Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Oběhod

3

Průmysl

4

Finančnictvs

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 276. ze dne 6. října 1907.

6 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 5. října. V den jmenin císařových dohody o rak. uherském vyrovnání mezi oběma vládami této říše doelleno nebylo. Čekalo se všeobe cně, že včerejšek řešení přinese a proto veřejnost v obou státech jest značně zneklidněna nepříznivějšími zprávami, které došly v poslední chvili. Jde o hluboké a dalekosáhlé zájmy a tak nepřekva- puje, že skoro veškerá pozornost průmyslových, obchodních a bursovních kruhů absorbována vývojem věcí v Pešti. V jakém stadiu jednání se ocitá, není ze zpráv jasno. Jisto jest zatím pouze tolik, že základní a zásadní stanovisko Uher bylo akcepto- váno a že na něm vybudováno nové »vyrovnání«, Jak známo, bylo prvým úspěchem koaličního kabinetu, že se svolením uherského krále po- dána Wekerlovým kabinetem osnova dotud spo- lečného autonomního celního tarifu jako osnova uherského autonomního tarifu, že v této formě schválena a inartikulována. Tímto faktem, byt okolnost tato nebyla notifikována zahraničním mocnostem, poutaným k této říši obchodními smlouvami, a byť na druhé straně uznaly Uhry, že pro toto smluvní období zůstane při spo- lečných obchodních smlouvách, předpokládajících společenství celního územi, vysloveno nieméně zřejmě, že Uhry na dále budou i hospodářsky úplně neodvislým státem a že v jednání o nové obchodní smlouvy s cizinou vstoupí Uhry jakožto neodvislý činitel. Roku 1917 badou nové ob- chodní smlouvy na př. s Německem sjednány se strany Uher úplně neodvisle a samostatně.

Uher Wekerlův Praha Pešť Uhry Německo

7 article

Jakmile tento důležitý předpoklad dán a uznán, nebylo více pochybnosti, že dosavadní formu hospodářského vyrovnání, t. j. obchodní a celní společenství, bude nutno vystřídati formulí novou, kterou z Uher také otevřeně vyslovili: prostou obchodní smlouvou, již dány budou předpoklady jednotného celního územi. Současně bylo jasno a zřejmo, že nová tato smlouva nebude platiti děle než po období daných obchodních smluv, tedy pouze do 1917, poněvadž úprava uher- ských obchodních vztahů k cizině bude výhradně a pouze záležitostí uherskou, kterou také náš spojenec za Litavou samostatně a neodvisle si upraví.

Uhry

8 article

To byly předpoklady jednání, ve které vláda Beckova vstupovala. Situace byla tedy po této stránce pro Uhry upravena a připravena příznivě a bylo pouze otázkou, jak v tomto no- vém rámci zajistiti nerušené vztahy obchodní Hospodářský program ministra Košuta šel totiž dále, než co vysloveno dohodou s korunou uherskou. Novému uherskému ministru obchodu nejednalo se totiž o nic více a o nic méně než aby využil období do r. 1917 plnou měrou pro pevné založení hospodářské emancipace Uher. Hospodářská situace celková a speciálně stav trhu peněz nebyly mu příznivy. Jest známo. jaké značné požadavky kladeny do peněžních trhů Evropy, jest známo, jak nevyjasněnost situace stlačovala kursy uherských rent, poně- vadž cizina cenila je v předpokladu společenství a přenesla tedy měřitko kladené na státní renty předlilavské i na stanovení ceny a hodnoty rent uherských. A když předpoklad se přesunoval, vracely se uherské renty a s nimi silný příliv zástavních a jiných listů uherských zpět do vlasti. Že Uhry budou vysazeny dětským ne- mocem svého vývoje hospodářského, bylo zřejmo — o to šlo novému uherskému ministru ob- chodu a ještě více těm, kdož s ním jsou a věci lépe znají a ovládají, aby hlavní část přechod- ního vývoje prožita byla ještě za celního spo- jeneciví.

Košut Uher Uhry Evropa

9 article

Tyto úvahy došly nutně výrazu v jednání vyrovnacím. Speciálně ve dvou směrech, o nichž colkem méně se píše, než mluví. Uhry vzhledem k uvedeným výše precendeneím zřekly se zatím požadavku mezicelní čáry mezi oběma státy říše (vyjímaje cukr, kde stanovisko jich ná- sledkem samostatné jich účasti v poradácha smlouvě bruselské jest pevnější a i cizinou uznáno), vyhradily si však právo samostatné úpravy řízení zušlechťovacího. Každý z obou států může totiž dle předpokladů vyrovnání samostatně na základě všeobecných smluvených zásad upravovati řízení toto, jinými slovy: Uhrám dostává se pod rouškou samostatné úpravy řízení zmíněného právo, poskytovati četné výhody domácímu průmyslu, resp. využíti jich i proti našim tovarům. Kontrola královských uherských úřadů může býti snad velmi rigorosní — ale může konečně následkem »nedostatečných zkušeností« trpěti mnohé, co by v rámci společenství trpěno být nemělo. A na druhé straně domáhají se Uhry toho, aby uherské renty a zástavní listy zvýšenou měrou byly připuštěny v Předlitavsku k ukládání peněz sirotčích, než dosud.

Uher Uhry Předlitavsko

10 article

Účel tohoto požadavku je každému zajisté zřejmým. Při daném kursu rent a papírů těchto jest jasno, že mohou v řadě případů nalézti vhodný odbyt v Rakousku, jinými slovy, že bude hojně uvolněno prostředků, které byly nu- ceny Uhry následkem přívalu svých ukládacíeh papírů uložiti v nich a takto immobilisovati. Otázka tato souvisí tedy pronikavě s otázkou pohotovosti uherských bank a současně pomahá uherským papírům k důvěře i v cizině. Jest patrno, máme tedy zase spolu něsti břemen osamostatňování uherského a máme svým přá- telům za Litavou usnadňovati přechod k němu. Soudé dle dosavadních zpráv o postupu vyjed- návání, uznali vyjednavači předlitavští v zásadě tyto požadavky; modifikace ovšem nejsou vylou- čeny a nejsou také známy. Zatím ale stačí i to uznání, které připuštěno; tim řečeno zvláště pro budoucno dosti. Uznáváme tedy i formálně úplnou hospo- dářskou samostatnost Uher a podáváme ochotně Uhrám pomocnou ruku. To dochází výrazu i ve příčině úpravy daní spotřebních, jichž zásady stanoviti ponecháno na dále samostatnému roz- hodování obou států. V otázce dopravní arci se mluví a referuje o tom, že Uhry podávají záruky, že budou to- zemědělstvi

Uher Rakousko Uhry

11 article

vary předlitavské dopravovány uherskými stát- ními drahami za podmínek stanovených pro do mácí produkci a že upuštěno bude ode všech vexací. Ježto mimo to nebudou již nyní zave- dena cla pro dovoz zboží předlitavského do Uher, budou uherské trhy do roku 1917 měrou dosavadní — ovšem za výhrady ve příčiné ří zení zušlechťovacího — přístupny našim obchod níkům a producentům. To jest hlavní a jediná koncesse uherská, která však implicite vysloven byla i úmluvou koalice s korunou, že pro tote období obchodních smluv bude zachován v které koli formě princip celního společenství. Ve všech zásadních otázkách politických docilují tedy Uhry úspěchu nepopíratelnéhoa nepopíraného. A to jest hlavní plus, které Uhry odnášejí z porad dosavadních, pokud je ar možno uznati na základě nedostatečných info mací, ktoré pronikají do veřejnosti. Jest zajímavo však, že těmto principielním otázkám, jichž dosah jest obrovský a pro bu- doueno vůdčí, věnováno poměrně málo pozor- nosti a že v popředí akce stály otázky dvě- otázka kvoty a otázka bankovního společenství Že k mírnému zvýšení kvoty Uhry svolí, bylo zřejmo od samého počátku jednání a moment tento potvrzen i posledními zprávami. Otázku tuto možno však zatím nazvati podřadnou, po- něvadž nepatrný přesun kvoty nám značnějšího zmenšení břemene nepřinese. Snížení našeho podílu jest argumentem po široké vrstvy, argu- mentem, který pro vlastní posouzení vyrovnání padá na váhu teprve v řadě druhé.

Uher Uhry

12 article

Jinak v příčině dalších osudů banky cedu- lové. Ukazovali jsme na tomto místě opět a opět, jaké prospěchy banka Uhrám přinesla. To bylo ostatně v Uhrách také výslovně uznáno, a po- tvrzuje to i dnes okolnost, že uherské kruhy hospodářské se vyslovují proti rozluce bankovn dotud, dokud zachováno bude společenství celn (nyní nadále ve formě obchodní smlouvy za- ručující jednotu cel). Zřízení banky a opatření potřebného kapitálu jest arci věcí poměrně snad- nou a Uhry si potřebné obnosy za větší nebo menší garancie státu opatří. Otázkou ale jest. jak bude tato banka s to, aby dostála velikým potřebám tamějším. Možnost emise bankovek vázána předpokladem držby zlata a nepříznivějšt přesun poměru tohoto vzbudí snadno nedůvěru. Čtenář zajisté se pamatuje, jak pozorně sledo- vány výkazy ruské státní banky a jak i sebe menší zhoršení posuzováno velmi ostře. Uhry předpokladů moderního státu po všech směrech a zvláště po stránce hospodářské nemají. Jich průmysl jest rázu koloniálního, jich poměry úvěrní v obehodu jsou velmi „eupraveny a sama rakousko-uherská banka byla nucena zavírati obě oči při provádění zásady nepřijímati prolon- gované směnky. Všechny tyto momenty v bance nutně výrazu dojdou. Jinými slovy: úvěr bude za Litavou dražší než před ní, jakmile budou utvořeny pro každý slát samostatné cedulové banky. Dle všech známek bude otázka bankovní asi ze souboru vyrovnacího vyloučena. Více méně po přání obou vlád. Předlitavská má dle všeho udržeti jednotu bankovní, na níž my zá- jmu plného nemáme, z ohledů na armádu, o nichž jsme psali, zalitavská musí ji udržeti z ohledu a potřeby uherského národního hospo dářství, což však politicky přiznáno býti nemá.

Uhry banka Uhry

13 article

V hlavní otázce bude tedy nastoupena cesta od- kladu. Že Uhry po r. 1917 zřídí si úplně samo- statnou banku cedulovou, o tom není nejmenší pochybnosti. Do té doby bude však lze napraviti mnohé, co dnes Uhry tísní, a posíliti mnohé, dnes teprve se nalézá ve stadíu choulostivého vývoje. V Pešti zatím ještě se jedná. Zvláště ai o to, jak traktovati dosavadní výsledky veřej- nosti. To jest moment v obou státech velmi dů- ležitý. Oproti parlamentům musí vyhráti vlády obě — již proto, aby „veliké strany“ mohly pro vyrovnání hlasovati, aniž by se jim bylo báti agitace radikálních křídel. Pro toho, kdo chce se zasvětiti v politické poměry a postupy v této říši, chová dnešní jednání velmi mnoho mo- mentů poučných. Jak my Čechové k vyrovnání se postavíme, není dosud známo. Nelze toho ani zatím ještě žá dati poněvadž obsah vyrovnání bude pro nás chovati mnoho důležitých momentů. Bude totiž nutno uvažovali nejen o tom, čeho lze získati při vyrovnání politicky, ale i o tom, jakou víast- ní cenu pro nás vyrovnání samo má. Ale o tom udá se nám ještě mluviti.

Uher Čecho Pešť

14 article

Uplynulý týden na burse byl klidný a zá- pasy mezinárodních trhů nalézaly u nás malého ohlasu. Zájem obracel se k hodnotám Zemské banky král. českého, z nichž jednány 4 kom dlužní úpisy za 96.35 a 4 železniční úpisy z 9650. Z hodnot průmyslových došlo k uzávěrce akcií Podolské cementárny za 201.— Jinak podáváno za akcie Živnostensk banky 241.—, Pražské úvěr. banky 524.—, Úvěr. ústavu v Hradci Král 447.—, České průmyslové banky 414.—, Hospod. úvěrní banky 382.—, České banky »Union« 239.50, První pražské zastavárny 450.—, »Mer kuru«, akc. směn. spol. 603.—, Prvn české továrny orient. cukrovinek 250.—, Kolínské tov. káv. náhražků 610.—, pivovaru v Č. Budějovicích 825.—, České spol. pro průmysl cu- kerní 145.—, 148.—, strojírny dříve Daněk 455.—, 457.—, První česko- moravské strojírny 845.—, továrny na umělá hnojiva v Kolíně 404.— aniž by došlo k uzávěrkám.

Král Hradec Č . Budějovice Kolín Živnostensk banka Český průmyslový banka Český banka Český společenský

15 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vídně, 5. října. (Pův. zpráva »Nár. L.-) Není už nijaké pochybnosti, že konjunktura svě- tového trhu železářského počala sestupovati. Nejen v Americe, i v Evropě jeví se toho velmi zřetelne známky. Pokles cen zastihl přirozeně nejdříve vý- robky, především tyčové železo, a bylo jen jiz otázkou času, aby i polotovar zasažen byl tímto prou- dem. V Anglii stalo se tak před dvěma týdny a po Anslii náslodovala nyní Belgie. Belgický svaz oce-

Anslie Vídeň Amerika Evropa Anglie Belgie

16 article

Mren snížil ceny pololovarů o 5 až 7.50 franků. Tente stav věcí způsobuje stále ostřeji v Německu staré spory v organisaci železářského průmyslu, kte dokazují jě obrat v konjunktuře, přes ujišťování vedoucích činitelů svazu oceláren, že konjunktura trvá Začátkem lýdne oznámeno, že sdružení válcoven jemného plechu usneslo se na prozatímném zastavení výroby po osm dní. Kdyby situace na trhu se ne- změmla, jsou válcovny prý odhodlány zaslaviti vý- robu úplně. Tato zpráva, která vrhá tak ostré světlo na poměry železářského průmyslu v Německu, za- sluhuje si malé úvuhy. Jak vznikla tato tak vážní situace? V Německu koncentrační tendence v žele- zářském a příbuzném s ním uhelném průmystu vy- stupují velmi rozhodně. V dobách zlých, na ulehčení odbytu, na odstranění konkurence mezi jednotlivými podniky a v důsledku toho za účelem získání přizni- vějších cen vznikaly surovinné svazy: uhelný syn- dikál, syndiká! surového železa a svaz polotovarů,

Německo železářský průmysl

17 article

který pok přešel ve svaz oceláren. To byly účely a cíle, které ostatně všeobecně karakterisují bnutí kortelové. Avšak vývoj nezůstal v těchlo úzkých ko- lejich. Poznalo se, že slučování dvou nebo dokonce tří fásí výrobního procesu spojeno jest s velikými výhodami a tak vznikaly t. zv. smíšené podniky s velkou kapitálovou silou, s obrovukými ciframi výroby a následkem toho s velikým vlivem v cela produkci. Pro tyto smíšené podníky, které nabyly ve zminěných svazech rozhodujicího vlivu, staly se syn- dikáty jedním z blavních zdrojů převahy nad podniky t. zv. čistými, jen určitou jednu fási výrobního pro- cesu pěstujícími. Svazy sürovin totiž v dobách kon- junkturních poklesů prodávaly do ciziny své výrobky za ceny velmi nízké a hleděly se hojiti stanovením vysokých cen doma. To mělo za následek, že cizina, majíc levné suroviny, mohla s německým průmyslem, tyto suroviny zpracovávajícím, snadno kopkurovati.

18 article

neboť německý průmysl musil kupovali doma suro- viny za vysoké ceny. Při tomlo slavu věcí však měly smíšené podniky nepopímtelnou výhodu. Zpra- oovávaly surovinu vlastní výroby nebo těžby, kterou mohly účtovati za výrobní náklady, docilujíce tím možnost konkurovati i v cizině se svým konečným výrobkem. Tehdy se stalo, že svazy surovin, aby umožnily vůbec vývoz čistým podnikům, povolovaly těmto za vývoz prémii, která však nikdy nedosaho- vala rozdílu mezi domácí a exportní cenou surovin

19 article

Povolujíce tak jen něco ze své převahy, docílily smí- šeně podniky (stojící za správou svazů) ještě toho, že mobly poukazovati na svou ochotu, pomahati ně- meckému průmyslu. Poslední vzestup konjunktury situaci změnil. Ceny surovin i v cizině stouply tak. že německé tři svazy mohly postupně zrušiti vývozní prémie. Posledně tak učinil svaz oceláren při svém obnovení 1tošního jara. Dokud konjunktura světová spěla vzhůru, mohly i čisté podniky prospívati as výdělkem vyváželi. Dnes, kdy na světovém trhu již po týdny jeví se ochabnutí, situace se pro čisté podniky (především válcovny) úplně obrátila. Svazy surovin udržují uměle ceny vysoko (jak jsme na- hoře řekli, smíšeným podnikům to nevadí) a průmysl je zpracující není s to, aby při prodoji hradil jen náklady výrobní. To je situace dneční, siluace, která, ohrožujíc vámně celou čásť německého průmyslu, staví znovu na oči skulečnost, která v posledních lelech stále určitěji se rýsovala: že tři svazy přeslaly býti regulatory trhů surovin za účelem výnosněho prodeje a že se staly prostředkem a cílem k zaji- štění dominujícího poslavení velkých směšoných pod- niků na trzích výrobků. Svého času označovány tyto svazy za hráz proti ztrustování výroby. Dnes už nemůže být o tom pochybnosti, že dnešní jich ten- dance jdou zcela jinými coslami, že směřují spíše k trustové formě soveroamerické. Americké Irusty jednotlivé podniky musily koupiti: německé symdi- káty celé obory výrobní posťupem ničí, aby dosáhly svého cíle. Tak jako v jiných oborech, i zde poslední konjunktur přinesla nové výhledy a nové otázky vážné dost, aby se jim věnovala všeobecná pozor Na naši bursu zaléhaly tyto otázky jen nezře- telně. Bursu zajímá více osud vyrovnávání rakousko-

Bursa

22 article

uherského a dlužno říci, že bursa věí v konečnou úpravu otázky Na trhu hodnot dopravních poutala ovšem pa- sivní resistence železničních zřízenců všeobecný zá- jem. Bursa posuzuje tuto olázku dosti optimislicky domnívajíc se, že zřízenci spokojí se se zlepšením kterému jsou dráhy ochotny. Také se myslí, že zvý- šené tím náklady budou uhraženy zvýšením tarifo Proto kursy nepoklesly příliš, tím spíše, že očekávaj se velmi příznivé výkazy o příjmech. Z akcií bankovních jednány mnoho oboje kre- ditky, jichž kurs kolísal dle docházejících zprávo vyrovnání. Celkem kurs zpevnil. Pozornost budilo kolísání kursu akcií Uherské hypoteční banky. Nej- dříve poklesl na zprávy o nepříznivé bilanci, a ač tato pak nepříznivě posuzována, přece na koupě kontreminy kurs opětně zpevnil. V minulém týdnu uveřejněny Bilance Pražské železářské i Alpské báňské společnosti. Ačkoli obě vykazují skvělé výsledky, přece zůstale to na bursu bez účinku. Způsobila to především ochablost mon- tanních hodnot v Berlíně a konečně i bursovně-tech- nický moment — reažisace zisků při uveřejnění bi- lance. Ostatní hodnoty průmyslové nevykazují ni- jakých velkých obratů a pozornost k nim spíše po- klesla, než aby s blížící se zimou rostla. Trh rent byt klidný, uherské renty stouply běhen týdne o nepatrný zlomek, Důležitějšl kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení:

Bursa Berlín

23 article

Rak. korunová renta . . a Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak, kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kroditky . . . .. Bankovní jednota . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . .. Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . . Zahájení kursů pro úladníky peněžníchi úslavů. pátek zahájeny byly v sále obch. spolku „Mer- kur“ první kursy pro úřadníky penčžních ústavů. Sál byl naplněn do posledního místa (do kursů při- hlášeno přes 300 účastníků), což dokazuje, že ko- mitét, kursy pořádající, přišel se svým podnikem v čas. Přítomna byla také celá řada zástupců ve- doucích kruhů bankovních a vynikajících národních hospodářů našich. Po uvílání starostou „Merkuru p. Macháčkem a po zahájení kursu p. účelním Baliharem ujal se slova p. dv. rada prof. dr. Alb Bráf, aby přednesl první část svého čtení: „Národo- hospodářský úvod do studia bankovní vědy.“ Přede- slav poznámku terminologickou o pojmu bank, uvádí přednášející hlediska směrodatná pro rozdělení bank Zásadní rozdíl nutno spatřovati v tendenci banky Známe banky, jimž sprostředkování úvěru jest cílem a ony, jímž je jen prostředkem k dosažení cíle, re- gulace oběžných prostředků (akciové banky proti cedulovým bankám). Na tuto tendenci cedulových bank často se zapomínalo a ještě zapomíná. Dělba práce v bankovnictví naprovádí se tak, jako v prů-

Merkur p Macháček Balihar profesor doktor Bráf živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica

24 article

myslu. Děje se Bud larritoriálně nebo dle jakosli zk kaznictva. Jinak skorem všechny banky hledí, aby prováděly všechny obchody. Postup v bankovnictv neděl se tak jako v průmyslu nebo obchodu. Kdežto zde postupováno od epochálního vynálezu k novému. v bankovnictví vše dělo se postupně. To, co dnes často u banky nazýváme moderním, nacházíme ji v dobách dávno minulých. Přednášející dokládá to vylíčením hlavních fásí vývoje bank. Obrat v na- zírání na banku cedulovou nastal teprve počátkem 19. století. V různých zemích banka cedulová vy- vinula se různě. Po vylíčení těchto hlavních typo obrací se přednášející ke konci k typu moderní banky akciové. Praví, že akciová banka jest sociálním nebezpečím, tím, že věnujíc se jen vrstvám majet- ným, stupňuje sociální nerovnosli. Tento momení vzbudil všechny ty typy lidových ústavů peněžních. které tak rychle nabyly půdy Je nutno, aby v akcio- vém bankovnictví vládla bankovně-hospodářská in- teligence, klerá se musí stupňovati v bankovně- hospodářskou mravnost. V nové době vystupuje proud, žádující na velkých bankách tuto hospodářskou mravnost (především v Německu). Banky nesmějí se dáti věsti jen prospěchy akcionářů — taková poli- tika není inteligentní. Je nutno žádati na nich, aby daly se věsti cíly vyššími, mravnějšími i národními. Je si přáti, aby naše české bankovnictvi dalo se vésl takovou bankovně-hospodářskou inteligencí, která by se pak vystupňovala v bankovně hospodářskou mrav- nost. Neobyčejně zajímavá, se vzácným temperamen- tem proslovená, hluboce promyšlená přednáška na- šeho předního učilele národohospodářského vyslech- nuta s napjatým klidem a odměněna hlučným po- tleskem.

Buda Německo

25 article

Nařízení o výrobě umělých sladidel. Ve včera vyšlém říš. zák. publikováno bylo jako č. 235 nař min. vnitra, financí, obchodu, orby a práv ze dne 3. t. m., jímž na základě § 7. zákona potravinového upravuje se bliže živnostenská výroba umělých sla- didel v tuzemsku a odběr jich z některé tuzemsk výrobny. Umělými sladidly ve smyslu řečeného nař sluší rozuměti všecky synthetickou cestou vyrobené dle svého lučebního složení ke skupině uhlohydrátu nepatlící preparáty, jež jsou sladčí než čislý cukr třinový, na př. sacharin, sukrol a dul- cin, glucin a p. Živnostenská výroba umělýci takových sladkých látek je bez svolení mini- sterstva vnitra zakázána. Provozování povolených továren řečeného druhu podléhá dozor finančně úřadnimu; který se nařízením podrobně upravuje. Další článek zevrubně reguluje postup př veřejných dražbách umělých sladidel. Nařízen vsloupí v platnost 1. lednem 1908 Z lhů peněžních. (5. října) Praha. Dnešní bursa minula opět klidně a tri omezil se na závěrky kom. dl. úpisů české zemsk banky za K 96 35, želez. úp. téže banky za K 96.50 Dále podáváno za akcie: První čes. tov. orient, cu- krovinek K 250.—, „Merkuru“ směn. akc. spol. k 603.—, První pražské zastavárny K 450.—, Kolínské továrny káv. náhražků K 610.—, Pivovaru v Č. Budě- jovicích K 825.—, — Živnostenské banky K 241.— České banky Union K 239.50, České spol. pro prů- mysl cukerní K 146.—, Strojírny Daňkovy K 453.— Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382—, České prům. banky K 414.—, Po- dolské cementárny K 201.—, Akciové továrny n umělá hnojiva v Kolíně K 406.—, První českomorav- sé strojírny K 845.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447 — peníze.

Daňkův Praha Č . Buda Kolín živnostenský banka Český banka Union K 239.50 Český společenský úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový

26 article

Vídeň. Opětný průběh v rozhodnulí otázky rakousko uherského vyrovnání překvapil nepříjemne spekulaci. Také na dnešní začáteční burse nižšt záznamy z ciziny a zostření pasivní resistence pů- sobilo nepříznivým vlivem. Přes to však nedošlo k velkým prodejům. Na polední burse zdrželivost byla ještě intensivnější, protože z Pešti došly o stavu vyrovnacích porad pověsti málo příznivě. Přes lepši zprávy z ciziny slagnace potrvala a jenom akcie státní dráhy a ruské renty tvořily příznivou výjimku. Na konec byly kursy dosti dobře upevněny, ale ob- chod nebyl žádný. Oboje kreditky a akcie úvěrního ústavu pro země rakouské byly nižší, akcie rakousko- uherské banky klesly o 20 K. Akcie uherské hypo- teční banky získaly úhradními nákupy. Z transpert- ních papírů akcie státní dráhy a jižní dráhy byly dobře upevněny. Akcie severní dráhy povolily, akci paroplavební byly nižší. Akcie železářské byly za- nedbávány a jen pražko-železářské se poněkud zlep- šily. Akcie hirtenberské patronky a ijné průmyslové papíry utrpěly ztráty. Uherské renty byl slabé. Rusk renta značně stoupla. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn 43/1a7. Berlín. Příznivé posudky o slluaci na mezl- národním i domácím trhu peněžním kursy vedoucích papírů průmyslových i bankovních na novo zlepšily. Strana baisistů jako obyčejně v posledním dnu týdne předsevzala úhradní koupě jmenovitě v oněch akciích podníků železářských a uhelnodolných, jichž kursová úroveň v předchozích dnech tak citelně byla stlačena.

Vídeň Pešť Berlín úvěrní ústav pro země

27 article

Obchod ve všech skupinách pohyboval se jinak v me- zích velmi malých. Americké dráhy vlivem Londýna snížily své záznamy, ruské hodnoty po chabém za- čátku na Paříž pevnější. Pro akcie rakouských bank nebylo zájmu, lépe držely se státní a jižní dráha. jichž kursy mírně zlepšeny. Soukromá sazba setrvala na 4/2%. Denní peníze lehké. Dráha Dobruška—Opočno. Píše se nám: V sezení zem. výboru král. českého dne 2. října t. r. zadána byla výstavba dráhy Opočno—Dobruška firmě podni- katelské Štěpán, Král a Fanta v Praze; zároveň pře- vzala tato podnikatelská firma v dohodě se zem, vý borem výkup pozemků pro tuto dráhu se všemi dosu v té věci stávajícími závazky. — Se stavbou dráhy započne se ihned, a zemské vedení staveb nachází se v Dobrušce. Když došla telegrafická zpráva do Do- brušky o zadání stavby dráhy, uspořádalo občanstve radostnou manifestaci. Průvod s hudbou a lampiony ubíral se městem a provolával slávu náměstkovi sta- rosty J. Burianovi, jehož neúmorné 7leté činnosti podařilo se spojení železniční našemu městu pros- diti. Hudba hrála „Kde domov můj“ a teprvo pozdě v noci se zástupy manifestantů rozcházely. Z průmyslu. Továrníci Emil Hamburger jun. Theod. Hamburger koupili shořelou papírnu firmy P. Krieghammer Co. v Rechberku (Korutany). Továrn bude nově vystavěna a zvětšena.

Štěpán J Burian Emil Londýn Paříž Dobruška Opočno Praha Korutany P . Krieghammer Company . v Rechberk Král a Fanta

28 article

Zvýšení oběhu bankovek v Ilalii. V dopise milán- skému poslanci Chiesovi oznamuje ministr pokladu Carcano předložení zákona na prospěch rozmnožení oběžných prostředků cedulových bank, vzhledem ke stoupajícím potřebám země Příjmy drah. Příjmy buštěhradské dráhy činily v posledním měsíci na trati A. 929.971 (++ 3000) kor. a na trati lit. B. 1,568.500 (+ 115.300) kor. a od počátku roku na trati A. 6,788.070 (+ 369.364) k a na trati B. 12,013..207 (+ 769.394) K. — Jižni dráha příjala v září 11.866.285 (+ 365.608) K. Oprava za květen činila 810.874 K. Od začátku roku činily příjmy 96,764.903 (— 61.082) K. — Příjmy státní dráhy činily v záři 6,680.698 (+ 315.016 oproti definit, 492.607 K oproti provis.). Oprava za květen činila plus 192.388 K. Od počátku roku přijato 52,775.864 K (+ 4.002.892 oproti definit. + 4.903.908 K oproti provis.). Schodek dělnických úrazovem. Zpráva předlsta- venstva úrazové pojišťovny dělnické pro Dol. Ra kousy kohstatuje, že poslední rok končí znovu ztrá- tou 2,415.318 K. V předcházejícím roce činil schodek 2,208.557 K. Příspěvky pojišťovací činily 7.3 mil. k oproti 6.8 mil. K v roce předešlém. Správní výlohy činily 0.82 mil. K. t. j. 11.23 proc, příspěvkových příjmů.- Sklizeň americké bavlny. Washingtonský země- dělský úřad odhaduje průměrný stav bavlny k 25. září t. r. na 67.7% ideální pilné sklizně proti 72.7 0 v měsíci srpnu; nastalo ledy během září zhoršen o 595. Přes toto zhoršení nastal v Novém Yorku pokles cen průměrem o 20 Bodů, patrně v úvaze, že menší výnos, jaký vykazují následkem sucha části Texasu a Alabamy, jež stojí co do produkce bavlny na prvním resp. ma třelím místě, částečně byi opš

Chies 1,568 Jižni dráha Dolo Nový York Texas Alabama

31 article

vyrovnán většími výtěžky ve slálechi allantickýchi, zejména v sev. i již. Carolině a v Georgii. Nízký od had 67.76, při němž dlužno jíti zpět až k velmi špatnému roku bavlnovému 1903, abychom našli ještě nižší slav, ukazuje zřejmě k nižší letošní sklizni — léta 1906—1904 měla na př. záříjové odhady 71.6. 71.2 a 75.8% —; avšak zhoršení v září t. r. samo o sobě o 5% neliší se mnoho od poklesů konstato- vaných v tomto období v jiných letech; tak na př. v dosavadním rekordním roce 1904 ustoupil září- jový odhad proti srpnovému dokonce o 8.3%% a v r. 1906 o 6.7%. Také dlužno bráti v úváhu lelošní. větší plochu osevnou při posuzování celkové siluace bavlnářské. Dle opravené zprávy censovního úladu obnášelo množství do 25. září t. r. vyluštěné bavlny 1,570.000 bal., kdežto korespondující čísla z obou let předchozích obnášela 2,044.000 a 2,358.000 bal. — Srovnáme-li dosavadní odhady zeměděl. úřadu s daty předchozích čtyř let, obdržíme tento obraz:

Carolina

33 article Banky, záložny a spořitelny. Za měsíc září 1907 vykazují

Banky, záložny a spořitelny. Za měsíc září 1907 vykazují Obchodní záložna Praha. .. Obč. zál. Poděbrady . .. Spoř. m. Bakov . . . . . Spoř. Domažlice . . . . . Spoř. Kr. Dvůr . . . . . M. spoř. M n. Hradiště . . . Chrudimská spoř. . . . Spoř. m. KolIn . . . . . . Spok. ob. Pečky . . . . . Spoř. m. Poděbrady . . . Spoř. m. Přeštice . . . . Ob spot. Roudnice . . .. M. spoř. Semily . . . . . Spoř. m. Slaně Spoř. m. N. Strašecí . .. Spoř. m. Č. Třebová. . . . „PRAHA“, spolek kapitály a dů- chody vzájemně pojišťující v Praze, ve vlastním paláci, Ferdinandova tř. čís. 9 n. — Podávajíce zprávu o činnosti tohoto domácího, ryze českého ústavu, nemůžeme potlačiti obdiv nad pro- nikavým úspěchem vedoucích faktorů a jest nám ra- dovati se, že touto záslužnou činností „PRAHA“ za- chraňuje čím dále tím více národní jmění našeho českého lidu. Za uplynulých 9 měsíců bylo podáno 8745 při- hlášek na kapitál K 21,262.750.— a vyhotoveno 7588 pojistek na pojištěný kapitál K 18,137.682.—. V téže době bylo po 198 zemřelých členech vyplaceno korun 329.827.— a 150 členům, kteří se dožili určitého věku K 293.136.—. Za celou dobu svého trvání vy- platila „PRAHA“ K 14,680.297.— pojištěných kapi- tálů a K 735.805.— zisku. Veškeré fondy pojišťovny „PRAHA“ činily koncem roku 1906 úhrnem koru 14.253.427.—, „PRAHA“ poskytuje nejen naprostou a neochvěj- nou záruku na splnění převzatých závazků, jak tak již každý z výroční zprávy poznati může, ale i snatí se v každém případě co nejvíce uplatniti ve prospěch svých pojišťěnců všechny možné výhody, jež obezřelá, řádná správa vůbec poskytnouti může, proto důvéra našeho lidu v tuto českou pojišťovnu tak úžasně 19027 stoupá. rhy penežní Pražská bursa. V Praze, 5. října. Oficišlní záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 500

Ferdinandův Praha Poděbrady Bakov Domažlice Pečky Přeštice Roudnice Semily Č . Třebová

34 article

31/1 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) „ . . „ » (v K Mel. úpisy » » » (ve zl.) „ . » (v K Žel. . » . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd., banky Želez. úpisy — 41/2 Zástavní listy I. mor. spořitelny » » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . » „ Železnič. . . . Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/, » Rak.-uherské banky „ Dolnorak. byp. ústavu 34/2 Kom. dl. úp.„ 3 1/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 3 10 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1905 4.24 Únorová spol. renta (v pap.) (ve str. Dubnová »» Květnová » a Červencová spol. renta (ve stř. Rakouská zlatá renta . . . korunová renla . . » investičnía Česká eskontní banka . . . . Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . Pryní česká akc. pojišť, na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina buí Pražská železářská společnost První česká rafi. v Modřanech „ tov. orient. cukrov.

Mel Dolnorak Prior Daňkův Rustonův Poldin Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český průmyslový Hal uherský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka pražský železářský společnost únorový společenský