ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 03656070-767c-11dc-96ff-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 38 celkem · entity: person 121, place 46, work 16, org 22
1 masthead
6. října 1907. Císlo 27e
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 13
4 title
Výtvarné uměni.
5 article Impresionism.
Impresionism. = »Manes« dovede využívati svých zná mosti a přálelských styků. Na svůj i náš pro- spěch a nikoli v neprospěch oněch přátel. Před nějakým časem dovedl pana Gabriela Moureye tak zainteresovati, že nám pro Prahu sestavil a přivezl nanejvýš pěknou a poučnou výstavu francouzského uměni mladé (aspoň duchem) generace, jejímž členům tuším v některém spolku předsedá.*) Přivedl je sám, aby je nám ukázal a zároveň Prahy dobyl. A jako on vy- střídal jaksi v zájmu »Manesa« pana W. Rittera, tak zase na jeho místo teď vstoupil pan Camile Mauelair a dokumentuje svoje styky a »Mane- sem« podobně jako on. Posílá články pro »Volné Směry«, má přednášky v Praze a se- stavil pro nás novou, vysoce zajímavou výstavu. Také její obsah leží mu osobně na srdei. . Vý stava je poněkud jiná nežli Moureyova, tendenei užší, číselně bohatší; je jiná, třeba že obsahuje mnoho jmen, jež nám dal páně. Mauelairův předchůdce přečísti přímo na obrazech. Jeho výběr, když ne sbírka, platil všemu uměleckému mládl, nehledě na stáří členů. Koloristé i lumi- nisté, impresionisté a intimikové, vzducho- temnomaliři byli v Moureyově zásilce. C. Mau- elair není nikterak duch úzkých obzorů a stran- nicky jednostranných názorů. Také jemu jde umění výše nežli frakce a v umění všady nej- výš »le génie francais«, jehož formulace se mu stává zkušebním kamenem každého v hnutí a zjevu uměleckého. Důvěřuje ve své romanstvi, v jeho potenci a karakternost. A vůbec cení racu vysoko i jinde, jak svědčí jeho pátravý zrak v malé stati o »Umění v Praze«, jímž hledá, kde by co u nás bylo svérázného a na- šeho, a v tom se stýká s W. Ritterem, který.
Mourey W Ritter Mauelair Mauelairův Praha Mane
6 article
ohledav mnohem podrobněji naši uměleckou produkci v generaci, jejíž svěží elan a radost- nost talentů pěkným slovem rád posuzoval povzbuzoval, teď co chvili jí připomíná povin- nost býti svou, jit ke kořenům národního byt a čerpati z pramenů vyvírajících v domáci půdě. Že se však pan C. Mauclair postaral jistě horlivě a obětavě, zapálen svým pěkným ide- alismem, o zvláštní sbírku francouzských impre- ssionistů, kterou nyní v pavilonu »Manesa« vy- 2stavují, nepřekvapí nikoho, kdo zná kriticko- literární žeň jeho práce. V ní tvoři anglicky vy- daná skica a potom francouzsky propracovaná monografie v impresionismu a impresionistech číslo velmi závažné. Živou illustraci k této své historii posílá do Prahy a kde se tomu různé okolnosti stavěly v cestu, kde nebylo ani jeho stykům možno uložiti do zásilky jen věci, na ráz a cele hnutí a zjevy karakterisující, tam aspoň ukázky a naznačení,, jednotlivé osamělé tony neb akordy z celých symfonií došly na smíchovský břeh. C. Mauelair patří sám k jiné generaci nežli byli a jsou Th. Duret, Duranty i G. Geffroy kterým připadl úkol býti obhajovateli a pro- pagatory impresionismu s perem v ruce. Přiše na kolbiště, když už hlavní bitvy byly vyhrány. kdy také rozvětvení impresionismu v hlavníeh rysech bylo provedeno, ba kdy se celé hnutí už uzavírá, aby jen ve svém zůrodňujíeím pelu sneslo se na další produkci. Stal se tedy histo- rikem impresionistní skupiny a v pavilonu »Ma- nesa« ji máte in nuce. Byli byste v neprávu, kdybyste tam mermomoci se dožadovali úplných biografií a budete sklamáni, trváte-li na svém.
Mauclair Duret Durant Geffroy Praha Ma
7 article
Ani hlavní sloupy Impresionismu nemají zde své standartworky. O Renoirovi nemůžete si zde učiniti ani pravé představy, poněvadž jeho »Lože« je u Durand-Ruela a »Moulinla Galette« v Luxemburgu, nepočítaje jeho kouzel- plné nahé ženy z let osmdesátých. Manet je zastoupen fragmenty, Daumier rovněž, přece však prvního »Zahrada« a druhého »Kupé III. třidy« stačí pro úvod. Monet, skoro vždy zna- menitý, nemá zde arci ani »Stohy«, ani »Kate- dralu«; od Degasa jen několik visitek atd. Ale, jak jsem řekl, jde o celek a ne tak jednotlivee, o přehled vývoje a ne o antologii z díla jed- notlivých členů, a v té příčině je výstava »Ma- nesa« bohatá i poučná zároveň, je hotovou vzácností a hned po prvém zběžném prohléd- nutt poznáváte, že ji sestavovali, kdo obzírají historickým okem celé to velké hnutí, jímž se přítomné umění mělo státi v pravdě své, do- bové, dneškem pozměněný a obohacený starý věkovitý kmen. Byla podobná výstava kdysi ve Vídni podal jsem zde o ní zprávu **), ale tam chtěli také legitimnost, starobylost a čistotu rodu im- presionismu dokázati až ze sedmnáctého věku. U nás stačí Monticelli, Daumier a Manet pro vlastní a novodobé začátky skupiny, jejíž ko- nečné vílězství se klade do počtku let devade- sátých a Salle a don Caillebot v Luxembourgu za tropaiou na dlouholetém bojišti. Totiž pro první generaci, z níž už mnozí odešli k oleům a kdo ještě žijí, mají aspoň svoji šedesátku. Poněkud divně může býti český idealista do- tčen, nalezá-li v monografiích a stalích stálý refren: obrazy, jež kdysi nikdo ani darem ne- chtěl, které se prodávaly po dvou, třech stech francích, plati se nyní mnohými desetitisíci.
Renoir Durand Ruel Moulinl Galette Manet Daumier Monet Monticelli Luxemburg Ma Vídeň
8 article
Tedy velmi příjemně zvonivé uznání a vítězství. zlatými louisdory spečetěné. Není-li to vltězství obchodní? Kus bursovní spokulace? Je to spolehlivé měřitko vlastní ceny uměleské? Ne- jsou v tom nikde skryté prsty chytrých obchod- níků? Je možná také věc opačná, že obchod těží vskutku ze stoupajícího hodnocení a ro- stoucí záliby. Impresionisté francouzští, ať už byli kým- koli inspirováni, chtěli vytvořiti nové, to jes nebývalé umění. Byli revolucionáři. Stavělise proti stávajícímu a vládnoucímu. Jejich nepřátelé (mají je dosud) předhazují jím v tom zůmysl- nost a vypočitavost; jejich přátelé a obhajei tvrdí, že vydali se na krutou cestu z přesvěd- čení a nutnosti. První mluví o chtění sensace, druzí horují o velikosti uměleckého hnutl. Mají-li už mluvit peníze, pak ovšem finanční bída hlavních representantů v počáteích jejich revoluce nesvědčí právě o vypočítavé hamiž- nosti. A ještě mnohé je na podiv. Objeví a na- leznou se lidě, mladí lidé, příbuzných, když ne stejných tendencí, podobných zámyslů, všichni odmitaní a vylučovaní z výstav a veřejnosti, vy *) »Nár. Listy« 1902 č. 24 sl) Národní Listy« 1905, čls. se. smívaní a nádavkami zabrnovaní, kteří se schá- zejí pravidelně v nějaké kavárně v Batignollu nenapadne jim, co by u nás a v Němeleh předeházelo vší jiné práci, nenapadne jim zalo žiti spolek, poříditi si stanovy, vydávati zvláštn časopis. Pro nás přímo nepochopitelné. Stačí jim, když občas buď jednotlivě, buď hromadně u některého obchodnika uspořádají si výstavua vente. Ani o jméno se nepostarali, tím méněo program. Titul francouzského impresionisty první skupiny je vlastně zrovna tak čestná nadávka jako Geusů nizozemských zbouřenců. Zvedli ká- men po nich hozený a vzali jej za odznak.
9 article
Některý karikaturista v »Charivari« nebo některý vtipálek v causerii je vzal pod tuto etiketu oni ji přijali. Spíše však jejich píšící přátelé. Degas do dnes tohoto titulu neuznává; na Ma- neta dobře neplati. K zahrnující etiketě patří také definice. Krátká věta, která by je učinila každému srozumitelnou, cosi jako sezam, pod jehož dotknutím se otvírají těžké dvéře do po- kladních komor. Tu to vázne. Nent jediné deti nice, máte jich na vybranou. Th. Duret, jejich obhajce a historik nej kompefentnější, podává místo definíce celou ka- pitolu vypisující vývoj od užití světlých a nelo- mených tonů a malování přeď přirodou a sku- tečností, až k rozrušení linie a odmítání všt umělě komposice. To považuje za nejvlastnější kořen a základ toho, co Duranty nazýval jen »novou malbou« a jiní naturalismem. Duret vidí že dnes jest impreslonism cosi velmi rozmani- tého a měnivého a také neurčitého. Impresionisté dnešní prý jsou všichní malíři bezprostřednosti světlých barev a ne konveněních stínů a osvojuji si jich titul, nyní vítězný a vážený, všichni, kdo hledají novou techniku a podávají osobní dojmy. G. Geffroy: »Impresionism jest malb fenomenismu, podávající zjev a význam věcí v prostoru a syntesu věcí, jak se v jednom okamžiku objevují«. C. Mauclair shledává pod statu impresionismu ve studiu prvků, tvořících podstatu světla, v analyse základních tonů barev, studovaných na bytostech a přírodních vzhle- dech. Ale R. de Sizeranne, po vyšetření příčin, pravd a mezer impresionismu, dochází ke větěi »Impresionismus jest objev, ale ne malba«,a E. Heibut definuje zase impresionisty jako ma- líře zjevů, kteří vypěstovali vidění, kteří naše vidění pokrokově vyvinuli a dokončili či vy- vrcholili.
Degas Durant G Geffroy Mauclair Sizeranne E Heibut Ma
10 article
Pozorujete, kterak mnohé kolísá mezi vše- obecností, jaká, dle slova, může na přemnohé se vztahovati, a omezeností, která jen jediný moment celého hnutí vyzvedává. Projdete li vý- stavou, shledáte brzy, že impresionism Claude Muneta je něco jiného, nežli čím se vyznačují obrazy Degasovy, že rozklad barev děje se u nich jinak, nežli u matematických neoimpre- sionistů, že jinde, u Gaugouina je očividnou re- dukcí na tony zase nedělené, že linie u jedněch, Moneta, Pissara, Sisleye se rozplývá v barvéa u Degasa, Legranda a Bernarda je hlavním článkem mluvy, že vedle vzduchových zjevů jsou zde obrazy beze všeho vzduchu, že vedle matných, světlem podlomených barev objevují se snahy mocného, až šileného stupňování jejich intensity a vedle nejvyšší modernosti zjevů, látky a jejího umoenění jsou tu přearchaisované archaismy a chténé nemohoucnosti vedle úžasné překvapující mistrnosti. Všechno fluktuje. výběr osohností i jejich seskupení. Mlerer- Graefe vytýká Mauelairovi, že jeho třídění im- presionistů není správné. On má jiné za hlavni a druhořadě a G. Geffroy zase jiné a Th. Duret také. Jedněm platí Rsffaelli za impresionistu, druhým nikoli; jedněm je Cezanne sloupem jiným pouze zjevem podružným; jední vynášejí van Gogha za vrcholný zjev a druzí jej odbý- vají jako zlomeného muže; jedni horují pro pointilisty a jiní v nich vidí krajnost rozkladu a to, jedni i druzí, ne odpůrci a vysměvači. nýbrž přesvědčenci impresionismu. Fluetuat nee mergitur je devise pařížského znaku. První vi díme vždy v přítomnosli, druhé ukáže vždy jen budoucnost anebo prorocké vidění. Ale pokolení věšlců už dávno vymřelo a jenom ze zdvořilosti dáváme tento úitul básníkům.
Claud Munet Degasův Monet Pissar Sisley Degasa Legrand Bernard Gaugouina
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Princip národní výchovy ve škole oou va obecné,a noel a Uvážíme-li, že škola obeená je pro 90 našeho občanstva jediným ústavem vzdělavacím, pochopujeme veliký její význam v kultuře ná- rodní a nepozastavujeme se nad tím, že obje- vují se občasně směry, jež usilují, aby škola brzy té brzy oně idei věnovala obzvláštn péči a pozornost. Kdo má moc ve státě, obra i nejdříve zřetel svůj ke škole národní, aby ji učinil svoji pomoenici, pěstovatelkou svých idejí a podporou svých snah do budouena. V pří- tomné době nejmoeněji a také nejpromyšle- něji a nejuvědoměleji vtiskují škole naší svůj ráz a svůj duch: stát a cirkev. Stát, maje v rukou průpravu učitelstva, dozíraje nad učileli a školní výchovou, sám rozhoduje o učebných pomůckách, učebnicích, učebných osnovách, ba i o lektuře žactva, uplatnil tím všim svůj vliv na školách národních nejplnější měrou a má dostatečných prostředků, aby zn každlýl ch okolnosti dáno bylo školou „císaři, což je císařovo“. Slohové látky obsahu loyálního, me- morování loyalních básní, zdůrazňování určitýeh partií dějepisných z rakouské historie, jisté zeměpisné články, nauka o ústavě, tendenční výběr písní, povinná účast při loyalních proje- vech a slavnostech, tendenční články v čítan- kách a p. v., toť jsou jen některé složky mocné, působivé síly, kterou stát náš zachvacuje školu národní, vtiskuje jí svůj ráz a duch. Podobně církev svými náboženskými cvičeními, odznaky.
12 article
obrazy, náboženskými články prosaickými i bás- ničkami, nařízenými pozdravy a modlitbami a p. v. obestírá všechen život školy a pronikajíc ji svým duchem, vtiskuje ji do jisté míry svoj ráz a pečuje tak usilovně, aby také školou dáno bylo „což božího, bohu“. Řečené oba vlivy: státní i církevní jsou zde, uplatňují se a škola naše za nynějších po- měrů musi se jim poddávati, čili jinak řečeno učitelé našich škol jsou povinni a musí při práci školské státu i církvi státi do jisté míry ve službách. Přirozeně naskytá se nyní otázka, zdali i národ má svoje zájmy v národních školách
13 article
při výchově a učbě náležitě opatřeny, zdali naše mládež vychovává se také duchem národním a zdali vůbec je výchova našeho dorostu ná- rodní. Rostoucí národní sebevědomí u všech kul- turních národů, zvýšený význam myšlenky ná- rodní, obecné přesvědčení, že národní ide poskytuje veliký zdroj mravní ho zušlechtění a probuzení nejlep- ších snah, to vše nemohlo zůstati nepovšim- nuto moderními proudy paedagogickými, a v při- tomné době můžeme v paedagogice sledovati mocný směr výchovný, který dá se vystihnouti slovy: zužitkování nacionálního principu. Našemu učitelstvu není ovšem směr ten novinkou, neboť naši učitelé ve své převážné většině plně zasloužili si obvyklého svého názvu „národní učitelé“, čehož dokladem je nejen učitelská literatura a sjezdová jednání, ale i celá školská a mimoškolská činnost, vždy národním duchem vedená. Od doby probuzení, od prvníeh organisačních pokusů za Amerlinga až do ny- nějška stálo naše učitelstvo v řadách národních pracovníků a nemohlo býti jinak, nežli se ozvuky tohoto národního nadšení musily se ozývati i při výchově školské, v dřívějších dobách často proti vůli úřadníeh orgánů dozíracích. Ačkoliv tedy škola naše nemůže býti nikterak otázkou
národní učitel
14 article
národní výchovy překvapena jako nějakou no- vinkou, přece otázka ta stává se důležitou, velmi časoveu a naléhavou, poněvadž nutno si uvědo- miti plný její význam a poměr ku pří- tomnému stavu školy a potřebám národa, poněvadž je potřebí revise všeho, eo v tomto důležitém oboru výchovném vykonáno a co snad zanedbáno a poněvadž je nevyhnu- telno stanoviti určitý program národní výchovy v celku i jednotlivostech, aby tak důležitáa v dané politické situaci naší málo povšimnutáa zapomínaná otázka řešena byla v praktické škol- ské výchově tak, jak toho vyžaduje prospěch národa. Naše škola koncipována byla celkem dost abstraktně, šablonovitě, schematicky. Je tedy povinností přitomné doby vyšetřiti, pokud škola sama svým vývojem dopracovala se živoucí kon- tinuity s bytností a životem lidu, a poku spolupracuje na přítomných úko- lech lidu českého. Nutno zjednati si vě- domí o tom, zdali škola naše udržuje krok s ny- nějším životem lidu, s nynějším i jeho snahami a ideami. A poznáme-li, že tomu tak není zúplna, uvidíme-li, že škola není věrným, třeba že miniaturním obrazem národa přítomné doby, a že snad jiné, cizí ideje tlačí se v popředí škol- ského života, musime zavčas starati se o nápravu. U nás regulujeme národní výchovu lidu jaksí bez zřelele na školu a školskou výchovu, jako bychom se vzdávali plného nároku na její život, na obsah a směr její práce. My přenášíme těžiště výchovné akce ve směru národním do spolků, časopisectva a veřejného života, pono- chávajíce školu jejímu mechanickému vývoji a — úřadnímu osudu. A přece získati a vy- dobýti školy je nám nutno, poněvadž škola nad všechny jiné instituče jest účinnější a uzná- váme-li, že potřebí dbáti národní výchovy, mu- sime ji dbáti v první řadě ve škole.
15 article
Pohled do přílomné školy v Německu n pouči o významu a důležitosti národní výchov školské tak silně, že rázem se vzpamatujéme z ochablého koketování s „nejmodernějšími“ názory neživoucích, skonstruovaných theorií oněch paedagogů, kteří výchovu k nadšenému nacionalismu podceňují a přezírají. Tenor ně- mecké paedagogiky je posilování národ- ní myšlenky. Německé mládeži doma i ve škole, v museu i v knihovně, obrazem i zpěvem, vůbec všemi paedagogickými prostředky vště- puje se od útlého věku myšlenka národní, ná- rodní charakter; národní uvědomění a tím i — základní národní politika, Škola německá vycho- vává německé dítě, dítě německého otce, v německém prostředí. A činí tak správně a vskutku methodicky. Nelze přece zdárně a úspěšně vychovávati člověka vůbee jako abstraetum, ale je nutna vychovati kon- kretního člověka jako člena určité rodiny, jako individuum v určitém prostředí přirodním a spo- lečenském, jako příslušníka určitého národa Tak jenom je možno, aby škola stala se he minum officina, dílnou lidskosti, ke které- muž ideálu směřoval Komenský, ale ovšem při- rezenou cestou, uče, že při výchově jest cho- vanci vštípiti zvláštnosti jeho národa.
Komenský Německo
16 article
Tak musí i česká škola vysokého ideálu „dIlny lidskosti“ dostci na podklad výchovy národní. Pohled na cthnografickou mapu střední Evropy, kde jsme jako malý ostrůvek obklíčeni mořem nacionálně nadšených, sebevědomých a rozpínavých sousedů, nepřed- pojaté posouzení zahraničních poměrů politi- ckých, které nám otvírají smutnou perspektivu do blizké budoucnosti, v níž chtějí zahraniční sousedé přes nás přejíti k dennímu pořádkua uvědomění přítomného neutěšeného našeho stavu politického, kdy ještě zápasiti musímeo pouhou rovnoprávnost, to vše musí vnukati nám snahu po větším, silnějším a nadše- nějšm národním vyehování naš budoucnosti, naši mládežel Jako náš národní program založen je n národním prineipu, jako směr naší ná- rodní politiky míří ke konečnému vítězství naš národní myšlenky a našich národních ideálů, tak musí škola, jako vlivná a důležitá instituce ná- rodní, celou svojí silou, všemi svýmí prostředky směřovati k národnímu uvědomění, k národní výchově nejšírších vrstev našeho lidu. Mládež naše má ze školy odnésti si nejen vědomí ná- rodní, nejen poznatky přítomného stavu, ale heroucí lásku a nadšení k národní práci a ne- úmornou snahu pracovati celým životem, všemi schopnostmi a silami ku prospěchu národního celku.
Evropa
17 article
Národní myšlenka, národní princip majl státi se našemu dorostu vodivou ideou vůdčí myšlenkou při všem soukromém i veřejném jed- nání a konání. Národní princip má oviádati ducha naší mládeže, má pronikati její bytostí. má býti vůdčí hvězdcu po všech cestách živeta. Z toho principu má prýštiti mravnost, ušlech- tilost, snaha po zdokonalení, solidaritě a po- kroku. Tento prineip nevylučuje a nezatlačuje výchovu náboženskou, aniž vede k národnost- nímu záští a jednostrannosti. Ale tento princi národní výchovy je elementárnímu stupní mlá- deže přihodnější, bližší a konkretnější než prin- cip abstraktní humanity nebo mvsteriesníh
18 title
Karel B. Mádl.
Mádl
19 article
božství a bylo by tudíž nemethodické, tohotc principu nevyužitkovati plnou měrou. Pěstován národnesti v tomto smyslu, znamená zakotviti výchovnou akci na konkretním útvaru, jakým jest národní společnost, jejíž vzájemná přibuznost, pokrevnost, blizkost je patr n očividna mladému člověku jake příbuzncst rodinná. Založíme-li výchovu školskou na prineipu národní výchovy, oživíme celý školský života vzpružíme jej. Ideám výchovným dáme kon- kretní podklad a pro všechno učivo, pro ve- škerou školskou práci získůme vodivou ideu. jednolný duch. Vše bude přiléhavějšt, všechen školsky život zajímavější a škola n abude pevné, jsté bezpečné půdy. Ovšem nestačí jen prineip vysloviti, nutno ukázati, jak kterými cestami, kteří činitelé a kterými pro středky mají národní princip učiniti vůdčí ideou npiro národní školy. Tot problém, který nedá se řešiti krátkým článkem, ale k němuž bude potřebí se vraceti znovu a znovu. Pravdu mají ti, kdo praví, že praktické provedení národního principu ve školské výchově jes problěm, kterým bude se pilně obí rati paedagozický svět dvacátéh století. Doufejme, že i náš paedagogický svět bude futo vysoce důležitou otázku řešiti jak toho žádá prospěch našeho národa.
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Dnešní události. I. den poďzímního mestingu Českého závodníh spolku na závodišti v Chuchli. Praha— Pešt
Chuchle Praha
21 article
. . . . . . . S. Gruss.
S Gruss
22 article
Mimo Prahu. S. K. Plzeň v. D. F. C., Plzeň. . S. Fr. Novoln S. K. Kladno v. Vršovice
D F C Novoln S K Praha Plzeň Francie Vršovice
23 article S. K. Kladno II. v. Vršovice r S. Černý.
S. K. Kladno II. v. Vršovice r S. Černý. S. K. Slaný v. Slavia Jun.. . . S. Kratochvíl S. K. Pardubice v. Slavia Res. . S. Zdrůbek. Plachetní závody Českého vacht klubu o půl3 hod. odpol, u podolského přístavu.
S Černá S K S Kratochvíl S Zdrůbek Vršovice Slavia Juna Slavia Resa
24 article
Jízda koňmo Pražské dostihy
25 article
** Dnes začíná druhý podzimní meeting v Chuchl Českého závodního spolku. Obělavost direktoria spolku a horlivost sekr táře jeho p. H. Capina bohužel nedocházela podpory nejdůležitějšího činitele při podnicicích pod šlrým nebem, počasí. Jsou dosud v dobré paměti hrozné svízele, které loni pronásledovaly podzimní meeting jen s krajním napjetím sil a dík neobyčejné ocholě majitelů stájí bylo možno jej zachrániti. Na podzim hotová potopa, na jaře zase vysušilo slunce půdu závodiště tak, že nabyla tvrdosti cementu. Přímým následkem toho byla slabě obsazena pole, neboí plnokrevný materiál trpěl tvrdostí půdy. Tatáž kala- strofa ohrožovala i nastávající podzimní meeting. Désť předvčerejší a zejména včerejší přišel jako na zavolání a uvedl dráhu do tip-top kondice. Jest ovšem obava, aby dobrého nebylo přiliš mnoho. — Meeting má však ještě jinou svízel; pasivní resi- stence na drahách znemožnila včasný příjezd leckte- rého čtyřnohého hostě.
H Capin
26 article
Seznam účastníků meetingu jest tento: Trainéra Earla: Biberach, Folderol, Ilfracombe. Mondsce, Pokolba, Princess, Slieve Bloom, Virago. Fürsta: Jutta, Macache, Geoghegana: Perezent, Sara- toga. G. Herberta: Curry, Malaswitha. F. Hespa: Salmhof, Vorschuss. Horáčka: Gregor, Maravedi. Wildfang I. Pachea: Corea, Koczkas, Off, Orcue Origineli, Ovidiur, Peda, Sarga csiko, Snapshot. J. Rosaka: Hamelin, Pistol. Scheffera: Alike, Rotthal- Express, Suckowiter, Verdi Versbau. Poručíka z Al- bertů: Barnum. Poručíka A. Ambrosa: Bágo, Figaro. Isotta, Kontar, Tokaj. Voj. nadlékaře Bartoše: Cor- don, Samartine, Fawa, Guter Kerl, Perkal. Nadpor. Kam. Breganta: Mystery, Na also! Poruč. Barde- lebena: Bergre, Hat ihm schon. Rytm. Ed. Ko lera Coquin, Liszka, Paniez. Wnuczka. Hr. Jana Palífya Beglerbeg. Irrlicht II. Por. hr. Podstatzkého: Amar- kadu. Pana L. Schindlera: Elga. Marie Louise.
Ilfracombe Princess Slieve Bloom Virago Fürst Jutta Macach Herbertus Curry Horáček Gregor Maravedi I Pachea Corea Koczkas Peda Sarg Snapshot J Rosak Scheffer Alike Suckowiter Verdi Versbau Barna A Ambroso Bágo Figaro Bartoš Samartine Guter Kerl Perkal Bard Bergr Hato Paniez Jan Palífya Beglerbeg L Schindler Elg Marie Louis Biberach Folderology Sara Pistola Alo Tokaj Hradec Vorschuss Orcue Originel Ovidiur Hamelin RotthalExpress Mystera Coradon Podstatzký : Amare
27 article
Medusa, Sacharow. Rytm. ze Streeruwitrů: Blason. Castor II., Orator II, Telcs. Mr. Winnera: Astaroth Hogyne. Očekávané koně rytm. Hagelina během včerejška nepřijeli; rovněž výborný sleepler knížete Morouzzia Partülö nepřijede, nejsa v kondici. 2: 3. I. Zahajovacl jízda. Délka dráhy asi 2000 m. Cena 2000 K. Hlášeny: 1. Salmhol 501. 2. Ilfracombe 52. 3. Rucza 471/. 4. Snapshot 541/2. 5. Ovidius 52. Anlus 52. 7. Jatta 501/2. 8. Macache 47 1/ 9. Irrlicht II. 471/2. 19. Hamelin 49. 11. Castor II. 49 12. Pokolba 541/2. 13. Sódar 501/2. 14. Heldin 551/2 kg 3: 00. II. Labská cena. Délka dráhy asi 2000 m. Jizda pánů. 1800 K. 1. Bagó 70. 2. Vor- schuss 65. 3. Lamartine 70. 4. Hawkdale 631/2. 5. Alike 72. 6. Freia 681/2. 7. Snapshot 731/2. 8. Antu 72. 9. Irrlicht II. 631/. 10. Dodue 631/. 11. Hamelin 65. 12. Sacharow 65. 13. Elga 631/2. 14. Marie Louise 681/. 15. Orator II. 731/. 16. Castor II. 70. 17. Csen- dilla 631/2. 18. Versbau 70 kg. 3:30. III. Prodejní jízda s překáž- kami. Dělka dráhy asi 2800 m. Cena 2100 K. 1. Bergěre 731/2. 2. Hatihnschon 62. 3. Perkal 69 . 4. Babér 691/4. 5. Maravedi 67. 6. Orcus 79.7. Originell 62. 8. Curry 75. 9. Macache 63. 10. Elga 60. 11. Medusa 60. 12. Teles 701/1. 18. Princess 60. 14. Ignorant 69. 15. Rotthal Express 67 kg. 4: 00. IV. Branická jízda s překáž- kami. Dělka dráhy asi 2400 m. Jízda pánů. Cena 2000 K. 1. Perczent 67. 2. Tokaj 76 3. Perkal 76. 4. Fawa 721/9. 5. Mystery 76. 6. Timeless 74. 7. B- běr 76. 8. Liszka 771/s. 9. Bij zabij! 751/2. 10. Pa- niez 77. 11. Maravédi 67. 12. Čsingilingi 711/2. 13. Péda 751/2. 14. Snapshot 67. 15. Mondsee 721/2. 16. Orator II. 75/2. 17. Ibia 67. 18. Rotthal-Express 73 kg.
Medusa Sacharow Castor Winner Morouzzio Ovidius Lamartine Marie Louis Curry Ilfracombe Anlus Tokaj Mondsee Rotthal Express 67 Liszek 771 / s Monitor II Astaroth Hogyne Macache 47 kg Mystera 76 bít zabít
28 article
4: 30. V. Pražská stesple chase mě- síce řljna. Délka dráhy asi 5000 m. Cena 10.000 korun. 1. Cordon 68. 2. Alike 66. 3. Claymore 73. 4. Gregor 68. 5. Sturm II. 60. 6. Slieve Bloom 68. 7. Socius 77. 8. Orcus 71. 9. Of 60. 10. Vitellius 73. 11. Partütö 69. 12. Blason 73. 13. Pistol 60 kg. 5: 00. VI. Tribunová steeple chase. Délka dráhy aai 320U m. Jlzda pánů. Cena 2100 K . Barnum 77.5. 2. Figaro 72:5. B. Bergěre.7 4. Guter Kerl 66.5. 5. Trawna 72. 6. Timeless 73 7. Wnucžka 75.5. 8. Coquin 77.5. 9. Gregor 77.5. 10. Maravedi 70. 11. Csingilingi 71 5. 12. Péda 77. 13. Of 73. 14. Biherach 75.5. 15. Mondsee 75.5 16. Amarkadu 70. 17. Nincompoop 70. 18. Telcs 77.5 19. Orator II. 75.5, 20. Pistol 73. 21. Muszaj 70. 22. Hogyne 70 kg. Athletika a sportovní hry- ** Praha—Pešť. Dosavadní čtyři zápasy měl tyto výsledky: V prvním, jenž před 4 lety sebrán v Pešti, zvítézila Praha 2:1: v druhém, zase v Pešti konaném, byl výsledek nerozhodný 1:1. Před rokem (na podzím) hráno v Praze 4:4. Na jaře v Pešti zvítězili Ulři 5 12. — V mužstvu českém bylo třeba pro ochuravění Mikovo provésti změnu. Em. Benda bude místo něho bráti v obraně, v záloze pak na- stoupí Kovařovič (Smíchov). — Začátek zápasu, němž konečně očekáváme vílězství, a sice úplně. Čechů, jest o 3. hod. — Večer se koná v restaurantu »Louvru« o 8. hod. na počest hostí večírek, při němž hosté jsou vítáni.
Gregor Vitellius K Barna Figaro B Bergěre Ulř Mikův Benda Kovařovič Čecho U m Mondsee Praha Pešť Smíchov Louvre Sturm II . 60 Jlzda pán Pistola 73 Socius 77 kg Csingilingi 71 Péd 77 Monitor II
29 article
*Českomadarský kartel. U příleži- tosti dnešního utkání má býti přiložena poslední ruka k dílu, na němž se už dlouho pracuje, nebo lépe řečeno nepracuje, ke kartelu mezi Uherským a Českým svazem footballovým. Při této příležitosti jest dobře si připomenouti, že na sjezdu Mezinárodní federace v Amsterodamě zástupce Uherského svazu náležitě ochladil český optimism o přátelství Uhrů k Čechům tím, že se zdržel hlasování při rozhodo- vání o přijetí Cechů do Federace. Mlírně řečeno, pro- meškal tam vhodnou příležitost, osvědčiti skutkem přátelství Uherského footb. svazu k Českému, o němz napovidány a napsány celé legendy. — Bezpro- středně před dnešním zápasem podal Uherský svaz nový důkaz svého přátelství v otázce soudce dneš- ního zápasu, pohroziv v telegramu, že nebude li stanoven soudce neutrální, že uherské mužstvo ne- přijede. To po tom, když na jaře v Pešti, soudcoval uherský soudce! Zdá se, že bude-li Č. S. F. chtít za- chránit zápas, nezbude mu, než přivoliti, aby jej řídil soudce neutrální. Dovídáme se, že tento případ nastane, neboť byl telegraficky pozván p. Heine z Berlína t To pokládáme za svou povinnost konstatovati, aby nastávající kartel Č. S. F. s M. L. Sz. nebyl posuzován s obvyklým u nás oplimismem jako výron a výraz zvláštního přátelství, nýbrž jako smlouvao souboru ryze praktických olázek, která řádně oběma stranami dodržována, zabezpečuje korektní sportovní styk mezi kluby obou svazů. O nějakém dvouspolku českomaďarském, v němž někteří idealisté vidí vý- sledek kartelu, nemůže býti řeči už proto, že Uherský svaz footballový podobný kartel uzavřel už před ro- kem s Rakouským svazem fontballovým.
Uher Čecho Hein M L Pešť Berlín Č . S Český svaz mezinárodní federace uherský svaz Č . S
30 article
** A. F. K. Vršovíce na Kladně. Dnes hrají obě mužstva Vršovic na Kladně proti tamnímu »S. K.« V posledním utkání porazilo prvé Kladno svého hosta 3:2, kdežto reserva Vršovic zvítězila nad druhým Kladnem 3:1. Tentokrát jsou Vržovice seslabeny 3 náhradníky, tak že budou musit krajně napnouti své síly, aby docilly čestného výsledku. Soudcem jest p. Černý (S. Č. S.). Ve své třídě v zá- vodu na Semmering vítězný čtyrcylindrový lehký vůz - -- F. 15/16 HP stojí v lu- xusní výpravě toliko -- u 9000 korun. a. s., MI.
A F K S K Černá S Č Kladno Vršovice
31 article
mest v o re l r
32 article LAURIN KLEMENT, Eoe.
LAURIN KLEMENT, Eoe. Sklad v Praze, Josenké náměstí. 18612
Laurin Eoe Praha Josenký náměstí
33 article
Šerm. ** Instituci učitele šermu českě university Karlo-Ferdinandovy v Praze zavodel akademícký senát po návrhu „Českého šer- mířského klubu“ a jmenoval s přivolením c. k. mini- sterstva záležitostí duchovních a vyučování pro funk- ci tuto pana Alfonsa Fériauda, mistra šermu „Če- ského šermířského klubu“ v Praze. Instituce tato trvá již od několika lel na universitě vídeňiskéa byla v posledních lelech též zavedena na universitě ve Štyrském Hradci. Jest zjevem velice polěšiteiným, že universitní senát, tedy repraesentace oficiálních našich kruhů vědeckých, uznává důležilost umění šermiřského pro studentstvo uníversitní. Neméně po- těšitelnou jest i ta okolnost, že systematického pě- stování šermu bylo pamatováno též při nových bu- dovách universitních, v nichž — jak se dovídá me — jest projektováno též zřizení studentské šermirny. „Českému šermířskému klubu“ slouží velice ke cli, že v této významné pro sport šermířský záležilesti ujal se iniciativy; není to ostatně první otázka pro pěstovám šermu důležilá, ve které našemu nejstar- šímu „Českému klubu šermířskému“ přísluší priorita. Pro prvého univorsitního učitele šermu pana Fériauda jest velikým vyznamenáním, že na něj s přivolením ministerstva tento čestný úřad byl vznesen. Přejeme mu v nově jeho funkci mnoho zdaru a nejlepších výsledků!
Fériauda Praha Štyrský Hradec univerzita KarlaFerdinandov
34 article
Vodní sporty- **Plachetní závody na Vltavě. Dnes koná Český yacht klub své podzimní plachetní zá- vody mezi podolským přístavem, Královskou loukou a dvoreckým přívozem na trati Gkrát 1000 metrů (6000 metrů). Počátek závodů asi o půl třetí hodině odpoledne u podolského přístavu. Pánům amaleurům- fotografům naskylá se zde výborná příležitost foto- grafovati plachetní lodi ve větším počtu pohromadě na Vltavě, vzácný to pohled Přístup jest na všechna místa pobřeží úplně volný. Bude-li dostatečný víte neb aspoň živější briza, bude míti pražské sportu milovné obecenstvo vzácnou u nás podívanou, pla chetní závody. Doufejme tudíž, že budeme míti větru dost. Členstvo Klubu českých fotografů-amateuro, které se hodlá dostaviti k fotografování startů pla- chetních lodí Českého yacht klubu dnes odpoledne, upozorňuje se tímto, že nejlepším stanoviskem k účelu tomuto jest hráz podolského přístavu (příchod vyše- hradským tunelem nebo (břeh Královské louky), pří- chod ze Smíchova od železničního mostu). Starto- vati budou: největší pražská yachta (vystavená v Praze r. 1907) »Albatros«, jí co do velikosti nej- bližší »Nautilus«, dále vachly různých typů: »Maja«, »Vega«, »Meteor«, »Pírat«, »Forward«, »Dagmar«, »Olga«, »Atalanla«, »Racek«, »Sázava« atd. Handi- capová tabulka jest sestavena pro všechny směry větrů, tak že při každém větru jest vzdálenost, kolik která loď dává druhé napřed, předem určena. Pouze kdyby bylo v hodinu startu bezvětří, byly by závody odloženy na příšti neděli.
Vega Pírat Dagmara Olga Vltava Smíchov Praha Sázava Český yacht klub Meteor Nautilus
36 article Pojišťování.
Pojišťování. C. k, prlv
37 article RIUNIONE ADRIATICA DI SICURTA
RIUNIONE ADRIATICA DI SICURTA VTERSTU. (Založena r. 1838) Zavedla za dosud stávajících, velice levných sazeb nové, obzvláště výhodné podmínky životního pojišťováni. Z četných těchto výhod jest zvláště pozoru hodno 1. největší nepopíratelnost pojištění p třech letech (sebevražda též zahrnuta). Pro případ souboje již po uplynnti jednoho roku 2. obnovení pojištění v pádu neplacen prémiových poplatků během čtyř měsíců, bez lé- kařské prohlidky 3. nepropadnuti pojistky po třech letech be- ohledu, bylo-li placení prémiových poplatků zasta veno. Výše pojištěného obnošu, jakož i zpětná kupní cena jest na lždé polici udána 4. úplná volnost cestování po třec letech a rozsáhlá volnost cestování ihned po uza vření pojistky Nebezpečí vojenské služby jest v dosavadním rozsahu bez placení zvláštní přírážky ku prémi v pojistce zahrnuto. Společnost rozšiřuje všechny tyto výhody. aniž by o to byla žádána, i na všechuy dři- vější, dne 1. ledna 1907 ještě v platnosti se nalezající pojistky, při čemž nedodržené lhůty 19131 od tohoto dne počitany budou. Pro spolkové i soukromé zábavy, jako pro každého jednotlivce doporuču sensační spis
38 article Moderní
Moderní salonní kouzelnictvi. Hojná obírka uměleckých kousků z oboru salonní eskamotáže, břichomluvectví, čtení myšlenek, různé pokusy z fysiky, mechaniky, arithmetiky a společenske hry pro umělce z povoláni, diletanty, pro spolkové zábavy, cirkusy a pod. Se 122 illustr. Sestavil na základě dlouholetých zkušeností Viktor Ponrepo, první český prestidigitateur majetník kouzelného divadla. Cena velice zajímavé knihy pouze 3 K, v celoplátěné eleg. vazbě 3 K 50 h, poštou franko o 30 hal více. kdo obnos předem zašle poštov. poukázkou (též ve známkách). — Na skladě u všech knihkupců, zejmena u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině.
Ponrepo Storch Karlin kouzelný divadlo