Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

6. října 1907. Císlo 276

4 article

odpor německých poslanců.) Koruny ovšem zlskalsi pan dr. Funke, kmet 75letý, který dokázal opětně, že je vůdcem toho neurvalého nepřátelského postupu německého ve všech olázkách, kdy běží o spravedl- Pokud se týče osnovy saníé, jest si přáti, aby byla věnována větší pozornost strašlivé nemoci, jíž trpí většina opuštěných dítek, totiž skrofulose. Pr té příležitosti upozornil na výborné účinky vody luhačovické a doporučil, aby zem. výbor uvažovn o tom, nebylo-li by možno zříditi řadu menších sti- pendií, která by krtičnatým dětem umožnila návštěvu luhačovických lázní. Kdyby na to nechtěla zemská správa přistoupiti, pak ať se nspoň opatřují luhače- vickými vodami ústavy, ve kterých dítky jsou cho- vány. Řečník končil přáním, aby zem, výbor vzal tento jeho podnět v úvahu. (Pochvala.)

doktor Funke

5 article

Posl. Posselt hájil včerejší útoky posl. Schreitera při čemž se zasuzoval o to, aby výroční zprávy zem- ského výboru o zíříjmech a vydáních zemského sirot- čího fondu byly tak podrobně uveřejňovány, aby nich patrno byto rozdělení fondu na obě národncst v zemi. Prodloužení příslušného zákona přes r. 1910 Němci rozhodně zamílají. Polemisoval potom proli včerejšímu výroku posl. dra Šubrta „o čistém svědom Němců“ a s vývody posl. dra. Šamánka, proti němu? bral v ochramu posl. dra. Funka. (Pochvala u Němců Přís. zem, výboru posl. Adámek: Slavný sněme Za dlouhou řadu let, co náležím tomuto slavnému sboru, byl jsem svědkem mnohých šarvátek, ač nikdy nedošlo k tomu, aby o tak vznešených věcech byle jednáno takovým způsobem, a aby strženy byly v kal všedního politického života jen za tou příčinou. aby široké vrstvy lidu, kterým není dána příležitos přesvědčiti se o činnosti zemského výboru a poznati tedy, co je pravdou a lží, byly harangovány. (Hlučný trvalý odpor u Němců.) Posl. Adámek (když vřava utichla, pokračuje) Apoluji na nejvyššího maršákka zemského, aby muč zjednal ticho!

Posl Posselt Němec Šubrt Šamánek Funk Přís Adámek

6 article

Hlasy českých poslanců: Tedy poslouchejte, když jste si přáli vysvětleníl Posl. Adámek (pokračuje): Němci nám vylýkali že počínali jsme si při správě sirotčího fondu laajnůst- kářsky. Konstatuji, že k mému naléhání dostaly se věci tyto na jednací pořad, abychom právě mohl před celou veřejností obhájiti svůj postup. (Výborně! To jest nejlepším důkazem našeho tajnůstkářství. Při posuzování činnosti zem. výboru musí pře- dem býti zodpověděna otázka, zdali zem, výber př organisování sirotčího fondu a jeho správě řídil se zákonem říšským z r. 1901 a zákonem zemským z r. 1902. Dokáži vám; že zem, výbor respektoval tyle zákony. Přebytky spravují se dle cís. nařízení z r. 1858 jako zvláštní reservní fondy a to v král. českém v celém obvodu vrchního soudu dle stejných pravidel. Dle zákona nemí fond rozdělen. Vláda trvala dlouho na tom, že tyto peníze jsou státní. Proto jich chtěla používat ke stavbě erárních budov atd. ve všech zemích, kde takových pokladen ani nebylo. Později je chtěla věnovat jiným účelům. Proti tomuto postupu ohradil se tento sněm r. 1897 a prohlásil, že podle práva a spravedlnosti má se úroků z toho fondu používat na výchovu a péči zanedbaných sirot- ků. A tak se stalo zákonem z r. 1901. Zásada jed- noty byla jím však zachována a mu sila býti zachována, Zemský výbor seslavil přehled Ble ckresů jedno- llivých, mnoholi sirotčí pokladny jejich odváděj a mnoho-li se jim z fondu vydává. Zemský výbor. ačkoli k sdělení seznamu toho nebyl povinen, učii tak, jen aby každému jeho postup byl jasným přehledným. Tyto jsou připojeny ke zprávě Uruhé.

Posl Adámek Němec

7 article

(Slyšlel) V král. českém je ve věku od 6 do 14 let opu štěných dítek 26.918 a to 19.214 s mateřskou řečl českou a 7704 s mateřskou řečí německou. V tak zvaném bohatém království českém bylo r. 1904 celkem 5480 opuštěných dítek, ponechaných v rodinné péči, a pouze nepatrné procento v růz- ných ústavech. Důvod toho opatření vysvětlil již včera pan zpravodaj- Zemský výbor ovšem při svých malých pro- středcích musil s rozdáváním fondového jmění pd- stupovati velmi opatrně krok za krokem. Obrátil se na ústavy stávající o spolupůsobení, zřídiv při těchto úslavech stipendia. Štipendia jsou zřízena při 49 sirotčincích a 24 jiných humanitních ústavech v nich bylo r. 1901 podporováno 751 dítek zemským fondem ročním nákladem 225.735 korun. Tak nepří- mým způsobem vznikla celá řada nových sirotčinců. Zemský výbor z tohoto fondu povolil také českému spolku pro potírání tuberkulosy nezúročitelnou zá- půjčku 60.000 K a systemisoval při tomto ústavě určitý počet chovanců a totéž učinil i při ústavu v Luži. V obou těchto ústavech jest 77 dílek z to- hoto fondu opatrováno a to s úspěchem velkým. Přál bych vám, pánové, viděti, jakým čarovným způ- sobem křísí se tu k životu neduživé dítky, k nimá příroda se zachovala macešsky, pak myslím, že byste se svou národní zatvrzelostí nedali svésti k rozezná- vání, jsou li to Češi nebo Němci. Pan posl. Šamánek přimlouval se za to, aby zemský výbor posílal dítky do luhačovických lázní. Podněť ten jest dobrý, ale je třeba, aby se zde stalo usnesení zásadní, poněvadž jde o podporování dílek

Slyšlet Luža Čech Němec Šamánek

9 article Panovníci a umělci.

Panovníci a umělci. O knize, vyšlé s tímto názvem před něja- ký- měsícem v Berlíně,*).—ze bude asi vlce mluvit v politických a sociálních hiídkách žur- nálů a revuí, než v rubrikách vyhrazených li teratuře a Vřashatn psudaum. Je k. studie, která nesklame svým určením: dává opravdu mnoho podnětů k úvahám o sociálních strán- kách umění, poesie a umělců samýck, snáší pilně mnoho látky k historii i podstatě tak zva- ného mecenášství a jeho poměru k umělcůmi k umění samotnému. Obsažná a dobře psaná knížka, ani nechtějíc a nečiníc si to vlasním eílem, podává řadu zajímavých historických do- kladů z dějin mecenášství všech věkův a n- rodův — od římského císaře Augusta jeho poměru k Vergilovi až k pruskému Bedřichu Velikému a Voltairovi, k ba- vorskému králi Ludvíkovi (II.) a Richardu Wagnerovi. Tyto a čelné jiné příklady přízně koruno- vaných hlav k vynikajícím současníkům, kteř jejich přízní a na výsluní jejich štědré podpory mohli teprve buď rozvinouti svůj talent, aneb se aspoň osamostatniti pro svoji tvůrčí práci dojíti tak rychlejí významu a vlivu ve svém pro- středí, glossuje německý autor někdy duchaplně, častěji jenom originálně a hodně výlučně, ale vždycky zajímavě. Hlavní zřetel svůj obraeí vždycky k tomu, jak chápající a porozumění plná protekce vysokých hlav přispívala podstatně kulturnímu rozvoji umělecké individuality na prospěch vlastního národa a všeho lidstva.

Veliký Voltaire Ludvík Wagner Berlín

10 article

Vlídná podpora a mecenášství panovníků vládců pomáhaly vždycky jen talentům — at větším, ať prostředním — tvrdí na jednom místě spisovatel, ale nikdy ne velikým tvůrčím geniům, kteři nosili v sobě nové světy a nové, převratné myšlenky. Ti prorazili vlastní svojí vnitřní silou, silou idejí, kterými sami opanovávali bez ohledu na současné vládce. Šli vedle nich sami a samo- statně, po případě přes ně . . . Výminečně snad pouze vládnoucí Maccenové prvního řádu mohli umělecké tvůrce prvního řádu podepříti v jejich závratném a bezohledném postupu. Připouští ovšem i výminky, kdy na příklad velmož umění- milovný za daných okolností vykonal veliký kul- turní čin, přispivaje básníku významu Schil- *) »Fürsten und Künstler«. K sociologii umění od Ed. v. Mayera. 19. a 20. sv. sbírky »Die Kuiture. (Marquards u. Co., Berlín 1907.) mimo království české. Zemský výbor vyjednával také o založení ústavu proti křivici. Nasťává mi smutná povinnost, abych se zabýva p. Schreiterem. Kdyby brutální frase mohla zatlačiti pravdu, pak by ovšem byl vílězem on a já bych musil ustoupiti. Doufám však, že suchými fakty ukáži pánům, na jakém scestí se octli. Posl. dr. Herold: To všechno udělala ta brožura Posl. Adámek (pokračuje): Pan posl. Schreiten vylýká, že ve správě sirotčího fondu nenachází se ani jeden Němec. Připomínám, že není vůbec infor mován. Není vůbec žádné samostatné správy sirot- čího fondu. Z tohoto fondu nebyl ani haléř vydán bez usnesení celého zemského výboru. (Slyštel Slyšten) Dr. Zimmer: Teď by měli Němci poslouchat!

Mayer Posl doktor Herold Adámek Němec Zimmer Berlín Slyštel Slyšten Fürsten und Künstler

11 article

Posl. Adámek (pokračuje): Ani proti jedinému návrhu se nezvedl žádný odpor. (Slyšte !) To doka- zuje, jak skrvelačným« ten zemský výbor byl. Dále myslím, že panu Schreiterovi není známo — je to smutné — že zemský výbor provedl vel- kou decentralisaci tím způsobem, že velký vliv vyhražen okresním výborům, a to právě tak českým jako německým. Ale z těchto okresů docházelo málo žádostí o podporu přes to. že zemským výborem bývaly vyzvány. Na základ populace jsme mohli posuzovat hospodářskou sílu okresu a na základě soupisu sirotků jsme viděli jeho polřebnost. A to nebyly opětně jenom české okresy, nýbrž i německé, které nám soupisy poslaly Kdybychom byli postupovali o překot a vyřizovali. jak nám přicházely žádosti, byli bychom fond vy čerpali rychle a pro ostatní, snad potřebnější okresy by nebyly zbývaly peníze. Musíte, pánové, uvážiti že máme 28.000 dětí opuštěných a že můžeme pod porovati jich jen 4000 a vždycky se musí postupo vali tak, že jestliže nějaké místo se uprázdní, bereme pak zřetel na žádosti, které dříve bylo nutno odložili. Tím namnoze se vysvětlují průtahy ve vyřizování žádostí. Pan dr. Funke nám dal včera dobrou radu že prý, když se německé okresy o podporu neuchá- zely, měli jsme je vyzvati. My jsme tak uči- nili, ale ještě do dnes se nám všechn nepřihlásily. (Styšte! Slyšte!) Řečník jmenuje řadu okresů německých. Posl. dr. Zimmer: Tady mají důkaz! Tak se starají o své lidi! Ještě tam měl zemský výbor dojeti ! Posl. Adámok (pokračuje): Neslýcháno jest, že právě tyto okresy jsou uvedeny v brožurce Tittově že se jim stalo bezpráví.

Posl Adámek Schreiter doktor Funke Styšte Zimmer Adámok

12 article

Pan dr. Schreiter mluvil včera o okresu nýr- ském. Tento okres byl několikráte vyzván, abyo podporu zažádal a učinil tak teprve letos (Slyšte Slyšte!) a podpora mu skutečně byla udělena. Hlasy: »Kde jest pan dr. Schreiter? Onto patrně neví!e Posl. Adámek (pokračuje): Podobně teprve jir- kovský okres na naléhavou urgenci zemského výboru si žádost podal a podpora mu také byla udělena. Posl. Trautzl: Ovšem, tu se vybírají jednotlivé menší okresy, které po případě tu a tam o něco více obdržely, než oplatily, ale okresy, které činí větší nároky, se nechávají buď bez vyřízení vůbec, anebo obdrží měně Posl. Maštálka: Ne, on odpovídá na obvinění které zde včera vznesl posl. S chreit er. Posl. dr. Zimmer (obrácen ku posl. Trautzlovi) »Jen počkejte, můžete ještě něco slyšet !e Přís. zem. výb. posl. Adámek (pokračoval); Buďle jen klidni, dovíte se ještě leccos. Dnes dovolte mně, abych se hájil, když jste na mne včera útočili Řečník dále dokazuje číslicemi nesprávnost tvrzení posl. Lipky, že úslecký okres dostal málo. Tvrdí-li se, že zemský výbor nedal ničeho tak zvané »Zentralstelle für Walsenpflege«, dlužno vysvětliti, že se tak stalo proto, že zemský výbor omezil svou péči pouze na sírutky a nepodporoval všeobecné spolkové účely, i vyzval jednotlivé okresy, do nichž sirotkové přisluší, by podaly žádost za podporu ale došly takové žádosti pouze ze dvou německých okresů, a to z Chebu a Tachova. Ale připomínám, že Cheb již dříve dostal 4000 K a Tachov 200 K. Nyní přicházím k lěžkým žalobám všeobecným, že jsme zkracovali Némce při rozdělování podpor ze sirotčího fondu. Předpokladem je »ryze německé území v Č- chách« a že sirotčí peníze německé patří Němcům.

doktor Schreiter Posl Adámek Zimmer Přís Buďle Němec Lipka Cheb Tachov Čchy Zentralstelle für Walsenpflege slyšet slyšet

13 article

Konstatuji pouze, že v citované brožuře »Volksrathe udělal nové rozdělení Čech a napočítal v území tom 2,200.000 osob, ale zapomněl, že tam je dle úřadního sčítání 450.000 Čechů. Rečník číselně dokazuje, že německým okresům nestalo se při udílení podpor žádné bezpráví: na zá- kladě výpočtů, které podala zemská účtárna v roku 1907, bylo podporováno 4166 sirotků a celkový ná- klad činil 564.233 K. Náklad na dílky českých okresd vydržované v domácí péči činil 59 proc., u dítek ně- meckých 41 proc. (Slyšte9 Hlasy: To je přece ve prospěch Němcůl Posl. Adámek (pokračuje): Co se týče vydržování dítek v jednotlivých ústavech, je dle číslic percen- tualní poměr ve prospěch Němců. Dle mínění »Volksratu« jsou sirotčí peníze v okr sích německých vlastnictvím německých sirotků, v če- ských okresích pak vlastnictvím sirotků českých. To je druhý falešný předpoklad a tento názor je take erova nebo hudebníku významu Beetho- venova k rozvití všech tvůrčích sil tím, že zbavil je malicherných starosti o denní chléb. Z nejpoutavějších kapitol knihy jest ona věnovaná přirozenému mecenášství vynikajíeíeh žen, které sílily sebevědomí tak mnohého bá- sníka a umělce, dávaly mu impuls ke tvoření a ozlacovaly jeho dráhu. Nová doba stvořila ovšem namnoze nové poměry a učinila často zbytečnou knižecí přízeň pro knížata ducha. Povstala řada instituci, jež přejaly úkoly mece- nášství starého druhu Ale nemá tím býti řečeno, že moderní duch demokratické doby byl by příznivější velikým duchům kulturním, než za starých časův a řádů. »Kdyby se dnes ve Švýcarech vyskyll nový nějaký Vilém Tell, Švýcaři zatočili by e ním jistě stejně, jako svého času Gessler,« dodává autor kousavě; »noboť nejrepublikánštější strážník pranic nezadá ruskému kozáku!«

Volksrath Čecho Posl Adámek Němec Tell Švýcar Gessler Čechy

14 article Hudba.

Hudba. + Oskar Nedbal, »Valse Noble«. Pro smyčcový kvartet vyšlo nákladem Fr. A. Urbánka (vedle Nár. divadla). Cena 2 K. Jest málo skladeb, v nichž by do stručné formy koncertního valčíku uloženo bylo tolik tepla a něhy jako v této novince. Autor jest všeobecně znám jako mistr zvukomalby smyků. Po- užil tu smyčcového kvarteta, sesiluje jen výraznost myšlonek, jež oplývají vervou a elegancí. Novinka, věnována jsouc Ševčíkovu kvartelu, jehož jest reper- toirním číslem, potká se zvláště s úspěchem nej- větším. + Velký koncert Měšťanské besedy v Praze konán bude dne 12. t. m. Letošním koncertům dán bude směr čistě umělecký. Členstvo seznamováno bude s vynikajícími zjevy domácími i cizími. Pro příští koncert získán klavírní virtuos Artur Sehna bl.

Nedbal Noble A Urbánek Ševčíkův Sehn Praha národní . divadlo

15 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Sjezd pro urologii ve Vídni zvolil ve včerejší závěrečné schůzi předsedy sjezdu, který o Velikono- cích r. 1909 bude konán v Berlíně, prof. Posnegra (Berlín) a Zuckerkundla (Vídeň) = Akademík Rostanů podrobil se včera dopo ledne — dle hayonneské depoše — s dobrým výsted- kem operaci slepého střeva. Stav nemocného je uspokojivý = Lékafská výprava s „Thalif“. Z Terstu. 5. října. (K. k.) Zajtra o 8. hod. manní odjede zá- bavní perník „Thalia“ na lékalskou výpravu, jejíma účelem je, by lékaři se jí účastnící z vlasiní zkuše- nosti poznati hygienickou cenu námočních cost a vnitřní zařízení „Thalie“. Třídenní výpravy do Opa- lije, Malého Lošině, Zadru a Pulje zúčastní se přee 100 lékařů ze všech krajů Rakouska, dále zástupci lékařů uherských a italských, zástupci iékafsk ýen novin.

profesor Posneger Akademík Rostan Vídeň Berlín Terst Rakousko Zuckerkundl

16 article

v příměr odporu se zákonem. Zemský výbor trva na tom, že bez ohledu na národnost musí podporova okresy dle jejich potřeby a každý opravdový huma- nista musí přiznat, že toto stanovisko je jedině sprá- vné. Ale i kdyby chtěl výbor dle přání »Volksratu- jednat, zákon by to nedovolil. Vy, pánové, Hídíle s zásadou: »Miluj svého bližního, je-li Němec!« My s tím nikdy říditi nebudeme. Zemský výbor spravoval se toliko věcnou potřebou a o tom svědčí tato data Dle stavu z 1. července 1907 odvedl okres ústecký 3356 K a obdržel 5295 K. (Slyšte!) Ještě větší ne poměr je v okrese falknovském .. Poslanec Zimmer: To nám tedy budou vracet. Poslanec Adámek (pokračuje) a vypočítává, koli jednotlivé německé okresy do sirotčích fondů odvedly a kolik z něho obdržely, z kterýchžto číslic vesmě: vychází na jevo, že mnohem více obdržely než od- vedly. Tak okres nýdecký obdržel šestkrát tolik než odvedl, teplický devětkrát tolik než odvedl. (Bouřlivé projevy českých poslanct.) Hlasy: To je blamáž! Teď by tady měli být Němcit Jiný hlas: Ti to dobře vědí a proto odešli Poslanec Adámek (pokračuje): .. . to všechno do- kazuje tu »krvelačnost“ zemského výboru. Bylo taky tvrzeno se strany německé, že při německých sirot- čincích je méně stipendif. Konstatuji, že žádná taková německá žádost nebyla zamítnuta, poněvadž Němei nezřizují takových ústavů. Přicházím k útoku na město Prahu, že oprot Liberci je nepoměrně podporována ze sirotčích fondů. Konstatuji, že v Praze je podporováno ze sirotčíno fondu 65 dítek, že jsou to namnoze dítky z cizích okresů, dále že jsou zde podpořovány ústavy, které ryze českými nejsou.

Němec Zimmer Adámek Praha Liberec

17 article

S rozhořčením odmítl pak řečník tvrzení v bro žuře obsažená, že zemský výbor slíbil podporu ze sirotčího fondu dítku, bude-li posíláno do školy české (Slyšte ! Slyšte!) Pokud jde o Liberec, jest patrno z číslic, že tomuto bohatému okresu dává sirotčí fond více, nei okres ten do něho odvádí. Avšak Němci namítají »Ale z toho jsou také podporování čeští sirotci!- Ovšem, ale to jest úplně dle zákona. Vytýká se dále, že v Liberci celou akci podporovací řídil spolek » Ka rolina Světlá«. To jest také pravda; ale pouze proto, že tamější okresní výbor veškeru spolupůsobnost v této humanní záležitosti odmítl. (Projevy nevoleu Čechů.) Posl. Adámek (pokračuje): Pánové, co byste řekli, kdyby tak počínal si některý náš okres český vůči německým sirotkům. Pan dr. Funke se rozčilo- val nad tím, že chceme podporovati invasi českého živlu do německého území, jmenovitě v Trutnověa Růžodole. Konstatuji, že do Růžodolu vůbec neposí- láme podporu a v Trutnově dostává jeden český si- rotek 4 K měsíčně.

Němec Čecho Posl Adámek doktor Funke Liberec Trutnově Růžodol Růžodol Trutnov

18 article

To je celá podporová invase. Podobně planou je věc, že my podporujeme vesměs české humanitní spolky. Veškeré sumy k těmto účelům činí dohro- mady 1000 K. Ostatně kdyby německé spolky žádaly za podporu, dostaly by ji také. Je velmi zajímavo. jak pání všude tam, kde mají většinu, si počínají Na Moravě bylo povoleno ze sirotčího fondu na pod- poru sirotků německých 57.000 K, na podporu če- ských 24.000 K, ačkoliv by měl býti poměr právě opačný, poněvadž je tam 66% českých sirotků a 34 proc. německých, a poněvadž české okresy odváděj 70o, německé 30% do sirotčího fondu. Tak se cho- váte vy tam, kde máte rozhodující moc, jako na mo ravském zemském sněmu. A viděli jste z čísel, kter jsem uvedl, jak se chováme my a jak nepoužíváme této moci a počínáme si snad až příliš opatrně. Řeč ník doporučil dále ku přijetí návrh komise, by zem ský výbor vyjednával s vládou, aby přebytky sirot- čích pokladen i dále byly zemím přiděleny, poně vadž jinak by nastaly následky nedozírné. Na konec zmínil se řečník o vývodech poslance Funka, který se přimlouval za rozdělení veškeré správy království českého a praví: Tendence vaše jsou politické, vy chcete roztržení země a proto musí býti správa zemského výboru špatná.

Funk Morava

19 article

Posl. dr. Plpich: Taková je logika lži! Posl. Adámek: Nebude-li vyslovena důvěra zem- skému výboru, nebude vysloveha ani německým juho členům. Jsem hrdým na to, že k celé organisaci si- rotčích fondů jsem dal podáčt, a bude mí to vždy nejkrásnější vzpomínkou. (Výnorně, potlesk.) Naše akce je veliká, ale vy, páni, můžete ji ztroskotat. V Rakousku je to možné. Úloky pana posl. Funke na jednotu našeho království skvělým způsobem od- razil již včera dr. Schauer. My všichni jako upřímní synové toho království želíme tohoto sváru, který nám znemožňuje řešení hospodářských úkolů. J sm připraveni vždy k čestnémů vyrovnání, ale kroztržení tohoto království ne připustíme nikdy. (Výborně, potlesk. Řečník se gratuluje.) Posl. Sandner protesloval jménem všeněmeckých poslanců proti nespravedlivému používání zemskéh sirotčího fondu. Pravil, že posl. Adámek chytrým způsobem neuvedl žádný z oněch německých okresů které mnohem více odvedly, než jim bylo vráceno Proti výtce Čechů, že Němci předložený materiál jes falešný, namítl, že dokud není dokázán opak, Něme musí na tomto faktu trvati.

Posl doktor Plpich Adámek Funke Schauer Čecho Němec Rakousko

20 article Posl. Trautsl: Údaje zprávy nesouhlasí s na-

Posl. Trautsl: Údaje zprávy nesouhlasí s na- = Řiditolná voj. vzducholoď anglická. Z Londýna. 5. Híjna. (K. k.) Řiditelná vzducholoď vojenská opu- stila dnes dopolédne Aldershol a plula na Trafalgar- Square. Uprostřed pobřeží opsala úplný kruh, plula k severozápadu a za Westmůnslerem přes Temži. = Vzducholoď hraběte Zeppelina. Ze Štras- burku, 4. října. Hrabě Zeppelm skončil prozatim své úspěšné pokusy a zkušeností, kterých se při tom nabylo, má nyní býti použito při stavbě nových mo- delů, které se budují ve Strasbuvku. „Malit. Wiochen blati“ píše, že pokusy dokázaly převahu Zeppelinovy vzducholodi nade všemi jinými i cizozemskými, zvlá- ště pokud se týče vojenských účelů = Automobilní neštěstí. Z Vídně, 5. října (K. k.) Odpoledne narazil těžký obchodní automobil firmy Esdensovy v Linecké ulici XIII. okresu prudce na strom, rozpoltil kmen a zachytil asi 35letou smu- tečně oděnou dámu, která šla těsně na kraji chodníkr a v pravém slova smyslu ji rozmačkal. Totožnos usmrcené dámy nebyla doposud zjištěna. = Devět horníků zahynulo. Z Londýna, 5 října. Zvláštní neštěstí přihodňo se v uhelných de- lech hrabství lancashirského. Následkem přetržení ře- tězu sřítil se koš, v němž se nalézalo 9 horníků, do hlubiny a konočně do vody 60 m hluboké. Všech de- vět horníků ubonulo = Parník se pohřešuje. Z Londýna, 5. října. O osud cunardského parníku „Umbrie“ panují velké obavy. Jistá loď obdržela bezdrátovou telegraflí zprá- vu, že se „Umbria“ octla ve hrozné bouři. Mnoho lodníků a cestujících již utonulo, velitelský můstek byl bouří aržen. Na to telegrafické zprávy náhle ustaly. O „Umbrii“ není dále žádných zpráv = Papežem schválená mesalliance. Z Řima.

Posl Zeppelin Zeppelm Zeppelinův jítlech Papež Londýn Trafalgar Temže Vídeň linecký ulice XIII 5 říjen Umbria Esdensův

21 article

5. Hjna. Marchesa Maria Sacchetti, dcera papežského nejvyššího štolby Serlupia a jeho manželky, rozené kněžny Orsiniovy, provdala se včera v Porlodanziu za bývalého četnického strážmistra Scalfava. Pape sňatek schválil a rodiny Saccheltiova a Serlupiova se musily podrobiti = Záhadná vražda. Z Brusselu, 5. Híjna. Ve venkovské obci u Namuru byla 17leté dceří rolníka když večer šla ke studni na dvoře, ufala hlava, de všeho kosou. Hrozný čin, jenž byl spáchán v dob pěti minut, jest úpdně záhadným, neví se ničeho o příčině, ani o pachateli. = Železniční dobrodružství. Z Pař!že, 5. října Nebezpečné dobrodružství zažil vicepresident fran- couzské sněmovny Rabier při jízdě rychlíkem v noc na pátek z Biarricé do Orleansu. Chtěje vejíti do toiletty, zmýlil se ve dveřích a padl na koleje. Mě ještě tolik síly, že došel ke strážnímu domku, vzdá- lenému 2 km, kdež mu byly rány vymyty. Rable však chtěl stůj co stůj dojiti až na nejbližší nádraží Hiídač dal mu červenou svítinu a Rabier se vydal na cestu podél kotejí. Sotva ušel namáhavě sto kroků spatřil v dálce světla vlaku. Rabier kýval svítilnou až vlak zastavil, takže mohl vsloupiti a pokračovat v jizdě. = Nová loď ztracena. Z Milána, 5. října. P kusy o vyzdviženi parníku „Principess a Islanda“ jenž se při spouštění na vodu v Riva-Trigoso u Ja- nova polopil, musily býti pro rozbouřené moře za staveny. Loď, jež náleží ilalskému Lloydu a byl pojištěna na 6 milionů lir, jest dle úsudku odborník úplně ztracena.

Sacchetti Serlupiův Lloyd Porlodanzio Pap Brusel Namur Biarricé Orleans Milán Riva km

22 article

šimi ciframi, avšak pan Adámek vytrhl jen jedno tlivosti! Posl, dr. Zimmer: To není pravda! (Hlučný odpor u Němců.) Posl. Sandner (pokračuje): Kdyby byli Něm obdrželi svůj díl, byla by pokladna prázdná a ne- bylo by možno chlubiti se s reservním fondem. Tyto peníze byly německým sirotkům zadrženy a proto Němci právem mohou odmítnouti výtku, jakoby ne- měli srdce pro své sirotky a chudé. Němci nemohou zprávu zemského výboru schváliti dříve, doku správa fondu nebude rozdělena podle národností Posl. dr. Stránecký nebyl ve sněmovně přítome a pozbyl slova. Nejvyšší maršálek zemský udělil pak slovo posl Schreiterovi. Posl. dr. Schraiter konstatoval, že nebyl ve schůzi komise a nemohl tudíž schváliti zprávu zem ského výboru o zemském sirotčím fondu. Proti vý- vodům posl. Adámka namiti, že tento ve své řeč uvedl většinou data z r. 1906 a 1907, tedy z doby. kdy v německých okresech a obcích byla již zahá- jena mocná agitace. (Souhlas u Němců.) Posl. Zimmor: Ručím vám za to, že pan příse dící Adámek vyvrátil všechny vaše vývody do slova Posl. dr Schreiter dokazoval na další řadě pří padů jednostrannost správy zemského sirotčího fondu Když uvedl, že obec třebenická vypověděla německ sirotky a že sirotci, kteří navštěvují německé školy se nepodporují, povstal na českých lavicích bouřlivý odpor, který vyvolal u Němců hlučnou odezvu. Posl. Březnovský: Vždyť ti němečtí sirotkové jsou sirotci židovští.

Adámek Posl doktor Zimmer Němec Stránecký Schraiter Schreiter Německo Sandner

23 article

Posl. dr. Schreiter (pokračuje): Němci musí se proti vydání zákona v takovélo formě za všech okol- ností rozhodně postaviti. Němci žádají, aby v zem- ském sirotčím fondu bylo provedeno rozdělení podl národností s ohledem na příjmy a vydání. (Pochval a potlesk u Němců.) Přísedící zemského výboru Adámek (ve věcn opravě): Když posl. Schreiter tvrdí, že jsem nevy- vrátil hlavní fakla, která včera uvedi, pak mne nepo slouchal anebo mně nerozuměl. (Hlasy: Vždyť tady ani nebyl. h Posl. Adámek (pokračuje): Ale to je zvláště o vážný způsob kritisovat něco, čemu jsem nerozumě! Pokud se týče jeho odvolávání se na statistický vý- kaz zemského výboru o okresech, mohu mu říci, že je přece známo, že zemský výbor dle starého zvyku označuje okresy s německou jednací řečí kurentkou a s českou jednací řečí latinkou. Tím ale není řečeno, že by v okresech, označe- ných kurentkou, nebyly české menšiny. Pan poslanec Schreiter také vytkl, že zemský výbor neposlaí zástupce do spolku pro »Kinderpílege«. K tomu připomínám že zemský výbor nikdy do tako vých spolků ani do českých zástupce neposílá. Lekci o zdvořilosti přijímat od p. Schreitera nemusíme, poněvadž včera i dnes dokázal, že má o zdvořilost jen malé zdání. Stěžoval si také do národnostní ne- rovnoprávnosti v ústavě pro blbé. Národnostní roz dělení takových ústavů to je skutečně novinkou Ostatně bychom mu rádi přáli, abychom tam neměl žádné blbé a aby všichni blbí byli němečtí. (Veselost. Pochvala.) Posl. dr. Funke pravil, že Němci chtějí národn autonomii, která jim patří a jež prý prospěje zemi.

Posl doktor Schreiter Němec Adámek Funke spolek pro » Kinderpílege

24 article

Řečník ohradil se pak proti útokům posl. Šamánka Posl. Wolf: Povídání Šamánkovo nestojí ani z opravul Posl. Glöckner : Ať se stará raději o svojo kuřatal Posl. Maresch: O svých 22 K subvencel Posl. dr. Funke (pokračuje): Dr. Šamánek štv v Liberci soustavně. Po jeho včerejší řeči nechovám k němu žádného citu vážnosti. (Hlučný souhlas u Němců.) Hlasy u Němců: Ať si dá zvýšiti subvenci peo svá kuřala Posl. Maresch: 22 K jest skutečně maličkost která se musí zvýšiti. Posl. Iro: Pro slepičí polévku v Besedě v Li berci. (Trvalý hluk a nepokoj.) Zpravodaj posl. dr. Zimmez připomenul opětně že v obou schůzích, v nichž rokováno bylo o sirot čím fondu, byli Němci přítomni a že také pro ná vrhy komise hlasovali. Hlasy českých poslanců: Jmenovat! Jmenovat (Odpor u Němců.) Posl. zpravodaj dr. Zimmer: Mohu vám poslou žit, poněvadž mám při ruce protokoly. Ve schůz dne 19. října byl první návrh jednomyslně přijat Byli přílomni dle protokolu němečtí poslanci Bese- müller, Markert, opat Helmer a Milner. V druhé schůzi byli poslanci Trautzl, Besemüller. Glöekner, dr. Funke a Schreiter. (Veliký hluk u Němců.) Posl. Wůst: Nemluvte přece tak vášnivě, v t kové extasi. (Velký hluk a nepokoj.) Nejvyšší mazšálek zemský zvoní a žádá o klid Posl. Grčssl: Zpravodaj má mluviti objektivně Posl. Glöekner: Kdybychom byli věděli, že s tak hospodaří, jak nyní víme, byli bychom se tenkrit zajisté jinak chovali. Posl. Wolí: Měli jste dáti komisi správná dat na vědomí, polom by nebylo bývalo o povděku uznání ani řeči.

Šamánek Posl Wolf Šamánkův Posl Glöckner doktor Funke Šamánek Němec Zimmez Zimmer Moha Bes Markert Helmer Milner Trautzl Besemüller Schreiter Liberec

25 article

Hlasy: Mluvte vážně jako zpravodaj! To sem nepatří! (Odpor u českých poslanců.) Posl. Woll: Měl jste se dřív hlásit o slovo! Zpravodaj posl. Zimmar (pokračuje): Jmenuj pouze ke všeobecné žádosti. Ve schůzi dne 26. března kde rokováno bylo o druhém návrhu komise, byli přítomni s německé strany poslanci dr. Funke, Glöckner, Franizl, Sandner, Markert a Posselt. Posl. Frantzl: Podepsali jsme se sice, ale ne- byli jsme tam později. (Veselost a ironický potlesku českých poslanců.) Hlasy: Jest vidět, jak Němci plní svou poslane ckou fonkci. (Hluk u Němců.) Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Přes to, že byli této komisi přitomni, ale nemukli a teprve, když dr Titta jim dal rozum svojí brožurou, začali hlučeti říkají nyní, že to neslyšeli a že tomu nerozuměli Proti tomu, na čem komise se jednomyslně usnesla činili nyní takové námitky ! Byly ovšem po zásluze vyvráceny posl. Adámkem, drem. Šubriem a drem Schauerem. Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Němci šli tak da- leko, že si ve čtvrtek stěžovali nejvyššímu maršálku zemskému, že obsah druhé zprávy komise nebyi vůbec usnesen, Měli jsme s drem. Schauerem mnoho práce, abychom jim z protokolu dokázali, že se usnesení to skutečně stalo. Ovšem celá politika Němeů je jasná. Nechtějí nic jiného než rozdělent Pan dr. Funke dnes ke konci své řeči opětně zřejmě prohlásil: »rozdělte fond, rozdělte zemský výbor, roz- dělte zemi vůbec a pak« si podáme ruce.« Musím však s tohoto místa prohlásiti, že nikdy za žádnou cenu nepřistoupíme na dělení, poněvadž celistvost našeho království byla nám zaručena nejen historií a ústavou, ale také slíbem královým . ..

Posl doktor Funke Glöckner Franizl Sandner Markert Posselt Němec Zimmer Adámek Schauer Zimmar

26 article

Posl. Pacher: To patří do referátu o sirotčích fondech! (Velká vřava u Němců.) Hlasy: Konec! Konec Posl. Woli (mezitím, co zpravodaj přestal mlu viti): Pane předsedo, on jest hotov! Posl. Štole: Vy přece nebudete rušit jednání. O si myslí, že je maršálek. (Hlučný odpor mezi Němci. Posl. Wolf (k posl. Štolcovi): Neoblěžujte mne s vámi jsem nemluvil. Nechte mne na pokoji! Posl. Grözsl: On jest jako dravec Posl. dr. Schreiner: Žádný s ním nemluví a jak se rozčiluje. (Veliký hluk, takže zpravodaje bylo sotv slyšeli. Posl. dr. Herold: To vše nic neprospěje, podruh budeme vám již hleděti na prsty Posl. Ansorue: Ať se dá zpravodaj očkovat, ab se uzdravil. Posl. Glöckner: Kde se má dát očkovat? Posl. Pacher: To je zpravodaj o sirotčím fonddu Ten mluví o korunovaci. Posl. Grössel: Jen mu hned korunu nasaďtel Zpravodaj posl. dr. Zimmer (za trvalého hluk pokračuje): Budeme za nedílnost království bojovat do posledního vzdechu! Posl. Glöckner: Má podati zprávu, ne však před nášeti takové věci! Posl. Krützner: Máte mluviti ke sněmovně a mluvite jen ke svým přátelům Posl. Wolí: Vy útočíte na Němcel Posl. Pacher: Jako zpravodaj nejste příslušníken rany, mluvte tedy jen tak dále, aby celý svět viděl jak se zde rokuje, Dáme vás fotografovat a vaš

Posl Pacher Němec Wolf doktor Schreiner Herold Glöckner Zimmer Němcel Posl Woli Štolc

27 article

zprávou, aby vás celý svět poznal. Mluvte jen tal dále Posl. Wolf: Pane nejvyšší zemský maršálku, po- učte pana zpravodaje o jeho povinnosti. Věděl bych rád, co by Češi dělali, kdyby jednou německý zpra- vodaj tak zneužíval svého práva? Posl. Grčssl: Ten by byl zablt Posl. Wolf: Pane nejvyšší zemský maršálku, od- straňte přece jednou tento zlořád. (Trvalý hluk a ne- pokoj.) Posl. Wolf (obrácen ke zpravodaji): Kdybyste s Byl přihlásil ke slovu, mohl jste mluviti třeba ještě tři hodiny Posl. Pacher: Měl by Býti zachycen klnentato grafem. Posl. tlöckuer: Škoda, že tu pro něj nemáme žádné sklapovací skřínky, to by bylo velmi krásné. Posl. Wolí: Jako referent šermuje kolem seb jako s cepem Posl. Iro: Bude po těto polemice debala zas zahájena? Pane nejvyšší zemský maršálku, debata musí býti opět zahájena. (Trvalý hluk.) Zpravodaj posl, dr. Zimmer skončil za ustavič- ného lomozu Němců: Vyslovite-li důvěru zemskému výboru, vyslovíte ji také svým členům poslanci dru Eppingrovi a Werunskému, kteří také spravují zem- ský sirotčí fond. (Potlesk na českých lavicích.) Posl. Grössl: Ti s tím nemají co dělat, an Eppinger, ani Werunsky.

Posl Wolf Čech doktor Zimmer Němec Werunski Grössl Werunsky doktor Eppingr

28 article

Posl. Markert ve věcné opravě vylýká zpravo- daji, že užil presenční listiny jako prostředku v boji a líčí svou účast v komisi. Při jednání o prvé zprávě komise byl pro schválení, ale podal také návrh, aby ke zprávě zemského výboru byla přiložena stati stická dala o původu peněz a způsobu, jakým se jieh užívá. Posl. Glöckner, Funke a Besemülier prý se nezúčastníli hlasování. Vytýká zpravodaji, že se za- choval k německým členům komise způsobem, jenž vyžaduje odmítnutí Posl. Wolí: A odmítnutí nejvyšším maršálkem zemským. Posl. Trautzl ve věené opravě konstatuje, že také on nebyl při hlasování komise Zpravodaj posl. dr. Zimmer odůvodňuje, pro uvedl jednotlivá jmena; jednak byl k tomu vyzván sněmem, jednak donucen popíráním některých pánů, že v komisi byli, Hlasy poslanců německých: Konec! Konecl (Odpor českých poslanců.) Posl. Wolf: Jak to, že ještě jednou mluví? Posl. Glöckner: Dejme se ještě jednou zapsatil (Hluk na německých lavicích.) Zpravodaj posl. dr. Zimmer čte potom doslovné znění protokolu o schůzi komise, ve které se běře s uspokojením na vědomí zpráva výboru o činnost sirotčí pokladny.

Posl Markert Glöckner Funke Besemülier doktor Zimmer Wolf

29 article

Posl. Pacher: Ale není tam nic o jednohlasném přijetí! Při hlasování byl přijat návrh komise. že obě zprávy zemského výboru o čin- nosti zemského fondu sirotčího se be- rou suspokojením a díkem na vědoml. Návrh posl. Schreitera, aby byla vynechána slova »s uspokojením a díkem«, byl zamítnut. Mnozí čeští poslanci blahopřejí zpravodají při návratu na místo Posl. Hereld (z Mostu) volá: Blahopřejné poklony zpravodaji Nejvyšší zemský maršálek sděluje, že se posl. Vinc. Hofman omluvil nemocí pro dnešní sezení Druhým předmětem jednacího pořadu byla volba generálního ředitele Hypoleční banky království českého Nejvyšší zemský maršálek upozorňuje především, že dle jednacího řádu každá volba má se díti listky a že rozhoduje absolutní většina. Nadocílí-li se př první volbě absolutní většiny, provede se tímže zp- sobem druhá volba a nedocílí-li se ani při této abso- iutní většiny, přistoupí se k volbě užší. Za příčinou skrutinia se jednání přerušuje. Výsledek první volby byl ten, že z odevzdaných 202 hlasů obdrželi: dr. Blažek 85 hlasů, R- dolí ryt. Perger 74 hlasy a Vojtěch bt. Schönborn 43 hlasy. Poněvadž nikdo neobdržel absolutní většiny, byla týmž způsobem vykonána volba drubá. Při druhé volbě byly odevzdány celkem 203 hlasy. Nadpoloviční většina tudíž jest 102 hlasy posl. dr. Blažek obdržel 87 hlasů, posl. ryt. Per- ger 74, posl. hrabě Schönborn 42 hlasy. Najvyšší maršálek zemský dal proto vykonati užší volbu mezi posl. dre m. Blažkem posl. ry t. Pergere m V užší volbě odevzdán byl 201 hlas. Posl. dr.

Posl Pacher Hofman Blažek Vojtěch bt doktor Schönborn Perger Most Schönborn Hypoleční banka Hereld

30 article

Blažek obdržel 116, posl. rytíř Pergelt 65. Je tu- díž zvolen generálním ředitelem Hy- poteční banky král. českého posl. dv. rada dr. Blažek Třetím předmětem jednacího pořadu bylo d rubé čtení zprávy komise pro záležitosti Zemské banky o zprávách výboru zemského o pennionování ředitele Zemské hanky král. českého JUDra. Jana Lošťáka, dále o žádosti téhož za vpočtení 12 let při výměře výslužného a o obsazení uprázdněného takto místa Po návrhu zpravodaje posl. dra. Dvořáka byl schválen bez debaty návrh komise, který zní: I. Vy- hovuje se žádosti státého, práv znalého ředitele Zemské banky království českého JUDra. Jana Lo- šťáka, aby dán byl na trvalý odpočinek. II. JUDru. Janu Lošťákovi vyměřuje se na základě započtení 28leté služební doby dle paragrafu pensijního nor- málu 83.2% posledního vpočítatelného plstu v ob- nosu 13.000 K výslužné částkou ročních 10.816 K sice prvním dnem měsíce následujícího potom, když ředitel dr. Lošťák úřad opustí. III. Řediteli dra. Lo- šťákovi vyslovuje sněm díky a uznání za osvědčenou činnost a služby Zemské bance prokázané. IV. Místo stálého práv znalého ředitele Zemské banky králov- ství českého propůjčuje se ředitelskému radovi ústavu tohoto JUDru. Jiřímu Tilšrovi, osnova smlouvy služební, která se s drem. Tilšerem uzavříli má, se schvaluje a zemský výbor se zmocňuje, aby dle osnovy této konečnou smlouvu s drem. Jiřím Tilšrem uzavřel. Čtvrtým předmětem jednacího pořadu jest zpráva zemského výboru o obsazení místa druhého stálého ředitele práv zna- lého při Zemské bance království českého.

Blažek doktor Lošťák Dvořák Lo Tilšr Tilšer hapoteční banka král český Judra

31 article

Zpravodaj posl. dr. Eppinper podal zprávu zem ského výboru, který se usnesl, navrhnouti za dru- hého ředitele dra. Viktora Maczaka z Oltenburgu a doporučiti jeho volbu. Jako plat nového ředitele navrhuje se 10.000 K, 2000 K příbytečného a nárok na kvinkvenálky po 1000 K. K tomuto návrhu přihlásili se jako řečníci pro posl. dr. Škarda, proti: posl. dr. Dvořák Posl. dr. Ladislav Dvořák (proti) litoval, že zá- ležitost tak velkého významu nebyla přikázán k projednání komisi. Protože ředitel musí všude iniciativně se zasaditi a působiti svými podněty k rozkvětu banky, dlužno žádat, aby na zodpovědné místo postaven byl muž, který by celému okolí im- ponoval, nikoliv ale osoba, která by se musila te- prve učiti. Nemůže nám býti thostejno, kdo bude státi v čele tak důležitého odboru. Víme, jak se Němci stavěli proti jmenování dra. Tilšra, ač jeho kvali- fikace byla všestranně uznávána, hrozili dokonc obstrukcí, nebude-li toto místo obsazeno veřejným konkursem. V tom projevili neobyčejnou starost hospodářský zdar zemské banky. Když ale z řad jejich vyšel popud, aby bylo systemisováno místo druhého ředitele, ocila se volba okamžitě na jedna- cím pořadu. Současně objevil se návrh, aby bylo místo hned obsazeno. Němci se vytasili s kandidá- tem, kterého skoro nikdo nezni.

doktor Eppinper Maczak Škarda Dvořák Posl Dvořák Němec Oltenburg

32 article

Posl. dr. Baza: I mezi advokáty je neznámou veličinou. Posl. dr. Dvořák pokračaje připomenul prohlá- šení prvního komisaře Zemské banky dra. Herolda že nemůže přijmouli referát ani pro zemský výbor ani pro sněm, protože nepovažuje kandidáta za způsobilého. Takový postup je rozhodně nesprávný. S hlediska odpovědnosti ústavu tak důležitého, zod- povědnosti nás všech a s hlediska důstojnosti celého sněmu bylo by na místě, aby se postupovalo přímo a poctivě. Tím více sluší lilovati, že bylo upaštěn od obvyklé cesty, a že žádost nedostala se do ko- míse. Nebylo nám ani řečeno, zdali pan dr. Maczák podal žádost, takže ocitli jsme se v situaci, jakoby zemský výbor sám o pana dra. Maczáka se ucházel, A proč? Protože podlehl tu diktátu kasina. To je

Posl doktor Baza Dvořák Herold Maczák