1
masthead
Ročnik XXXXVII.
3
masthead
V Praze, v neděli 6. října 1907.
Praha
6
article
Na ranní a odpol. listy
pludy liácíi se
v Praze v adminíslrai
Btrrt lta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškeu
a měsíe
na stvrt Lta . . . . 7 K 602
ve Bllalkách
. 2K0
na mčsíc . .
Poštont
3 měsle
n etvrt lela . . . . S K o0
s dvojí zárilkon
n.: . k o
Praha
7
title
Dnešní číslo pre Prahu le o 20 stranácl.
pre Praha le
8
article
„Vyrovnání jest hotovo!
„Vyrovnání jest hotovo!
Tak zní lakonická zvěst, kterou elek
trická jiskra v pozdní večer 5. října 1907
z Pešti metá v překvapený svět. Obě vlády
rozdvojeného soustáti habsburského se tedy
konečně přece dohodly o celní a ob-
chodní smlouvě do roku 1917,o
kvotě, o rakouskouherské ban/ce
a o prodloužení kolejí dráhy košicko-bohu-
mínské až po pruské hranice — po dlouhém
zápolení a cloumání, kdy už téměř celý svět
pochyboval o možnosti shody.
Ještě před několika hodinami pronikaly
z Pešti zprávy téměř beznadějné. Maďarské
zvěsti žalovaly na houževnatou neustupnost
císlajtánských ministrů a odborných refe-
rentů — kdežto oficiosové rakouští opět na-
říkali na výbojnou bezohlednost ministrův
uherských.
Vyjednáváno dnem a nocí v potu tváře.
banketováno pro zotavení mezi tím, ale nic
naplat — přičilo se to a vázlo to pořád
pryč, lakže ještě včera podvečer mohla vše
obecná situace v soustálí habsburské vy
stihnouti tacitovský stručně větou: »Všechno
vězne!«
Jako uvázla pasivním odporem neuspo
koje ých zřízenčův doprava zboží na celých
dlouhých tratích probíhajících nejdůležitěj
šími zeměmi Rakouska, rovněž tak vázne
politická činnost sněmů zemských, vázne od
porem Němcův, šlechty i vlády oprava ne
udržitelného volebního řádu ve sněmu krá
lovství českého, vázne vůbec všechna re
formní práce, ač jest jí zapotřebí národům
a lidu strádajícímu jako soli, a málem byla
by následkem váznoucích konferencí vyrov-
nacích v Pešti uvázla i tepna parlamentu
rakouského, jehož předseda ještě včera ne-
mohl udati, kdy bude svolán. A pojednou
to skončí jako ta rozmarná prostonárodní
píseň o Juklovi: V nejvyšším napjetí —
z čista, jasna uhodí a — »Juke!« povolí
»Vyrovnání je hotovol« Otázka zní.
Němcův
Jukl
Pešť
Rakousko
9
article
Kdo byl zde tím povolivším Juklem? Kabí-
net uherský anebo cislajtánský? A na kte-
rém poli se povolilo: na politickém č
národohospodářském? —
Potrvá asi hezkou dobu, než dozvíme
se o svém osudu pravdy. Pro první chvíl
budou sobě, jako za podobných zápasův
bývá, obě strany přičítati vítězství; žádná
nepodlehla, žádná nebyla ometena, obě udě-
laly zcela slušný obchod, zisk a ztráty se
úplně obapol rovnají atd. atd. Slovem, of
ciósové tu i tam budou dokonale spokojeni
Teprve časem počnou se proklubávat z va
jíček kukačky. Nicméně troufáme si na zá
kladě celého posavadního prů-
běhu procesu hádati na výsledek pro
naši polovinu říše velice hubený.
Již v pátek pokusil se jeden vídeňsk
denník odhadnouti závěrečnou bilanci neko
nečného zápasu Beckova s Wekerlem takto;
»Maďaři získají značné úspěchy v obor
politickém, Rakousko však zase na
poli hospodářském (?). Maďaři do
sáhnou v oboru politickém, po čem od de
Jukl
Maďar
Rakousko
10
article
sítiletí toužili: místo obehodního svazku
s Rakouskem pouhou obchodní smlou-
vu jako s každýmkoliv cizím státem: Uhry
budou na dále při uzavírání všeli-
kých mezinárodních smluv vy-
stupovati jako samostatný stát,
rozlukou potravních daní vznikne
souverenita (neodvislost) Úher i na poli
nepřímých daní a v otázce bankovn
nebudou Uhry nižádným způsobem pro bu
doucnost zavázány. — Naproti tomu zaji
stilo si rakousko uherské trhy pro svůj prů-
mysl, získalo záruky, že nebudou rakouští
továrníci a obchodníci v Uhrách na příště
žádnými týravými opatřeními zkracovánia
tolikéž v oboru železnictví a dobytkářství
uhájilo úplně zájmů svých, nepřineslo žádné
hmotné oběti a vymohlo — mírné ovšem —
zvýšení kvoty uherské. —
Nuže: z tohoto optimistického líčení ví
deňského »Zeitu« prozírá, že sice snad rakou-
skému průmyslu textilnímu dostane se pro
vývoz jeho do Uher o něco lepších podmínek
než dosud, avšak že za to na vzájem uher
skému zemědělství dostane se opět,
jako dosud, nejštědřejších výhod n
úkor a újmu rolnictva našeho
neboť o nějaké ochraně tohoto, kromě vete
rinárních opatření, není nikde ani vidu, an
slechu. Naopak, sami oficiosové rakouští do
znali, že ve vlastním jádru celého vyjednávání
při celní a obchodní smlouvě do-
stalo se Uhrám se strany rakou
ské cenných ústupků, za kteréž v ná-
hradu očekával bar. Beck od rylířských Mada-
rův ústupnost v otázce kvoty a banky rakou-
sko uherské. Žádal, aby Maďaři uvolili se zvýšie
kvotu svého ročního přispěvku na vojsko
a diplomacii o — 3 procenta, jakož i aby
svolili už předem k prodloužení privilegia spo
lečné rakousko uherské cedulové banky vy
prchávajícího r. 1910 na dalších sedm let
Uher
Maďar
Rakousko
Uhry
Mada
11
article
Bůh suď proč záleželo tolik panu Beckov
na privileji společné rakousko-uherské banky.
že nechtěl s řešením otázky vyčkati do
roku 1910, ale tolik je jisto, že o tuto pří
činu byl s Košutem spor nejtužší, poněvadž
maďarská strana neodvislosti dychtíc po
vlastní maďarské cedulové bance pro samo-
statné Uhry, nechtěla posečkati s tužbam
svými až k roku 1917. I jsme vskutku žá
dostiví, čí a jaký nápad vedl tu ke kompro-
misu. Rovněž jsme dychtiví jak to dopadlo
s tím zvýšením kvoty uherské. Maďaři jak
známo nechtěli se uvolit leda ke zvyšení
uherské kvoty o 11/3 proc. a to ani ne hned,
nýbrž až za tři roky, a krom toho ještě z
náhradu nepoměrně velkou
těžkou: totiž za připuštění cenných pa-
pírů uherských na vídeňskou bursu, za při-
znání pupilární jistoty dluhopisům uherským
u všech úřadů v Rakousku a za dostavbu
kolejí dráhy košicko-bohumínské od Bohu
mína na samé hranice Pruska u Annaberku,
aby také Uhry měly svoji dráh
přímo spojenou sdrahami Něme
cka. Nuže, jsme dychtivi, zdali rakouští mi-
nistři všechny tyto značné výhody za ten
pranepatrný přívažek na kvotě uherské Ma-
ďarům nerozvážně na konec povolili —či
bylili dosti pevnými, aby rozhodně odepřeli
Beckov
Maďar
bůh
Prusek
Uher
ck
Uhry
Rakousko
Annaberk
Ma
12
article
vejíti na takou Leoninskou smlouvu, pro niž
by ovšem bylo velice nesnadno sehnati
parlamentě rakouském tak brzy povolnou
většinu.
Dne 10. října sejde se sněm uherský
jemuž asi neprodleně podá Košut zprávu
o skoncovaném vyjednávání obou vlád: nuže
tu snad již dozvíme se, dosaženo li vyrov-
nání pro obě strany obstojného a slušného,
či dali-li se opět jako posud vždy rakoušt
ministři troufalými a vycvičenými kolegy
maďarskými — žalostně obehráti ? —
Tolik je na všechen způsob jisto, že by
si netroufali ministři maďaršti předstoupiti
před říšský sněm uherský s vyrovnáním pro
Uhry méně výhodnějším nežli bylo ono, jež
v proslulé neci sylvestrovské vyhrdlil na
sténajícím Körbrovi — Koloman Szell. Jde
tedy o to, na kterém poli ukořistili výhod,
zda na hospodářském či na politickém. —
Úspěchů na poli státoprávním by jim
národ náš vždy dopřál, pokud by jen při
tom nešlo o život Slovanů uherských, — ale
výhod na poli hospodářském na újmu ochu-
zených a přelížených vlastí našich povoliti
jim nemůže žádný lidu svému věrně oddaný
poslanec český děj se co děj. Jen spra-
vedlivé a životních zájmů našeho lidu
šetřící vyrovnání může býti schváleno hlasy
poselstva českého!
Szell
Slovan uherský
Uhry
13
title
Sněm království českého.
15
article
V Praze, 5. října.
První část dnešní schůze byla pokračová
ním a dokončením včerejška: jak obsahem, tal
zevnějškem. Dnes dojednala se zpráva komise
pro okresní a obecní záležitosti o zemskéms
rotěím fondu.
Když posl. dr. Šamánek odbyl německou
zpupnost, jež se naň včera vyřítila a když
klidný a mírný jindy p. Poszelt z Jablonce
oznámil, že po r. 1910 Němci už nechtí si-
rotčí fond míti ve správě zemské — lze snad
doufati, že tento požadavek se nesplní — po
vstal poslanec Adámek, aby hájil dílo, jehož
je spolutvůrcem, jež ve své vlasti uvedl v ži-
vot a kterému ; všichni dobře smýšlející vzdal
vděčnou chválu. O činnosti a výsledeích zem-
ského fondu sirotčího byla letos poprve podána
zpráva sněmu; slalo se tak na žádost českých
přísedlcích zemského výboru. Proto přísedíeí
Adámek věím právam pojal do ového výkladu
dějinný nástin celé ze mské akce sirotčí.
Ale hlavní část své řeči určil polemiee
proti všem, kdož proti správě zemského fondu
sirolčího vystoupili jako odpůrci. A tu byl ve
svém živlu. Svojí methodou, nesčetněkráte již
osvědčenou, porážel bez milosrdenstvi, žádnou
brzdou proud výmluvnosti svě nezdržuje, něme-
ckou kritiku kus za kusem a odrážel všecky
německé útoky proti správě té části svého re-
ferátu, o který se právě jednalo. Několikráte
hnali Němci proli němu útokem vřavy a palbou
výkřiků, vždy nadarmo. Téměř dvě hodiny po-
třeboval posl. Adámek, aby poctivě, otevřené
nerozborně vyložil vše, co uznával nutným. Po
celou tu dobu stál kol něho ve velikém kruhu
hustý zástup poslanců, kteři výklad Adámkův
doktor
Šamánek
Poszelt
Adámek
Němec
Adámkův
Praha
Jablonec
16
article
pozorně sledovali, živým souhlasem provázel
a pak odměnili bouřlivým potleskem
Po skončené debalě počaly věcné poznámky
Při nich zajímavo bylo sledovati Všeněme
Schreitera. Napřed pohrdlivě poznamenal, že ne-
umí česky, ale pak dle svého umu polemisova
s českou řečí posl. Adámka. Panu Sehreitrov
stala se také nehoda, jejíž slin se plíží za ka
ždým, kdo mluví o věci, kterou plně neovládá
Pan Schreiter vedl na bojovné pole též dět
»Rrnestina« a rozdružoval je dle jazyka obco-
vacího, načež jej posl. Adámek kousavě za
bouřlivé veselosti čelných posluchačů poučil.
že »Ernestinum« věnováno je ošetřování —
blbých ubožáků.
Obrovským auditoriem obklopen byl refe
rent dr. Zimmer, když ze zpravodajské tribuny
s cholerickým temperamentem přednášel svůj
doslov. Dr. Zimmer rozčilil německou levicia
do nejvyšší míry: tím, že ji odeitoval řade
protokolů o schůzích komise, aby pány z ně
meckého tábora usvědčil z nepravdy, již se
oháněli.
Kdyby dr. Zimmer neměl zdravé plíce
silný hlas, nebyl by dokončil svůj doslov, pře-
rývaný řevem z celého tuctu německých hrdel.
Je pravda: němečtí poslanci mají zpravidl
silný, vydatný hlas. »Konec«, »dost« — křičel
na dra. Zimmera, jak mohli nejpronikavěji. Al
zástupce městské skupiny čáslavské odrážej-
statečně všecku vřavu pověděl vše, co chtěl.
Bylo patrno, že Němci chtěli dra. Zimmera
překřičeti a zdolati terrorismem. Jest litovati, že
nebyli odkázáni do příslušných mezí parlament
ních. Němci projevili svou pravou podstalu, ce-
lou nahotu svého sveřepého násilnicíví. Tims
různí od českých poslanců, kterým původní
mravy germánských pralesů dávnověku vždy
jsou cizl.
Adámek
Sehreitrov
Schreiter
Ernestin
doktor
Zimmer
Němec
17
article
Jak sluší německý terorismus posuzovati
ukázalo hlasování. Po všech dvoudenních kra-
valech svých zůstali Němci klidně sedět —
stalo se tak na povel dra. Eppingera — jenž
německým lavicím dával pokyny rukou, stoje
u svého sedadla — když se hlasovalo o návrha
Schreiterově, aby se zpráva o sirotčím fondu
sice přijala, ale bez projevu pochvaly a uznání.
Německé lavice byly hustě obsazeny, ale pro
návrh Schreiterův zvedlo se sotva 10 rukou.
Návrhy komise byly pak přijaty zdrcující vět-
šinou. Němci ztropili tedy planou komedii.
Ve sněmovně byly dnes přítomny čiyř
pětiny poslanců: všecky strany byly konsigno
vány k vůli volbě generálního ředitele Hypo-
teční banky. Akt tento byl druhým článkem po
řadu. Volilo se dle jmen, vždy po volbě bylo
hned skrutinium. Ve smyslu předpisů jednacího
řádu volilo se třikrát. Tři byli kandi dáti : český.
německý a konservativaího velkostatku.
Tento se nedostal do užší volby; z toho
je zjevno, že konservativní velkostatkáři zby
tečně stavěli svého kandidáta, a že bez potřeby
vystavili svého důvěrníka v zemském výboro
k neodvratné, předem jisté porážce. Bylo slušne
a spravedlivo, že generálním ředitelem Hypo
teční banky zvolen byl dvorní rada prof dr
Blažek, který již přes 10 roků byl tam náměst
kem generálního ředitele. Praví se, že se nyn
dr. Blažek vzdá své profe sury na technice a že
odejde na odpočinok, na který má plný nárok
V drobném prenejii
ranní čí-le o sob . . . za th
odpolednl
Ve nlialkách na venkově
ranní čislo. . . . . .
vdpolední . . . . . . . . 4 k
Iuserátv
plati se hotově zapřsd
Fřečplacení a insarty přljimá »dnini-
strnce v Marisuské uliel č.
Tam nackáeají se tež rodakee
tiskárna a ezpelice „Národnich Lista
Dukoplay se novrapojl.
10h
Němec
Blažek
Národnich List Dukoplay
Hypo tečný banka
18
article
H'adce byl potom pensionován právnický
ředitel Zemské banky dr. Lošťák, stejně hladce
zvolen jeho nástupce dr. Jiří Tilšer.
Za to vážnou nesnázi ohroženo bylo obsa-
zení místa druhého právnického ředitele téže
banky, onehdy sněmem utvořeného.
Jak známo, poslanec a přísedicí zemského
výboru dr. Herold odepřel referovati o této zále-
žitosti. Referát měl tedy dr. Eppinger. Jménem
zemského výboru navrhl svého kandidáta, praž-
ského advokáta dra. Viktora Maezaka (dr. Ep-
pinger nazýval jej Mačákem) ryt. z Ottenburgu.
Z řad poslanců českých povstal proti -
muto návrhu ostrý odpor. Projevili jej poslanei
dr. Lad. Dvořák, Kalina a dr. Baxa. Tklivě pů-
sobil krátký, ale koncisní projev dra. Engla,
zvučně přednesený; tento mistr parlamentarismu
svým návrhem, parlamentně bezvadným, přivedl
Němce z rovnováhy naprosto. Vrhli se naň, ale
dr. Engel nehnul brvou a šel si po svém.
Nelze zamlčeti, že dr. Lad. Dvořák obratně
provedl svou výpravu proti dru. Eppingrovi.
doktor
Lošťák
Tilšer
Herold
Eppinger
Maezak
Ep
Mačák
Lada
Dvořák
Baxa
Němec
Engel
19
article
Dr. Škarda opět precisně dokázal, že češti při-
sedící vedli si korektně.
Že návrh, drem. Eppingrem hájený, opv-
noval, je důsledkem minulé konference před-
sedů klubů, nemůže tudíž býti připisován jako
passivum žádnému součiniteli sněmu samému.
Je však nepochybno, že sněmovna nebyla
způsobilou platně se usnášeti ve chvíli, kdyp.
dra. Maczaka odhlasovala Zemské bance. Dluž.
no se diviti, že po této stránce nevyužil jedna-
cího řádu nikdo z těch, kdož zamitali návrh
zemského výboru, zatím co Němci do třeti e
opakovali svou hnusnou komedii parlamenln
bouře.
Maršálek ohlásil výsledek, jímž dr. Maczak
stal se jedním ze stálých ředitelů banky. Tí
je akt právoplatným. To je poslední výsledek
osmihodinné, nad míru únavné schůze.
Nojvylší maržálek zemský zahájil schůzi o 11.
hod. 10 min. dopol
U vládního slolu: místodržilel hr Couden-
hove a místodržitelský rada Kosina.
Došlých spisů bylo 15.
Petic došlo 112.
Němec
doktor
Maczak
Kosina
20
article
Omluvy.
Svou nopřítomnosl pro dnešní schůzi omluvili
posl. Hájek a hr. Zedtwitz.
Poděkování císařovo.
Nejvyššl maržálek zemský (česky a němíecky)
sdělil, že na usnesení sněmu, kterým projeveno bylo
blahoplání k císařovým jmeninám, dožla od ředitele
kabinelní kanceláře telegrafická odpověď, že cisal
přijal blahopřání sněmu království českého a projevil
za ně i za osvědčení loyálního smý šleni svůj dik.
Návrhy.
Dez prvního člení byla přikázána ku prání na-
vaovatelů řada návrhů komisím
Jednací pořad.
Nejvyšší mazšálek zemský prohlásil pek, že sněm
jest způsobilý platně se usnášeti
Na to přešlo se k jednaclmu poladu, jehož
prvým předmětem bylo pokračevání v dru-
hém čtení zpráv komise pro záležitesti
okresní a obecní o zprávě zemského výloru
o zemském fondu sirolčlm království českého
založeném dle zákona zemského ze dne 29. října
1902 č. 78 zák, zem. a cnově zprávě zem vý-
boru o zemském fondu sirotčím královslví českého,
založeném dle zákona ze dne 29. října 1902.
Posl. dr. Šamánek vyslovil politování nad způ-
sobem, jakým byla včera vedena debata s německé
strany. Je to smulný obraz skleslosti mravů lakovým
způsobem nakládat s olázkou humanitní. Nejloplím
odsouzením toho je pověstné slovo „fuj!“. (Hllučný
Hájek
Zedtwitz
Posl
doktor
Šamánek
Deza
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 5. října.
6—. (Kronika.) Ohlas z družné Mo
ravy! Přítel starožitností, pěstitel idey vlaste
neckého dávnověku onehdy vítězoslavně ozna
moval šíré veřejnosti:
— Slýšta, jaký objev jsem učinil ! Rouška
dávného tajemstva je odhalena ! Starý Velehrad
je nalezen! Někdejší sídlo panovníků Velkomo
ravské říše! A hned doklady a vývody !
Dnešní slovo a pojem »sídlo« kryje se staro-
slovanským tvarem »selo«. Místopisná mapa slo-
vanšká hemžl se množstvím sel = sídel. Starý
Velehrad, selo knížecí, je v místě dnešního » V
selis. Lid řiká dosud »Veselo«, »do Ve-
sela« = Ves Selo, do Ves-Sela! Místo má polohu
slarých hradišť. Dosud říká se tu »na hradě«
Stavěno bylo na kolech, přilehlý pozemek dosud
sluje »Náklo«. Okoli je půda starožitnická, četné
nálezy se vyskytují. Místo bývalo opevněno. Lidé
usedlí na protějším břehu bydleli »za hrázíe
Zvání así Zahrazičané. Odtud zdejší jméno Za
razice. Jiná obec sluje Milokost. Až do r. 1740
slula Mimokost, zřetelné Mimo — Kostel = mimo
tvrz! . . . A pod. .
A důvodů dlouhá stať! Pisatel upozorňuje
zve, volá kde jaké prátele minulosti, znalee
učence, badatele.
Mimokost
Praha
Velehrad
Selo
Náklo
Vesa Selo
22
article
— Přijdte! Na místě se přesvěděte ! . .
Byl jist, zpráva vzbudí radostný ohlas p
vlastech, povolané kruhy vztýčí hlavy a všecka
společnost vzlělaná projeví zájem nejživější.
Moený ponuk k dalším rozsáhlým pracem bude
následovat!
Zmýlil se, horlivec. Projev zůstal nepo
všimnut. Povolané kruhy, přátelé starožitností
znalci, badatelé, učenci nepřišli — se přesvědčit
A možno hned povědět, proč nepřišli. Nedůvě-
fovali! A — právem! Přilis často se opakuje
volání: nalezeno, objeveno to, ono, význam ne-
smírný, ten a ten! Přijďte, ohledejte ! A vý-
sledek ohledávky — zklamánl.
— Velehrad, Ves-selo, Zahrazice, Milokost
a jiné doklady? . . . Tuze hezky, velmi zají-
mavo, všecko! Možná, že je důminka správna,
však i také možná, že — není! Aspoň do-
kázáno dosud nic není! Vykládat minulos
z názvů místopisných ? Oblíbená hříčka ! Mnoz
se tím už bavili! Ale konečně, výsledekí
Jistého — nic! Leda — fantasie . ..
Přijdte
Milokost
Velehrad
23
article
A fantasiemi ovšem opravdová vědase
nesmi bavit. Jaký div? Pánové znalci, učenci
odborníci a badatelé jeden po druhém nedů-
věřivi mizeli — slranou v houštll
Co chcete! Čtěte si slarého autora někte
rého! Julia Césara, na příklad! Mluví o starých
Germánech a Gallech, o Keltech a Helvetech
o Hermundurech a bůh vl, jakých pronárodech
Podivné tvary slov, zvuky jmén vám napadají
jména osob, míst, kmenů, měst! Tak to všeck
zní, jako zakuklená, zpřevrácená — slovančina.
Řekli byste, zvuk slovanský, jen licho zachycen
římským sluchem a ještě nesprávněji zopáčen
římským — »pérem«. Víme přec, jak naši nej-
bližěl sousedé do dnes licho slyší a ještě hůre
píšou česká jména ! Zálesí—Zahlesel, Hradiště —
Grabischen, Vostroměř—Wasserlrompeten I Proč
by za nějakým mátožným prý »Keltem« Arlovi-
stem neměl být rozeznán plnokrevný slovanský
— Jarovid? Anebo za nešťastným skomolencem
Vereingetorixem, hrdinným obráncem své »kelti-
cké« vlasti, nějaký... nějaký . . .1)
— Dost, pánové! Jen žádné fantasie
Věda musí postupovat střízlivě, jenom na zá
kladě poznatků přesných a spolehlivých ! . ..
Julio César
Gall
Kelt
Vostroměř
Zálesí
Zahlesel
Dosta
24
article
Vlastně spor prineipů! Minulost je nejasná.
Čemu věřit?. Přimým zprávám? Tak zvaným
pramenům? Anebo jiným památkám, dokumen
tům, značkám ? Přímé zprávy bývají často klamné
prameny si odporují. A jiné památky, symboly,
slůvka, značky? S těmi, možno-li, ještě je hůře
Symboly, slůvka, značky možno libovolně vyklá-
dat a — překrueovat! Kde tu jaká »přesnoste
a »spolehlivost« pro vědecký výzkum?
Nesnáze s výkladem »aloviček« nejsou
dnešní. A nemá s nimi své potíže věda staro-
žitnická jenom — u nás.
Také v Němcích měli ode dávna dva tá
bory. Ostrá šarvátka se jednou strhla mezi
učenci bavorskými. Najednou se utrhla s patra
otázka: neseděli snad za starých dob v Bavo-
řích — Slované? Nějaký Ritter von Lang šťáral
v bavorském místopise a nacházel — podivné
věci.
— Onolzbach, Ansbach aus »olsowa«
Erlbach, von »olse« = Erle; Nürnberg aus
»na«, im, an und »hore«, Berg, »nahorje
1) Kdyby případ byl věcnější, hádali byste, ž
se hrdina mohl jmenovat třeba: Zvěřinovi č, jistě
dost nevýslovně pro latinský javyk! Leč do těch
vzdálených věků, zatím — bůli sudl
berg«, Norjeberg; Baireut, »zu Barut« verstům
melt, ans »baurati« a pod. 3) Či to nejsou vlastně
všecko — slovanské kořeny ? . .
A jiní podobně usuzovali.
Etymologická horečka zmocnila se bavor-
ského učeného světa. Stoupenec idel, »Legalions
rath und Akademiker« pan Ritter von Koch
Sternfeld se vyznával:
— Wir verstehen nichts oder wenig von
der slavischen Gramatik, aber das Elymon
und Idiom ist uns, als Eingeborenen jener in-
nern Gauen, von Jugend auf bekannt, wir folg-
ten hierin einem gewissen Instinkt und wir hatten
die Genugthuung, sehr scharfšinnige und kriti-
sche Geschichtsforscher in Bayern als eifrige
Slavisten aufireten zu sehen . ..
Přimý
Němec
Slovan
Ritter
Lang
Ansbach
Erle
Berg
Zvěřina
Baireut
Koch
Sternfeld
Jugend
Erlbach
Nürnberg
Bayern
25
article
Bavorští dějepisci, důmyslní a kritičtí!A
u výkladu nejasných slovíček horliví — slavi-
sté? Byl to zjevný diletantism! Tak se dát
vodit pouhými »instinkty« ! Ozval se proti němu
energický nuž přísné vědy, také u nás velm
ceněný autor díla »Die Deutschen und die Nach-
barvölker« dr. K. Zeutz. Aby rozehnal »slo-
vanská strašidla na bavorské půdě«, vydaí
zvláštní spis. Poučil pány, že jako badatel
vlasteneckých dějin německých nevyhovují prvn
podmínce svého těžkého úkolu: znáti přede-
vším vlastenecký svůj jazyk! A vrcholnou zá-
sadou historického bádání prohlásil:
— Jazykozpyt je světlonoš v ději
nách národů, v dějinách starověku! Bez něho
nikdo nemůže konati užitečnou práci v tom
oboru! Jazyk podává bezpečná svěde-
etví, jazyk se nemýlí, kdežto stará z práv
snadno může být mylná! Nejjistějším pak
vodítkem temnotami dávnověku, kde
nedostatečné, sobě odporující nebo klamné
zprávy na scestí svádějí, je znalost ja-
zyka3) : ..
A na základě svého vzorného studia pra-
menů i všelikých nejpřísněji zkoušených do-
kladů jazykových prohlašoval autor díla, že
staří Bavoři (Bajuvaři) nebyli ani Kellové an
Slované, ale Němci. Seděli nejprvé v Čechách
(Bojohemum), pak udělali místo Čechům a pře
stěhovali se do Bavor.
Přísný soudce byl vskutku vzácného
doktor
K Zeutz
Bavor
Kell
Slovan
Němec
Čecho
Čechy
Bajuvar
26
article
) Blicke vom Standpunkte der slavischen Spra
che auf die älteste deutsche, besonders fränkische
Geschichte und »Topografie«. Isis 1824.
1) Die Herkunft der Bayern von den Markoma
nen. Bewiesen von dr. K. Zeutz. Můnchen 1839.
druhu badatel, muž veliké učenosti, bystréh
úsudku a při tom vzácně objektivného názoru
Při všem nadšení německo vlasteneckému není
nikterak zaujat proti Slovanům, ani starým ani
novým, všímá si pilně slovanských pracia
kde může těží ze slovanských pramenů. Je
veliký znatel jazyků starých i nových, zvláště
germanských, vydal břichatý svazek »Keltické
gramatiky« 4) a nelze mu věru vykládati ve zlé,
jestli zároveň stejnou zběhlost nemohl osvědčit
také ještě všemi jazyky — slovanskými.
Historie starého Bavorska. Mluví se tuo
starých Langobardech, o Bojích, o Markomanech
a Quadech! Ti všichní seděli také v Čechách
a zemích sousedních! Nelýká-li se pak historie
Bavorska stejně dávnověku němaekého jako
dávnověku — slovanského? A hledě ke zřej
mém zmatku zpráv z oněch dob dochovaných
»snadno mylných« a namnoze »sobě odporují
cích«, není-li nutno, aby tu »světlonošem
učiněn byl — jazykozpyt? A ne snad pouze
znalost jazyků germánských, ale s rovnou ne
zbytností i znalost jazyků — slovanských?
A protože výborný jinak učenee tak nezbylné
mu požadavku nedostál, může li dnešn
věda slovanská jinak, než považovať vý sledel
bádání jeho v olázce starého Bavorska za —
pouhou fantasii?
Život je nezbedný vyrovnavač a nivelisá
tor! Chvile se dostaví a nejpřísnější věda s nej
bujnějším diletantismem svorně si mohou — po
dať ruce.
— Jen žádné fantasie, pánověl
Isis
Bewiesen
K Zeutz
Slovan
Langobard
Markoman
Quady
Bavorsko
Čechy
Geschichte und
27
article
Správno-li vykládat dnešní jméno »Veselle
na »Ves Solo« a vyvozovat důsledky ? Snao
správno, snad — ne! Zlali staři »Longobar
dové« v dnešním Bavorsku byli slovanští » Luko
brďaně«, zvaní podle lučinaté a pahrbkovité kra-
jiny, kterou obývali? Zda-li tak kdysi polo
dlně překřtěn po latinsku slovanský národ jako
dnes pohodlně po německu upraveno české
»Zálosí« na »Zahlesel«, »Ústí« na »Ausšig«
»Vlčice« na »Wildsehülz« a pod. ? Kdož ví?
Snad dnešní »Bregenz« na Bodamském jezeře
není vskutku než někdejší »Březnice«, »Sama-
den« v Engadinu snad jsou nějaké staroslovanské
»Samoty«, »Sitten« v Rhonském údoli snac
) Ls, la! Nad míru učené dílo, latinsky se-
psuné! Ale tuze z něho nevyzískáš! Autor sám ne
vyzískal! Snad se někdy naskytne chvile — uká
zatit
Žtno« a pyšná »Lansanna« snad nějské prosté
»Lažany« nebo »Lužany«. Snad jsou celé Švý-
cary stará slovanská půda a zprávy starých au-
torů, pokud mluví o Keitech, Gallech, Noricícu,
Thracích, Panoňech a jiných prakmenech sla-
rého národopisu snad se vesmě« táhnou ke Slo
vanstvu. Kdož4e všechno ví? Dokázáno nie
není. A dekázáno nebude, dokuď nejkza zvíesds
věda neposlaví přesnou a neklamnou formuli,
kterak z daných známých prvků neklamně usu-
zovat na seznámé — věci a děje. Dosud ta ne-
klamná formule objevena není! A dokud není,
dotud sní věda plným právem prohlašovat pro-
nášené domněnky za pouhé — fantasie
Jenom něco věda n e s míl
Veselle
Ausšig
Sam
Lužan
Keita
Gall
Noricícu
Thrace
Panoňy
Bavorsko
Luka
Ústí
Vlčice
Bregenz
Březnice
Sitten
Lažany
Vesa Solo
28
article
Nesmí lhostejně o bcházet a za nic pro-
hlešovat zjevy nápadné a přimo k úsudku vy-
bízející! Nesmí je mlčky pomíjet, nechce-li se
postavit do světla lehkověrné jednostrannosti.
Jisté zjevy v názvosloví evropského místopisu
nejsou ani ojedinělé, ani nahodilé, vzbozují ne-
spočet otázek a pochybnosti, bijí do oka pro-
stého inteligenta a zaměstnávaly už nejbystřejšt
hlavy mezi učenci. Všecky zjevy života, i na-
pohled nejméně srovnalé, jdou po svém —
zákoně. Šťastnou sestavou potřebného množ-
stvl připadů už objevilo lidstvo nejtajemnější
zákony v oborech nejrůznějších. Rozřešeno ta-
jemství hieroglyfů a vyjasněny rázem záhady
v dějinách východních zemí a národů na
tisíce let na zad. Třeba doufati, že časem
tajemství hieroglyfů evropského místopisu bude
spoleblivě rozřešeno ! Leč dokud rozřešeno není,
dolud nelze dotyčné otázky a pochybnosti pro-
hlašovati za — uzavřené!
Slovinský badatel, M. Žunkovič, pokouší se
na základě mnohalelých prací a pozorování vy-
zpytovati cestu a methodu, kterou by mohlo
býti vnešeno žádoueí konečné světlo do tlusté
knihy záhad a nevyjasněných názvoslovných
symbolů našich. Badateli neupře nikdo veliký
rozhled, mravenčí pídivost a nevšedně bystrý
úsudek. Práci jeho, 5) nehledě k výsledku
snahy, sluší dojista vzdáti všecko uznánl.
Ostatně mluví dílo nejlépe samo za se! Četba
venkoncem nabádavá a vděčná. Množství hle-
disek vybavuje a jistě mnohý podnět zavdá roz-
pravě.
1) Marlin Žunkovič: Kdy byla střednt
Evropa Slovany osldlenať Přeložil V.
Siha. 1907, Tskěrna J. Slováka v Kroměliei.
M Žunkovič
Marlin Žunkovič
Slovák
Evropa