle hustě plstnatým a bílým květem se dosud ho-
nosí, jiné pak druhy téže byliny na pastvinách se
uskrovňují a v zahradách umělých se stkvěji. Tmavě
Vavřinec
Bartoloměj
Jilja
Jiljí
Marie