1
masthead
6. října 1907. Císlo 27e
5
article
Impresionism.
Impresionism.
= »Manes« dovede využívati svých zná
mosti a přálelských styků. Na svůj i náš pro-
spěch a nikoli v neprospěch oněch přátel. Před
nějakým časem dovedl pana Gabriela Moureye
tak zainteresovati, že nám pro Prahu sestavil
a přivezl nanejvýš pěknou a poučnou výstavu
francouzského uměni mladé (aspoň duchem)
generace, jejímž členům tuším v některém
spolku předsedá.*) Přivedl je sám, aby je nám
ukázal a zároveň Prahy dobyl. A jako on vy-
střídal jaksi v zájmu »Manesa« pana W. Rittera,
tak zase na jeho místo teď vstoupil pan Camile
Mauelair a dokumentuje svoje styky a »Mane-
sem« podobně jako on. Posílá články pro
»Volné Směry«, má přednášky v Praze a se-
stavil pro nás novou, vysoce zajímavou výstavu.
Také její obsah leží mu osobně na srdei. . Vý
stava je poněkud jiná nežli Moureyova, tendenei
užší, číselně bohatší; je jiná, třeba že obsahuje
mnoho jmen, jež nám dal páně. Mauelairův
předchůdce přečísti přímo na obrazech. Jeho
výběr, když ne sbírka, platil všemu uměleckému
mládl, nehledě na stáří členů. Koloristé i lumi-
nisté, impresionisté a intimikové, vzducho-
temnomaliři byli v Moureyově zásilce. C. Mau-
elair není nikterak duch úzkých obzorů a stran-
nicky jednostranných názorů. Také jemu jde
umění výše nežli frakce a v umění všady nej-
výš »le génie francais«, jehož formulace se mu
stává zkušebním kamenem každého v hnutí a
zjevu uměleckého. Důvěřuje ve své romanstvi,
v jeho potenci a karakternost. A vůbec cení
racu vysoko i jinde, jak svědčí jeho pátravý
zrak v malé stati o »Umění v Praze«, jímž
hledá, kde by co u nás bylo svérázného a na-
šeho, a v tom se stýká s W. Ritterem, který.
Mourey
W Ritter
Mauelair
Mauelairův
Praha
Mane
6
article
ohledav mnohem podrobněji naši uměleckou
produkci v generaci, jejíž svěží elan a radost-
nost talentů pěkným slovem rád posuzoval
povzbuzoval, teď co chvili jí připomíná povin-
nost býti svou, jit ke kořenům národního byt
a čerpati z pramenů vyvírajících v domáci
půdě. Že se však pan C. Mauclair postaral jistě
horlivě a obětavě, zapálen svým pěkným ide-
alismem, o zvláštní sbírku francouzských impre-
ssionistů, kterou nyní v pavilonu »Manesa« vy-
2stavují, nepřekvapí nikoho, kdo zná kriticko-
literární žeň jeho práce. V ní tvoři anglicky vy-
daná skica a potom francouzsky propracovaná
monografie v impresionismu a impresionistech
číslo velmi závažné. Živou illustraci k této své
historii posílá do Prahy a kde se tomu různé
okolnosti stavěly v cestu, kde nebylo ani jeho
stykům možno uložiti do zásilky jen věci, na
ráz a cele hnutí a zjevy karakterisující, tam
aspoň ukázky a naznačení,, jednotlivé osamělé
tony neb akordy z celých symfonií došly na
smíchovský břeh.
C. Mauelair patří sám k jiné generaci nežli
byli a jsou Th. Duret, Duranty i G. Geffroy
kterým připadl úkol býti obhajovateli a pro-
pagatory impresionismu s perem v ruce. Přiše
na kolbiště, když už hlavní bitvy byly vyhrány.
kdy také rozvětvení impresionismu v hlavníeh
rysech bylo provedeno, ba kdy se celé hnutí už
uzavírá, aby jen ve svém zůrodňujíeím pelu
sneslo se na další produkci. Stal se tedy histo-
rikem impresionistní skupiny a v pavilonu »Ma-
nesa« ji máte in nuce. Byli byste v neprávu,
kdybyste tam mermomoci se dožadovali úplných
biografií a budete sklamáni, trváte-li na svém.
Mauclair
Duret
Durant
Geffroy
Praha
Ma
7
article
Ani hlavní sloupy Impresionismu nemají zde
své standartworky. O Renoirovi nemůžete si
zde učiniti ani pravé představy, poněvadž jeho
»Lože« je u Durand-Ruela a »Moulinla
Galette« v Luxemburgu, nepočítaje jeho kouzel-
plné nahé ženy z let osmdesátých. Manet je
zastoupen fragmenty, Daumier rovněž, přece
však prvního »Zahrada« a druhého »Kupé III.
třidy« stačí pro úvod. Monet, skoro vždy zna-
menitý, nemá zde arci ani »Stohy«, ani »Kate-
dralu«; od Degasa jen několik visitek atd. Ale,
jak jsem řekl, jde o celek a ne tak jednotlivee,
o přehled vývoje a ne o antologii z díla jed-
notlivých členů, a v té příčině je výstava »Ma-
nesa« bohatá i poučná zároveň, je hotovou
vzácností a hned po prvém zběžném prohléd-
nutt poznáváte, že ji sestavovali, kdo obzírají
historickým okem celé to velké hnutí, jímž se
přítomné umění mělo státi v pravdě své, do-
bové, dneškem pozměněný a obohacený starý
věkovitý kmen.
Byla podobná výstava kdysi ve Vídni
podal jsem zde o ní zprávu **), ale tam chtěli
také legitimnost, starobylost a čistotu rodu im-
presionismu dokázati až ze sedmnáctého věku.
U nás stačí Monticelli, Daumier a Manet pro
vlastní a novodobé začátky skupiny, jejíž ko-
nečné vílězství se klade do počtku let devade-
sátých a Salle a don Caillebot v Luxembourgu
za tropaiou na dlouholetém bojišti. Totiž pro
první generaci, z níž už mnozí odešli k oleům
a kdo ještě žijí, mají aspoň svoji šedesátku.
Poněkud divně může býti český idealista do-
tčen, nalezá-li v monografiích a stalích stálý
refren: obrazy, jež kdysi nikdo ani darem ne-
chtěl, které se prodávaly po dvou, třech stech
francích, plati se nyní mnohými desetitisíci.
Renoir
Durand
Ruel
Moulinl Galette
Manet
Daumier
Monet
Monticelli
Luxemburg
Ma
Vídeň
8
article
Tedy velmi příjemně zvonivé uznání a vítězství.
zlatými louisdory spečetěné. Není-li to vltězství
obchodní? Kus bursovní spokulace? Je to
spolehlivé měřitko vlastní ceny uměleské? Ne-
jsou v tom nikde skryté prsty chytrých obchod-
níků? Je možná také věc opačná, že obchod
těží vskutku ze stoupajícího hodnocení a ro-
stoucí záliby.
Impresionisté francouzští, ať už byli kým-
koli inspirováni, chtěli vytvořiti nové, to jes
nebývalé umění. Byli revolucionáři. Stavělise
proti stávajícímu a vládnoucímu. Jejich nepřátelé
(mají je dosud) předhazují jím v tom zůmysl-
nost a vypočitavost; jejich přátelé a obhajei
tvrdí, že vydali se na krutou cestu z přesvěd-
čení a nutnosti. První mluví o chtění sensace,
druzí horují o velikosti uměleckého hnutl.
Mají-li už mluvit peníze, pak ovšem finanční
bída hlavních representantů v počáteích jejich
revoluce nesvědčí právě o vypočítavé hamiž-
nosti. A ještě mnohé je na podiv. Objeví a na-
leznou se lidě, mladí lidé, příbuzných, když ne
stejných tendencí, podobných zámyslů, všichni
odmitaní a vylučovaní z výstav a veřejnosti, vy
*) »Nár. Listy« 1902 č. 24
sl) Národní Listy« 1905, čls. se.
smívaní a nádavkami zabrnovaní, kteří se schá-
zejí pravidelně v nějaké kavárně v Batignollu
nenapadne jim, co by u nás a v Němeleh
předeházelo vší jiné práci, nenapadne jim zalo
žiti spolek, poříditi si stanovy, vydávati zvláštn
časopis. Pro nás přímo nepochopitelné. Stačí
jim, když občas buď jednotlivě, buď hromadně
u některého obchodnika uspořádají si výstavua
vente. Ani o jméno se nepostarali, tím méněo
program. Titul francouzského impresionisty první
skupiny je vlastně zrovna tak čestná nadávka
jako Geusů nizozemských zbouřenců. Zvedli ká-
men po nich hozený a vzali jej za odznak.
9
article
Některý karikaturista v »Charivari« nebo některý
vtipálek v causerii je vzal pod tuto etiketu
oni ji přijali. Spíše však jejich píšící přátelé.
Degas do dnes tohoto titulu neuznává; na Ma-
neta dobře neplati. K zahrnující etiketě patří
také definice. Krátká věta, která by je učinila
každému srozumitelnou, cosi jako sezam, pod
jehož dotknutím se otvírají těžké dvéře do po-
kladních komor. Tu to vázne. Nent jediné deti
nice, máte jich na vybranou.
Th. Duret, jejich obhajce a historik nej
kompefentnější, podává místo definíce celou ka-
pitolu vypisující vývoj od užití světlých a nelo-
mených tonů a malování přeď přirodou a sku-
tečností, až k rozrušení linie a odmítání všt
umělě komposice. To považuje za nejvlastnější
kořen a základ toho, co Duranty nazýval jen
»novou malbou« a jiní naturalismem. Duret vidí
že dnes jest impreslonism cosi velmi rozmani-
tého a měnivého a také neurčitého. Impresionisté
dnešní prý jsou všichní malíři bezprostřednosti
světlých barev a ne konveněních stínů a osvojuji
si jich titul, nyní vítězný a vážený, všichni,
kdo hledají novou techniku a podávají osobní
dojmy. G. Geffroy: »Impresionism jest malb
fenomenismu, podávající zjev a význam věcí
v prostoru a syntesu věcí, jak se v jednom
okamžiku objevují«. C. Mauclair shledává pod
statu impresionismu ve studiu prvků, tvořících
podstatu světla, v analyse základních tonů barev,
studovaných na bytostech a přírodních vzhle-
dech. Ale R. de Sizeranne, po vyšetření příčin,
pravd a mezer impresionismu, dochází ke větěi
»Impresionismus jest objev, ale ne malba«,a
E. Heibut definuje zase impresionisty jako ma-
líře zjevů, kteří vypěstovali vidění, kteří naše
vidění pokrokově vyvinuli a dokončili či vy-
vrcholili.
Degas
Durant
G Geffroy
Mauclair
Sizeranne
E Heibut
Ma
10
article
Pozorujete, kterak mnohé kolísá mezi vše-
obecností, jaká, dle slova, může na přemnohé
se vztahovati, a omezeností, která jen jediný
moment celého hnutí vyzvedává. Projdete li vý-
stavou, shledáte brzy, že impresionism Claude
Muneta je něco jiného, nežli čím se vyznačují
obrazy Degasovy, že rozklad barev děje se
u nich jinak, nežli u matematických neoimpre-
sionistů, že jinde, u Gaugouina je očividnou re-
dukcí na tony zase nedělené, že linie u jedněch,
Moneta, Pissara, Sisleye se rozplývá v barvéa
u Degasa, Legranda a Bernarda je hlavním
článkem mluvy, že vedle vzduchových zjevů
jsou zde obrazy beze všeho vzduchu, že vedle
matných, světlem podlomených barev objevují
se snahy mocného, až šileného stupňování jejich
intensity a vedle nejvyšší modernosti zjevů,
látky a jejího umoenění jsou tu přearchaisované
archaismy a chténé nemohoucnosti vedle úžasné
překvapující mistrnosti. Všechno fluktuje.
výběr osohností i jejich seskupení. Mlerer-
Graefe vytýká Mauelairovi, že jeho třídění im-
presionistů není správné. On má jiné za hlavni
a druhořadě a G. Geffroy zase jiné a Th. Duret
také. Jedněm platí Rsffaelli za impresionistu,
druhým nikoli; jedněm je Cezanne sloupem
jiným pouze zjevem podružným; jední vynášejí
van Gogha za vrcholný zjev a druzí jej odbý-
vají jako zlomeného muže; jedni horují pro
pointilisty a jiní v nich vidí krajnost rozkladu
a to, jedni i druzí, ne odpůrci a vysměvači.
nýbrž přesvědčenci impresionismu. Fluetuat nee
mergitur je devise pařížského znaku. První vi
díme vždy v přítomnosli, druhé ukáže vždy jen
budoucnost anebo prorocké vidění. Ale pokolení
věšlců už dávno vymřelo a jenom ze zdvořilosti
dáváme tento úitul básníkům.
Claud Munet
Degasův
Monet
Pissar
Sisley
Degasa
Legrand
Bernard
Gaugouina
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Princip národní výchovy ve škole
oou va obecné,a noel a
Uvážíme-li, že škola obeená je pro 90
našeho občanstva jediným ústavem vzdělavacím,
pochopujeme veliký její význam v kultuře ná-
rodní a nepozastavujeme se nad tím, že obje-
vují se občasně směry, jež usilují, aby škola
brzy té brzy oně idei věnovala obzvláštn
péči a pozornost. Kdo má moc ve státě, obra i
nejdříve zřetel svůj ke škole národní, aby ji
učinil svoji pomoenici, pěstovatelkou svých idejí
a podporou svých snah do budouena. V pří-
tomné době nejmoeněji a také nejpromyšle-
něji a nejuvědoměleji vtiskují škole naší svůj
ráz a svůj duch: stát a cirkev. Stát, maje
v rukou průpravu učitelstva, dozíraje nad učileli
a školní výchovou, sám rozhoduje o učebných
pomůckách, učebnicích, učebných osnovách,
ba i o lektuře žactva, uplatnil tím všim svůj
vliv na školách národních nejplnější měrou a
má dostatečných prostředků, aby zn každlýl ch
okolnosti dáno bylo školou „císaři, což je
císařovo“. Slohové látky obsahu loyálního, me-
morování loyalních básní, zdůrazňování určitýeh
partií dějepisných z rakouské historie, jisté
zeměpisné články, nauka o ústavě, tendenční
výběr písní, povinná účast při loyalních proje-
vech a slavnostech, tendenční články v čítan-
kách a p. v., toť jsou jen některé složky mocné,
působivé síly, kterou stát náš zachvacuje školu
národní, vtiskuje jí svůj ráz a duch. Podobně
církev svými náboženskými cvičeními, odznaky.
12
article
obrazy, náboženskými články prosaickými i bás-
ničkami, nařízenými pozdravy a modlitbami a
p. v. obestírá všechen život školy a pronikajíc
ji svým duchem, vtiskuje ji do jisté míry svoj
ráz a pečuje tak usilovně, aby také školou dáno
bylo „což božího, bohu“.
Řečené oba vlivy: státní i církevní jsou
zde, uplatňují se a škola naše za nynějších po-
měrů musi se jim poddávati, čili jinak řečeno
učitelé našich škol jsou povinni a musí při
práci školské státu i církvi státi do jisté míry
ve službách.
Přirozeně naskytá se nyní otázka, zdali
i národ má svoje zájmy v národních školách
13
article
při výchově a učbě náležitě opatřeny, zdali naše
mládež vychovává se také duchem národním
a zdali vůbec je výchova našeho dorostu ná-
rodní.
Rostoucí národní sebevědomí u všech kul-
turních národů, zvýšený význam myšlenky ná-
rodní, obecné přesvědčení, že národní ide
poskytuje veliký zdroj mravní ho
zušlechtění a probuzení nejlep-
ších snah, to vše nemohlo zůstati nepovšim-
nuto moderními proudy paedagogickými, a v při-
tomné době můžeme v paedagogice sledovati
mocný směr výchovný, který dá se vystihnouti
slovy: zužitkování nacionálního
principu.
Našemu učitelstvu není ovšem směr ten
novinkou, neboť naši učitelé ve své převážné
většině plně zasloužili si obvyklého svého názvu
„národní učitelé“, čehož dokladem je nejen
učitelská literatura a sjezdová jednání, ale i celá
školská a mimoškolská činnost, vždy národním
duchem vedená. Od doby probuzení, od prvníeh
organisačních pokusů za Amerlinga až do ny-
nějška stálo naše učitelstvo v řadách národních
pracovníků a nemohlo býti jinak, nežli se ozvuky
tohoto národního nadšení musily se ozývati i při
výchově školské, v dřívějších dobách často
proti vůli úřadníeh orgánů dozíracích. Ačkoliv
tedy škola naše nemůže býti nikterak otázkou
národní učitel
14
article
národní výchovy překvapena jako nějakou no-
vinkou, přece otázka ta stává se důležitou, velmi
časoveu a naléhavou, poněvadž nutno si uvědo-
miti plný její význam a poměr ku pří-
tomnému stavu školy a potřebám
národa, poněvadž je potřebí revise všeho, eo
v tomto důležitém oboru výchovném vykonáno
a co snad zanedbáno a poněvadž je nevyhnu-
telno stanoviti určitý program národní výchovy
v celku i jednotlivostech, aby tak důležitáa
v dané politické situaci naší málo povšimnutáa
zapomínaná otázka řešena byla v praktické škol-
ské výchově tak, jak toho vyžaduje prospěch
národa.
Naše škola koncipována byla celkem dost
abstraktně, šablonovitě, schematicky. Je tedy
povinností přitomné doby vyšetřiti, pokud škola
sama svým vývojem dopracovala se živoucí kon-
tinuity s bytností a životem lidu, a poku
spolupracuje na přítomných úko-
lech lidu českého. Nutno zjednati si vě-
domí o tom, zdali škola naše udržuje krok s ny-
nějším životem lidu, s nynějším i jeho snahami
a ideami. A poznáme-li, že tomu tak není
zúplna, uvidíme-li, že škola není věrným, třeba
že miniaturním obrazem národa přítomné doby,
a že snad jiné, cizí ideje tlačí se v popředí škol-
ského života, musime zavčas starati se
o nápravu.
U nás regulujeme národní výchovu lidu
jaksí bez zřelele na školu a školskou výchovu,
jako bychom se vzdávali plného nároku na její
život, na obsah a směr její práce. My přenášíme
těžiště výchovné akce ve směru národním do
spolků, časopisectva a veřejného života, pono-
chávajíce školu jejímu mechanickému vývoji a
— úřadnímu osudu. A přece získati a vy-
dobýti školy je nám nutno, poněvadž škola nad
všechny jiné instituče jest účinnější a uzná-
váme-li, že potřebí dbáti národní výchovy, mu-
sime ji dbáti v první řadě ve škole.
15
article
Pohled do přílomné školy v Německu n
pouči o významu a důležitosti národní výchov
školské tak silně, že rázem se vzpamatujéme
z ochablého koketování s „nejmodernějšími“
názory neživoucích, skonstruovaných theorií
oněch paedagogů, kteří výchovu k nadšenému
nacionalismu podceňují a přezírají. Tenor ně-
mecké paedagogiky je posilování národ-
ní myšlenky. Německé mládeži doma i ve
škole, v museu i v knihovně, obrazem i zpěvem,
vůbec všemi paedagogickými prostředky vště-
puje se od útlého věku myšlenka národní, ná-
rodní charakter; národní uvědomění a tím i —
základní národní politika, Škola německá vycho-
vává německé dítě, dítě německého
otce, v německém prostředí. A činí tak
správně a vskutku methodicky. Nelze přece
zdárně a úspěšně vychovávati člověka vůbee
jako abstraetum, ale je nutna vychovati kon-
kretního člověka jako člena určité rodiny, jako
individuum v určitém prostředí přirodním a spo-
lečenském, jako příslušníka určitého národa
Tak jenom je možno, aby škola stala se he
minum officina, dílnou lidskosti, ke které-
muž ideálu směřoval Komenský, ale ovšem při-
rezenou cestou, uče, že při výchově jest cho-
vanci vštípiti zvláštnosti jeho národa.
Komenský
Německo
16
article
Tak musí i česká škola vysokého ideálu
„dIlny lidskosti“ dostci na podklad
výchovy národní. Pohled na cthnografickou
mapu střední Evropy, kde jsme jako malý
ostrůvek obklíčeni mořem nacionálně nadšených,
sebevědomých a rozpínavých sousedů, nepřed-
pojaté posouzení zahraničních poměrů politi-
ckých, které nám otvírají smutnou perspektivu
do blizké budoucnosti, v níž chtějí zahraniční
sousedé přes nás přejíti k dennímu pořádkua
uvědomění přítomného neutěšeného našeho
stavu politického, kdy ještě zápasiti musímeo
pouhou rovnoprávnost, to vše musí vnukati nám
snahu po větším, silnějším a nadše-
nějšm národním vyehování naš
budoucnosti, naši mládežel
Jako náš národní program založen je n
národním prineipu, jako směr naší ná-
rodní politiky míří ke konečnému vítězství naš
národní myšlenky a našich národních ideálů, tak
musí škola, jako vlivná a důležitá instituce ná-
rodní, celou svojí silou, všemi svýmí prostředky
směřovati k národnímu uvědomění, k národní
výchově nejšírších vrstev našeho lidu. Mládež
naše má ze školy odnésti si nejen vědomí ná-
rodní, nejen poznatky přítomného stavu, ale
heroucí lásku a nadšení k národní práci a ne-
úmornou snahu pracovati celým životem, všemi
schopnostmi a silami ku prospěchu národního
celku.
Evropa
17
article
Národní myšlenka, národní princip majl
státi se našemu dorostu vodivou ideou vůdčí
myšlenkou při všem soukromém i veřejném jed-
nání a konání. Národní princip má oviádati
ducha naší mládeže, má pronikati její bytostí.
má býti vůdčí hvězdcu po všech cestách živeta.
Z toho principu má prýštiti mravnost, ušlech-
tilost, snaha po zdokonalení, solidaritě a po-
kroku. Tento prineip nevylučuje a nezatlačuje
výchovu náboženskou, aniž vede k národnost-
nímu záští a jednostrannosti. Ale tento princi
národní výchovy je elementárnímu stupní mlá-
deže přihodnější, bližší a konkretnější než prin-
cip abstraktní humanity nebo mvsteriesníh
18
title
Karel B. Mádl.
Mádl
19
article
božství a bylo by tudíž nemethodické, tohotc
principu nevyužitkovati plnou měrou. Pěstován
národnesti v tomto smyslu, znamená zakotviti
výchovnou akci na konkretním útvaru,
jakým jest národní společnost, jejíž vzájemná
přibuznost, pokrevnost, blizkost je patr n
očividna mladému člověku jake
příbuzncst rodinná.
Založíme-li výchovu školskou na prineipu
národní výchovy, oživíme celý školský života
vzpružíme jej. Ideám výchovným dáme kon-
kretní podklad a pro všechno učivo, pro ve-
škerou školskou práci získůme vodivou ideu.
jednolný duch. Vše bude přiléhavějšt, všechen
školsky život zajímavější a škola n abude
pevné, jsté bezpečné půdy. Ovšem
nestačí jen prineip vysloviti, nutno ukázati, jak
kterými cestami, kteří činitelé a kterými pro
středky mají národní princip učiniti vůdčí ideou
npiro
národní školy.
Tot problém, který nedá se řešiti krátkým
článkem, ale k němuž bude potřebí se vraceti
znovu a znovu. Pravdu mají ti, kdo praví, že
praktické provedení národního
principu ve školské výchově jes
problěm, kterým bude se pilně obí
rati paedagozický svět dvacátéh
století. Doufejme, že i náš paedagogický
svět bude futo vysoce důležitou otázku řešiti jak
toho žádá prospěch našeho národa.
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Dnešní události.
I. den poďzímního mestingu Českého závodníh
spolku na závodišti v Chuchli.
Praha— Pešt
Chuchle
Praha
21
article
. . . . . . . S. Gruss.
S Gruss
22
article
Mimo Prahu.
S. K. Plzeň v. D. F. C., Plzeň. . S. Fr. Novoln
S. K. Kladno v. Vršovice
D F C
Novoln
S K
Praha
Plzeň
Francie
Vršovice
23
article
S. K. Kladno II. v. Vršovice r S. Černý.
S. K. Kladno II. v. Vršovice r S. Černý.
S. K. Slaný v. Slavia Jun.. . . S. Kratochvíl
S. K. Pardubice v. Slavia Res. . S. Zdrůbek.
Plachetní závody Českého vacht klubu o půl3
hod. odpol, u podolského přístavu.
S Černá
S K
S Kratochvíl
S Zdrůbek
Vršovice
Slavia Juna
Slavia Resa
24
article
Jízda koňmo
Pražské dostihy
25
article
** Dnes začíná druhý podzimní meeting v Chuchl
Českého závodního spolku.
Obělavost direktoria spolku a horlivost sekr
táře jeho p. H. Capina bohužel nedocházela podpory
nejdůležitějšího činitele při podnicicích pod šlrým
nebem, počasí. Jsou dosud v dobré paměti hrozné
svízele, které loni pronásledovaly podzimní meeting
jen s krajním napjetím sil a dík neobyčejné ocholě
majitelů stájí bylo možno jej zachrániti. Na podzim
hotová potopa, na jaře zase vysušilo slunce půdu
závodiště tak, že nabyla tvrdosti cementu. Přímým
následkem toho byla slabě obsazena pole, neboí
plnokrevný materiál trpěl tvrdostí půdy. Tatáž kala-
strofa ohrožovala i nastávající podzimní meeting.
Désť předvčerejší a zejména včerejší přišel jako na
zavolání a uvedl dráhu do tip-top kondice. Jest
ovšem obava, aby dobrého nebylo přiliš mnoho. —
Meeting má však ještě jinou svízel; pasivní resi-
stence na drahách znemožnila včasný příjezd leckte-
rého čtyřnohého hostě.
H Capin
26
article
Seznam účastníků meetingu jest tento:
Trainéra Earla: Biberach, Folderol, Ilfracombe.
Mondsce, Pokolba, Princess, Slieve Bloom, Virago.
Fürsta: Jutta, Macache, Geoghegana: Perezent, Sara-
toga. G. Herberta: Curry, Malaswitha. F. Hespa:
Salmhof, Vorschuss. Horáčka: Gregor, Maravedi.
Wildfang I. Pachea: Corea, Koczkas, Off, Orcue
Origineli, Ovidiur, Peda, Sarga csiko, Snapshot. J.
Rosaka: Hamelin, Pistol. Scheffera: Alike, Rotthal-
Express, Suckowiter, Verdi Versbau. Poručíka z Al-
bertů: Barnum. Poručíka A. Ambrosa: Bágo, Figaro.
Isotta, Kontar, Tokaj. Voj. nadlékaře Bartoše: Cor-
don, Samartine, Fawa, Guter Kerl, Perkal. Nadpor.
Kam. Breganta: Mystery, Na also! Poruč. Barde-
lebena: Bergre, Hat ihm schon. Rytm. Ed. Ko lera
Coquin, Liszka, Paniez. Wnuczka. Hr. Jana Palífya
Beglerbeg. Irrlicht II. Por. hr. Podstatzkého: Amar-
kadu. Pana L. Schindlera: Elga. Marie Louise.
Ilfracombe
Princess
Slieve Bloom
Virago
Fürst
Jutta
Macach
Herbertus
Curry
Horáček
Gregor
Maravedi
I Pachea
Corea
Koczkas
Peda
Sarg
Snapshot
J Rosak
Scheffer
Alike
Suckowiter
Verdi
Versbau
Barna
A Ambroso
Bágo
Figaro
Bartoš
Samartine
Guter Kerl
Perkal
Bard
Bergr
Hato
Paniez
Jan
Palífya
Beglerbeg
L Schindler
Elg
Marie Louis
Biberach
Folderology
Sara
Pistola
Alo
Tokaj
Hradec
Vorschuss
Orcue Originel
Ovidiur
Hamelin
RotthalExpress
Mystera
Coradon
Podstatzký : Amare
27
article
Medusa, Sacharow. Rytm. ze Streeruwitrů: Blason.
Castor II., Orator II, Telcs. Mr. Winnera: Astaroth
Hogyne.
Očekávané koně rytm. Hagelina během včerejška
nepřijeli; rovněž výborný sleepler knížete Morouzzia
Partülö nepřijede, nejsa v kondici.
2: 3. I. Zahajovacl jízda. Délka dráhy
asi 2000 m. Cena 2000 K.
Hlášeny: 1. Salmhol 501. 2. Ilfracombe 52.
3. Rucza 471/. 4. Snapshot 541/2. 5. Ovidius 52.
Anlus 52. 7. Jatta 501/2. 8. Macache 47 1/
9. Irrlicht II. 471/2. 19. Hamelin 49. 11. Castor II. 49
12. Pokolba 541/2. 13. Sódar 501/2. 14. Heldin 551/2 kg
3: 00. II. Labská cena. Délka dráhy asi
2000 m. Jizda pánů. 1800 K. 1. Bagó 70. 2. Vor-
schuss 65. 3. Lamartine 70. 4. Hawkdale 631/2. 5.
Alike 72. 6. Freia 681/2. 7. Snapshot 731/2. 8. Antu
72. 9. Irrlicht II. 631/. 10. Dodue 631/. 11. Hamelin
65. 12. Sacharow 65. 13. Elga 631/2. 14. Marie Louise
681/. 15. Orator II. 731/. 16. Castor II. 70. 17. Csen-
dilla 631/2. 18. Versbau 70 kg.
3:30. III. Prodejní jízda s překáž-
kami. Dělka dráhy asi 2800 m. Cena 2100 K.
1. Bergěre 731/2. 2. Hatihnschon 62. 3. Perkal 69 .
4. Babér 691/4. 5. Maravedi 67. 6. Orcus 79.7.
Originell 62. 8. Curry 75. 9. Macache 63. 10. Elga
60. 11. Medusa 60. 12. Teles 701/1. 18. Princess
60. 14. Ignorant 69. 15. Rotthal Express 67 kg.
4: 00. IV. Branická jízda s překáž-
kami. Dělka dráhy asi 2400 m. Jízda pánů. Cena
2000 K. 1. Perczent 67. 2. Tokaj 76 3. Perkal 76.
4. Fawa 721/9. 5. Mystery 76. 6. Timeless 74. 7. B-
běr 76. 8. Liszka 771/s. 9. Bij zabij! 751/2. 10. Pa-
niez 77. 11. Maravédi 67. 12. Čsingilingi 711/2. 13.
Péda 751/2. 14. Snapshot 67. 15. Mondsee 721/2. 16.
Orator II. 75/2. 17. Ibia 67. 18. Rotthal-Express
73 kg.
Medusa
Sacharow
Castor
Winner
Morouzzio
Ovidius
Lamartine
Marie
Louis
Curry
Ilfracombe
Anlus
Tokaj
Mondsee
Rotthal Express 67
Liszek 771 / s
Monitor II
Astaroth Hogyne
Macache 47
kg
Mystera 76
bít zabít
28
article
4: 30. V. Pražská stesple chase mě-
síce řljna. Délka dráhy asi 5000 m. Cena 10.000
korun. 1. Cordon 68. 2. Alike 66. 3. Claymore 73.
4. Gregor 68. 5. Sturm II. 60. 6. Slieve Bloom 68.
7. Socius 77. 8. Orcus 71. 9. Of 60. 10. Vitellius 73.
11. Partütö 69. 12. Blason 73. 13. Pistol 60 kg.
5: 00. VI. Tribunová steeple chase.
Délka dráhy aai 320U m. Jlzda pánů. Cena 2100 K
. Barnum 77.5. 2. Figaro 72:5. B. Bergěre.7
4. Guter Kerl 66.5. 5. Trawna 72. 6. Timeless 73
7. Wnucžka 75.5. 8. Coquin 77.5. 9. Gregor 77.5.
10. Maravedi 70. 11. Csingilingi 71 5. 12. Péda 77.
13. Of 73. 14. Biherach 75.5. 15. Mondsee 75.5
16. Amarkadu 70. 17. Nincompoop 70. 18. Telcs 77.5
19. Orator II. 75.5, 20. Pistol 73. 21. Muszaj 70.
22. Hogyne 70 kg.
Athletika a sportovní hry-
** Praha—Pešť. Dosavadní čtyři zápasy měl
tyto výsledky: V prvním, jenž před 4 lety sebrán
v Pešti, zvítézila Praha 2:1: v druhém, zase v Pešti
konaném, byl výsledek nerozhodný 1:1. Před rokem
(na podzím) hráno v Praze 4:4. Na jaře v Pešti
zvítězili Ulři 5 12. — V mužstvu českém bylo třeba
pro ochuravění Mikovo provésti změnu. Em. Benda
bude místo něho bráti v obraně, v záloze pak na-
stoupí Kovařovič (Smíchov). — Začátek zápasu,
němž konečně očekáváme vílězství, a sice úplně.
Čechů, jest o 3. hod. — Večer se koná v restaurantu
»Louvru« o 8. hod. na počest hostí večírek, při němž
hosté jsou vítáni.
Gregor
Vitellius
K Barna
Figaro
B Bergěre
Ulř
Mikův
Benda
Kovařovič
Čecho
U m
Mondsee
Praha
Pešť
Smíchov
Louvre
Sturm II . 60
Jlzda pán
Pistola 73
Socius 77
kg
Csingilingi 71
Péd 77
Monitor II
29
article
*Českomadarský kartel. U příleži-
tosti dnešního utkání má býti přiložena poslední
ruka k dílu, na němž se už dlouho pracuje, nebo
lépe řečeno nepracuje, ke kartelu mezi Uherským a
Českým svazem footballovým. Při této příležitosti
jest dobře si připomenouti, že na sjezdu Mezinárodní
federace v Amsterodamě zástupce Uherského svazu
náležitě ochladil český optimism o přátelství Uhrů
k Čechům tím, že se zdržel hlasování při rozhodo-
vání o přijetí Cechů do Federace. Mlírně řečeno, pro-
meškal tam vhodnou příležitost, osvědčiti skutkem
přátelství Uherského footb. svazu k Českému, o němz
napovidány a napsány celé legendy. — Bezpro-
středně před dnešním zápasem podal Uherský svaz
nový důkaz svého přátelství v otázce soudce dneš-
ního zápasu, pohroziv v telegramu, že nebude li
stanoven soudce neutrální, že uherské mužstvo ne-
přijede. To po tom, když na jaře v Pešti, soudcoval
uherský soudce! Zdá se, že bude-li Č. S. F. chtít za-
chránit zápas, nezbude mu, než přivoliti, aby jej
řídil soudce neutrální. Dovídáme se, že tento případ
nastane, neboť byl telegraficky pozván p. Heine
z Berlína t
To pokládáme za svou povinnost konstatovati,
aby nastávající kartel Č. S. F. s M. L. Sz. nebyl
posuzován s obvyklým u nás oplimismem jako výron
a výraz zvláštního přátelství, nýbrž jako smlouvao
souboru ryze praktických olázek, která řádně oběma
stranami dodržována, zabezpečuje korektní sportovní
styk mezi kluby obou svazů. O nějakém dvouspolku
českomaďarském, v němž někteří idealisté vidí vý-
sledek kartelu, nemůže býti řeči už proto, že Uherský
svaz footballový podobný kartel uzavřel už před ro-
kem s Rakouským svazem fontballovým.
Uher
Čecho
Hein
M L
Pešť
Berlín
Č . S
Český svaz
mezinárodní federace
uherský svaz
Č . S
30
article
** A. F. K. Vršovíce na Kladně. Dnes
hrají obě mužstva Vršovic na Kladně proti tamnímu
»S. K.« V posledním utkání porazilo prvé Kladno
svého hosta 3:2, kdežto reserva Vršovic zvítězila
nad druhým Kladnem 3:1. Tentokrát jsou Vržovice
seslabeny 3 náhradníky, tak že budou musit krajně
napnouti své síly, aby docilly čestného výsledku.
Soudcem jest p. Černý (S. Č. S.).
Ve své třídě v zá-
vodu na Semmering
vítězný
čtyrcylindrový
lehký vůz - --
F. 15/16 HP stojí v lu-
xusní výpravě toliko --
u 9000 korun.
a. s., MI.
A F K
S K
Černá
S Č
Kladno
Vršovice
31
article
mest
v o re l r
32
article
LAURIN KLEMENT, Eoe.
LAURIN KLEMENT, Eoe.
Sklad v Praze, Josenké náměstí. 18612
Laurin
Eoe
Praha
Josenký náměstí
33
article
Šerm.
** Instituci učitele šermu českě
university Karlo-Ferdinandovy v Praze
zavodel akademícký senát po návrhu „Českého šer-
mířského klubu“ a jmenoval s přivolením c. k. mini-
sterstva záležitostí duchovních a vyučování pro funk-
ci tuto pana Alfonsa Fériauda, mistra šermu „Če-
ského šermířského klubu“ v Praze. Instituce tato
trvá již od několika lel na universitě vídeňiskéa
byla v posledních lelech též zavedena na universitě
ve Štyrském Hradci. Jest zjevem velice polěšiteiným,
že universitní senát, tedy repraesentace oficiálních
našich kruhů vědeckých, uznává důležilost umění
šermiřského pro studentstvo uníversitní. Neméně po-
těšitelnou jest i ta okolnost, že systematického pě-
stování šermu bylo pamatováno též při nových bu-
dovách universitních, v nichž — jak se dovídá me —
jest projektováno též zřizení studentské šermirny.
„Českému šermířskému klubu“ slouží velice ke cli,
že v této významné pro sport šermířský záležilesti
ujal se iniciativy; není to ostatně první otázka pro
pěstovám šermu důležilá, ve které našemu nejstar-
šímu „Českému klubu šermířskému“ přísluší priorita.
Pro prvého univorsitního učitele šermu pana Fériauda
jest velikým vyznamenáním, že na něj s přivolením
ministerstva tento čestný úřad byl vznesen. Přejeme
mu v nově jeho funkci mnoho zdaru a nejlepších
výsledků!
Fériauda
Praha
Štyrský Hradec
univerzita KarlaFerdinandov
34
article
Vodní sporty-
**Plachetní závody na Vltavě. Dnes
koná Český yacht klub své podzimní plachetní zá-
vody mezi podolským přístavem, Královskou loukou
a dvoreckým přívozem na trati Gkrát 1000 metrů
(6000 metrů). Počátek závodů asi o půl třetí hodině
odpoledne u podolského přístavu. Pánům amaleurům-
fotografům naskylá se zde výborná příležitost foto-
grafovati plachetní lodi ve větším počtu pohromadě
na Vltavě, vzácný to pohled Přístup jest na všechna
místa pobřeží úplně volný. Bude-li dostatečný víte
neb aspoň živější briza, bude míti pražské sportu
milovné obecenstvo vzácnou u nás podívanou, pla
chetní závody. Doufejme tudíž, že budeme míti větru
dost. Členstvo Klubu českých fotografů-amateuro,
které se hodlá dostaviti k fotografování startů pla-
chetních lodí Českého yacht klubu dnes odpoledne,
upozorňuje se tímto, že nejlepším stanoviskem k účelu
tomuto jest hráz podolského přístavu (příchod vyše-
hradským tunelem nebo (břeh Královské louky), pří-
chod ze Smíchova od železničního mostu). Starto-
vati budou: největší pražská yachta (vystavená
v Praze r. 1907) »Albatros«, jí co do velikosti nej-
bližší »Nautilus«, dále vachly různých typů: »Maja«,
»Vega«, »Meteor«, »Pírat«, »Forward«, »Dagmar«,
»Olga«, »Atalanla«, »Racek«, »Sázava« atd. Handi-
capová tabulka jest sestavena pro všechny směry
větrů, tak že při každém větru jest vzdálenost, kolik
která loď dává druhé napřed, předem určena. Pouze
kdyby bylo v hodinu startu bezvětří, byly by závody
odloženy na příšti neděli.
Vega
Pírat
Dagmara
Olga
Vltava
Smíchov
Praha
Sázava
Český yacht klub
Meteor
Nautilus
36
article
Pojišťování.
Pojišťování.
C. k, prlv
37
article
RIUNIONE ADRIATICA DI SICURTA
RIUNIONE ADRIATICA DI SICURTA
VTERSTU.
(Založena r. 1838)
Zavedla za dosud stávajících, velice levných sazeb
nové, obzvláště výhodné podmínky životního
pojišťováni.
Z četných těchto výhod jest zvláště pozoru
hodno
1. největší nepopíratelnost pojištění p
třech letech (sebevražda též zahrnuta). Pro případ
souboje již po uplynnti jednoho roku
2. obnovení pojištění v pádu neplacen
prémiových poplatků během čtyř měsíců, bez lé-
kařské prohlidky
3. nepropadnuti pojistky po třech letech be-
ohledu, bylo-li placení prémiových poplatků zasta
veno. Výše pojištěného obnošu, jakož i zpětná
kupní cena jest na lždé polici udána
4. úplná volnost cestování po třec
letech a rozsáhlá volnost cestování ihned po uza
vření pojistky
Nebezpečí vojenské služby jest v dosavadním
rozsahu bez placení zvláštní přírážky ku prémi
v pojistce zahrnuto.
Společnost rozšiřuje všechny tyto výhody.
aniž by o to byla žádána, i na všechuy dři-
vější, dne 1. ledna 1907 ještě v platnosti se
nalezající pojistky, při čemž nedodržené lhůty
19131
od tohoto dne počitany budou.
Pro spolkové i soukromé zábavy, jako
pro každého jednotlivce doporuču
sensační spis
38
article
Moderní
Moderní
salonní kouzelnictvi.
Hojná obírka uměleckých kousků z oboru
salonní eskamotáže, břichomluvectví,
čtení myšlenek, různé pokusy z fysiky,
mechaniky, arithmetiky a společenske
hry pro umělce z povoláni, diletanty, pro
spolkové zábavy, cirkusy a pod. Se 122 illustr.
Sestavil na základě dlouholetých zkušeností
Viktor Ponrepo, první český prestidigitateur
majetník kouzelného divadla.
Cena velice zajímavé knihy pouze 3 K, v celoplátěné
eleg. vazbě 3 K 50 h, poštou franko o 30 hal více.
kdo obnos předem zašle poštov. poukázkou (též ve
známkách). — Na skladě u všech knihkupců, zejmena
u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkupce
v Karlině.
Ponrepo
Storch
Karlin
kouzelný divadlo