ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 034ad390-767c-11dc-a997-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 60 celkem · entity: person 70, place 25, org 6, work 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. října 1907. Číslo 276.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. O neštovicích.
5 article
Jedna z nejhroznějších nákaz, zachvacují- cích pokolení lidské, zhoubností, potutelností n nakažlivostí rovnající se moru, spále, tyfu skvrnitému — vzmáhá se v sídlením městě na Dunaji a símě její uchytilo se již i na české půdě! Zdálo se, že neštovice patři, aspoň u nás. k nemocem již vyhynulým, celé řady mladšíeh lékařů nemoc tuto vůbec nevidělo — leč tak jako jindy najednou z neznámého zřídla povstalo onemocnění první, o něm pak další a vzdále- nější a tu jest povinností redakce této rubriky obecenstvo o onemocnění tom poučit a také po- vzbuditi, aby, spoléhajíe úplně na sevšeobecnělé dnes názory vědy lékařské, samo účinně podpo- rovalo snahy moderní nauky — immunisace — a tím napomáhalo samo zamezovati rozšířen zhoubné této nemoci. Pisatel těchto řádků postižen byl sám ne- štovicemi, nakaziv se jako medik v třelím roč- níku při obchůzce onemocnělých neštovicemi vedené prof. Janovským na isolačním baráku všeobecné nemocnice. Hrozná jest dosud vzpo- mínka pisatelova na pobyt v onom isolačním baráku, ponuré nízké místnosti, teď již zbořené Vtéže místnosti, kde zárodek nemoci ulovil, sám pak několik neděl strávil, a když po pře- stalé chorobě, sesláblý po tolikerém utrpení, s námahou z baráku na zotavenou se ubíral, útě chou aspoň byla mu slova ošetřujícího lékaře, že před novou nákazou a hrůzami jejími přestavší nemoc tu zůstává immuním, odolným.
profesor Janovský Dunaj
6 article
Podle záznamů historických domovem ne- štovic je východní Asie (Čína a Indie) a střední Afrika. V letech asi 600 po Kr. zavlečeny byly neštovice do Evropy a rozšířeny jsou teď všude po celé zeměkouli. Veškerá plemena lidská one- mocnění tomu podléhají a nejvnímavější jsou Černoši. Vnímavost vůči jemu je všeobecná, ale tu a tam pozorováno, že některé individuum uprostřed epidemie zůstává odolným. Člověk v každém věku může onemocněti neštovicemi, leč nejvnímavější je věk dětský a neštovice u dětl vykazují také největší úmrtnost. U lidí přes 40. rok vyskytuje se onemocnění to zřídka — ale pravidlem to není. Nákaza může přecházet z onemocnělé matky — patrně krví — na plod U dospělých je úmrtnost asi 12—16 . u dětí kolem 30%%, což řídí se u všech podle růz ných forem onemocnění, v nichž neštovice pro- bihají. Je zajímavo, že pravé neštovice (variola) u zvířat se nevyskytují; onemocnění u zvířa se vyskytující —. neštovicím lidským podobná — jsou úplně cizorodá, jen některé druhy opie postiženy bývají onemocněním, nelišícím se o varioly.
Asie Čína Indie Afrika Evropa
7 article
Také však u lidí přicházejí onemocnění ne- štovicím podobná, 3 průběhem lehkým, 4—5 dní trvajícím a to u dětí do 12 let. Jsou to t. zv. planě neštovice. Epidemie neštovic dostavují se spíše v chladnějších nežli v teplých obdobích roč- ních a epidemie ty jsou zhoubné. Neštovice vy- žádaly si v různých státech více obětí než li- dová nemoc — tuberkulosa. Podle Sydenhama probíhaly neštovice na jaře a na podzim přízni- věji nežli jindy. Jako akutní ossutiny tak i neštovice jsou onemocněním kontagiosním; v průběhu onemoc- nění dostává se zárodek nakažlivý z těla one- moenělého v plné živata schopnosti a buď přímo vzduchem dostává se na sliznici dýchadel jiného individua a způsobuje onemocnění nové, anebo dostav se zárodek z onemocnělého individua na venek, může prostřednictvím různých předmětů (prádlo, nářadí) organismus infikovati. (Nekon- tagiosní onemocnění je na př. malaria. Malaria je také onemocnění mikroorganismy povstalé tedy také infekční, ale zde neeliminuje se zá- rodek parasita z těla nemocného a malaria ne- povstává nakažením se jednoho individua o druhého.)
Sydenham
8 article
Činitel neštovic není znám, i po té stránce rovnají se neštovice lidské tyfu skvrnitému, spále a jiným ossutinám. Produktem onemocnění možno nemoc způsobiti, leč zárodek její — at jest to bakterie ať útvar z říše živočišné (proto- zoární) isolován není, jako na př. při tuberku- lose, choleře, difiherii, moru, kde můžeme lehce z onemocnění dotyčných zárodky zachytíti a vypěstiti; tato okolnost je velmi závažná. Nebot u nemoci, u nichž podařilo se předchůdcům na- šim podstatu zjistiti, můžeme zárodky nakažlivé experimentálně studovati — a u těchto onemoe- nění naučili jsme se také zárodkům těm do jisto míry čeliti různými cestami a také je léčiti zvlášt- ními methedami (diftherie, tetanus, cholera a j.). Popsáni byli sice různí mikrobové z řady rostlin- néi živoěišné, tak zejména Guarnerim: Cylor- hyetes variolae (problematick, útvar, povstalý usi degenerací epithelií). S určitostí vi se, že jed neštovičný dopro- vázeji jiní mikrobové a to zejmena útvary řetízkovité, jež již Gohn v roce 1872 byl popsal a jako »Miero sphaera variolae« označil. V puchýřeích neštovičných jsou tito konstantně, upozorněno na to v roce 1884 Guttmanema Hlavou Nálezy Buttersackovy jsou artefacly.
Guarneri Cylor
9 article
Zajímavo jest, jak ještě dále uslyšíme — že člověk, přestavší jednou neštovice, neone- mocní jimi po druhé — ač i tu výjimky velice řídké pozorovány. Nesčíslněkráte bylo pozorováno, že po jednom připadu zavlečeném následovaly velké epidemie. Po inkubačním stadiu (t. j. od doby. kdy infekce organismus lidský napadla, do pro- puknutí prvních příznaků), páčícím se na 13 dní (i měně až 5 dní), vyvine se onemocnění neštovičné v několikeré podobě. Jak onemocnění se jeví, jak prohthá, jaké zhoubné následky zůstavuje (oslepnuti, ohluchnutí, onemocnění míchy), jakou útrapu désnou nemocnému způ- sobuje, o tom pojednati nepřísluší v tomto článku. Hodláme však vylíčiti, jakých prostředků proti neštovicím dodělala se věda k ochraně jednotlivce i států před neštovicemi.
10 article
V roce 1896 oslavil celý lékařský svět s ním i veřejnost stoletou památku vynalezepí ochranného prostředku proti neštovicím — prvního očkování. britským lékařem Eduardem Jennerem dne 14. května 1796 účelně provedeného. Lékař Ed. Jenner (syn kněze, narozen 17. května 1749 v Anglii v Berkeley, v hrabství glocesterském, zemřel 26. ledna 1823) upozorněn byl — jak se praví — jistou selkou na ochrannou moc neštovic kravských (variola vaccina) proti neštovicím lidským. Zkušenost tato žila v tradici lidu. Onemocnění — neštovice kravské — není onemocněním nebezpečným, za to však velmi nakažlivým. Jakmile nákaza v jistém stáji se zahnízdí, zachváti obyčejně všechna zvířata.
Eduard Jenner Ed Anglie Berkeley
11 article
Obyčejně onemocnění to vyskytuje se na veme- ni. Pozorováno bylo, že někdy zachyti se zá- rodek onemocnění toho i na organismu lidském a to zejména u lidí, ošetřujících nomocné krávy (vacen) neb je dojící. Toto pak onemocněn u lidí se nakazivších bylo také lehké, obyčejně vyvinulo se jen několik puchýřků na rukou. Ne- zůstalo dále dlouho utajeno, že nikdy neonemoe- něl vaccinou ten, kdo prodělal pravé neštovice. anebo kdo zůmyslně byl variolou očkován (viz později variolace). Proto také lidé ti, kteří přestáli infekci, byli hledáni k ošetřování one- mocnělých krav. Nebylo dále neznámo v kru- zích laických, že osoby, jež dříve náhodou se nakazily a onemocněly vaccinou (neštovicem kravskými), neonemocněly lidskými (variolou) byť i týto kolem nich značně se rozšířily a zu- řily. Tyto zkušenosti zavdaly podnět, že již před Jennerem hleděli se někteří tímto způsobem před neštovicemi uchrániti. První takovou zů- myslnou inokulaci kravských neštovic na člo- věku provedl pachtýř na ostrově Purbecl Ben- jamin Jesty. Týž byl sám dříve vaccinou nakažen a při častém styku s variolosními ne- mocnými zůstal neštovicemi netknutým, pročež roku 1774 očkoval vaccinu své ženě a svým dvěma synům. Vykládá se, že dostalo se mu za to výsměchu a pohany od soukmenoveů, „že vydal své příbuzné v šanc, aby tito voly a kra- vami se stali“.
Jenner Purbecl ben
12 article
Za 31 let později (v r. 1805) při experimen- tální kontrolni inokulaci zůstali oba synové. i sám otec Jesty ve svém 68. roce nevnímavými proti variole a vaccině. Pokus tento zůstal ne- povšimnutým zrovna tak, jako pokusy angli- ckých lékařů Suttona a Fewstera (v Thornbury). tito v letech 1765 neb 1768 očkovali několik lidí přestavších vaceinu, neštovicemi lidskými. Neštovice se neujaly. Kollegium londýnských lékařů nepřikládalo sdělení tomu pro „podivu- hodnost“ těchto pozorování nijaké ceny a sám Fewster nepovšímnul si fakta konstatovaného, ba dokonce nijakého významu mu nepřikládal, jak tomu nasvědčuje ta okolnost, že Jennerovo po- zdější bádání vůbec nepodporoval. Také v jiných zemích zejména ve Francii, a Německu o ochranném vlivu neštovic krav- ských se vědělo. Jenner budoval tedy již na ji- stých základech, byť ne vědecky, tedy aspoň laiky položených. Tato okolnost ovšem pranie noubírá významu Jennera a slávu jeho neměnší. Jest to zjevem úplně obvyklým. Velké objevy nepovstávají najednou. Všude v historii nových fenomenálních objevů shledáváme, že zárodek jich klíčil již v generacích badatelů předešlých. Tak bylo i s Jennerem. Jeho studiu o vaceinaci předcházely v rodné jeho, ale i v jiných zemích lidové zkušenosti o ochranné síle vacciny proti neštovičím, ale i vaccinaci předcházely dávno pokusy týkající se umělého chránění vůči ne- štovicím a to jedem stejnorodým — t. j. před- cházely variolace.
Jesta Sutton Fewster Thornbury Jennerův Jenner Francie Německo
13 article Prof. dr. Ivan Honl.
Prof. dr. Ivan Honl. „Časopis lékařův čoských“. Dnešní 40. číslo při- náší tento zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr Ladislav Vlasák, c. a k. plukovní lékař v Praze: O baktericidním účinku mullu Majewského. 2. Dr. G. Nešpor, c. a k. námořní lékař v Pulji: Účinek zvý- šené teploty a práce v lodních kotelnách na tělesnou teplotu topičů. 3. Dr. J. Jerie, asistent ženské kliniky prof. Pavlíka v Praze: Serotherapie tetanu. (Pokrač. — II. Rozhledy: Vnitřní lékařství. Venerické nemoci Otravy. — III. Lékažské spolky a sjezdy: Šestá mezi- národní konference o tuberkulose. Gesellschaft fůi innere Medizin und Kinderheilkunde in Wien r. 1907 — IV. Zprávy. — V. Therapeutické poznámky a re- ceptář. — K číslu přiloženo jest 37. číslo „Věstníku“, listu pro hájení sociálních zájmů lékařských a orgánu Ústřední jednoty českých lékařů v království českém, markr, moravském a vév. slezském. Obsahuje čerstvé zprávy ze sněmu českého i moravského. Návrh zem- ského výboru na změnu zákona o platech nemoc- ničních lékařův a správců nemocnic v král. českém a návrh zemského výboru moravského na změnu zemského zdravotního zákona z r. 1884.
profesor doktor Honl Vlasák Majewský G Nešpor J Jerie Pavlík Praha Lékažský spolek Serotherapie Medizin und Monde in Wien
14 article
„Rovne v nenrologii, psychiatrii, fysikální dinetelické therapii“. Měsíčník, založený a vydávaný prof. dr. L. Haškovcem, dospěl do ročníku 4. Obsai č. 9. (září) je jako v jiných částech bohatý a pestrý. Jsou tu články původní, rozhledy v neurologii. psychiatrii, fysikální a diaetetické therapii, literatura. feuilleton, zprávy odborně j jiné. Feuilleton: „Lázei- ské a ústavní léčení“, napsaný redaktorem Haškov- cem, je i pro naši rubriku zajínavým a vyjímáme z něho: Pěče o koncentraci českého kapi- táludo českých rukou, resp. heslo „Svůi k svému“, nenalézá u nás v lázeňském léčebnictví toho ohlasu, jakého by s bylo přáti v zájmu českého hospodár- ského sesílení. V samém kalendáři českých lé- kařů, hlavní to studnici českého lékaře balneothera- peutických a klimatických indikac, není při therapii jednotlivých chorob postaráno význačnou měrouo speciální české poukazy. Jako vůbec v českém životě a české publicistice se děje, tak i zde prostě přejímají se cizích pramenů jména lázní cizích, jako by ne- bylo českých neb slovanských míst a jako by se sa- mo sebou rozumělo, ze český nemocný patří do cizích lázní.
profesor doktor L Haškovec Haškov
15 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. Praktické cíle botaniky. Mluvíme-li o pěstovaných rostlinách, máme obyčejně na mysli vyšší, květonosné rostliny. K těm však připojily se v posledních desítiletích též rostliny nižší, některé houby, kvasinky bakterie. Žampion pěstován je již as po dvě stě let, nyní však právě jako u vyšších rostlin po- kusné stanice snaží se vyhledati a vybrati nej- lepší odrůdy, známo je, jak dobrou pověst v Severní Americe si získala odrůda »Bohemia«. Pokusy uměle pěstovati jiné jedlé vyšší houby selkávaly se dosud se skrovným zdarem, právě ty nejcennější druhy vzdorují nejvíce. Pokusy s nimi byly však většinou dosud prováděny na- zdařbůh, je pravdě podobno, že by se spíše zdaříly, kdyby napřed zcela theoretieky bylo vyzkoumáno, za jakých podminek výtrasy jejich klíčí, jakých živných látek potřebuje podhoubía jaké vlivy je podněcují k vytváření plodnie- Není pochyby, že se zdaří umélé kultury hřibu
severní Amerika Bohemia
16 article
i lanýže, až předběžné vědecké tyto práce budou vykonány. Mnohem více dosaženo v oboru pěstován technicky důležitých kvasinek. Kvašením získá- vány nápoje již v nejstarších dobách, ale pod- stala pochodu toho poznána teprve v minulém století. Právě jako u vyšších rostlin rozpoznána také zde plemena divoká a ušlechtilá, vybírány nejlepší odrůdy, získávány čisté jich kultury. stanoveny podmínky nejlepší činnosti jicha obchod s čistými kulturami kvasnic stále více se rozmahá po příkladu obchodu s elitním osivem. Nejen pivní, nýbrž také vinný průmysl postaven tím na nové základy, uvésti třeba jen jméno dánského badatele Hansena a něme- ckého botanika Wortmanna, kterýž spe- ciálně vinnými kvasinkami se zabývá. Nemůžeme dnes ani věděti, jak veliký význam připadne v průmyslu bakteriím, zvlášlě osvědčí-li se bakterie, jež dovedou převáděti dusik ve vzduchu se nalezající ve sloučeniny, ať by sloučenin těch se užívalo jako hnojiva nebo jako potravin.
Hansen Wortmann
17 article
Dosavadní pokusy očkovati pole bakteriemi ta- kovými se neosvědčily, jen ve případech, kde se jednalo o bakterie s luštinatými rostlinami se spojující ve spolužiti, byly výsledky dobré, jmenovitě pokud se rašelinných a písčitých půd týče. Před jinými rostlinami mají bakterie tu přednost, že se s ohromnou rychlostí dovedou rozmnožovati a růsti, tak že by za dobré vý- živy jich produkce mohla býti nesmírně veliká. Všecky kultury rostiinné mají své nepřá tele, ať v rostlinách cizopasných nebo v živo- čiších, konečně také v zevních vlivech pro- středí, ve kterém žijí. Chorobám podléhají ro- stliny v míře nemenší, než člověk. Naukao chorobách těch dosáhla již značného stupně dokonalosti a nespokojila se pouhým stanove- ním příčin chorob, nýbrž hledá také léky proti nim. Výzkum způsobu života rezů obilných vedl také k poznání, které rostliny třeba z blízkosti polí odstraňovati, aby obilniny nebyly nakaženy. stanoveny methody, jak osivo zbaviti zárodků cizopasných hub, studováno, jaké chemické slo- žení půdy zabraňuje choroboplodným houbám se vyvíjeti, aniž rostlina kulturní sama béře újmy a vskutku četné nemoci rostlinné podařilo se v jich rozšíření aspoň omeziti. Své nepřátele mají ovšem také produkty rostlinné, na příklad dřevo je napadáno různými houbami, jež pod- miňují jeho hnilobu. Na základě studia anato- mické stavby dřeva vypracovány methody k jeho impregnaci látkami, rychlé hnití zabraňujícími jež zvláště je důležitá pro dřevěné pražce že- lezniční. Jediná továrna v saské Löbavi dl prof. Drude ročně impregnuje, na 100.00 pražců, a jich impregnací ušetří se ročně nej- méně 20.000 marek.
profesor Drude
18 article
Ve kvasném průmyslu přichází botanika různých ohledech ku platnosti. Ziskání čistých kvasnie — na základě method čistě vědeckých — současně znamenalo nejdůležitější krok proi mikroorganismům, které zavádějí tak zv. divoké kvašení a oněm, jež pivo různým způsobem kazí. Poznány bakterie, které pivu dodávají ne- přijemnou chuť, zkoumají se podmínky, ve kte- rých baklerie tyto svou činnost mohou rozvíjeti a tím také bude nalezena cesta k ochraně proti Studium drobnohledné stavby rostlinného těla — čili anatomie rostlinné — dálo se zprvu bez intencí praktických, ale pozvolna stala se anatomie rostlinná vědou značné důležitosti praktické pro zbožíznalství, soudní lékařství i pr průmysl. V otázkách falšování potravin příslušt rostlinné anatomii přečasto rozhodujíeí slovo, neboť na základě znaků anatomických lze pů- vod potravin nejbezpečněji stanoviti. Připome- nouti třeba jen čajové listy. Koření v práškua mouku i podobně lékařsky důležité produkty ro- stlinné drobnohledně nejlépe lze rozpoznati a určiti. Drobnohledné znaky podávají také nej bezpečnější zprávy o původu a často také o ceně surovin rostlinných, jako na př. o technicky dů- ležitých vlákněch pro průmysl tkalcovský a pa- pírnický, o dřevech atd. A tak se vyvinula zvláštní nauka užité anatomie rostlinné, technická mikroskopie. Při- mo nepostradatelnou je mikroskopie tato pro poznání původu různých rostlinných produktů tropických, jichž původ z úst producentů bez- pečně není znám. Tak stanoveno, které palmy dávají pletiva k nám dovážená, i je možno pak palmy ty racionálně v kolonifch evrop- ských států pěstovati.
Připome
19 article
Ve mnohých případech doplňuje technickou mikroskopii chemie, zvláště tam, kde se jedná o množství určitých sloučenin v nějakém rost- linném produktu přítómných. Chemie stanovila, o jaké látky se jedná v kávě, čaji, různých lé- cích, nápojích opojných atd. Poznání těchto látek vedlo pak chemii k pokusům, uměle je připraviti, laciněji, nežli rostlina a zemědělee — a v nejednom případě se jí to podařilo. Je známo, že umělé indigo je lacinější i čistší, než z rostlin vyrobené, podobně je lacinější vanilin. Takověto objevy mohou způsobiti v příslušném odvětví zemědělském těžké krise, příklad po- skytuje indigo. Umělá jeho výroba způsobila velkou krisi ve pěstování indigovníku v tropech, jmenovitě na Javě. V takovém případě prakti- cké botanice připadá úkol buďto zlepšením produkce umožníti konkurenci zemědělského vý- robku s umělým, nebo nahraditi dosavadní kul- tury nějakou rostlinou jinou. Skutečně vidíme, kterak na Javě úpadek kultury indigovníkové povzbudil Holanďany, aby věnovali zvýšenou po- zornost kultuře cukrové třtiny, chinovníku, ča- jovníku i kávovníku, v poslední době i keři, z něhož se vyrábí kokain.
Holanďan
20 article
Také u nás, v mírných pásmech, mohou podobné úkoly praktické hotanice vyvstati. Víme, jak kultury některých rostlin zemědělec je nucen se vzdávati, poněvadž se nevyplácejí a jak touží se po nových rostlinách kulturních, jichž výnoe byl by větší. Leckdy závisí poměry ty na mezi- národních vztazích obchodních, na celkové pro dukci světové, na okamžité spotřebě atd. Zne- hodnocení kultur určité rostliny bývá z té při- činy dočasné a kolísavé, jak na př. u řepky cukrovky pozorujeme. Mohlo by se tedy v některých případech jednati o to, aby nálezena byla náhrada z starou rostlinu kulturní, nebo aby ukázáno bylo na nějakou novou, výhodnější a lepší rostlinu kulturní. Z dějin zemědělství jsou podobné zjevy zcela dobře známy. Objevení Ameriky spojeno bylo se zavedením bramboru, kukuřice fasolu atd, do starého světa.
Amerika
21 article
ním. Jak ohromný převrat — třeba ne náhlý — způsobily v zemědělství tyto rostliny. O ta- báku, jako zcela zbytečné rostlině kulturní, tu ani nemluvíme, ač je zajímavý v nejednom ohledu. Kdežto pěstování bramboru i násilím bylo třeba vnucovati, tabák beze vší pod- pory se strany mocných tohoto světa podnikl vítěznou a závratně rychlou cestu po celém starém světě a stačilo sotva sto let, aby pro- nikl až k Čukčům a Eskymákům na nejzazší sever. O eventuálních nových rostlinách kultur- ních nejlepší zprávy podati může systematická botanika a rostlinný zeměpis. Ona má jakousi registraturu rostlin, jichž by bylo možno užiti tento podává zprávy, zdali by as dotyčné rost liny v daném klimatu bylo možno pěstovati. Předběžné zprávy obou těchto nauk fysiologie rostlinná skutečným pokusem musí potvrditi.
Čukča Eskymák
22 article
Dále musí býti vzat na poradu stav světového obchodu a pokud se o požitné rostliny jedná, také moda v chuti lidské. Některé rostliny ne- dovedly modu tu přemoci, tak topinambur, čister, Stachys affinis, jimž bílý člověk starého světa nemůže přijíti na chuť. Je známo, že také brambor musil přemoci starou chut nežli se ujal. Ovšem sotva lze čekati, že by bylo možno zavésti novou rostlinu, jež by se vyrovnala bramboru nebo jej dokonce vytlačila. Spíše by bylo možno, že by nějaká tropická rostlina tak bohatou a lacinou žeň dávala, že by a našimi některými rostlinami mohla konku- rovati. V přední řadě možno tu pomýšleti na rostliny olej dávající. Širší kruhy ani netušl, jak ohromný význam přísluší dnes u nás ole- jovým palmám a tento význam zcela jistě ještě stoupne. Za druhé třeba pomýšleti na arachi- dové (burské) oříšky, jichžto kultura v tropech ohromně se rozmáhá a jichž význam jako zdroje levných látek potravinných den za dnem stoupá. Možno, že i technicky důležité nové rost- liny kulturní budou k nám v dohledné době zavedeny. Různé asijské druhy kopřivovitých americké druhy slézovitých rostlin mohly by se osvědčiti jako textilní rostliny, dále je možno mysliti na různé rostliny pryskyřici, materiál na laky, barviva, voňavky dávající, konečně třeba se zmíniti o rostlinách tříslovinných, z nichž americký šťovík Rumex hymenosepal u osvědčil se nejen ve své domovině, nýbrž iv jižní Francii.
Francie
23 article
Bude třeba činiti pokusy, zdali by se ne- vypěstovala odrůda — anebo míšenec — která by u nás vydržela dobře zimu a po případě rychleji produkovala, než dosud pěstovaná rostlina. Na konec můžeme se dotknouti významu botaniky pro jiné vědy, v nichž botaniky je prakticky užíváno. Není to jen chemie a fysika, nýbrž také vědy mimo přírodní vědy se nalé zající, jakými jsou archeologie a kulturní dě jiny. Botanika určuje zbytky rostlinné, jež v nej- starších nebo pravěkých zbytcích činnosti lidské jsou nalézány. Takovými jsou na př. zbytky v kolových stavbách, nebo v jeskyních pravěkým člověkem obydlených. Přesné určení rostlinných zbytků z památek těch do značné míry osvětiuje kulturní stav tehdejšího člověka. Dějiny kul- turních rostlin, tak úzce spojené s dějinamí kultury lidské vůbec, mají bezpečný svůj pod- klad pouze v botanice. Připomenouti dále možno. jak nám drobnohledné studium papyrů osvětlilo způsob jich výroby a vůbec dějiny výroby pa- píru, Totéž platí pro dějiny textilnictví. Víme, jakých surovin užívali staří Egypťané k výrobě svých látek, jak se šířily textilní rostliny z Indi a Ethiopie, jak se ve Středomoří vyvíjelo uží- vání bavlny a poznatky tyto jsou pro dějiny vzdělanosti vysoce důležity. Prof. Drude výslovně vytýká v lonské zprávě společnosti pro užitou botani ku, že se tato nauka vyšínula na výši dnešní důle- žitosti a dokonalosti teprve na základě pokroku theoretické botaniky. »Jen užitím vymožeností přísného bádání na poli č is té vědy získala svou hodnotu a jen tímto trvalým užíváním čisté vědy svou hodnotu zachová.« Prof. dr. B. Němec.
Ind Drude profesor Němec Ethiopie kulturní da jin
28 article Oprav a. dáma na es.
Oprav a. dáma na es. Partie č. 289. Hrána v témž turnaji dne 17. září 1907. Odmítnutý gambit krále. Černý: Vidmar Bílý: Čigorin 13. Dí2—h4 d6— d5 1. e9—e1 Jf6—d? 14. e4xd5 2. f2— f4 Sc5—dé 15. Dh4—g3 3. Jg1—f3 16. Sc1—f4 a7—a6 4. Jb1—es De7—fe 5. Sf1—c4 17. Val—eí Sd6xKfk 18. Dg3—h3 6. d2—d3. Df6—de 19. Dh3xKd7 7. f4—f5 Sftxch2- 20. Dd7—g4 8. Ddl—e27 b7—b5 21. Kg1—ht 9. Jt3xKdk b5xat 22. Dgtxdt 10. Je3—at a bílý se vzdal. 11. 0—o 12. De2 — fe
Černá Vidmar Čigorin jít 7 Df Dd Val d 5 1 Sftx 2
29 article
e7—65 Sí8—ch d7—dů Jg8—fe J98—c o—0 h7—h6l Jc6—d4 e5xKdál Ses)fo Sí5—g6 Dd8—e7 Zprávy čachové. Brno. V neděli dne 29. září 1907 konal „Krou- žek mladých šachistů“ valnou schůzí, při níž zvoleni byli: předsedou Fr. Dedrle, jednatelem Rečka, poklat- níkem A. Pokorný a knihovníkem Procházka jun. Při- pravuji se dva zimní turnaje. Do hlavního očekává se 12—14 účastníků; súčastní se též p. Brach, čímá stane se turnaj zujímavějším. Mimo to zamýšlí „Krou- žek“ uspořádati hromadné zápasy se zdejšími šacho- vými korporacemi a sehráti s některým českým klubem korrespondenční partie. Počátek letošní zimní saisony „Kroužku“ jest mnohioslibny-
Jc Sí Kroa Reček A Pokorná Procházka Brach Brno d 7 Jg 8 J 98
37 article
Radost hospodáře jest, když vidí, že jeho dobytek dobře vypadá. Pravi- delným podáváním Kwizdova korneuburg- ského výživného prášku pro dobytek možno toho lehce docíliti. Při nedostatku žírnosti, k zlepšení mléka, při mnohých nemocech orgánů dý- chacích a zažívacích nestává lepšího prostředku. Každý povšimni si ochranné známky a žádej výslovno Kwizdův korneuburgský výživný prá- šek pro dobytek z krajské lékárny v Korneu- burgu u Vídně Frant. Jana Kwizdy, c. a k. rakousko- uher., král. rumun. a kníž. bulhar. dvorního dodavatele 21804 zvěrolékařských přípravků.
Kwizdův František Jan Kwizda Vídeň
51 article
60 hal., poštou 70 hal. Obsah každého z nich jest tak bohatý, že možno je prodávati po 60 hal. jen proto, že byly vytištěny v ohromném počtu výtisků, docházejíce rok od roku obliby větší a větší obsahuj Jsou uprave- ny na způsob ZdpISnK (H0teSul) kromě ka- lendaria i praktické četby také hojně papíru bílého na poznámky. Koupiti lze u všech prodavačů kalendářů, obratem pak pošty dostane, kdo pošle peníze s sdresou Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec v Praze. Žitná ulice číslo 55.
teSul doktor František Bačkovský Praha H 0 ZdpISnK