3
masthead
6. října 1907. Číslo 276.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
O neštovicích.
5
article
Jedna z nejhroznějších nákaz, zachvacují-
cích pokolení lidské, zhoubností, potutelností n
nakažlivostí rovnající se moru, spále, tyfu
skvrnitému — vzmáhá se v sídlením městě na
Dunaji a símě její uchytilo se již i na české
půdě!
Zdálo se, že neštovice patři, aspoň u nás.
k nemocem již vyhynulým, celé řady mladšíeh
lékařů nemoc tuto vůbec nevidělo — leč tak
jako jindy najednou z neznámého zřídla povstalo
onemocnění první, o něm pak další a vzdále-
nější a tu jest povinností redakce této rubriky
obecenstvo o onemocnění tom poučit a také po-
vzbuditi, aby, spoléhajíe úplně na sevšeobecnělé
dnes názory vědy lékařské, samo účinně podpo-
rovalo snahy moderní nauky — immunisace —
a tím napomáhalo samo zamezovati rozšířen
zhoubné této nemoci.
Pisatel těchto řádků postižen byl sám ne-
štovicemi, nakaziv se jako medik v třelím roč-
níku při obchůzce onemocnělých neštovicemi
vedené prof. Janovským na isolačním baráku
všeobecné nemocnice. Hrozná jest dosud vzpo-
mínka pisatelova na pobyt v onom isolačním
baráku, ponuré nízké místnosti, teď již zbořené
Vtéže místnosti, kde zárodek nemoci ulovil,
sám pak několik neděl strávil, a když po pře-
stalé chorobě, sesláblý po tolikerém utrpení,
s námahou z baráku na zotavenou se ubíral, útě
chou aspoň byla mu slova ošetřujícího lékaře, že
před novou nákazou a hrůzami jejími přestavší
nemoc tu zůstává immuním, odolným.
profesor
Janovský
Dunaj
6
article
Podle záznamů historických domovem ne-
štovic je východní Asie (Čína a Indie) a střední
Afrika. V letech asi 600 po Kr. zavlečeny byly
neštovice do Evropy a rozšířeny jsou teď všude
po celé zeměkouli. Veškerá plemena lidská one-
mocnění tomu podléhají a nejvnímavější jsou
Černoši. Vnímavost vůči jemu je všeobecná,
ale tu a tam pozorováno, že některé individuum
uprostřed epidemie zůstává odolným. Člověk
v každém věku může onemocněti neštovicemi,
leč nejvnímavější je věk dětský a neštovice u dětl
vykazují také největší úmrtnost. U lidí přes
40. rok vyskytuje se onemocnění to zřídka —
ale pravidlem to není. Nákaza může přecházet
z onemocnělé matky — patrně krví — na plod
U dospělých je úmrtnost asi 12—16 .
u dětí kolem 30%%, což řídí se u všech podle růz
ných forem onemocnění, v nichž neštovice pro-
bihají.
Je zajímavo, že pravé neštovice (variola)
u zvířat se nevyskytují; onemocnění u zvířa
se vyskytující —. neštovicím lidským podobná
— jsou úplně cizorodá, jen některé druhy opie
postiženy bývají onemocněním, nelišícím se o
varioly.
Asie
Čína
Indie
Afrika
Evropa
7
article
Také však u lidí přicházejí onemocnění ne-
štovicím podobná, 3 průběhem lehkým, 4—5
dní trvajícím a to u dětí do 12 let. Jsou to
t. zv. planě neštovice.
Epidemie neštovic dostavují se spíše
v chladnějších nežli v teplých obdobích roč-
ních a epidemie ty jsou zhoubné. Neštovice vy-
žádaly si v různých státech více obětí než li-
dová nemoc — tuberkulosa. Podle Sydenhama
probíhaly neštovice na jaře a na podzim přízni-
věji nežli jindy.
Jako akutní ossutiny tak i neštovice jsou
onemocněním kontagiosním; v průběhu onemoc-
nění dostává se zárodek nakažlivý z těla one-
moenělého v plné živata schopnosti a buď přímo
vzduchem dostává se na sliznici dýchadel jiného
individua a způsobuje onemocnění nové, anebo
dostav se zárodek z onemocnělého individua na
venek, může prostřednictvím různých předmětů
(prádlo, nářadí) organismus infikovati. (Nekon-
tagiosní onemocnění je na př. malaria. Malaria
je také onemocnění mikroorganismy povstalé
tedy také infekční, ale zde neeliminuje se zá-
rodek parasita z těla nemocného a malaria ne-
povstává nakažením se jednoho individua o
druhého.)
Sydenham
8
article
Činitel neštovic není znám, i po té stránce
rovnají se neštovice lidské tyfu skvrnitému,
spále a jiným ossutinám. Produktem onemocnění
možno nemoc způsobiti, leč zárodek její — at
jest to bakterie ať útvar z říše živočišné (proto-
zoární) isolován není, jako na př. při tuberku-
lose, choleře, difiherii, moru, kde můžeme lehce
z onemocnění dotyčných zárodky zachytíti a
vypěstiti; tato okolnost je velmi závažná. Nebot
u nemoci, u nichž podařilo se předchůdcům na-
šim podstatu zjistiti, můžeme zárodky nakažlivé
experimentálně studovati — a u těchto onemoe-
nění naučili jsme se také zárodkům těm do jisto
míry čeliti různými cestami a také je léčiti zvlášt-
ními methedami (diftherie, tetanus, cholera a j.).
Popsáni byli sice různí mikrobové z řady rostlin-
néi živoěišné, tak zejména Guarnerim: Cylor-
hyetes variolae (problematick, útvar, povstalý
usi degenerací epithelií).
S určitostí vi se, že jed neštovičný dopro-
vázeji jiní mikrobové a to zejmena útvary
řetízkovité, jež již Gohn v roce 1872 byl
popsal a jako »Miero sphaera variolae« označil.
V puchýřeích neštovičných jsou tito konstantně,
upozorněno na to v roce 1884 Guttmanema
Hlavou Nálezy Buttersackovy jsou artefacly.
Guarneri
Cylor
9
article
Zajímavo jest, jak ještě dále uslyšíme —
že člověk, přestavší jednou neštovice, neone-
mocní jimi po druhé — ač i tu výjimky velice
řídké pozorovány.
Nesčíslněkráte bylo pozorováno, že po
jednom připadu zavlečeném následovaly velké
epidemie. Po inkubačním stadiu (t. j. od doby.
kdy infekce organismus lidský napadla, do pro-
puknutí prvních příznaků), páčícím se na 13
dní (i měně až 5 dní), vyvine se onemocnění
neštovičné v několikeré podobě. Jak onemocnění
se jeví, jak prohthá, jaké zhoubné následky
zůstavuje (oslepnuti, ohluchnutí, onemocnění
míchy), jakou útrapu désnou nemocnému způ-
sobuje, o tom pojednati nepřísluší v tomto
článku. Hodláme však vylíčiti, jakých prostředků
proti neštovicím dodělala se věda k ochraně
jednotlivce i států před neštovicemi.
10
article
V roce 1896 oslavil celý lékařský svět
s ním i veřejnost stoletou památku vynalezepí
ochranného prostředku proti neštovicím —
prvního očkování. britským lékařem Eduardem
Jennerem dne 14. května 1796 účelně
provedeného.
Lékař Ed. Jenner (syn kněze, narozen
17. května 1749 v Anglii v Berkeley, v hrabství
glocesterském, zemřel 26. ledna 1823) upozorněn
byl — jak se praví — jistou selkou na
ochrannou moc neštovic kravských (variola
vaccina) proti neštovicím lidským. Zkušenost
tato žila v tradici lidu.
Onemocnění — neštovice kravské — není
onemocněním nebezpečným, za to však velmi
nakažlivým. Jakmile nákaza v jistém stáji se
zahnízdí, zachváti obyčejně všechna zvířata.
Eduard
Jenner
Ed
Anglie
Berkeley
11
article
Obyčejně onemocnění to vyskytuje se na veme-
ni. Pozorováno bylo, že někdy zachyti se zá-
rodek onemocnění toho i na organismu lidském
a to zejména u lidí, ošetřujících nomocné krávy
(vacen) neb je dojící. Toto pak onemocněn
u lidí se nakazivších bylo také lehké, obyčejně
vyvinulo se jen několik puchýřků na rukou. Ne-
zůstalo dále dlouho utajeno, že nikdy neonemoe-
něl vaccinou ten, kdo prodělal pravé neštovice.
anebo kdo zůmyslně byl variolou očkován (viz
později variolace). Proto také lidé ti, kteří
přestáli infekci, byli hledáni k ošetřování one-
mocnělých krav. Nebylo dále neznámo v kru-
zích laických, že osoby, jež dříve náhodou se
nakazily a onemocněly vaccinou (neštovicem
kravskými), neonemocněly lidskými (variolou)
byť i týto kolem nich značně se rozšířily a zu-
řily. Tyto zkušenosti zavdaly podnět, že již před
Jennerem hleděli se někteří tímto způsobem
před neštovicemi uchrániti. První takovou zů-
myslnou inokulaci kravských neštovic na člo-
věku provedl pachtýř na ostrově Purbecl Ben-
jamin Jesty. Týž byl sám dříve vaccinou
nakažen a při častém styku s variolosními ne-
mocnými zůstal neštovicemi netknutým, pročež
roku 1774 očkoval vaccinu své ženě a svým
dvěma synům. Vykládá se, že dostalo se mu za
to výsměchu a pohany od soukmenoveů, „že
vydal své příbuzné v šanc, aby tito voly a kra-
vami se stali“.
Jenner
Purbecl ben
12
article
Za 31 let později (v r. 1805) při experimen-
tální kontrolni inokulaci zůstali oba synové.
i sám otec Jesty ve svém 68. roce nevnímavými
proti variole a vaccině. Pokus tento zůstal ne-
povšimnutým zrovna tak, jako pokusy angli-
ckých lékařů Suttona a Fewstera (v Thornbury).
tito v letech 1765 neb 1768 očkovali několik
lidí přestavších vaceinu, neštovicemi lidskými.
Neštovice se neujaly. Kollegium londýnských
lékařů nepřikládalo sdělení tomu pro „podivu-
hodnost“ těchto pozorování nijaké ceny a sám
Fewster nepovšímnul si fakta konstatovaného, ba
dokonce nijakého významu mu nepřikládal, jak
tomu nasvědčuje ta okolnost, že Jennerovo po-
zdější bádání vůbec nepodporoval.
Také v jiných zemích zejména ve Francii,
a Německu o ochranném vlivu neštovic krav-
ských se vědělo. Jenner budoval tedy již na ji-
stých základech, byť ne vědecky, tedy aspoň
laiky položených. Tato okolnost ovšem pranie
noubírá významu Jennera a slávu jeho neměnší.
Jest to zjevem úplně obvyklým. Velké objevy
nepovstávají najednou. Všude v historii nových
fenomenálních objevů shledáváme, že zárodek
jich klíčil již v generacích badatelů předešlých.
Tak bylo i s Jennerem. Jeho studiu o vaceinaci
předcházely v rodné jeho, ale i v jiných zemích
lidové zkušenosti o ochranné síle vacciny proti
neštovičím, ale i vaccinaci předcházely dávno
pokusy týkající se umělého chránění vůči ne-
štovicím a to jedem stejnorodým — t. j. před-
cházely variolace.
Jesta
Sutton
Fewster
Thornbury
Jennerův
Jenner
Francie
Německo
13
article
Prof. dr. Ivan Honl.
Prof. dr. Ivan Honl.
„Časopis lékařův čoských“. Dnešní 40. číslo při-
náší tento zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr
Ladislav Vlasák, c. a k. plukovní lékař v Praze: O
baktericidním účinku mullu Majewského. 2. Dr. G.
Nešpor, c. a k. námořní lékař v Pulji: Účinek zvý-
šené teploty a práce v lodních kotelnách na tělesnou
teplotu topičů. 3. Dr. J. Jerie, asistent ženské kliniky
prof. Pavlíka v Praze: Serotherapie tetanu. (Pokrač.
— II. Rozhledy: Vnitřní lékařství. Venerické nemoci
Otravy. — III. Lékažské spolky a sjezdy: Šestá mezi-
národní konference o tuberkulose. Gesellschaft fůi
innere Medizin und Kinderheilkunde in Wien r. 1907
— IV. Zprávy. — V. Therapeutické poznámky a re-
ceptář. — K číslu přiloženo jest 37. číslo „Věstníku“,
listu pro hájení sociálních zájmů lékařských a orgánu
Ústřední jednoty českých lékařů v království českém,
markr, moravském a vév. slezském. Obsahuje čerstvé
zprávy ze sněmu českého i moravského. Návrh zem-
ského výboru na změnu zákona o platech nemoc-
ničních lékařův a správců nemocnic v král. českém
a návrh zemského výboru moravského na změnu
zemského zdravotního zákona z r. 1884.
profesor
doktor
Honl
Vlasák
Majewský
G Nešpor
J Jerie
Pavlík
Praha
Lékažský spolek
Serotherapie
Medizin und Monde in Wien
14
article
„Rovne v nenrologii, psychiatrii, fysikální
dinetelické therapii“. Měsíčník, založený a vydávaný
prof. dr. L. Haškovcem, dospěl do ročníku 4. Obsai
č. 9. (září) je jako v jiných částech bohatý a pestrý.
Jsou tu články původní, rozhledy v neurologii.
psychiatrii, fysikální a diaetetické therapii, literatura.
feuilleton, zprávy odborně j jiné. Feuilleton: „Lázei-
ské a ústavní léčení“, napsaný redaktorem Haškov-
cem, je i pro naši rubriku zajínavým a vyjímáme
z něho: Pěče o koncentraci českého kapi-
táludo českých rukou, resp. heslo „Svůi
k svému“, nenalézá u nás v lázeňském
léčebnictví toho ohlasu, jakého by s
bylo přáti v zájmu českého hospodár-
ského sesílení. V samém kalendáři českých lé-
kařů, hlavní to studnici českého lékaře balneothera-
peutických a klimatických indikac, není při therapii
jednotlivých chorob postaráno význačnou měrouo
speciální české poukazy. Jako vůbec v českém životě
a české publicistice se děje, tak i zde prostě přejímají
se cizích pramenů jména lázní cizích, jako by ne-
bylo českých neb slovanských míst a jako by se sa-
mo sebou rozumělo, ze český nemocný patří do cizích
lázní.
profesor
doktor
L Haškovec
Haškov
15
article
Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých.
Praktické cíle botaniky.
Mluvíme-li o pěstovaných rostlinách, máme
obyčejně na mysli vyšší, květonosné rostliny.
K těm však připojily se v posledních desítiletích
též rostliny nižší, některé houby, kvasinky
bakterie. Žampion pěstován je již as po dvě stě
let, nyní však právě jako u vyšších rostlin po-
kusné stanice snaží se vyhledati a vybrati nej-
lepší odrůdy, známo je, jak dobrou pověst
v Severní Americe si získala odrůda »Bohemia«.
Pokusy uměle pěstovati jiné jedlé vyšší houby
selkávaly se dosud se skrovným zdarem, právě
ty nejcennější druhy vzdorují nejvíce. Pokusy
s nimi byly však většinou dosud prováděny na-
zdařbůh, je pravdě podobno, že by se spíše
zdaříly, kdyby napřed zcela theoretieky bylo
vyzkoumáno, za jakých podminek výtrasy jejich
klíčí, jakých živných látek potřebuje podhoubía
jaké vlivy je podněcují k vytváření plodnie-
Není pochyby, že se zdaří umélé kultury hřibu
severní Amerika
Bohemia
16
article
i lanýže, až předběžné vědecké tyto práce budou
vykonány.
Mnohem více dosaženo v oboru pěstován
technicky důležitých kvasinek. Kvašením získá-
vány nápoje již v nejstarších dobách, ale pod-
stala pochodu toho poznána teprve v minulém
století. Právě jako u vyšších rostlin rozpoznána
také zde plemena divoká a ušlechtilá, vybírány
nejlepší odrůdy, získávány čisté jich kultury.
stanoveny podmínky nejlepší činnosti jicha
obchod s čistými kulturami kvasnic stále více
se rozmahá po příkladu obchodu s elitním
osivem. Nejen pivní, nýbrž také vinný průmysl
postaven tím na nové základy, uvésti třeba jen
jméno dánského badatele Hansena a něme-
ckého botanika Wortmanna, kterýž spe-
ciálně vinnými kvasinkami se zabývá. Nemůžeme
dnes ani věděti, jak veliký význam připadne
v průmyslu bakteriím, zvlášlě osvědčí-li se
bakterie, jež dovedou převáděti dusik ve vzduchu
se nalezající ve sloučeniny, ať by sloučenin
těch se užívalo jako hnojiva nebo jako potravin.
Hansen
Wortmann
17
article
Dosavadní pokusy očkovati pole bakteriemi ta-
kovými se neosvědčily, jen ve případech, kde
se jednalo o bakterie s luštinatými rostlinami
se spojující ve spolužiti, byly výsledky dobré,
jmenovitě pokud se rašelinných a písčitých půd
týče. Před jinými rostlinami mají bakterie tu
přednost, že se s ohromnou rychlostí dovedou
rozmnožovati a růsti, tak že by za dobré vý-
živy jich produkce mohla býti nesmírně veliká.
Všecky kultury rostiinné mají své nepřá
tele, ať v rostlinách cizopasných nebo v živo-
čiších, konečně také v zevních vlivech pro-
středí, ve kterém žijí. Chorobám podléhají ro-
stliny v míře nemenší, než člověk. Naukao
chorobách těch dosáhla již značného stupně
dokonalosti a nespokojila se pouhým stanove-
ním příčin chorob, nýbrž hledá také léky proti
nim. Výzkum způsobu života rezů obilných vedl
také k poznání, které rostliny třeba z blízkosti
polí odstraňovati, aby obilniny nebyly nakaženy.
stanoveny methody, jak osivo zbaviti zárodků
cizopasných hub, studováno, jaké chemické slo-
žení půdy zabraňuje choroboplodným houbám
se vyvíjeti, aniž rostlina kulturní sama béře
újmy a vskutku četné nemoci rostlinné podařilo
se v jich rozšíření aspoň omeziti. Své nepřátele
mají ovšem také produkty rostlinné, na příklad
dřevo je napadáno různými houbami, jež pod-
miňují jeho hnilobu. Na základě studia anato-
mické stavby dřeva vypracovány methody k jeho
impregnaci látkami, rychlé hnití zabraňujícími
jež zvláště je důležitá pro dřevěné pražce že-
lezniční. Jediná továrna v saské Löbavi dl
prof. Drude ročně impregnuje, na 100.00
pražců, a jich impregnací ušetří se ročně nej-
méně 20.000 marek.
profesor
Drude
18
article
Ve kvasném průmyslu přichází botanika
různých ohledech ku platnosti. Ziskání čistých
kvasnie — na základě method čistě vědeckých
— současně znamenalo nejdůležitější krok proi
mikroorganismům, které zavádějí tak zv. divoké
kvašení a oněm, jež pivo různým způsobem
kazí. Poznány bakterie, které pivu dodávají ne-
přijemnou chuť, zkoumají se podmínky, ve kte-
rých baklerie tyto svou činnost mohou rozvíjeti
a tím také bude nalezena cesta k ochraně proti
Studium drobnohledné stavby rostlinného
těla — čili anatomie rostlinné — dálo se zprvu
bez intencí praktických, ale pozvolna stala se
anatomie rostlinná vědou značné důležitosti
praktické pro zbožíznalství, soudní lékařství i pr
průmysl. V otázkách falšování potravin příslušt
rostlinné anatomii přečasto rozhodujíeí slovo,
neboť na základě znaků anatomických lze pů-
vod potravin nejbezpečněji stanoviti. Připome-
nouti třeba jen čajové listy. Koření v práškua
mouku i podobně lékařsky důležité produkty ro-
stlinné drobnohledně nejlépe lze rozpoznati a
určiti. Drobnohledné znaky podávají také nej
bezpečnější zprávy o původu a často také o ceně
surovin rostlinných, jako na př. o technicky dů-
ležitých vlákněch pro průmysl tkalcovský a pa-
pírnický, o dřevech atd.
A tak se vyvinula zvláštní nauka užité
anatomie rostlinné, technická mikroskopie. Při-
mo nepostradatelnou je mikroskopie tato pro
poznání původu různých rostlinných produktů
tropických, jichž původ z úst producentů bez-
pečně není znám. Tak stanoveno, které palmy
dávají pletiva k nám dovážená, i je možno
pak palmy ty racionálně v kolonifch evrop-
ských států pěstovati.
Připome
19
article
Ve mnohých případech doplňuje technickou
mikroskopii chemie, zvláště tam, kde se jedná
o množství určitých sloučenin v nějakém rost-
linném produktu přítómných. Chemie stanovila,
o jaké látky se jedná v kávě, čaji, různých lé-
cích, nápojích opojných atd. Poznání těchto
látek vedlo pak chemii k pokusům, uměle je
připraviti, laciněji, nežli rostlina a zemědělee
— a v nejednom případě se jí to podařilo. Je
známo, že umělé indigo je lacinější i čistší, než
z rostlin vyrobené, podobně je lacinější vanilin.
Takověto objevy mohou způsobiti v příslušném
odvětví zemědělském těžké krise, příklad po-
skytuje indigo. Umělá jeho výroba způsobila
velkou krisi ve pěstování indigovníku v tropech,
jmenovitě na Javě. V takovém případě prakti-
cké botanice připadá úkol buďto zlepšením
produkce umožníti konkurenci zemědělského vý-
robku s umělým, nebo nahraditi dosavadní kul-
tury nějakou rostlinou jinou. Skutečně vidíme,
kterak na Javě úpadek kultury indigovníkové
povzbudil Holanďany, aby věnovali zvýšenou po-
zornost kultuře cukrové třtiny, chinovníku, ča-
jovníku i kávovníku, v poslední době i keři,
z něhož se vyrábí kokain.
Holanďan
20
article
Také u nás, v mírných pásmech, mohou
podobné úkoly praktické hotanice vyvstati. Víme,
jak kultury některých rostlin zemědělec je nucen
se vzdávati, poněvadž se nevyplácejí a jak touží
se po nových rostlinách kulturních, jichž výnoe
byl by větší. Leckdy závisí poměry ty na mezi-
národních vztazích obchodních, na celkové pro
dukci světové, na okamžité spotřebě atd. Zne-
hodnocení kultur určité rostliny bývá z té při-
činy dočasné a kolísavé, jak na př. u řepky
cukrovky pozorujeme.
Mohlo by se tedy v některých případech
jednati o to, aby nálezena byla náhrada z
starou rostlinu kulturní, nebo aby ukázáno bylo
na nějakou novou, výhodnější a lepší rostlinu
kulturní. Z dějin zemědělství jsou podobné
zjevy zcela dobře známy. Objevení Ameriky
spojeno bylo se zavedením bramboru, kukuřice
fasolu atd, do starého světa.
Amerika
21
article
ním.
Jak ohromný převrat — třeba ne náhlý
— způsobily v zemědělství tyto rostliny. O ta-
báku, jako zcela zbytečné rostlině kulturní, tu
ani nemluvíme, ač je zajímavý v nejednom
ohledu. Kdežto pěstování bramboru i násilím
bylo třeba vnucovati, tabák beze vší pod-
pory se strany mocných tohoto světa podnikl
vítěznou a závratně rychlou cestu po celém
starém světě a stačilo sotva sto let, aby pro-
nikl až k Čukčům a Eskymákům na nejzazší
sever.
O eventuálních nových rostlinách kultur-
ních nejlepší zprávy podati může systematická
botanika a rostlinný zeměpis. Ona má jakousi
registraturu rostlin, jichž by bylo možno užiti
tento podává zprávy, zdali by as dotyčné rost
liny v daném klimatu bylo možno pěstovati.
Předběžné zprávy obou těchto nauk fysiologie
rostlinná skutečným pokusem musí potvrditi.
Čukča
Eskymák
22
article
Dále musí býti vzat na poradu stav světového
obchodu a pokud se o požitné rostliny jedná,
také moda v chuti lidské. Některé rostliny ne-
dovedly modu tu přemoci, tak topinambur,
čister, Stachys affinis, jimž bílý člověk
starého světa nemůže přijíti na chuť. Je známo,
že také brambor musil přemoci starou chut
nežli se ujal. Ovšem sotva lze čekati, že by
bylo možno zavésti novou rostlinu, jež by se
vyrovnala bramboru nebo jej dokonce vytlačila.
Spíše by bylo možno, že by nějaká tropická
rostlina tak bohatou a lacinou žeň dávala, že
by a našimi některými rostlinami mohla konku-
rovati. V přední řadě možno tu pomýšleti na
rostliny olej dávající. Širší kruhy ani netušl,
jak ohromný význam přísluší dnes u nás ole-
jovým palmám a tento význam zcela jistě ještě
stoupne. Za druhé třeba pomýšleti na arachi-
dové (burské) oříšky, jichžto kultura v tropech
ohromně se rozmáhá a jichž význam jako
zdroje levných látek potravinných den za dnem
stoupá. Možno, že i technicky důležité nové rost-
liny kulturní budou k nám v dohledné době
zavedeny. Různé asijské druhy kopřivovitých
americké druhy slézovitých rostlin mohly by se
osvědčiti jako textilní rostliny, dále je možno
mysliti na různé rostliny pryskyřici, materiál na
laky, barviva, voňavky dávající, konečně třeba
se zmíniti o rostlinách tříslovinných, z nichž
americký šťovík Rumex hymenosepal u
osvědčil se nejen ve své domovině, nýbrž iv
jižní Francii.
Francie
23
article
Bude třeba činiti pokusy, zdali by se ne-
vypěstovala odrůda — anebo míšenec — která
by u nás vydržela dobře zimu a po případě
rychleji produkovala, než dosud pěstovaná
rostlina.
Na konec můžeme se dotknouti významu
botaniky pro jiné vědy, v nichž botaniky je
prakticky užíváno. Není to jen chemie a fysika,
nýbrž také vědy mimo přírodní vědy se nalé
zající, jakými jsou archeologie a kulturní dě
jiny. Botanika určuje zbytky rostlinné, jež v nej-
starších nebo pravěkých zbytcích činnosti lidské
jsou nalézány. Takovými jsou na př. zbytky
v kolových stavbách, nebo v jeskyních pravěkým
člověkem obydlených. Přesné určení rostlinných
zbytků z památek těch do značné míry osvětiuje
kulturní stav tehdejšího člověka. Dějiny kul-
turních rostlin, tak úzce spojené s dějinamí
kultury lidské vůbec, mají bezpečný svůj pod-
klad pouze v botanice. Připomenouti dále možno.
jak nám drobnohledné studium papyrů osvětlilo
způsob jich výroby a vůbec dějiny výroby pa-
píru, Totéž platí pro dějiny textilnictví. Víme,
jakých surovin užívali staří Egypťané k výrobě
svých látek, jak se šířily textilní rostliny z Indi
a Ethiopie, jak se ve Středomoří vyvíjelo uží-
vání bavlny a poznatky tyto jsou pro dějiny
vzdělanosti vysoce důležity.
Prof. Drude výslovně vytýká v lonské
zprávě společnosti pro užitou botani ku,
že se tato nauka vyšínula na výši dnešní důle-
žitosti a dokonalosti teprve na základě pokroku
theoretické botaniky. »Jen užitím
vymožeností přísného bádání na poli č is té
vědy získala svou hodnotu a jen tímto trvalým
užíváním čisté vědy svou hodnotu zachová.«
Prof. dr. B. Němec.
Ind
Drude
profesor
Němec
Ethiopie
kulturní da jin
28
article
Oprav a.
dáma na es.
Oprav a.
dáma na es.
Partie č. 289.
Hrána v témž turnaji dne 17. září 1907.
Odmítnutý gambit krále.
Černý: Vidmar
Bílý: Čigorin
13. Dí2—h4 d6— d5
1. e9—e1
Jf6—d?
14. e4xd5
2. f2— f4
Sc5—dé
15. Dh4—g3
3. Jg1—f3
16. Sc1—f4
a7—a6
4. Jb1—es
De7—fe
5. Sf1—c4
17. Val—eí
Sd6xKfk
18. Dg3—h3
6. d2—d3.
Df6—de
19. Dh3xKd7
7. f4—f5
Sftxch2-
20. Dd7—g4
8. Ddl—e27
b7—b5
21. Kg1—ht
9. Jt3xKdk
b5xat
22. Dgtxdt
10. Je3—at
a bílý se vzdal.
11. 0—o
12. De2 — fe
Černá
Vidmar
Čigorin
jít 7
Df
Dd
Val
d 5 1
Sftx 2
29
article
e7—65
Sí8—ch
d7—dů
Jg8—fe
J98—c
o—0
h7—h6l
Jc6—d4
e5xKdál
Ses)fo
Sí5—g6
Dd8—e7
Zprávy čachové.
Brno. V neděli dne 29. září 1907 konal „Krou-
žek mladých šachistů“ valnou schůzí, při níž zvoleni
byli: předsedou Fr. Dedrle, jednatelem Rečka, poklat-
níkem A. Pokorný a knihovníkem Procházka jun. Při-
pravuji se dva zimní turnaje. Do hlavního očekává se
12—14 účastníků; súčastní se též p. Brach, čímá
stane se turnaj zujímavějším. Mimo to zamýšlí „Krou-
žek“ uspořádati hromadné zápasy se zdejšími šacho-
vými korporacemi a sehráti s některým českým klubem
korrespondenční partie. Počátek letošní zimní saisony
„Kroužku“ jest mnohioslibny-
Jc
Sí
Kroa
Reček
A Pokorná
Procházka
Brach
Brno
d 7
Jg 8
J 98
37
article
Radost hospodáře
jest, když vidí, že jeho dobytek dobře vypadá. Pravi-
delným podáváním Kwizdova korneuburg-
ského výživného prášku pro dobytek
možno toho lehce docíliti. Při nedostatku žírnosti,
k zlepšení mléka, při mnohých nemocech orgánů dý-
chacích a zažívacích nestává lepšího prostředku. Každý
povšimni si ochranné známky a žádej výslovno
Kwizdův korneuburgský výživný prá-
šek pro dobytek z krajské lékárny v Korneu-
burgu u Vídně Frant. Jana Kwizdy, c. a k. rakousko-
uher., král. rumun. a kníž. bulhar. dvorního dodavatele
21804
zvěrolékařských přípravků.
Kwizdův
František
Jan Kwizda
Vídeň
51
article
60 hal., poštou 70 hal.
Obsah každého z nich jest tak bohatý, že možno je
prodávati po 60 hal. jen proto, že byly vytištěny
v ohromném počtu výtisků, docházejíce rok od roku
obliby větší a větší
obsahuj
Jsou uprave-
ny na způsob ZdpISnK (H0teSul) kromě ka-
lendaria i praktické četby také hojně papíru bílého na
poznámky.
Koupiti lze u všech prodavačů kalendářů, obratem
pak pošty dostane, kdo pošle peníze s sdresou
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze. Žitná ulice číslo 55.
teSul
doktor
František
Bačkovský
Praha
H 0
ZdpISnK