ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b6ed4410-767b-11dc-ae31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 37, org 6, person 98, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXVII.
2 masthead
a sse ntn
3 masthead
V Praze, v neděli 6. října 1907.
Praha
4 masthead
nvabjev
5 masthead
Číslo 276.
6 article
Na ranní a odpol. listy pludy liácíi se v Praze v adminíslrai Btrrt lta . . . . 6 K — s dvojí čonáškeu a měsíe na stvrt Lta . . . . 7 K 602 ve Bllalkách . 2K0 na mčsíc . . Poštont 3 měsle n etvrt lela . . . . S K o0 s dvojí zárilkon n.: . k o
Praha
7 title
Dnešní číslo pre Prahu le o 20 stranácl.
pre Praha le
8 article „Vyrovnání jest hotovo!
„Vyrovnání jest hotovo! Tak zní lakonická zvěst, kterou elek trická jiskra v pozdní večer 5. října 1907 z Pešti metá v překvapený svět. Obě vlády rozdvojeného soustáti habsburského se tedy konečně přece dohodly o celní a ob- chodní smlouvě do roku 1917,o kvotě, o rakouskouherské ban/ce a o prodloužení kolejí dráhy košicko-bohu- mínské až po pruské hranice — po dlouhém zápolení a cloumání, kdy už téměř celý svět pochyboval o možnosti shody. Ještě před několika hodinami pronikaly z Pešti zprávy téměř beznadějné. Maďarské zvěsti žalovaly na houževnatou neustupnost císlajtánských ministrů a odborných refe- rentů — kdežto oficiosové rakouští opět na- říkali na výbojnou bezohlednost ministrův uherských. Vyjednáváno dnem a nocí v potu tváře. banketováno pro zotavení mezi tím, ale nic naplat — přičilo se to a vázlo to pořád pryč, lakže ještě včera podvečer mohla vše obecná situace v soustálí habsburské vy stihnouti tacitovský stručně větou: »Všechno vězne!« Jako uvázla pasivním odporem neuspo koje ých zřízenčův doprava zboží na celých dlouhých tratích probíhajících nejdůležitěj šími zeměmi Rakouska, rovněž tak vázne politická činnost sněmů zemských, vázne od porem Němcův, šlechty i vlády oprava ne udržitelného volebního řádu ve sněmu krá lovství českého, vázne vůbec všechna re formní práce, ač jest jí zapotřebí národům a lidu strádajícímu jako soli, a málem byla by následkem váznoucích konferencí vyrov- nacích v Pešti uvázla i tepna parlamentu rakouského, jehož předseda ještě včera ne- mohl udati, kdy bude svolán. A pojednou to skončí jako ta rozmarná prostonárodní píseň o Juklovi: V nejvyšším napjetí — z čista, jasna uhodí a — »Juke!« povolí »Vyrovnání je hotovol« Otázka zní.
Němcův Jukl Pešť Rakousko
9 article
Kdo byl zde tím povolivším Juklem? Kabí- net uherský anebo cislajtánský? A na kte- rém poli se povolilo: na politickém č národohospodářském? — Potrvá asi hezkou dobu, než dozvíme se o svém osudu pravdy. Pro první chvíl budou sobě, jako za podobných zápasův bývá, obě strany přičítati vítězství; žádná nepodlehla, žádná nebyla ometena, obě udě- laly zcela slušný obchod, zisk a ztráty se úplně obapol rovnají atd. atd. Slovem, of ciósové tu i tam budou dokonale spokojeni Teprve časem počnou se proklubávat z va jíček kukačky. Nicméně troufáme si na zá kladě celého posavadního prů- běhu procesu hádati na výsledek pro naši polovinu říše velice hubený. Již v pátek pokusil se jeden vídeňsk denník odhadnouti závěrečnou bilanci neko nečného zápasu Beckova s Wekerlem takto; »Maďaři získají značné úspěchy v obor politickém, Rakousko však zase na poli hospodářském (?). Maďaři do sáhnou v oboru politickém, po čem od de
Jukl Maďar Rakousko
10 article
sítiletí toužili: místo obehodního svazku s Rakouskem pouhou obchodní smlou- vu jako s každýmkoliv cizím státem: Uhry budou na dále při uzavírání všeli- kých mezinárodních smluv vy- stupovati jako samostatný stát, rozlukou potravních daní vznikne souverenita (neodvislost) Úher i na poli nepřímých daní a v otázce bankovn nebudou Uhry nižádným způsobem pro bu doucnost zavázány. — Naproti tomu zaji stilo si rakousko uherské trhy pro svůj prů- mysl, získalo záruky, že nebudou rakouští továrníci a obchodníci v Uhrách na příště žádnými týravými opatřeními zkracovánia tolikéž v oboru železnictví a dobytkářství uhájilo úplně zájmů svých, nepřineslo žádné hmotné oběti a vymohlo — mírné ovšem — zvýšení kvoty uherské. — Nuže: z tohoto optimistického líčení ví deňského »Zeitu« prozírá, že sice snad rakou- skému průmyslu textilnímu dostane se pro vývoz jeho do Uher o něco lepších podmínek než dosud, avšak že za to na vzájem uher skému zemědělství dostane se opět, jako dosud, nejštědřejších výhod n úkor a újmu rolnictva našeho neboť o nějaké ochraně tohoto, kromě vete rinárních opatření, není nikde ani vidu, an slechu. Naopak, sami oficiosové rakouští do znali, že ve vlastním jádru celého vyjednávání při celní a obchodní smlouvě do- stalo se Uhrám se strany rakou ské cenných ústupků, za kteréž v ná- hradu očekával bar. Beck od rylířských Mada- rův ústupnost v otázce kvoty a banky rakou- sko uherské. Žádal, aby Maďaři uvolili se zvýšie kvotu svého ročního přispěvku na vojsko a diplomacii o — 3 procenta, jakož i aby svolili už předem k prodloužení privilegia spo lečné rakousko uherské cedulové banky vy prchávajícího r. 1910 na dalších sedm let
Uher Maďar Rakousko Uhry Mada
11 article
Bůh suď proč záleželo tolik panu Beckov na privileji společné rakousko-uherské banky. že nechtěl s řešením otázky vyčkati do roku 1910, ale tolik je jisto, že o tuto pří činu byl s Košutem spor nejtužší, poněvadž maďarská strana neodvislosti dychtíc po vlastní maďarské cedulové bance pro samo- statné Uhry, nechtěla posečkati s tužbam svými až k roku 1917. I jsme vskutku žá dostiví, čí a jaký nápad vedl tu ke kompro- misu. Rovněž jsme dychtiví jak to dopadlo s tím zvýšením kvoty uherské. Maďaři jak známo nechtěli se uvolit leda ke zvyšení uherské kvoty o 11/3 proc. a to ani ne hned, nýbrž až za tři roky, a krom toho ještě z náhradu nepoměrně velkou těžkou: totiž za připuštění cenných pa- pírů uherských na vídeňskou bursu, za při- znání pupilární jistoty dluhopisům uherským u všech úřadů v Rakousku a za dostavbu kolejí dráhy košicko-bohumínské od Bohu mína na samé hranice Pruska u Annaberku, aby také Uhry měly svoji dráh přímo spojenou sdrahami Něme cka. Nuže, jsme dychtivi, zdali rakouští mi- nistři všechny tyto značné výhody za ten pranepatrný přívažek na kvotě uherské Ma- ďarům nerozvážně na konec povolili —či bylili dosti pevnými, aby rozhodně odepřeli
Beckov Maďar bůh Prusek Uher ck Uhry Rakousko Annaberk Ma
12 article
vejíti na takou Leoninskou smlouvu, pro niž by ovšem bylo velice nesnadno sehnati parlamentě rakouském tak brzy povolnou většinu. Dne 10. října sejde se sněm uherský jemuž asi neprodleně podá Košut zprávu o skoncovaném vyjednávání obou vlád: nuže tu snad již dozvíme se, dosaženo li vyrov- nání pro obě strany obstojného a slušného, či dali-li se opět jako posud vždy rakoušt ministři troufalými a vycvičenými kolegy maďarskými — žalostně obehráti ? — Tolik je na všechen způsob jisto, že by si netroufali ministři maďaršti předstoupiti před říšský sněm uherský s vyrovnáním pro Uhry méně výhodnějším nežli bylo ono, jež v proslulé neci sylvestrovské vyhrdlil na sténajícím Körbrovi — Koloman Szell. Jde tedy o to, na kterém poli ukořistili výhod, zda na hospodářském či na politickém. — Úspěchů na poli státoprávním by jim národ náš vždy dopřál, pokud by jen při tom nešlo o život Slovanů uherských, — ale výhod na poli hospodářském na újmu ochu- zených a přelížených vlastí našich povoliti jim nemůže žádný lidu svému věrně oddaný poslanec český děj se co děj. Jen spra- vedlivé a životních zájmů našeho lidu šetřící vyrovnání může býti schváleno hlasy poselstva českého!
Szell Slovan uherský Uhry
13 title
Sněm království českého.
14 article
(Schůze 60.)
15 article
V Praze, 5. října. První část dnešní schůze byla pokračová ním a dokončením včerejška: jak obsahem, tal zevnějškem. Dnes dojednala se zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o zemskéms rotěím fondu. Když posl. dr. Šamánek odbyl německou zpupnost, jež se naň včera vyřítila a když klidný a mírný jindy p. Poszelt z Jablonce oznámil, že po r. 1910 Němci už nechtí si- rotčí fond míti ve správě zemské — lze snad doufati, že tento požadavek se nesplní — po vstal poslanec Adámek, aby hájil dílo, jehož je spolutvůrcem, jež ve své vlasti uvedl v ži- vot a kterému ; všichni dobře smýšlející vzdal vděčnou chválu. O činnosti a výsledeích zem- ského fondu sirotčího byla letos poprve podána zpráva sněmu; slalo se tak na žádost českých přísedlcích zemského výboru. Proto přísedíeí Adámek věím právam pojal do ového výkladu dějinný nástin celé ze mské akce sirotčí. Ale hlavní část své řeči určil polemiee proti všem, kdož proti správě zemského fondu sirolčího vystoupili jako odpůrci. A tu byl ve svém živlu. Svojí methodou, nesčetněkráte již osvědčenou, porážel bez milosrdenstvi, žádnou brzdou proud výmluvnosti svě nezdržuje, něme- ckou kritiku kus za kusem a odrážel všecky německé útoky proti správě té části svého re- ferátu, o který se právě jednalo. Několikráte hnali Němci proli němu útokem vřavy a palbou výkřiků, vždy nadarmo. Téměř dvě hodiny po- třeboval posl. Adámek, aby poctivě, otevřené nerozborně vyložil vše, co uznával nutným. Po celou tu dobu stál kol něho ve velikém kruhu hustý zástup poslanců, kteři výklad Adámkův
doktor Šamánek Poszelt Adámek Němec Adámkův Praha Jablonec
16 article
pozorně sledovali, živým souhlasem provázel a pak odměnili bouřlivým potleskem Po skončené debalě počaly věcné poznámky Při nich zajímavo bylo sledovati Všeněme Schreitera. Napřed pohrdlivě poznamenal, že ne- umí česky, ale pak dle svého umu polemisova s českou řečí posl. Adámka. Panu Sehreitrov stala se také nehoda, jejíž slin se plíží za ka ždým, kdo mluví o věci, kterou plně neovládá Pan Schreiter vedl na bojovné pole též dět »Rrnestina« a rozdružoval je dle jazyka obco- vacího, načež jej posl. Adámek kousavě za bouřlivé veselosti čelných posluchačů poučil. že »Ernestinum« věnováno je ošetřování — blbých ubožáků. Obrovským auditoriem obklopen byl refe rent dr. Zimmer, když ze zpravodajské tribuny s cholerickým temperamentem přednášel svůj doslov. Dr. Zimmer rozčilil německou levicia do nejvyšší míry: tím, že ji odeitoval řade protokolů o schůzích komise, aby pány z ně meckého tábora usvědčil z nepravdy, již se oháněli. Kdyby dr. Zimmer neměl zdravé plíce silný hlas, nebyl by dokončil svůj doslov, pře- rývaný řevem z celého tuctu německých hrdel. Je pravda: němečtí poslanci mají zpravidl silný, vydatný hlas. »Konec«, »dost« — křičel na dra. Zimmera, jak mohli nejpronikavěji. Al zástupce městské skupiny čáslavské odrážej- statečně všecku vřavu pověděl vše, co chtěl. Bylo patrno, že Němci chtěli dra. Zimmera překřičeti a zdolati terrorismem. Jest litovati, že nebyli odkázáni do příslušných mezí parlament ních. Němci projevili svou pravou podstalu, ce- lou nahotu svého sveřepého násilnicíví. Tims různí od českých poslanců, kterým původní mravy germánských pralesů dávnověku vždy jsou cizl.
Adámek Sehreitrov Schreiter Ernestin doktor Zimmer Němec
17 article
Jak sluší německý terorismus posuzovati ukázalo hlasování. Po všech dvoudenních kra- valech svých zůstali Němci klidně sedět — stalo se tak na povel dra. Eppingera — jenž německým lavicím dával pokyny rukou, stoje u svého sedadla — když se hlasovalo o návrha Schreiterově, aby se zpráva o sirotčím fondu sice přijala, ale bez projevu pochvaly a uznání. Německé lavice byly hustě obsazeny, ale pro návrh Schreiterův zvedlo se sotva 10 rukou. Návrhy komise byly pak přijaty zdrcující vět- šinou. Němci ztropili tedy planou komedii. Ve sněmovně byly dnes přítomny čiyř pětiny poslanců: všecky strany byly konsigno vány k vůli volbě generálního ředitele Hypo- teční banky. Akt tento byl druhým článkem po řadu. Volilo se dle jmen, vždy po volbě bylo hned skrutinium. Ve smyslu předpisů jednacího řádu volilo se třikrát. Tři byli kandi dáti : český. německý a konservativaího velkostatku. Tento se nedostal do užší volby; z toho je zjevno, že konservativní velkostatkáři zby tečně stavěli svého kandidáta, a že bez potřeby vystavili svého důvěrníka v zemském výboro k neodvratné, předem jisté porážce. Bylo slušne a spravedlivo, že generálním ředitelem Hypo teční banky zvolen byl dvorní rada prof dr Blažek, který již přes 10 roků byl tam náměst kem generálního ředitele. Praví se, že se nyn dr. Blažek vzdá své profe sury na technice a že odejde na odpočinok, na který má plný nárok V drobném prenejii ranní čí-le o sob . . . za th odpolednl Ve nlialkách na venkově ranní čislo. . . . . . vdpolední . . . . . . . . 4 k Iuserátv plati se hotově zapřsd Fřečplacení a insarty přljimá »dnini- strnce v Marisuské uliel č. Tam nackáeají se tež rodakee tiskárna a ezpelice „Národnich Lista Dukoplay se novrapojl. 10h
Němec Blažek Národnich List Dukoplay Hypo tečný banka
18 article
H'adce byl potom pensionován právnický ředitel Zemské banky dr. Lošťák, stejně hladce zvolen jeho nástupce dr. Jiří Tilšer. Za to vážnou nesnázi ohroženo bylo obsa- zení místa druhého právnického ředitele téže banky, onehdy sněmem utvořeného. Jak známo, poslanec a přísedicí zemského výboru dr. Herold odepřel referovati o této zále- žitosti. Referát měl tedy dr. Eppinger. Jménem zemského výboru navrhl svého kandidáta, praž- ského advokáta dra. Viktora Maezaka (dr. Ep- pinger nazýval jej Mačákem) ryt. z Ottenburgu. Z řad poslanců českých povstal proti - muto návrhu ostrý odpor. Projevili jej poslanei dr. Lad. Dvořák, Kalina a dr. Baxa. Tklivě pů- sobil krátký, ale koncisní projev dra. Engla, zvučně přednesený; tento mistr parlamentarismu svým návrhem, parlamentně bezvadným, přivedl Němce z rovnováhy naprosto. Vrhli se naň, ale dr. Engel nehnul brvou a šel si po svém. Nelze zamlčeti, že dr. Lad. Dvořák obratně provedl svou výpravu proti dru. Eppingrovi.
doktor Lošťák Tilšer Herold Eppinger Maezak Ep Mačák Lada Dvořák Baxa Němec Engel
19 article
Dr. Škarda opět precisně dokázal, že češti při- sedící vedli si korektně. Že návrh, drem. Eppingrem hájený, opv- noval, je důsledkem minulé konference před- sedů klubů, nemůže tudíž býti připisován jako passivum žádnému součiniteli sněmu samému. Je však nepochybno, že sněmovna nebyla způsobilou platně se usnášeti ve chvíli, kdyp. dra. Maczaka odhlasovala Zemské bance. Dluž. no se diviti, že po této stránce nevyužil jedna- cího řádu nikdo z těch, kdož zamitali návrh zemského výboru, zatím co Němci do třeti e opakovali svou hnusnou komedii parlamenln bouře. Maršálek ohlásil výsledek, jímž dr. Maczak stal se jedním ze stálých ředitelů banky. Tí je akt právoplatným. To je poslední výsledek osmihodinné, nad míru únavné schůze. Nojvylší maržálek zemský zahájil schůzi o 11. hod. 10 min. dopol U vládního slolu: místodržilel hr Couden- hove a místodržitelský rada Kosina. Došlých spisů bylo 15. Petic došlo 112.
Němec doktor Maczak Kosina
20 article
Omluvy. Svou nopřítomnosl pro dnešní schůzi omluvili posl. Hájek a hr. Zedtwitz. Poděkování císařovo. Nejvyššl maržálek zemský (česky a němíecky) sdělil, že na usnesení sněmu, kterým projeveno bylo blahoplání k císařovým jmeninám, dožla od ředitele kabinelní kanceláře telegrafická odpověď, že cisal přijal blahopřání sněmu království českého a projevil za ně i za osvědčení loyálního smý šleni svůj dik. Návrhy. Dez prvního člení byla přikázána ku prání na- vaovatelů řada návrhů komisím Jednací pořad. Nejvyšší mazšálek zemský prohlásil pek, že sněm jest způsobilý platně se usnášeti Na to přešlo se k jednaclmu poladu, jehož prvým předmětem bylo pokračevání v dru- hém čtení zpráv komise pro záležitesti okresní a obecní o zprávě zemského výloru o zemském fondu sirolčlm království českého založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902 č. 78 zák, zem. a cnově zprávě zem vý- boru o zemském fondu sirotčím královslví českého, založeném dle zákona ze dne 29. října 1902. Posl. dr. Šamánek vyslovil politování nad způ- sobem, jakým byla včera vedena debata s německé strany. Je to smulný obraz skleslosti mravů lakovým způsobem nakládat s olázkou humanitní. Nejloplím odsouzením toho je pověstné slovo „fuj!“. (Hllučný
Hájek Zedtwitz Posl doktor Šamánek Deza
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. října. 6—. (Kronika.) Ohlas z družné Mo ravy! Přítel starožitností, pěstitel idey vlaste neckého dávnověku onehdy vítězoslavně ozna moval šíré veřejnosti: — Slýšta, jaký objev jsem učinil ! Rouška dávného tajemstva je odhalena ! Starý Velehrad je nalezen! Někdejší sídlo panovníků Velkomo ravské říše! A hned doklady a vývody ! Dnešní slovo a pojem »sídlo« kryje se staro- slovanským tvarem »selo«. Místopisná mapa slo- vanšká hemžl se množstvím sel = sídel. Starý Velehrad, selo knížecí, je v místě dnešního » V selis. Lid řiká dosud »Veselo«, »do Ve- sela« = Ves Selo, do Ves-Sela! Místo má polohu slarých hradišť. Dosud říká se tu »na hradě« Stavěno bylo na kolech, přilehlý pozemek dosud sluje »Náklo«. Okoli je půda starožitnická, četné nálezy se vyskytují. Místo bývalo opevněno. Lidé usedlí na protějším břehu bydleli »za hrázíe Zvání así Zahrazičané. Odtud zdejší jméno Za razice. Jiná obec sluje Milokost. Až do r. 1740 slula Mimokost, zřetelné Mimo — Kostel = mimo tvrz! . . . A pod. . A důvodů dlouhá stať! Pisatel upozorňuje zve, volá kde jaké prátele minulosti, znalee učence, badatele.
Mimokost Praha Velehrad Selo Náklo Vesa Selo
22 article
— Přijdte! Na místě se přesvěděte ! . . Byl jist, zpráva vzbudí radostný ohlas p vlastech, povolané kruhy vztýčí hlavy a všecka společnost vzlělaná projeví zájem nejživější. Moený ponuk k dalším rozsáhlým pracem bude následovat! Zmýlil se, horlivec. Projev zůstal nepo všimnut. Povolané kruhy, přátelé starožitností znalci, badatelé, učenci nepřišli — se přesvědčit A možno hned povědět, proč nepřišli. Nedůvě- fovali! A — právem! Přilis často se opakuje volání: nalezeno, objeveno to, ono, význam ne- smírný, ten a ten! Přijďte, ohledejte ! A vý- sledek ohledávky — zklamánl. — Velehrad, Ves-selo, Zahrazice, Milokost a jiné doklady? . . . Tuze hezky, velmi zají- mavo, všecko! Možná, že je důminka správna, však i také možná, že — není! Aspoň do- kázáno dosud nic není! Vykládat minulos z názvů místopisných ? Oblíbená hříčka ! Mnoz se tím už bavili! Ale konečně, výsledekí Jistého — nic! Leda — fantasie . ..
Přijdte Milokost Velehrad
23 article
A fantasiemi ovšem opravdová vědase nesmi bavit. Jaký div? Pánové znalci, učenci odborníci a badatelé jeden po druhém nedů- věřivi mizeli — slranou v houštll Co chcete! Čtěte si slarého autora někte rého! Julia Césara, na příklad! Mluví o starých Germánech a Gallech, o Keltech a Helvetech o Hermundurech a bůh vl, jakých pronárodech Podivné tvary slov, zvuky jmén vám napadají jména osob, míst, kmenů, měst! Tak to všeck zní, jako zakuklená, zpřevrácená — slovančina. Řekli byste, zvuk slovanský, jen licho zachycen římským sluchem a ještě nesprávněji zopáčen římským — »pérem«. Víme přec, jak naši nej- bližěl sousedé do dnes licho slyší a ještě hůre píšou česká jména ! Zálesí—Zahlesel, Hradiště — Grabischen, Vostroměř—Wasserlrompeten I Proč by za nějakým mátožným prý »Keltem« Arlovi- stem neměl být rozeznán plnokrevný slovanský — Jarovid? Anebo za nešťastným skomolencem Vereingetorixem, hrdinným obráncem své »kelti- cké« vlasti, nějaký... nějaký . . .1) — Dost, pánové! Jen žádné fantasie Věda musí postupovat střízlivě, jenom na zá kladě poznatků přesných a spolehlivých ! . ..
Julio César Gall Kelt Vostroměř Zálesí Zahlesel Dosta
24 article
Vlastně spor prineipů! Minulost je nejasná. Čemu věřit?. Přimým zprávám? Tak zvaným pramenům? Anebo jiným památkám, dokumen tům, značkám ? Přímé zprávy bývají často klamné prameny si odporují. A jiné památky, symboly, slůvka, značky? S těmi, možno-li, ještě je hůře Symboly, slůvka, značky možno libovolně vyklá- dat a — překrueovat! Kde tu jaká »přesnoste a »spolehlivost« pro vědecký výzkum? Nesnáze s výkladem »aloviček« nejsou dnešní. A nemá s nimi své potíže věda staro- žitnická jenom — u nás. Také v Němcích měli ode dávna dva tá bory. Ostrá šarvátka se jednou strhla mezi učenci bavorskými. Najednou se utrhla s patra otázka: neseděli snad za starých dob v Bavo- řích — Slované? Nějaký Ritter von Lang šťáral v bavorském místopise a nacházel — podivné věci. — Onolzbach, Ansbach aus »olsowa« Erlbach, von »olse« = Erle; Nürnberg aus »na«, im, an und »hore«, Berg, »nahorje 1) Kdyby případ byl věcnější, hádali byste, ž se hrdina mohl jmenovat třeba: Zvěřinovi č, jistě dost nevýslovně pro latinský javyk! Leč do těch vzdálených věků, zatím — bůli sudl berg«, Norjeberg; Baireut, »zu Barut« verstům melt, ans »baurati« a pod. 3) Či to nejsou vlastně všecko — slovanské kořeny ? . . A jiní podobně usuzovali. Etymologická horečka zmocnila se bavor- ského učeného světa. Stoupenec idel, »Legalions rath und Akademiker« pan Ritter von Koch Sternfeld se vyznával: — Wir verstehen nichts oder wenig von der slavischen Gramatik, aber das Elymon und Idiom ist uns, als Eingeborenen jener in- nern Gauen, von Jugend auf bekannt, wir folg- ten hierin einem gewissen Instinkt und wir hatten die Genugthuung, sehr scharfšinnige und kriti- sche Geschichtsforscher in Bayern als eifrige Slavisten aufireten zu sehen . ..
Přimý Němec Slovan Ritter Lang Ansbach Erle Berg Zvěřina Baireut Koch Sternfeld Jugend Erlbach Nürnberg Bayern
25 article
Bavorští dějepisci, důmyslní a kritičtí!A u výkladu nejasných slovíček horliví — slavi- sté? Byl to zjevný diletantism! Tak se dát vodit pouhými »instinkty« ! Ozval se proti němu energický nuž přísné vědy, také u nás velm ceněný autor díla »Die Deutschen und die Nach- barvölker« dr. K. Zeutz. Aby rozehnal »slo- vanská strašidla na bavorské půdě«, vydaí zvláštní spis. Poučil pány, že jako badatel vlasteneckých dějin německých nevyhovují prvn podmínce svého těžkého úkolu: znáti přede- vším vlastenecký svůj jazyk! A vrcholnou zá- sadou historického bádání prohlásil: — Jazykozpyt je světlonoš v ději nách národů, v dějinách starověku! Bez něho nikdo nemůže konati užitečnou práci v tom oboru! Jazyk podává bezpečná svěde- etví, jazyk se nemýlí, kdežto stará z práv snadno může být mylná! Nejjistějším pak vodítkem temnotami dávnověku, kde nedostatečné, sobě odporující nebo klamné zprávy na scestí svádějí, je znalost ja- zyka3) : .. A na základě svého vzorného studia pra- menů i všelikých nejpřísněji zkoušených do- kladů jazykových prohlašoval autor díla, že staří Bavoři (Bajuvaři) nebyli ani Kellové an Slované, ale Němci. Seděli nejprvé v Čechách (Bojohemum), pak udělali místo Čechům a pře stěhovali se do Bavor. Přísný soudce byl vskutku vzácného
doktor K Zeutz Bavor Kell Slovan Němec Čecho Čechy Bajuvar
26 article
) Blicke vom Standpunkte der slavischen Spra che auf die älteste deutsche, besonders fränkische Geschichte und »Topografie«. Isis 1824. 1) Die Herkunft der Bayern von den Markoma nen. Bewiesen von dr. K. Zeutz. Můnchen 1839. druhu badatel, muž veliké učenosti, bystréh úsudku a při tom vzácně objektivného názoru Při všem nadšení německo vlasteneckému není nikterak zaujat proti Slovanům, ani starým ani novým, všímá si pilně slovanských pracia kde může těží ze slovanských pramenů. Je veliký znatel jazyků starých i nových, zvláště germanských, vydal břichatý svazek »Keltické gramatiky« 4) a nelze mu věru vykládati ve zlé, jestli zároveň stejnou zběhlost nemohl osvědčit také ještě všemi jazyky — slovanskými. Historie starého Bavorska. Mluví se tuo starých Langobardech, o Bojích, o Markomanech a Quadech! Ti všichní seděli také v Čechách a zemích sousedních! Nelýká-li se pak historie Bavorska stejně dávnověku němaekého jako dávnověku — slovanského? A hledě ke zřej mém zmatku zpráv z oněch dob dochovaných »snadno mylných« a namnoze »sobě odporují cích«, není-li nutno, aby tu »světlonošem učiněn byl — jazykozpyt? A ne snad pouze znalost jazyků germánských, ale s rovnou ne zbytností i znalost jazyků — slovanských? A protože výborný jinak učenee tak nezbylné mu požadavku nedostál, může li dnešn věda slovanská jinak, než považovať vý sledel bádání jeho v olázce starého Bavorska za — pouhou fantasii? Život je nezbedný vyrovnavač a nivelisá tor! Chvile se dostaví a nejpřísnější věda s nej bujnějším diletantismem svorně si mohou — po dať ruce. — Jen žádné fantasie, pánověl
Isis Bewiesen K Zeutz Slovan Langobard Markoman Quady Bavorsko Čechy Geschichte und
27 article
Správno-li vykládat dnešní jméno »Veselle na »Ves Solo« a vyvozovat důsledky ? Snao správno, snad — ne! Zlali staři »Longobar dové« v dnešním Bavorsku byli slovanští » Luko brďaně«, zvaní podle lučinaté a pahrbkovité kra- jiny, kterou obývali? Zda-li tak kdysi polo dlně překřtěn po latinsku slovanský národ jako dnes pohodlně po německu upraveno české »Zálosí« na »Zahlesel«, »Ústí« na »Ausšig« »Vlčice« na »Wildsehülz« a pod. ? Kdož ví? Snad dnešní »Bregenz« na Bodamském jezeře není vskutku než někdejší »Březnice«, »Sama- den« v Engadinu snad jsou nějaké staroslovanské »Samoty«, »Sitten« v Rhonském údoli snac ) Ls, la! Nad míru učené dílo, latinsky se- psuné! Ale tuze z něho nevyzískáš! Autor sám ne vyzískal! Snad se někdy naskytne chvile — uká zatit Žtno« a pyšná »Lansanna« snad nějské prosté »Lažany« nebo »Lužany«. Snad jsou celé Švý- cary stará slovanská půda a zprávy starých au- torů, pokud mluví o Keitech, Gallech, Noricícu, Thracích, Panoňech a jiných prakmenech sla- rého národopisu snad se vesmě« táhnou ke Slo vanstvu. Kdož4e všechno ví? Dokázáno nie není. A dekázáno nebude, dokuď nejkza zvíesds věda neposlaví přesnou a neklamnou formuli, kterak z daných známých prvků neklamně usu- zovat na seznámé — věci a děje. Dosud ta ne- klamná formule objevena není! A dokud není, dotud sní věda plným právem prohlašovat pro- nášené domněnky za pouhé — fantasie Jenom něco věda n e s míl
Veselle Ausšig Sam Lužan Keita Gall Noricícu Thrace Panoňy Bavorsko Luka Ústí Vlčice Bregenz Březnice Sitten Lažany Vesa Solo
28 article
Nesmí lhostejně o bcházet a za nic pro- hlešovat zjevy nápadné a přimo k úsudku vy- bízející! Nesmí je mlčky pomíjet, nechce-li se postavit do světla lehkověrné jednostrannosti. Jisté zjevy v názvosloví evropského místopisu nejsou ani ojedinělé, ani nahodilé, vzbozují ne- spočet otázek a pochybnosti, bijí do oka pro- stého inteligenta a zaměstnávaly už nejbystřejšt hlavy mezi učenci. Všecky zjevy života, i na- pohled nejméně srovnalé, jdou po svém — zákoně. Šťastnou sestavou potřebného množ- stvl připadů už objevilo lidstvo nejtajemnější zákony v oborech nejrůznějších. Rozřešeno ta- jemství hieroglyfů a vyjasněny rázem záhady v dějinách východních zemí a národů na tisíce let na zad. Třeba doufati, že časem tajemství hieroglyfů evropského místopisu bude spoleblivě rozřešeno ! Leč dokud rozřešeno není, dolud nelze dotyčné otázky a pochybnosti pro- hlašovati za — uzavřené! Slovinský badatel, M. Žunkovič, pokouší se na základě mnohalelých prací a pozorování vy- zpytovati cestu a methodu, kterou by mohlo býti vnešeno žádoueí konečné světlo do tlusté knihy záhad a nevyjasněných názvoslovných symbolů našich. Badateli neupře nikdo veliký rozhled, mravenčí pídivost a nevšedně bystrý úsudek. Práci jeho, 5) nehledě k výsledku snahy, sluší dojista vzdáti všecko uznánl. Ostatně mluví dílo nejlépe samo za se! Četba venkoncem nabádavá a vděčná. Množství hle- disek vybavuje a jistě mnohý podnět zavdá roz- pravě. 1) Marlin Žunkovič: Kdy byla střednt Evropa Slovany osldlenať Přeložil V. Siha. 1907, Tskěrna J. Slováka v Kroměliei.
M Žunkovič Marlin Žunkovič Slovák Evropa