Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 109, place 39, org 8, work 1
1
masthead
6. říina 1907. Císlo 276.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
Strana 3.
4
article
opět ten pověstný německý teror. Byla to nyní ne-
vhodná doba a nevhodný rámec, aby se celá věc tak
nápadně rychle projednala. Řečník le konci opětně
protestoval proti tomu, že byla ignörována zemským
výborem a nejvyšším maršálkem zemským komise
pro záležitosti zemské banky, aby se nemohla vy-
sloviti o způsobilosti kandidáta. (Pochvala.)
Přísedicí zemského výboru dr. Škarda stručni
vylkl slanovisko poslanců českých v otázce obsazen
místa v zemské správě, kteří zaslávali vždy zásadu,
že má rozhodovati způsobilost odborná a jazyková
Poukázal na to, že záležitost zřízení druhého stá-
lého místa ředitele nebyla uvedena na přetřes ná-
sledkem nějakého politického jednání, nýbrž na zá
kladě zdůvodněného podání banky
Řečník hlasoval pro ten návrh prolo, poněvadi
referent přesvědčivými slovy dokázal, že kandidaí
je způsobilý jak věcně tak jazykově. Připomenul jen
ještě, že tím, že poslanci čeští hlasovali pro tohole
kandidála, nechtěli vysloviti, že by snad úřadníc
zemští konceptní nebyli k tomu způsobilí, naopak
já ze své zkušenosti mohu říci, že konceptni úřad-
níci zemští prokázali zemské bance výtečné služby
Nijak tímto hlasováním pro kandidáta referenien
uvedeného nemá jim naprosto býti vyslovena ne-
důvěra.
Posl. Kalina připojil se k vývodům dra. Ladi
slava Dvořáka a prohlásil, že bude hlasovati prol
návrhu zpravodajově.
Posl. dr. Baxa připojil se rovněž k vývodům dra.
Dvořáka a podal návrh, aby byl zemskému výboru
návrh vrácen s poukazem, aby na nově zřízené míste
ředitele zemské banky vypsal veřejný řádný konkur
a po prozkoumání příslušně žádosti návrh sněmu
učinil
Návrh tento nebyl dostalečně podporován.
doktor
Posl
Kalina
Dvořák
Baxa
5
article
Posl. dr. Engel připojil se k námitkám uvědeným
drem. Dvořákem. Ubezpečil krajany druhé národ-
nosti, že sám jest nejhorlivějším zastancemn zásady.
aby jim zcela po jejich vlastní vůli bylo „řiznáno
opatřiti si zastoupení ve všech úslavech zemských.
Ale i přes to, co zde slyšel od člena zem. výboru,
dr. Škardy, nebyl jeho náhled zviklán, že v této zá-
ležitosti nebylo postupováno jak, jak by dobrá věc
toho vyžadovala. Řečník učinil tento návrh: Zpráva
zemského výboru o obsazení místa druhého stálého
ředitele práv znalého při zemské bance přiděluje se
komisi pro záležitosti zemské banky s tim, aby ještě
v tomto zasedání podala sněmu zprávu a „Avrh. (Vý-
borně!)
Návrh byl dostatečně podporován. (Hlučný odpor
Němců.)
Posl. dr. Schreiner: V pondělí ráno začne ob-
strukce!
Posl. Sobilschka: Úmluvy nebyly zachovány !
Posl. dr. Horold (žatecký): Toho budete py
kati!
Posl. Trautzl: To je sprosťáctví!
Hlasy: Obstrukce! Obstrukcel
Posl. dr. Eppinger dovozoval, že navržený kan
didát má pro uprázdněné místo úplnou kvalifikaci
polemisoval s námitkami dra. Dvořáka. Stěžoval s
na to, že se Němcům znemožňuje vslup do zem-
ských služeb a poukázal na to, že místo druhého
ředitele zemské banky bylo zřízeno k lomu účelu,
aby obsazeno bylo Němcem. Prohlásil, že dr. Maczak
jest kandidátem všech německých stran. Návrh dra.
Posl
doktor
Engel
Dvořák
Němec
Schreiner
Horold
Obstrukcel Posl
Eppinger
Maczak
6
article
Engla jest s to poškoditi důvěrů Němců ve vážnost
a věrohodnost Čechů. O osobě kandidáta dohodla se
konferenců předsedů klubů a byly tam učiněny zá-
vazné úmluvy, zejmena bylo sjednáno junetim mezi
oběma předlohami. Kandidát vyhovuje všem věcným
požadavkům a má zejmena také s velikým důrazem
žádanou znalost obou zemských jazyků. Řečník za-
končil slovy: Jednejte jako čestní a slušní politi-
kově! (Hllučná pochvala a potlesk u Němců.)
Posl. dr. Engel opravil ve věcně poznámce mí-
nění, jako by ho byly vedly při jeho návrhu jaké-
koli důvody čelící proti přání německému. Naopak
má za to, svolá-li se komise a vezme-li zprávu
úvabu, že návrh její dopadne tak, jak si toho přejí
Němci. Při tom se však bude vyvarováno výčitky.
jakoby se stala nějaká urychlenost, nespokojenost
nesprávnost. Právě ve věcech dohody záleží nejvíce
na přesné správnosti provedení celé věci. Pokládal
by právě za známku nedůvěry ke komisi se strany
Němců, kdyby se němečtí poslanci bránili svěřiti své
přání télo komisi. Návrh řečníkův má intenci dobrou
a němečtí poslanci přesvědčí se, sejde li sé komise
a nejvyšší maršálek zemský dá záležitost na jednaei
pořad, že bude v úterý vyřízena.
Němec
Čecho
Posl
doktor
Engel
7
article
Posl. dr. Dvořák konstatoval věcně, že posl. dr.
Herold, který jako referent má stejný zájem o věci
Zemské banky, prohlásil, že nepovažuje osobu kan-
didátovu za způsobilou. Opakoval, že dr. Eppingen
ve svém odůvodnění nepodal důkaz, že by kandidat
ovládal oba zemské jazyky.
Když posl. dr. Dvořák mluvil dále, rozpoutala
se u Němců bouře odporu; se všech stran se volá
Konec! Konec!
Nejvyšší maržálek zemský napomenul řečníka
aby omezil se na věenou poznámku.
Posl. dr. Dvořák (pokračuje), označuje za ne-
Bezpečnou praejudici, upustiti od požadavku vše
stranné jazykové způsobilosti
Při dalších vývodech řečníkových opěíně volal
Němci: Přeslaňte! To není věcná oprava!
Posl. dr. Dvořák končí prohlášením, že trvá n
svých vývodech a prolestuje proti postupu v této
zálezitosti.
Posl. dr. Baxa (ve věcné opravě): Na schůzi
předsedů stran nemluvilo se o osobě kandidátově
a činíme-li dnes proti ní námitky, nemůže se nám
vytýkat., že bychom byli nedostáli smlouvě.
Posl
doktor
Dvořák
Herold
Eppingen
Němec
Přeslanit
Baxa
8
article
Přísedící zem. výboru dr. Škarda potvrdil, e
řekl posl. dr. Eppinger, že totiž dru. Heroldovi bylo
poskytnuto přiležitosti, aby se přesvěděil, že uvodený
kandidát zná česky. Dr. Herold sám potvrdil řeční
kovi, že se přosvědčil o jeho znalosti češtiny. Dr. H
rold neprohlásil ho za nezpůsobilého, nýbrž řekl
že v době, kdy byl mu nabízen referát, nebyl ještě
přesvědčen o jeho způsobilosti. Konečně je správno.
že s německé strany bylo žádáno, aby po odstoupení
dra. Loštáka bylo zadáno za systemisování mísla
nového ředitole. Nesdíleli jsme požadavek Němců,
aby místo to mělo býti zásadně zadáno kandidátu
jejich národnosti, nýbrž prohlásili jsme, že nebu-
deme k národnosti vůbec brát zřetele.
Po řečníkově referátu v klubu, uznal tenlo, že
má hlasovati pro návrh zemského výboru. Bylo-li
apelováno na naši česť poslanců českých, prohlásil
řečník, že tilo jednají úplně čestně a dovedou do-
držeti, co bylo ujednáno. (Pochvala. „Bravo“v
Němců.)
Zpravodaj dr. Eppinger uznává loyální chování
poslance dra. Škardy a vyslovuje mu — za pochvaly
Němců - dík, že i zde na tak horké politické půdě
nevymřel smysl pro politickou slušnost. Doporučuje
konečně zamitnutí odročovacího návrhu Englova
pro nebezpečný důsledek jeho; nikdo neví toliž, kdy
sněm ukončí svou činnost.
Při hlasování se odročující návrh posl, dra.
Engla zamílá a přijímá se návrh zemského výboru.
Potom se jednání přerušuje.
Alfonsovi hr. Mensdorífovi povoluje se vystou-
piti z komise pro záležilosti pojišťování.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že náhradník
zemského výboru Wanka oznámil, že pro churavost
se vzdává tohoto úřadu.
doktor
Eppinger
Herold
Lošták
Němec
Škarda
Englův
Alfons
Wanek
9
article
Návrhy a dolany
podali posl. Holoubek, Firbas, Alfons Šťastný a Jar
Dvořák a Žďárský. Dotaz k místodržiteli podal posl
Šťastný.
Příští schůze
jest v pondělí 7. října o 11. hodině dopolední. Na
jednacím pořadu jest: 1. nevyřízené předměty dne-
šního jednacího pořadu: 2. volba člena zemského
výboru na místo poslance Žďárského, pak volba ná-
městka člena zemského výboru na místo poslance
Wanky; 3. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
okresní a obecní v příčině žádosti obce pražské z
povolení vybírání 30% přirážky za léta 1903/7
4. Druhé čtení zprávy komise školské o žádosti
kalechetů za úpravu služebního poměru.
5. Návrh komise pro záležitosti obecní a okresní
o úpravě platů lékařů a úřadníků při obecních ve-
řejných nemocnicích.
6. Ústní zpráva komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru o výměře služebného pro pana
Dörreho, bývalého ředitele hospodářské akademie
v Děčíně.
7. Zpráva komise pro úpravu poměrů okresních
úřadniků o zprávě zemského výboru o zákoně
o úpravě právních poměrů úřadníků obecních.
8. Zpráva komise školské a rozpočtové o osnově
zákona, jimž doplňuje se uslanovení o tom, kteral
uhraditi dlužno náklady na veřejné školy národní
dále o návrhu posl. dra. Srba o pelicích rady král
hilav. města Prahy v této záležilosti.
Schůze skončena o 6 hod. 55 min.
Holoubek
Firbas
Šťastná
Žďárský
Wanek
Dörre
Srba
Děčín
Praha
hospodářský akademie
10
article
Zástupcové všech českých politických stra
na sněmě království českého zastoupených, ato
zástupcově národní strany svobodomyslné, české
strany agrární, strany národní, radikální a radi
kálně-pokrokové sešli se za sezení sněmu krá-
lovství českého a pohovořili za přílomnosti mi-
nistra dra. Pacáka o otázce jmenování soudců
v královstvi českém.
Zvláště jednali o resoluci německých po-
slanců, o téže záležitosti právě vydané. D
rozpravy zasáhl ministr dr. Pacák. Po rozpravě
usnesli se poslanci všech řečených stran českých
na této resoluci: 1. jest velice smutným zje-
vem, že c. k. vláda z důvodů čistě politickýel
vždy otálí se jmenováním soudcovského úřad
nictva v království českém. Odklady těmi trp
těžce nejen konání spravedlnosti samo
neboť jednak úřadnictvo u vědomí křivdy na
něm páchané ztrácí všelikou chuť ku práci, jed-
nak jest následkem mezer, vzniklých neobsazo
váním tprázdněných míst prací přetíženo, nýbrž
i úřadnietvo soudeovské samo, jsoue
ve svém postupu zdržováno a tím materiálně
zkracováno. 2. Žádáme c. k. vládu se vším dů
razem, aby při jmenování soudcovského úřad
nictva řídila se jedině zřetely spra-
vedlnosti a nikoli zřetely na ničím ne-
odůvodněné, nezákonné požadav
ky stran německých, by jmenování dělo
se vzhledem k národnosti uchazečově, a pre
testujeme zejména proti požadavku
rozdělení statusu soudního úřad-
nictva dle národnosti. Žádáme tudíž,
uby jmenování soudcovského úřadnictva dálo se
přesně podle statusu, když do-
tyčný žadatel je náležitě kvalifi-
kován.
Pacák
11
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné konal před sezením sněmu za
předsednietví posl. dra. Václ. Škardy schůzi
ve které byl probrán nejprvé jednacl pořad sně-
movní. Na to posl. Maštálka podal o zprávě
komise pro úpravu poměrů obecních úřadníko
zevrubný výklad, po němž zúčastnili se roz
pravy poslanci Laub, Karl!k, dr. Zimmer,
dr. Pippich, Nikelfeld, dr. Viško-
ský, dr. Kotrbelec a dr. Šubrt. Poslanei
prof. dr. Fiedler a dr. Viškovský ozná-
mili podání návrhu na změnu zákona o zemské
pivní dávce a sice v ten smysl, aby v souvis-
losti s vypracováním nově berní soustavy upra-
ven byl zákon o pivní dávce v ten způsob, aby
dávka tato na místě hostinskými vybírána byla
pivovary, aby však pivovarům v náhradu zu
výlohy a ztráty s vybíráním dávky spojené do-
stalo se vydatné srážky z vybrané dávky. Posl.
Holoubek předložil návrh na zvýšení dolace
státní i zemské pro pokračovací školy průmy-
slové. Schválen byl dotaz posl. Papouš k
k místodržiteli o zasahování cizích říšsko-
německých poslanců do našeho školství v ně-
kterých obeích okresu bělského.
Václ
Škarda
Maštálek
Laub
Karl
doktor
Zimmer
Pippich
Nikelfeld
Viško
Kotrbelec
Šubrt
profesor
Fiedler
Viškovský
Posl
Holoubek
národní strana
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. řijna. (Vyrovnání.) Dle
zpráv, došlých do večera z Pešti, vyrovnací si-
tuace se nezlepšila ani během dneška, takže
rakoušti ministři odjedou večer do Vídně s ne-
pořízenou. Dr. Wekerle s Košutem
chystají se prý zejtra do Vídně, aby podali pa-
novníku zprávu o stavu vyrovnacích porad. Při
tom není prý vyloučeno, že se v pondělí začne
zas vyjednávati ve Vídni.
O možnosti dalšího vyjednávání píše „N.
W. Journ.“ dle slov jednoho z rakouských mi-
nistrů, zúčastněných v Pešti na poradách: „Jsou
věci, které mohou jen zhoršiti konečné rozhol-
nutí. Obtíže nespočívají pouze v otázce ban-
kovní, nýbrž také v jiných otázkách. V sobotu
je konec; to možno bráti za jisté. Přiznivého
zakončení sotva je možno se nadíti. Nutno se
připraviti, že se vyjednávání rozbije úplně. Ra-
kouská vláda uvažovala vícekrát různé kompro-
misní návrhy v otázce bankovní; nestála nikdy
na stanovisku krajních požadavků, ale ani ta-
kové kompromisní návrhy nebylo možno pro-
vésti.
doktor
Wekerle
Košut
N W Journ
Praha
Pešť
Vídeň
13
article
Se stavem vyrovnacích porad souvisí též
otázka svolání říšeké rady. Jestliže se
dnes v Pešti zjistilo, že vyjednávání se defini-
tivně rozbilo, bude říšská rada svolána přece n
den 10. října. Bude-li se však s neděle vyjedna-
vati dále, nemůže se říšská rada sejíti dříve-
než v druhé polovině října.
V Praze, 5. října. (Zanedbáván
zemských sněmů skrze vládu) při-
mělo i poslance sněmu solnohradského, Stöl-
zla, ku pilnému návrhu, jímž sněm má vyslo-
viti očekávání, že vláda bude míti příště o to
péči, aby se sněmům poskytlo každý rok dost
času na plnění povinnosti, ústavou jim ulože-
ných. Posl. Stölzl, odůvodňuje svůj návrh,
ukázal, jak nynější vládní praxí při svolávání,
odročování a uzavírání zemských sněmů činí se
zemským výborům naprosto nemožným, připra-
viti v čas potřebné návrhy, sněm pak nemůže
své práce rozděliti tak, aby mu zbylo dosti času
na vyřízení důležitých věcí. Přes to, že jest
nyní situace velmi obtižna, vláda by mohla toho
dbáti, aby se i sněmům dostalo dosti času na
zasedání. Navrhovatelé protestují tedy proti to-
mu, že vláda činnost zemských sněmů bere na
lehkou váhu.
Protestů takových vídeňské vlády vyslechly
již množství, ale dbají o ně bohužel asi tolik.
jako o loňský sníh.
Posl
Stölzl
Pešť
Praha
Stöl
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 5. října.
Židovské a protižidovské třenice v Odesse.
Že nynější ruská vláda Židům nepřízniva
není, dokázala nařízením o přijímání židovských
posluchačů na vysoké školy. Přijímání jich do
sud bylo omezeno percentuálně, v rozličných
městech rozličně. Vláda letos dopustila tak vel
ký počet židovských posluchačů, že tím zřetelně
prozrazuje úmysl omezení toto postupně úplně
odstranit. Za to ale omezuje počet posluchačů
křesťanských, a sice o plus, o které jich přidává
Žid
Praha
Odessa
15
article
Zidom.
Zidom.
Při tomto poměru vlády Stolypinovy k Ži
dům nelze pochybovati o naprosté objektivnosti
úřadní zprávy o dalších třenicích, které se déj
v Odesse mezi Židy a členy Svazů ruského ná-
roda („sojuzníky“). Mluví se v ní pouze o dvou
dnech, 27. a 28. září.
Dne 27. září ve 3. hod. odp. měšťan Popov
vycházel z vinárny, kde seděl spolu s židovskou
společností. Když vyšel na ulici, židovští jeh
společníci vyběhli za ním a hrozili mu revol-
very, při čemž se nazývali „anarchisty-komu-
nisty“ z organisace „Molodaja Volja“. Z křiku
jejich bylo patrno, že Popova mají za policejního
agenta. Žádali, aby jim dal svou navštívenku,
když jí neměl, zbili ho. Zároveň mu uloupi
14 rub. na hotovosti a několik směnek na 275
rublů. Střílejíce v různé strany, ranili lehce tř
mimojdoucí, načež se schovali.
Téhož dne kolem 6. hod. večer tlupa Židu
obklopila na Bulharské ulici šest projíždějícíel
sojuzníků. Sojuzníci, aby zahnali útočníky, dal
několik výstřelů, lehce ranivše selku Ponoma
revu. Pro podezření střelby zatčeni dva sojuz
Stolypinův
Žid
Popov
Volja
Popův
Ponom
Odessa
vinárna
16
article
Okolo 7. hod. več. tři policejní agenti sto
povali dva Židy anarchisty, muže a ženu, kteříž
je zpozorovali. Židovka se na agenty obrátila a
vystřelila, ale chybila. Na to vystřelil jeden
z agentů a Židovku lohce ranil. Raněná byla se
svým průvodčím zatčena.
V 9 hod. več. na Bazarné ul. dva neznámi
zabili Žida Weinsteina. O půlnoci na Preobra
ženské ulici několik neznámých Židů ranilo dy
kou do páteře Michala Baškirova.
Dne 28. září o 4. hod. ráno na rohu Ar
nautské a Staroportofrankovské ul. tlupa Žido
přepadla praporěčíka Kravcova, potupila ho, na
čež bylo z tlupy dáno několik revolverových vý
střolů, jimiž Kravcov těžce raněn. Tři Žid
zatčeni, ostatní se rozutekli.
V 8 hod. večer byl na Gradonačalnické uliei
nalezen v krvi ležící člověk, jenž byl odnesen
do nemocnice. Nabyv smyslů, nazval se Ivanem
Milajevem a pravil, že byl přepaden a pobodán
od Židů.
Na rozličných ulicích policie zatkla čtyry
podezřelé: dva křesťany s dvěma revolvery,
dva Židy se čtyrmi revolvery.
V noci na 29. září zatčen Žid Mendel Vino-
gradov pro účastonství při trýznění měšťana Po
pova a pro zranění tří mimojdoucích. Při zatí
kání se branně protivil.
Z této zprávy vysvítá, že ruští Židé dosu
se neuklidnili a že zejména v Odesse jsou vin
níky neutuchajících třenie, nepokojů a proléván
Weinstein
Žid
Michalus Baškirov
Kravcův
Milajev
Mendel
Bazarný ulice
Staroportofrankovský ulice
Odessa
18
article
krve.
Španělské odhalení k angloruské smlouvě.
Rozhodně ofieinsní madridská »Epocae
praví k smlouvě zmíněné: Význam smlouvy té
zasahá daleko přes rámec otázek asijských
jest vní něco, co týče se cel
Evropy. Především třeba gratulovati Francii
k tomu, že vymyká se nyní z poně-
kud trapné role, ve kteréž ociťovala se
dosud současnosti svého spolku s Ruskema
své »srdečné shody s Anglií«. Přímou touto do-
hodou Londýna s Betrohradem ukázalo se, že
lze oboje zcela dobře spojit. Ale i Španělsko
má všechny příčiny blahopřáti k tomu, poněvadž
sesiluje se tak značně postaven
těch zeml, s nimiž Španělsko in-
timní styky udržuje a s nimiž jes
spojena »užšími svazky«. — K tomu po-
dotýká tentokrát v rozumné dost prohlédavosti
»Berl. Tagblatt.«: »Sapienti sat!« Zatím co
anglický tisk ujišťuje, že rusko-anglická smlouva
má význam jen pro asijské otázky, soudí vysoce
oficiosní madridská »Epoca«, jež má nejlepší
styky s ministerstvem vnějších věcí — a toto
jest opět jedna duše s vládou londýnskou —
o tom všem docela jinak. Ale to jest
právě výhodou pro nás současníky — dokládá
berlínský list — že tito španělští oficiosiové vy-
klábosí leekdy věci, jež jinde udržuji
se pečlivě v tajemství a že umož-
ňují tak úsudkyopravých úmyslech
rozhodujících kruhův, o pravých úmyslech,
na nichž nic nezmění všechny knížecí návštěvy
ni roztomilé přípitky, nýbrž kteréž tyto s obdi-
vuhodnou vytrvalostí přetrvají dokazujíce, j ak
statně kuje se dále řetěz, který
má nás jednoho dne spoutatil«
Haagská konference.
Berl
Evropa
Francie
Anglie
Londýn
Španělsko
19
article
Dle autoritativní informace bude konferenc
mírová skončena 12. t. m. Podnět k tomuto roz-
hodnutí dal německý zástupce sv. p. Marshall.
Německu byla vůbec tato konference proti vra-
ždění trnem v oku. Poslední schůze bude dle
všeho v pátek a den na to budou podepsáním
závěrečných prolokolů práce II. konference
ukončeny.
Vilém II. do Belgie.
Belgický zástupce v Berlině prohlásil, že
mu není nie známo o cestě Viléma II. do Brus-
selu. Přes to se v Berlíně věří, že se mezi
oběma dvory o návštěvu tu vyjednává.
Nová demise v Německu.
»Berl. Tagbl.« potvrzuje, že státní tajemník
pro věci zahraničné Tschirsky hodlá odstoupiti.
Pokládá prý sám nedostatek výmluvnosti své
sněmovní za překážku výdatné činnosti své.
Marshall
Vilém II
Berl
Německo
Belgie
Berlín
20
article
Schůze c. k. poštovních úřadníků.
Schůze c. k. poštovních úřadníků.
V sále Čížkova restaurantu v Ječné ulici konala
se včera večer čienská schůze Spolku c. k. poštov-
ních úřadníků v král. českém, v níž pojednáno bylo
o celé řadě důležitých otázek, tohoto stavo se tý-
kajících. Účastenství bylo značné, zejména spolky
úřadniků vyslaly své zástupce: za poštovní ředi-
telství zúčastnil se schůze p. poštovní komisař dr.
Richter. Přítomni byli poslanci pp. L. J. Čech za
český klub a Choc za klub státoprávní. Všichni de-
legáti i zástupcové tisku byli srdečně uvítáni.
Předseda spolku p. oficiál Zoula především
podal zprávu o tom, co od února t. r. stalo se
v zájmu poštovních úřadníků. Byla to velmi pilná
a svědomitá činnost zástupců spolku. Předsednictvo
stále bylo na stráži ochrany zájmů příslušníků stavu.
Vysílalo depulace, posllalo petice, pořádalo kon-
ference — zkrátka, všechny kroky podniknuty za tím
účelem, aby se splnily tužby a přání poštovních
úřadníků. Členové spolku mohou být ubezpečeni,
že zájmy jejich jsou předsednictvem vroucně chrá-
něny. Jde jen o to, aby členstvo výbor v práci jeho
podporovalo, neboť jen v silné organisaci dosíci lze
výsledků.
Jménem Úřadnické besedy v Praze III. a IV.
p. Nápravník přál schůzi plného zdaru a po-
vzbuzoval k důkladné organisaci úřadnictvo,
Čížkův
doktor
Richter
Čo
Choc
Zoul
Nápravník
Praha
spolek c
21
article
Pan posl. L. J. Čech ujal se slova, aby jako
relerent poštovnictví v českém klubu poslanců na
radě říšské ujistil paštovní úřadnictvo pěčí poselstva
Sam ujal se zájmů úřadnictva ochotně proto, že se-
znal, že požadavky pošto-ního úřadnictva jsou sku-
tečně oprávněné a že vznikly systematickým dlouho.
letým zanedbáváním Prahy i krajů českých vídeň-
skými vládami v každé příčině, tedy i v poštovnictví.
Zanedbáváním zájmů úřadnictva zanedbány jsou
i zájmy celého občanstva a již z toho důvodu nutno
si přáti jich zlepšení. Nechice činiti planých slibo,
chce ale, pokud síly jeho stačí, všímati si poštov-
nictví a pracovati ruku v ruce k jeho zlepšení, tedy
i k zlepšení poměrů úřadnictva. (Hlučná pochvala.)
V podobném smyslu promluvil i p. posl. Choc.
který povzbuzoval poštovní úřadnictvo k mohutné
organisaci.
Neprvé přednesl referát p. pošt. praktikant Josel
Skokan »O bídě praktikantské«. Jest t
velmi smulná kapitola, v časopisech začastě pro-
jednávaná.
Sam
Choc
Josel Skokan
Čechy
Praha
22
article
Referát, ve kterém pojednáno bylo p. asistentem
Husákem o materiálním postavení poštovního
úřadnictva po nové úpravě, plně osvětlil nepravdu
německých pražských listů, jakoby se za českého
ministra staly poštovnímu úřadnicvu zvláštní nějaké
výhody; dokázáno v něm, že vede se českému úřad-
nictvu za českého ministra zrovna tak, jak vedlo s
mu za ministrů německých. Řečník poukázal na ře-
šení postupových poměrů dříve a nyní. Jmenování
dřívější dělo se čas od času v jistých fasích v jed
notlivých třídách; nyní neděje se nijak stejnoměrně.
nýbrž nacházíme tu úkazy, že postupuje úřadnictvo
v třídě jedné na úkor třid druhých. Zmiňuje s
o trudném postavení úřadníků v Xl. a X. třídě, kde
nacházíme již subalterní úřadníky, mající z řad
praktikantů 10 roků služebních, z řad oficiantů 15.
20 až i 30. Poukazuje na malé jmenování do třídy
IX., ač jest neuprázdněných míst kontrolorských
u ředitelství pražského 32. Všech systemisovaných
míst kontrolorských v král. českém jest 20U, v ře-
ditelství vídeňském 361 a mimo to jest jich několik
přes počel. V třídě VIII. zkráceno jest poštovní úřad-
nictvo různými interkalariemi o 22 míst, nepočitaje
v to místa ředitelská, která na účel náš obsazují se
přes počet ve Vídni a v Haliči. Poukazuje na zři
zování neerárních úřadů v král. hlav. městě Praze,
čímž velmi poškozen stav státního úřadniciva, ba
i veškerého dorostu, vycházejicího z našich střed
ních škol. Promlouvá o nedostatku reservních sil,.
o dovolených, klidu nedělním a svátečním a žáda
jménem organisace o zavedení služební pragmatiky,
ve které m. j. stanoven budiž postup dle služebních
let občanská svoboda atd. Protestuje proti stálému
zdražování potravin a obrací se na vládu s prosbou,
by zasáhla pomocnou rukou do kritické situacea
nenechala zahynouti hospodářský stav úřadnický.
Husák
Vídeň
Halič
Praha
23
article
(Pochvala.)
Oficiál pan ze Sagnerů promlouvá o 35leté
době služební a dokazuje, jak úřadníci, kteří svých
35 let vysloužili, ba dokonce přesloužili, jsou ostat-
ním v postupu na závadu. Jediné může jim pomoc
a sice: nucené pensionování úřadníků těch. Ti stále
jen čekají, zdali organisace něčeho nového se do-
může, aby i oni z těchto vymožeností těžili. Dál
uvádí výmluvy, pro které žádný do pense nejde.
Uvádí počet vysloužilých úřadníků v Čechách a sice
1 adjunkt, 32 vrchních správců, 19 vrchních kontro-
lorů, 3 správcové, 11 kontrolorů. Postupem mohlo
by v Čechách býti povýšeno 395, v Rakousku pak
845 úřadníků. Dále zmiňuje se o nespravedlností
která spočívá v tom, že úřadník, který domůžes
v postupu platovém platů třídy VIII., platí pensijní
příspěvek a taxy zrovna tak jako úřadník třídy VIII
Vdova však bere jen pensi po úřadníku třídy Ix.
Čechy
Rakousko
24
article
Vrchní poštovní oficiál pan Fr. Švestka odů-
vodňuje požadavek zvýšení poplatků za práci mimo
předepsanou službu vykonanou, kterýžto úřadnický
výkon nyní stát honoruje stav tento jen zlehčujícím
obnosem 40 h za hodinu, vypočítává, jak státní úřady
jiného oboru, jakož i privátní ústavy, ano i jedno-
tlivci dovedou ocenit a honorovat práci tuto a ne-
opovážili by se ani tak malé odškodné nabldnouti,
aby nestali se směšnými. Navrhuje všemi spolky po-
štovními dožadované zvýšení na 1 K za hodinu.
Dále pojednává o zvýšení poplatku za noční službu,
neboť služba tato jest nejnamáhavější, tělo i ducha
vysilující a umrtvující; dokázáno jest, kolik úřadníků
sklátila služba tato do předčasného hrobu v mužném
věku, a příplatek za noční službu není nikterak v po-
měru k übytku ztraceného zdraví ve službě té. Noční
poplatek, vyměřený před r. 1890, byl teprve letos
zvýšen, tudíž skorem po 20 letech o celých 20 b,
tedy ani ne o 2 h za hodinu. Za noční onu službu
bere nyní při zvýšeném poplatku úřadník ve IV. třídě
aktivity celou 1 K 20 h a zde v Praze 1 K 80 h,
obyčejný lampář, který z večera svítilny rozsvítia
pak zhasne, bere více, protož úřadnictvo domáhat se
musí zvýšení onoho příplatku pro nejnižší 3 kategorie
na 3 K.
Švestka
Francie
Praha 1
25
article
Dále odůvodňuje řečník požadavek zvýšení milo-
vého při jízdě poštovní ambulanci, neboť práce tato.
nejen že jest spojena s nebezpečím života, ale do-
kázáno, že ambulant více jak polovinu svých nocí
musí obětovat práci této ve vozech nemoderních, ve
vzduchu zkaženém, za pouhou odměnu 24 hal. za
hodinu, ze kteréhožto obnosu platiti musí ještě venku
byt, tiskopisy a jiné vydání, ale i za perné hodiny.
strávené vypracováním materiálu před odjezdem
vlaku a intervence při příjezdu, jakož i hodiny, ne-
dosahujíci 30 m. dělá zadarmo. Požadavky ambu-
lantů jsou velmi skrovné, neboť žádají zvýšení hodi
nové ze 24 h jen na 30 h a za noční službu pří
platek 40 h za hodinu.
26
article
Posledním bodem, kterým se řečník zabýval
byla pošt. remunerace. Připomíná, že letos jest tomu
25 roků, co tato instituce byla v Rakousku zave-
dena, za ten čas vydělala 40,883.000 K, roku lon
ského 7.420.000 K, tudíž oproti roku předešlému
o 2,100.000 K více, ale remunerace ne aby ku po
měru získu stoupala, naopak klesá a jest každým
rokem menší, což číslicemi při jednotlivých úřadech.
kterážto data zjednal si spolek pošt. úřadníků, klerý
v každé akci jest na svém místě, dokázal. Výmluvě
že pošta by byla »pasivní«, nevěří zajisté ani ti.
kteří to hlásají, protož přísluší těm, kteří prací svou
vydělávají ony miliony, by byli i dle toho odmě
něni. Za tou příčinou pošt. úřadnictvo domáhati se
bude cestou parlamentní za součinnosti pp. poslanct
uzákonění percentuální remunerace z poštovní spo-
řitelny.
Ke konci byla jednomyslně schválena násle
dující
resoluc e
»Poštovní úřadnictvo všech kalegoril shromáždě-
né na členské schůzi dne 5. října 1907 vyslech-
nuvši referáty delegátů svého organisačního stře-
diska »Spolku c. k. poštovních úřadníků v král
českém« předkládá poslancům českým četné poža-
davky své, apelujíc na poslanecké kluby, by lěmte
společným steskům v novém lidovém parlamentě
zjednali žádoucího sluchu a u vlády jich uplat-
nění.
Prosby a tužby své dovoluje si v následujícíc
bodech vyjádřiti:
Všechna systemisovaná místa VII, VIII. a Ix
třídy v král. českém tak četně neobsazená, budtet
ihned vypsána a obsazena, při čemž hleděno bu-
diž, by nevznikly zbytečné interkalarie.
Rakousko
spolek c
27
article
Zaveden budiž automatický postup dle služeb
ních let, any trvající dosavadní poměry postupov
poštovnímu úřadnictvu nevyhovují, ničice existenc
četných rodin, nemajících dostatečných prostředků
při trvajících drahotních poměrech na řádnou
obživu.
Úřady zralé k erarisování, jakož i nové zřizujíc
se úřady v královském hlavním městě Praze bud-
tež postátněny.
Dorost poštovní nechť doplňuje se praktikanty
s maturiton, jakož i z řad oficiantů, již nárok n
to mají býti asistenty.
Doba praktikantská budiž zmenšena na dobu
dvou let.
Ambulancs v Čechách projíždějící nechť přijdou
pod správu pražského ředitelství.
Zavedena budiž zákonem ustálená dovolená dle
služebních let a k řádnému provedení této posta-
ráno budiž o řádnou reservu u každého erárníh
úřadu.
Klid nedělní a sváteční budiž rozšířen tak jak
u jiných oborů a ústavů dopravních a obchodníe
zaveden jesl.
Poskylnutá doba 35 lel úřadnicivu malým odli-
vem dosloužilých, ba i přesloužilých, nikterakž ne-
vyhovuje a žádá tudlž poštovní úřadnictvo uzáko-
konění lélo.
Uznání s vysokých míst snah organisací úřadni-
ckých, volajících po vydání a uzákonění řádné
pokrokové služební pragmatiky budiž pohnutkou
všem zákonodárným činitelům tohoto státu, by
dostalo se státnímu úřadnicivu v dohledné dobé
služební pragmatiky založené na moderním pod-
kladě.
Hleděno budiž k tomu, by učiněna byla přítrž
státému zdražování životních potřeb kapitalislický-
mi spekulacemi odstraněním a zákazem kartelů,
které jsou příčinou všeho zdražování.
Doly uhelné nechť jsou postátněny neb sezem-
štěny, pokud pak tak učiniti nelze, zavedeno
budiž vysoké clo na vývoz uhlí jakož i jiných ži-
votních potřeb.«
Praha
Čechy
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal dne 5. října za předsednictví p.
dra. Vejvara schůzi. Schůzi byl přítomen J. E.
dr. Pacák. Připraveny po delší politické debstě
návrhy pro širší výkonný výbor, schváleno znění
resoluce pro širší výkonný výbor a stanoven
referent.
— Klub národní strany svobodomyslné
Pracovní komise živnostensko
obchodní sejde se v novém období ku první
schůzi ustavující v pondělí dne 7. t. m. o 7. hod.
več. v místnostech klubovních. — Praco vnl
komise školská sejde se taktéž ku první
schůzi své ve středu dne 9. t. m o 1g7. hod.
večerní. Pp. členové pracovních komisi těch se
žádají o dostavení se.
— Maroldovo panorama „Bitva u Lipan“
na výstavišti je tedy v diskusi, je v sázce, jeden
okamžik bylo dokonce v pochybnosti co do ne-
porušeného zachování v celku. Sluší litovati, že
obrazoborecký nápad a rozkouskování panora-
matu vůbec mohl vzniknouti a jest dobře, že
byl v anketní schůzi pořádané na popud Spolku
českých architektů inženýrů na místě zamítnut
a že „nerozdílnost“ Maroldova díla jest zaru-
čena. Jistý brněnský list, se zálibou pěstují ai
„pražské skandály“, nazývá jednání o slavně
panorama poněkud ukvapeně „skandálem Pra-
hy“ patrně v nedorozumění. Mluví o tom, že
„zachránění panoramatu není jen zájmem
několika jednotlivců, nýbrž kulturním zájmem
celého národa“ a volá do Prahy: „Což neeítíte,
že něco takového jest nemožno, a bude-li
možno, že původcové zkázy budou nemožni
v kruzích lidí, kulturně cíticích?“ Tato emfase
jest sama o sobě krásná, ale poněkud upříliš-
něna, neboť nejednalo se ani okamžik o za-
chráněni panoramatu, neboť samo rozdělení
obrovského panoramového obrazu na části bylo
odmítnuto jako nemožné absurdum.
Vejvar
doktor
Pacák
Maroldův
Lipany
Praha
akční výbor národní strana svoboda
29
article
Byla-li pak úprava výstaviště pro nastávo jíeí
výstavu obchodní komory řešena bez rotundy
Maroldova panoramatu a je-li tedy nutno ustou-
piti s ní mimo výstavní plán, a o to se může
jednati — bylo by snad bývalo výhodnější vy-
šetřiti a zabezpečiti otázku přemístění panora-
matu současně s jeho vypuštěním z půdorysu
utrakvistické výstavy komorní. Neboť že mu sí
býti ponecháno historicko-uměleckému požitku
veřejnosti s přestávkou co nejkratší, jest přes
svědčením všeobecným, o němž připustiti něja-
kou pochybnost anebo dobatu znamenalo by vy-
staviti kulturnímu uvědomění nejnovější doby
vysvědčení druhé třídy. Samo sebou ponižuje
už pomyšlení, že by zemský výbor mohl opravdu
odopříti panoramatu místo v hořejší partii vý-
staviště z té příčiny, že by nutno bylo poraziti
k tomu asi dva stromy. V této situaci jest něco
kratého humoru, kte, skřípe zuby! Však už
to dráždí k výbuchům nevole, že podle podnětu
v anketě daného teprve nuino, aby celá veřej-
nost a zaujaté korporace projevily, že si umi-
stění takové přejí i za cenu odstranění
několika stromů (1!), poněvadž prý jinak
téměř jisto, že zemský výbor svolení nedá . .l
To zní téměř jako neuvěřitelná pohádka, či má
býti snad rozvířen petiční ruch českých samo-
správných úřadů k zemskému výboru, aby pro
Maroldův
30
article
Marolda a Bitu u Lipan obětováno bylo měkolik
stromů odlehlého zákoutí výstavního?! Mohou
vážně platiti za vážnou překážku postavení no-
-o pavilehu pro Maroldovo panoramn21. Či
má snad nejslavnější Maroldova práce, takřka
jedin, jeho olejový obraz na plátně, svinut od-
počívati v některé obecní kůlně do té doby, až
stromy v cestě mu stojící sešlostí věkem vezmou
za své?! V anketě padlo slovo o mrtvém bodu,
na němž může pro těchto „několik stromů“ zá-
ležitost uváznouti. Mrtvé body jsou v takových
historiích body vražednými. Postaví-li se „Bitva
u Lipan“ někam do zákoutí, aniž by bylo pro
ni zabezpečeno nové místo a nová budova,a
sice pavilon železný na místě nebezpečného dře-
věného, a to tak, aby se ihned započalo s nále-
žitými pracemi, je jisto, že velkolepé dílo če-
ského místra, jenž byl předmětem nadšení všech
kulturních národů, miláčkem Francouzů a Něm-
ců, zůstane v zákoutí tom celé sekulum, dostane-li
se z něho někdy vůbec, neboť: sejde s oči, sejde
s mysli! To platí zvláště o záležitostech, jichž
řešení spojeno s jakýmis obtížemi. Pro dva
stromy mají panorama sežrat moli? Maroldův
životný osud byl sám dosti tklivý, není třeba
ještě přidávati k němu tragiky. Nemůžeme-li mu
postaviti pomník, postarejme se aspoň o to, aby
slušně a s národním užilkem opatřen byl umě-
lecký pomník, který nejsmutnějšímu konci nej-
slavnější doby českých dějin a konečně takě
sám sobě zůstavil.
Marold
Maroldův
Francouz
Lipany
Německo
31
article
— O jmenování soudcovských úřadnik
v království českém c. k. korespondenění kan-
celář v Praze toto sděluje: „Jsme s to prohlá-
siti oproti opačným zprávám, že záležitost jme-
nování soudců se nezdrží, že se na ní se vším
úsilím pracuje, a že možno očekávat, že bude
co nejdříve skončena.
— Z Národní rady české. Včera odpoledne
zavital ministr dr. Bedřich Pacák do úřadovny
Národní rady české, kde přivítán byl v zasedaei
síni předsedou p. drem. Heroldem, poklad-
níkem p. drem. Scheichlem, a p. tajemní-
kem Seifertem a zároveň mu poděkováno
za veškeru posavadní jeho podporu, kterou byl
tak ochotně podnětům Národní rady české po
celou dobu své úřadní působnosti věnoval. Při
té příležitosti podány byly ministru dru. Pacá-
kovi informace o řadě časových otázek národ-
ních, kterým slíbil ministr dr. Pacák věnovati
všemožnou podporu a přičiniti se o příznivé je-
jich rozřešení. Presidiální komise Národní rady
české, k tomu povolaná, vyšetřila k žádosti pana
dra. Herolda některé záležitosti, o nichž bylo
Pacák
Scheichl
Seifert
Herold
Praha
český c
národní rada